Jině pohled na Stalina
To je n zev knihy,
kter u n s ned vno vyçla ji§ ve týetˇm vyd nˇ v ýˇźansk‚m nakladatelstvˇ
Orego. Jejˇm autorem je belgickě marxista-leninista Ludo Martens, věrazně
pýedstavitel on‚ kategorie "u§iteźněch idiot…", kter je nesmrteln
ve sv‚m upocen‚m Łsilˇ o ospravedlĺov nˇ komunismu. Sveýepě neostalinista,
zamilovaně do "vědobytk…" Velk‚ ýˇjnov‚ revoluce, se svěm źeskěm
duchovnˇm spýe§enc…m pýedstavil ji§ knihou "SSSR a sametov
kontrarevoluce", kterou rovnا vydalo nakladatelstvˇ Orego. Veleben jako
"jeden z nejv §nŘjçˇch kandid t… na post v…dce nov‚ komunistick‚
internacion ly" vçak soudn‚mu źten ýi spˇçe pýipomˇn nŘkter‚ho z tŘch
japonskěch voj k… druh‚ svŘtov‚ v lky, kteýˇ svou ztracenou vartu dr§eli ve
stavu tot lnˇ ment lnˇ devastace jeçtŘ týicet let po skonźenˇ v lky. B.
Enversov v pýedmluvŘ k t‚to knize ji charakterizuje jako "knihu, kter je
rehabilitacˇ Stalina a z roveĺ smŘlou ob§alobou revizionistick‚ho proudu, kterě
znetvoýil socialismus a vçechny komunistick‚ strany". Ve sv‚ pýedmluvŘ
tak‚ cituje Martensovu věmluvnou t‚zi, kter je pýˇmo kondenzacˇ jeho
splaçen‚ho myçlenˇ: "Nenˇ mo§n‚ br nit socialismus, jestli§e nebr nˇme
soudruha Stalina, kterě socialismus realizoval v praxi. Nenˇ mo§n‚ chtˇt
budovat socialismus, jestli§e nebr nˇme soudruha Stalina, kterě socialismus
realizoval v praxi. Nenˇ mo§n‚ chtˇt budovat socialismus, jestli§e se nevr tˇme
k z kladnˇm z sad m - k diktatuýe proletari tu bŘhem cel‚ho obdobˇ týˇdnˇho
boje", tj., dodejme, bŘhem obdobˇ politick‚ho teroru. Belgickě
intelektu l-bolçevik na sam‚m zaź tku sv‚ho dˇla tuto t‚zi patýiźnŘ rozvˇjˇ:
skoncovat se Stalinem, konstatuje s lˇtostˇ, znamen tak‚ skoncovat s Leninem -
co§ znˇ asi jako skoncovat s Himmlerem, znamen tak‚ skoncovat s Hitlerem -
neboś "pýi pohýbˇv nˇ stalinismu zmizel pod zemˇ tak‚ leninismus".
Tak§e "pýijmout jině pohled na Stalina, to znamen dˇvat se na historickou
osobnost Stalinovu oźima protikladn‚ týˇdy vykoýisśovaněch a utlaźovaněch".
Martens zde cudnŘ ponech v stranou ony miliony utlaźovaněch a vykoýisśovaněch,
kteýˇ proçli stalinistickěm gulagem a zanechali sv‚ kosti v hromadněch hrobech
po cel‚m, naçtŘstˇ ji§ běval‚m SovŘtsk‚m svazu. Martens…v "jině pohled na
Stalina" je drzěm pokraźov nˇm jeho dˇlka o SSSR a sametov‚
kontrarevoluci, je bojem proti pravdŘ o Stalinovi, objeven‚, podle Martense
odbornˇky na "antikomunismus", "vedeněmi tajněmi slu§bami
CIA" (str. 19). Ke sv‚mu dˇlku, kter‚ nenˇ biografiˇ, něbr§ obranou a oslavou
Stalina, zneuctŘn‚ho v kampanˇch demokrat… h…ýe ne§ v kampanˇch vedeněch
nacisty, pýistoupil Martens jako k vysoce aktu lnˇ "obranŘ Stalinova dˇla,
kter‚ je v podstatŘ obranou marxismu-leninismu". Tato obrana je
"nal‚havŘ aktu lnˇ" v cel‚m svŘtŘ, "aby se mohlo źelit realitŘ
týˇdnˇho boje v podmˇnk ch nov‚ho svŘtov‚ho ý du", jiněmi slovy, aby mohl
bět ospravedlĺov n politickě teror stalinismu a miliony jeho obŘtˇ.
"Stalinovo dˇlo je svrchovanŘ aktu lnˇ pro vçechny n rody, kter‚ zah jily
boj za osvobozenˇ z imperialistick‚ nadvl dy" (str. 22). Termˇny jako
"potlaźov nˇ svobody", "n siln kolektivizace" apod.,
vçechny tyto, podle Martense, "r doby kritiky Stalina", nejsou niźˇm
jiněm, ne§ opakov nˇm starěch "antikomunistickěch Łtok… soci lnˇ
demokracie". Ale nejde tu jen o Frontu osvobozenˇ Palestiny a jin‚
revoluźnˇ organizace, jˇm§ je Stalinovo dˇlo st le §ivěm poselstvˇm, ale tak‚ o
to, §e "Stalinovo dˇlo dost v tak‚ nově věznam v situaci, kter se
vytvoýila v EvropŘ od t‚ doby, kdy byl na VěchodŘ restaurov n kapitalismus"
(str. 24).
Po tŘchto Łvodnˇch
nehor znostech, pýipomˇnajˇcˇch bl boly soudruh… çkolitel… na veźernˇch kurzech
marxismu-leninismu, se zanˇceně obdivovatel nejvŘtçˇho vraha v dŘjin ch lidstva
pouçtˇ do vpravdŘ vŘdecko-komunistick‚ expertˇzy jeho dˇla. Hrdinn‚ a nadçen‚
budov nˇ socialismu v zemi sovŘt… je konfrontov no se "zr dněm napadenˇm
Stalina Chruçźovem" r. 1956. Dny budov nˇ byly "dny vpravdŘ
romatick‚ho a opojn‚ho obdobˇ". Martens tˇm ovçem nemyslˇ proslulě
sovŘtskě alkoholismus, něbr§ pracovnˇ nadçenˇ. Objevily se vçak "r doby
humanistick‚ argumenty proti týˇdnˇmu boji a ti, kteýˇ se bouýili proti nucen‚
industrializaci zapomˇnali na milionov‚ obŘti kapitalismu (60 milion…
americkěch indi n…, 210 milion… Afriźan… atd.). Obdobˇ n siln‚ kolektivizace
zemŘdŘlstvˇ je popisov no, stejnŘ jako industrializace, jako "ekonomickě
z zrak" uskuteźĺovaně navzdory odporu zr dc… a zlěch kulak…. Ani slovo o
hr…zněch n silněch deportacˇch, o zotroźov nˇ venkovsk‚ho obyvatelstva, kter‚
bylo znovu uvr§eno do nevolnictvˇ. "Hlavnˇ podnŘt k n silněm epizod m
kolektivizace vyçel z nejutlaźovanŘjçˇch rolnickěch mas...", tedy nikoli
partajnˇ funkcion ýi a surov politick policie, ale vesnickě proletari t s m
organizoval likvidaci kulak… a jen sem tam nŘjak‚ to zvŘrstvo pýiçlo na vrub
mˇstnˇ stranick‚ organizaci, k velk‚ lˇtosti kremelsk‚ho Hospod ýe, kterě se
pokusil napravit "chyby rozkulaźov nˇ". Probl‚m kulak… nepodnˇtil
§ dn‚ krutosti, jen "rozs hl‚ diskuse ve stranŘ". Antikomunist‚ vçak
pýiźˇtajˇ Stalinovi i "Łmrtˇ, kter byla zp…sobena zloźinnou źinnostˇ
kulak…", ale Stalin svěm z sadnˇm źl nkem "Z vraś z ŁspŘch…"
napravoval chyby a stal se lidověm hrdinou. StejnŘ nevinně vych zˇ Stalin i z
"ukrajinsk‚ho holocaustu", z mŘrnŘ vyvolan‚ho hladomoru týic těch
let, kter‚mu padly za obŘś miliony lidskěch §ivot…. Fotografie vyz blěch
mrtvolek ukrajinskěch dŘtˇ jsou souź stˇ "podvodn‚ kampanŘ", na nˇ§
spolupracoval Hearst…v tisk s nacisty. Znovu se k nˇ vr til Reagan r. 1983,
"aby podpoýil sv‚ nov‚ antikomunistick‚ ta§enˇ a ospravedlnil sv‚ çˇlen‚
zbrojnˇ z vody". Materi l mu poskytli nacist‚ a ukrajinçtˇ kolaboranti. K
ReganovŘ protikomunistick‚ kampani věznamnŘ pýispŘl R. Conquest knihou
"Velkě strach" (1973), zn mě u n s jako jeden z vydavatel… dvousvazkov‚ho
dˇla Zloźiny komunismu (1998). Martens tuto zloźinnou epochu dŘjin bolçevismu
uzavˇr tˇmto podivuhodněm zjiçtŘnˇm: "V letech 1932-1933 existoval na
UkrajinŘ skuteźně hladomor, ale ten byl vyvol n pýedevçˇm onˇm bojem na §ivot a
na smrt, kterě vedla ukrajinsk krajnˇ pravice proti socialismu a proti
kolektivizaci zemŘdŘlstvˇ" (str. 136).
Ve zcela stejn‚m
r mci l§ˇ pod v Martens pýehled stalinistickěch źistek, zejm‚na tŘch, kter‚
byly uskuteźnŘny po zavra§dŘnˇ Kirova "nepý teli bolçevik…". OpŘt ani
sebemençˇ stopa zloźinnosti, naopak: "Ve dvac těch a týic těch l‚tech vedl
Stalin a ostatnˇ bolçeviźtˇ źinitel‚ boje proti oportunistickěm smŘr…m ve
stranŘ. éstýednˇ mˇsto zde zaujˇm vyvr cenˇ protileninskěch myçlenek Trock‚ho,
potom ZinovŘva a KamenŘva a nakonec Bucharina. Tyto ideologick‚ a politick‚
boje byly vedeny korektnŘ, podle leninskěch z sad, pevněm a trpŘlivěm
zp…sobem" (str. 159). O tom, §e boje byly vedeny podle leninskěch z sad
nenˇ pochyb, neboś konźily popravami obvinŘněch. O konci r. 1934, kdy doch zelo
k hromadněm poprav m "vragov naroda", jak prok zaly exhumace lidskěch
poz…statk… z hromadněch hrob…, kterěch se na Łzemˇ běval‚ho SovŘtsk‚ho svazu
nach zˇ stovky, Martens uv dˇ: "V zemi nastalo citeln‚ spoleźensk‚ a
hospod ýsk‚ uvolnŘnˇ". Nenˇ to vçak jedině kopanec, kterě tento, jak by
ýekl Lenin, "inkoust", zasazuje s rozbŘhem do zadku historie. Dalçˇm
je jeho vylˇźenˇ moskevskěch proces… proti "kontrarevoluźnˇ skupinŘ
ZinovŘva, KamenŘva a Smirnova", procesu s "bucharinovskou soci lnŘ
demokratickou skupinou" a dalçˇmi. Stalin, tentoparanoidnˇ psychopat, prě
"věslovnŘ varuje pýed tendencˇ sv‚volnŘ rozçiýovat rozsah źistek a
represˇ". Pýesto ovçem padajˇ dalçˇ hlavy. Martens bere za pravdiv
vçechna dozn nˇ, kter byla na obvinŘněch v tŘchto procesech vynucena. Odvol v
se pýitom na jin‚ho "u§iteźn‚ho idiota", J. Daviese, běval‚ho
americk‚ho velvyslance v MoskvŘ, jeho§ "svŘdectvˇ" o procesech
"sdˇleli vçichni kompetentnˇ zahraniźnˇ pozorovatel‚", pýˇtomnˇ pýi
procesech, §e "Bucharin mluvil dobrovolnŘ a §e jeho dozn nˇ bylo
upýˇmn‚". Od Bucharinova "kontrarevoluźnˇho spiknutˇ" vede
ostatnŘ podle Martense, pýˇm cesta ke Gorbaźovovi, kterě "pýejal starě
Bucharin…v program" - objev, z nŘho§ budou mˇt jistŘ vçichni poz…stalˇ
vŘdeck‚ho komunismu radost. Dokrvava zkopan historie pak u§ jen pl źe nad
Martensověm vylˇźenˇm procesu s març lem Tuchaźevskěm a "antikomunistickěm
spiknutˇm v arm dŘ". Poznamenejme, §e Tuchaźevsk‚ho netýeba litovat, neboś
krvavŘ potlaźoval zoufal rolnick povst nˇ, vzpouru krondçtatskěch n moýnˇk… a
podstatnŘ pýispŘl k vˇtŘzstvˇ bolçevik… nad bˇlěmi gardami. Lze jen litovat
historika, kterě, pokud se ment lnŘ prodral a§ do tŘchto mˇst Martensověch
ruděch bajek, se nynˇ musˇ probˇrat spletˇ "d…kaz…" o Tuchaźevsk‚ho
pýˇprav ch st tnˇho pýevratu, k nim§ patýˇ i věrok belgick‚ho façisty L.
Degrella. Stalin neslěchaněm vyvra§dŘnˇm velik‚ ź sti "zr dcovsk‚ho"
velitelsk‚ho sboru Rud‚ arm dy, podle Martense, vlastnŘ zabr nil obrovsk‚mu
poźtu obŘtˇ ve v lce s nacistickěm NŘmeckem, kterě vz pŘtˇ pýiçla. Rozs‚v nˇ
smrti v ýad ch nejvyççˇch d…stojnˇk… Rud‚ arm dy, kter‚ ji pro vedenˇ v lky
t‚mŘý ochromilo, hodnotˇ Martens v souhlase s jiněm expertem na sovŘtsk‚
skuteźnosti jako źˇstku zamŘýenou proti "profesionalistickěm" a
"bonapartistickěm" tendencˇm "mezi vysokěmi d…stojnˇky".
Svou çpatnou zn mku z marxisticko-leninskěch mrav… si pýitom odn çˇ Chruçźev…v
chr nŘnec març l ¦ukov i "zr dce" gener l Vlasov. Zcela nedostateźnou
si ovçem odn çˇ "caristickě liter t" a "hl sn trouba pŘti
procent carist…, bur§uj…, spekulant…, kulak…, kuplˇý…, mafi n… a vlasovc…,
kter‚ po pr vu stˇhala socialistick moc", Alexandr Sol§enicyn.
"U§iteźně idiot", napŘchovaně papˇrověmi pouźkami a kav renskěm
nadçenˇm zde drze hanobˇ jednoho z nejodv §nŘjçˇch a nejz sadovŘjçˇch
pýedstavitel… boje proti stalinismu, kterě je vedle Sacharova nejvěmluvnŘjçˇm
hlasem rusk‚ho svŘdomˇ.
Ve svěch
nen vistněch věpadech oproti vçemu, co ohro§uje povŘst jeho idolu,pou§ˇv
Martens takověch obrat… jako "zloźinně podvod, jeho§ se dopustil
Chruçźov" ve sv‚ tajn‚ zpr vŘ na XX. Sjezdu komunistick‚ strany SovŘtsk‚ho
svazu, "nepý tel‚ lidu, kteýˇ se vloudili do org n… NKVD",
"pomluvy o poźtech politickěch vŘzĺ…" v sovŘtsk‚m gulagu (mimochodem
komunist‚ pojem politick‚ho vŘznŘ v SovŘtsk‚m svazu odmˇtali - ti byli jen na
Z padŘ, doma to byli obyźejnˇ zloźinci, kteýˇ vystupovali proti komunistick‚mu
zýˇzenˇ), Brzezinski je oznaźov n jako "z ludně nepýˇtel bolçevismu"
- tyto a dalçˇ Martensovy věrazy osvاujˇ pamŘś pro slovnˇk stupidnˇch politickěch
çkolenˇ v obdobˇ "re lnŘ socialistick‚" minulosti.Nikoli tedy zloźiny
stalinismu, tj. Stalina pýedevçˇm, ale pýinejlepçˇm "novŘ definovan
je§ovçtina", pomluvy slouh… kapitalismu, "Conquestovo falçov nˇ"
sovŘtsk‚ skuteźnosti, "provokace ve slu§b ch nacist…" a
"zr dc…" atd.
Celou tuto sn…çku
fantasmagoriˇ na t‚ma Stalin a jeho "socialismus" korunuje fotografie
zaměçlen‚ §eny, pod nˇ§ stojˇ naps no: Stalin zemýel. Jak §ˇt d l?!! -
politickě kěź nejodpornŘjçˇ kategorie. Na konci sv‚ pracnŘ, z velk‚ ź sti z
r…zněch cit t… sestaven‚ apologie Stalina, Martens jeçtŘ "vyvracˇ"
mˇnŘnˇ, §e Stalin byl dikt torem, §e byl hysterik, §e mŘl podpr…mŘrnou
inteligenci a zd…razĺuje, ani§ by mŘl smysl pro źerně humor, "Stalinovy
vojensk‚ z sluhy". KoneźnŘ kostrbatěmi tahy vykresluje Stalina jako
nejvyççˇho pýedstavitele "boje proti imperialismu a boje za mˇr".
"Stalin vedl boj proti svŘtov‚mu kapitalistick‚mu ý du na źtyýech
front ch: posiloval obranyschopnost SovŘtsk‚ho svazu, z kladny mezin rodnˇho
komunistick‚ho hnutˇ, pom hal n rod…m, kter‚ se rozhodly pro cestu lidov‚
demokracie a socialismu, podporoval kolonizovan‚ n rody usilujˇcˇ o nez vislost
a povzbuzoval çirok‚ mezin rodnˇ hnutˇ za mˇr proti nověm v leźněm
dobrodru§stvˇm imperialismu (str. 284). Nicm‚nŘ i jako skalnˇ stalinista,
Martens uzn v , §e nŘkter‚ Stalinovy ideologick‚ slabiny analyzoval Mao
Ce-tung, kterě formuloval teorii pokraźov nˇ revoluce. Zcela na z vŘr pak
Stalin umˇr jako obŘś Berijova spiknutˇ.
Inzerce tohoto
liter rnŘ-politick‚ho zmetku, propagujˇcˇho skalnˇ stalinismus a nestoudnŘ
obhajujˇcˇ nejvŘtçˇho vraha lidˇ vyvol v celou ýadu opr vnŘněch ot zek. Jednou
z nich je ot zka, zda by byla tolerov na kniha "Jině pohled na
Hitlera", kter by fěrera velebila nem‚nŘ zvr cenŘ jako Martens velebˇ
Stalina. Zatˇmco se u zadr§eněch skin… s pomocˇ znalc… zkoum zda jejich
odzn źky nenesou nacistickou symboliku, m agitaźnˇ çkv r ortodoxnˇ komunismus
zelenou. Gottwaldovy pohrobky jistŘ potŘçˇ, §e si mohou a jistŘ i budou moci
obohatit svou knihovniźku klasik… marxismu - leninismu. ¬eskě politickě
liberalismus je na nezadr§iteln‚m postupu.
Milan Nakoneźně