KOMUNISMUS BYL, JE A JEŠTĚ DLOUHOU DOBU ZŮSTANE SPIKNUTÍM NESCHOPNÝCH
"Buďto s nima zametem, nebo oni s námi", varoval ve své písni před sametem zpěvák Jiří Dědeček. Po deseti letech, bohužel, mnozí z nás vidí velké koště v rukou zbytkových komunistů. Do dalšího probuzení národa zbývá jen jedna obrana. Odhalovat, pranýřovat a suspendovat zbytkový komunismus u nás i v nás. A jelikož to nelze očekávat od našich politiků, požadujeme to od médií. Nejsou-li ovšem provládní. Nebojácní a nezkorumpovatelní novináři by měli prolomit bariéru jakéhosi podivného "správného psaní a myšlení". U nás se umožňuje kritizovat a honit prezidenta, předsedy vlád, ministry, obecně politiky, ale zdá se, jakoby kritika a hon na prapůvod a na podstatu problému postkomunistického světa, tedy na existenci a bujení komunistů u moci, nepatřila mezi to "správné myšlení či medializaci".
Kdy se začne tisk zajímat o financování komunistů u nás? Je tak nemožné, že si za 50 let nevybudovali nějakou skromnou banku z našich peněz, třeba ve Švýcarech? Když komunista zpochybňuje spolupráci s StB, mohou média neznalým vysvětlit, že StB velela sovětská KGB, takže tato spolupráce hraničí s vlastizradou. Když komunista zatracuje Cibulkovy seznamy konfidentů, je třeba dodat, že jiné seznamy dosud nejsou, a jak má chudák zodpovědný vedoucí přijímat neznámé spolupracovníky, když potřebuje ty slušné. Když se těm spravedlivým nelíbí lustrační zákon, měl by tisk vychrlit Opatření Federálního shromáždění z roku 68 proti antiokupačním občanům, které postihlo ztrátou zaměstnání statisíce lidí. Když podle STEM je ve státní ekonomice 40% bývalých komunistů, nedalo by se dohledat, kdo byl tak nepostradatelný odborník na pády státních podniků a kdo tam ty odborníky instaloval? Je-li v armádě 80% bývalých, bude pro média snadné zjistit, kdo vězí za nebojeschopností armády, za haváremi letadel, padáků, za hospodaření s materiálem i majetkem armády? Když máme ve veřejných institucích 50% bývalých, neměla by média sumarizovat, jak tyto instituce za deset let pomohly veřejnosti, případně nepomohly? Na vnitru je to s bývalými obdobné jako v armádě, tedy i s obdobnými otazníky. Nejnověji by pan Grulich mohl vysvětlit, proč jeho kontrola na Úřadu pro vyšetřování zločinu komunismu měla největší zájem o daleko nejstarší dokumenty, tedy z doby nacistické okupace a 50. let, tam uložené? A tak podobně by se žádalo pokračovat.
Jelikož jsou komunisté nepoučitelní, nelze je tedy poučit, že nikdo nežádá nedemokratické vyřizování účtů za jejich participaci na zločineckém a zavrženíhodném režimu. Ale proboha, ať už nejsou na každém kroku vidět plody jejich činnosti bývalé i současné.
V Praze 5. 2. 1999
Jiří Sucharda
Ohradní 1345
Praha 4