--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kulisy a zákulisí OF
Zdroj: NN Ročník........: 0006/004 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KULISY A ZÁKULISÍ OBČANSKÉHO FÓRA aneb jak se vyráběl samet Práce vyšetřovacích komisí utvořených jako parlamentní a majících za úkol v yšetřit okolnosti a pozadí událostí 17., listopadu je natoliik zajímavá, že si zaslouží hlubšího rozboru. Povšimněme si složení obou komisí, rozdílnosti ve vyšetřovacích kompetencích, zejména týkajících se účastí studentů a příkrého r ozdílu mezi závěrem učiněném první a druhé komise, který je již citelně popzna menán politickým klimatem po rozpadu Občanského fóra a vytvářející se nadvládo u komunisty ovládané Občanské demokratické strany.

Na základě požadavků studentů a široké veřejnosti vytvořilo Federální shromážd ění dne 29.11.1989 na základě usnesení FS č. 105 společnou komisi FS a ČNR pro dohled nad vyšetřováním událostí ze dne 17. 11. 1989 v Praze. Přestože šlo o požadavek studentů a OF, nebylo složení komise s těmito konzultováno a zástupc i OF do ní nebyli zařazeni. sestava komise a její struktura byla tak rozmanitá , že mohla negativně ovlivnit její celkovou akceschopnost. Proto byl údajně zv olen takový způsob práce komise a způsob jejího řízení, který měl přispět k el iminování uvedených nedostatků. Přesto se projevila snaha některých vlivných č lenů komise - zejména těch, kteří zastupovali v komisi KSČ a dalších, kteří js ou registrováni jako tajní spolupracovníci StB, o omezení vyšetřování jen na o kolnosti zásahu na Národní třídě a odvedení pozornosti od hlubšího pozadí celé události.

Tři za KSČ, čtyři za StB

Komise byla tvořena těmito členy:

Poslanci Sněmovny lidu Federálního shromáždění: V. Stix (bez stranické příslušnosti)

J. Ládr poslanec SN (Československá strana socialistická) I. Kusová poslankyně SN (bez.)

A. Džupina (Komunistická strana československa) V. Bartošková (Československá strana lidová)

L. Fanta (ČSS)

Poslanec Sněmovny národů FS:

J. Stank - poslanec ČNR (KSČ)

Poslanci České národní rady:

A. Kocurová - poslankyně ČNR (bez.) F. Hofman - poslanec ČNR (KSČ)

Studenti:

V. Bartuška

R. Kříž

J. Bubeník

J. Solil

Následným šetřením se zjistilo, že tři členové z této komise byli tajnými s polupracovníky - agenty StB. Jedná se hlavně o tyto členy: Fanta Lubomír - 240346, č.sv. 19485, 948507 kr.jm. TESAŘ Kocurová Anna - 260148, č.sv. 2742, 274288 kr.jm. OLGA Bartošková Věra - 290943, č.sv. 482101, 7358 kr.jm. VĚRA Mezi členy komise tedy napočítáme tři členy KSČ a tři tajné spolupracovníky StB, každý z těchto TS zastupoval jednu z dalších stran politického spektra, ČSS, ČSL a bezpartijní. nepočítáme-li studenty, Z DEVÍTÍ ČLENŮ KOMISE NAPOČÍTÁ ME JEN TŘI, KTEŘÍ NEZASTUPUJÍ ANI KSČ, ANI STB. Dá se říci, že jedině iniciati vní skupina studentů svým aktivním přístupem docílila toho, že závěrečná zpráv a komise ze zabývala též dosud nevysvětlenými okolnostmi ohledně naplánování a zrežírování policejního zásahu a následnému rozšíření dezinformace, která ved la k rozbouření obyvatelstva státu.

Expert pod krycím jménem ANNA

Na svém prvním jednání dne 30.11.1989 zvolila komise za svého předsedu ing. J. Stanka (KSČ), za tiskového mluvčího JUDr. L. Fantu (ČSS) a dále rozhodla, že ve smyslu jednacího řádu FS budou do komise přizváni jako experti JUDr. Ota kar Motejl (OF) a JUDr. Danisz (OF). Tím byla komise posílena o dalšího tajnéh o spolupracovníka StB Josefa Danisze, č. sv. 34562, 456288, krycí jméno ANNA, mimo to dlouholetého osobního přítele Václava Havla a člena Výboru na obranu n espravedlivě stíhaných. (V minulosti JUDr. Otakara Motejla jsou podle hodnověr ných pramenů také některá, dosud nepříliš objasněná "bílá místa" - pozn. red.) Tito dva posledně jmenováni byli na návrh komise dne 12. 12. 1989 usnesením F S č. 110 jmenováni stálými členy. JUDr. Motejl byl v lednu 1990 jmenován předs edou Nejvyššího soudu ČSSR a požádal o uvolnění z komise. V komisi jej vystříd al JUDr. Milan Hulík.

Od svého ustavení dne 29. 11. 1989 se komise sešla celkem 37 krát a bylo sl yšeno celkem 91 osob, některé z nich opakovaně. Přestože bylo vyslechnuto velk é množství důstojníků bývalé Státní bezpečnosti, přestože komisí prošlo obrovs ké množství písemného materiálu a přestože komise došla k naprosto jednoznačné mu závěru, že státní převrat 17. listopadu musel být nutně zorganizován a cent rálně řízen z jednoho centra a přestože v závěru vyšetřování komise disponoval a i přiznáním dekonspirovaného poručíka StB Ludvíka Zifčáka, závěr zprávy vyše třovací komise zněl takto:

Zůstává ještě neobjasněné předevšim politické pozadí událostí na Národní tř ídě a to v souvislosti s působením StB, které je možno na základě určitých inf ormací, alternativ a poznatků komise shrnout do následujících závěrů: VAŠKU, NÁSLEDUJÍCÍ ODSTAVEC DEJ NA RASTR!!!!!

********************* a) Je důvodné podezření, které komise vyjádřila již v prosinci minulého roku, že zásah proti manifestujícím na Národní třídě dne 17.11.1989 byl předem napl ánován a v souladu s tímto plánem taky realizován. Svědčí o tom také působení por. Zifčáka v průvodu, ale také další okolnosti a výpovědi, i vlastní průběh zásahu.

b) V této souvislosti existují určité náznaky, že vlastní zásah byl řízen dv ěma velitelskými místy, která byla odlišně instruována.

c) Ani velké úsilí komise o objasnění původu a záměru dfesinformace Drahomír y Dražské o smrti Martina Šmída, vyslechnutí jednotlivých účastníků, podněty s měrem k prokuratuře, nevedly zatím k žádoucímu vysvětlení. d) Činnost představitelů federálního ministerstva vnitra ve vztahu k Výboru státní bezpečnosti SSSR (KGB) v den manifestace i před manifestací, vede k opo dstatněné domněnce, že tato instituce byla o situaci informována, i když nebyl prokázán podíl jejího vlivu na přípravě a realizaci zásahu 17.11.1989. e) Zůstává neobjasněna celková činnost Státní bezpečnosti na přípravě zásahu na Národní třídě, ale hlavně nečinnost této velmi významné mocenské složky be zprostředně po událostech.

f) Z některých výpovědí možno odvodit také verzi, že zásah na Národní třídě měl vést k odstranění tehdejšího politického vedení KSČ. Když chápeme státní b ezpečnost jako vojensky dobře organizovanou a početnou sílu, která plní rozkaz y a pracuje disciplinovaně podle pokynů politického vedení, vzniká otázka, zda a kdo ji v tomto případě řídil. Celý průběh událostí nasvědčuje tomu, že tyto složky již neovládalo tehdejší politické vedení státu. Všechny tyto a s nimi související okolnosti vedou komisi k návrhu, aby i nové Federální shromáždění ustavilo komisi pro dohled nad vyšetřováním událostí ze dne 17.11.1989, která by působila především k objasnění výše uvedených, zatím neprokázaných úvah, ná zorů a podezření.

********************************** Modří ptáci a studenti s přistřiženými křídly

Za účelem důkladného prošetření a nalezení odpovědí na otázky, které ve své závěrečné zprávě položila první parlamentní komise, po červnových volbách v r oce 1990 navrhly Branné a bezpečnostní výbory SL a SN zřídit novou vyšetřovací komisi.

Vyšetřovací komise FS pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 byla ustave na na základě návrhu Branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne 20.9.1990 na základě usnesení FS č. 34.

Členy komise se stali:

Štefan Bačinský (VPN)

Eduard Baštigal (SNS)

Julius Bobovnický (KDH)

Petr Burian (OF, nezávislý)

Jaroslav Cuhra (ČSL)

Stanislav Devátý (OF, ODS)

Jiří Dienstbier ml. (OF, OH)

Štefan Glezgo (VPN)

Miloš Krejcar (HDS, SNS)

Jiří Pospíšil (OF, ODS)

Jiří Ruml (OF, nezávislý)

Josef Šepetka (VPN)

Jan Vidím (OF, ODS)

Petr Toman (OF, ODS)

Předsedou komise se stal Jiří Ruml (OF, nezávislý) místopředseda Jiří Pospí šil (OF, ODS) mluvčí Petr Toman (OF, ODS) a tajemníci Jiří Dienstbier ml. (OF, OH) a Jan Vidím (OF, ODS)

Vzhledem k tomu, že byl Petr Burian (OF, nezávislý) registrován jako agent S tB, vzdal se členství a v březnu roku 1990 se členství vzdal také Jiří Dienstb ier ml.

Na práci komise se rovněž podíleli studenti Martin Benda, Filip Donner a Dav id Šuman, avšak jejich pravomoci byly na rozdíl od studentů v první parlamentn í komisi výrazně omezeny. Jednalo se výlučně o pomoc při vyšetřování v oblaste ch, nevyžadujícím přístup k materiálům PT a zařízením, podléhajícím zvláštnímu režimu, stanovenému rozkazy ministra vnitra a ministra obrany. Proč toto "bez pečnostní opatření?" Zřejmě proto, aby nedošlo k něčemu podobnému, jako při pr áci první vyšetřovací komise, aby se studenti náhodou nedostali k informacím, které by "rozbíjely mýty". Zde již byly studentům výrazně vyznačeny mantinely pro jejich práci a za nimi již bylo státem chráněné TABU... Český národ znovu uvržen do lži

Od svého vzniku, dne 20. 9. 1990 do ukončení činnosti dne 31. 12. 1991, vys lechla vyšetřovací komise celkem 279 svědků, některé i opakovaně. Svědecké výp ovědi obsahují 1645 stran psaného textu. V průběhu své činnosti shromáždila ko mise množství písemných materiálů a jiných dokumentů, v rozsahu celkem 32 897 stran psaného textu.

A závěr? Jak jinak mohl vypadat závěr komise, která byla zřejmě vytvořena je n proto, aby zmařila práci komise první, která zásluhou studentů zašla ve vyše třování dále, než bylo politickému vedení státu milé? Svou jednoznačností a de magogií tento závěr již připomíná dělnické rezoluce nabo jednomyslně schvalova né závěry sjezdů KSČ. Otiskujeme v plném znění:

VAŠKU, NÁSLEDUJÍCÍ ODSTAVEC DEJ DO RÁMEČKU NA RASTR ***************************

ZÁVĚR

V úvodu této zprávy jsme citovali závěry práce minulé parlamentní komise urče né pro dohled nad vyšetřováním 17. listopadu 1989. Jsme přesvědčeni, že jsme s chopni tyto závěry vysvětlit.

a) Je důvodné podezření, že zásah proti manifestujícím na Národní třídě dne 17. 11. 1989 byl předem naplánován a v souladu s tímto plánem, také realizován .

Závěr práce naši komise: zásah proti manifestujícím nebyl předem naplánován. b) Existují určité náznaky, že vlastní zásah byl řízen dvěma velitelskými mí sty, která byla odlišně informována.

Závěr práce naši komise: neexistovala dvě velitelská místa. c) úsilí komise o objasnění původu a záměru desinformace D. Dražské o smrti Martina Šmída nevedlo k žádoucímu vysvětlení

Závěr práce naší komise: Objasnili jsme původ a záměr desinformace. d) činnost FMF ve vztahu ke KGB v den manifestace i před manifestací vede k doměnce, že tato instituce byla o situaci předem informována, i když nebyl pro kázán podíl jejího vlivu na přípravě a realizaci zásahu 17.11.1989 Závěr práce naší komise: KGB byla o situaci informována prostřednictvím svýc h pracovníků (návštěva delegace generála Grečka, však neměla žádný vztah k udá lostem 17. 11. 1989), nebyl prokázán vliv KGB na událostech 17.11.1989. (A co účast generála Teslenka v druhém řídícím centru, jehož existenci komise tak je dnoznačně i přes nezvratné důkazy popírá? - pozn. red.)

e) zůstává neobjasněná činnost StB na přípravě zásahu na Národní třídě, ale hlavně nečinnost této velmi významné mocenské složky bezprostředně po událoste ch.

Závěr práce naší komise: objasnili jsme činnost StB před, předem i bezprostř edně po zásahu.

f) Je možno dovodit verzi, že zásah na Národní třídě měl vést k odstranění t ehdejšího politického vedení KSČ.

Závěr práce naší komise: zásah na Národní třídě neměl vést k odstranění tehd ejšího poloitického vedení KSČ.

******************* Dá se tedy klidně říci, že v době, kdy druhá vyšetřovací komise udělala tent o "závěr", náš národ se ocítl znovu v hlubokých bažinách lží, zločinu a přetvá řek. Závěrečnou zprávu tvoří jedna sprostá lež vedle druhé, aniž by se komise alespoň zarděla a vyčerpávajícím způsobem vysvětlila, jak mohla dojít k takový m nehorázným nesmyslům. Dostali jsme se opět do doby, kdy všeobecně viděný zel ený les se stával červeným na přání někoho z vlivných, tentokrát ovšem ne již členů KSČ, ale ODS. Do období, kdy soudy obsazené komunistickými zločinci zača ly vynášet rozsudky, které byly stejně jako závěr této komise v příkrém rozpor u s výsledky dokazování a častokrát zjevně na objednávku vlivného představitel e vládnoucí politické strany. Pouze v poslední větě Zprávy můžeme s trochou na dsázky dát této komisi za pravdu. 17.listopad 1989 opravdu neměl vést k odstra nění politického vedení státu, pouze k jejímu přetransformování do ekonomické oligarchie při zachování beztrestnosti komunistických zločinců včetně jejich p řisluhovačů a zamezení úplné rehabilitace a odškodnění pro jejich oběti. Ještě v době práce vyšetřovací komise, ve chvíli, kdy již bylo naprosto zře jmé, že celá ta "velká sametová" fraška hraná na prknech státu později výstižn ě nazývaného Absurdistán nebo Těžkoslovensko, má mnohem hlubší pozadí, než byl o zprvu zřejmé, proběhl na parlamentní půdě tento velice zajímavý rozhovor. Sv ědčí o snaze komunistického předsedy Stanka a některých členů komise co nejdří ve ukončit vyšetřování v době, kdy Občanské fórum dosáhlo svého cíle, jen aby nebyl narušen mýtus "o spontánní revoluci proti vedení KSČ a o "vítězství lidu ." Rozhovor se odehrál v době, kdy byla vytvořena tzv. vláda národního porozum ění včele s komunistou Mariánem Čalfou a na Hradě již seděl Václav Havel. Bylo to v úterý 2. ledna 1990 v prostorách federálního shromáždění: Snad nechcete tvrdit něco jiného než pan prezident?

Schází se opět iniciativní podskupina: předseda komise a komunista ing. J. St ank. JUDr. Danisz, JUDr. Otakar Motejl, Roman Kříž a Václav Bartuška. Tentokrá t se debata o budoucnosti komise odehrává téměř od začátku v dusné atmosféře. "Myslím, že tato komise už plně prokázala své opodstatnění a význam," prohla šuje Stank (poslanec FS za KSČ). ""Nyní, po ustavení vlády národního porozuměn í a volbě prezidenta, přestává být nutné, abychom denně zasedali a zvali si fu nkcionáře. Státní orgány nyní dostávají nové vedení a bylo by od nás projevem nedůvěry k nim, kdybychom i nyní pokračovali tak, jako dosud." Navíc se dá říc t, že všechno podstatné jsme už zjistili a nic dalšího nenajdeme," přitakává D anisz - registrovaný jako tajný spolupracovník StB. "BYLO BY DOBRÉ SE ZAMYSLET , JESTLI NENÍ TEN SPRÁVNÝ ČAS SKONČIT."

"To tedy není", doslova vyletěl student Václav Bartuška. "Neodhalili jsme sk oro nic. Teď přece nemůžeme skončit. Naopak, teprve definitivní rozklad režimu nám umožňuje jít do hloubky systému. Všichni, jak jsme tady, snad cítíme, že sedmnáctý listopad byl něco úplně jiného, než jsme si původně mysleli. To neby la náhoda. Bylo to spiknutí a my musíme zjistit, kdo ho připravil a proč." "Je přece jasné, proč," povídá JUDr. Danisz. "Někdo potřeboval, aby se to tad y pohnulo. A buďme rádi, že k tomu došlo. Protože dřív nebo později to tu rupn out muselo. A že jsme se přitom obešli bez krveprolití jako v Rumunsku, je zás luha právě toho, kdo ten převrat zorganizoval.

"Ale ten člověk patří za mříže!" rozpálí se Roman Kříž. "Za co? Za to, že nám pomohl ke svobodě?" otočí se k němu tajný spolupracovn ík StB JUDr. Josef Danisz.

"Za ty stovky zmlácených lidí. Za tu hrůzu z Národní třídy." "Ale co blázníte, kluci, nechápe Danisz. "Vždyť my tu svobodu dostali úplně zadarmo, ve srovnání s jinými. Přece nebudeme toho, kdo nás k ní postrčil, so udit pro pár zlomených kostí!"

"Možná máte jiná měřítka, pane doktore," povídá student Bartůška "Ale mně je fuk, jestli k někomu chováte sympatie, nebo ne. Já chci vědět, jak se to doopravdy stalo. Co se skutečně stalo."

"To nemůžeme zjistit," říká rozvážně komunista Stank. A nikdo to po nás ani nechce."

"Kluci, vy jste opravdu trochu hr," promlouvá otcovsky JUDr. Otakar Motejl (dnes předseda Nejvyššího soudu ČR) "Ale uvědomte si, že jakmile opustíme tu r ovinu řadových policistů a jejich bezprostřednich nadřízených a jdeme nahoru k e Státní bezpečnosti, vstupujeme do politiky. A tam už nejsou věci jenom černé a bílé."

"Od vás jsem tohle nečekal," utrousil smutně V. Bartuška. "Vaše snaha je opravdu příkladná," nenechá se vyrušit, "jenže v jistém bodě musíte pochopit riziko, které taková pravda přináší."

"Pravda nemůže nikdy znamenat riziko pro toho, kdo má čisté svědomí. Chceme najít pravdu, nic víc. Padni komu padni."

"Ale co když zjistíš, že v tom ti Rusové měli opravdu prsty?" zeptá se Danis z." Nebo Američané? Co s tou pravdou uděláte potom?"

"Přesně tak,"přichází mu na pomoc komunista Stank. Pan prezident Havel ve sv ém novoročním projevu velmi pěkně řekl, že poprvé v dějinách nemusíme za svou svobodu nikomu děkovat, že jsme si ji vydobyli sami.

A PŘECE NECHCETE ŘÍKAT NĚCO JINÉHO, NEŽ PAN PREZIDENT." (Od komunisty to zní opravdu jak zlatá slova)

"Ale sakra," Bartuška se dostává do varu. "I kdyby se prokázalo, že v tom ma sakru měla prsty KGB, tak to nic nemění na skutečnosti, že tuhle revoluci neud ělali nějací chlápci v kuloárech, ale ty statisíce lidí v ulicích. je naše a n ikdo nám ji nemůže vzít. A máme právo vědět, jak to všechno bylo." "LITUJI, ALE TATO KOMISE MÁ SVÉ PŘESNĚ DANÉ URČENÍ," OHRADÍ SE KOMUNISTA STA NK. "NEBYLA ZVOLENA PROTO, ABY SE ZABÝVALA SPEKULACEMI." Ing. Stank jako správ ný komunista a předseda komise měl zajisté své instrukce, kam až může komise p ři vyšetřování dojít.

"Jestli od toho dáváte ruce pryč, tak my dva ne, " promluvil za sebe a za Ro mana Kříže Václav Bartuška. Vzduch poněkud zhoustl.

"Tím ničemu nepomůžete," řekne po chvílce Danisz - krycí jméno ANNA. "Pravd u teď stejně nemůžete najít. Je na ni moc brzy. Mohla by poškodit mnohé mýty, a to by bylo velmi nebezpečné, obzvláště v téhle době. Mýty jsou někdy velice konstruktivní a potřebné."

"Co to povídáte? Zděsil se V. Bartuška. "Co chcete postavit na lži a báchor ce? Komu by vadilo, kdyby se zhroutila legenda o "našich hrdinných studentech" , o "našich hercích" a "naši sametové revoluci"? Jsou to jenom slova, tak proč nad nimi brečet?"

"Podívejte se mládenci," domlouvá studentům Stank. "Tuhle práci musíme nech at povolanějším. Myslím, že bychom měli v naší závěrečné zprávě navrhnout vytv oření nezávislé komise historiků, která by se tímto problémem zabývala. Třeba za několik let budeme vědět víc. Ale teď, teď se nedozvíme nic." Poraďte se se studentským koordinačním výborem a uvidíte. Tady páni doktoři, zastupující Ob čanské fórum,(a StB - pozn. aut.) mluví, myslím, uvážlivě. Měli byste si uvědo mit, v jak závažné situaci se dnes všichni nacházíme. Buďte rozumni." Bartůška s Křížem odchází pořádně naštváni na zasedání celostátního koordin ačního výboru, kde stručně referují o dosavadním vývoji vyšetřování a o dnešní roztržce v komisi.

"Tahle komise vznikla proto, protože rozhodující politické síly potřebovaly uklidnit veřejnost. A dnes si tytéž síly přejí, aby vyšetřování co nejdříve s končilo. Chtějí klid, nic než klid."

"I Občanské fórum?" zapochybuje kdosi. "Nejvíc ze všech. Dosáhlo všeho, čeho chtělo. Snadno a rychle. Tak proč teď riskovat?"

Od této chvíle jsou studenti Václav Bartuška a Roman Kříž rozhodnuti jít pá trat i na svou vlastní pěst bez ohledu na to, kým a hlavně kam je vedeno vyšet řování parlamentní komise.

Na druhý den ráno předstoupil před komisi podplukovník JUDr. Dítě z vojensk é prokuratury a oznámil, že "plukovník Bečvář dnes v noci spáchal sebevraždu. Zastřelil se svou osobní zbraní. Byl vyslechnut už jednou jako svědek, nyní by l pozván jako obviněný. Nenechal ani dopis na rozloučenou" Osoba, která mohla přinést do vyšetřování událostí mnohá zajímavá fakta, tedy zmizela v okamžiku, kdy byla komise pod tlakem studentů na pokraji šetření pozadí události. Byla to plánovaná vražda, anebo skutečně jen sebevražda? To se možná již nikdy nedo víme. Jisté je jen to, že se to stalo v době, kdy ze strany vedení státu nebyl o příliš vhodné, aby pozadí událostí 17. listopadu vyplavalo na povrch. V době , kdy se již připravovalo propírání špinavého kapitálu komunistických bossů ve veřejných dražbách a tím převzetí ekonomické moci pod křídla zločinecké nomen klatury KSČ, to bylo přinejmenším nežádoucí. Pro národ byly vytvářeny a za kaž dou cenu udržovány mýty, zatímco ve vzduchu již byla cítit jiná totalita a zvů le, v jiné podobě.

(pokračování)

Marek KOŘÍNEK