--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Novákovi J. a M.
Název: Temelín - počítejte s námi
Zdroj: NN Ročník........: 0005/047 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
TEMELÍN - počítejte s námi Vždy se těšíme na další číslo NN. Zejména v poslední odbě je jejich obsah rozm anitější a jejich obsah konstruktirvnější. V č. 44 NN je celá řada článků zdán livě nepolitických (zdánlivě). Nás zaujal především příspěvek p. Damma " Temel ínská rizika". Obsahuje otřesné zkušenosti. Málokdy je občanům nabídnut ta pro nikavý, syrový a nevybíravý pohled z "odvrácené strany " na tolik problematick ou jadernou energetiku a speciálně pak na monstrum zvané Temelín. Články tohot o druhu jsou vlastně političtějščí, než se tváří a často jsou političtější než ty, které jsou politicky míněny. Takové články poodhalují roušku tajemství st ále zakrývající tolik nešťastnou Telmelínskou kausu. Pomáhajívyslovovat vše za tím cíleně zamlčované a vysvětlovat mnohé záměrně vysvětlované. Díky vám za od vahu a otevřenost.
Co všechno se ještě dovíme ? Co nás čeká v blízké,stéle soufáme, že jaderné bu doucnosti? Budeme mít vždy akturální a pravdivé informace ? To bude záležet i na redakci NN. Přejme ji, aby dále ctila novinářskou etiku a stále dávala pros tor dalším podobně laděným a nesmírně potřebným článkům.
Jen, budou - li mít občané nestranné informace, meohou se v případném referend u správně rozhodnout,. Jen tehdy a v to pevně věříme, bude možno dát " konečno u" fatálně nebezpečnému Temelínu. Jen tehdy b, budou - li lidé v České republi ce objektivně a v celém rozsahu pravdivě informováni, bude možno očekávat zách ranu pro Jihočwský region a možná, kdo ví, pro celou středoevropskopu oblast. Pak bude patřit úlevný díkl všech rozumných občanů, dobrýchhospodářů, myslícíc h na budoucí generace, i redakci vašich novin. Jsou opravdu ojedinělým periodi kem.
Omlouváme se čtenářům za delší úvod článku. Jeho těžiště bude jinde. Chceme to tiž nabídnout námět k přemýšlení. Nemohli jsme si ovšem nechat pro sebe nechat to, co bylo v předchozím řečeno a co považujeme za hodné pozornosti a určitě poděkování.
Všichni již víme, že jen v posledních dvou letech bylo instalováno na 2200 MW elektrického výkonu pro luksusní přímotopné vytápění. Občan České republiky lo gicky využil krátkodobé výhodnosti masivně dotované elektrické energie. Vužil absence promyšlené energetické politiky státu a na jistě velmi krátkou dobu ta k získává výhodu. Určitě na to doplatí. O tom nemůže být pochyb. Investice, by ť v případě přímotopu poměrně malá, se mu nikdy nevrátí. A doba, kdy k tomu do jde, se blíží. Jistě to však nebude do voleb 1996.
Současná situace přímo nabízí malá srovnání. Předpokládáme, že bychom chtěli n ahradit zateplením objektů elektrický výkon, který by jednou měl poskytovat Te melín a který je již dnes plně využíván k tragicky nehospodárného vytápění obj ektů elektřinou. Je obecně známou skutečností, že v České repuvlice se "topí P ánu Bohu do oken". Chybí účelná regulace, objekty jsou vesměs tepelně - izolač ně poddimenzovány. Zateplení průměrného bytu je je jejich v České republice cc a 3,8 milionů ( statistická ročenka ČR 1994) tak, aby bylo ušetřeno 50% energi e využívané k vytápění ( bez ohřevu vody ) je třeba vanaložit průměrně 45 tisí c korun. Zde byla uvažována půměrná cena na zateplení rodinného ( vyšší částka ) i panelového domu ( nižší částka - více bytů v domě s menší plochou obvodov ých stěn ) .
Čistý elektrický výkon dvou jaderných reaktorů Temelína je cca 1660 MW (po ode čtení vlastní spotřeby elektrárny a ztrát v přenosu elektrické energie v síti) . Se snížením tepelných ztrát za uvedeného předpokladu poklesne potřebný výkon elektrického vytápění na 2,5KW. " Čistý" výkon Temelína vlastně již dnes plně využívaný pro vytápění objektů, by bylo možné nahradit zateplením celkem 1mil ion 660 tisíc KW : 2,5 kW = 664 průměrných domácností. Pro zateplení tohoto po čtu domácností tak, aby výkon elektrického vytápění klesl na 2,5 kW, by bylo t řeba zajistit investiční prostředky ve výši 664 tisíc korun x 45 tisíc korun = 29,880 miliardy korun.
To je, jistě velmi zajímavou shodou okolností, právě částka, kterou údajně zbý vá postavět na JE Temelín, s tím, že prví blok by sbad měl být uveden do provo zu koncem roku 1997 a druhý pak až asi kolem roku 2000. Jinými slovy ( znovu) za 30 miliard korun bychom měli v našich současných podmínkách ušetřit 1660MW elektrického výkonu. To je právě výkon Temelína . Za matení pojmů považujeme s tále běžně ve sdělovacích prostředcích uváděnou informaci : " Temelín bude dok ončen o rok později." /Předně, v té době by měl být dokončen jed první reaktor ový blok, ale povídali, že mu práli. Kdy bude dokončen druhý reaktorový blok j e " ve hvězdách". Výše uvedený termín je oficiálně ( bez záruky) sdělován. Sou časný skutečný fyzický stav druhého bloku vvylučuje dodržení tohoto termínu. Co by pomtomto zjistění udělal rozumný hospodářs. Investoval by 30 miliard do pochybného riskantního a ještě dlouhodobého postavování jadrrné elektrárny ?Do mníváme se, že by se spíše zamysle nad nejefektivnějším způsobem zateplení byt ů, který by mu umožnilo získat výše uvedený elektrický výkon ( 16600 MW) potře bý již dnes, to je velmi dlouho před dostavěním obou reaktorů JE Temelín, bez rizika především bez desítek let starosí o provoz nebezpečného a v provozu nák ladního jaderného zařízení. Stále vnevyřešeným problémem je nevyřešení uložení vyhořelého jaderného paliva a demontáž a trvalého uložení vysoce radioaktivní ch pozůstatků reaktorů. V totmto případě nelze zatím spolehlivěji odhadnnout n utné potřebné náklady na tyto práce. Nikde na světě nebyly ještě provedeny. V USA již téměř utratili na tyto činnosti " našetřné dolárky " a neukončili ješt ě ani průzkum. Vyhořelé palivo je dosud ještě uloženo v elektrárnách, i když t yto nejsou leta v provozu. Americké elektrárenské společnosti jsou potom nucen y vyhořelé palivo v elektrárnách hlídat "za své". Připravují žalobu na Federál ní vládu, která od elektráren má vyhořelé palivo přebírat k trvalému uložení. Úložiště však vláda ještě nemá a dlouho je mít ještě nebude.
Je vůbec o čem uvažovat ? V našich podmínkách mohutné a trvající státní podpor yjaderné energetiky a tedy i dostavby JE Temelín, jistě ne. O rizikách Temelín a jsme se mohli dočíst v munulém čísle NN. Úspory elektřiny byly v citovaném v ládním materiálu označeny jako jedno z hlavních rizik dostavby elektrárny v Te melíně. A především stát, hlavní akcionář České energetické závody, má zájem t oto riziko omezit na minimum a podporuje tedy spotřebu co největšího množství eletřiny,. Výraznými dotacemi dává signál k pokračování plýtvání vzácnou čisto u energií. Není pak divu, že se již opět začíná hovořit o výstyvbě dalšího ene rgetického zdroje. Nejspíše třetího a čtvrtého reaktoru JE Temelín a obdobně n ebezpečného meziskladu tamtéž.
V rozumných společnostech pak není rovněž o čem hovořit. Tam jsdou úsporné pro gramy nosným programem energetiky. Investice do úspor se vždy vyplácí. Potvrzu je to i prosté srovnání spotřeby elektrické energie na jednotkový výrobek u ná s a ve vyspělých zemích, nebo, chcete - li, na jednotku hrubého domácího produ ktu. Ze srovnání vycházíme velmi nelichotivě. Naše spotřeba je dvojaž troj nás obná a rozdíl mezi námi a vyspělými zeměmi se v tomto směrus tále zvětšuje. Za těchto předpokladů a při výrazné dotaci cen elektřiny státem se zatím rozumná a hospodárná energetická alternativa nemůže uplatnit. Zatím.
Poučení ? Chcete- li skutečně dobře investovat, vložte kapitál do úspor energi e, optimálně zateplete svůj příbytek, nelitujte peněz na zlepšení tepelných vl astností oken a dveří a hlavně nepřetápějte. Pro těch tisíc korun, které počín aje asi tak pátým až šestým rokem po úpravách začnete pravidelně měsíčně šetři t, ( poliberalizaci cen energií a odstranění dotací) jistě naleznete vhodnější uplatnění než je "prohánět komínem" a přispívat tak k blahobytu elektrárenské společnosti.
A co víc ? Současně tak přespějete ke snížení hladiny emisí a tím k omezení sk leníkového efektu ohrožujícího stále více naši planetu Zemi a to spíše než náh radou klasické uhelné elektrárny jen zdánlivě ekologickou ( problematická těžb a úprava, skladování vyhořelého paliva, demontíž vysoce radioaktuvních reaktor ů ) eketrárnou jadernou.
Poznamenáváme, že návratnost zateplovací investice je v současných podmínkách masivní dotace cen elektrické energie státem cca 10 let. Po uvolnění cen elekt řiny rázem klesne nejméně na polovinu. Je ještě o čem uvažovat ?
Záverem ještě jeden výsledek energetického "počítání na prstech " mimořádně ob těžovat okolí by stačilo celoročně ohřívat vodu ve všech 3,8 milionech domácno stí v ČR: Není energetika, která takto zachází se vzácnou prinmární surovinou doslova k pláči? Přitom využití uranu v jaderném reaktoru je asi 1%. Z napříkl ad 100 tunové vsázky se k výrobě elektřiny tím nejprimitivnějším způsobem (ohř ev vody) využije pouhá 1 tuna. Zbývajíchc 99 tun se promění na 100000 ve vysoc e nebezpečný odpad, se kterým si nikdo prakticky neví rady, navzdory siláckým prohlášením zejména našich jaderných expertů. Vetší plýtvání si snad ani nelze představit.
J. a M. Novákovi, Praha Poz. redakce : Toto je pouze jedna část, jak nahradit výkon jaderné elektrárny Temelín. Další argumenty, byby už několikrát předkládány k posoutzení ekonomi ckým ministrům naší vlády . Marně. A přitom by stačilo jen málo - chtít. Každý velký průmyslový podnik jako např. Plzeňská Škodovka může totiž elektrickou e nergii do sítě dodávat - lépe řečeno - prodávat ji Českým energetickým závodům .Sice za "bakšiš", ale přece je pro průmyslové podniky je jkaždá koruna dobrá. Ekonomičtí ministři mají k disposici materiál, který premier Klaus označil ja ko "tajný". Součet elektrické energie, kterou by průmyslové podniky mohly zpět ně dodávat do sítě, převyšuje instalovaný výkon JE Temelín. Problém je v tom, že elektrická energie je pro ČEZ dobrým kšeftem. Vývoz a prodej elektřiny do z ahraničí přináší velice zajímavé zisky.Je výhodné pro zainteresované ze strávn í rady nechat si od vlády zaplatit výstavbu JE Temelína, než racionálně myslet a hledat úspory či alternativní zdroje. A co si myslí občané? To není důležit é, hlavně když zvolí ve volbách ty, co je stále obelhávají. Občané, jejich zdr aví, bezpečnost a názory do kšeftů politiků nepatří.