--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Styrančák Milan
Název: Povolební poker
Zdroj: NN Ročník........: 0006/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Povolební poker

Karty, rozdané listopadem 1989, ale možná - ne-li jistě, že ono rozdávání bylo rozhodnuto mnohem, mnohem dříve, tedy ony karty jsou opět v rukách těch, kteří jediní rozhodují o působnosti obrazů v nich vytisklých. Velmi dobře aktéry namíchány, námi ne příliš šťastně rozdány, je v důsledku tohoto "bank"opět v držení strůjce a tvůrce hry předešlé, prý demokracii došlé. Demokracii, v níž údajně svobodné volby rozhodly v prospěch pokračování hry, hry v samém počátku chybně rozehrané. Rozehrané v prospěch tzv. koaličních partnerů sami sebe se v ono ústavňujících . Partnerů, kteří onu koalici či vedoucí stranu - předsedu ní - pana premiéra, označovali, či dávali za příčinu "neshod" ve vícero věcech jí konaných a důsledků z onoho vyplývajících. Ti samí (stále stejní-prý jiní), měli po volbách možnost změny - tu menší, tu větší, někteří minimální - posuzováno výsledky voleb, dáno vůlí předsedy vítězné strany, dnes pokračují v načatém, jím samotným a příznivcům jejich prospěšném. S alibismem sobě vlastním vydávají ono konání za účelné ve prospěch demokracie a rozvoje státu tohoto - dnes ČR. Servilitou masmédií se tak stávají opět jedinými možnými řešiteli stávající situace. Nakolik úspěšnými, ukáže čas. Čas, jenž i pro ně je svazujícím , omezujícím či zavazujícím. Snad právě proto ignorují více než dříve účast - nemalou, zbývajících stran nově voleného Parlamentu. Ať je to tak či onak, i ony jsou představiteli vůle, názorů a zástupci práv části - ne malé, občanů státu tohoto. Ač je to snad nepodstatné, já jako volič SPR-RSČ (volba snad jedině "možného v nemožném") budu ono zastoupení vůle své a práv bedlivě sledovat a důsledně požadovat. Zda jejich účast na tvorbě nového Parlamentu je věcí dobrou či špatnou nemají právo (dle mého ) posuzovat staronovi kolonisti - pardon - koaliční partneři. Jim přísluší jediné - dokázat svou demokratičnost, jíž se zaštiťují, v nastalém. Dosavadní vývoj událostí mne utvrzuje v přesvědčení mém (v hodnocení minula) o nemožnosti či neochotě přijmutí jakýchkoliv změn již dříve vytyčeného. Vytyčeného těmi přesvědčenými o své jedinečnosti a jedině správném svého konání. Konání, které občané ochotni volit zhodnotili či znehodnotili - dle páně Klause, svou volbou. A vidno, že těch "chytících se na lep" ČSSD bylo víc než dost. Zda je to špatně či dobře nemíním nyní rozebírat, či posuzovat. Ale troufám si už nyní tvrdit, že volební úspěch výše zmíněné strany plně zapadá do scénáře "posametového"vývoje státu v režii prognostiků stávajícího. Absurdnost hraného je cítit ze všech prohlášení ke kompromisům ochotných, chtějících býti konečně odměněni za kompromisy polistopadového puče. Co nás - občany "ulice" bude pokračování této "hry kompromisů stát, je nasnadě. Troufám si tvrdit, že to bude nesplnění slíbeného, ba naopak citelné zhoršení stávajícího - již tak deprimujícího žití "prostého" občana. Jak v úvodě zmíněno, "stejný bankéř" hry majetných, bude onen "bank" účelně navyšovat (jako vždy předtím), díky loajalitě "spoluhráčů", časem opět slevujících ve svých ambicích. Slevujících kromě ambice jediné, a to velice podstatné - být u moci, moci býti mocnými , majetnými - už nikdy nechtít ze svých ""vilových čtvrtí" vrátit se do "ulice s domy číslem popisným". Hra pokračuje. V čí prospěch? Obávám se, že odpověď znám již dnes. Po volbách - stejně jako před nimi. Ne nepohodlně rokům po válce - po roce 1948. Co následovalo není třeba připomínat. Jsme v tom stále. Ať se to někomu líbí či ne. Protože souhlasit s tím, že v tomto státě existuje demokracie je "vstupenkou" do určitého ústavu, v nejlepším do strany - víte které. Já, v zájmu svého zdraví, používám či chodím (není to alibismus) v strany dvě. Tu malou a velkou. Je to hra. "Nečistý poker". A hovory z Lián, pardon , z Lán, jej nečistí.

Milan STYRANČÁK, Olomouc