--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Čtenář NN, Ostrava
Název: Vážená redakce,
Zdroj: NN Ročník........: 0005/046 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vážená redakce. Dovoluji si reagovat na článek pana Václava Šetka v č. 43 str. 27 vize Židovsk á, zednářská, kapitalistická a komunsitická. Žádná vize zednářská neexistuje!! Kdo by hledal v zednářství nějaká tajemství, bude výsledkem zklamán. Jediné, čeho zednář může dosáhnout, je poznání sama sebe, oproštěné od sebeklamů, což je jeden z nejdůležitějších procesů, vytvářejících integritu osobnosti. A snad právě v tom spočívá nesnášenlivost všech "ismů" se zednářským hnutím. V obecné nepřízni.

Svobodné zednářství bylo potlačováno kdykoliv, kdy vládl totalitní režim. Zedn áře však potírali také přívrženci všech forem fašismu, zejména Hitler, přičemž co nedokázal Hitler s úspěchem zvládli představitelé komunsitických režimů v období po druhé světové válce. Bez povšimnutí nelze ponechat ani jednu z myšle nek fašizujícího hnutí Pamjat v Rusku, jehož stoupenci hlásají, že za všechno mohou zednáři a Židé". Negativní vztah části veřejnosti k členům léží do jisté míry ovlivňuje názor, podle něhož je zednářství tajným hnutím. To je však pod le zednářů samotných zásadní omyl. Zednářství podle nich není tajné, neskrývá nic splikleneckého, jde však však o hnutí nikoliv masové, ale výběrové, o spol ečenství lidí, kteří se snaží studovat a pochopit podstatu humanismu. Názor zednářského hnutí na marxismus je poměrně složitou záležitostí. Mezi mar xisty najdeme nejednoho zednáře, patřil k nim např. i chilský prezident Allend e. Je to paradox, neboť marxisté komunistické i sociálně demokratické orientac e považují zednářství za elitářský klub, který dávno ztratil nejen pokrokový c harakter, ale vůbec jakýkoliv obsah. Na druhé straně není bez zajímavostí, že Grand Orient de France byl k francouzským komunistům dost tolerantní, přestože tato strana zakazovala svým členům vstup do zednářského hnutí. V komunistických státech pak příslušnost k zednářům byla a je považována téměř za velezradu. To není nic překvapujícího, neboť ideologie, obsahující požadav ek dktatury, hlásající třídní boj a násilné převzetí moci, je v příkrém rozpor u s myšlenkami svobodného zednářství. Přesto, že svobodné zednářství není hnut í politické ani náboženské, mělo bez pochyby vliv na filozofické a politické p roudy, které vyústily v demokratický politický systém dnešního svobodného svět a.

Humanita a tolerance jsou nezbytné pro uplatnění lidských práv a svobod. Zedná řství implicitně obsahuje ideu "světoobčanství", ve které však ani jednotlivec , ani národ neztrácejí svou indentitu. Ideje humanity, tolerance a světoobčans tví, tedy oproštění od úzkých nacionálních zájmů, sehrály v duchovním vývoji e vropské civilizace svou roli.

Čtenář NN Ostrava

Příloha k dopisu

Archiv

Zajímá mě jestli archiv legií, je stále uložen v Archivu národního osvobození? Proč archiv nevypráví dnešní generaci? Jak desetisíce českých lidí prožíaly s větovou vojnu v Rusku, jak naši lidé tvořili tu dějiny. Kdo byli v RUsku v leg iích? Neznámí lidé, neoplývajícíc bohatstvím ani zde, ani ve vlasti. Nedbajíce ustrků neuvažující nad zdánlivě nepřekonatelnými překážkami rozhodli se uvoln iti tok českých, svedený před třemi sty lety, nesvorností a sobectvím zámožnýc h tříd národa do neblahého státu rakouského. Desetisíce byly českých lidí, des etisíce hlav, a sešly se v jediném svorném úsilí, v jediné mocné vůli dokázaly , že za nejtrudnejších poměrů lze vykonati veliké dílo, podřídí-li lidé krásné myšlence vlástní sobecké zájmy, uvědomí-li si že právě tak jako lze se nenávi děti, možno se i snášeti, že nejen mladí, leč i mužní lidé mohou se povznésti z nížin malicherných půtek do výšin ušlechtilých ideálů. Archiv ruských legií měl by dnešní generaci připomínat, a měli by se dozvědět z něho, co strácní by lo nutno řpetrpěti, co krve bylo prolito, než byla vybojována svoboda národu. Nechť je přiměje, aby bděla nad právy lidu, nad právy i nejnižšího jedince nár odního kmene, neboť pozbude-li svobody lid, neuchrání jí ani jeho vedoucí tříd y, jen svobodou jedince je živena svoboda národního kmene. Dějiny národů a čes ké dějiny zvláště, to často dokazují.

Jen národ, jehož každý jedinec je svobodný, váží si svobody jako celek a je st o odolati nebezpečí, nechť hrozí odkohokoli. A jen takový národ spěje k veliké a šťastné budoucnosti, váží-li spravedlivě práva svých členů. Kéž jsme si vědomi této krásné a jediné pravdy pro všechny doby, byť byly trud né nebo nejšťastnější.