ZÁKON PODVODY UMOŽŇOVAL

Novelizací trestního zákona č. 140/1961 Sb. provedenou zákonem č. 175/1990 v květnu 1990 a nabývající platnost 1. července 1990 byly z příslušných paragrafů mimo jiné vypuštěny i některé trestné činy hospodářského charakteru uvedené v hlavě druhé zvláštní části trestního zákona. Podle schválené verze měla novela poskytovat rovoprávnou ochranu všem druhům vlastnictví a upouští od zvláštní ochrany majetku v socialistickém držení, čili formálně jej zrovnoprávňuje. V nových společenských podmínkách nemá údajně tato zvláštní ochrana již význam. Od 1. čevence 1990 je tedy poskytována dostatečná ochrana veškerému majetku stejně - bez ohledu na druh vlastnictví: především ustanoveními deváté hlavy trestnío zákona (§ 247 až 258).

Tolik citace holých paragrafů. Vývoj situace od července roku 1990 až do současnosti ukázal, že novelizace zákona způsobila, zejména v první polovině devadesátých let, obrovské škody, jejichž následky dodnes tvrdě pociťujeme. Většina majetku tehdy se rozpadajících státních podniků a zemdělských družstev mizela doslova před očima. A mocenské orgány trpně přilížely, protože se úmyslně zbavily možnosti zasáhnout. Což bylo nejmarkantněji vidět právě na praktikách JZD DAK Slušovice či později DAK MOVA Bratislava. Přitom policie v podstatě nemohla dělat téměř nic. i kdyby třeba chtěla.

V této souvislosti je proto z obecného hlediska vhodné citovat další důležitý dokument. Přesněji řečeno některé pasáže z přípisu Zemské úřadovny Federální informační služby (čj. FIS-288/033-91) ze dne 6. května 1991, který byl zaslán Nejvyššímu soudu ČSFR. Jako žádost o posouzení, jak je možno zbývajícími ustanoveními trestního zákona postihnout následující jevy. Například:

1. Převody nemovitostí z dříve socilistického vlastnictví do vlastnictví fakticky soukromého (i když třeba ve formě družstevní nebo akciové...) za cenu podstatně nižší než tržní.

Vedoucím představitelům "socialstických organizací" se v situaci, kdy pro sebe v podniku nevidí dlouhodobější perspektivu, jeví výhodnější rozprodávat majetek i za nízkou cenu, jen aby získali finanční prostředky, jejichž využití uvnitř podniku mohou ovlivňovat pro sebe co nejvýhodněji. Vysoce pravděpodobná, i když obtížně prokazatelná, je také motivace v podobě "provizí", úplatků nebo protislužeb za pro kupujícího výhodné zajištění prodeje.

 

2. Jednání vedoucího pracovníka státní nebo družstevní organizace, který zvyšuje náklady tím, že zdražuje nákup zboží pro ni nákupem od úplně zbytečných zprostředkovatelů.

Někdy je taková transakce organizovaná jako okruh, který začíná prodejem vlastních výrobků v řadě na sebe navazujících překupníků, nabízejících zboží dráž, než nakoupili... a poslední je prodává opět tomu, kdo je vyrobil. Pochopitelně se součtem všech přirážek k ceně, jež mezitím vznikly. Ne vždy je motivace pracovníka podniku nebo družstva, který je u začátku a konce takovéto machinace a který ji posvěcuje svým podpisem nebo příkazem, zřejmá. Ti "nejodvážnější" si troufnou zařadit se do okruhu těch, kdož z uskutečňování transakcí profitují tak, že se takovýmito "úsluhami" dříve nebo později stávají faktickými podílníky, u ostatních lze opět předpokládat obdržení Żprovizí, úplatků, popřípadě různých protislužeb...

Tolik citace dvou bodů z uvedeného přípisu tehdejší FIS. Podobný dopis, tentokrát už v nepřímém vztahu ke slušovické mafii, zaslala prostřednictvím velitele Správy Veřejné bezpečnosti Jihomoravského kraje dne 20. června 1991 Nejvyššímu soudu ČSFR také Správa Veřejné bezpečnosti Jihomoravského kraje, II. odbor kriminální služby - čj. SVB-456/HK-91. A vztah ke Slušovicím? Například v zakládání akciových společností či společností s ručením omezeným. Nemluvě už o majetku, který byl původně družstevní a dnes se "ztratil" nebo ho najdeme v "obhospodařování" takto nově vzniklých subjektů. A pokud se jedná o zakládání "akciovek" resp. různých těch společností? I zde bylo v předchozím textu sneseno dost důkazů, podle nichž šéfové družstevních závodů a podniků patřících slušovickému agrokombinátu založili alternativní soukromé organizace...

* * *

Citovaný stručný obsah dopisů Moravské centrály Federální informační služby (FIS) a II. odboru kriminální služby Správy Veřejné bezpečnosti jihomoravského kraje se však zmiňuje i o dalších praktikách, jež zrušení některých paragrafů novelizací trestního zákona od 1. července 1990 umožňovalo. Což se pochopitelně týkalo také slušovického dužstva. Například různými transakcemi, které už novela č. 175/1990 nepovažovala za nutné stíhat, vedoucí pracovíci státních a družstevních organizací obcházeli předpisy zajišťující minimalizaci zásob nebo kontrolovanou tvorbu velikosti mzdových fondů: Prostě, oněmi dohodnutými transakcemi se pak uměle snižovaly zásoby či zvyšoval obrat, který sloužil coby základ pro určení velikosti mzdového fondu...

Běžně se však používaly také jiné praktiky. Třeba faktické poskytování výhodných krátkodobých úvěrů pracovníky státních nebo družstevních organizací soukromým firmám. Jak? To se vyplatila záloha dejme tomu na zprostředkování nákupu nějakého, i potřebného zařízení, se smluvně dohodnutým několikaměsíčním termínem dodání objednaného zboží eventuálně vrácením peněz s minimálním úrokem. Taková záloha na kontě pak "spřátelenému" soukromníkovi např. zajišťovala důvěru u banky pro poskytnutí dlouhodobých velkých úvěrů. Současně ale blokovala možnost využití těchto prostředků pro potřeby státní či družstevní organizace.

Jak to souvisí se slušovickým agrokombinátem? Dost. Existují totiž předpoklady, že právě způsob popsaný v předešlém odstavci v Čubově JZD AK realizovali. Pochopitelně ve vztahu k "akciovkám" resp. společnostem s ručením omezeným, které z družstva postupně vznikaly od začátku roku 1990. Jenomže, z právního hlediska to lze těžko prokázat. A když, tak zase není příslušný paragraf, který by se na to vtahoval. Prostě, poslanci Federálního shromáždění, v té době jetě převážně členové KSČ, společně s těmi kooptovanými z Občanského Fóra, ho zrušili...

* * *

Ve všech případech uvedených v obou zmíněných dopisech se jedná o umožňování tvorby soukromého zisku na úkor státního nebo družstevního majetku za podpory těch, kteří jsou za řádnou správu onoho vlastnictví placeni. Čili, jak se konstatuje v jednom z dopisů (čj. SVB-456/HK-91) "osoby, pověřené správou státního majetku s péčí řádného hospodáře (§ 6 vyhl. č. 119/88 Sb a § 24f zák. č. 103/90 Sb) provádějí převody tohoto majtku na soukromé subjekty svých přátel. Zneužívají tím transformace čs. ekonomiky k vlastnímu obohacení na úkor majetku, který mají ze zákona k řádné péči určen." Dále se pak v textu uvádí, že "v posledním období se vyskytly případy, kdy dochází k úpadku dříve prosperujících organizací. Dle našeho názoru je důvodem i skutečnost, že vedoucí pracovníci organizace založili soukromé společnosti, jejichž předmět podnikání je totožný s předmětem podnikání jimi řízené organizace (viz. např. DAK Slušovice). Vedoucí pracovníci si lukrativní zakázky a obchody převádějí na soukromé firmy a zneužívají informace, získané při činnosti v zaměstnání k vlastnímu obohacní..."

Ostatně, o tomhle jsme už psali v předešlých řádcích. Zatím však dosud nikde nepadla zmínka o jedné důležité maličkosti: Totiž, že Nejvyšší soud ČSFR, jemuž byly oba dopisy adresovány, vůbec neodpovděl. Přesto, že v závěru přípisu Zemské úřadovny FIS (čj. FIS-288/0B3-91) bylo doslovně psáno: "Omlouváme se za to, že se pokoušíme o inspiraci Nejvyššího soudu ČSFR tímto pravděpodobně neobvyklým způsobem. Naše aktuální zkušenosti nám ale dávají jistotu, že v daných souvislostech je to nutné..." Obdobným způsobem je pak formulován i dokument u zmíněného II. odboru kriminální služby Správy Veřejné bepečnosti Jihomoravského kraje, kde se přes nadřízenou složku, tj. velitele Správy VB Jihomoravského kraje Nejvyšší soud přímo vyzývá k zaujetí stanoviska. A vypočítávají se škody, které nereagováním na současný stav vznikají. Odpovědi se však nedočkali ani kriminalisté z Brna...

Vzhledem k tomu, že výše zveřejněná fakta a zkušenosti kriminální služby, resp. její hospodářské složky, a FIS čili kontrarozvědky, se bezprostředně dotýkají i činnosti slušovických funkcionářů, tedy pana docenta ing. Františka Čuby, CSc., a spol., lze z toho pro onu dobu, a možná i pro současnost, vyvodit pouze dva závěry: Slušovice měly dlouhé prsty a mohly tak zmrazit či oddálit jakékoliv rozhodnutí, které jim hrozilo uškodit nebo jež by pomohlo odhalit praktiky používané družstvem ve vztahu ke společnostem, vzniklým z podstaty slušovického majetku, anebo... Anebo platí prohlášení tehdejšího generálního prokurátora České republiky, dnes sociálně demokratického funkcionáře JUDr. Brunnera, podle něhož v případě uplatnění lustračního zákona na prokuraturu a justiční orgány dojde ke zhroucení. Jinými slovy, sedělo a dodnes tam sedí tolik kompromitovaných lidí, kteří zcela jistě nemají zájem uvedeou problematiku řešit v zájmu společnosti a pravdy...