--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/046 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Lze říci, že pozornost veřejného mínění dosud ve velké míře upoutává tzv. admi nistrativní stávka lékařů. Nikoliv proto, že by nějak vážněji ohrožovala pacie nty, ale spíš pro svou "poněkud" neobvyklou formu. Rozruch však vzbudilo i pos lední zasedání vlády, které souhlasilo s podepsáním evropské úmluvy o praní šp inavých peněz. Což je sice v pořádku, ovšem až na jednu maličkost: Totiž, ona úmluva vznikla už v roce 1990, Evropskou unií byla schválena před téměř třemi roky. A jinak? Například ministři zahraničí Josef Zieleniec, školství Ivan Pil ip a zemědělství Josef Lux pobyvali v zahraničí. Společný projekt Českého rozh lasu a Svobodné Evropy, tzv. stanice Čro 6, se dostal do nemilosti Rady pro ro zhlasové a televisní vysílání a potažmo tím i vládní koalice. Ústavní soud zam ítl stížnost někdejšího disidenta a poslance Federálního shromáždění petra Uhl a na některá ustanovení zákona o státním občanství... V hospodářských sférách dominuuje pak causa Plzeňské banky, kde vyplouvají na povrch stále víc zajímav ější informace o pozadí...

Jak již bylo řečeno výše, vláda dne 8. listopadu na svém středečním zasedání a kceptovala návrh na podpis a ratifikaci úmluvy o praní, vyhledávání, zadržován í a konfiskaci výnosů ze zločinu, která byla podepsaná ve Štrasburku 8. listop adu 1990. Podle ministra spravedlnosti Jiřího NOVÁKA tak kabinet učinil s vědo mím, že "český právní řád je již zcela v souladu s požadavky, jež tato smlouva vyžaduje", a zároveň s návrhem obdobného zákona schváleného vládou, který má být v nejbližší době předložen Parlamentu. "Tato evropská úmluva platí od 1. z áří 1993 a Česká republika se tak stává po Maďarsku (!) a Slovinsku (!) jako d alší země bývalého východního bloku jejím signatářem...", sdělil ministr Novák .

(Mimo to Klausův kabinet schválil návrh novely občanského zákoníku, jež upravu je rodinněprávní vztahy. Například volba svatebního obřadu v kostele či na obe cním úřadě bude napříště svobodným rozhodnutím každého občana, manželka spolu se společným jménem může nadále užívat a uvádět i své dřívější příjmení. Navíc jsou však umožněny tzv. předmanželské smlouvy majetkového charakteru, nově vz niká i institut tzv. společného jmění manželů, který by měl zahrnovat nejen vě ci movité a nemovité, ale i pasiva případně aktiva vyplývající z činnosti akci ových společností, zjednodušit se má také rozvodové řízení...)

* * *

Den předtím jednali také ekonomičtí ministři, kteří se mj. zabývali ochranou d ůvěrných osobních dat o občanech: Přesto, že tato sféra byla v posledních lete ch několikrát zneužita, ekonomičtí ministři nepovažují za nutné připravit záko n, jež by umožňoval databáze s těmito citlivými informacemi účinně chránit. I když na nejrůznějších úřadech, ale i v soukromých rukou, nyní existuje 54 data bází s osobními údaji občanů. Přitom třeba na ministerstvech zdravotnictví a p ráce a sociálních věcí vznikají nové evidence, v nichž mohou být kromě adres i velmi důvěrné informace včetně platů či zpráv o zdravotním stavu. Ekonomičtí ministři účinnou ochranu odmítli i po alarmujících zkušenostech s nežádoucím ú nikem informací z evidencí osobních údajů ministerstva vnitra, z jehož centrál ního registru občanů pracovníci resortu několika soukromým firmám rozprodali v minulosti jména a adresy více než dvou miliónů občanů.

(Vedle výše uvedeného tématu se porada zabývala také transformací Českých drah , která má prý začít ještě do parlamentních voleb v červnu příštího roku, nový transformační projekt by měl ministr dopravy Vladimír BUDINSKÝ předložit do k once ledna 1996. Podle premiéra Václava KLAUSE bude předpokládaná transformace rozdělena do dvou etap: První s ukončením nejpozději v polovině roku 1997 se pracovně nazývá konsolidačním obdobím, teprve poté se uvažuje o privatizací ně kterých tratí ve větším rozsahu...)

ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY

Zdá se, v této sféře tak přebohatého života naší společnosti zaznamenáváme spí še přírůstky než úbytky. Důkazem toho budiž "překvapivé" pokračování skandálu kolem úplatkové aféry Jaroslava LIZNERA, jenž byl nedávno odsouzen k sedmi let ům vězení. Čtenáři si jistě vzpomínají na jméno Karla PECHA, který patřil k hl avním aktérům celé causy. V sobotu 11. listopadu měl případ další pokračování, když Fond národního majetku obsadil a zapečetil Mrazírny Dýšina u Plzně, kter é Pech vydražil před dvěma roky, aniž zaplatil dlužnou částku v hodnotě 170 mi liónů korun. Podle zpráv z neděle 12. listopadu lze předpokládat, že celá zále žitost bude mít širší dopad, protože někteří vysocí činitelé Fondu národního m ajetku a ministerstva privatizace Karlu Pechovi pomáhali záskat Mrazírny Dýšin a za podhodnocenou cenu, kryli neplacení Pechových dluhů a participovali spole čně s ním na dalších zajímavých akcích. Zajímavé na celém případě ovšem můžeme najít ještě cosi jiného: Jméno Karel Pech se vyskytuje v registru agentů Stát ní bezpečnosti.

(Další z afér, jež, zdá se, jen tak lehce neskončí, se týká pokračujícího "pád u" České banky, resp. "podivného" kapitálu, který ji ovládá. Jak jsme již uved li v několika předešlých číslech Necenzurovaných novin, k jedněm z rozhodující ch podílníků patřila lotyšská banka Baltija, disponující podle všeho financemi ne zrovna čistého původu. Po jejím krachu kontrolní balík získaly čtyři spole čnosti, z nichž například 5.B.H. má 11,42, Pramo-Investmant 14,91 a Gena 12,94 procenta. Což by nebylo nic podivného, kdyby jednatelem všech uvedených subje ktů nebyl Rus Ilja Zalmanovič ZACHAROVSKIJ, jenž působí zároveň coby člen před stavenstva České banky: A pak, na adrese, uvedené ve výpisu z obchodního rejst říku, ony společnosti nikdo nezná. Dobře informované kruhy tvrdí, že zmíněný k ontrolní balík byl de facto citovanými firmami, tedy vlastně Iljou Zalmanoviče m Zacharovským, koupen pro ruskou Inret-Tekbank, jež ve své zemi financuje pet rochemický průmysl a peníze, kterými disponuje, nejsou prý rovněž nijak moc či sté...)

* * *

Z dalších skandálů a afér připomeňme už obligátní podvody kolem provozování sá zkové hry "Nová šance" při populárním programu TV BINGO NOVA, které dodnes nej sou objasněny a poslední dobou se o nich "dost" záhadně mlčí. Nelze však opome nout ani "causu" skupování akcií různých investičních fondů v miliardových hod notách, které prováděla Plzeňská banka pro "záhadnou" akciovou společnost MOTO INVEST, a jak se pak ukázalo, vlastně také pro AGROBANKU, kterou tato "společn ost" ovládá. Podrobnosti dosud nevíme ani o trestné činnosti vedoucího privati začního odboru ministerstva zdravotnictví Viktora KREJČÍHO, který byl předminu lý týden zatčen v souvislosti s podvody kolem malé privatizace.

(A konečně, rovněž "jaksi" usnulo vyšetřování zásahu speciálních policejních j ednotek v pražské restauraci U holubů: Ředitel inpekce ministerstva vnitra Vla dimír NECHANICKÝ je stále odvolán z funkce, trestní stíhání vyšetřovatel pro P rahu 7 zastavil, všichni jsou najednou čistí... Možná však právě kvůli tomu zn enadání ohlásil před pár dny rezignaci a odchod do civilu šéf oněch speciálníc h jednotek s označením UNRA major Miroslav KVAŠŇÁK...)

STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?

O nadcházejícím víkendu se očekává v Hradci Králové kongres Občanské demokrati cké strany, který má rozhodnout o strategii tohoto nejsilnějšího vládního poli tického subjektu v parlamentních volbách v červnu příštího roku. Vedle volební ho programu tam mají být schváleni i jednotlivými regiony navržení lídři ODS: Za Prahu je to ministr zahraničí Josef ZIELENIEC, za střední Čechy místopředse da vlády a ministr financí Ivan KOČÁRNÍK, západní Čechy má reprezentovat minis tr vnitra Jan RUML, východní Čechy ministr zdravotnictví (předtím dopravy) Jan STRÁSKÝ, severní Čechy velvyslanec České republiky na Slovensku a někdejší po slanec a funkcionář posledního Federálního shromáždění Filip ŠEDIVÝ, jižní Čec hy místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří VLACH, severní Moravu premiér a před seda ODS Václav KLAUS a jižní Moravu předseda Parlamentu Milan UHDE. (Vezmeme-li v úvahu lídry ostatních důležitých parlamentních politických stran , tak například v Praze se Josef Zieleniec střetne za Občanskou demokratickou alianci s vicepremiérem Janem KALVODOU, ze sociální demokraty s Pertou BUSKOVO U a za lidovce s místopředsedou Parlamentu Miloslavem VÝBORNÝM, na severní Mor avě Václav Klaus s předsedou sociálních demokratů Milošem ZEMANEM a Danielem K ROUPOU z ODA, na jižní Moravě Milan UHDE s ministrem průmyslu a obchodu Vladim írem DLOUHÝM, rovněž z ODA, ve východních Čechách Jan Stráský s předsedou lido vců, vicepremiérem a ministrem zemědělství Josefem LUXEM, Karlem LEDVINKOU z O DA, Václavem KRAUSEM a Hanou OGORNÍKOVOU ze sociální demokracie...) * * *

Podle nejčerstvějšího průzkumu akciové společnosti DEMA, kdyby volby do Parlam entu probíhaly právě teď, Občanské demokratické straně by dala svůj hlas téměř třetina voličů, přesněji 29,6 procenta. O sedm procent méně dotazovaných, ted y 22,6 procenta, by hlasovalo pro sociální demokracii, 9, 3 procenta pro lidov ce, 7,5 procenta příznivců má Občanská demokratická aliance, čtvrté a páté mís to by shodně obsadily komunisté a republikáni s 6,8 procenta hlasů a kupodivu překvapivě Dienstbierovým Svobodním demokratům responenti přisoudili 5,1 proce nta. Pod pětiprocentním limitem se dále umístily Levý blok (2,8 procenta), Dem okratická unie (2,7 procenta), Křesťanskodemokratická strana (2,6 procenta), D ůchodci za životní jistoty (1,6 procenta), Českomoravská unie středu (0,6 proc enta) a Liberální strana národně sociální (0,1 procenta): Jiné strany by volil o 2,1 procenta dotázaných a k volebním urnám chce přijít 72 procent voličů. (Další průzkum, provedený tentokrát Institutem pro výzkum veřejného mínění, ří ká, že 24 procent občanů má zájem seznámit se před parlamentními volbami s vol ebními programy většiny politických stran, prostudovat si volební program jen několika z nich chce 38 procent dotázaných, 16 procent responentů se zajímá po uze o programy stran, jež hodlají volit. Doručení volebních programů do poštov ní schránky vyhovuje 82 procentům občanů, uvedení ve sdělovacích prostředcích by přivítalo 72 procent dotázaných, veřejné schůze a přednášky vyhovují 44 pro centům responentů, 28 procent dá přednost uvedení programů formou plakátů na v eřejných výstavních plochách či ve vitrínách...)

Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY

V posledních dvou týdnech poutala pozornost veřejného mínění tzv. administrati vní stávka lékařů, organizovaná Lékařským odborovým klubem. Jestliže v prvopoč átku lékaři svými požadavky zaujali, dnes spíše, bohužel, upadají do lhostejné ho nezájmu. Zejména, když organizátor stávky a předseda Lékařského odborového klubu MUDr. David RATH chodí na porady k předsedkyni Demokratické unie Aleně H ROMÁDKOVé: Do této strany prý také chce vstoupit, uvažuje však prý i o Dienstb ierových Svobodných demokratech (!) a Bodenlosovy Liberální swtrany národně so ciální... Navíc, zdá se, podle právníků už zřejmě nejde o klasickou stávku zák onného charakteru, ale o porušování platného zákoníku práce. A Hlavně, požadav ky se začínají stupňovat: Například vysoupili soukromí lékaři, kteří žádají mi nimální mzdu za hodinu 400 korun, objevují se tendence, aby pacienti platili v šechny úkony v hotovosti a pak teprve vymáhali peníze na zdravotních pojišťovn ách, ozývají se i lékárny...

(Avšak, sdělovací prostředky byly koncem minulého týdne vyrušeny ze stereotypn í prostřednosti také čímsi jiným: Poslanec Parlamentu Bohuslav KUBA, toho času bez stranické příslušnosti, interpeloval ministerského předsedu Václava KLAUS E. A o co že šlo? Ve dvou krajanských periodikách, vycházejících v USA, napřík lad v Nedělním hlasateli, vyšly články, které popisují velmi kriticky premiéro vu květnovou přednášku na Chicagské universitě. Autoři hodnotí Klausovo vystou pení jako "líbivé polopravdy a samochválu o systému kupónové privatizace...", jako "standardní, mnohokrát již opakovanou řeč..." Když se prý premiér po svém projevu pokusil zodpovědět několik dotazů z fóra, byl během deseti minut úpln ě deklasován. Václav Klaus ve své odpovědi na interpelaci kritiku odmítl a pře sně ve "stylu Václava Klause" tvrdil, že opak byl pravdou: Prý obdržel na svůj projev mnoho kladných reakcí, třeba od děkana University of Chicago Graduate School of Business Roberta HAMADY...)

* * *

Václav Klaus ovšem vzbudil rozruch také jiným způsobem. Minulý týden například prohlásil, že si dovede představit českou vládu bez ministerstva kultury, ba dokonce i bez dalších ministerstev: V této souvislosti se uvádějí zejména mini starstva privatizace resp. hospodářství. Zajímavé přitom je, že třeba v souvis losti s resortem kultury se jeho šéf Pavel TIGRID o Klausově názoru či "budouc ím" úmyslu dozvěděl nikoliv od premiéra, ale ze sdělovacích prostředků. A ješt ě zajímavější se pak zdá, že na myšlenku zrušit zmíněná dvě ekonomická ministe rstva přišel teprve teď. Každému přece bylo už od začátku jasné, že jsou napro sto zbytečná. Oastatně, průběh privatizace a skandály s ní spojené to pouze do kazují... Ještě tak fond národního majetku kdyby chtěl premiér zrušit: A nikol iv až za rok, ale hned, možná by předešel dalším škodám, které lze ještě v bud oucnu čekat.

(Nejenom předseda vlády ale působí rozruch. Jsou i jiné instituty, například R ada pro rozhlasové a televizní vysílání, která počátkem minulého týdne, sotva pár dní po zahájení, postavila mimo zákon vysílání rozhlasové stanice Čro 6. T edy společný publicistický projekt Českého rozhlasu a radia Svobodná Evropa ve spolupráci s českými redakcemi Hlasu Ameriky, BBC a Deutsche Welle: Údajně pr oto, že veřejnoprávní Český rozhlas nemůže realizacovat tzv. "duální systém vy sílání" se soukroměprávním subjektem, jakým je české vysílání Radia Svobodná E vropa. Že by se patřičné úřady České republiky už zase bály, tak jako před 17. listopadem 1989, vysílání Svobodné Evropy? Nebo mají strach z jejího archívu, který, použitý v Českém rozhlase, může být jistým lidem v jistých situacích v elmi nebezpečný? Či snad působí vzor "bratrského" Slovenska, kde je Svobodná E vropa téměř tabu? Možná ano, protože například v pátek 10. listopadu se proti onomu projektu a tím v podtextu i proti Svobodné Evropě tvrdě postavil provlád ní deník TELEGRAF. Zhruba stejným stylem, jak to číní slovenká REPUBLIKA...) NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ

Protože se blíží termín parlamentních voleb, stále častěji se objevují ve sděl ovacích prostředcích údaje, které mají vylepšovat stávající image současné vlá dní koalice. Tak například podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí ne zaměstnanost v České republice má klesající tendenci: K 31. říjnu bylo na úřad ech práce evidováno 146.140 uchazečů, což je o 7908 lidí méně než v předcházej ícím měsíci. Míra nezaměstnanosti tedy klesla o 0,2 procenta a činila 2,8 proc enta. Nejnižší byla už tradičně v Praze (O,3 procenta) a v okresech Praha-zápa d (0,4 procenta) a Praha-východ (0,6 procenta), pod hranicí jednoho procenta s e udržela ještě v okrese Plzeň-jih a jednoprocentní byla na Jindřichohradecku. Nejvyšší, téměř sedmiprocentní nezaměstnanost, zaznamenaly úřady v okresech M ost, Karviná a Teplice, více než pět procent pak mělo celkem osm okresů, v Ost ravě klesla míra nezaměstnanosti prý už konečnš pod pět procent.

(Image české vlády mají také vylepšit čísla zveřejněná Českým statistickým úřa dem. Podle něj se čeká zrychlení hospodářského růstu v příštím roce o 5 procen t oproti 4 procentům, které předpokládal Klausův kabinet. Česká ekonomika se " údajně" vyvíjí tempem srovnatelným s vyspělými zeměmi světa, hrubý domácí prod ukt na jednoho obyvatele je prý podstatně vyšší než v Polsku, Maďarsku či Slov ensku. Ani nezaměstnaných nemá být o mnoho vyšší než letos, celoroční inflace zřejmě nepřekročí hranici 9,5 procenta...)

* * *

Ne tak optimistické jsou však už údaje Českého statistického úřadu o vývoji ce n. Ve srovnání s říjnem minulého roku totiž stouply o 8,1 procenta, proti září pak o 0,6 procenta. Rozhodující měrou se na zvýšení podílely potraviny (maso podražilo v průměru o 3,7, z toho vepřové o 7 procent), nápoje, tabák a odíván í: Podíl těchto výdajových skupin na celkovém přírůstku činil víc než dvě třet iny. Říjnový vývoj údajně potvrzuje, že pokud nedojde ve zbytku roku k neočeká vaným výkyvům, mohla by letošní inflace klesnout na méně než deset procent... (A nakonec ještě jeden průzkum Sociologického ústavu Akademie věd České republ iky, který se zabýval reminiscencí nedávné minulosti. Tři čtvrtiny obyvatel Sl ovenska se totiž domnívají, že před rozpadem federace se jim žilo lépe, naopak více než polovina responentů z České republiky soudí, že se jim lépe daří v s oučasnosti...)

------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje

------------------------------------------------------------ NĚKDO MUSÍ Z KOLA VEN: ALE KDO?

Stávka lékařů poslední týdny nejen zvedá už tak dost často "velmi horkou" hlad inu veřejného mínění: Jitří totiž "city" nejen pacientů i oněch lékařů či zdra votnického personálu všech profesních kategorií, ale poukazuje také na druhou stránku celého problému. Na totální chaos a destrukci resortu coby celku. Na s kutečnost, že za nejméně tři roky pokusů o transformaci zdravotnictví, se v po dstatě nic nestalo. Vlastně spíš obráceně: To, co jakž takž ještě fungovalo, b ylo beznadějně rozbito, aniž se kdo pokusil nahradit systém čímsi smysluplnějš ím. Takže trpí dnes obyčejný občan coby pacient, nespokojenost však projevují i lékaři, zdravotnický personál, lékárny a do značné míry také stát, který nev í za stávající situace, kudy kam.

(Hlavně však neví, kde vzít peníze na uspokojení platových potřeb lékařů či se ster, na udržování a jakýsi minimální rozvoj zdravotnických zařízení. A to pře sto, že vlastně právě k tomuto účelu byly zřízeny nesčetné zdravotní pojišťovn y: Máme jich, pokud je obecně známo, celkem dvacet osm. Jenomže, až na sporé v ýjimky, rovněž nesolventních. Prostě, stát povolil jejich zákonný vznik, o nic jiného se ale už dál nestaral. Je mu celkem "šuma fuk", zda zdravotnická zaří zení dostávají peníze od pojišťovben či nikoliv, de facto nerespektuje ani záj my občanů, zaručené Ústavou a dalšími mezinárodními dokumenty, které zdědil z dob federace nebo podepsal ve své krátké existenci...)

* * *

Jak již bylo řečeno výše, stát povolil vznik zdravotních pojišťoven a přesunul na ně ze svých beder finanční záležitosti, týkající se péče o zdraví občanů. Bohužel však, až na jednu maličkost: Totiž, nezajistil řádné fungování oněch 2 8 zmíněných institucí. Občan coby plátce, podléhající povinnému zdravotnímu po jištění, je pod sankcemi nucen odvádět stanovenou taxu. Buď přímo pojišťovně, nebo ji strhává zaměstnavatel. Kdo ale, a pod jakými sankcemi, nutí zaměstnava tele, aby zmíněné platby odváděl pravidelně zdravotním pojišťovnám? Exuistuje vůbec nějaký zákon, podle kterého, když například státní podniky na Ostravsku, kladenské železárny pana Stehlíka či Soudkova Škoda Plzeň dluží zdravotním po jišťovnám miliardy, ne-li desítky miliard na pojištění, mohou nastoupit sankce až do úrovně nuceně vyhlášeného bankrotu? Mají pojišťovny šanci, jestliže bud ou dlužníky žalovat, přednostně se domoci svých pohledávek?

(Zdá se, že tady je začarovaný kruh. Někdo musí z ohoho pomyslného kola ven: Z atím to odnesl v pořadí už druhý ministr, ten poslední je, zdá se, stejně bezr adný, jako ti před ním. Těžko lze totiž cokoli dělat, když parlament schvaluje zákony, aniž pamatuje na jejich striktní dodržování. Když vláda podporuje a d o značné míry ministerstvu zdravotnictví nařizuje privatizaci zdravotnictví, a není schopna vytvořit nejen pro ona soukromá, ale též státní zařízení, alespo ň minimální předpoklady pro slušné přežití. A věru těžko je možné pak chtít po lékařích, aby za minimální plat, který mají díky neschopnostem legislativy, l éčili lidi. Na druhé straně ovšem také těžko chtít po občanech, aby na onu nes chopnost, nota bena přes svoje poctivě odvedené peníze za zdravotní péči, dopl áceli. Prostě, někdo musí z kola ven: Ale kdo? Lékař? Neschopný parlament? Vlá da? Ministr? Úředníci jeho ministerstva? Pacienti? Zatím to odnesli dva minist ři, dopláceli na to lékaři a paciienti. A co dál? Kdo půjde konečně z kola ven , aby zdravotnictví bezchybně fungovalo?

(dvoustránku domácích aktualit připravil)

Jiří F. PILOUS