--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře tydne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/052 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Jeden z největších soukromých podniků České republiky, Poldi Ocel Kladno, je n a pokraji bankrotu a vláda mu odmítá pomoci. President Václav Havel se zamícha l do sporu o termín senátních voleb a premiér Václav Klaus musel ustoupit. Let os naposled zasedala Poslanecká sněmovna a vrátila například k přepracování vy sokoškolský zákon. Armáda se dostává do sporů s Parlamentem, který doporučil z astavit modernizační programy stíhacích letounů MIG-21 a tanků T-72. Odvolání generálního tajemníka meziresortní protidrogové komise Pavla Béma šéfem Úřadu vlády, ministrem Igorem Němcem, se pomalu, ale jistě, dostává do polohy skandá lu. Oživuje se však i další aféra, a to případ útěku vězně Miloše Dražila, něk dejšího čelného představitele Koordinačního centra Občanského fóra, do Německa a podíl ministerstva vnitra na celé záležitosti. Konečně, aférou se ve finále může stát i deset gotických slovenik na dřevě, které v sobotu Česká republika převzala od Slovenska výměnou za bojnický oltář: Podle odborníků prá do Prahy přišly dost poškozené...

Lze říci, že největší pozornost byla tentokrát věnována zasedání vlády ze stře dy 20. prosince. Ani ne tak kvůli obsahu jednání, ale spíš pro spor mezi Občan skou demokratickou stranou resp. jejím předsedou a premiérem Václavem KLAUSEM na jedné a presidentem Václavem HAVLEM na straně druhé. Jak známo totiž, ODS t rvala na společném termínu voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu, lidovci, ODA a celá opozice na volbách oddělených. Při známé neústupnosti a neochotě ODS o jiném řešení vůbec jednat, zasáhl president a poslal ke spolupodpisu premiéru Klausovi návrh na oddělené konání voleb: Ten ke své nelibosti, aby zabránil e ventuální vládní krizi, musel nakonec s návrhem souhlasit. Takže kabinet mu do poručil jej spolupodepsat.

(Jinak vláda ještě projednala a schválila návrh novely zákona o loteriích a ji ných hrách: Například se zvyšují jednotlivé vklady u hracích automatů ze dvou korun na pět, a výhry z 300 na 750 korun. Podle presidenta Asociace průmyslu z ábavy České republiky Miloše VAJNERA však právě tahle část patří mezi velmi ko ntroverzní. Ztrácí se tím totiž zábavný charakter těchto her, kromě toho lidi chorobně závislé na hracích automatech to finančně i lidsky zruinuje daleko ry chleji než dřív. A ještě něco: Trojnásobnými výhrami se zvyšuje pochopitelně m ožnost praní špinavých peněz. Ale o to možná jde. A taky třeba o závratné zisk y majitelů hracích automatů, které už teď jsou obrovské...)

* * *

Jak jsme už uvedli v úvodu našeho přehledu, jednala též v minulém týdnu, napos ledy už v tomto roce, také Poslanecká sněmovna. Schválila například, kupodivu proti vůli vlády, Valdštejnský palác v Praze coby sídlo Senátu, na doporučení některých svých výborů pak odmítla zdravotně pojistné plány 13 zdravotních poj išťoven, plně jich schválila pouze pět, zbývajících devět pojišťoven sice souh las získalo, ale s podmínkou udržet provozní a investiční náklady pod hranicí 7 procent: Schváleny byly pojišťovny Všeobecná zdravotní, Hutnická zaměstnanec ká, Zaměstnanecká Škoda, Metal-Allianz a Česká národní zdravotní pojišťovna, v ůbec pak neprošly Hornická zaměstnanecká, Atlas, Zdravotní pokladna Škodováků, Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, Salvus, Moravskoslezská Impuls, Pro stějovská zdravotní pojišťovna, Prima, Mendlova zdravotní pojišťovna, Radix, Z emědělsko-potravinářská zdravotní pojišťovna, Sport a Zdravotní pojišťovna che mie, zdravotnictví a farmacie.

(Pomineme-li úspěšné první čtení poslaneckého návrhu novely zákona o státních svátcích, která doporučuje místo deseti 13 svátků - navíc 6. leden jako den Zj evení Páně, pohyblivé svatodušní pondělí a 1. listopad coby den Všech svatých - tak největší "bombu" při zasedání Parlamentu způsobilo odmítnutí návrhu vyso koškolského zákona: V poměru 107 : 61 propadl na celé čáře, a to za přispění n ejen kompletní opozice, ale i všech lidovců a poslanců za Občanskou demokratic kou alianci. Takže, "neústupný" a "sebevědomý" ministr školství Ivan PILIP, ji nak ještě předseda křesťanských demokratů, ale zároveň už místopředseda Občans ké demokratické strany, byl poražen a musí zákon k "obrazu" Poslanecké sněmovn y znovu předělat...)

ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY

Lze říci, že v současné době převládají causy nové a novější či spíše znovu op rášené, nad těmi sice dosud neukončenými, ale které už dávno zavál čas zapomně ní. Napřáklad minule vzpomenutý případ Miloše DRAŽILA, což byl někdejší čelný představitel Koordinačního centra Občanského fóra a později "německý podnikate l" podivně vylákaný do Prahy "špičkami" tehdejšího federálního ministerstva vn itra, vzápětí pak odsouzený na sedm let vězení. A ještě později "uprchlý" věze ň do Německa, Lichtenštejnska, Švýcarska, jenž toho času čeká v Německu ve vaz bě na to, zda si ho Česká republika bude vůbec chtít převzít... A do souvislos ti s tímto pánem se stále častěji dostává jméno ministra vnitra Jana RUMLA a ř editele Bezpečnostní informační služby Stanislava DEVÁTÉHO, kteří podle trestn ího oznámení někdejšího zlínského vyšetřovatele a dnes švýcarského exulanta Al exeje ŽÁKA v tomto případě několikrát zneužili pravomoc neřejného činitele: Za tím to jak Ruml, tak Devátý odmítají, vyšetřování však ale u toho prvního pokr ačuje dál.

(Není totiž pořád jasno, kdo a proč vydal uprchlému vězni nový pas, proč po zj ištění, že Dražil, místo v nemocnici pobývá v cizině, nebylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání, proč nikdo nepožádal Německo o Dražilovo zadržení a vydání do České republiky. Že by se skutečně cosi pravdy nacházelo na tvrzeních, že Dražil vlastní kompromitující dokumenty na některé naše čelné politiky? Videok azety týkající se Václava Havla, Václava Klause? Diskety s kompromitujícími fa kty o polistopadových a současných představitelích státní moci?)

* * *

Aférou, jež nemá konce, lze nazvat i zásah speciálních policejních jednotek v pražské restauraci U Holubů. I o ní jsme už několikrát psali, naposled v Necen zurovaných novinách číslo 50, a to jak v komentáři na straně 32, tak také v do mácích aktualitách. Takže dnes připomeňme nejnovější informace: Zřejmě v souvi slosti s touto causou uvolnil "zatimní" ředitel Inspekce ministerstva vnitra k apitán Jiří JAUCE čtyři pracovníky Inspekce, dalších několik jich odchází dobr ovolně. Například vedoucí detašované brněnské skupiny Inspekce Pavel VAŘÍK, šé f detašovaného pracoviště v Plzni Miloslav KOŠAN a zástupce ředitele Inspekce Petr FALTUS. Jinak vyšetřování dvou pracovníků speciální policejní jednotky pr o neadekvátní zásah v restauraci U Holubů přes odpor ministra vnitra Jana Ruml a nadále trvá, šest pracovníků Inspekce v čele s Vladimírem NECHANICKÝM je stá le postaveno v souvislosti s tzv. únikem informací v této cause mimo službu, r ozhodnout o nich má Jan Ruml "údajně" do konce tohoto roku.

(Pomineme-li další "zajímavé" skandály, zůstane nám případ Marty CHADIMOVÉ: O něm jsme psali podrobněji rovněž minule, takže jen doplňme, že po odvolání sou dce JUDr. Michala HODOUŠKA z případu pro zaujatost, se minulý týden projednáva l návrh Městského soudu na "sebevyloučení" z jednání. Vrchní soud návrh zamítl , takže se vše bude odehrávat jako dosud u Městského soudu, ale s jiným předse dou senátu a tudíž celé od začátku. Vzhledem k tomu, že president republiky ud ělil Martě Chadimovoé milost, bude soud pouze rozhodovat o vině či nevině, bez rozsudku...)

STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL

U většiny hlavních politických stran, jež mají šanci dostat se po volbách v př íštím roce do Poslanecké sněmovny, vzrostl výrazně během několika posledních t ýdnů podíl voličů, kteří vylučují, že by v budoucnu podporovali někoho jiného: Zjistilo to začátkem prosince Středisko empirických výzkumů při šetření mezi 1600 dotázaných. Nejvýrazněji se tato skutečnost projevila u Občanské demokrat ické aliance, mezi jejímiž voliči se v listopadu hlásilo k pevně rozhodnutým 5 5 procent, v prosinci už ale 68 procent. U lidovců vzrostl tento počet z 62 na 70 procent, u sociálních demokratů z 54 na 62 procent a u Občanské demokratic ké strany ze 73 na 75 procent. Pouze u komunistů a republikánů, kteří mají pod le průzkumů rovněž šanci dostat se do Parlamentu, zůstal v prosinci podíl pevn ě rozhodnutých voličů stabilní. V prvním případě to je 84 procent, ve druhém p ak 74 procent, což je zřejmě hranice jejich současného maxima.

(Podle zjištění Střediska empirických výzkumů také v poslední době klesl mezi příznivci koaličních stran podíl těch, kteří dosud nevěděli, zda vůbec půjdou k volebním urnám. Zdá se, že po mohutném nárůstu popularity sociální demokraci e v polovině tohoto roku došlo k "mobilizaci sil" příznivců vládní politiky. C ož se nejvýrazněji projevilo opět u sympatizantů Občanské demokratické aliance . V říjnu mezi nimi bylo jen 64 procent těch, kdož určitě půjdou volit, a nyní to je už 71 procent. U lidovců vzrostl počet rozhodnutých z 61 na 67 procent, u Občanské demokratické strany ze 78 na 81 procent...)

* * *

Institut pro výzkum veřejného mínění potvrdil klesající tendenci preferencí so ciální demokracie: Zatímco od června do září se pohyboval počet jejích přízniv ců přes 20 procent, v listopadu spadl na 17 procent a v prosincovém šetření do sáhl pouze 15,5 procenta, čímž se preference dostaly zhruba na úroveň prvních letošních měsíců. Naopak podle zmíněného Institutu jsou stabilní u Občanské de mokratické strany, která v prosinci měla 25,5 procenta (v listopadu vůbec nejm éně od posledních voleb, 24 procent). Do Parlamentu by se ještě dostali lidovc i se 7,5 procentem (8), Občanská dxemokratická aliance se 7 procenty (9) a kom unisté se 6 procenty (7). Neuspěli by republikáni a Levý blok se 3 procenty, S vobodná demokraté se 2 procenty, Demokratická unie, Důchodci za životní jistot y a KDS s 1 procentem, Liberální strana národně sociální a Zelení s nulou. (Právě naznačený trend potvrzuje i Středisko empirických výzkumů. Totiž, že ve volebních preferencích silně ztratila sociální demokracie, zatímco postavení Občanské demokratické strany zůstává stabilní. Na rozdíl od Institutu pro výzk um veřejného mínění by se do Parlamentu však dostali ještě republikáni: ODS by tedy obdržela 29,8 procenta hlasů, sociální demokracie 19,7, komunisté 9,7, K DU-ČSL 7,3, ODA 6, 8, republikání 5,4... Levý blok 3,6, Svobodní demokraté 2,9 , Demokratická unie 1,2, KDS O,9, Strana Zelených O,8 a Českomoravská unie stř edu 0,4 procenta...

Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY

Skutečně, lze konstatovat, že s výjimkou toho, co už bylo uvedeno v předešlém textu, se toho na území České rešpubliky už nic moc nestalo. Ostatně, je čas v ánoční a občané, tedy většinou i politici, mají na mysli úplně jiné věci než s e veřejně presentovat či starat o věci společné. I když, výjimky existují také zde: Bohužel však, spíš patří nikoliv sem, ale do kategorie skandálů a afér. Třeba takový poslanec za Občanskou demokratickou stranu Libor NOVÁK starší, kt erý v předminulém týdnu havaroval s osobním autem, a to pod vlivem alkoholu. Z řejmě na nátlak vlastních poslanců Libor Novák starší rezignoval na funkci šéf a stálé parlamentní delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, vystoupil z ODS a taktéž z jejího poslaneckého klubu. Zda se vzdal i místopředsednictví rozpočtového výboru, nebylo oznámeno.

(Do skandálních sfér už patří i causa odvolaného generálního tajemníka Mezires ortní protidrogové komise Pavla BÉMA. I o něm a sporu s jeho nadřízeným, vedou cím úřadu vlády, ministrem Igorem NĚMCEM, jsme podrobně psali minule. V této s ouvislosti připomeňme, že Bém byl odvolán pro údajný liberální přístup k drogo vé problematice a prý také zásadní rozpory s ministrem Němcem na koncepci anti drogové politiky státu: Odvolání se realizovalo přesto, že mnozí ministři, čle nové zmíněné protidrogové komise, s oním aktem nesouhlasili. Jenomže, ministr Igor Němec šel jedště dál: Ve středu 20. prosince Pavla Béma a bývalou tiskovo u mluvčí protidrogové komise Věru KRINCVAJOVOU okamžitě vyhodil ze zaměstnání. Údajně pro hrubé porušení pracovní kázně. Přesněji řečeno proto, že v pracovn í době uspořádali tiskovou konferenci, kde se snažili novinářům, a tím i veřej nosti, dokázat, že ministr Němec nemá pravdu. Inu, svérázné způsoby osob u moc i, jak prosazovat svou vůli...)

* * *

Z dalších událostí stojí za to snad ještě připomenout zadluženost kladenského velkopodniku "Poldi Ocel". O žádosti jeho šéfa Vladimíra STEHLÍKA, týkající se finanční pomoci a odkladu splátek dluhů, jednala v úterý 19. prosince porada ekonomických ministrů: "Stát nemůže a nebude panu Stehlíkovi nic z jeho dluhů odpouštět a ani nebude tyto dluhy odkládat či restruktualizovat...", uvedl v t éto souvislosti premiér Václav Klaus. Pokud Vladimír Stehlík nedostojí svým zá vazkům, které jsou splatné k 31. prosinci 1995, bude během ledna vytvořeno kon corsium všech věřitelů. "Toto koncorsium bude mít za úkol dát návrhy, jak dále - jak po stránce personální, tak po stránce vytvoření konsolidačního programu ...", dodal premiér Klaus. Celkové dluhy Poldi Ocel vůči bankám se pohybují ko lem čtyř miliard korun.

(Konečně, jistý rozruch vzbudilo i rozhodnutí Ústavního soudu z úterka 19. pro since, jímž se ruší tzv. "protikomunistická vyhláška" městského zastupitelstva Ústí nad Labem, zakazující v městě činnost stran a hnutí, které propagují nár odní, rasovou, náboženskou, politickou a třídní nenávist. Ústavní soud tak vyh ověl žádosti 29 poslanců Parlamentu, vedených komunistou Jiřím HÁJKEM. Návrhy na zrušení všech zbývajících protikomunistických vyhlášek, které vydaly kromě Ústí nad Labem také Brno, Pardubice, Jičín a Nová Paka, již podle zmíněného Ji řího Hájka byly opozičními levicovými a komunistickými poslanci podány...) NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ

Hospodářství naší země zvýšilo ve třetím čtvrtletí tohoto roku rekordním způso bem svou výkonnost: Jak oznámil Český statistický úřad, hrubý domácí produkt v e srovnání se stejným obdobím loňska stoupl o 6,3 procenta, což je jednoznačně největší vzestup za celé reformní údobí. Mezi ekonomickými odborníky tahle zp ráva vzbudila velký optimismus. "Rychlejší tempo již nejde, neexistuje", tvrdí premiér Václav Klaus. "Čekal jsem to už dávno," říká poslanec Tomáš JEŽEK. "Z ačali jsme dohánět vyspělé ekonomiky", konstatuje hlavní ekonom Komerční banky Kamil JANÁČEK. "Bude třeba přehodnotit naše odhady pro příští rok, kdy jsme p očítali s růstem mazi 4,8 až 5,2 procenty. Ukazuje se, že to byly nízké hodnot y, " dodává k tomu místopředseda Českého statistického úřadu Ivan ŠUJAN. (V souvislosti s výše uvedenými údaji jsou ovšem zajímavé i informace, jež v ú terý 18. prosince zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - OECD. Podle nich dosáhne v příštím roce růst hrubého domácího produktu v Česk é republice pěti procent a v roce 1997 dokonce 6 procent. Pro letošek OECD stá le ještě uvažuje se čtyřmi procenty a podotýká, že loni to byly pouze 2,6 proc enta. Navíc se OECD domnívá, že hospodářský růst u nás bude vůbec nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy...)

* * *

Ne všichni však projevují nadšení stejným způsobem jako ekonomové či politici: Jsou i tací, kteří varují před populismem. Jistě, máme slušný ekonomický růst , vzhledem k situaci v postkomunistických zemích velmi nízkou inflaci a téměř zanedbatelnou míru nezaměstnanosti a značně optimistické prognózy do budoucna. Až na ten zmíněný populismus, projevující se například snahou zvýšit počet pl acených svátků z dosavadních deseti na třináct. Jestliže teď se ztotožňujeme s e solidním průměrem Evropské unie, přesněji řečeno s Belgií, Dánskem, Lucembur skem a Švédskem (méně než my mají jen Irsko a Norsko po devíti, Švýcarsko osm až deset a Nizozemsko s Velkou Británií po osmi), počtem třinácti placených sv átků dosáhneme evropské špičky: Po jedenácti mají Finsko, Francie, po dvanácti Portugalsko a Rakousko, po třinácti Řecko, deset až čtrnáct svátků slaví Něme cko, čtrnáct pak Španělsko a patnáct Itálie. A stejné je to i se zákonem stano venou pracovní dobou, kde našich 40 až 42,5 hodin týdně je slušný západoevrops ký průměr. Míň má jen Francie - 39 hodin, víc pak Portugalsko 44, Švýcarsko - 45 a Irsko, Itálie, Německo a Nizozemsko - 48 hodin.

(Vezmeme-li pak v úvahu tzv. obvyklou pracovní dobu, tedy stanovenou například kolektivními smlouvami či jinými vnitropodnikovými předpisy, tak tam už teď p atříme spíš k "evropskmu nadstandartu": Všude jinde, s výjimkou Velké Británie , Belgie, Dánska, Německa a Nizozemska, totiž pracují víc, u sousedního Rakous ka například v průměru 43,8 hodiny týdně. Navíc jsme jediná země v Evropě, kde se do placené pracovní doby započítává půl hodiny denně na oběd. Takže snad j en v obvyklé délce dovolené se pohybujeme na spodní hranici, na úrovni 4,2 týd ne jsme na tom stejně jako Irsko a Švýcarsko, ostatní jsou nad námi: Nejvyšší hranici mají Němci - 6 týdnů, Švédové - 5,5, Rakousko - 5,3, Dánsko, Finsko, F rancie - 5,2, Lucembursko 5,1 týdne...)

------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje

------------------------------------------------------------ ČESKÁ REPUBLIKA: ROK TŘI...

Konec roku obvykle bývá umocněn nejen Vánočními svátky, oslavou Silvestra či N ovým rokem, ale také jakýmsi bilancováním: Osobním, rodinným, firemním či celo státním. Udělejme si proto v posledním letošním čísle Necenzurovaných novin ta kové malé bilancování České republiky i my. Nikoliv z hlediska politiků, ale n ovinářů. Tedy těch, co právě o politickém dění v téhle zemi informovali nejčas těji a nejzasvěceněji. Zkusme si, byť pouze v obecných rysech, určit, co se po dařilo a co nikoliv, k čemu se vůbec, přes halasné deklarace, vládnoucí koalic e dosud nedostala, a co zřejmě zůstane dluhem ne-li definitivním, teda aspoň n ejméně do roku 2000. A možná ještě o pár let navíc.

(A věru, můžeme říci, že k bilancování toho nesplněného, přinejmenším z hledis ka občanů, je důvodů přehršle. Máme zákon o zločinnosti komunistického režimu, většina někdejších komunistických funkcionářů či ekonomických nomenklaturních kádrů však sedí dál na významných místech. Nebyla zdaleka provedena ani očist a soudů od těch, co doslova kolaborovali s minulým režimem. Jak čas od času dí ky "úniku informací" z ministertva vnitra zjišťujeme, rovněž hodně bývalých př íslušníků Státní bezpečnosti pracuje u policie či v Bezpečnostní informační sl užbě. Nemluvě už o někdejších agentech StB, kteří počínaje ekonomikou a konče státní správou, byť v posledním případě podle lustračního zákona prý už "bez f unkcí", vesele fungují dál...)

* * *

Občané jsou však necelého půl roku před parlamentními volbami zklamáni i jiným i věcmi, které zůstaly nevyřešeny či nedořešeny, případně se realizovaly příli š pozdě. Přece, o zákonu na praní špinavých peněz se hovořilo hezkých pár let, a teprve, když už vlastně není co prát, tak se laskavě schválil. Rovněž tak v šichni víme, že obrovské množství státního majetku bylo doslova a do písmene r ozkradeno či prodáno prakticky "za pusinku", a nic se s tím nedělalo. Naopak, vytvářely se často zákony tak děravé, že přímo onu činnost umožňovaly. A vůbec , kdeže jsou peníze na komunistický, svazácký případně odborářský majetek, kte rý se měl vrátit lidu a spočinul úplně jinde? Dodnes nikdo nevyšetřil, jak to bylo s RUDÝM PRÁVEM, MLADOU FRONTOU, ZEMĚDĚLSKÝMI NOVINAMI, týdeníky MLADÝ SVĚ T, KVĚTY... Vzpomíná si někdejší ministr kontroly a dnešní šéf úřadu vlády, mi nistr Igor Němec na své sliby v roce 1992? A vzpomíná si na sliby týkající se Slušovic? Nejen on, ale též Jiří Honajzer a Stanislav Devátý?

(Ba věru, je toho hodně, co mělo být za tři roky trvání samostatné České repub liky učiněno, a učiněno nebylo. Tolik, že celé jedno číslo Necenzurovaných nov in by nestačilo na podrobný popis oněch "dluhů". Tolik, že i ty tzv. plusy "cu dně sklopí hlavu, začervenají se, a raději zmizí z očí kdesi v koutě". Ano, ji stě, máme relativně politickou stabilitu. Máme relativně "pevnou měnu. Prý. Má me minimální nezaměstnanost. Vlastně, pardon, maximální přezaměstnanost. Máme ale také zdravotnictví téměř v rozkladu. Mizernou dopravu. Telefony, které věč ně nefungují. A čekáme koncem května 1996 volby, kde ti, co vládnou teď, prý z ase mají největší šanci vyhrát...)

(dvoustránku domácích aktualit připravil)

Jiří F. PILOUS