O 'sametové revoluci', SSM, Židech a antisemitismu hovoří bývalý student rýmařovského gymnázia, učitel hebrejštiny a starozákonních věd na Evangelické teologické fakultě university Karlovy v Praze Petr Sláma.
Nedávno ještě student rýmařovského gymnázia, teď přednášíš hebrejštinu a Starý zákon na teologické fakultě. Jaká byla tvá cesta ze školních lavic za universitní katedru?
"To zní dost nabobsky: 'universitní katedra'. Fakt je, jsem
asistent na teologické fakultě, učím biblickou hebrejštinu, spoluvedu dva starozákonní
prosemináře a v nepovinné dvojhodinovce se prokousávám talmudem.
V roce 1985 jsem maturoval a někdy před pololetím vybalil, že chci studovat teologii.
Na gymnáziu z toho byl poprask, tím větší, že tam učila moje maminka. Maminka a brácha
Ondřej se vlastně stali rukojmími režimu: když ty půjdeš sobecky na teologii, tvá
matka tu nesmí učit a brácha, tehdy druhák, se mohl rozloučit s vysokou školou.
Projednávalo se to v Praze, následovaly 'koberečky' u ředitele Boudy a nakonec přijel
inspektor z Ostravy, zrušil obor, který vyučovala maminka a ta musela opustit školu.
Doba se změnila. Brácha úspěšně vystudoval medicínu a maminka je ředitelkou církevní
školy."
Ke studiu na teologii tě ale nejprve nepřijali.
"No, to ne. Teologická fakulta byla státní školou, jako každá jiná. Tahle byla politicky citlivá a každý uchazeč potřeboval doporučení církevního tajemníka z okresního národního výboru. To jsem nedostal. Na podruhé mne pak už vzali."
'Sametovou revoluci' jsi strávil jako voják v Benešově u Prahy. Jak jste revoluci prožívali v kasárnách?
"Byl to docela sešup. V srpnu 1989 jsem se dostal na tři týdny
do jihokorejského Soulu. Bylo to jako ve snu. Jižní Korea je takové Japonsko v bleděmodrém.
Mezi skleněnými mrakodrapy jsem tam zažil demonstrace studentů, požadujících větší
svobody. V září, necelé čtyři týdny na to, jsem narukoval do Benešova. Jestli se
už v roce 1989 v Praze leccos dělo, byla vojna ještě skanzenem komunismu.Když začaly
v Praze demonstrace, řval na nás velitel útvaru: Kto sú ti studenti, kto sú ti
Havlovia? Všetkých ich zavriem!
Na vojně jsem se zúčastnil transformace SSM na tak zvaný Svaz vojenské mládeže.
Moje představa byla udělat z toho takové vojenské Amnesty International, organizaci,
která by sledovala, jestli někteří důstojníci záklaďákům nekřivdí. Účastnil
jsem se několika konferencí. Byla legrace, jak narychlo přeučení funkcionáři SSM
skloňovali demokracii ve všech pádech."
Pak jsi studoval rok v Izraeli. Co tě nejvíce zaujalo na Židech a jejich zemi?
"Do Izraele jsem jel po čtvrtém ročníku, v létě 1992. Studoval jsem na Hebrejské universitě v Jeruzalémě.Je to fantastické město, neskutečně rozporuplné. Moderní Izrael je úžasně pestrá směsice kultur, národ vyskládaný z přistěhovalců z celého světa, tavící kotel mnohem divočejších chutí, než je Amerika. Ve vzduchu je neustále cítit napětí arabsko-židovského konfliktu. Asi bych tam nemohl žít, chybělo by mi listí, baroko a určitá váhající nejednoznačnost, s jakou Češi přistupují k věcem okolo sebe. I Židé, kteří nevěří a jichž je v Izraeli většina, uznávají, že židovskou národní identitu od náboženství úplně oddělit nelze.Kontakt s židovstvím mě v poslední době vede k jednomu: křesťané si dnes většinou uvědomují, že mají velký díl viny na tom, že se v Evropě rozmohl antisemitismus. Proč si to ale neuvědomili dřív, když se ještě dalo zabránit holocaustu? Dnes je to už jen otázka akademická."
Jak vypadá denní režim vysokoškolského učitele a faráře? Máš ještě čas na koníčky, poslech hudby?
"Ten režim vypadá docela režně: je toho hodně a musím holt kmitat. Fakulta je svižné konkurenční intelektuální prostředí, farní sbor je pomalejší, hlubší.Co se týče koníčků, před pár měsíci jsem se oženil. Moje žena Lucka studuje. Zabydlujeme byt. To je zábava, ale koníčky to nejsou.S hudbou to momentálně vypadá dost bledě: tu a tam slušný film nebo koncert. I hraní na housle jsem musel odložit - paní učitelka Grymová z Rýmařova snad promine..."
Rozhovor vedl Ladislav David
Na dnešní zpravodajství se vrátíte přes modrý nápis 'Vítejte v deníku severní a střední Moravy' vpravo nahoře.
Copyright © Severomoravský PATRIOT 1999