--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kulisy a zákulisí OF
Zdroj: NN Ročník........: 0006/005 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
KULISY A ZÁKULISÍ OBČANSKÉHO FÓRA aneb jak se vyráběl samet V minulé části tohoto seriálu jsme se pokusili nahlédnout do složení a post upu práce dvou parlamentních vyšetřovacích komisí, které měly za úkol objasnit veškeré okolnosti zásahu bezpečnostních složek při brutálním potlačení studen tské manifestace na Národní třídě dne 17. listopadu 1989. Proč se ovšem ani je dna z těchto komisí nevypořádala s otázkou objasnění pozadí celé této události a proč bylo vyšetřování tak náhle a doslova křečovitě ukončeno, aniž by komis e došly k jedinému věrohodnému závěru, není snad již tak velkou záhadou, jakou by se mohlo nezasvěcenému zdát. Samotné Občanské fórum, které bylo infiltrová no z velké části agenturou Státní bezpečnosti, a které se později přetransform ovalo ve dva politické subjekty, z nichž jeden ve volbách získal rozhodující v ětšinu a ovládl politickou scénu, nemělo zcela logicky ani ten nejmenší zájem na objasnění všech okolností a zejména pozadí události, která jemu pomohla dos tat se tak snadno k moci. Takzvaná sametová revoluce podle všech dostupných po znatků neměla svrhnout a také ani nesvrhla diktaturu určité privilegované skup iny, ale pouze pomohla zamazat stopy po hlavních aktérech jejího čtyřicetileté ho teroru, aniž by došlo k narovnání všech křivd a zločinů, které KSČ napáchal a. Zejména zpráva druhé vyšetřovací komise je přímo čítankovou ukázkou toho, č eho jsme byli svědky za celou éru komunistického režimu, toho, jak se falšují dějiny ve prospěch momentálního vítěze.
Důvodů, proč vylhaným závěrům obou vyšetřovacích komisí nemůže věřit snad a ni ten nejhloupější člověk v republice, který se jen zběžně seznámil se základ ními fakty, se kterými členové komisí přišli do styku, je několik. Vedle příkr ých rozporů mezi svědectvími a dokumenty, jejichž existence byla komisemi (zej ména tou druhou) oficiálně uznána a zveřejněna, a dalšími svědectvími, dokumen ty a obecně známými fakty, které komise měly rovněž k dispozici, ale oficiálně se k nim nehlásí anebo je úmysleně a bez rozboru bagatelizují, zde existuje v elké množství nepřímých důkazů, svědčících pro závěr, že akce 17. listopad byl s pravděpodobností blížící se jistotě, pečlivě připravená akce, mající za hla vní cíl svrhnout neschopné normalizační vedení KSČ a tuto již zdiskreditovanou a zesměšněnou kliku nahradit progorbačovským proudem, který neměl být vlastně ničím jiným, než jen další obrannou linií, do které měl komunistický režim us toupit, když se dosavadní fronta ukázala jako neudržitelná. Současná působnost dalších tajných služeb na území států celého východního bloku a probíhající k onference velmocí na Maltě měla namísto původně plánovaného pokračování vývoje směrem k osmašedesáztnickému "socialismu s lidskou tváří," za následek vznik velmi podivného, až absurdního hybridu nemilosrdně protisociálního ranného kap italismu 19. století s totalitně fungujícím byrokraticko justičně policejním s tátem, navíc ovládaném nepřeberným množstvím komunistických kartelů a mafií, j ejichž vzájemné vztahy a propojení sahají většinou až do tzv. normalizačního o bdobí, ve kterém více než kdy jindy všechny tyto struktury ovládala sovětská t ajná služba KGB prostřednictvím svého "malého bratra," Státní bezpečností. V praxi při dokazování čehokoliv, jak je všeobecně známo, platí jedno pravi dlo: Soubor několika nepřímých důkazů, které spolu vytvářejí logický celek, má stejnou důkazní hodnotu jeko důkaz přímý. Jestliže máme odpovědět na otázku ú časti KGB na 17. listopadu, zdálo by se na první pohled, že jsme v důkazní nou zi. V situaci vyšetřovatele, který se stoprocentní jistotou zná pachatele činu , ale nemůže proti němu vznést obvinění protože mu chybí důkaz. My ovšem dnes již můžeme říci, že jsme na tom již podstatně lépe než ten zmíněný vyšetřovate l. Přímý důkaz pro účast KGB na přípravě 17. listopadu samozřejmě nemáme a ani nebudeme mít, pokud se nám nedostane do rukou kompletní archiv KGB, což se as i nikdy, alespoň v dohledné době nestane, pokud ještě vůbec tento archiv exist uje. Není ovšem snad jedním z mnoha nepřímých, ale nezvratných důkazů o účasti KGB na "převratu" a dalším vnitropolitickém dění v tomto státě skutečnost, že ještě dnes, celých šest let po oficiálně předkládané porážce komunistické dik tatury a téměř tři roky po přijetí zákona o protiprávnosti komunistického reži mu nedošlo ani k jedinému soudnímu procesu, (když do toho nebudeme počítat něk olik bezvýznamných loutkových představení, např. před vojenským soiudem v Tábo ře, kde bylo za zneužívání pravomoci veřejného činitele odsouzeno několik osob k trestům, jaké se obvykle udělují mladistvým, kteří odcizili kostku másla v samoobsluze a byli přistiženi soudruhem majitelem velkoprodejny), ve kterém by se musela odpovídat ze svých zločinů osoba, která se z titulu své funkce na u držení tohoto protiprávního režimu podílela?
Aktuální dokument KGB z roku 1947
Mnoho z nás si jistě pamatuje, jaký rozruch vyvolalo zveřejnění dokumentu, který byl 5. ledna 1990 otištěn v Lidových novinách a nesl název JAK ZACHÁZET S DOMORODCI. Jde o text, který byl ve své původní ruské verzi nalezen v kancel áři bývalého polského prezidenta Boleslawa Bieruta. tento dokument obsahuje po drobné směrnice, které vydalo moskevské ústředí KGB zaslané buňce této organiz ace pracujícící na sovětském velvyslanectví ve Varšavě. Tyto směrnice pocházej í již z roku 1947. Chladná metodičnost, s níž KGB připravovala naprostou podří zenost země zločinným koloniálním zájmům SSSR, dnes vzbuzuje nejen údiv, ale t aké nás utvrzuje v přesvědčení, že tyto istrukce anebo alespoň podstatná část z nich jsou prostřednictvím nepochybně velmi složitých mechanismů uplatňovány i dnes, zejména v oblastech státní správy, kde si dosavadní struktury, v minul osti schvalované StB a tedy samozřejmě také KGB, doposud uchovaly svá dominant ní postavení.
Výzkumníci a prognostici v první linii "revoluce" Není možné si nepovšimnout například skutečnosti, že v čelech koordinačních center Občanských fór vznikajících po celé republice se v nápadně velkém počt u objevovaly osoby, které pracovaly v nejrůznějších ústavech provozujících čin nost na úseku výzkumu. Celostátní koordinační centrum OF stejně jako dnešní vl áda bylo přímo ovládnuto osobami, které pocházely z nejprestižnějšího výzkumné ho ústavu, jaký si vůbec dovedeme představit, z Prognostického ústavu Akademie věd ČSSR. V této souvislosti jsme nuceni si připomenout jednu z instrukcí zmí něného dokumentu, která je uvedena pod bodem č. 22:
ZEVRUBNÝM DOZOREM SLEDOVAT VŠECHNY LABORATOŘE A VĚDECKÉ BADATELSKÉ ÚSTAVY. Co tato věta znamená v praxi? Výzkumné ústavy mohly být, co se týká vedoucí ch a politických funkcí, obsazeny pouze a výlučně lidmi, kteří měli naprostou důvěru KGB a to třebas prostřednictvím StB. Vezmeme-li v úvahu slovo "bězopasn osť", co znamená v ruštině bezpečnost, musíme si pod tímto slovem představit n ikoliv bezpečnost "po našem" ale naprosto maximální bezpečnost "pa rusky" což znamená několikanásobně jištěnou bezpečnost počítající snad se všemi možnými i pro nás naprosto fantastickými variantami jejího narušení. Když se z tohoto v ýchodního pohledu podíváme na obsazování funkcí v objektech pod zvláštní kontr olou KGB a ve státní správě, musíme vzít na zřetel, že tak paranoidní a maxima listicky opatrný systém, jakým ovládal SSSR své satelity, nemohl absolutně a v ůbec nic ponechat samovolnému vývoji a připustit jakoukoliv možnost, aby se ja kákoliv pro něj důležitá věc mohla vymknout jeho kontrole.
Armáda, policie, státní správa...
Dalším bodem dokumentu, který stojí za pozornost, je BOD 20:
DŮSTOJNICKÝM KÁDRŮM Z ŘAD DOMORODCŮ JE MOŽNÉ SVĚŘIT ODPOVĚDNÉ POSTAVENÍ POD PODMÍNKOU, ŽE JSOU TAM UŽ NAŠE ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY.
Dá se říci, úkol splněn! Dnes máme armádu, které velí náčelník generálního štábu, který v minulosti zastával několik významných politických funkcí, máme zde Policii, která tak, jak byla pracně vybudována a pěstována po linii KGB a StB, je v tomto stavu s křečovitou důsledností udržována jak po stránce perso nálního obsazení, tak i po stránce funkčnosti.
Kdo by se náhodou divil, proč dodnes nefunguje státní správa, proč parlamen t neustále vytváří takové právní normy, které mají za důsledek zvyšování nákla dů na administrativu a její neúměrné zvyšování a přitom ta rozbujelá administr ativa funguje stále hůře, proč například justice nedosahuje ani toho slabého v ýkonu, jakého dosahovala v době předlistopadové, ten ať věnuje pozornost instr ukci tohoto znění.
BOD 32:
ZPŮSOBIT MAXIMÁLNÍ ROZŠIŘENÍ KANCELÁŘSKÉ ADMINISTRATIVY NA VŠECH STUPNICH. JE MOŽNÉ PŘIPUSTIT KRITIKU ČINNOSTI ADMINISTRATIVY, ALE NESMÍ SE DOPUSTIT ANI JEJÍ ZMENŠENÍ? ANI ŘÁDNÉ FUNGOVÁNÍ.
Máme zde "spravedlnost,"jejíž funkce v mnoha případech naplňuje všechny z naky úmyslné sabotáže a snahy vyvolat v obyvatelstvu právní nejistotu a zmatek , který většinou vede k tomu, že lidé berou právo do svých rukou a jak soudy, tak i státní zastupitelství zaznamenávají neustálý pokles důvěry ve všech výzk umech veřejného mínění. Máme snad považovat za naprostou náhodu, že ministerst vo spravedlnosti je řízeno osobou, která v době provozování své advokátní prax e byla jednou z těch vyvolených a podléhajících schvalování KGB, osobou, která měla výsadní právo se seznamovat se státním tajemstvím? nelze to považovat za náhodu už jen proto, že tak dokonalý systém, který se zde vytvářel desetiletí , zásadně nic náhodě neponechával a nic zadarmo nedával.
Justice - hlavní opora KGB
Obraz našeho státu pod úhlem dokumentu KGB, který obsahuje podrobné instrukc e, jak ze státu udělat naprosto bezprávnou kolonii obývanou nemocným a pologra motným obyvatelstvem, určeným k převýchově anebo k vyhubení, je opravdu tristn í, uvědomíme-li si, kolik škody bylo na několika generacích napácháno a kolik dalších je pácháno jakoby přesně podle těchto instrukcí dodnes. Všichni napřík lad vidíme, v jakém mizerném stavu se nachází školství. A nyní si uvědomme, že téměř všichni ti, kteří dnes zastávají vysoké funkce ve státní správě nejenže prošli tímto deformačním vzdělávacím procesem, který byl do nejmenších podrob ností řízen KGB a který směřoval k pozvolnému rozkladu morálních hodnot, ale j eště navíc byli na vysoké školy přijímáni komisemi, které se řídily například tímto:
BOD 45:
ZAŘÍDIT, ABY NA VYSOKÉ ŠKOLY BYL PŘÍLIV LIDÍ POCHÁZEJÍCÍ Z NEJNIŽŠÍCH SPOLEČEN SKÝCH VRSTEV, KTEŘÍ NEMAJÍ ZÁJEM O ZVYŠOVÁNÍ ODBORNOSTI? NÝBRŽ JEN O NABYTÍ DI PLOMU.
A nyní si představme, že podle tohoto klíče byl prováděn výběr studentů na vysoké školy a z lidí vybíraných podle těchto kritérií se dnes stávají napříkl ad nově jmenovaní soudci, státní zástupci a jiní odpovědní úředníci kteří mají se svým, vinou úmyslně zdevastovaného školství zdeformovaným duševním obzorem rozhodovat o našich osudech. Vedle jejich zpřeházeného žebříčku hodnot, na kv alitu jejich práce navíc negativně působí role dnešního státu, který tyto stát ní zaměstnance i přes jejich, v mnoha případech nepopsatelně diletantskou prác i a tím fakticky i páchanou trestnou činnost, vysoce přeplácí, a tím si je zav azuje k ještě větší servilitě než komunistický režim. Současně jsou jejich pro hřešky proti vnitřním předpisům i zákonům jakoby úmyslně tolerovány a zakrýván y. Vezměme si za příklad přijetí nabídnutí stotisícového úplatku jednou soudky ní Okresního soudu v Přerově v listopadu tohoto roku a reakce ministra spraved lnosti až o dva měsíce později a to až na zásah sdělovacích prostředků. Dokonc e ani jméno oné delikventky nebylo zveřejněno a policie odmítá sdělit jakékoli v informace, zatímco v případech daleko menších prohřešků "obyčejných" občanů se jejich jména i bydliště zveřejňují okamžitě.
Soudržnost neschopných
Kdo dnes ovládá soukromý sektor, o tom není žádné diskuse. Ekonomiku ovládaj í hlavně lidé, kteří měli v minulosti přístup k informacím a kontaktům. Pro zí skání těchto dvou předpokladů nutných pro úspěšné uchycení se ve sféře velkopo dnikání, bylo nezbytné zastávat v předlistopadovém režimu vedoucí funkci. Je s ice pravdou, že tito lidé by neměli z hlediska svých schopností obstát v konku renci tam, kde existují podniky řízené skutečně schopnými lidmi. Ovšem v tomto státě se většina z nich nemá čeho obávat jednoduše jen proto, že jejich konku rence se teprve pomalounku vytváří z těch, kteří museli na rozdíl od nich začí t doslova od píky a z ničeho, bez úvěrů poskytovaných soudruhy kamarády v bank ách a bez podpory soudružstva úřednictva se kterými dnešní soudruhy velkopodni katele spojuje nejen společná minulost, ale také většinou společná neschopnost . V této nepříliš utěšené vizi hospodářského mikroklimatu dnešního státu se v plné nahotě uplatňuje jeden ze známých zákonů profesora Parkinsona, zákon o so udržnosti neschopných. Nepočítáme-li zákony džungle, tak se dá již téměř říci, že je to prakticky jeden z posledních zákonů, které se v tomto státě ještě do držují.
A my jen posuďme, nakolik se na tomto stavu podepsalo bedlivé dodržování d alšího z bodů souboru instrukcí KGB:
BOD 18:
JE TŘEBA ZAŘÍDIT, ABY POVYŠOVÁNI BYLI JEN TI PRACOVNÍCI, A VEDOUCÍ, KTEŘÍ V ZORNĚ VYKONÁVAJÍ SVĚŘENÉ ÚKOLY A NEMAJÍ SKLON ANALYZOVAT PROBLÉMY PŘESAHUJÍCÍ OBLAST JEJICH ČINNOSTI.
Co z této instrukce vyplývá pro dnešní dobu? Do významných hospodářských fu nkcí se dostávají pouze lidé, kteří splňují "předepsané vzdělání" a "předepsan ou praxi." A tyto podmínky splňují zase většinou ti, kteří byli v minulosti do podobných funkcí jmenováni nebo povyšováni na základě kritérií, které byly vy hotoveny někde v Kremlu a jejichž dodržování bylo kontrolováno sítí StB a KGB na celém území naší republiky. Začarovaný kruh? Nikoliv. Chtělo by se spíš - p erfektní práce nemající chybu! Ovšem jen pro někoho...
Diplomovaní nevzdělanci
Velmi časo diskutovanou otázkou je školství. O dnešním stavu tohoto resortu se již napsalo hodně. O vlivu učitelů na zdevastovanost vzdělanosti a na úpad ek morálky posledních generací je snad zbytečné se příliš rozepisovat. O tom, jak vypadají výsledky jejich práce, nás denně přesvědčují pologramotné osoby v ychloubající se vysokoškolskými diplomy, které potkáváme snad na každém kroku a v nejrůznějších funkcích. Pokud nám takový "vzdělanec" jen dohlíží nad správ ným upečením rohlíků v jedné z množství pekáren, rozhodně nám to tolik nevadí, jako když má tento pologramota na sobě oblečen soudcovský talár a snaží se ná m vnutit například názor, že voda odjakživa tekla do kopce, jak se to bohužel často u dnešních soudů stává. Velice často úrovni vzdělanosti a morálního prof ilu vysokoškolsky vzdělaných státních úředníků, od kterých bychom očekávali mn ohem více než s čím se setkáváme, klademe za příčinu špatnou práci pedagogů. T o je sice v některých případech oprávněné, ale celá skutečnost je mnohem horší . Tento stav byl, dle instrukce JAK ZACHÁZET S DOMORODCI, navozen se zřetelným záměrem snížit úroveň vzdělanosti obyvatelstva zemí RVHP a tím docílit lepší ovladatelnosti a závislosti na ovládající velmoci.
Bod 35:
V ZÁKLADNÍM I ODBORNÉM ŠKOLSTVÍ A ZEJMÉNA NA ŠKOLÁCH STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH ZA ŘÍDIT ODSTRANĚNÍ UČITELŮ, KTEŘÍ SE TĚŠÍ OBECNÉ AUTORITĚ A OBLIBĚ. NA JEJICH MÍ STA DOSADIT LIDI JMENOVANÉ. ZPŮSOBIT, ABY BYLA PŘERUŠENA KORELACE MEZI PŘEDMĚT Y, OMEZENO VYDÁVÁNÍ PRAMENNÝCH MATERIÁLŮ A NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZRUŠENA VÝUKA LATINY, ŘEČTINY, OBECNÉ FILOSOFIE, LOGIKY A GENETIKY. V DĚJEPISE SE NESMÍ VYKL ÁDAT, CO KTERÝ PANOVNÍK UDĚLAL PRO ZEMI, NAPROTI TOMU JE TŘEBA POUKAZOVAT NA T YRANII KRÁLŮ A BOJE UTIŠTĚNÉHO LIDU. V ODBORNÉM ŠKOLSTVÍ ZAVÉST ÚZKOU SPECIALI ZACI.
Určité pasáže obsažené v této instrukci již samozřejmě zavánějí dávnou min ulostí a dnes se snad již nemusíme obávat, že by na školách byla zakázaná řečt ina nebo latina. Nemuseli bychom se tímto textem vůbec zabývat, kdyby dnes byl a v porevolučním školství poněkud jiná personální situace. V množství problémů ve školství se již jako nutné zlo ztrácí skutečnost, že školství je např. pře feminizováno anebo že naše děti jsou stále nuceny poslouchat jedny a ty samé p edagogy, kteří se po dlouhá léta podepisovali na vzdělanostní a morální devast aci posledních generací. Mnohem citelnější je skutečnost, že porevoluční škols tví prodělalo transformaci snad v té nejhorší podobě, jakou si dovedeme předst avit. Zbytek schopných učitelů, který tam ještě zůstal po normalizačních čistk ách a který nějak unikl aplikaci bodu 35 instrukce KGB (to se týká hlavně mužů - učitelů) ze školství odešel částečně vinou nedostatečného platového ohodnoc ení, a v podstatné míře jedním z opatření, kterým stát velmi silně podpořil ap likaci již zmíněného Parkinsonova zákona o soudržnosti neschopných: Vytvořením samostatných právních subjektivit jednotlivých vzdělávacích celků došlo k upe vnění starých struktur v jejich vedení a následně k propouštění pedagogů, kteř í často svojí oblíbeností vyníkali nad úroveň jejich staronových ředitelů. K v ytváření samostatných právních subjektů - škol došlo právě v době, kdy měli bý t mnozí ředitelé škol ze svých funkcí školskými úřady odvoláváni právě z hledi ska své minulosti a jejich negativnímu působení na výchovu mládeže. Tento post up až příliš nápadně připomíná ústup do další obranné linie, když je jedna z l inií narušena nepřítelem. I v tomto postupu se rysuje a vyvěrá na na povrch vě ci jakoby jednotný rukopis určité síly v pozadí, která jak již bylo řečeno, ni c neponechává náhodě. KGB počítala již v roce 1947 s tím, že obsazování funkcí "jmenovanýmiů lidmi a uplatňování zásad obsažených v této pozoruhodné směrnic i se neobejde bez odporu obyvatelstva a bez nutnosti tyto své opory občas zdán livě odvolat z funkce pro uspokojení davu. Pro tyto účely, a zřejmě nejen pro ně, platila tato pozoruhodná směrnice:
Státem chráněni zločinci - kádrové rezervy pro "pozdější změnu" Bod 42:
NEPOSÍLAT PŘED SOUD LIDI NA VEDOUCÍCH MÍSTECH OBSAZENÝCH STRANOU, KTEŘÍ SVO U ČINNOSTÍ ZPŮSOBILI ZTRÁTY NEBO VYVOLALI NESPOKOJENOST OBYVATELSTVA. V DRASTI CKÝCH SITUACÍCH JE TŘEBA ODVOLAT JE Z FUNKCE A PŘELOŽIT DO JINÉHO MÍSTA NA STE JNĚ VYSOKOU ČI VYŠŠÍ FUNKCI. V KRAJNÍCH PŘÍPADECH JE UMISTIT VE FUNKCÍCH VEDOU CÍCH A POČÍTAT S NIMI JAKO S KÁDROVOU REZERVOU NA POZDĚJŠÍ ZMĚNU. Zde si povšimněme zejména poslední věty, týkající se "vytváření kádrových r ezerv pro pozdější změnu." Jakou změnu zde má KGB na mysli? Ať si tom přebírám e jakkoliv, opět zde jde s největší pravděpodobností jde o předem promyšlenou variantu pro zachování vlivu při změně režimu v ovládané zemi. Navíc má KGB ny ní k dispozici velmi slušný počet sobě zavázaných kádrů, které mají pro tuto t ajnou službu několik významných cenných vlastností. Tím, že se dopustili trest né činnosti a mnohdy se touto činností vysoce obohatili, skýtají pro KGB záruk u naprosté spolehlivosti pro jakoukoliv službu ve prospěch držitelů jejich kom promitujících materiálů, které by je mohly v případě jejich neposlušnosti vyřa dit ze společnosti např. jejich cílenou diskreditací v některém z masově sledo vaných sdělovacích prostředků.
Druhá nesporná výhoda, která tyto lidi činí cennými spolupracovníky ovládaj ící moci, spočívá právě v tom, že se jedná o osoby, které disponují poměrně sl ušným kapitálem pocházejícím ze státem úmyslně kryté a tolerované trestné činn osti, a tento kapitál bývá často velmi mocným prostředkem k získání vlivu na c okoliv. Další velká výhoda takového spolupracovníka KGB je dána skutečností, ž e tito lidé mají mezi méně informovanou částí veřejnosti kredit "vyhozeného z KSČ" a pod. Z hlediska existence instrukce KGB č. 42 je důvodné podezření, že velká část naší ekonomiky i politiky je ovládána právě těmito "kádrovými rezer vami," se kterými KGB počítala jako s jednou z obranných linií.
Dvojí metr "nezávislých" soudů
Ani v minulosti, ani dnes nebyli, jak již bylo mnohokrát opakováno, souzeni viníci zločinů nejrůznějšího druhu, kteří pocházeli z privilegovaných vrstev nomenklatury KSČ. Pro nezasvěceného člověka je to až nepochopitelné, jak může být zachována beztrestnost pro takové zrůdy, jakými byli opory komunistického režimu, ať v bezpečnosti, justici, v Národních výborech. Ať byla vedena snaha o jejich potrestání jakýmkoliv směrem a z jakékoliv strany, nikdy k tomu nedoš lo. Justiční mašinérie, ze které se stala v některých případech (potrestání ko munistických zločinců a odškodnění jejich obětí) těžkopádná a naprosto neprůch odná instituce vymýšlející si všemožné překážky a průtahy až po promlčení tres tnosti viníků, nebo vyrábějící úmyslně právnické nesmysly v případech odškodňo vání jejich obětí, se stává naopak velmi agilní a činorodou při jakékoliv příl ežitosti k šikanování kohokoliv, kdo odmítá s touto společností hrát hru, ke k teré byla vytvořena pravidla někde v Kremlu a kdo není ochoten se vměstnat do role bezprávného "domorodce." Jak to, že na jedné straně zde máme např. obvině ného bratra oběti justiční vraždy, a na straně druhé naprosto beztrestnou vraž edkyni ve stejné funkci, zato však s mnohem vyšším měsičním platem čítajícím n ěkolikanásobek průměrné mzdy? Jak to, že ve vilách, které museli opustit lidé utíkající před zrůdností režimu, dodnes bydlí opory KSČ, StB, KGB. Proč "obroz ená a nezávislá" justice ve prospěch těchto bývalých a zároveň i dnešních prom inentů, s naprostou spolehlivostí vymýšlí všemožné kličky a průtahy směřující k uchování zlodějské kořisti pro ty, co tuto kořist jako odměnu za službu zloč inecké organizaci nakoupili? Podle všech dostupných pramenů zde zřejmě nepůjde ani tak o osobní provázanost justičních pracovníků s nomenklaturou, ani tak o soudržnost mezi lidmi nosícími na hlavě máslo stejného druhu, i když bezespor u tyto faktory zde určitou roli hrají. Kdyby šlo pouze o tohle, rozhodně by ne utěšená situace v řešení otázky dokonalého právního posouzení zločinů minulost i neměla tak plošný charakter, jako tomu bezesporu je. Ať již to zní jakkoliv fantasticky a pro někoho neuvěřitelně, instrukce obsažená v dokumentu z roku 1 947 "JAK ZACHÁZET S DOMORODCI" pamatovala i na politické změny a na případné r ehabilitace obětí represálií páchaných na obyvatelstvu ovládaných zemí. Již v minulosti represivní složky postupovaly proti politickému protivníkovi spíše p o kriminální linii, zatímco politické trestné činy podle hlavy první tr. z. se "udělovaly" velice vyjímečně. Dalo by se téměř říci že jakoby za odměnu, jako by se již tehdy předem počítalo s tím, jak bude vypadat znění rehabilitačního zákona v budoucnosti, až dojde ke "změně" a nastoupí další linie... Body dokum entu, kterými je instruována státní bezpečnost Polska a je téměř jisté, že ste jně nebo podobně byla instruována i naše StB, ve kterých se hovoří o postupu p ři kriminalizaci politického protivníka a kde jsou orgány instruovány pro příp ad, že dojde k rehabilitacím obětí, otiskujeme v plném znění na závěr této čás ti seriálu:
BOD 40:
DBÁT, ABY POLITIČTÍ PROTIVNÍCI BYLI ZATÝKÁNI. ROZPRACOVAT PROTIVNÍKY, KTEŘ Í SE U DOMORODCŮ TĚŠÍ AUTORITĚ. LIKVIDOVAT JE BĚHEM TZV. NÁHODNÝCH UDÁLOSTÍ JE ŠTĚ DŘÍVE, NEŽ VEJDOU VE ZNÁMOST, NEBO JE PŘED TÍM ZATKNOUT ZA KRIMINÁLNÍ PŘES TUPKY.
BOD 41:
NEPŘIPUSTIT REHABILITOVÁNÍ OSOB ODSOUZENÝCH V POLITICKÝCH PROCESECH. POKUD BY REHABILITACE BYLA NEVYHNUTELNÁ, JE MOŽNÉ JI PROVÉST POUZE POD PODMÍNKOU, Ž E ZÁLEŽITOST BUDE OZNAČENA JAKO JUSTIČNÍ OMYL BEZ OBNOVY SOUDNÍHO ŘÍZENÍ A PŘE DVOLÁVÁNÍ VIINÍKŮ TOHOTO OMYLU (SOUDCŮ, SVĚDKŮ, ŽALOBCŮ A INFORMÁTORŮ). Když se tento velmi zajímavý dokument objevil v Lidových novinách na samém z ačátku roku 1990, vyvolal bezesporu zájem a u mnoha lidí snad i oddech, že jsm e snad již konečně "dál" a že je "to"" snad již za námi. Rozhodně by mne tehdy v revoluční eufórii, kolorované cinkotem klíčů, nenapadlo, že se k jeho obsah u budeme muset za šest let vracet, ovšem již obohaceni o vlastní zkušenosti, k teré potvrzují nejen jeho pravost, ale dokonce i stálou platnost. Pod dokument y StB je často uvedeno: "úkol trvalý." Nejinak je to bezesporu i s dokumenty K GB. Pokud je ovšem agenturní síť bývalé tajné služby Sovětského svazu již deak tivovaná, je zde velmi vážné a důvodné podezření, že tato síť nyní pracuje pro jinou tajnou službu některé ze světových velmocí a přitom používá stejných me tod a postupů jako KGB. Je již všeobecně známo, že po druhé světové válce obě zpravodajské služby, StB a KGB, převzaly agenturní síť bývalého gestapa v rámc i akce VAMPÍR. Proč by tomu nemohlo být nyní "po změně" nápodobně? Navíc se zd e doslova vnucuje ještě jedna otázka, mající blízko k otázce, co bylo dříve, z da vejce nebo slepice. Vznikly instrukce "JAK ZACHÁZET S DOMORODCI" v Moskvě a nebo v Berlíně? A zase jsme u kořene věci. Stalin anebo Hitler? Metody, kterým i pracovaly tajné služby obou zločineckých režimy jsou, jak je zřejmé, používá ny dodnes.
Marek KOŘÍNEK