Poštovní banka a zámek Březno

V polovině roku 1993 podala firma ROYAL INVEST zastoupená Petrem Šebestou žádost o poskytnutí třicetimili-onového úvěru na Poštovní banku. Peníze měly sloužit ke koupi zámku Březno na Mladoboleslavsku. Podle dochovaných písemností v Investiční a Poštovní bance měl být objekt přebudován v luxusní rekreační centrum. Záměr písemně podpořily cestovní kanceláře LATOUR a CKM příslibem bohaté klientely ochotné zaplatit za jednu noc na zámku okolo dvou tisíc korun. Doložený znalecký posudek ing. Jiřího Bořkovce stanovil hodnotu objektu ve výši sedmačtyřiceti milionů korun. Náklady na opravu měly činit sedm milionů korun.

Pracovníci Poštovní banky žádost neprověřili. Do tří týdnů po jejím obdržení prostřed-nictvím úředníka banky Bezdíčka zaslali pražské centrále návrh na poskytnutí úvěru. Úvěrová komise banky v dokumentaci zjistila vážné nesrovnalosti. Přesto byla do pěti týdnů od Šebestova podání podepsána úvěrová smlouva na třicet milionů korun pro firmu ROYAL INVEST a zástavní smlouva na zámek Březno jako jistina Poštovní banky za poskytnutý úvěr. Hned nato se Šebesta stal pro banku "nezastižitelný". V krátkém čase provedl sloučení ROYAL INVESTu s firmou JARS, na kterou přešly všechny závazky včetně úvěru daného Poštovní bankou.

 

Banka až o dva roky později zjistila, že se Obecnímu úřadu v Březně jako původnímu uživateli zámku nepodařilo Šebes-tovi předat ani klíče od objektu, a že náklady na jeho opravu si vyžadují investici ve výši jednoho sta milionů korun. Ve snaze domoci se navrácení peněz narazila na nezastižitelného majitele firmy JARS. Byl jím úředně vyhoštěný Ukrajinec Postolnikov, který by měl jako majitel nástupnické organiza-ce JARS platit závazky zaniklého ROYAL INVESTu.