--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/048 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Lze říci, že i v minulém týdnu se toho na domácí politické scéně seběhlo víc n ež dost. Zejména pokud jde o ohlasy na VI. kongres vládnoucí Občanské demokrat ické strany či o sjezdy Křesťanské demokratické strany a KAN, které o předminu lém vékendu rozhodovaly právě o sloučení s ODS. Ale, děly se i jiné věci: Např íklad v obligátní středu zasedala vláda a jednala o neutěšeném stavu ve většin ě zdravotních pojišťoven, pokračují dohady kolem modernizace české armády, nap říklad pokud jde o tanky a letadla, či diskuze o tom, zda a za jakých podmínek bude Česká republika zastoupena v mnohonárodních silách NATO v Bosně... Rozví její se však i naše "specificky české" aféry: Třeba ta kolem zadluženého majet ku Alexandra Komanického, České banky resp. stále narůstající rozruch s profes orem Zdeňkem Mlynářem a jeho údajném spolupodílnictví na sestavování tzv. děln icko rolnické vlády 22. srpna 1968. Inu, Česká republika pulsuje naplno, což i lustrují i zajímavé vvýzkumy veřejného mínění či statistická čísla zveřejněná v minulých dnech...
A tak jako obvykle, podívejme se nejprve na zasedání vlády, které proběhlo ve středu 22. listopadu: Byla na něm schválena například novela zákona o zadávání veřejných zakázek, v prvé řadě ale šlo o nedobrý finanční stav u zdravotních pojišťoven, jejichž zdravotně pojistné plány byly v uvedený den projednávány: Klausův kabinet rozhodl z celkového počtu 27 zdravotních pojišťoven doporučit Parlamentu ke schválení pouze plány pěti pojišťoven, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny, Hutnické pojišťovny, Zaměstnanecké pokladny škodováků, Zdravotní p ojišťovny Metal-Aliance a České národní zdravotní pojišťovny: Přičemž právě u těchhle ústavů, doporučených poslancům ke schválení, je evidováno na 80 procen t všech pojišťenců v republice.
(Hlavním důvodem neschválení tzv. pojišťovacích plánů zbývajících 22 pojišťove n jsou vysoké náklady na jejich provoz, a to v celkové výši pěti miliard korun , dále pak nadsazené předpoklady "nesmírného růstu pojišťenců" a deficit zmíně ných pojišťoven. Podle premiéra Václava KLAUSE by "neschválení plánů nemělo zn eklidňovat pojištěnce ani zdravotní zařízení. Je to však signál pojišťovnám... které mají šanci plány přepracovat..." Pojišťovny, které "neprošly", byly roz děleny do tří skupin: Třetina je schopna plány okamžitě opravit, druhá třetina do dubna 1996 zřejmě nebude mít , jak ukládá zákon, 50.000 pojištěnců a zanik ne, u zbytku existují vážné výhrady. Vláda dále uložila ministru zdravotnictví Janu STRÁSKÉMU, aby do vánoc předložil návrh novel zákonů o zdravotním pojišť ení a pojišťovnách s tím, aby stát měl větší pravomoci než dosud: Do 5. ledna 1996 pak chce kabinet návrhy předložit Parlamentu...)
* * *
V pátek 24. listopadu se také uskutečnilo setkání tzv. "koaliční čtyřky". Za ú časti předsedů koaličních stran premiéra Václava Klause (ODS), vicepremiérů Jo sefa LUXE (KDU-ČSL) a Jana KALVODY (ODA) a ministra školství Ivana PILIPA (KDS , nebo už ODS?) měla rozhodnout o termínu konání parlamentních voleb, ale k úp lné dohodě nedošlo: Volby do Poslanecké sněmovny sice proběhnou 31. května a 1 . června, kdy ovšem bude konečně naplněn Senát, je stále otázkou budoucnosti. Občanská demokratická strana spolu dnes už prakticky se svou součástí, Křesťan skou demokratickou stranou, navrhují společný termín voleb, zbylí dva partneři trvají na oddělených volbách na podzim příštího roku.
(Zdá se však, že ODS zřejmě uspěje, protože volby nevyhlašuje vláda, ale presi dent za spoluúčasti premiéra. Navíc, Občanská demokratická strana si může dovo lit volby do Poslanecké sněmovny společně se Senátem: Má dost kandidátů a nemu sí tudíž čekat, aby mohla ty neúspěšné umístit do Senátu. Zřejmě na rozdíl od lidovců a ODA, kde okruh osobností na výběr poslaneckých či senátorských postů není zrovna dost velký a zžcela jistě i kvalitní...)
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Je věru smutné koukat, co všechno se u nás děje na této straně politického, ek onomického a společenského resp. až kriminálního spektra. Prostě, opakujeme to v Necenzurovaných novinách každý týden, a ono toho přibývá stále víc a víc... Například takový Alexander KOMANICKÝ, o němž jsme psali v minulém čísle: Přes miliardu dluhů, z toho nejméně sto miliónů Fondu národního majetku. Zajímavé však je, že největší pohledávky u onoho pána má krachující, nebo už vlastně zk rachovaná Česká banka, kde protékaly desítky či stovky miliard ne zrovna čisté ho původu, notabene pocházejících z Ruska. A ještě zajímavějším se jeví fakt, že dluhy Komanického nmá prý z velké části "údajně" zaplatit jakási americká f irma International Investment Bancorporation... Proč asi? Kdo má zájem podržet Českou banku? Kdo má zájem zachránit Komanického? A kdo vůbec tenhle pán je? A kdo je ona firma, čí to peníze nabízí?
(Stejně ovšem nezodpovězené otázky skýtá další causa, týkající se obvinění pro fesora Zdeňka Mlynáře z tzv. vlastizrady, spáchané prý po 21. srpnu 1968. Bend ův úřad obvinil, údajně správně, pražské státní zastupitelství prostřednictvím Josefa KREDBY obvinění zrušilo. A to přesto, že, podle sdělení vyšetřovatelů Bendova úřadu, se na hodnocení důkazních materiálů pracovníci zastupitelství p odíleli. Což je "podivné". Jistě, v Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu pů sobí nekompetentí lidé typu JUDr. Pavla BRETA, právníka "na baterky", který vš ude, kde od roku 1990 "dělal" kariéru, díky svým "schopnostem", neuspěl. Jenom že, městské zastupitelství na druhé straně zřejmě podniká vše, aby činnost Vác lava BENDY a jeho lidí znemožnilo: Příklady z vyšetšování okolností srpna 1968 toho budiž důkazem...)
* * *
Koncem minulého týdne se ale objevil znovu ještě jeden skandál, který se táhne už víc než pět let. Lustrace. Přesněji soud s někdejším emigrantem, později d isidentem a ještě později "polistopadovým" poslancem Federálního shromáždění J anem KAVANEM o to, zda byl či nikoliv vědomým agentem Státní bezpečnosti. Zatí m Kavan vlastní několik protichůdných lustračních osvědčení, soudy vyhrává, mi nisterstvo vnitra, a nejenom ono, protože sporů na toto téma Jan Kavan vede ví c, se naopak odvolává: Další pokračování má být 16. ledna 1996, do té doby se snad mnohé vyjasní. Třeba se konečně najdou v agenturních svazcích StB materiá ly, které jasně uvedou věci na správnou míru. Anebo, třeba se najdou důkazy o Kavanově vině či nevině na některých čistkách v disentu jinde, mimo vnitro. Kd o ví?
(Dalo by se říci, že oněch afér a skandálů je, jak už bylo řečeno na začátku t éhle části našeho přehledu, přehršle. A většina z nich není ukončena. Ba zdá s e, že veřejnost se nikdy plnou pravdu o nich nedoví. Ať už jde o zmíněnou Česk ou banku, záhadné aktivity banky Plzeňské, tzv. případ rumové causy, "podivné" okolnosti kolem zásahu speciálních policejních jednotek v pražské restauraci U holubů a ještě "podivnější" vyšetřování celé záležitosti... Ostatně, podle s dělení tiskového mluvčího vnitra Jana Šubrta, učiněného před pár dny, se Česká republika stává také "válečným" územím gangů z bývalého Sovětského svazu. Pár rozstřílených Rusů už bylo například poblíž Prahy nalezeno, po vzoru americké mafie se střílelo nedávno také v Průhonicích. Nezdá se tedy, že budoucnost vě ští v aférách cokoliv dobrého...)
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
Jak již bylo řečeno výše, největší zájem sdělovacích prostředků vzbudily ohlas y na výsledky VI. kongresu Občanské demokratické strany a na tzv. slučovací sj ezdy KDS a KAN s ODS, které všechny proběhly o předminulém víkendu. Například začátkem minulého týdne se coby "bonbónek" v masmédiích přetřásala polemika me zi Václavem Klausem a Milošem ZEMANEM o to, která strana, či který z jejich př edsedů jsou lepší. O tom však podrobněji v našem závěrečném komentáři. Takže s i raději všimněme v této souvislosti něčeho jiného. Totiž, Předsedou KDS do do by sloučení byl zvolen opět ministr školství Ivan PILIP, zároveň ho však na zm íněném kongresu "jmenovali" místopředsedou Občanské demokratické strany: Měl b y tedy přestat fungovat coby zástupce integrujících křesťanských demokratů s O DS třeba ve vrcholném koaličním orgánu, tzv. "koaliční čtyřce". Přes podivení Josefa Luxe z KDU-ČSL a Jana Kalvody z ODA se tak nestalo. Takže, situace nejm éně do 31. března 1996 bude patová, dva na dva... A to už nehovoříme o těch rů zných "sedmičkách", "třináctkách" atd. Inu, někdejší místopředseda KDS Pavel T olner po vystoupení ze strany a přestupu k lidovcům měl tolik cti v čele, že r ezignoval, aby nebyla porušena koaliční dohoda, Ivan Pilip a ODS zřejmě čest v tělě nemají. Zdá se, že i to o čemsi u naší největší "státostrany" do budoucn a svědčí...
(Z jiných událostí v těchto sférách lze pak připomenout i dávný spor sociálníc h demokratů s ministerstvem financí, kterému za ODS šéfuje Ivan KOČÁRNÍK: Šlo o Lidový dům, který sociálním demokratům ministerstvo financí zablokovalo s tí m, že patří státu. Soudy postupně dávaly největší opoziční politické straně za pravdu, stát se odvolával. Poslední, zřejmě definitivní rozhodnutí vrchního s oudu v Praze z konce minulého týdne zní, že Lidový dům státu nepatří. Pan Kočá rník za ODS se s tím však přesto nechce smířit. Jenomže, ve hře jsou velké "pr achy", a hlavně jde o nejsilnější opoziční stranu: A ta bez vlastnictví Lidové ho domu, nemůže v nastávajících volbách nic moc konkurovat. Proto možná ono pr odlužování sporu. Do jeho definitivního rozřešení má totiž sociální demokracie zmíněný Lidový dům a důchody z něj plynoucí obstaveny. A o to zřejmě jde...) * * *
Po dvoutýdnenní přestávce se zase objevily nejnovější průzkumy veřejného míněn í před nastávajícími parlamentními volbani. Podaly je obě nejznámější agentury , ovšem tentokrát s dosti odlišnými výskedky. Například podle Institutu pro vý zkum veřejného mínění, kdyby volby probíhaly v listopadu, šlo by volit zhruba 71 procent občanů: Pro ODS by hlasovalo pouze 24 procent dotázaných, čili o 3 procenta méně než v říjnu. Sociální demokracie by pak dostala 17 procent hlasů (v říjnu 18), ODA 9 procent (v říjnu 6), KDU-ČSL 8 procent (v říjnu 7), komun isté 7 procent (v říjnu rovněž 7) a republikání 5 procent (v říjnu 4). Z ostat ních politických subjektů by obdržel Levý blok 3 procenta, svobodní demokraté 2, Demokratická unie , Důchodci za životní jistoty, KDS, Strana Zelených a Čes komoravská unie středu po 1 procentu: Současná koalice by pak obsadila v Parla mentu 117 křesel (ODS 68, ODA 26 a KDU-ČSL 23), sociální demokraté pak 49, kom unisté 20 a republikáni 14 míst.
(Středisko empirických výzkumů naopak tvrdí, že by v listopadu šlo volit jen 6 5 procent občanů, a pro Občanskou demokratickou stranu by však hlasovalo o 2 p rocenta víc než v říjnu, tedy 30 procent dotázaných, pro sociální demokraty pa k stejně, tedy po 20 procentech. Naopak komunisté by obdrželi o jedno procento víc, 10 procent, po 7 procentech ODA a lidovci - v říjnu 6 procent, republiká ni 4, Levý blok, Svobodné demokraty a Demokratickou unii by volila 2 procenta, KDS a Stranu Zelených jedno procento. Podle výsledku průzkumu by současná koa lice v Poslanecké sněmovně obsadila 119 míst - ODS 81 ODA a KDU-ČSL po 19 - so ciální demokraté celkem 54 a komunisté 27 míst...)
Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Lze říci, že na tomto poli po přerušené administrativní stávce Rathova Lékařsk ého odborového klubu dnes dominuje otázka životaschopnosti oněch 27 registrova ných zdravotních pojišťoven, které jsou vesměs neúnosně zadluženy. Jak již byl o řečeno na začátku, zabývala se tím vláda, v nejbližší době uvedená problemat ika bude také na pořadu zasedání Parlamentu. Možná však, že celá záležitost se nakonec vyřeší samovolně: Od minulého týdne totiž dochází k mohutnému, mnohat isícovému přelivu pojišťenců od méně solventních a nejistých pojišťoven do Vše obecné zdravotní pojišťovny. Takže se dá očekávat, že část těch ostatních zmiz í samovolně. Nezmizí ale dluhy pojišťoven. A nezmizí ani nebezpečí, že od 1. l edna budou lékaři chtít po nás platit vše hotově a my se pak budeme s pojišťov nami muset "handrkovat" sami, jak právě naznačili třeba zubaři.
(Vedle zdravotního pojištění ovšem pozornost v minulém týdnu upoutaly i věci z cela jiné. Například ryze vojenského charakteru, dotýkající se však našich kap es coby plátců daní. Jde o modernizaci armády, přesněji o problém stíhacího le tectva a tanků. Část tzv. odborníků z ministerstva obrany razí cestu moderniza ce zastaralých Migů 21 a ještě starších tanků T-72, některé politické kruhy, p ředevším poslanci Parlamentu, se spíš přiklánějí ke koupi nové bojové techniky na Západě. Prý sice nebude levná, ale zato už plně kompaktibilní s NATO: A hl avně, zbavíme se konečně posledních vzpomínek na Východ. Což, zdá se, jisté ar mádní složky, těžce nesou. Navíc, jak se ukázalo v předešlých dnech, existují i vazby ekonomické. Určité podniky by modernizací zastaralých zbraní získaly v elmi výhodné zakázky, dokonce existuje podezření, že by se mohlo při sjednáván í oněch akcí, jež vláda navíc ještě ani neodsouhlasila, jednat dokonce o ne zr ovna čistou hru...)
* * *
Obdobného charakteru jako causa modernizace armády se jeví také otázka účasti České republiky v mnohonárodnostních vojenských silách NATO v Bosně. Mírová sm louva tří "postjugoslávských" aktérů je už de facto hotova, vojska se připravu jí, vláda však není zatím schopna definitivně potvrdit, zda se akce zúčastníme i my. Důvod? Peníze. Chceme do Evropy, prý do Evropské unie a Severoatlantick é aliance, platit se nám však nechce. Dokonce poslední orientačně vyčíslená su ma do dvou miliard korun ročně se zdá podle prohlášení některých politiků z ko nce minulého týdne hodně. Chtěli by to za mnohem míň, snad pouze symbolickou ú čast. Anebo vůbez zadarmo? Jako "v odboji" v letech 1939 až 1945?
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
V souvislosti s blížícími se volbami se, jak už bylo řečeno na tomto místě něk olikrát, začínají objevovat nejrůznější statistické údaje či průzkumy. Napříkl ad Institut veřejného mínění v listopadu zjišťoval názory lidí na Senát. Na 53 procent dotázaných je ochotno se takovýchto voleb zúčastnit, přičemž ona ocho ta roste úměrně s výší vzdělání. Dalších 18 procent neví a 29 procent responen tů by senátní volby ignorovalo. Většina dotázaných by preferovala místní osobn osti, z hlediska politických preferencí jsou volbám do Senátu nejvíce nakloněn i stoupenci ODS a ODA, nejméně pak příznivci výrazně levicových stran. (Zajímavé jsou také údaje o členské základně nejznámějších našich politických stran. Tak například podle tiskové mluvčí Věry ŽEŽULKOVÉ mají komunisté na 200 .000 členů, což v přepočtu znamená přibližně 2 procenta všech oprávněných voli čů. Druhou nejpočetnější stranou pak jsou lidovci, v jejichž řadách je v souča sné době přibližně na 80.000 členů, tedy 0,9 procenta voličů, následují republ ikání, kteří mají podle vlastního tvrzení prý 55.000 členů, čili 0,6 procenta z celkového počtu voličů. Představitelé strany Důchodci za životní jistoty uvá dějí, že sdružují kolem 40.000 členů, tento údaj však není ničím doložen. Na p átém místě Občanská demokratická strana eviduje v 1391 místních sdruženích 21. 803 členů, což činí 0,2 procenta voličů, poté následují sociální demokraté s 1 2.500 organizovanými občany, tedy O,15 procenta voličů. Sedmou údajně nejpočet nější stranou má být Liberální strana národně sociální se 7000 členy, dále pak Strana demokratické levice, jež má podle tajemnice Stanislavy ZAJÍCOVÉ 6000 č lenů, Levý blok s 3000 členy, Občanská demokratická unie, kde mluvčí David Dav id ROŽÁNEK uvádí na 2500 členů, Křesťanská demokratická strana, podle Ondřeje TURKA s 2200 členy, u Svobodných demokratů člen presidia Michal HRON uvádí při bližně 1200 členů. Nejmenší členskou základnu má po nedávném sjezdu KAN: Po od mítnutí smlouvy o sloučení se chystá přejít z původních 600 členů část do KDS, část do KDU-ČSL a Demokratické unie a jen asi 150 až 200 jich zůstane nadále v řadách klubu...)
* * *
Jsou však i jiné průzkumy veřejného mínění. Jeden z nich, uskutečněný před pár dny, má dokonce zvláštní charakter. Týká se totiž právě oněch průzkumů. Na je ho základě Institut pro výzkum veřejného mínění tvrdí, že zhruba 60 procent ob yvatel si myslí, že průzkumy veřejného mínění odrážejí do určité míry názory v eřejnosti, 27 procent se domnívá o opaku, 13 procent neví. Dosud se s firmami, zabývajícmi se právě výzkumem veřejného mínění, nedostalo do kontaktu 76 proc ent dotázaných, 21 procent jednou, 3 procenta dvakrát, třikrát ještě nikdo: Bo hužel, Institut pro výzkum veřejného mínění neuvádí, kolika responentů se ptal . Škoda...
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ KLAUS, ZEMAN A TI OSTATNÍ...
Stalo se v neděli 19. listopadu 1995, dva dni po 6. výročí tzv. "sametové revo luce". Václav Klaus na VI. kongresu Občanské demokratické strany obvinil sociá lní demokracii, že "přichází s hesly, ...která signalizují úsilí o návrat k sy stému, jehož demontáž se nám v uplynulých letech zdařila, a jehož znovunastole ní, byť s lidskou tváří představitelů ČSSD, si nejen nepřejeme, ale nikdy nesm íme dopustit..." Předseda sociální demokracie pak následující den reagoval na premiérova "kongresová" slova o podivné úloze sociální demokracie v současné d obě tvrzením, že "v době, kdy Václav Klaus pracoval v nomenklaturním Prognosti ckém ústavu, já byl po čtvrté vyhozen z práce... V době, kdy Václav Klaus před nášel v rakouské televizi o úspěších socialistické ekonomiky, já byl právě na té Národní třídě..." A co na to premiér a předseeda ODS Václav Klaus? Zmíněné prohlášení označil za "zemanovsky téměř zločinné... Jestliže bude hovořit (Zem an, pozn. autor) o kolaborování s minulým režimem, musel bych poprvé skutečně nahlas připomenout, že zatímco já jsem v komunistické straně nikdy nebyl, pan Zeman v ní byl. Úplně se stydím za to, abych takové argumenty používal..." (Dalo by se říci, nic neobvyklého. Prostě, v rétorice předvolebního boje se "d va kohouti perou o vládu nad jedním dvorem". A používají při tom prostředků, k teré jim jsou nejbližší. Tedy aroganci, nenávist jednoho vůči druhému, degrado vání protivníka až téměř na kriminální úroveň, argumentaci "pavlačových drben" . Jenomže, věc má jaksi jeden maličký háček: Jde totiž o dvě parlamentně nejsi lnější politické strany: Jedna představuje rozhodující sílu vládní koalice, dr uhá vévodí opozici a dělá si "čáku" na to, že po 1. červnu 1996, čili po parla mentních volbách, zaujme první místo a obsadí post premiéra. Což už tak nic mo c příjemného není. Protože, kde chybí kultura projevu a jednání, zákonitě bude chybět i kultura vládnutí. Ostatně, necelé čtyři roky pod "praporem" ODS to p ociťujeme víc než dost. Stejně tak jako pociťuje "chámské" praktiky sociálních demokratů...)
* * *
Jenomže, ani to není ještě všechno. Občanská demokratická strana prostřednictv ím svého "ctěného " předsedy vytýká například sociálním demokratům komunistick ou minulost některých jejich předních členů. Neměla by. Protože pak by musela například poukázat sebekriticky do svých řad. Na Ivana Kočárníka, Jana Stráské ho... na místech nejvyšších, na funkcionářský kádr v místních sdruženích, okre sních a regionálních radách. A naopak. Sociální demokracie vyčítá ODS nekoncep čnost programu, a málem podvody, páchané na občanech tohoto státu. Neměla by. Protože pak by musela také ona sebekriticky poukázat do svých řad. Na nekoncep čnost, populismus a bezbřehost jejích slibů. Na nenávist ke všemu, co, byť jen zdaleka, čpí tržním hospodářstvím a nesocialistickým přístupem k občanovi. A vlastně i na podvody na svých voličích, kterým slibovala nekomunistickou cestu k rozvoji společnosti a pak do svých řad nabrala množství komunistů včetně po slanců.
(A mezi tím, co je vlastně mezi tím? Existuje vůbec nějaká alternativa? Na jed né straně dvě další "pravicová" či "středová" politické uskupení, která sama o sobě dost dobře nevědí, čí jsou a společně s ODS se většinou planě dohadují, na druhé pak podivný spletenec, počínaje neokomunisty a postkomunisty přes sep aratisty až po republikány ultralevicovopravicového zaměření. Pochopitelně to všechno, stejně jako u sociálních demokratů a Občanské demokratické strany, be z jakékoliv politické kultury. Věru, smutné...)
(dvoustránku domácích aktualit připravil)
Jiří F. PILOUS