--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Popelka, Musil
Název: Inflace a přechod k tržnímu hospodářství
Zdroj: NN Ročník........: 0005/048 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Inflace a přechod k tržnímu hospodářství Jedním z velmi obtížných problémů, se kterým se potýkají společnosti v p řechodu od centralizovaného hospodářství k volným tržním ekonomikám, je inflac e. Je to problém, který musí tyto společnosti přijmout, chtějí-li užívat výhod y, které tržní hospodářství přináší.

Co je přesně inflace? Je to růst průměrné cenové hladiny zboží a služeb vyráběných a prodávaných v daném hospodářství. K inflaci v tržním hospodářství dochází typicky z jednoho ze dvou důvodů: buď lidé zvyšují své výdaje rychlej i než jsou výrobci schopni zvyšovat nabídku zboží a služeb nebo dojde k pokles u nabídky zboží a služeb spotřebitelům a výrobcům, což zvyšuje ceny. Inflace s e někdy označuje jako rostoucí množství peněz předstihující nabídku zboží. Inflace tvrdě zasahuje ekonomiky v období přechodu, protože cenová liber alizace - zrušení státní kontroly a regulace cen - je zásadním krokem na cestě k tržnímu hospodářství. Bezprostřední následek takové cenové liberalizace je předvídatelný: cenový růst zboží, které bylo chronicky nedostatkové. A to prot o, že stát držel ceny zboží uměle nízké, takže poptávka trvale převyšovala nab ídku. Důvodem mohly být také jiné ekonomické deformace a disproporce vytvořené vládními rozhodnutími. Dále, jestliže lidé mají v období přechodu hodně peněz (protože nebylo téměř nic ke koupi), inflační tlak se dále zvyšuje. Nicméně odměna za překonání nevyhnutelného břemena v přechodném období j e značná. Tržní mechanismus nabídky a poptávky, nebrzděný státem, může začít f ungovat. Vysoké ceny signalizují poptávku a trh odpoví, zpočátku pomalu a váha vě, zvýšením výroby. Peníze mohou ztratit na hodnotě, ale ty, které spotřebite lé mají, jsou skutečné a spotřebitel za ně může kupovat zboží, které se začíná objevovat v obchodech. S růstem nabídky se ceny stabilizují a začínají mizet fronty, protože si spotřebitelé uvědomují, že na trhu bude ke koupi stále více a rozmanitějšího zboží.

Podnikatelé a investoři reagují na novou ekonomickou svobodu zakládáním nových firem a soutěží v nabídce zboží a služeb. Tím vytvářejí nové pracovní p říležitosti, rozšiřují nabídku a snižují ceny.

Klíčovým prvkem tohoto přechodu je, že stát se vzdá úlohy určovat ceny a dovolí tržním silám poptávky a nabídky stanovit skutečné ceny za veškeré zbož í a služby. Když se takový svobodný trh rozběhne, inflace ještě nějaký čas pot rvá, ale dá se lépe zvládnout a není tak hrozivá jako v prvních těžkých dobách hospodářského přechodu.

Devastace a těžkosti způsobené cenovou explozí v přechodné ekonomice jso u všem zřejmé. Je však nižší míra inflace typickým problémem tržních ekonomik? Byli by lidé na tom lépe, kdyby nebyla inflace a ceny zůstaly stejné jako pře d sto lety a při stejně nízkých příjmech? Domnívám se, že ne. Jestliže se příj my Roberta a Marie desateronásobně zvýší, ale s nimi i ceny zboží, které si ku pují, pak se jim nedaří o nic lépe než předtím.

Důvod, proč lidé v tržních ekonomikách sledují inflaci v kratších časový ch obdobích je ten, že s růstem cen se příjmy i bohatství přerozdělují libovol ným způsobem, nezávisle na výrobě či produktivitě pracovníků a firem. Robert a Marie si například koupili dům a půjčili si na desetiprocentní úrok peníze. I nflace potom stoupne na patnáct procent. Robert a Marie na tom vydělají, proto že peníze, kterými splácejí půjčku, nemají tutéž hodnotu jako peníze, které si půjčili. To je výhodné pro Roberta a Marii, ale nevýhodné pro toho, kdo jim p eníze půjčil.

Ze stejného důvodu ti, kteří mají pevně stanovený důchod (nebo pobírají jiný druh pevných plateb stanovených v dlouhodobých smlouvách), jsou inflací p oškozeni, zatímco ti, kteří tyto smluvní platby vyplácejí, na inflaci vydělají . Stejně tak jsou postiženi ti, kdo spoří a investují, protože inflace snižuje hodnotu jejich peněz. Naopak lidé, kteří jsou schopni platit dluhy nebo jiné smluvní závazky inflační měnou, obvykle získávají, pokud se úroková míra a jin é platby nemění podle hladiny inflace.

Státy potřebují úspory a zapůjčitelné fondy k investování do zdrojů kapi tálu - domů, továren a nových technologií. Penalizování těch, kteří šetří, sni žuje inflace a růst a dlouhodobou prosperitu země. V širším smyslu inflace způ sobuje menší předvídatelnost pro podnikání a vývoj hospodářského světa, což zv yšuje atraktivnost investic do jiných zemí s malou nebo žádnou inflací. Co mys líte, má společnost postavit továrnu v zemi, kde je nepředvídatelná míra infla ce v rozmezí deseti až patnácti procent nebo v místě, které dlouhodobě vykazuj e stálou dvou až pětiprocentní inflaci? Kladnou odpovědí je druhá možnost. V t omto smyslu inflací více lidí ztrácí než získává, protože inflace rozvrací eko nomické prostředí pro jednotlivce a každé podnikání.

Ze všech těchto důvodů musí vládní stabilizační politika hledat rovnováh u mezi ekonomickým růstem a potřebou udržet inflaci pod kontrolou. Podnikání v tržní ekonomice

Jak jsme viděli, úspěch firmy v tržní ekonomice závisí na uspokojení zák azníka výrobou zboží a poskytováním služeb, po nichž je poptávka, a za ceny sc hopné čelit konkurenci dalších výrobců a služeb. Aby byla firma úspěšná, musí vyřešit nejdůležitější otázku, která stojí před každým ekonomickým systémem: j ak vyrobit zboží a poskytovat služby co nejefektivněji. V tržní ekonomice to z namená co nejefektivnější výrobu s minimálními náklady.

Výroba jízdního kola

Vezměme si například firmu, která uvažuje o výrobě a prodeji jízdních ko l. Každý podnikatel musí nejdříve zhodnotit řadu faktorů. Za prvé, jaký je pot enciální rozsah spotřebitelské poptávky po novém druhu jízdních kol? Existuje jediný velký trh pro standardní model jízdních kol? Nebo je rozdělen na menší trhy pro specializovaná jízdní kola pro děti, zakázková závodní kola nebo kola pro dva? Nový trend, jako například náhlá popularita horských kol pro terénní jízdy, může přilákat nové výrobce, kteří vidí příležitost vydělat. Na druhé s traně perspektivní výrobci standardních jízdních kol mohou mít prostě pocit, ž e vyvinuli nové výrobní techniky, nebo že mají podstatně nižší výrobní náklady , takže si mohou dovolit prodávat za nižší ceny než jejich konkurenti a stále mít ještě zisk.

Nejenže je mnoho různých druhů jízdních kol, ale existuje i několik způs obů jejich výroby - od vysoce automatizované montážní linky, která vyrábí tisí ce stejných součástí a montuje je dohromady, až po zakázková jízdní kola s vět ším objemem lidské práce při jejich navrhování a výrobě a s menším podílem str ojního zařízení. A opět firmy, které se v tržní ekonomice svobodně rozhodují, musí brát v úvahu různé ceny, které mohou klesat nebo stoupat podle toho, jak reagují lidé, kteří výrobky kupují a prodávají.

Například ceny, které musí podnik zaplatit za suroviny a nástroje budou nepochybně hrát důležitou roli při rozhodování o množství oceli, hliníku, prac ovních sil, strojního vybavení, a ostatního materiálu, který firma k výrobě po užije. Jestliže cena oceli stoupá a cena hliníku klesá, budou se podniky snaži t hledat výrobní postupy umožňující širší použití hliníku než oceli. Podobně j e tomu se mzdami dělníků; jestliže prudce porostou, podnik bude nucen hledat m ožnosti většího použití automatizace a méně lidské práce. Může se například ro zhodnout koupit více vysokozdvižných vozíků, aby ušetřil pracovní sílu při pře sunu materiálu ve výrobních halách a skladech. Nebo může použít mechanické zař ízení pro rutinní svařovací práce, a tak zaměstnat menší počet svářečů. (Důsle dkem toho se zvýší počet dělníků v továrnách vyrábějících svářecí zařízení pro výrobu jízdních kol.)

Každé takové podnikání s sebou nese značné riziko: nový model jízdního k ola nemusí vyhovovat spotřebitelům nebo výrobní náklady jsou nečekaně vysoké, takže nový typ kola nebude schopen konkurovat cenám od jiných výrobců. Podniky nesou riziko neúspěchu, ale také ovšem všechny ekonomické výhody, když správn ě plánovaly a jejich jízdní kolo jde na odbyt.

Tyto vyrovnání zisku a rizika pro jednotlivce a soukromé společnosti vyc hází ze základní role státu v tržní ekonomice a tou je ochrana soukromých vlas tnických práv a uplatňování zákona o smlouvách. Vlastnická práva musí být přes ně definovaná a majitelé podniků a investoři musí mít stejná práva zakotvená v zákoně nebo obchodních předpisech bez ohledu na to, zda jsou občany země nebo cizími státními příslušníky.

Pouze v případě, kdy jsou vlastnická práva zabezpečena před vyvlastněním státem nebo zneužitím politických zájmů, budou jednotlivci a podniky ochotné riskovat vložení svého kapitálu do nových nebo rozšiřujících se oblastí podnik ání. Navíc musí mít jistotu, že právní systém státu zajistí dodržování smluvní ch závazků.

Stručně řečeno, domácí i zahraniční podnikatelé musí být odhodláni čelit ekonomické nejistotě při své podnikatelské činnosti, ale musí být vyloučena p olitická nebo právní nejistota, pokud jde o oprávněnost jejich podnikání. Konkurence a produktivita

Snižování výrobních nákladů má významný podíl na efektivnosti výrob a ko nkurenceschopnosti s jinými firmami vyrábějícími podobné výrobky. Společnosti, které mají vysoké výrobní náklady, budou mít i vysoké ceny, ale na trhu neusp ějí, jestliže ostatní podniky, které vyrábějí stejné kvalitní zboží, je budou prodávat za nižší ceny, protože budou mít nižší náklady.

Spotřebitelé tak mají prospěch z konkurence mezi podniky, protože nakoup í kvalitnější zboží za nižší ceny. A jelikož většina zboží, které kupují, se v yrábí na trzích s vysokým stupněm konkurence, potom si ze svého rozpočtu budou moci koupit více výrobků.

Ovšem i na konkurenčních trzích nepoužívají všichni výrobci stejné zdroj e, suroviny a výrobní postupy.

V mnoha případech je to proto, že vyrábí různé typy výrobků, například r ůzné druhy jízdních kol. Tak třeba podniky vyrábějící dětská kola, nebo běžná jízdní kola, která používají dospělí k cestě do práce, se budou pravděpodobně snažit vyrábět jízdní kola sériově s použitím standardních materiálů a montážn ích linek, které snižují výrobní náklady a ceny. Na druhé straně podniky, kter é se specializují na výrobu zakázkových závodních kol, budou pravděpodobně pou žívat více lidské práce, speciální nástroje, dražší materiály a méně strojového chybí str. 12 a 13

Pracující v tržní ekonomice

Jak v tržní ekonomice, tak v centrálně řízených ekonomikách, které dosáh ly stejné úrovně industrializace, se proud pracovníků jdoucích do práce v kter ýkoliv den může velmi podobat. Ale je třeba znovu připomenout, že existují skr yté rozdíly ve fungování obou systémů, které jsou nohem důležitější než zjevná podobnost.

Možnosti volby

Podívejme se na příklad Roberta a Marie, kteří zašli do samoobsluhy a ko upili kromě pomerančů také jablka, protože cena pomerančů byla vyšší než očeká vali. Když povečeřeli a uložili děti do postele, Robert, který je mechanik, a Marie, povoláním učitelka, hovoří o možnostech postupu v zaměstnání. To není p ravidelné, ani běžné, ale v klíčových momentech života stojí pracovníci v tržn í ekonomice před důležitými rozhodnutími o své práci. Proč? Protože nikdo jiný za ně nerozhodne, neexistuje žádná centrální plánovací organizace, kter á by určovala, kdo kde bude pracovat a za kolik.

Robert ví, že jeho možnosti postupu jako mechanika jsou omezené a uvažuj e o kursu počítačového programování, který by mu umožnil širší pracovní uplatn ění. Marie má možnost postupu na náročnější místo ve školské správě. Před takovým rozhodováním stojí každoročně tisíce zaměstnanců. Jak se Ro bert a Marie v těchto otázkách rozhodnou, bude záviset na několika faktorech, osobních i ekonomických. Protože jde o průměrně situovaný manželský pár s dětm i, bude se jejich rozhodování lišit od rozhodování svobodné osoby, která právě dokončila střední nebo vysokou školu, nebo od rozhodování někoho, kdo se blíž í důchodovému věku.

Marii čeká rozhodnutí, zda chce vyměnit uspokojení z práce učitelky za v yšší plat, ale také vyšší tlak a větší počet hodin v náročnější administrativn í funkci.

Robert stojí před závažným rozhodnutím, zda má nebo nemá navštěvovat vys okou školu či doškolovací kurs v naději, že mu nová kvalifikace přinese vyšší plat a širší možnosti postupu. Rozhodování o tom zda se jedná o ekonomicky výh odnou investici, závisí z Robertova hlediska na celé řadě faktorů: * Kolik vydělá nyní bez vyššího vzdělání a školení? Čím vyšší je jeho so učasná mzda, tím vyšší sumy se bude muset vzdát, když přestane pracovat jako m echanik a půjde na vysokou školu nebo se zapíše do kursu.

* Jak vysoké bude školné a další náklady na studium na vysoké škole nebo na kurs počítačového programování? Čím vyšší budou náklady, tím nižší bude zi sk z tohoto druhu soukromé investice a tím i počet lidí jako Robert, kteří se zapíšou do takových kursů.

* Jak dlouho trvá kurs nebo školení v poměru k potenciálnímu vynahrazení časové ztráty lépe placeným zaměstnáním? Robert možná zjistí, že relativně sn adný šestiměsíční kurs se mu vyplatí více než náročné studium na univerzitě. * Dalším faktorem je Robertův věk. Mladší pracovníci mají před sebou sam ozřejmě více let, aby se jim vrátily peníze, kterých se vzdali, když přestali pracovat a šli studovat, plus náklady na studium.

* Kolik si Robert vydělá po absolvování počítačového kursu? Čím větší je rozdíl mezi touto částkou a jeho současným výdělkem, tím je pravděpodobnější, že bude vážně uvažovat o tom, že se takového kursu zúčastní.

* Nakolik je pravděpodobné, že Robert po absolvování kursu najde práci v tomto oboru?

U různých lidí se budou tyto faktory značně lišit, protože každý nemůže jít na vysokou školu nebo navštěvovat kurs, alespoň pokud mu jde o rozumnou in vestici do své pracovní kariéry. Pro některé lidi jsou náklady prostě příliš v ysoké ve srovnání s očekávaným prospěchem. Pro jiné, včetně mnoha chytrých mla dých maturantů, kteří ještě nemají místo s vysokým platem, je vysoká škola neb o kurs téměř vždy výhodnou "obchodní" investicí.

Tak jako v případě Roberta a Marie bude toto rozhodování záviset i na da lších okolnostech, nejen finančních. ale tak jako firmy zvažují investice do n ových provozů a zařízení, pracující v tržní ekonomice nesou náklady i riziko s pojené se získáním vyššího vzdělání a kvalifikace. Upřímně řečeno, některé z t ěchto investic se nevyplatí, protože ne každý, kdo jde na vysokou školu, ji do končí, a ne všichni najdou práci ve svém oboru. Pro mnohé může být výhodnější méně placené, ale jisté zaměstnání, které jim poskytne dostatek cenného času a příležitost věnovat se rodině nebo jiným osobám a profesionálním zájmům. Přes to se většině pracovníků v tržních ekonomikách v posledních desetiletích skute čně vyplatilo riskovat a vzdát se zaměstnání ve prospěch doškolení, a to platí ve zvýšené míře právě dnes, kdy se hospodářství stává technicky náročnější a složitější.

Zaměstnanci a zaměstnavatelé

Příklad Roberta a Marie a miliónů jim podobných poukazuje na další fakt v tržní ekonomice. Bez centrálního plánování určují pracovníci a jejich zaměst navatelé své vztahy v sérii nezávislých rozhodnutí. To neznamená, že vždy vyje dnávají jako rovný s rovným, nebo že jsou zaměstnanci vždy spokojeni s prací a mzdou. Znamená to jen tolik, že zaměstnanci i zaměstnavatelé mají značnou svo bodu při rozhodování kdy navázat, změnit nebo ukončit vzájemný vztah. A tak vz niká základní otázka: co spojuje zaměstnance a firmy v tržní ekonomice nebo co vede ke změně v jejich vztazích?

Jak ukazuje příklad Roberta a Marie, druh práce, jaký si zvolí pracovník v tržní ekonomice, závisí především na jeho osobních zájmech, vědomostech a d ovednostech. Lidé si mohou svobodně zvolit povolání, jaké chtějí, ale pouze ti schopní plnit základní pracovní nároky ve zvoleném povolání zůstanou na výpla tní listině zaměstnavatele. Konkurenční trhy prostě firmám nedovolují platit p racovníky, kteří nemohou, nechtějí nebo nedokážou pořádně vykonávat práci, pro kterou byli najati. Podle stejného měřítka pracovníci, kteří se úspěšně podíl ejí na výrobě zboží a služeb, jsou velmi cenní zaměstnanci, které by rády zamě stnaly i jiné firmy.

Aby si je firmy udržely, musí jim nabídnout konkurenční mzdy a výhodnějš í pracovní podmínky. Tato soutěž mezi pracovníky hledajícími dobré zaměstnání a firmami hledajícími dobré pracovníky je hybnou silou většiny pracovních trhů .

Platy, jaké firmy vyplácejí, jsou hlavně určeny produktivitou zaměstnanc ů a relativním nedostatkem nebo nadbytkem pracovníků se stejnými schopnostmi. Obecně řečeno, pracovníci, kteří dovedou vyrobit, co spotřebitelé žádají, a př itom jen relativně málo pracovníků to dokáže, dostávají nejvyšší mzdy. Relativní nedostatek zaměstnanců ovlivňují ještě další faktory: napříkla d nepříjemné nebo nebezpečné pracovní podmínky mohou znamenat výhodnější plato vé podmínky, protože tyto práce mnoho lidí nechce vydělat. Horníci obvykle vyd ělávají více než úředníci, svářeči ocelových konstrukcí mrakodrapů si vydělají více než dělníci, kteří kopou základy pro tyto budovy.

Studium a odborná výuka

Práce, které vyžadují vyšší odbornost a vzdělání, také obvykle přinášejí vyšší platy za jinak stejných okolností, protože, jak Robert ví, tito zaměstn anci se vzdávají několikaleté mzdy, aby získali vědomosti potřebné pro lépe pl acená místa, a protože vzdělání samo o sobě vyžaduje inteligenci a pracovitost . Strojní a stavební inženýři jsou v průměru vysoko placeni ve většině tržních ekonomik právě z těchto důvodů.

Vzdělání, odbornost a úroveň pracovního úsilí mohou ovlivnit výši příjmu , ale velmi důležitým faktorem zůstává společenská poptávka po konkrétní odbor nosti. Vyučený instalatér nebo elektrikář často vydělá více než tesař nebo aut omechanik, ale tesař, který dovede vyrobit pěkný nábytek nebo jemný mechanik m ohou být velmi vzácní, poptávka po jejich práci vysoká a proto budou dostávat vyšší platy odrážející tržní hodnoty jejich zručnosti.

Na pracovních trzích hraje podobnou úlohu v této rovnici strana nabídky. Na většině univerzit v tržních ekonomikách dostávají například už celé desítk y let profesoři filozofie a filologie nižší platy než profesoři v oboru techni ckých a přírodních věd, protože je jich prostě příliš mnoho ve srovnání s popt ávkou po jejich službách. Mnoho lidí splňuje nároky na práci prodavače a to je jeden z důvodů, proč jsou platy v tomto oboru relativně nízké v porovnání se zaměstnáním, kde je méně kvalifikovaným pracovníků.

Ceny a mzdy

Studium a odborná výuka také ukazují, že rozhodnutí, která činí zaměstna nci na pracovních trzích, jsou opět značně ovlivněna různými cenami a zejména platovými relacemi. Ceny za práci naopak ovlivňuje poptávka po výrobcích a slu žbách, pro jejichž výrobu byli pracovníci najati. Následkem toho platy v různý ch povoláních stoupají a klesají v souvislosti se změnami spotřebního zboží a služeb. Když například na počátku tohoto století automobily nahradily koně, mz dy kovářů a sedlářů prudce klesly, zatímco mzdy automechaniků stouply. Podobně v posledních několika letech značně stoupla poptávka po pracovní cích s vysokoškolským vzděláním ve většině tržních ekonomik hlavně proto, že t éměř všechny podniky používají vyspělejší technologie než v minulosti. Roberta lákají počítače také proto, že v nich vidí prosperující oblast s relativně vy sokou poptávkou a z toho vyplývajícím vysokým platem.

V určování celkové poptávky může hrát také důležitou roli mezinárodní ob chod. Odvětví a podniky, které úspěšně soutěží a vyvážejí na zahraniční trhy, vytvářejí více pracovních míst a příležitostí k postupu - právě tak jako dovoz ze zahraničí jim nabízí jako spotřebitelům širší výběr zboží za konkurenční c eny.

Pracovníci, kteří se připravují na povolání slibující silný růst poptávk y po pracovních silách, na své předvídavosti vydělají. Ti, kteří se snaží drže t míst v upadajících odvětvích a využívají tradiční vědomosti, budou často zkl amáni a mohou dokonce přijít o zaměstnání. Budou potřebovat přeškolení, ať už hrazené z vlastních prostředků nebo státem či zaměstnavatelem. Ale i to je sou částí silného systému stimulů, které přitahují více zdrojů a služeb, které zák azníci nejvíce požadují, a odvádí je od výroby takového zboží, po němž už není poptávka.

Tento neustálý důraz na výrobu toho, co zákazníci chtějí, je základním d ůvodem, proč jsou pracovní síly a jiné zdroje v tržní ekonomice tak produktivn í. Ponaučení je jasné: abyste prosperovali, vyrábějte to, co lidé chtějí a pot řebují.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx NOVÉ HNUTÍ-proč vzniklo,o co usiluje?

Existuje už tolik politických stran,proč zakládat něco dalšího? Naše civilizace se chová sebezničujícím způsobem.čas,který nám zbývá k usku tečnění nezbytného obratu je už poměrně krátký.Za daného stavu mohou potřebné změny prosadit jen parlamenty a vlády a mohou je uskutečnit jen ti,kteří vědí co je třeba změnit.

Politické strany v ČR jsou vedeny lidmi,kterým jde většinou jen o moc a pen íze.V lepším případě nevědí,jak zastavit pokračující procesy destrukce životní ho prostředí,mezilidských vztahů,morélky.NEZNAJÍ j e j i ch s k u t e č n é p ř í č i n y.

Mohla by se nová,vyšší světová civilizace zrodit právě v naší zemi?Některé náznaky tuto teorii potvrzují.Prozatím se chováme tak,že kopírujeme cizí vzory .Před časem vzor velkého bratra na východě,nyní pro změnu zase na západě.Nebyl o špatné úplně všechno,co s sebou nesl minulý režim,a není bezpochybné to,co k nám nyní proudí ze Západu.Mějme odvahu jít svojí vlastní cestou. Svět budoucnosti má být postaven na zásadách přátelství,mezilidské solidari ty,soucítění s živými tvory a přírodou.Budeme se učit chápat tuto planetu jako jediný domov svobodných,rovnoprávných národů.

Aby mohlo Nové hnutí uskutečňovat výše naznačené cíle ,chce se zúčastnit pa rlamentních voleb,pravděpodobně společně s několika podobně zaměřenými uskupen ími.Jeho cílem není získání moci a osobních výhod,ale očištění a ozdravění živ ota v této zemi a snad i na celé planetě.

17.11.1995 ing.S.Musil

Mgr.S.Popelka