--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/050 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Akce Severoatlantické aliance na Balkánu je připravena k okamžité realizaci. A meričtí, britští, francouzští a němečtí vojáci začínají v rámci této mírové mi se NATO přijíždět do Bosny. Stávkové hnutí ve Francii stále víc nabývá masověj šího charakteru a ohrožuje už přímo samu podstatu francouzského státu. Ministř i zahraničí a obrany členských států NATO jmenovali nového generálního tajemní ka, který nastoupí do funkce těsně před Vánocemi. Americký president Bill Clin ton už podruhé odmítl pasáže zákona o federálním rozpočtu, týkající se úspor, a připravuje se na boj s Kongresem kvůli vyslání 20.000 amerických vojáků do B osny. V Rakousku a Rusku budou tento víkend probíhat parlamentní volby, příčem ž v posledním případě se stále více začíná šířit vlna násilí. V Polsku Nejvyšš í soud sice uznal, že nově zvolený president Aleksander Kwasniewski v předvole bní kampani lhal, avšek volby nebyly zrušeny. Vztahy mezi Německem a Českou re publikou jsou stále napjaté a nic moc nenasvědčuje tomu, že se v nejbližší dob ě zlepší... To a ještě další události, které se minulý týden ve světě přihodil y, si v našem přehledu připomeneme...
Jak jsme již naznačili v předešlých řádcích, situace v Rusku před volbami grad uje. Nejen masívní předvolební kampaní, ale též terorem a dost "podivnými" hav áriemi. Tak například ve vesnici Roščino u Čeljabinska byl v pátek 8. prosince zavražděn tamní úspěšný podnikatel a poslanec ruské Státní dumy Michail LEŽNĚ V: Ten je již čtvrtým poslancem Státní dumy, zavražděným od roku 1993 v Rusku. V úterý 5. prosince zase přímo v budově Státní dumy v Moskvě, v pracovně stou pence nacionalistických sil, poslance Nikolaje LYSENKA, vybuchla puma. Kromě t oho třeba se ve středu 6. prosince zřítilo poblíž Chabarovska letadlo TU-154 s 97 osobami na palubě, den na to pak na Kavkaze dva ruské vrtulníky MI-24 a MI -8, při čemž byly čtyři lidé zabiti a dalčí čtyři zraněni. Další letadlo TU-13 4 s 88 osobami na palubě zmizelo na Dálném východě 6. prosince... (Pochopitelně, v popředí pozornosti jsou však parlamentní volby, které v Rusku proběhnou 17. prosince. Podle sociologického průzkumu, provedeného počátkem p rosince ruským Střediskem pro strategické analýzy a prognózy hnutí Náš dům, ve dené premiérem Viktorem ČERNOMYRDINEM, dostihlo Komunistickou stranu Gennadije ZJUGANOVA: Obě strany mají šanci dostat ve volbách zhruba 8 až 12 procent hla sů. K nim se dost těsně pak přiblížil liberálně orientovaný centristický blok Jabloko v čele Grigorijem JAVLINSKÝM, teprve potom následuje ultranacionalisti cká Liberálně demokratická strana Vladimira ŽIRINOVSKÉHO: O celkem 450 křesel ve Státní dumě se uchází 43 politických stran a hnutí, což je o třicet víc než při posledních volbách v roce 1993, šanci uspět však má z nich jen pět až sed m. Jiné průzkumy veřejného mínění však hovoří o tom, že nejvíce dostanou komun isté, a to 14 až 17 procent, blok Náš dům 8 až 12 procent, hnutí Jabloko 8 až 11 procent, Kongres ruských občin 7 až 10 procent, Ženy Ruska 6 až 19 procent, ultranacionální Liberální demokraté 6 až 8 procent a Demokratická volba Ruska - Spojení demokraté Jegora GAJDARA 5 až 6 procent. Nejsilnější "stranou" v ru ských parlamentních volbách však zřejmě budou tzv. "mlčící", jichž je až 70 pr ocent a kteří neodevzdají svůjhlas nikomu...)
* * *
"Současná moc zcela zničila naši armádu," prohlásil počátkem minulého týdne na stranické konferenci předseda Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zju ganov. Vůdce ruských komunistů zdůraznil, že jeho strana je zásadně proti rozš íření NATO a dodal, že vůči ruské armádě je vedená informační válka ze strany ruských i zahraničních médií. Zjuganov také vyzval k obnově ozbrojených sil na "sovětských základech": Podle ministra obrany generála Pavla GRAČOVA má mít R usko 1,9 miliónu mužů ve zbrani, od května 1992, kdy byla tato armáda vytvořen a, však její počet klesl na milión.
(A to je také jedna z příčin nespokojenosti vojáků a důvod, proč armáda hraje jednu z nejdůležitějších rolí prakticky ve všech programech stran a hnutí, kte ré se účastní parlamentních voleb 17. prosince. Totiž, snižování počtu vojáků a hlavně pak jejich neúnosná sociální situace může armádu při volbách postavit do řad opozice, tedy komunistů, Žirinovského a Kongresu ruských občin generál a LEBEDĚ. Ostatně, podle ministerstva obrany kandiduje 121 vojáků z povolání - a většina z nich právě za opozici...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Lze říci, že tady se toho, na rozdíl od předešlého týdne, v uplynulých dnech z hlediska zahraničně politických kontaktů nic moc nestalo. Až do poloviny minu lého týdne trvala neoficiální pracovní návštěva presidenta republiky Václava H AVLA v Japonsku, kde byl dokonce překvapivě přijat japonským císařem. Náměstek ministra zahraničí Pavel BRATINKA se zúčastnil coby šéf naší delegace budapeš ťské konference Organizace pro bezpečnost a spolupráce v Evropě. Ministr zahra ničí Josef ZIELENIEC týž den, tedy v pátek 8. prosince, pobýval v Londýně na j ednání konference NATO a dalších zemí, jejichž ozbrojené síly budou tvořit voj enskou mírovou misi NATO v Bosně.
(O této konferenci budeme psát ještě na jiném místě, přesto je však nutné se o cestě ministra Zielence zmínit už teď. Totiž v souvislosti s rozhovorem, kter ý v Londýně měl se svým německým protějškem Klausem KLINGELEM. Oba ministři je dnali o současném status quo v otázce česko německých vztahů a zabývali se pří pravou deklarace parlamentů a vlád obou států k této problematice. Klaus Kinke l svého českého kolegu ujistil, že německá strana má stejný zájem jako my, ted y aby "problémy minulosti nezatěžovaly budoucí vztahy Spolkové republiky Němec ko a České republiky..." O této problematice však budeme psát podrobněji na ji ném místě Necenzurovaných novin...)
* * *
Ještě jedna událost stojí za povšimnutí, byť se téhle rubriky dotýká nepřímo. Ve Vídni totiž pobýval někdejší president Sovětského svazu Michail GORBAČOV, a dost značně kritizoval: Nejen Západ za snahu rozšířit NATO směrem na východ č i za tzv. mírovou misi v Bosně, ale také Českou republiku. Podivoval se předev ším nad tím, že president Václav Havel svou morální autoritou dovolí "hon na č arodějnice", tedy přesněji řečeno, silně protestoval proti obvinění profesora Zdeňka MLYNÁŘE z vlastizrady. A vlastně, odsoudil i antikom unistický trend v naší zemi...
UDÁLOSTI Z "BLÍZKÉHO" ZAHRANIČÍ
Lze říci, že tady byla pozornost minulý týden nejvíce zaměřena na Polsko. Tam totiž v sobotu 9. prosince vynesl svůj rozsudek ohledně stížností proti regulé rnosti presidentských voleb tamní Nejvyšší soud. A vskutku dost "šalamounským" způsobem: Rozhodl totiž, že na základě předložených důkazů v některých volebn ích obvodech se páchaly ve prospěch levicového kandidáta Aleksandra KWASNIEWSK ÉHO podvody a že onen kandidát, aniž dokončil vysokou školu, vykazoval v dokum entech a předvolební kampani vysokoškolské vzdělání včetně titulu magistr. Výs ledky voleb ovšem polský Nejvyšší soud nezrušil a prohlásil tak Aleksandra Kwa sniewského nastávajícím presidentem Polské republiky. Jestli zmíněné rozhodnut í ale je rozumné, prokáže budoucnost: Protože, jakou váhu může mít doma i v za hraničí hlava státu, která veřejně lhala? A to nejen při volební kampani, ale též v Parlamentu, kde rovněž v oficiálních dokumentech poslanec Kwasniewski uv áděl, že má skončené vysokoškolské vzdělání a disponuje titulem magistr. (Za naší jižní hranici, v Rakousku, žijí volbami rovněž, i když jen parlamentn ími: Budou se konat v neděli 17. prosince a zdá se, že tam zdaleka není rozhod nuto. Obecně totiž situace vypadá následovně: Sociální demokraté Franze WRANIT ZKÉHO se z posledních šrámů zotavují, lidovci pod vedením svého předsedy a Wra nitzkého vyzyvatele Wolfganga SCHÜSSELA mírně získávají a Svobodní Jörga HEIDE RA stagnují. Zatím poslední známé předvolební průzkumy předpovídají sociálním demokratům 34 až 36 procent hlasů, což je zhruba stejně jako při posledních pa rlamentních volbách. Lidovci mohou naopak počítat s 26 až 28 procenty, tedy o tři až čtyři procenta více než minule, Svobodným se pak přisuzuje 23 až 25 pro cent. Oproti posledním volbám však mohou ztratit Zelení, jimž přes velmi dobré image jejich předsedkyně Madeleine PETROVICOVÉ dávají odhady šanci jen 6 až 7 procent. A Liberální fórum Heide SCHMIDTOVÉ se zřejmě s 5 až 6 procenty opět jen tak tak přehoupne přes povinnou pětiprocentní klausuli. Takže, situace po volbách bude vskutku zajímavá. Jestli opět koalice sociálních demokratů s lido vci, nebo lidovců se Svobodnými. Jiná možnost asi není, protože Zelení a Liber ální forum na utvoření koalice s Wranitzkým jsou dost slabí. Navíc 53 procent Rakušanů by nadále nejraději viděli coby kancléře Franze Wranitzkého...) * * *
V Německu budilo naopak velkou pozornost setkání kancléře Helmuta KOHLA s fran couzským presidentem Jacquesem CHIRAKEM, které se uskutečnilo ve čtvrtek 7. pr osince v Baden-Badenu. Oba politici jednali o budoucí evropské integraci: Asi na žádném z předchozích summitů jsme nedospěli k tolika rozhodnutím jako v Bad en-Badenu," uvedli ve společném prohlášení. V dopise, který byl odeslán španěl skému premiérovi Pelipu GONZÁLESOVI, jehož země nyní Evropské unii předsedá, a poté i jednotlivým členům Unie, Kohl i Chirac vytyčili čtyři základní body pr o nastávající mezivládní konferenci Evropské unie. Jde o zahraniční a bezpečno stní politiku, která by měla být napřáště jasně definována, o společný postup v oblasti azylové a imigrační politiky a širší spolupráci v boji proti mezinár odnímu terorismu, organizovanému zločinu a pašování drog, o reformu Evropské r ady a Evropské unie. Čtvrtý bod se dotýká Evropského parlamentu a zákonodárnýc h sborů jednotlivých států, jež by se měly více zapojit do procesu evropské in tegrace.
(Minulý čtvrtek také kancléř Helmut Kohl promluvil ve Spolkovém sněmu, kde se v projevu k zásadám evropské politiky německé vlády zasazoval o individuální p řijímání nových členů evropské unie z řad středoevropských zemí. "Je třeba dát všem uchazečům o vstup jasnou perspektivu budoucího členství, ale zároveň poz orně sledovat, jak je která země na vstup připravena a do jaké míry se v její politice spojuje proevropský kurs s proreformním," řekl Kohl. Přijímání celých skupin se totiž podle něj neosvědčil, což prý prokázala poslední zkušenost s Rakouskem, Švédskem, Finskem a Norskem. Navíc kancléř jednoznačně podpořil dal ší rozšiřování Unie směrem na východ. Potvrdil, že Německo má zájem na tom, ab y zásadní rozhodnutí o přijetí prvního člena ze zemí střední Evropy bylo učině no "kolem roku 2000"...)
BALKÁNSKÁ KRIZE
Jak už bylo řečeno na začátku našeho přehledu, už od konce minulého týdne prvn í stovky vojáků Severoatlantické aliance proudí do Bosny, kde připravují techn ické zázemí pro zahájení celé mírové mise, která by měla začít už 15. prosince . Američtí vojáci také přiletěli v sobotu 9. prosince do Maďarska, kde v jihom aďarském Taszáru při hranicích se Slovinskem má být vybudována velká vojenská týlová základna NATO. Do Bosny už také odjíždějí první vlaky s vojenskou bojov ou technikou, vypravované ze základen Severoatlantické unie v Německu. A koneč ně, bosenské krize se také týkaly dvě význačné diplomatické akce, konané konce m minulého týdne v Budapešti a Londýně v předvečer podpisu deytonské dohody, k němuž má dojít 14. prosince v Paříži.
(Ta první probíhala v Budapešti coby konference Organizace pro bezpečnost a sp olupráci v Evropě - OBSE a bylo na ní dohodnuto ustavit misi OBSE pro Bosnu: J ejím představitelem se stal někdejší švédský ministerský předseda Carl BILDT, který bude mít za úkol koordinovat činnost civilních organizací a vztahy mezi civilními a vojenskými složkami. V zápětí poté, rovněž v pátek 8. prosince, se v Londýně uskutečnila konference ministrů zahraničních věcí účastníků mise NA TO v Bosně: Na ní bylo stvrzeno datum zahájení akce, hlavně však vytvoření Rad y pro dodržování míru, v jejímž řídícím výboru budou členové Evropské unie, Ev ropské komise, Státy G 7, Rusko a Organizace islámských států. A konečně, byl zde též mezinárodní policejní sbor pod vedením OSN. O rozdělení finanční pomoc i mají pak 21. a 22. prosince jednat v Bruselu představitelé Světové banky a E vropské unie: Podle odhadů si náklady na obnovu Bosny během nadcházejících tří let vyžádají na pět miliard dolarů...)
* * *
Přes všechny tyto okolnosti ovšam situace na Balkáně, a tím méně v Bosně, není zdaleka klidná. Pozorovatelé ochranných sil UNPROFOR a i četní zahraniční nov ináři potvrzují, že ještě necelý týden před podpisem dohody v Paříži a zahájen ím mírové mise pokračují v Bosně etnické čistky. Například bosenští Srbové v p osledních dnech vyhnali z domovů v severní Bosně na šedesát muslimských rodin. Dalších nejméně 200 osob vyhnali srbští uprchlíci z vesnice Dubrawe, kteří ta m přišli z území dnes obsazeného Chorvaty a Muslimy. "To, k čemu nyní dochází, je, že srbští uprchlíci v podstatě vyhazují z domovů své muslimské hostitele, " konstatuje mluvčí sarajevské odbočky Úřadu vysoké komisařky pro uprchlíky Kr is JANOWSKI. Drastické porušování daytonských dohod je však hlášeno i ze stran y bosenských Chorvatů. Podle poslednách zpráv pokračuje vypalování a rabování srbských domů ve městech Mrkonjic Grad a Šipovo, která by Chorvati podle mírov é dohody měli vrátit Srbům.
(Nepokoje však přetrvávají také v Sarajevu. Tisíce obyvatel srbských předměstí od minulého pátku demonstrují svůj nesouhlas s daytonskou dohodou o míru v Bo sně, podle níž má celé město přejít pod správu muslimsko chorvatské federace. Demonstranti proti tomu protestují, bosenský premiér Haris SILAJDŽIČ však jaké koliv změny v dohodě odmítá: "Nebudou nová jednání ani ústupky. Bylo to stanov eno v daytonské dohodě a není tu o čem diskutovat...", prohlašuje. Konečně, Bo senští Srbové se ovšem bouří i jinak. Trvají na tom, že podpisu mírové dohody 14. prosince v Paříži se zúčastní i jejich předák Radovan KARADŽIČ, který je m ezinárodním tribunálem v Haagu označen coby válečný zločinec. Bez jeho podpisu prý nebudou bosenští Srbové dohodu uznávat. Ruský ministr zahraničí Andrej KO ZYREV už také oznámil, že Moskva se obrátí na Haag, aby zmrazil proces proti K aradžičovi generálu Ratku MLADICOVI. Navíc v neděli 10. prosince Karadžič proh lásil, že jeho Republika srbská nikdy neuzná stát Bosna a Hercegovina...) SVĚT KOLEM NÁS
Mimo bosenskou krizi bezesporu jednou z nejdůležitějších událostí v Evropě byl a minulý týden zmíněná již konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - OBSE, jež proběhla v pátek 8. prosince v Budapešti. Vedle záležitost í, týkajících se Bosny, se zástupci 35 členských států dohodli, že bude respek továno právo každého účastnického státu vybrat si či změnit své bezpečnostní u spořádání včetně smluv o aliancích. Mimo to bylo ovšem též rozhodnuto, že stát y nebudou posilovat svou bezpečnost na úkor jiných států a v rámci OBSE by měl vzniknout prostor "bez dělicích čar", což je kompromisem mezi dvěma koncepcem i, jež v Budapešti zaznívaly. První, reprezentovaná Ruskem, usiluje o přeměnu OBSE v organizaci, jež by stála nad NATO a Západoevropskou unií a měla dokonce vlastní chartu a radu bezpečnosti jako OSN. Druhou koncepci představuje nizoz emsko německý návrh z roku 1994, podle něhož by měla každý evropský konflikt p rojednat nejprve OBSE, teprve pak OSN: Tuto koncepci podporuje většina evropsk ých zemí, mezi nimi i Česká republika, a podle náměstka ministra zahraničí Pav la BRATINKY onen dosažený kompromis je pokusem říci Rusku, že není z Evropy vy tlačováno.
(Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, hned po Budapešti, vlastně téměř so uběžně, se uskutečnila v Londýně schůzka ministrů zahraničí všech zúčastněných zemí nastávající bosenské mírové mise. Bylo na ní rozhodnuto o zahájení opera ce 15. prosince, dohodnuty koordinační politické orgány a vytyčeny hlavní směr y obnovy Bosny. Za Českou republiku se jednání zúčastnil ministr zahraničí Jos ef Zieleniec, který zde vedl i dvoustranné rozhovory, mimo jiné také se svým n ěmeckým kolegou Klausem Kinkelem...)
* * *
Vedle těchto dvou prioritních událostí veřejné mínění s velkým zájmem sleduje rozrůstající se stávkové hnutí ve Francii. Už téměř tři týdny tam protestují ž elezničáři a pracovníci veřejné dopravy proti rozhodnutí vlády reformovat syst ém zdravotní a sociální správy. A minulý týden se k nim přidali také studenti, v Paříži například i dost velká část učitelů, poštovních zaměstnanců, ba i př íslušníků policie, a také horníci. Prostě, život ve Francii, a zejména v Paříž i a dalších velkých městech, je téměř ochromen. Vzhledem k zatím nekompromisní mu postoji vlády a presidenta to však na přijatelné řešení pro obě strany nevy padá. Ba víc: Premiér Alain JUPPE žádá pro svou vládu od Národního shromáždění plné moci, aby mohla formou dekretů vydávat zákony. Což, vzhledem k většině, kterou koalice v Parlamentu má, dostane. A proti stávkujícím se začínají bouři t také obyvatelé Paříže, jejichž situace stále víc zhoršuje.
(Z dalších důležitých událostí stojí za to připomenout například ještě pokraču jící proces proti vrahu premiéra Icchaka RABINA v Tel Avivu či pokračující mír ový proces na Blízkém východě mezi Izraelem a Palestinou na jedné straně a sli bně se vyvíjející kontakty Izraele se Sýrií na straně druhé. Velký význam má i vztah amerického presidenta Billa CLINTONA ke Kongresu: President nadále neso uhlasí s pozměňovacém návrhem poslanců na federální rozpočet USA pro rok 1996, v tomto týdnu se také zřejmě utká s Kongresem v otázce vyslání 20.OOO americk ých vojáků do Bosny. Přitom Clintonovou největší zbraní v tomto střetnutí je f akt, že bez americké účasti v Bosně daytonská mírová dohoda v Paříži nebude 14 . prosince podepsána a NATO bez Američanů do Bosny nepůjde. A také skutečnost, že v průzkumech Clinton vede o téměř 20 procent před svým presidentským vyzyv atelem, rwepublikánem Bobem DOLEM...)
------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
------------------------------------------------------------ BUDOUCNOST POLSKA V RUKOU LHÁŘE
Je to s podivem, kam až mohla z morálního hlediska klesnout prestiž Polska: Země, jejíž lid se jako první v bývalé "sovětské zóně" dokázal postavit na odpor Moskvě, který nepodlehl sovětským tlakům ani vlastní totali tně represivní vládě, ba ani jejím lákadlům na reformu socialistického systému . Teď, po 6 letech od pádu komunistického režimu, má nejen postbolševickou vlá du, ale též postbolševického presideta. Dokonce presidenta lháře. Lháře legáln ě uznaného.
(Rozsudek polského Nejvyššího soudu ze soboty 9. prosince totiž jasně konstato val, že Aleksander Kwasniewski v předvolební kampani lhal: Nemá navzdory svým tvrzením nejen akademický titul magistra, ale vysokou školu "neráčil" ani doko nčit. Nejvyšší soud však také konstatoval, že v druhém kole presidentských vol eb došlo k podvodům, a to ve prospěch právě postkomunisty Aleksandra Kwasniews kého...)
* * *
Což by samo o sobě nebylo nic zlého, ba naopak, bylo by to v pořádku, kdyby... Kdyby tentýž Nejvyšší soud netvrdil, že se vlastně nic tak moc špatného zase nestalo, takže presidentské volby jsou platné a lhář Aleksdander Kwasniewski s e stal presidentem Polské republiky právem... Kdyby se Kwasniewski při projedn ávání celé záležitosti nezdržoval "údajně náhodou" na dovolené ve Španělsku, a to přesto, že byl k soudnímu řízení přizván... Kdyby se po vynesení rozsudku voličům neomluvil, prý za "nepřesnosti" ve svém životopise... A konečně, kdyby v této souvislosti neprohlásil, že "má morální právo být presidentem..." (Bylo by laciné konstatovat, že každý národ si zaslouží takového politika, jak ého si zvolil: Část Poláků totiž skutečně nemohla předpokládat, že Kwasniewski o sobě neříká pravdu. A nemohla ani předpokládat, že po vyjevení oné pravdy s e budoucí president zachová tak arogantně a ignorantsky. Bohužel, nikoliv ke š kodě samotného presidenta, na jehož tváři stín falše už zůstane navždy. Spíš k e škodě samotného Polska, jehož prestiž díky nevěrohodnosti hlavy státu silně utrpěla. A do budoucna zřejmě ještě utrpí. Navíc oslabení presidenta z morální ch důvodů může znamenat zesílení i tlaku protireformě laděných kruhů na změnu politického kursu směrem k Moskvě, tedy od NATO a Evropské unie. A to je zlé: Nejen pro Polsko, ale i pro nás...)
(Fakta a události ze zahraničí připravil)
Jiří F. PILOUS