V roce 1539 se v Zeneve dostal na misto cirkevniho spravce Jean Calvin. V roce 1993 se stal predsedou Ceske akademie ved Rudolf Zahradnik...
Za doby Calvinova pusobeni doslo k teroru, ktery civilizovany svet do te doby nepoznal. Lide se zacali bat. Proti tomuto teroru ale tehdy vystoupil vedec Castellio. Ten prohlasil Calvinovu vladu za nemoralni. Castellio ale nemel udavace a radu svych tvrzeni nemohl tudiz dokazat. Naproti tomu Jean Calvin mu vzpouru proti sve moci nikdy neodpustil. Stval Castellia z mista na misto, paktoval se v teto veci i se svymi neprateli. Castelio byl umucen. Nasili zvitezilo nad svedomim.
Dvacet sest let jsem byl nejblizsim spolupracovnikem Rudolfa Zahradnika (v dalsim textu pouze Rudolf), dnesniho predsedy Ceske akademie ved. Po listopadove revoluci jsem se zasadil prave ja o to, aby Rudolf byl zvolen reditelem Ustavu fyzikalni chemie a elektrochemie J. Heyrovskeho, CSAV. Myslel jsem si, ze vedecka erudice a moralka se doplnuji.
V dobe sve volby reditelem ustavu byl Rudolf v zahranici. Po jeho navratu jsem pocitil, jako jeden z prvnich, jeho tvrdou ruku. Me deti nesmely do ustavu, kdyz i deti uklizecek mely navstevy povoleny. Bylo mi dokonce zakazano pouzivat ustavni pocitacovy papir, na nemz jsem byl jako teoretik zcela zavisly, posleze jsem nesmel ani k pocitaci. Toto vsechno jeste byla legrace. Nezavisli kamaradi mi pomohli toto nepriznive obdobi prekonat.
Ani profesoru Castelliovi podobne ustrky prilis nevadily. Pak ale prislo to zasadni. Zacalo se propoustet, a jedna z prvnich byla postizena ma dlouholeta spolupracovnice, bez ktere jsem si dalsi vedeckou cinnost nedovedl predstavit. Jeji pracovni vysledky byly vyborne, dokonce v posledni dobe dostala nekolikrat mimoradnou odmenu Akademie ved.
Od tohoto okamziku dolehl na ustav strach. Nevyhazovali se lide, kteri byli vedecky impotentni, vyhazovali se lide, kteri byli Rudolfovi asi nepohodlni. ASI. Nikdy nebylo jasne receno, cim se ma spolupracovnice provinila, nikdy nebylo mne receno, cim jsem se provinil sam. Timto terorem byla zcela paralyzovana vedecka rada i sam vedecky vyzkum.
V teto chvili jsem se ozval a byl zcela zakonite vyhozen z ustavu. Samozrejme ani Rudolf si mne nemohl dovolit vyhodit z vedeckych duvodu. Velmi mne prekvapilo, kdyz jsem se dozvedel, ze byl se mnou rozvazan pracovni pomer na vlastni zadost.
Ani Jean Calvin se ovsem nespokojil tim, ze profesora Castellia vykazal mimo obvod Zenevy. Mne Rudolf udal na zaklade paragrafu 103, komunistickeho paragrafu, podle ktereho byl souzen mj. i prezident Havel. Paralela s Calvinovm chovanim vuci dalsimu vyznamnemu vedci te doby, Servetovi, se primo nabizi. Rudolf si ale neuvedomil, ze casy se zmenily. Kpt. Plachy, ktery vedl muj vyslech, mi potvrdil, ze takove udani nedostali ani za casu tuhe komunisticke diktatury. Ve vezeni tedy nejsem, jak chtel Rudolf docilit.
Asi se zalekl uz i on nebot si toto udani dal "legalizovat" vedeckou radou ustavu. Je krasne, ze i pres existencni tlak, kteremu byla rada Rudolfem vystavena, se nalezl clovek, ktery se zdrzel hlasovani. Takze asi ani v tomto ustavu neni jeste vsechno charakterni ztraceno.
Byt nezamestnany neni zadny luxus. Protoze ale byla ma vedecka erudice v chemickych kruzich vsebecne znama, bylo mi nabidnuto misto na VSCHT v Praze. Tam jsem se habilitoval na docenta, vzhledem k mym antikomunistickym postojum tato habilitice nebyla mozna drive, a mel jsem zalozit Ustav teoreticke chemie. Mel...
Ma chyba byla, ze jsem napsal tehdejsimu ministrovi skolstvi prof. Vopenkovi dopis o tom, jak bych si predstavoval reformu Akademie ved. Tento dopis byl podkladem pro mnoha rizeni. Take soucasny premier Klaus pouziva pri svych projevech cele vety z tohoto meho dopisu. Nevim ovsem, jestli on ten dopis ma, nebo jde-li jen o jakesi "souzneni dusi". Myslim si, ze pan premier je o Akademii ved informovan dokonale.
Jak jiz jsem sdelil me utkani se soucasnou moci melo charakter irracionalna. Jedine racionalni jadro meho vyhazovu spocivalo v tom, ze jsem odmitl setrvat na svem pracovisti, kdyz mi byla vysazena okna z duvodu natirani. Ostatni kolegove pres tuto neprizen totiz na pracovisti ze strachu setrvali.
Duvodem, proc komuniste jsou tak spatne stihatelni, je to, ze radu rozhodnuti vyrizovali "janabrachovsky" po telefonu. Soucasni mocipani se z toho zrejme poucili. Tak jsem nahle ztratil misto na VSCHT. Rektor VSCHT, prof. C. Cerny mi neoficialne sdelil, ze k tomuto kroku doslo na Rudolfuv natlak (telefonicky). Telefonicky natlak samozrejme nemuzu dolozit. Apeluji proto na cest prof. Cerneho, ze tento telefonat v pripade potreby potvrdi.
Tak jsem byl znovu vyhozen a byl jsem v situaci Castellia. Vedel jsem, ze "vedecka fronta" je mi pod laskavym vedenim Rudolfovym uzavrena. Vedec po 26 letech sluzby tezko, opravdu tezko, hleda misto. Ja jsem mel stesti. Ujal se mne sefradaktor Fronek.
Tolik sprostoty a hlavne bezpravi od nove "vedecke elity" se zda byt neskutecne. Bohuzel mne v dusledku Rudolfova sikanovani sklatila dlouha choroba. Od prosince dosud (do konce dubna) jsem v pracovni neschopnosti. Po transformaci zdravotnoctvi je jasne, ze jde o nemoc opravdu zavaznou, kdyz jsem tak dlouho prace neschopen.
Behem me skutecne vazne nemoci jsem dostal dopis od dr. Broze, pravniho zastupce Rudolfa, ze mu mam zaplatit 500 000 Kc za jakysi clanek, ktery jsem nepsal, ale ktery je podle meho nejlepsiho vedomi a svedomi zalozen na pravdivych udajich. Alespon to, co jsem se o politickych udanich Rudolfa dozvedel ja, je pravda.
Po tom vsem, jak jsem poznal R. Zahradnika a co jsem prozil, troufam si tvrdit, ze Rudolf Zahradnik neni natolik moralne cisty, aby mohl zastavat misto predsedy Akademie ved CR. A vi o tom i premier Klaus...
Jiri Pancir