--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Morávek Jaromír S.
Název: Ten třetí vzadu nemá bradu
Zdroj: NN Ročník........: 0006/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Ten třetí vzadu nemá bradu

První české volby jsou dokonány. Zda po nich přijde konečně zdravý vítr nikdo neví. Nebo snad jít po lví stopě? Hlava státu, ten podivný levicový rádoby intelektuál , obklopený škodnou z vinic nepřijímá legální komunisty, ale jen jejich ústavního poradce, prý již také nadstranického. Snad až na výjimky, mediálním vítězem voleb se stal nějaký zeman, či vladyka vcelku bezejmenný a to jen již proto, že přitáhl před Sněmovní šik nebývale velký, leč různorodý a nevyzbrojený. Prapodivné počty redaktorských houfů jsou zobány jako perly na doby pozdější. A na Hradě Hrádeček, pod hrádečkem stromeček, na trávníku vladař sedí, sociálně tržně hledí, sopečný to slepec. Klidná síla , kouř a síra, nelze uhnout pohledem, sociální prý je bída, tak prý na ni dojedem. Kují se to brachu pikle, budou změny na hradě, senát jak si ustavíme na konsensus nehleďme. Vítěz však jediný. Baron ekonomiky! Nebo si snad myslí po zemanském mámení lid český, že komunistická a levicová intelektuální elita nemající zbla praxe s nástroji volného trhu, že jí postačí pochybné postavení v ještě pochybnějších managementech fondů, polostátních akciovek nebo i většiny legálně zprivatizovaných podnikatelských subjektů? Postačí na to, aby byla zahájena konjunktura na trhu zboží a nejen doma, ale domácími produkty a z domácích surovin? Nejen dnes, ale již dříve bylo zcela jasné, že ti, co zapuzovali strašidlo konkurence, nabídky a poptávky, nemohou nasytit rozvášněné davy skutečnou sociální dávkou, byť jen na pár dní , než je pak jako lůzu nechají rozehnat narychlo sebraným vojskem . Hradní příkop bez vody, medvědi v něm nechodí. Přesto přeze všechno vybírá si hradní pán, ne každý z lidu volený, může býti k němu zván. A ten třetí vzadu, co dvořisko má a jen zahradu, dvojníka činí dvojpremiérovi a že sám by premiérem mohl být i nad zemanem, to by mohl hradní chtít. Pak se baron se zemanem o knížectví mohou přít, o těšnovskou hájovnu, kde sedláků je poskrovnu. Kouzelníků je již dosti, šaška již jen povolati, někdo radši hraje vaška a při hře dámy hlásí past. Ne, nemůže být žádný zvrat. Uhlobaron ze zvyklosti nechá žvanit levé hosty. Fárat bude potřeba, klustrofobie netřeba. Tak se baví národ český, navařil si gulášek, povolební strašáček. Čtvrtka lidu nevolila, druhá prý je extrémní , třetí hraje na almužnu. Kdo to všechno zařídí? Čtvrtá čtvrtka povznáší a je větší hned jak půlka, to jsou počty skutečný. Však již Ráno politické, zaklepe Vám v peněžence , rozejde se pravá fronta, každý jeden do práce, chce to oko jasnozřivé, jeden hladce, druhý obratce. Nelze žít ze žvanění a bez práce! Kouzelník Žito v polívkové manéži, jen jako vyhazovač, kouzelný protek si vyleží. Tři však by bylo nasnadě, hlavy na krku a ne na Hradě, aby se nedaly zlomiti a hlavy kositi. Jen ten třetí vzadu, ještě nemá bradu, nemá to Svatopluku vadu? Věčně zlomyslné české téma závisti: pohostiti nebo vyhostiti, když není na hůl ani hostie. Jen škodná stále číhá a může to být zase pěkná bestie. Nic ve zlém, možná trochu v dobrém přeje

Jaromír S. MORÁVEK