--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Stále nové a stejně špatné scénáře
Zdroj: NN Ročník........: 0005/046 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

" Rumovka" : Stále nové a stále stejně špatné scénáře Před několika dny jsem byl seznámen s materiálem, který obdrželo několik posla nců Parlamentu a jenž se týkal tzv. "Rumové aféry". Materiál pocházel zcela ev identně z trezorů Inspekce MV ČR, neboť se jednalo o dokumenty, jež mně byli t outo institucí 20. října 1993 zabaveny, při jedné z mnoha jejích pochybných "k ontrolních" akcích, společně s ostatními spisy. Na tomto úniku informací, zřej mě staršího data, by nebylo nic zvláštního, kdyby .....

Kdyby se totiž neobjevil v době, kdy se opakovaně, po téměř dvou letech vyroji ly zavádějící dezinformace o možné účasti vysokých funkcionářů vnitra a několi ka dalších osob na nezákonných transakcích s rumem.

Kdyby se středem zájmu "neznámých" osob nestala v této souvislosti také moje o soba. Měl jsem totiž, stejně jako v jiných klíčových případech své policejní k ariéry "to štěstí", že jsem vedl vyšetřování podivných praktik tehdejšího vrch ního komisaře východočeské kriminální policie mjr. Jadrného a ostatních polici stů, vystupujících v souvislosti s "Rumovou aférou".

Kdyby ten, kdo materiály Odboru kontroly a stížností Policejního prezídia (OSK PP), zabavené Inspekcí MV ČR nepředal společně se zavádějícími materiály "vyb raným" poslancům Parlamentu a některým jemu "sympatickým" novinářům. Kdyby tento "neznámý" účelově nevydával pracovní název spisového materiálu OSK PP - "Rumová aféra", týkající se účasti policistů východočeského kraje na dez informační kampani (červenec - srpen 1993), za materiál týkající se trestné či nnosti "obchodníků" s rumem, nesoucí zřejmě shodný název "Rumová aféra". Kdyby tentýž "neznámý" nerozšiřoval dezinformaci, podle níž jsem měl mít ve sv ém trezoru uloženy spisové materiály týkající se trestné činnosti "obchodníků" s rumem.

******

Díky upozornění, které se mne dostalo ze strany jednoho z poslanců, kteří obdr želi zavádějící dezinformaci, se dá zcela bezpečně označit zdroj tohoto úniku. Účel těchto kroků je zcela zjevný - otevřít opět kauzu, jejíž projednávání sk ončilo poměrně vysokými tresty u ostravského Krajského soudu. K této aktivitě "známé - neznámé osoby či osob" mohl přispět i dopis jednoho, z dnes již odsou zených, JUDr. Otakara Kracíka, v němž upozorňoval na jakési nové pokusy o znov u otevření celé kauzy, údajně opět namířené proti doposud funkční části, z kdy si Zikmundem na televizních obrazovkách obviněných vysokých státních funkcioná řů - Ruml, Fendrich. (Ostatní - Šetina, Novotný, Vyleta, zřejmě díky tomu, že již své funkce před časem opustili a nejsou tím pádem důležití, byli z této no vé podivné hry vypuštěni.)

ŠPIČKOVÝ POLICAJT ( JAK S OBLIBOU O JEDNOM PROHLAŠOVALI DOKONCE I PÁNOVÉ POSLA NCI - A TO NEJEN OPOZIČNÍ)

Odpoutejme se však od tohoto podivného, JUDr. Kracíkem vysloveného podezření, podle něhož za touto novou aktivitou údajně stojí dva poslanci Parlamentu (Gro ss a Vlček) a vraťme se zpět do července, respektive srpna 1993. Tehdy jsem by l pověřen policejním prezidentem mgr. Novotným (pověření předcházela žádost vý chodočeského ředitele JUDr.Floriána), abych prošetřil se svým oddělením činnos t některých východočeských policistů, kteří se mohli podílet na kampani, namíř ené proti vedení ministerstva vnitra a dalším osobám, popřípadě i přímo na nez ákonných obchodech.

Od samotného vstupu OSK PP do vyšetřování, bylo toto průběžně konzultováno a p rováděno na základě pokynů vyšetřovatelů Úřadu vyšetřování pro Českou republik u.

V průběhu čtrnácti dnů bylo nashromážděno značné množství důkazních materiálů, které dokazovaly zjevná porušení povinností některých policistů a jejich tres tně právní odpovědnost (vesměs vysokých funkcionářů východočeské Krajské správ y Policie ČR). Veškerý zpracovaný spisový materiál byl v nezvykle krátké době, necelých tří týdnů předán řediteli Úřadu vyšetřování ČR JUDr. Pickovi. Z celé ho spisu, označeného pracovním názvem "Rumová aféra", jednoznačně vyplývala tr estní odpovědnost tehdejšího vrchního komisaře kriminální policie, mjr. Jadrné ho. Pro osvěžení paměti několik údajů, které již dříve proběhly tiskem, doplně né o několik dosud nezveřejněných.

*****

Při opakovaných výsleších, prováděných tehdy v budově východočeské policejní s právy a při nichž docházelo u mjr.Jadrného průběžně ke ztrátě paměti vyšlo naj evo, že si pan komisař zřejmě neuvědomoval, že je povoláním policistou, z čeho ž pro něj vyplývají neměnné povinnosti. V jeho písemných dokumentech marně hle dali pracovníci OSK PP jakékoliv úřední záznamy, které by se týkaly šetření da ňových úniků při prodeji rumu, jehož šetřením se jemu podřízená kriminální sek ce zabývala.

Na svoji obranu uváděl, že prováděl v souvislosti s touto kauzou svá vlastní š etření, o nichž ale nebyl nikdo z jeho služebních nadřízených informován. Jeho tvrzení mělo dokladovat několik výtisků deníků, popsaných mimo jiné různými p oznávacími značkami automobilů a telefonními čísli, což bylo zcela pochopiteln ě zoufale málo. Při tomto "šetření", které prováděl podle vlastních slov na "v lastní pěst", došlo k několika absurdním situacím, které nedokázal vůbec vysvě tlit.

*****

Jednou z nich byla podivná konspirace, při níž zneužil za tímto účelem "vyfaso vanou" policejní operativní techniku na rozpracování svého nadřízeného, náměst ka ředitele východočeské policie mjr.Horského. Zmiňovanou technikou vybavil "b aťůžek" jednoho z dnes již odsouzených "rumových obchodníků" Zikmunda, který k rátce poté zpoza modré čtvrtky obviňoval na obrazovkách televizorů vysoké stát ní funkcionáře z účasti na podvodných rumových transakcích. Zikmunda vyslal ta kto vybaveného na setkání se svým nadřízeným mjr.Horským. Stejným úkolem, tedy setkáním se Zikmundem pověřil, respektive požádal právě mjr.Horského s tím, ž e jde o nezbytný úkon, na jehož základě by se mohlo vyšetřování "Rumové aféry" posunout dopředu. Tehdy došlo díky komisařově "konspiraci" k velice kuriózní a zcela nepochopitelné situaci.

Nic netušící náměstek krajského ředitele Policie ČR mjr.Horský, byl na smluven ém místě, kam byl svým podřízeným pod legendou vylákán, odposloucháván policej ní operativní technikou jedním z pachatelů rozsáhlé trestné činnosti, kterou j ej vybavil náměstkův podřízený komisař Jadrný. (Není třeba připomínat, že reži m použití operativní techniky má svá přísně vymezená pravidla, odvíjející se o d Zákona o Policii ČR a Trestního řádu a jeho zneužití je dle platných zákonný ch norem považováno za závažný trestný čin.)

Tímto ale zdaleka vše neskončilo. Aby totiž nebylo všem absordnustem konec, na hrávka rozhovoru mezi mjr.Horským a Zikmundem neskončila na policii, jak by se dalo očekávat, ale u Jadrného předchůdce na postu vrchního komisaře, v té dob ě již východočeského podnikatele pana Pavlíčka. Ten jí po čase údajně předal n azpět jako dárek k narozeninám opět komisaři Jadrnému. (Jestliže tomu všemu př estáváte rozumět, tak vězte že nejste sami, ale i takovéto legendy dokáže před kládat osoba, která po nějaký čas vedla kriminální policii v jednom kraji. Zlo věstná reakce, která tehdy po jeho odvolání z funkce následovala dokonce ze st rany některých poslanců s tím, že policie v jeho osobě ztrácí nepostradatelnéh o odborníka nepotřebuje snad dalšího komentáře.) Po různých peripetiích skonči la nakonec magnetofonová nahrávka zcela nepoužitelná (?) v rukách pracovníků O SK PP, kam byla předána východočeským ředitelem Floriánem, o tom však později. NEROZBORNÉ PŘÁTELSTVÍ, SKUTEČNĚ SNAD NA VĚČNÉ ČASY

Mezi tím došlo k další, velice zajímavé události, v níž se zcela záhadně objev il, zřejmě ne poprvé ani naposled, tehdejší hlavní vojenský prokurátor JUDr.Kř íženecký. Velice "zasvěceně" a rozhorleně na televizních obrazovkách a tiskový ch stránkách zaútočil na mjr. Horského a obviňoval jej tehdy z nepovoleného se psání a předání dopisu (?) jednomu z obviněných do vazby. Tento dopis, v němž obviněného nabádal aby začal konečně mluvit při výsleších pravdu doručil, resp ektive ukázal obviněnému ve vazbě právě komisař Jadrný. (Horský tak učinil na žádost svého podřízeného, odborně zdatného komisaře Jadrného, z čehož vyplývá, že mu zřejmě bezmezně důvěřoval.) V době, kdy veřejně Kříženecký obviňoval Ho rského z tohoto, údajně nezákonného aktu, na základě jakési kopie dopisu, kter ou "kdesi" získal, jeho originál byl v té době uložen v trezorech východočeské policie!

Tento útok Kříženeckého nebyl vůbec náhodný, neboť podle některých ověřených i nformací se již několikrát předtím spolu s některými svými podřízenými v souvi slosti s touto kauzou objevil. Údajně mělo také ze strany tehdejší vojenské pr okuratury dojít k ukrytí tzv. "korunního svědka" Zikmunda před policejními org ány na neznámém místě. O této, dosud nevysvětlené akci, měl být údajně osobně informován předseda branně - bezpečnostního výboru Parlamentu Vladimír Šuman ? ! (Lecos by o těchto podivných aktivitách záhadného spolku mohla povyprávět te hdejší redaktorka Československého rozhlasu Jana Hrbková, kterou tehdy opakova ně z "úkrytu" kontaktoval komisař Jadrný a domlouval setkání s "psancem" na út ěku Zikmundem. Přestože Jadrný předal Janě Hrbkové telefonní spojení do místa "úkrytu" ke kontaktu nedošlo. Vše totiž díky bleskovému šetření OSK PP v krátk é době prasklo a nezbyl čas na další legendy či konspirace.)

V celé této záhadné akci, která se po určitou dobu odehrávala údajně i za účas ti některých poslanců, bylo společně s Kříženeckým zapleteno i několik dalších bývalých vojenských prokurátorů. Někteří z nich dnes zaujímají nikoliv bezvýz namná místa v nově utvořených útvarech nahrazujících bývalé prokuratury - Stát ní zastupitelství.

(Z této složky byl také později veden tvrdý útok na tehdejšího generálního pro kurátora JUDr. Jiřího Šetinu, který se již před "televizním" spuštěním "Rumové aféry" netajil na veřejnosti tím, že uvažuje o odvolání některých vrcholných představitelů Hlavní vojenské prokuratury.)

OTEVŘENÝ KONEC KŘÍŽENECKÉHO KAMPANĚ

Jak již bylo výše zmíněno, JUDr. Kříženecký spustil velice tvrdou kampaň proti tehdejšímu náměstkovi východočeského policejního ředitele MUDr.Horskému pro ú dajnou snahu ovlivnit jednoho z vazebně stíhaných. Podkladem, respektive důkaz em měla být kopie dopisu, napsaného Horským na žádost Jadrného. Originál dopis u Horského byl zároveň s magnetofonovou nahrávkou setkání Zikmund - Horský pos toupen z Krajské východočeské policejní správy OSK PP. Transport dokumentů byl zabezpečen a proveden kurýrem, přesně podle směrnic MV ČR a Policie ČR. Krátc e po převzetí dokumentů jsem okamžitě vyslal kurýra na Kriminalistický ústav, aby byla provedena kontrola a přepis magnetofonové kazety, aniž by tato byla n a mém oddělení otevřena, respektive odpečetěna. Horského dopis byl uložen v tr ezoru mé kanceláře a stejně jako v případě magnetofonové kazety nedošlo k odpe četění tohoto dokumentu. Je nutno upozornit, že oba materiály souvisely se šet řením policejního orgánu, který jako jediný se šetřením nezákonného postupu po licistů zabýval, a sice OSK PP.

Nečekaným překvapením bylo, když krátce po zajištění obou dokumentů se na scén ě objevil JUDr.Kříženecký a dožadoval se tehdy, za asistence dvou vedoucích pr acovníků Inspekce MV vydání těchto materiálů. Tento požadavek jsem nejprve str iktně odmítnul, později však jsem byl nucen na nátlak inspekčních důstojníků o ba materiály - dopis a kazetu vydat. Tehdy poprvé vstoupila velice podivným zp ůsobem Inspekce MV do práce OKS PP, jejíž absolutní nečinnost v této kauze byl a nahrazována otupováním aktivit mého, silně angažovaného oddělení a to díky v yšším kompetencím a pravomocem, jimiž byli její pracovníci vybaveni. (Mimo ten to zcela nepochopitelný zásah, došlo v době našeho šetření ve východočeském kr aji k několika dalším podivnostem. Moji podřízení, byli velice často sledováni při výjezdech za šetřením v okolí Hradce Králové a Pardubic. Podle některých indicií se tehdy nejednalo o sledku ze strany rumového gangu, ale o pracovníky inspekčních či policejních složek. )

Krátce po vynuceném předání materiálů dvěma vedoucím pracovníkům Inspekce MV ( oba již dnes na Inspekci nepracují, byli tehdy "za trest" přemístěni jak již t o na vnitru chodí, na podstatně významnější posty) se nechal na stránkách dení ků Hlavní vojenský prokurátor Kříženecký slyšet, že mne nechává trestně stíhat pro zadržování důležitých materiálů.

(Jaksi si tehdy popletl kompetence a to nejen své, ale i Inspekce MV ČR a z mé ho stíhání nic nebylo. Naopak, podnět k trestnímu stíhání Kříženeckého jsem po dal já, a to pro velice závažné zneužití pravomocí, jehož následkem bylo naruš ení šetření, prováděného mým oddělením a dozorovaným Úřadem vyšetřování. Ani z toho prozatím však nic nebylo, neboť osoby s jeho minulostí a zásluhami jsou absolutně netrestatelné. Přesto jsem se proti rozhodnutí vyšetřovatele odvolal a dožaduji se důkladného prošetření výše uvedených aktivit, dnes již obyčejné ho advokáta JUDr. Kříženeckého.)

KAMPAK SE NÁM ZTRATIL VYŠETŘOVACÍ SPIS ?

Celý vyšetřovací spis jak již výše uvedeno, byl předán Úřadu vyšetřování pro Č R již v srpnu 1993, tedy dávno před uzavřením spisového materiálu, ve skutečné tzv. "Rumové aféře", kde jak známo byly před nedávnem vyneseny rozsudky. Neby ly sice nalezeny desítky či stovky miliónů korun, tehdy ještě československých a nekolkovaných, o které údajně stát při těchto transakcích přišel. Ty jsou z řejmě uloženy na zcela jiných místech a u zcela jiných osob, než o kterých byl a při soudním líčení řeč. Vše vypadá, že poměrně vysoké tresty "napařil" ostra vský soudní tribunál pouze jakýmsi "bílým rumovým koním", kteří byly na samotn ém konci řetězce rumových obchodníků, aby se pomyslný vlk spravedlnosti nažral a koza zůstala celá. Dokonce je více než pravděpodobné, že skutečně někdo z d nes již odsouzených či doposud zcela neznámý, vybíral od "rumáků" nemalé finan ční částky, údajně určené pro vysoké státní přestavitele. Jedno je však zcela jisté. Díky značně nesourodé společnosti údajně podplácených činitelů, kterou organizátor této "úsměvné" aféry velice špatně sestavil - Ruml, Fendrich - Šet ina, Novotný - Vyleta, lze jednoznačně a bezpečně konstatovat :

Poměrně vysokých finančních částek, se za účast jmenovaných činitelů na krytí rumových transakcí mohl skutečně někdo dožadovat a je více než pravděpodobné, že je dokonce i dostal, ale ty končily pouze jen a jen v jeho kapse. Pouze nap rostý analfabet, jichž se načas objevilo kupodivu poměrně velké množství, by j eště dnes mohl připustit eventualitu, že by kdokoliv z pánů - Fendrich, Novotn ý, Ruml, Šetina a Vyleta - přijal od doposud známých či prozatím neznámých "ru máků" jakoukoliv finanční částku za jakoukoliv protislužbu v souvislosti s "ru movkou". K tomuto zcela určitě, dokonce ani v náznaku nedošlo a ani dojít nemo hlo.

DOBŘE MÍNĚNÁ RADA NA ZÁVĚR

Je nanejvýš nutné, aby jsme se nesmyslem, jakým bylo někdejší Zikmundovo telev izní obvinění vysokých státních činitelů, přestali již jednou provždy zabývat. Jakékoliv a kýmkoliv vyvolávané pokusy o znovu otevírání této špatně vykonstr uované, rádoby aféry - okurkové sezóny roku 1993, je buď špatným vtipem, anebo pouze jen dalším kalením již tak silně zakalených rumových vod.

Nesporně je praktičtější, namísto dumání o dalších možných i nemožných alterna tivách v té pravé tzv. "Rumové aféře", obzvláště pak v tomto sychravém ročním období, objednat si v teplé hospůdce silný horký "groček", připravený z pravéh o "Tuzemského rumu". Pochopitelně pouze ze zdaněného, i když ono se zřejmě to správné zdanění na chuti asi stejně nepozná. Rum jako rum, hlavně aby jsme se po jeho konzumaci nesháněli po očním lékaři či bílé slepecké holi. Přemysl Vachalovský