Umění včas odejít

Zamyslím-li se nad výsledky právě ukončeného procesu s Liborem Novákem, mám smíšené pocity. Na jedné straně cítím jisté ulehčení, protože obviněný byl nepochybně v postavení obětního beránka a i navržený mírný trest pěti let vězení bych mu proto nepřál. Díval bych se samozřejmě na věc jinak, kdyby obviněný byl usvědčen z krácení daně ke svému osobnímu prospěchu. Chci být ještě více velkorysý a připustil bych, že přísná měřítka trestního zákoníku bych cítil jako nepřiměřená i vůči ODS jako organizaci, pro kterou hospodaření s penězi a vedení účetnictví není hlavním oborem činnosti a dokonce bych i uznal, že šlo o mladou organizaci, která prostě některé věci dosud neuměla dělat. Navíc chci věřit, že se žádný z funkcionářů ODS neobohatil na úkor sponzorských darů či krácených daní.

Bude mi však líto, zůstane-li tento patový výsledek vyšetřování temných stránek činnosti ODS zcela bez dalších následků. Nelze totiž nesrovnávat tento případ s obdobnou aférou CDU, v které se dosud zdánlivě všemocný a nezasažitelný Helmuth Kohl po krátkém zaváhání postavil k věci jako chlap, přiznal se ke své vině a obstaral finanční prostředky na úhradu škody, která byla CDU způsobena. Naproti tomu v aféře ODS jsme byli svědky pouze zamlžování skutečností, lhaní, ztráty paměti, nechuti hlásit se k odpovědnosti. Soud neusvědčil konkrétního viníka, z výsledku řízení však vyplývá,že v ODS došlo k trestnému činu a ten byl nepochybně umožněn špatným řízením aparátu strany politickým vedením. Po zdánlivě šťastném uzavření trestní stránky aféry by nyní měla být nastolena otázka politické odpovědnosti.

Průběh soudního řízení ukázal, že v čele ODS stojí lidé, kteří mají velmi necitlivé svědomí a jsou již natolik opotřebovaní, že jim stařecky selhává paměť. Jsou zřejmě psychicky nezpůsobilí řídit tak důležitou organizaci s širokým vlivem na věci veřejné, jakou ODS nepochybně je. Z představy, že naše budoucnost je závislá také na výkonnosti jejich dnes již zřejmě ochablých mozků, mi běhá mráz po zádech. Je mi to líto. Pánové, kteří se v těchto dnech ztrapnili před soudem, se ve svých lepších časech zasloužili o tento stát. Kdyby odešli včas, zanechali by za sebou slušné dílo a úctyhodnou vzpomínku. Neprobudí-li se v nich nyní svědomí a nerozhodnou-li se k poněkud opožděnému odchodu z vlastní vůle, budou stejně dříve nebo později k opuštění svých dnes již neprávem držených pozic přinuceni. A odejdou pak do zapomnění jako trapné figury. Umění včasného odchodu patří k tajemstvím tvorby image zasloužilé osobnosti.

 

Martin Stín,

e-mail: martinstin@hotmail.com

nezávislý publicista

Praha 10