O P I S
Pres: 149-16/49
V Brně dne 14. března 1949
Ministerstvo spravedlnosti
Praha
K rukám p. odborového přednosty
Dra Vošahlíka
V příloze zasílám záznam pořízený vyšetřujícím soudcem státního soudu - oddělení Brno Dr. Jaromírem Floriánem.
Osoby po 1-3 v zápisu uvedené dal jsem dopraviti do vazby zdejší krajské věznice a jejich údaje jsem si v přítomnosti vyšetřujícího soudce překontroloval. Skutečnost je horší než mrtvé litery.
U krajského soudu jsem zařídil, aby žádný vyšetřovanec nebyl v Uherském Hradišti vydáván k výslechu a pod. bez mého písemného souhlasu. O ukrutnostech páchaných v Uh. Hradišti se mezi obecenstvem hovoří. Jediným vhodným opatřením by bylo vyšetření případu meziministerskou komisí, uvalení vazby na pachatele, předání pak k potrestání soudu a uveřejnění případu, aby bylo jasno, že týrání vězňů není dovolené, ale že je i trestné.
Soudcové zdejšího oddělení státního soudu těžko by mohli převzíti mravní odpovědnost za souzení lidí, jichž "pochybné" doznání bylo vynuceno takovými prostředky, jak ve zprávě uvedeno.
Senátní předseda státního soudu
odd. Brno
Dr. Horňanský v.r.

Z Á Z N A M
Dne 9.3.1949 odebral jsem se na ústní příkaz senátního předsedy státního soudu, oddělení v Brně, Dr. Jaroslava Horňanského do věznice okresního soudu v Uherském Hradišti v doprovodu šéflékaře krajského velitelství SNB v Brně, Dr. Miloše VLČKA a zapisovatele Karla Kučery, aby vhodnými a diskrétními otázkami, jakož i zběžným lékařským vyšetřením tělesného a psychického stavu vyšetřovanců ve věci Or II 115/49 zjistil, nebylo-li použito při předběžném šetření nevhodných a neobvyklých způsobů při výsleších. Tento příkaz mně byl dán, ježto Dr Jaroslavu Horňanskému došly v tomto směru konkrétní stížnosti.
Šetření se konalo v oddělené místnosti přímo ve věznici okresního soudu v Uherském Hradišti. Přítomni byli pouze podepsáni se zapisovatelem státního soudu. Stalo se tak u příležitosti prohlášení usnesení o zavedení přípravného vyšetřování a uvalení řádné vazby vyšetřovací.

Zjištěno bylo:
1) Jiří MALÁŠEK, nar. 28.9.1909 v Čebíně, škol. rada min. školství. Vyšetřován 31.12.1948 až 1.1.1949. Udává, že při výslechu byl insultován pěstmi do hlavy, takže krvácel značně z nosu. Byl položen obličejem dolů, pravděpodobně gumovými obušky byl bit hlavně v krajině hrudní, bederní, zadnice a v průběhu obou nohou. Zmíněné krajiny po několika dnech vykazovaly jednolitý haematom barvy velmi tmavé. Zvláště byl tlučen po obou chodidlech, kde vznikly puchýřovité haematomy. Byl prý nucen dělat dřepy a při pádech byl kopán. Byl odveden do jiné místnosti, kde musel ponořovati holé nohy do studené vody. Dále bylo užito během vyšetřování elektrického proudu, a to tak, že mu byly vloženy do obou botů elektrody, pravděpodobně aluminiové, a boty takto opatřené musel obout na boso. Byl položen na postel, načež přes zvláštní aparaturu byl několikrát zapínán proud ze sítě. Cítil prý v celém těle nesnesitelnou bolest a křeče. Během vyšetřování několikrát omdléval a byl při tom poléván studenou vodou. Tento výslech trval do druhé hodiny ranní. Po výslechu byl položen na železné lůžko a každá ruka připoutaná zvlášť americkými pouty ve vzpažené poloze k železné tyči hlavy postele. Poněvadž znovu omdléval, byla mu jedna ruka uvolněna. Následkem tohoto počínání zvracel prý po 17 dní veškerou potravu, a to zpočátku i tekutiny. Zvracel prý několikrát i krev. Dále močil krev. Byl ošetřován lékařem a do 7.2. nevstal z lůžka. Ošetřující lékař mu nařídil dietu asi do dubna.
Status praesens: střední postavy, kostra a výživa přiměřená, bledý. Odpovídá tiše, ustrašeně a nejistě a projevuje chováním i slovy obavy zejména opakováním popsaného způsobu vyšetřování. Nálady plačtivé. Třese se na celém těle. V obličeji má záškuby svalů. Výstupy mozkových nervů na tlak citlivé. Oboustranný ny- stagmus. Nepravidelné kolísání v Rombergově posici. Na srdci tachycardia. Diferenciace citlivostní v insultovaných částech zad a nohou (částečná anaesthezie). Na ploskách nohou zjištěna pigmentace v rozsahu velikosti dětské dlaně. Za daných okolností nebylo možno provésti podrobnější vyšetření ledvin.
2) Bohuslav KOUKAL, nar. 15.12.1905 v Brně, úředník. Bývalý politický vězeň. Vyšetřován po několik dnů. Čtyřikrát použito insultace tlučením na chodidla. Doposud znatelné jizvy na ploskách obou nohou. Jedenkrát po vyšetřování použito opakovaného elektrického proudu. Způsob insultace a užití elektrického proudu jako ad 1).
3) Pavel DĚDIČÍK, nar. 23.5.1906 v Břestu, profesor. Vyslýchán třikrát. Tlučen do obličeje, tlučen přes obě šlapky. Následné otoky nohou s těžkými haematomy. Užito elektrického proudu. Kopán do zad. Nyní léčen na zánět ledvin. Dieta. 14 dní prý nemohl chodit. Těžko chodí. Paresthaesie obou nohou, více vpravo. Na nohou ještě patrny známky insultace. Tělesně sláb, značně bledý, šešlý. V chůzi nejistý, potácí se. Trpí nespavostí, stálými strachy. Nervosní záškuby obličejových svalů. Třes celého těla. Nálada plačtivá.
4) Antonín ONDRÁČEK, nar. 2.6.1916 v Sivicích, úředník. Tlučen do obličeje, dvakrát tlučen gumovými obušky do chodidla. Zůstal dva dny ležet v místě vyšetřování. Nošen 14 dní na ošetřovnu.
5) Josef POUL, nar. 2.5.1910, Radostice, prof. náboženství. Tlučen přes obličej, takže krvácel z nosu a obličeje, jedenkrát tlučen přes šlapky, dvakrát užito elektrického proudu. Třes celého těla. Nálada plačtivá.
6) Karel PROCHÁZKA, nar. 5.2.1920, Brno, úředník. Tlučen do obličeje, jedenkrát tlučen přes obě šlapky. Dosud známky insultace na nohou. Počínající TBC plic (susp.).
7) Dr Rostislav SLAVOTÍNEK, nar. 27.4.1907, Vřesovice, profesor. Třikrát vyslýchán, insultován, jedenkrát užit opakovaný elektrický proud.
8) Josef KALČÍK, nar. 9.3.1921 v Brtnici, kovář. Tlučen do obličeje a hlavy, ponechán v dřepu a předpažení tak dlouho, až dvakrát padl, přičemž byl insultován.
9) Doc. Dr Vladimír KLUSKA, nar. 29.8.1909, Čebín, lékař. Insultován v obličeji a tlučen po šlapkách.
10) František JINDRA, nar. 26.7.1918, Svirna, strojvedoucí. Tlučen přes obě chodidla, 3 dny neschopen chůze. Užito elektrického proudu.
11) Štěpán DANĚK, nar. 3.2.1911, Velehrad, úředník. Tlučen hadicí na jedno chodidlo.
12) Tomáš HOLČÍK, nar. 5.2.1915, Louka, dělník. Třikrát vyslýchán, dvakrát tlučen hadicí přes šlapky, takže týden nemohl chodit. Jedenkrát použito opakovaného elektrického proudu. Během vyšetřování dvakrát odešla samovolně stolice.
13) František ŠRÁMEK, nar. 2.10.1904, kolářský dělník. Několikrát uhozen do obličeje. Tlučen gumovou hadicí přes obě šlapky.
14) Miroslav KOZLOVSKÝ, nar. 26.10.1922 v Brně, posluchač filosofie. Mnohokrát vyslýchán, tlučen do obličeje, udeřen do prsou, takže došlo ke zlomení pátého a šestého žebra. V místě skloubení kosti hrudní vyvinutý kalus. Stalo prý se v místě zatčení v Hradci Králové. Při výslechu v Uherském Hradišti tlučen přes šlapky. Značná tělesná slabost a vyčerpanost.
15) Leoš MATÝSEK, nar. 12.6.1908, úředník, insultován jako ad 1), jedenkrát užito elekrického proudu, nervově zhroucen.
16) Jakub DRKAL, nar. 19.11.1909, Bošovice, profesor. Jednou tlučen přes šlapky.
17) Jaroslav NOVÁK, nar. 21.1.1919, Velký Týnec, zaměstnanec ČSD. Dvakrát při výslechu tlučen do obličeje. Těžká neurasthenie.
18) Josef NESRSTA, nar. 27.2.1909, Praha, úředník. Jednou tlučen na šlapky, jednou použito elektrického proudu.
19) Antonín MACH, nar. 16.5.1917, Vertýn, úředník. Při výslechu ponechán v dřepu.
20) Ladislav DOHNALÍK, nar. 13.9.1920, Kroměříž, odb. učitel. Při dvou výsleších tlučen na obě chodidla.
21) Jaromír HRABAL, nar. 28.6.1915, Uhřice, profesor. Tlučen do obličeje a hlavy. Jedenkrát tlučen přes chodidla. Dřepy až do vyčerpání. Pět dní nemohl chodit. Naprosto časově i místně dezorientován.
22) Dr. Jan PIŠTĚLÁK, nar. 6.2.1910, Ledošov, úředník. Mnohokrát vyslýchán. Při výsleších tlučen do hlavy a do obličeje. Během výslechu dřepy až do vyčerpání. Několikrát užito elektrického proudu. Léčen na zánět ledvin. Nervově zhroucen, pláče.
23) Dr. Vojtěch JANDEČKA, nar. 3.12.1914, vrch. min. komisař. Polit. vězeň, 30 dní invalida. Vyslýchán týden, 3 dny a 2 noci. Melancholie, deprese. Odpovídá vyhýbavě a nepřesně. Projevuje zásadní nedůvěru a strach.
24) Dr. Petr LEVÍČEK, nar. 19.10.1905, Dambořice, úředník. Čtyřikrát vyslýchán. Insultován. Užito opakovaného elektrického proudu. Nervově zcela zhroucen. Pláče. Při anamnese padá, byla mu poskytnuta pomoc zachycením při pádu.
25) Tomáš GAJDA, nar. 7.3.1900, Strážnice, typopgraf. Při výslechu několiktrát uhozen do obličeje.
26) Zdeněk SVOBODA, nar. 7.6.1913, Bosonohy, profesor. Vyslýchán dvakrát po dva dny. Vždy insultován, tlučen přes záda a chodidla. Užito dvakrát opakovaného elektrického proudu. Časově i místně desorientován, nervově úplně zhroucen.
27) Jiří FLORIÁN, nar. 21.4.1910, Lipník, úředník. Dvakrát vyslýchán, po každé insultován, tlučen do obličeje i přes šlapky. Jedenkrát užito opakovaného elektrického proudu.
28) Bohumil VESELÝ, nar. 13.8.1922, Strážnice, tiskař. Při výslechu tlučen do obličeje.
RESUMÉ :
Po stránce výživy je stav vyšetřovanců uspokojivý. Lokální nálezy zevní celkem skromné, vzhledem k tomu, že je zde značný časový odstup od doby výslechů, které se udály během měsíce ledna. Celkem podrobeno lékařskému vyšetření 63 osob, z nichž 28 uvádělo různé druhy insultace. Ve 13 případech bylo užito opakovaně elektrického proudu. Z vyšetření je patrno, že užití elektrického proudu při vyšetřování má za následek vysoké procento poruch ve sféře psychické i nervové, i po značném časovém odstupu. Ostatní použité prostředky při vyštřování zanechaly podstatně menší procento poruch, patrných ještě po tak dlouhém časovém odstupu.
Během anamnestického šetření lékařského všech osob bylo konstatováno, že řada vyšetřovanců odmítla jakékoliv informace, dotýkající se zdravotního stavu v průběhu vazby.
Tento záznam byl sepsán z poznámek, pořízených dne 9.3.1949.
V Brně dne 10.3.1949
Úřední lékař KV SNB Brno: Vyšetřující soudce:
Dr. VLČEK v.r. Dr. Florián v.r.
_______________________________________
Zástupce šéfa vyšetřování Alois Grebeníček doposud nestanul před soudem.