--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Rázný Jiří
Název: Povolební hysterie
Zdroj: NN Ročník........: 0006/013 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

P O V O L E B N Í H Y S T E R I E.

Jen málokdo může upřímně říci, že jej výsledky voleb do Poslanecké sněmovny nepřekvapily. Ba ani sociální demokraté hovořící o svém nepochybném vítězství nemohou být, alespoň v poměru ke svým předvolebním proklamacím, spokojeni. Jsou prostě druzí. Měl by tedy dát pan předseda Zeman, jak sám prohlašoval, hlavu na špalek?

Před volbami se toho vždy mnoho namluví, co se po nich ukáže být jiným. Oslavují-li, ať ODS či ČSSD vítězství, je to vítězství Pyrhovo. R i v a l i t a v d o m ě.

Sebejisté postoje ODS byly tak říkajíc na vodě. Jejich povýšená odtažitost i od koaličních partnerů sice mohla a nejspíše taká zapříčinila stagnaci voličské přízně pro ODA a KDU-ČSL, ale hlasy pro ODS nezískala. Ba naopak, odliv hlasů možných odpůrců ODS uvnitř koalice byl směrem k ČSSD Již tím dokázala ODS svoji nezodpovědnost vůči koalici jako celku. Kritikou populismu předvolebních hesel KDU-ČSL se ODS povýšila na všemodrého. Všemoudrost však skončila slibem dvounásobných platů vyloveným nikým menším, než samotným Václavem Klausem. Upřímě řečeno, při současném tempu růstu cen budou dvojnásobné mzdy nezbytností udržení alepoň takové životní úrovně, jakou máme doposud.

Byla to tedy bezesporu rivalita uvnitř vládní koalice, co zapřičinilo ztrátu jejího většinového postavení v Poslanecké sněmovně. A byla to ODS, kdo úlohu vedoucí síly vládní koalice nezvládl. Neústupnost ODS vůči požadavkům jejích koaličních partnerů, jež se týkali sociálních požadavků, požadavků na dokončení restitucí, požadavků na vyrovnání se se zločiny komunismu, nakonec přesvědčila voliče, že tyto požadavky není schopna řešit nejen ODS, ale koalice jako celek. V důsledku toho nešli někteří k volbám vůbec, jak se to stalo v Praze, které je považována za baštu ODS, nebo volili takovou změnu, která by nabízela řešení alespoň některých z těchto problémů. R o z p a č i t ý ú s p ě c h.

Vstoupit hlavním vchodem do Strakovy akademie - sídla vlády, se Milošovi Zemanovi nepodaří. Nejen pro nedostatek získaných křesel v Poslanecké sněmovně. Takto se mu jich nedostává 8. Otázkou je, zda by byl pan Miloš Zeman v lepší pozici při sestavování vlády, než v jaké je pan Václav Klaus. Ponechme stranou úvahu o osobnostech, které by měly usednout do ministerských křesel. Důležitější je výběr koaličních partnerů. Buďto by musel pan Miloš Zemnan s pravdou ven a přiznat možnost spolupráce s komunisty či doktorem Sládkem, nebo by zůstal při sestavování ještě menšinovější vlády než ji nakonec sestaví pan Václav Klaus, sám, jako kůl v pltě. A to už tu jednou bylo s tím rozdílem, že to bylo posíleno o ustavní článek o vedoucí úloze strany.

T i p r a v í a j e d i n í.

ODS vyniká, vyjma jiného, i schopností sebechvály. Jsou to prý jen oni, kdo dokázali, že to dokáží. Co však dokázali? Sami sebe prezentují za jedinou a pravou pravici, ačkoliv jsou jinde ve světě polkitologové, kteří je řadí spíše do levého středu. Jiná strana na pravici, mimo ně není ta pravá. Až cholerické napadání každého, kdo by chtěl vytvořit pravicovou stranu mimo ODS má jediný účinek. ODS nemá s kým by skutečně na pravé straně politického spektra spolupracovala více, než bojovala tak, jako bojuje uvnitř povolební koalice s ODA a KDU-ČSL . Tak ochotného spolupracovníka, jakým byla KDS, již nikde nezíská. Je však ale její chybou, že si jej nedovedla, alespoň v procentech získaných dejme tomu pro DEU, vytvořit. Dá se dokonce říci, že dělala vše proto, včetně změny volebního zákona, aby taková politická strana, jež by s ní předvolební koalici vytvořit mohla, nevznikla.

Vhodná předvolební koalice s polickou stranou, ač tak zvaně malou, by bezesporu byla pro ODS posílením. Toho však ODS není schopna. A to je to, co je vytýkáno ODS jako její arogance.

O d m í t a n ý z b y t e k.

Že ODS odmítá spolupráci s KSČM, je logické. Ať jakkoliv spolupracují někteří představitelé komunální politiky obou těchto stran, na úrovni nejvyšší je to neúnosné.

Neznámou veličinou je SPR-RSČ. Ta jediná skutečně ve volbách získala. Přes podezření, že jí, respektive jejímu přestaviteli, doktorovi Sládkovi šlo je a jen o peníze, SPR-RSČ získala o 4 poslanecká křesla více. Do nich zasednou sice i páně doktorovi rodinní příslušníci, ale až čas ukáže, zda jde o republikány, či o sládkovce. Přes zamítavé komentáře by bylo podivné, aby nedošlo uvnitře poslaneckého klubu SPR-RSČ k rozkolu. Stejně podivné by bylo, kdyby nedošlo v situaci, v níž se bývalá vládní koalice nachází, ke sledování stavu poslaneckého klubu SPR-RSČ a k využití případně vzniklého rozporu. B u, b u, b u.

Jaká to bude hrůza, když menšinová vláda, k jejímuž ustavení tak jako tak dojde, padne. Spadne celý náš svět. Umělý svět falešných představ. Dojde to prý dokonce tak daleko, že budou vypsány předčasné volby. Možná, že se vyvylí vlny zdola a roztáhnou se, př té příležitosti, v širá kola. Nepřístupnost pan Václava Klause k jiným názorům nasvědčuje, že menšinová vláda dlouho nevydrží. Pak bude třeba s její výměnou vyměnit i premiéra, aby se snad předčasným vobám zabránilo, Ale proč by něměly být? T e n č e r n ý v z a d u.

Bylo by chybou zapomenout na KDU-ČSL. Této straně je nejvíce přisuzováno, že by šla do vlády i s panem Milošem Zemanem. Není se třeba obávat do té míry, že KDU-ČSL by nebyla ve vládě spolu s komunisty. Ať je pan Josef Lux jaký je, ví, že spolupráce s komunisty by byla pro KDU-ČSL sebevraždou. A je -li mu vytýkáno, že půjde vždy s vítěznou stranou, platí to i pro současnost, v níž je vítězem ač nevýrazným ODS.

V Praze dne 10. června 1996, pro NN Vladimír Kolář Opět protistátní spiklenecké centrum.

V záplavě barevných vánočních pohledů a novoročních přání od svých přátel jsem objevil jedno docela obyčejné v černobílém provedení. Na přední straně nové zahrniční vozy značky Volvo před Matyášovou branou na Hradě, jak na ně zírá chudák penzista. A na vnitřní straně texty "Desatero hloupého člověka" a "Jak se pozná demokratický stát od totalitního". Jako správný vtipálek jsem nelenil. Za 1,20 Kč jsem nechal okopírovat a poslal je kamarádovi na Moravu, ať se pobaví.

V půli ledna 1996 mi volá kamarád s tím, že jsem mu dal. Jeho manželka se kamarádí s místní tajemnicí ODS bývalou velkou soudružkou a funkcionářkou SSM. Ta při návštěvě u nich v rodině jako bdělá a ostražitá si okamžitě tohoto novoročního přání zmocnila s tím, že jde o protistátní pamflet. A na ženu mého známého zaútočila s otázkou doslova zda není její manžel členem "protistátního spikleneckého centra". Je vidět, že slovník z období totality po roce 1948 opět přichází zřejmě podle způsobu vyjadřování soudružky tajemnice z ODS /staré 29 let/ do módy. Zde si položme otázku. Že by cesta do demokratické Evropy vedla pod vedením

nomenklaturních členů KSČ přes politické klima, které již tu bylo po únoru 1948?

Jiří Rázný