--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Smutek Zdeněk
Název: Tabu
Zdroj: NN Ročník........: 0006/005 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Tabu "Bude provedena revize našeho poměru k německé a maďarské kultuře odh alováním reakčních jejich prvků ve všech oborech. Bude zesílena slovenská orie ntace v naší kulturní politice, v souhlase s novým významem slovanství v mezin árodní politice i naší československé zvláště. ...Zcela nově bude upraven i v kulturním ohledu poměr k našemu největšímu spojenci - SSSR. K tomuto cíli bude nejen z našich učebnic odstraněno vše, co tam bylo antisovětského, mládež bud e i náležitě poučována o SSSR." (Program prvé domácí vlády Národní fronty Čech ů a Slováků). "Nechceme-li se zase stát obětí německého útoku v budoucnosti, m usíme vytvořit pevnou jednotu slovanských národů opřenou přirozeně o Sovětský svaz. Tato jednota či slovanská spolupráce a vzájemnost nemá vůbec nic společn ého se stanoviskem ke komunismu. Ona není ani výrazem úsilí o komunistickou sv ětovou revoluci, ani slovanského imperialismu." (B. Ečer: Poučení norimberskéh o soudu pro Slovany.)

Po válce denně všechen nekomunistický tisk bušil do KSČ, jejich total itních choutek a hulvátských manýr. Ale Sovětský svaz a slovanství byly nedotk nutelnými svátostmi. Kdekdo věděl, že Stalin je masový vrah: ale byl tabu. Na hranicích byly sovětské divize. (Logický dotaz: kolik divizí chrání tabu, že s oudkyně Hrovátová je - možná z nedbalosti - spoluvražedkyní?) Proti této dvojí pravdě, jejíž důsledky dnes známe, nebyl tehdy žádný významnější veřejný odpo r. Roku 1968 nebyl tabu Stalin, sovětský svaz a slovanství. Nedotknutelnou svá tostí byl socialismus. Československá rpopaganda k sovětským okupačním vojákům stále zdůrazňovala, že byli obelháni, neboť socialismus v ČSSR není ohrožen. A nebyl. Z dnešního jednomyslného choru, že socialismus je nereformovaelný, ne byl tehdy slyšet žádný hlas. Po zhroucení režimu svržený bůh se stal ďáblem a klausisté používají slovo "socialistický" se stejným teologickým zavržením, ja k husákovci "antisocialistický". Opět žádný významnější odpor.

Nedotknutelnou svátostí - zase bez významnějšího odporu - se stalo sm íření s režimisty. Politika je málokdy výběrem věšího dobra: zpravidla menšího zla. Uznávám, že pokus ztrestat všechny viny čtyřiceti let byl by větším zlem . Vytvořil by neproduktivní represivní aparát, který by začal žít svým vlastní m životem. (Jako vždy v dějinách. Už Římané měli přísloví: Senátoři dobří lidé - senát zlá šelma.) Vytvořil by i represivního ducha strachu a udavačství, kt erý by se nutně obrátil proti svobodě všech. Jako vždy v dějinách. Smíření s r ežimisty - po jistou hranici - je menším ze dvou zel. Ale jenom menším zlem - ne svátostí za jakou je předkládáno. A menší zlo má kdesi hranici, za kterou s e stává zlem větším. A tato hranice - mimo jiné - je překročena tím, že přímí a dobrovolní účastníci bolševických zločinů jsou státními úředníky, policisty, soudci. Politika není subatomární fyzika, aby foton byl současně tělesem i vl něním, aby někdo mohl být současně soudcem i zločincem. pět se vytváří dvojí p ravda - objednávka na katastrofický vývoj, i když dnes těžce můžeme odhadnout na jaký. Ale - jako vždy v dějinách! Je opravdu tak těžké pochopit, že totalit ní soudce v demokratickém státě znamená trvalý zdroj entropie?

Zdeněk Smutek