--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0006/008 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Je to stejné jako minule a předminule: Problém sudetských Němců ve sdělovacích prostředcích či v prohlášeních domácích politiků stále hraje jednu z nejvážně jěích rolí. Zejména, je-li umocněn jakoukoliv reakcí v sousedním Německu resp. prohlášeními velvyslanectvími USA, Velké Británie a Ruska. Ale, možná že práv ě o to jde, zaměstnávat občany rozdmýcháváním národnostních vášní a odvádět ta k jejich pozornost od věcí mnohem důležitějších. Ostatně, lze říci, že podobný charakter má i předešlý týden vrcholící causa Poldi Ocel Kladno: Její dopad t otiž ve finále může před volbami řádně zamíchat kartami a destabilizovat situa ci v zemi. Zda jde v obou případech potom o náhodu, nebo akce předem naplánova né cizí zpravodajskou službou případně zbytky bývalých mocenských center z dob totality, těžko říct. Volby se však blíží, a veškerá oficiální i ta skrytá po litická aktivita se jim neúprosně podřizuje. Což je vidět jak na zasedání vlád y, tak také na jednáních Poslanecké sněmovny. A pochopitelně zejména na činnos ti politických stran, které do nastávajícího "boje" zbrojí "o sto šest". Mimoc hodem, předvolebnímu období ale jako by napovídal i stav našich skandálů: Nija k se jim nechce ubývat, soudy moc soudit nechtějí, a policisté se státními zas tupitelstvy spíš nic nedělají než naopak. Takže, afér úspěšně přibývá... Jak jsme už naznačili v předešlých řádcích, v předvolebním období jde hlavně o propagandu. Pochopitelně nejvíc koalici. Proto mají "napilno" jak vláda, tak i Parlament. Čím víc totiž koaliční poslanci schválí "líbivých" zákonů, tím vě tší získávají reklamu u voličstva. Dokonce zadarmo. Což ostatně názorně prokáz al průběh zasedání Poslanecké sněmovny z minulého týdne. Například takový záko n proti praní špinavých peněz, který schválili ve čtvrtek 15. února a jež vsto upí v platnost 1. července: Vláda jej tak dlouho proklamativně "navrhovala" a poslanci se tak dlouho "dohadovali" o potřebnosti téhle právní normy, až v pod statě většina "domácích špinavých" peněz byla "vyprána". V této souvislosti čt enáři jistě pamatují výroky Václava Klause "ukažte mi nějaké špinavé peníze " a "neznám špinavé peníze", které jsou staré nejméně tři roky.
(Zaplať ale Bůh, že je na světě alespoň torzo zmíněného zákona. Jinak Parlamen t už ve druhém čtení schválil návrh ústavního zákona o státních hranicích se S lovenskem, v prvním čtení prošly zákon o potravinách a tabákových výrobcích, k omunistický návrh zákona o podnikání politických stran a lidovecký návrh zákon a trestající držení drog pro vlastní potřebu: Proti vůli vlády také sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na vytvoření institutu veřejného ochránce práv, předložený skupinou poslanců v čele s Josefem Pavelou za KDU-ČSL. Naopak posla nci zamítli lidoveckou novelu trestního zákona, známou pod heslem "třikrát a d ost" a návrh Občanské demokratické aliance na snížení daní fyzických a právnic kých osob...)
* * *
Ve středu 14. února pak na svém pravidelném zasedání jednala také vláda. A roz hodla se využít svých pravomocí a umožnit letos razantnější vzrůst činží než l oni. Po jejím rozhodnutí se nájmemné (bez vybavení a služeb) od 1. července zv ýší v Praze o 35 procent, v obcích nad 100.OOO obyvatel o 31 procent, od 50.00 0 do 99.999 o 26 procent, od 10.000 do 49.999 o 23 procent a do 9999 obyvatel o 29 procent: Takže například dosavadní sazba u bytu první kategorie se zvýší z dosavadních 6.60 až 7.85 korun až na horní hranici 10.50 korun za metr čtver eční. Bez zásahu vlády by se nájenné zvýšilo pouze o 16 až 30 procent. Mimo to se letos od 1. července zvýší teplo o 10.4 procenta, od 1. srpna pak elektřin a o 15 procent a zemní plyn rovněž o 15 procent.
(Mimo to se vláda vyslovila pro vytvoření civilní služby a tzv. služby beze zb raní v rámci Armády České republiky. Sdělil to ve středu 14. února večer premi ér Václav Klaus s tím, že byla odmítnuta informace ministra obrany Viléma Holá ně, že takové možnosti nejsou. Navíc vláda nedoporučila návrh lidoveckého posl ance Karla Macha o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Prý proto, že by to byl "precedenční" krok, který by také nežádoucím způsobem ovlivnil da ňovou soustavu...)
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Zdá se, že aféra kolem Vladimíra Stehlíka, rozhodujícího vlastníka Poldi Ocel Kladno, vrcholí. Dlužné peníze, jak jsme o tom psali minule, dosud nezaplatil a zřejmě zaplatit ani nehodlá. Navrhovanou fúzi poldovky s Lubomírem Soudkem a jeho Škodou Plzeň však uzavřít nechce rovněž, a když, tak pouze při zachování svého rozhodujícího vlivu: Tedy, Soudek zaplatí dluhy, získá 50 procent akcií , ale do ničeho nebude smět mluvit. Což pochopitelně Lubomír Soudek odmítl. A vládě, přesněji řečeno ministerstvům průmyslu a obchodu, privatizace a Fondu n árodního majetku nezbylo nic jiného, než po vypršení ultimáta podat na Poldi O cel Kladno návrh na konkurs a trestní oznámení na Vladimíra Stehlíka za poruše ní zásad veřejné soutěže. Navíc exisxtuje podezření, že kupní smlouvy na Poldi Ocel Kladno byly částečně falšovány. Jak to dopadne, uvidíme. Ale vzhledem k tomu, že řešení bude známo až těsně před volbami, může to být ještě dost zajím avé...
(Sedmadvacetiletého šéfa propagace rádia Nová Alfa Davida Železného, syna gene rálního ředitele soukromé TV NOVA Vladimíra Železného, zprostil ve čtvrtek 15. února Okresní soud v Kladně obžaloby ze znásilnění: Prý po provedení důkazníh o řízení dospěl k závěru, že nebyla prokázána subjektivní stránka jednání obža lovaného. "Jinak řečeno, podle soudu byl obžalovaný přesvědčen o tom, že poško zená pohlavní styk chce a její odpor nebyl dostatečně silný, " uvedl státní zá stupce JUDr. Petr Jiráp, který se na místě proti rozsudku odvolal. Obžaloba vi nila Železného z toho, že společně s Jaroslavem B. odvezl jednadvacetiletou Le nku H. k obci Unhošť na Kladensku: Zde měl spolujezdec vystoupit a odejít. Mez itím Železný podle obžaloby znásilnil dívku na zemi a poté opakovaně v autě... Inu, zlatá mládež nedotknutelných politiků a velkopodnikatelů je zase na svět ě a opět nedotknutelná. jako za totality synové mocných...)
* * *
Zajímavá je také informace, podle níž Nejvyšší soud České republiky vyjádřil p rávní názor, že jako důkaz o spolupráci s bývalou Státní bezpečností nestačí p ouze písemný závazek dotyčné osoby, ale soudy musejí zkoumat i další okolnosti kontaktu občana s bývalou tajnou službou. Nejvyšší soud v této souvislosti ko nstatoval, že je potřebné vážit též okolnosti, za nichž k podepsání závazku do šlo, a jejich právní důsledky. Dodal, že pokud byl závazek ke spolupráci s StB "vylákán", například podstrčen k podpisu, potom je evidence agenta neoprávněn á... Čili přeloženo do normálního jazyka, kdokoliv z evidovaných v registrech agentů Státní bezpečnosti teď může tvrdit, že podepsal třeba prázdný papír a t ext vázacího aktu byl "vyroben" dodatečně. Stejně tak jako následné udavačské dokumentay. A soudy to uznají, protože právní názor Nejvyššího soudu je závazn ý.
(Do této kategorie do jisté míry patří i jedna "pikantérie": Bývalý ředitel ek onomické kontrarozvědky JUDr. Jan Šula byl navržen jako nezávislý kandidát za Občanskou demokratickou alianci do Poslanecké sněmovny ve středočeském kraji: V úterý 13. února to sdělil poslanec za ODA a místopředseda parlamentního bran ného a bezpečnostního výboru Oldřich Kužílek. Podle něj je Šula "velmi dobrý o dborník ve své oblasti a jeden z nejlepších policistů" a každá strana takové o dborníky potřebuje. Že JUDr. Jan Šula dlouhou dobu pracoval v zahraničí pro Ag rokombinát Slušovice a jejího předsedu, docenta ing. Františka Čubu, CSc? Že v té době participoval na dosti "podivných" obchodech? Že se v ekonomické kontr arozvědce obklopil převážně bývalými příslušníky StB? Že jako šéf téhle tajné služby toho se svými lidmi moc neodhalil, spíš naopak? Ale koho to přece zajím á, je to odborník, a po volbách coby nestraník pod "patronací ODA" možná dokon ce vhodný kandidát na funkci ředitele Bezpečnostní informační služby. Ostatně, Stanislav Devátý pro JZD Slušovice taky dost dlouho pracoval...)
K tomu, aby mohl být Pravý Blok, jako politická strana zaregistrován a začít n a politické scéně působit, je zapotřebí jeden tisíc podpisů. Obracíme se na vš echny svobodomyslné občany, jimž záleží na demokratickém vývoji a budoucnosti naší společnosti, aby svými podpisy na petičních listinách podpořili vznik Pra vého Bloku. Za vznik Pravého Bloku se svým podpisem na petiční listině již pos tavili mimo bývalých členů DEU i John Bok, mgr. Stanislav Novotný, JUDr. Jiří Šetina, Přemysl Vachalovský a mnoho dalších, více či méně známých osobností z předlistopadového a polistopadového dění.
Vyzýváme proto všechny občany, kteří jsou zklamáni současným vývojem ve společ nosti a jsou ještě ochotni se zřejmě naposledy pokusit o vytvoření nového poli tického subjektu, který by se mohl pokusit prosadit své představy do celospole čenské roviny, aby se zúčastnili budování nové strany. Zveme Vás k osobní účas ti na celorepublikovém setkání "všech zhrzených", které se bude konat dne 2. b řezna 1996 od 9 hod. v kině Ořechovka na Praze 6.
*****
Petice k založení nové politické strany Pravý Blok (PB) Podle ş 6 odst. 2, písmena a) zákona č. 118/94 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, požaduji, aby vznikla politická strana Pravý Blok
Podpisem petice vyjadřujete pouze svou vůli, aby Pravý Blok vznikl . Petiční l istina není přihláškou do strany.
Podpisové archy posílejte na adresu přípravného výboru: Ridvan Vladimír Krohova 14 160 00 Praha 6
TISKOVÁ OPRAVA - V MINULÉM ČÍSLE SI V NAŠÍ
REDAKCI OPĚT ZAHRÁL TISKAŘSKÝ ŠOTEK. DOŠLO K NEPŘÍJEMNÉMU VÝPADKU JEDNOHO PÍSME NKA V PETIČNÍ LISTINĚ, TAKŽE NAMÍSTO SPRÁVNÉHO NÁZVU NOVÉ POLITICKÉ STRANY PRA VÝ BLOK SE OBJEVIL NÁZEV PRAVÝ BOK. ZÁVADU ZPŮSOBIL NEPŘESNÝ PŘENOS DAT POČÍTA ČOVÝM MODEMEM Z PRAŽSKÉ DO BRNĚNSKÉ REDAKCE NN.
Poslední pokus - Pravý Blok
Po třech měsících intenzivního jednání s různými politickými subjekty, jejichž záměrem bylo vytvoření politické strany hájící proklamované polistopadové ide ály a zájmy občanů, dospěla reprezentace nedávno vzniklých Demokratických klub ů k závěru, který byl dne 10. února t.r. na celorepublikovém jednání v Praze p řijat a doporučen k realizaci.
Zástupci, údajně pravicově zaměřených politických stran, zúčastňující se jedná ní, nebyli ochotni akceptovat zásadní požadavky organizátorů, převážně bývalýc h členů DEU, dnes organizujících se v regionálních Demokratických klubech - vy tvoření politického subjektu bez komunistů (řadových i "nadřadových"), jehož č lenové splňují nejen morální atributy, ale hlavně podmínky dané lustračním zák onem.
Na zmiňovaném republikovém jednání zástupců Demokratických klubů byl jednomysl ně schválen návrh, vytvořit nový politický subjekt s názvem Pravý Blok. Jak z názvu patrno, jedná se o uskupení, otevřené pro všechny občany, distancující s e od pohrobků komunistického režimu, označeného zákonem jako zločinný, organiz ovaných v různých levicových a středových politických stranách.
Vzhledem k tomu, že se termín parlamentních voleb neúprosně blíží, je účast Pr avého Bloku v nich již téměř nemyslitelná. V samém začátku svého působení na p olitické scéně bude Pravý blok usilovat o navázání spolupráce se stávajícími p olitickými stranami, které mají ve svém programu nejen prosazování demokratick ých ideálů, založených na zásadách konzervatismu a křesťanství, ale hlavně těc h, jež je alespoň částečně naplňují.
Pravý Blok se bude snažit naplňovat v rámci mimoparlamentních politických sfér základní předpoklady a podmínky, nezbytné pro fungování skutečně demokratické společnosti západního typu, založených na zásadách mezinárodně uznávaných sml uv a to nejen proklamacemi ale hlavně skutky. Tím se bude výrazně lišit od sou časné politické scény, snažící se získat preference na základě předvolebních s libů, které po případném úspěchu nejsou nejen schopny, ale ani ochotny plnit. Politický program a podmínky členství v Pravém Bloku, budou zcela nepochybně s ympatické všem občanům, kteří neměli nic společného s předlistopadovou politic kou orientací, ale i pro ty, kteří doposud marně čekají na naplnění proklamova ných polistopadových ideí a slibů.
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
Už jsme o tom v téhle části našeho politického přehledu psali poslední dobou m nohokrát: Předvolební boj sílí, a to nikoliv jen mezi koalicí a opozicí, ale, což je českou specialitou, hlavně uvnitř samotné koalice. V souvislosti s caus ou Vladimír Stehlík, o níž jsme se zmiňovali v předešlých řádcích, totiž předs eda Občanské demokratické strany a premiér Václav Klaus nebývale ostře zaútoči l minulý čtvrtek a pátek proti ekonomickým ministerstvům, které "obhospodařuje " Občanská demokratická aliance. Tedy přesněji proti ministru průmyslu a obcho du Vladimíru Dlouhému, ministru privatizace Jiřímu Skalickému a předsedovi Fon du národního majetku Romanu Češkovi. "Vláda ani její předseda netuší nic o det ailech tisíců smluv s jednotlivými privatizátory," za něž jsou odpovědny přísl ušné resorty, prohlásil v souvislosti s Poldi Kladno Václav Klaus. Na to odpov ěděl mluvčí ODA David Rožánek: Pokud došlo k nějakému pochybení, pak to nebyly chyby ministerstev priovatizace a průmyslu, protože na těchto ministerstvech se neschvalovaly ani neprojednávaly jednotlivé smlouvy o privatizaci kladenské Poldi Ocel..." Tiskový mluvčí Fondu národního majetku pak dodal, že se při pr ivatizace Poldi sice staly neomluvitelné chyby, avšak "současné vedení Fondu n ebylo ve funkci v době, kdy se tyto věci udály." Jak známo, v té době tam šéfo val Tomáš Ježek, který po kritice ODA na svou adresu rezignoval, vystoupil z O DA a přešel do ODS.
(Je zajímavé, že ODS se ve své kritice plně přiklonila na stranu sociálních de mokratů, kteří však na rozdíl od ní nežádají konkurs Stehlíkovy poldovky, ale odvolání Dlouhého, Skalického a Češky. Jenomže, ODS šla v nechutnostech ještě dál. V okamžiku, kdy si lidovecký ministr pro hospodářskou soutěž Stanislav Bě lehrádek stěžoval na politické zasahování do pravomocí resortu a z téhož důvod u dokonce uvažoval o demisi, zaútočil výkonný místopředseda ODS Libor Novák. U vedl totiž, že by ho Bělehrádkův odchod ani moc nezarmoutil. A reakce místopře dsedy Poslanecké sněmovny a KDU-ČSL Jana Kasala? "Myslím, že je to další úlet a k ptákům prostě úlety patří...")
* * *
Občanská demokratická strana mírně získala, sociální demokracie mírně ztratila : Tento pohyb hlásí Středisko empirických výzkumů na základě srovnání únorovýc h výsledků průzkumu proti lednovým. Takže ODS dnes podporuje 29,1 procenta res ponentů, sociální demokracii by volilo 19,2 procenta příznivců. Stabilní zůstá vají pozice Občansé demokratické aliance a lidovců: V prvním případě se 6 proc enty, ve druhém pak s osmi. Komunisté by pak získali 9 procent a republikáni 5 ,8 procenta hlasů. Z ostatních stran zaznamenali přírustek Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální, která obdržela 4,2 procenta, Levý blok 4 procenta, naopak ostatní subjekty zůstaly na lednové úrovni. Demokratická unie 2 procenta, Důchodci za životní jistoty jedno a strana Zelených půl procenta. Pokud by volby dopadly podle šetření Střediska empirických výzkumů, měla by P oslanecká sněmovna následující složení: ODS 75 křesel, sociální demokraté 50, komunisté 23, lidovci 2O, ODA 17 a republikáni 15 mandátů.
(Zatímco politické strany s největšími volebními preferencemi hodlají do nadch ázejících parlamentních voleb investovat zhruba 250 miliónů korun, ze státního rozpočtu bude vynaloženo miliarda 800 miliónů korun. Sněmovnou schválený stát ní rozpočet počítal se společným konáním voleb do obou parlamentních komor a n a hrazení nákladů vyhradil miliardu 699 miliónů, přičemý obce by se na těchto výdajích podílely 500 milióny a ministerstvo vnitra 600 milióny korun. Téměř p ůl miliardy pak má tvořit částka na úhradu volebních nákladů úspěšných politic kých stran, dalších 240 miliónů korun zatíží státní pokladnu oddělené volby. V olební náklady ODS by v případě sněmovních voleb měly být nižší než 100 milión ů korun, sociální demokraté počítají maximálně s 65 milióny, ODA a lidovci sho dně kolem 60 miliónů, komunisté chtějí vložit jen 6 miliónů korun...) Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Je pochopitelné, že maximum pozornosti bylo nadále věnováno česko německým vzt ahům: Přesněji řečeno reakcím velvyslanectví USA a Velké Británie na tzv. něme cké "zpochybnění" postupimské dohody. Ta totiž na dotaz některých českých dení ků vydala prohlášení, podle nichž "závěry postupimské konference jsou historic kou skutečností" a žádná země by je neměla zpochybňovat. "Konference shledala, že odsun etnického německého obyvatelstva Československa má být uskutečněn. Č lánek XIII zprávy konference vyzval, aby toto přemístění bylo spořádané a humá nní," uvádí se ve stanoviscích. Francouzské velvyslanectví v Praze k Postupims ké dohodě ve čtvrtek 15. února sdělilo, že Francie považuje Postupimskou dohod u za uzavřenou kapitolu: "Skutečný problém se týká budoucnosti, která by neměl a být zajatcem minulosti. A budoucnost je především přijetí do Evropské unie, přičemž kandidaturu České republiky do ní Francie bezvýhradně podporuje..." A ruské velvyslanectví? "Ruská strana pokládá postupimské úmluvy za důležité mez inárodní dokumenty, které zhodnotily výsledky druhé světové války, právně zako tvily porážku fašistického režimu a nacistické ideologie v Německu a položily základy poválečného uspořádání a míru v Evropě."
(A jak také jinak, causa postupimské dohody byla dost silně komentovaná i na d omácí politické scéně. Tentokrát nikoliv vládními politiky, ale spíše směrem z opozice. Což se projevilo například při právě probíhající schůzi Parlamentu: Samozřejmě hlavně ze strany sociálních demokratů, komunistů a Levého bloku, kt eří žádali na toto téma minulý týden rozpravu, chtěli na vládě vynutit prohláš ení k Postumimské dohodě, prezentovali se v masmédiích atd. Na štěstí, koalice nepodlehla tlaku a zpochybnění Postupimské dohody měmeckým ministrem zahranič í Klausem Kinkelem nebrala na vědomí. Ignorovala je, a vlastně tak ignorovala i nepříčetné vášně Miloše Zemana, Marie Stiborové, Miroslava Grebeníčka...) * * *
Nesmíme ovšem zapomenout ani na v posledních měsících žhavý problém našeho zdr avotnictví. K Lékažskému odborovému klubu, který prostřednictvím MUDr. Davida Ratha chystá na počátek března masovou stávku lékařů, se v úterý 13. února při pojila nezávislá odborová organizace středně zdravotnických pracovníků. Její p ředsedkyně Lenka Dohnalová doufá, že se k ní přidá nejen zhruba 5000 jejích čl enů, ale i další střední zdravotníci, kterých je v České republice zhruba 70.O OO. Jak Lenka Dohnalová uvedla, zdravotní sestry mají v průměru hrubého 7.600 korun, tedy 400 korun pod celostátní průměr. "Požadujeme takové navršení tarif ního platu, aby průměrná mzda středních zdravotnických pracovníků byla o 20 pr ocent vyšší než průměrný plat, a tento poměr zůstal zachován." Pokud tento pož adavek nebude podle Lenky Dohnalové splněn, zdravotníci se připojí ke stávce p řipravované Lékařským odborovým klubem na začátek března.
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Naše země je z hlediska ekonomické výkonnosti v čele postkomunistických zemí a přibližuje se státům ze spodního konce západoevropského žebříčku: Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, vypočtených na základě výsledků Evropskéh o srovnávacího programu za rok 1993, jehož se Česká republika zúčastnila poprv é. V roce 1993 představoval český hrubý domácí produkt, vyjádřený podle parity kupní síly, asi 8.500 dolarů na obyvatele, tedy 49 procent průměrné úrovně Ev ropské unie. To bylo méně než ve Španělsku, Řecku a Portugalsku, ale více než na Slovensku, v Maďarsu i Polsku. Podle odhadů pro letošní rok by měl tento uk azatel, díky výraznému urychlení ekonomického růstu, dosáhnout asi 11.200 dola rů, tedy 57 procent průměru Evropské unie, což by znamenalo předstižení Řecka a zvýšení náskoku před ostatními státy CEFTA. Ani očekávaný rychlý ekonomický růst v nejbližších letech však patrně nebude stačit na výraznější snížení odst upu od vyspělých zemí: Podle odhadu Českého statistického úřadu by měl český h rubý domácí produkt na hlavu dosáhnout v roce 2000 zhruba dvou třetin průměrné úrovně Evropské umie.
(Podle lednového průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění, provedeného m ezi 1181 ekonomicky aktivními responenty, plných 82 procent dotázaných baví je jich práce. Z nich 51 procent patří k těm, kteří jsou se svou prací spokojeni, ale moc si při ní nevydělají, zbývajících 31 procent je spokojeno i s výdělke m: Odpověď "práce mě sice nebaví, ale vydělám si", zvolilo 8 procent, stejný p očet uvedl, že je práce nebaví a ani si moc nevydělají. Nejvíce, tedy z 93 pro cent, jsou spokojeni vedoucí pracovníci, vysokoškoláci a podnikatelé z 92 proc ent, lidé duševně pracující z 91 procent a občané s úplným středoškolským vzdě láním z 89 procent. Že má zajímavou práci a dobrý výdělek uvedlo mimo jiné 34 procent mužů a 27 procent žen, 51 procent absolventů vysokých škol a 14 procen t osob se základním vzděláním, 64 procent podnikatelů a 58 procent vedoucích p racovníků...)
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ PŘEDVOLEBNÍ VARIANTY "VÝBUCHU"
Aneb načasovaná bomba pár měsíců před volbami, která, když exploduje, zaviní š kody nedozírné. Tak nějak lze současnou situaci v České republice charakterizo vat. Všichni ji vidí, dokonce vnímají onen "střelný prach", pouze koalice dělá jako by nic: Na rozdíl od těch druhých, kteří sice rovněž "ztratili zrak, avš ak místo "hry na mrtvého brouka" spíš přilévají olej do ohně. O co že jde? Tře ba o problematiku našich vztahů s Němci, zejména s těmi sudetskými. Díky silně antiněmecky laděnému veřejnému mínění dnešní politická reprezentace není stav u otevřeně hovořit o některých věcech tak, jak se skutečně staly. Odmítá zlo z působené kdysi českou stranou pojmenovat zlem, násilí násilím, vraždy vraždami . Prostě, ze strachu před ztrátou dogmaticky, nacionálně a často dosud i "rudě " laděné voličské přízně, nechává problémy "vyhnít". Ba víc: Netečností či lav írováním znovu probouzí k životu ostře vyhraněné antiněmecké nálady, jež tvoří hlavní součást komunistické ideologie. A naopak nahrává těm silám v Německu, které nejsou zrovna nadšeny otevřenou diskusí o Mnichovu, okupaci, vině sudets kých Němců na osudu Československa v letech 1938 až 1945.
(Druhý problém současné domácí politické scény je pak postoj její reprezentace k aktivizaci ruských zpravodajských služeb před nastávajícími parlamentními v olbami. Zprávě Bezpečnostní informační služby, která takovéto nebezpečí avizov ala, nikdo nevěřil, bagatelizoval ji, dokonce padaly úvahy i o odvolání prozat imního ředitele kontrarozvědky Stanislava Devátého z funkce. Prý pro nepodlože né informace. Rusové nejprve chlácholili, posléze dementovali, levicová a neok omunistická opozice si mnula ruce a vláda se málem Moskvě omlouvala za "naruše ní" vzájemně dobrých vztahů...)
* * *
Dalo by se říci, dva odlišné případy. Nikoliv. Mají totiž dva společné jmenova tele: Destabilizují situaci, a navíc spolu přímo také souvisejí. Jak? Česko ně mecká otázka rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory, posiluje dosud p řetrvávající bolševické podhoubí pokoušejcí se znovu ovládnout myšlení většiny české veřejnosti. Hlavně však, nechuť či strach Prahy řešit problémy soužití dvou států ve stejném regionu, nás, ať chceme, nebo ne, odsouvají na periferii zájmů Západu. Což pochopitelně nanejvýš vyhovuje Rusku a usnadňuje činnost je ho zpravodajských služeb ve střední Evropě. Dalo by se dokonce říci, že právě tady panuje ona zmíněná přímá souvislost: Rozdmýchávání nacionálních vášní pře d volbami, vytváření obrazu země, která, ač padesát let po válce, se její atmo sféry dosud nezbavila, ba naopak s ní otravuje vítězné západní velmoce. (Ano. Dvě načasované bomby, uložené nikoliv pouze v České republice, ale i v N ěmecku. Protože, nemylme se: Ruští agenti jsou v hojné míře také tam. Nebo, ze jména tam. S možnostmi politicky ne zrovna zanedbatelnými. Takže, čím víc poro ste vzájemná averze Čechů a Němců, čím víc začnou podmiňovat společná jednání a otevřené diskuse o vině jedné i druhé strany různými podmínkami, tím větší p rostor špionážní postsovětské sítě získají k destabilizaci středoevropského pr ostoru. A tím spokojenější bude Moskva. Po Slovensku a Polsku totiž posílí svů j vliv také u nás a navíc zpochybní věrohodnost sjednoceného Německa u postkom unistických zemí směřujících na Západ. Záleží pouze na Praze a Bonnu, zda ony bomby vybuchnou. Dokáží-li se domluvit a nezpochybnitelným způsobem vyřešit pr oblémy minulosti, bomby se stanou neškodnými, a vliv Ruska v téhle oblasti def initivně skončí. Jenomže: Budou mít k tomu odvahu? Toť otázka nejen pro Němce, ale hlavně pro Čechy...)
(dvoustránku domácích aktualit připravil)
Jiří F. PILOUS