--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Bendův úřad Mlynářovi křivdí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/050 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

BENDŮV ÚŘAD MLYNÁŘOVI KŘIVDÍ. Po kolikáté již byla snaha Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunis mu zmařena rozhodnutím Státního zastupitelství? Nebudeme se zabývat každým tak ovým případem. Zaměříme se na případ poslední, jímž je obvinění Zdeňka Mlynáře z vlastizrady.

Předem je nezbytné připomenout trestně právní zásadu dle níž se každý trestný čin musí posuzovat podle zákona platného v době, kdy byl spáchán. A protože je tomu již drahně let, odcitujme příslušné pasáže trestního zákona tak, jak pla tily v roce 1968, kdy se měl Zdeněk Mlynář dopustit vlastizrady. Vlastizrady se dopustil ten českoslovenbský občan, který ve spojení s cizí moc í nebo cizím činitelem spáchal trestný čin rozvracení republiky, teroru, záško dnictví nebo sabotáže.

Ať si vybereme kterýkoliv z trestných činů shora uvedených, vždy v jednotlivýc h ustanoveních trestního zákona o těchto činech najdeme s malými odchylkami ná sledující formulace: ..

" Kdo v úmyslu rozvracet socialistické společenství a státní zřízení, územní c elistvost a obranyschopnoat republiky anebo zničit její samostatnost ... " neb o formulace : " Kdo z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení, proti její územní celistvosti, obranyschopnosti, anebo proti jejímu m ezinárodnímu zájmu ... ".

Jakouže to konkrétní lumpárnou se měl Zdeněk Mlynář dopustit vlastizrady? Šlo údajeně jen o pokus tohoto činu, spáchaný jím tím, že se účastnil jednání o zř ízení dělnicko rolnické vlády po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Var šavské smlouvy v nichž hrála vedoucí a nezastupitelnou úlohu armáda nyní již z aniklého Svazu sovětských socialistických republik.

Ať však Zdeněk Mlynář vyvedl cokoliv z toho, o čem hovoří ustanovení ş 91 tres tního zákona nadepsané oním slovem v e l e z r a d a, musí mu být prokázán úmy sl tak jak je uvedený výše.

Myslíte si, vážení čtenáři, že by Zdeněk Mlynáž kdykoliv ve svém životě, tedy i v roce 1968, měl úmysl rozvracet socialistické společenství a státní zřízení , že by kdykoliv choval nepřátelství k socialistickému společenskému a státním u zřízení? Netřeba jej znát osobně, aby bylo lze s klidným svědomím konstatova t, že Zdeněk Mlynář nikdy takový úmysl neměl, nikdy takové nepřátelství vůči s ocialistickému společenství a státnímu zřízení nechoval.

Tak například, v padesátých létech socialistické společenství a státní zřízení pomáhal budovat. V roce 1968 jej chtěl tak nanejvýše reformovat, jak se nyní moderně říká, vylepšit mu image. Nyní je čestným předsedou čehosi, co o social ismus v nějaké podobě usiluje dále.

Rovněž tak je marné vinit Zdeňka Mlynáře z pokusu ohrozit či zničit územní cel istvost republiky či její obranyschopnost nebo zničit její samostatnost. O tom všem již bylo rozhodnuto v roce 1948, možná i dříve. A je každému známo o rok u 1968, že proti těmto faktům polednový vítr jara 68 nevál. Vál stále od výcho du. Vál však tak intenzivně, až přinesl z Moskvy mráz. Je též nanejvýš pochybn é, že by dělnicko rolnická vláda, jejíhož ustavení se měl Zdeněk Mlynář účastn it, tyto základní skutečnosti naší územní celistvosti, obranyschopnosti, samos tatnosti či naše tehdejší mezinárodní zájmy ohrozila.

Prostě Zdeněk Mlynář v něčem takovém nikdy nejel. V Praze dne 7. prosince 1995 , pro NN Vladimír Kolář