--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Reakce nad dopisy čtenářů
Zdroj: NN Ročník........: 0005/046 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Reakce na dopisy čtenářů V NN č.41/1995, byl otištěn dopis čtenáře Františka Chejlavy ze Štenberka, v n ěmž reagoval na můj komentář k procesu s Martou Chadimovou, který jste měly mo žnost si přečíst pod názvem "Nestoudnost nedotknutelných" v NN č.35/1995. V dopise je mně vytýkáno, že jsem milost udělenou prezidentem Václavem Havlem Martě Chadimové označil za projev hodný státníka. Na tomto svém výroku nadále trvám, a to s ohledem na negativní dopad, který toto prezidentovo rozhodnutí v yvolalo u některých politických i státních představitelů a dokonce i údajně u části veřejnosti, což jsem v jednom z mých článků, věnovaných kauze Marty Chad imové předpověděl.

Je zapotřebí zareagovat i na následné prezidentovi výroky, v nichž kritizoval naší dosud nedotknutelnou justici. Považuji za velice důležité, že takto vysto upil prezident republiky a předpokládám, že se mnou budete souhlasit, neboť jí m veřejně vyřčená kritika má podstatně větší váhu než ta, jež je vyslovena pro stým občanem. A právě z tohoto důvodu hodnotím prezidentovi kroky vysoce pozit ivně, neboť bylo nanejvýš nutné, aby z tak vysokých míst bylo vysloveno to, co právě Václavem Havlem vyřčeno bylo.

Jinak se s převážnou částí Vašeho dopisu plně ztotožňuji, zejména s tou částí, kde jste uvedl následující: "Myslím, že v prvé řadě to podstatné a důležité n a tomto případě není to, zda-li paní Marty Chadimová je vina či nevinná, ale ž e tato nynější sebranka převlečených bývalých bolševických soudců, prokurátorů a policajtů nemá právo ji a vůbec nikoho v tomto státě soudit". Jak jste jist ě vážený pane, jako pravidelný čtenář NN postřehl, z většiny mých článků lze d ovodit stejné závěry, sice na tak přímočaré a razantní jako jste napsal ve výš e zmiňované pasáži vašeho dopisu.

(Shodou okolností, ve stejném čísle, v němž byl otištěn váš dopis, jsem na pos lední stránce kritizoval právě prezidenta Václava Havla za to, že nepodepsal P arlamentem schválený návrh na prodloužení lustračního zákona. Předpokládám, že jste se v tomto případě s jeho obsahem ztotožnil.)

*****

Další dopis čtenáře, který částečně kriticky reagoval na moje články, byl otiš těn v NN č.45 a do redakce jej zaslal Ferdinand Úberal z Prahy. Chtěl bych jej ujistit, že v žádném případě nedošlo ke změně mých názorů na ministra Rumla. Myslím si však, že mám nezadatelné právo vyslovit nejen negativní ale i poziti vní názor na jakoukoliv policejní akci, tedy i na tu, která se odehrála v rest aurantu "U Holubů", s čímž pochopitelně nemusí každý souhlasit. Neznám a ani m ne příliš nezajímá pozadí celé této akce, ale jsem přesvědčen, že byla nanejvý š potřebná. Jediným současným negativem je, že podobně razantních akcí proti o raganizovanému zločinu, zvláště jedná-li se navíc o importovaný, jako v případ ě akce "U Holubů" je neustále poskrovnu. Naprosto shodné stanovisko vyslovila na svém zářijovém jednání republiková rada OIOK a nepochybuji, že jej sdílí př evážná část veřejnosti, neustále těžce zkoušená vysokou kriminalitou. Mohu Vás ujistit, že i na další podobné policejní akce budu reagovat stejně, b ez ohledu na případný negativní výsledek šetření Inspekce MV ČR, což snad již dnes po posledních změnách v jejím vedení nehrozí. Sám jsem totiž před časem n a Policejním prezídiu podobných, "inspekčně - likvidačních akcí" zažil víc než dost. Jediným důvodem tehdejší "nemilosti", ze strany tehdejší Inspekce MV ČR vůči mé osobě, byly velice nebezpečné služební aktivity, jimiž se mnou vedený odbor po celou dobu mého působení v policii, jako tehdy jediný policejní orgá n zabýval. Jak je dostatečně známo, ani dnes se nikomu nechce zabývat výsledky naší práce, takže s největší pravděpodobností nebudou nikdy řádně zúročeny. *****

Oběma čtenářům děkuji za jejich sice kritické, ale úpřímné příspěvky a doufám, že nadále budou věnovat mým článkům pozornost. Pochopitelně nezaručuji, že se budou vždy a všem zamlouvat. Takový však již je úděl, sice nepříliš dobře píš ících, pravopisnými a stylistickými chybami oplývajícími, za to ale nekonformn ích "rádoby novinářů", jak sám sebe s oblibou označuji. Pouze a jen díky určit é taktnosti z mé strany, se v NN neobjevují dopisy, kterých jsem do pražské re dakce obdržel od čtenářů desítky, možná i stovky a v nichž mimo chvály vyslovu jí někteří obavy o můj život, právě díky nebezpečnosti obsahu některých mých č lánků. Také těmto čtenářům chci touto cestou poděkovat, a to hlavně pak těm, j imž jsem nestačil zaslat svou odpověď osobně. Jsem přesvědčen, že mé články bu dou mít možnost číst ještě hodně dlouho. (Neodpustím si při této příležitosti malou perličku. Před několika týdny mne zastavil můj dobrý známý, jinak též dl ouholetý soused, jenž si přes zjevné fandovství k mým aktivitám neodpustil dot ěrnou otázku. Zeptal se mne, zda nemám strach, že mně vybouchne před barákem a uto. Opáčil jsem mu, aby když má takové obavy o můj automobil, tak aby ten svů j, který měl zrovna zaparkovaný za mým, nestavěl tak příliš blízko, neboť by t o mohl případně také "vodsr.." . Vzal si natolik moji "dobře" míněnou radu k s rdci, že od té doby neparkuje nejen v blízkosti mého automobilu, ale dokonce n ení jeho luxusní "fáro" vidět ani v naší ulici.)

Přemysl Vachalovský