Hoýˇ m  panenko

 

 

         D -li se trpkě dar pozn nˇ tak nazvat, mŘl jsem v §ivotŘ çtŘstˇ. V poslednˇch týiceti l‚tech jsem se opakovanŘ nach zel ve vhodně źas na nevhodn‚m mˇstŘ. VidŘl jsem věvoj i metody rozmachu Sluçovic. Kdy§ byl pou§itě i na mnŘ, vzepýel jsem se a v roce 1983 çel dŘlat n denˇka.

 

         Na jaýe 1990 mne pýevratov  vlna, kdy jeçtŘ vçechno nebylo v re§ii, vyplavila do ¬esk‚ n rodnˇ rady. Profesˇ i duçˇ biolog jsem se stal źlenem parlamentnˇho věboru pro §ivotnˇ prostýedˇ. Zaujala mne tehdy tak zvan  transformace lesnˇho hospod ýstvˇ. Brzy jsem pochopi, §e pod ctihodnou n lepkou jsou skryty z jmy, kter‚ odporujˇ princip…m dlouhodob‚ zodpovŘdnosti za les a jeho udr§enˇ. Pýekvapenˇm bylo, kdy§ za modelem tunelu, kterě vedl ke dýevu v źeskěch lesˇch, jsem naçel lidi, kteýˇ byli pýˇźinou m‚ho odchodu ze Zlˇna.

 

         Psal jsem do novin o z mŘrn‚m zloźinu, kterěm je prosazov nˇ transformace lesnˇch z vod… na akciov‚ spoleźnosti. Interpeloval v parlamentu. MarnŘ, nemŘl jsem çanci. Slupka mrtv‚ ideologie nejdokonalejçˇho lidsk‚ho ý du spadla. Z jejˇ formy vyrazili umŘlˇ lid‚, jejich hodnotově syst‚m a sch‚mata jedn nˇ vytvoýil demoralizovaně komunismus osmdes těch let.

 

         Smyslem źesk‚ho pýevratu se nestala mor lnˇ obnova spoleźnosti, pr vnˇ reforma a koncepźnˇ pýestavba hospod ýstvˇ. üeditel‚ komunismu zatou§ili po blahobytu s nejmençˇ n mahou a v co nejkratçˇ dobŘ. Prostýedkem byla privatizace a "tak zvan‚" tr§nˇ hospod ýstvˇ. Bohatěýi nechtŘli slyçet o zodpovŘdnosti, br nila by jim v rozletu.

 

         Na jaýe 1991 jsem st l u zakl d nˇ a vyhl çenˇ N rodnˇho parku ćumava. Bylo to pr vŘ vźas, ne§ se zformovala dýevaýsk  loby a v pln‚ sˇle rozbŘhl lov na majetek. O rok pozdŘji bylo pozdŘ. Pamatuji, jak se hlavnˇ protagonist‚ "velk‚ lesnˇ loupe§e" s potŘçenˇm poçklˇbali prosazovan‚ bezz sahov‚ koncepci managementu v n rodnˇm parku. Dobýe vŘdŘli, §e malě hnŘdě brouźek ve smrkověch lesˇch ćumavy pracuje v jejich z jmu. Tvrdˇm a na tom trv m, cel  devades t  l‚ta trvajˇcˇ spor o k…rovce, je spor umŘle udr§ovaně. Biologie lěko§routa a dynamika k…rovcověch kalamit.

 

         K…rovcov  destrukce smrźin na ModravŘ, ¬ern‚ hoýe a dnes jejˇ z klad, polo§eně na Trojmezˇ, je jedineźněm argumentem pro źekatele exploatace çumavsk‚ho parku. Je pro veýejnost neznalou komplexu pýˇźin, dokladem neschopnosti ochrany pýˇrody a Spr vy parku, peźovat o svŘýen‚ Łzemˇ. I blok dy k cenˇ k…rovcověch strom… jsou souź stˇ sc‚n ýe hry o çumavsk‚ bohatstvˇ. VidŘl jsem metody i pr…bŘh tak zvan‚ "lesnˇ transformace" v cel‚m st tŘ, po deset popýevratověch let. StejnŘ jsem sledoval vytv ýenˇ n stupnˇch prostor… a aktivit k cestŘ za çumavskou bonanzou.

 

         Prvě v §ně pokus o demont § çumavsk‚ho n rodnˇho parku byl uźinŘn v loĺsk‚m roce poslaneckěm n vrhem z kona o prodeji st tnˇ p…dy. V n vrhu byl zamontov n, jen tak mimochodem "tunel" k prodeji p…dy v parku. V blokaźnˇm paragrafu byl u n rodnˇch park… odkaz, §e ýeçˇ z kon o ochranŘ pýˇrody (ź. 114/1991 Sb.) Tento "źirou n hodou" neýeçil, chybŘla v nŘm dvŘ slova - ostatnˇ pozemky. Podaýilo se mi otevýˇt probl‚m v m‚diˇch. Pýed pouhěm rokem jeçtŘ nemŘly z jmov‚ loby odvahu pýes z stupce lidu odhlasovat rozprodej p…dy v parku. Manipulacˇ s poýadˇm hlasovacˇch n vrh… odsouhlasili jen prodej p…dy v týetˇch z˘n ch.

 

         Na podzim pýedlo§eně n vrh novely z kona o majetku obcˇ (ź. 172/1991 Sb.) pokroźil d le. OpŘt, jako mimochodem, k z kladu novely bylo pýid no nŘkolik slov, v ő 4 odst. 1 se zruçuje pˇsmeno d) (blokace vyd nˇ les… v n rodnˇch parcˇch). Zajˇmav‚ je, §e pýedkladateli jsou stejnˇ lid‚, jako u poslaneck‚ho n vrhu prodeje st tnˇ p…dy, navˇc jsou zde i nŘkteýˇ soci lnˇ demokrat‚.

 

         Jednal jsem s vŘtçinou starost…, zvl çtŘ se starostou Kaçperskěch Hor ing. Markem. Běval‚ lesy mŘsta Kaçpersk‚ Hory tvoýˇ absolutnˇ vŘtçinu n rok…. Vyd nˇ tŘchto les… by rozdŘlilo park na dvŘ ź sti. VysvŘtlil jsem panu starostovi, §e Spr va parku i Ministerstvo ¦P ¬R budou prosazovat vyd nˇ n hrady mimo Łzemˇ n rodnˇho parku v tŘsn‚m okolˇ, ze st tnˇho majetku. Zd lo se, §e souhlasˇ. Po schv lenˇ takov‚ n hrady v garanźnˇm rozpoźtov‚m věboru snŘmovny jsem o tom pana starostu informoval. P r dnˇ pot‚ mne ing. Marek vyk zal z jedn nˇ v Kaçperskěch Hor ch pod pohr…§kou vyvedenˇ policiˇ. Jednalo se o Łzemˇ n rodnˇho parku a jeho z stupce se nesmŘl zŁźastnit. Podobn‚ se stalo ýediteli parku ing. Ivanu ¦l bkovi o těden pozdŘji pýed jedn nˇm stejn‚ z jmov‚ loby s poslanci v Parlamentu. Oba jsme h jili z jem st tu a domnˇv m se, §e i vŘtçiny obźan… proti Łzk‚ skupinŘ, kter  m  z jem na exploataci Łzemˇ.

 

         Postup projedn v nˇ v poslaneck‚ snŘmovnŘ a manipulace kolem zruçenˇ blokace zcizenˇ les… v n rodnˇch parcˇch mi pýipadla stejnŘ d…le§it , jako hr tky s rozpoźtem. Proti vyd nˇ n hrady mimo Łzemˇ parku byla ODS jako jeden mu§. Zajˇmav  je vŘtçina poslanc… KS¬M. Proti hlasovala i ź st poslanc… KDU-¬SL, Unie svobody, źtyýi poslanci ¬SSD a poslankynŘ Machat . K źemu nebyla odvaha jeçtŘ pýed rokem, stalo se dnes.

 

         Nejde o kýivdu nevyd nˇ les… obcˇm v n rodnˇch parcˇch. Jak se uk zalo i pýi projedn v nˇ novely, je to z stupně probl‚m. Jsou zde vŘtçˇ z jmy. Zlato v okolˇ Kaçperskěch Hor, i na Łzemˇ dneçnˇho parku. Ot zka tاby bude s odstupem let znovu otevýena. Tاko by se prosazovala na Łzemˇ a v okolˇ mezin rodnŘ uznan‚ho n rodnˇho parku evropsk‚ho věznamu.

 

         Z kon otevˇr  cestu ke zruçenˇ parku v ź sti u ¦elezn‚ Rudy. Lanovky a ly§aýsk‚ sjezdovky na SmrźinŘ budou dalçˇm krokem. Ceny lukrativnˇch pozemk… v pýedpoli u Lipensk‚ n dr§e nŘkolikan sobnŘ vzrostou v pýˇpadŘ omezenˇ parku v jeho ji§nˇ ź sti. V t‚to oblasti jsou z soby dýeva nejlepçˇch sortiment… v cel‚ ¬esk‚ republice. Argumenty usilovnŘ pýipravujˇ a dod vajˇ aktivist‚ Hnutˇ Duha. Such‚ lesy na SmrźinŘ a Trojmezˇ budou dokladem neschopnosti ochrany pýˇrody a argumentem, §e zde nenˇ co chr nit.

 

         VidŘl jsem, jak a proź se nepýeruçila kontinuita s minulěm totalitnˇm re§imem. Po roce 1948 muselo bět vçe zest tnŘno, v ¬ech ch nesmŘl z…stat soukromě çvec. Po roce 1990 stejnˇ lid‚ a jejich duchovnˇ bratýi rozbŘhli opaźně proces - vçe mŘla vyýeçit privatizace a trh. Bez mor lky, pr va a ohledu k budoucnosti. Dnes se ji§ hraje o poslednˇ nerozkraden‚ Łzemˇ, o N rodnˇ park ćumava. Naçe zemŘ je obrovskou sc‚nou hasiźsk‚ho b lu, jak ji na filmově p sek zachytil Miloç Forman ve filmu "Hoýˇ m  panenko". Ot zkou je, zda jeçtŘ zběv  nadŘje a ti kteýˇ majˇ n‚st zodpovŘdnost, jsou ochotni nŘco pochopit.

 

Ve Vimperku 14. býezna 2000

 

                           RNDr. ¬estmˇr Hofhanzl