--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/045 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

UDDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Snad nejvíc byly sdělovací prostředky minulý týden zahlceny stávkou lékařů: By ť měla dílčí charakter, dotýkala se nejširších vrsrev naší veřejnosti. Obdobno u pozornost však vzbudily například také zasedání Poslanecké sněmovny, kde se mimo jiné schvaloval zákon o střetu zájmů, nebo poslední jednání vládního kabi netu, jehož se "v roli zpovídaného" zúčastnil i president Václav Havel. A z ji ných věcí? Tady stojí za zmínku třeba tzv. "jmenování" premiéra Václava Klause "universitním profesorem", stupňuhjící se přípravy parlamentních politických stran na červnové volby do Poslanecké sněmovny a Senátu... Navíc, gradují i ně které typicky české aféry. Například ta kolem Plzeňsjké banky, která z donucen í de facto "státních orgánů" musí začít odprodávat zpět původním majitelům pře d pár dny legálně nabyté akcie některých investičních fondů kontrolovaných stá tem. Naopak, "zamženo" je nadále kolem České banky, "rozpumpoval se však znovu problém "tajných" skladů ruských" zbraní na "jistých" lokalitách České republ iky...

Lze říci, že z hlediska důležitosti vnitropolitického vývoje hrálo minulý týde n prim zasedání Poslanecké sněmovny, které začalo v úterý 31. října: Zejména p roto, že na něm bylo schváleno několik důležitých zákonů či novel. Mezi nejvýz namnější z nich patří "zákon o střetu zájmů", který poslanci po více než dvoul etém dohadování v Parlamentu a vládě 2. listopadu téměř všemi přítomnými hlasy konečně schválili. Pro se vyjádřilo 147 poslanců koalice a opozice, proti dva komunisté a šest komunistů a republikánů.

(Podle znění zákona poslanci a senátoři mohou napříště podnikat, být členy říd ících orgánů podnikatelských subjektů nebo mít vedlejší zaměstnání. Což se nao pak členům vlády a šéfům ústředních správních orgánů výslovně zakazuje. Všichn i zmínění funkcionáři budou smět přijímat dary, u poslanců a senátorů je však stanovena oznamovací povinnost u vedlejších činností, příjmů a darů, jejichž h odnota přesáhne měsíční poslanecký plat v současné době čítající 16.100 korun: Na rozdíl od původních návrhů však nemusí přiznávat výši majetku movitého, zv eřejňovat budou pouze částky, o které se jejich konta během kalendářního roku zvýší. Nejvýraznější novinka, zveřejňování vlastnictví nemovitého majetku, se ovšem současné "poslanecké" a "vládní" garnitury prakticky nedotkne: Na rozdíl od ostatních ustanovení, jež platí už od 1. ledna příštího roku, nabývá platn osti až 1. červnem 1996, tedy po volbách... Ale o tom podrobněji v závěrečném komentáři...)

* * *

Vedle toho poslanci schválili ve středu 1. listopadu v pořadí již devátou nove lu živnostenského zákona. Podle ministra hospodářství Karla DYBY je její hlavn í přínos "v uvolnění regulace, snadnějším vstupu do podnikání a tím v i růstu konkurence, což je vždy dobré pro spotřebitele..." Za další klady ministr ozna čil omezení zásahu regulačních orgánů do podnikatelské činnosti, upuštění od p odmínky povinné praxe. Novela naopak akceptuje podmínky vyučení a školního vzd ělání resp. odborné způsobilosti získané rekvalifikací, což označil Karel Dyba za pozitivní: Za provozování volné živnosti bez živnostenského oprávnění bude možno uložit pokutu až do výše 50.000 korun, pokud k tomu dojde u živnosti ře meslné nebo vázané, může pokuta dosáhnout výše 100.000 a u živnosti koncesovan é až 200.000 korun.

(Vedle zmíněných dvou zákonů však Poslanecká sněmovna schválila v pátek 3. lis topadu, po rovněž dlouhých průtazích, také tzv. "lesní zákon a nový zákon "o z braních a střelivu. Neprošel naopak ústavní zákon o referendu, když při hlasov ání bylo ve sněmovně těsně nad sto poslanců, ke schválení však bylo zapotřebí nejméně 120 hlasů. Rovněž tak Parlament nezvolil v úterý 31. října svého čtvrt ého místopředsedu, jímž měl být místo rezignovaného Pavla TOLNERA Jan LITOMISK Ý z Křasťanské demokratiské strany či Hana LAGOVÁ z Levého bloku. Z tajného dv oukolového hlasování nezískal nikdo potřebnou většinu: Pro Litomiského hlasova lo v prvním kole 65 a ve druhém 73 poslanců, a to přesto, že koalice disponuje 111 hlasy, pro Lagovou pak 31 poslanců...)

ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY

Jestliže ještě před dvěma týdny dominovala "úspěšně" se rozvíjející causa podv odů kolem provozování sázkové hry "Nová šance" při populárním programu TV BING O NOVA, tak v posledních dnech se na první místo "pomyslného žebříčku" afér vy houpl skandál s Plzeňskou bankou. Nikoliv proto, že onen peněžní ústav prý "dr ze" vykupoval akcie největších investičních fondů s rozhodujícím podílem státn ích finančních institucí, například České pojišťovny, Komerční banky, Poštovní a investiční banky, České spořitelny... Skutečný skandál totiž začal teprve t ehdy, když Česká národní banka použila své pravomoce dané zákonem a donutila P lzeňskou banku zmíněné akcie "urychleně" odprodat zpět původním vlastníkům. Ne bo když Česká pojišťovna coby jeden z hlavních akcionářů Plzeňské banky svolal a "truc mimořádnou valnou hromadu" a nechala zvolit nové "truc představenstvo" , které mělo pracovat pro zájmy zmíněných "státních bank" a proti zájmům svého peněžního ústavu, přestože to staré fungovalo dál. Či když Plzeňská banka mus ela stáhnout své reklamní šoty z televize a tisku, protože v nich nabízela akc ionářům za akcie víc než zmínšné už Investiční fondy největších bank. Inu, kap italismus pouze tehdy, pokud vyhovuje vládě. Jinak nastupují osvědčené metody socialismu.

(Slibně se také rozvíjí "poprask" kolem České banky, kde dodnes v podstatě nik do neví, proč vlastně hrozí bankrot: Či spíše řečeno, neoficiálně se hovoří st ále víc o praní špinavých peněz, o podílu mafií na činnosti banky, fakta se vš ak bojí kdokoliv potvrdit. Stejně tak jako v případě Moravcovy Kreditní a prům yslové banky, kde se už otevřeně objevují informace o několikamiliardových zpr onevěrách a transakcích, které umožnily domácím a zahraničním mafiím proniknou t do struktury českého bankovního systému. Podle posledních informací prý doko nce s pomocí našich soudů...)

* * *

A další aféry? Městský soud v Praze zamítl ve čtvrtek 2. listopadu žalobu na o chranu osobnosti, kterou na presidenta Václava HAVLA podali Petr CIBULKA a Lub oš VYDRA z Necenzurovaných novin: Šlo o presidentovo vyjádření v polském listu Gazeta Wyborcza, kde Vávlav Havel uvedl, že zveřejnění seznamů spolupracovník ů StB způsobilo nezměrný počet tragedií u těch, kteří na oněch seznamech byli zapsáni... A proč aféra? V odůvodnění zamítnutí žaloby, od které už na jaře le tošního roku "podivným způsobem" odstoupil Luboš Vydra, soud uvedl, že Havel r ozhovor poskytl jako president a podle ústavy není z výkonu své funkce zodpově dný: Navíc zdůraznila, že žalobci neoprávněně získali přísně tajné materiály a jejich zveřejněním zasáhli do osobnostních práv. Bez komentáře, řekl by polit ik. Zejména, když agenty komunistické Státní bezpečnosti chráni ze zákona "dem okratický" stát, zastává se jich "demokratický" státní činitel a "demokratický " soud, místo aby rozhodoval, se odvolává na beztrestnost vyplývající z funkce .

(Vedle množství probíhajících skandálů, například toho kolem zásahu policie v pražské restauraci U holubů, se v pátek 3. listopadu objevily některé zbrusu n ové: Den před tím byl totiž chebskou policií zatčen vedoucí privatizačního odb oru ministerstva zdravotnictví Vladimír KREJČÍ pro podezření z korupce a ovliv ňování aukcí v malé privatizaci. Ve stejnou dobu pak pronikly informace o agen tuře CZECH PR, založené vysokými státními úředníky a jejich tiskovými mluvčími v dubnu 1995: Jde například o bývalého tiskového mluvčího ministra obchodu a cestovního ruchu Vladimíra DLOUHÉHO Petra ČERMÁKA, Kateřinu PETROVOU, poradkyn i ministra hospodářství Karla DYBY a před tím tiskovou mluvčí ministra privati zace Jiřího SKALICKÉHO či Petra BENEŠE, jež coby tiskový mluvčí působil pro zm ěnu u ministra financí Ivana KOČÁRNÍKA. Agentura má úzké styky se STP TELECOM, jež jí vynesly řádově několik miliónů korun zisku. Ostatně prý i proto, že s ní údajně spolupracují současný ředitel Telecomu Svatoslav NOVÁK, který dříve zastával funkci náměstka ministra Dyby, či personální ředitelka Telecomu paní GRÜLICHOVÁ, působící dříve jako vedoucí odboru mezinárodních vztahů rovněž u m inistra Karla Dyby. A o co jde? Agentura Czech RP ná zprostředkovávat Telecomu služby v oblasti public relations za roční odměnu pěti miliónů korun, z každé akce realizované pro Telecom navíc získává přibližně třináctiprocentní odměnu , jsou jí také hrazeny všechny náklady spojené s její činností včetně hmotného zabezpečení a cest do ciziny...)

STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?

V této sféře je aktivita, zdá se, v současné době více než horečná. Všechny po litické subjekty, ať už parlamentní či nikoliv, si totiž připravují výchozí ce stu v nastávajícím předvolebním boji. Což je evidentní třeba zrovna u Občanské demokratické strany: Z dobře informovaného zdroje blízkého jejímu vedení např íklad koncem minulého týdne vyplynulo, že v rámci povolební spolupráce se souč asnou koalicí je ODS ochotna postoupit post předsedy Poslanecké sněmovny jedné ze dvou menších partnerských politických stran, například Občanské demokratic ké alianci, přesněji řečeno jejímu předsedovi Janu KALVODOVI. Zda kvůli udržen í "povolební koaliční jednoty" nebo proto, že se Václav KLAUS potřebuje zbavit současného předsedy Parlamentu Milana UHDEHO a silně nepohodlného svého vicep remiéra Jana Klavody, však už zdroj nehovoří. Stejně tak se nikdo nezmiňuje o reakci na rozhodnutí někdejšího "nechvalně" známého výkonného místopředsedy OD S Petra Čermáka kandidovat znovu do Poslanecké sněmovny, a to za severočeský r egion...

(Blížící se předvolební kampaň ovšem poznamenává i druhou stranu politického s pektra, tedy levici. Někdejší odštěpenci od komunistické partaje, tedy Levý bl ok a Strana komunistické levice, jednaly v pondělí 31. října o otázkách společ ného postupu do voleb, nedohodly se však. Mnohem pikantnější se ovšem v této s ouvislosti zdá událost jiná: Ve čtvrtek se poprvé konala v Poslanecké sněmovně tzv. "akademická hodinka", věnovaná interpelacím poslanců na premiéra Václava Klause. Netřeba zdůrazňovat, že ji využili pouze sociální demokraté, postkomu nisté a republikáni. A netřeba ani zdůrazňovat, že jejich vystoupení připomína lo spíše frašku, satirické panoptikum čehosi, co má s parlamentem pramálo spol ečného. Člověk se pak ani nediví, že Poslanecká sněmovna po tom, co ukázala, v e veřejnosti disponuje důvěru prachbídnou...)

* * *

V sobotu 4. listopadu se však v Praze udála ještě další zajímavá věc, která si gnalizuje začínající předvolební "aritmetiku". Sešlo se tam totiž z 11 oblastí 25 funkcionářů - odpůrců sloučení Křesťanské demokratické strany s Občanskou demokratickou stranou a založili Nezávislou platformu pro zachování KDS: Podpo ruje prý je nejméně 40 procent nastávajícího slučovacího sjezdu. Navíc argumen tovali s tím, že při eventuálním sloučení obou politických subjektů by identit a KDS a její vliv na tvorbu politiky de facto zanikly. Mimo to nevěří, že při zachování samostatnosti ztrácí Křesťanská demokratická strana šanci dostat se v příštích volbách znovu do Poslanecké sněmovny.

(A poslední předvolební odhady? Podle průzkumů veřejného mínění, tentokráte od společnosti FACTUM, kdyby byly volby koncem října, voliči by si bez ohledu na stranické sympatie raději přáli ze 40 procent vítězstství sociálních demokrat ů, 36 procent dává přednost Občanské demokratické straně. Jinak by ODS obdržel a 24,8 procenta hlasů, sociální demokraté 19, 6 procenta, komunisté 8,9 procen ta, lidovci 8,3 procenta a ODA 7,3 procenta hlasů. Do Parlamentu by se už nedo stali republikáni s 4,9 procenta, Důchodci za životní jistoty s 4, 2 procenta, Zelení s 3,2 procenty, Svobodní demokraté a Liberální strana národně sociální s 2,7 procenta, Moravská národní strana a Demokratická unie, obě s 1,5 procen ta, Levý blok s 1,1 procenta, KDS s 1 procentem, Strana demokratické levice s 0,6 procenta a Českomoravská unie středu s půl procentem hlasů. Průzkumy veřej ného mínění, jež prováděly v říjnu konkurenční Institut pro výzkum veřejného m ínění a STEM však uvádějí předvolební čísla poněkud jiná: Například u ODS 27 r esp. 28,2 procenta a u sociálních demokratů 18 či 19,9 procenta hlasů...) Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY

Jak již bylo řečeno na začátku, nejžhavější událostí minulých dnů se jevila, a vlastně stále ještě jeví, stávka lékařů, členů tzv. Lékařského odborového klu bu. Začala ve středu 1. listopadu a od následujícího dne přešla na tzv. admini strativní formu: Lékaři prostě vedle "neakutních" zákroků odmítají hlavně papí rování a vše odesílají k vyřízení ministerstvu zdravotnictví. Kdy stávka skonč í, težko říct, protože požadavky na zvýšení platů jsou neadekvátní možnostem, ministr zdravotnictví Jan STRÁSKÝ navrhuje kompromis, Lékařský odborový klub j ej však odmítá.

(Velkou pozornost také vzbudilo zasedání vlády z minulé středy: Nejen kvůli ob sahu, ale hlavně pro účast presidenta Václava Havla na ní: Byl tam totiž pozvá n de facto "na koberec, aby se "zpovídal" ze svých "výroků" a "jednání", jež m ěl na pamětním zasedání OSN v New Yorku před více než dvěma týdny. Premiér Kla us totiž nesouhlasil s pozváním Jásira Arafata do České republiky, nelíbilo se mu ani Havlovo prohlášení učiněné presidentu Billu CLINTONOVI, že Česká repub lika je schopna poslat vojenský kontingent do Bosny za vlastní peníze. Vláda s ice na svém zasedání nakonec předběžně a nezávazně zájem o účast českých voják ů při chystané operaci mnohonárodních sil pod vedením NATO v bývalé Jugoslávii odsouhlasila, je si vědoma přínosu účasti, ale považuje za "zcela falešné hrá t si na jisté velikášství a přislibovat něco, co by bylo mimo rozměr a rozsah velikosti naší země..." Touto "formou a dikcí" má také ministr zahraničí Josef ZIELENIEC neprodleně sdělit stanovisko generálnímu tajemníkovi NATO, ministři obrany, financí a zahraničí pak do měsíce musí vypracovat analýzu kvality, st ruktury, nákladů a podmínek účasti...)

* * *

Drtivá většina diplomatů se domnívá, že pokud by Česká republika v rámci mnoho národních sil v Bosně za své peníze působila, nic by jí už nemělo bránit v při jetí do NATO. Premiér Václav Klaus si to zcela jistě uvědomuje také, přesto "p eskuje" presidenta. Buď proto, že v současné době z finančních či jiných důvod ů moc chutě integrovat se nemá, nebo prostě z vrozené averze vůči Václavu Havl ovi. Možná také ze žárlivosti. A to přesto, že president nedávno jmenoval prem iéra vysokoškolským profesorem, ačkoliv na vysoké škole nikdy interně neučil: Při předávání dekretu "svým podřízeným", ministrem školství Ivanem PILIPEM, kt eré se odehrálo minulý týden v pražském Karolinu, údajně Klaus prohlásil, že v lastně nikoliv premiérem, ale právě universitním profesorem chtěl vždy být... (Z dalších událostí uveďme ještě informace o údajném výskytu "tajných skladů" zbraní pocházejících od bývalé sovětské armády, jež by se podle západoněmecké televize měly nacházet v severních Čechách. Policie zatím tvrzení odmítá, a to přesto, že už od let 1991 a 1992 silné indície na toto téma existují. Takže b rzy budeme mít "na krku" další skandál...)

NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ

Vedle průzkumu tzv. předvolebních preferencí se zhruba každý měsíc objevují ta ké čísla, dokumentující vztah občanů k ústavním institucím. Institut pro výzku m veřejného mínění takovéto šetření provedl v říjnu mezi 984 responenty starší mi patnácti let a tvrdí, že pokles důvěry obyvatel v presidenta, vládu a parla ment se zastavil. Například presidentu vyslovilo v říjnu důvěru 73 procent obč anů (v září 71 procent), vládě věřilo 56 procent lidí (53 procent) a Poslaneck é sněmovně 27 procent (24 procent).

(Jiné průzkumy se zase třeba týkají bezpečnosti České republiky, soudů či sděl ovacích prostředků, odborů nebo církví. Tak třeba podle zmíněného už Institutu pro výzkum veřejného mínění důvěra obyvatel v policii klesla z únorových 39 p rocent na 36 procent v říjnu, lidé ale nevěří ani soukromým bezpečnostním agen turám: Těm nedůvěru vyslovilo plných 68 procent občanů, věří jim pouze 12 proc ent. Mírně vzrostla důvěra obyvatel v armádu, v únoru jí věřilo 36 procent, te ď 38 procent responentů, naopak poklesla důvěra v soudy: V únoru činila 38 pro cent, v říjnu o jedno procento míň. Sdělovacím prostředkům věří plných 70 proc ent, nedůvěřuje jim 27 procent, od února poklesla důvěra v odbory o 4 procenta na pouhých 37 procent, církvím věří 33 procent dotázaných, 54 procent jim nev ěří...)

* * *

Konečně další, a zdá se, že dost varovná čísla, zveřejnil ve čtvrtek 2. listop adu Český statistický úřad: Vyplývá z nich, že česká společnost v příštích 25 letech nevídaně zestárne a bude jednou z nejstarších na světě. Na každé dva ob yvatele v produktivním věku totiž připadně zhruba jeden důchodce, podíl šedesá tiletých a starších lidí v roce 2020 tak dosáhne zhruba 20 procent, což je úro veň, kterou neočekává žádná z vyspělých zemí. Například v Německu, jež má dnes nejstarší populaci, je asi 21 procent penzistů, 16 procent dětí a 63 procent lidí v produktivním věku.

(Demografové nepříznivou prognózu, jež znamená mimořádné náklady na sociální z abezpečení, vysvětlují především snižováním počtu nově narozených dětí a prodl užováním střední délky života: Ta by se měla v příštích 25 letech zvýšit u muž ů z dnešních necelých 70 na 73 až 77 let, u žen z téměř 77 let na 79 až 81 let . A pokud jde o nově narozené děti? Letošní rok bude zřejmě prvním, kdy se v Č eské republice narodí méně než 100.000 dětí. Čímž začíná ubývat počtu obyvatel : Na konci loňského roku měla naše země 10.333.161 lidí, do roku 2020 se podle Českého statistického úřadů sníží počet občanů České republiky o 480 až 830 t isíc a klesne tak pod 10 miliónů obyvatel...)

------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje

------------------------------------------------------------ PENÍZE, MOC, SLÁVA: A CO MORÁLKA?

Stalo se už jakýmsi nepsaným pravidlem všech postkomunistických zemí, že jakák oliv garnitura, která po pádu sovětské zóny tam či onde získala vůdčí postaven í, zákonitě napodobovala své "reálsocialistické" předchůdce. Je Pochopitelně, zmíněné pravidlo bezezbytku platí rovněž u České republiky: A to přesto, že už máme téměř šest let po 17. listopadu. Což se nevztahuje pouze na Čalfovu vlád u "národního porozumění" či na kabinety federální resp. český, které vládly v letech 1990 až 1992, případně na příslušná federální resp. národní parlamentní zastoupení. Ba naopak: Lze říci, že teprve po rozdělení společného státu typi cky "nomenklaturně totalitní" vlastnosti začaly u nově formované mocenské stru ktury evidentně vystupovat na povrch. A vlastně, dnes už "rodící se demokracii " přímo zastiňují.

(Příkladů, které výše uvedené závěry potvrzují, existuje neskonalé množství. S tačí třeba připomenout privatizační skandály, kdy majetek za stovky miliard ko run přešel téměř zadarmo do "podivných" soukromých rukou. Nikoliv pouze těch n ěkdejších komunisticko funkcionářských případně "generálně ředitelských". Důle žitou roli tady zcela jistě hrají i různé mafie se zaměřením na někdejší Státn í bezpečnost, KGB, ruské zločinecké podsvětí: To vše pochopitelně v přímé souv islosti s aparátem ministerstev, policie, státních zastupitelstev, soudů, čast o též s pomocí samotných poslanců lobujících "špatnými a děravými zákony" práv ě ve prospěch oněch nových ekonomicko finančních mocenských struktur...) * * *

Je zcela zřejmé, že u jisté části vysoce postavených státních úřednků, a možná také u určitého okruhu poslanců, ona "korupční" činnost našla odezvu ve snaze po hmotném zabezpečení. Přesně podle bývalého komunistického vzoru. Že je to málo pravděpodobné? Laskavý čtenář nechť si tedy prostuduje právě přijatý záko n o střetu zájmů a dá ho do souvislosti s výše uvedeným. A pak si položí otázk u: Proč že to poslanci odhlasovali přiznávání nárůstu svého nemovitého majetku až od další volební kadence, tedy od června 1996? A proč byl zákon díky nechu ti koalice přijat teprve teď?

(Odpovědí může být hned několik: Záleží pouze na člověku, do jaké míry je umí najít. Do jaké míry dokáže za "slávou" určité kategorie politiků vystopovat je jí podstatu: Totiž touhu po trvalé moci, penězích... Možná právě tady spočívá nemoc vládnoucí mašinérie: Poslanci, ministři, vysocí státní úředníci... pro o sobní prospěch zapomínají na morálku...)

(dvoustránku domácích aktualit připravil)

Jiří F. PILOUS