Tato loby krok za krokem realizuje typický (post)komunistický tunel, jímž mizí do ciziny toho času nejlukrativnější (mj. rezonanční) dřevo ve státě. Odvezla a prodala ho už hodně přes milion kubíku (jen za loňský rok cca 300 000 kubíků) a vyinkasovala za to miliardové částky, z nichž občan nevidí ani korunu. Zato vidí rozvrácené porosty, dramaticky rostoucí holiny, slyší hukot helikoptér a motorových pil v klidových zónách. A také vidí zajíždět traktory , naklaďáky i protekční osobní auta a lovce tam, kam sám nesmí. Přitom nástup současného vedení se časově přesně kryje s nástupem kůrovcové kalamity, s dramatickým nárůstem holin i těžby (viz. přiložené grafy).

To všechno jsem dokazoval na konkrétních číslech a faktech. Uvedl jsem kubíky, hektary holin, citoval stanoviska předních přírodovědeckých institucí v zemi, přinesl podrobné curiculum aestaebe vitae právního experta Parku. Ani na jednu z těchto konkrétně vyčíslených a zdokumentovaných skutečností Čestmír Hofhanzl nezareagoval. K odpovědi, plné obecných pravd, tajuplných náznaků a frází, připojil dokonce nový článek. Namísto toho, aby se - když už ho teď nemůže veřejně obhajovat - postaral o veřejné zostuzení řídícího důstojníka zločinecké organizace a omluvil se všem, kterým tento důstojník pod hlavičkou Hofhanzlova útvaru ublížil, namísto toho, aby se postaral o okamžitý vyhazov estébáka a zpochybnění všech jeho právních aktů, namísto toho, aby mi jako někdejší bojovník proti komunismu poděkoval, že jsem mu otevřel oči (pan Hofhanzl je vedoucí Útvaru ředitele Správy NP, v tomtéž Útvaru pracuje jako právník po celou dobu ředitelování současného šéfa Ivana Žlábka major StB Pavel Borovka), namísto toho všeho odpovídá Hofhanzl samochválou svých minulých činností. A nepodloženými urážkami poctivého lesníka Petra Ješátka, jehož právě major Borovka zbavil místa, neboť se provinil něčím strašlivým a neslýchaným, čeho zbabělý státní úředník Hofhanzl už dnes není schopen: kritickým postojem k vedení.

Je pro Hofhanzlovo současné bolševické myšlení typické,, že „kádrovácký“ název článku téměř doslovně převzal z jednoho raného normalizačního proslovu Gustáva Husáka („Každý si píše svůj životopis sám“). Je-li pravda, že samochvála smrdí, pak aby si od Čestmíra Hofhanzla spolucestující zdaleka odsedli.I kdyby byla jeho samochvála pravdivá případ je to smutnější: Je-li pravda všechno, co o sobě říká, pak Čestmír Hofhanzl naplival na vlastní práci. Člověk, který se, jak tvrdí, postaral o to, aby lesy v Národních parcích nerozkradly dřevařské akciovky, dnes reprezentuje a veřejně brání instituci, která s těmi též akciovkami čile obchoduje. Náš Národní park žije z prodeje toho , co má chránit! (To není prosím moje formulace, ale formulace amerického ekologa Boyda Evensona, který o šumavském etiketním podvodu sepsal již před pěti lety celý traktát).

Ať už dopadne šumavská kauza jakkoli, nevěřím tomu, že by se Hofhanzlem démonizované obce chovaly k lesům v Parku hůře, než jeho dnešní socialisticko-estébácká organizace.

Vrcholem alibismu jsou pak Hofhanzlova slova o tom, že on sám nerozhoduje o tom, komu a za kolik Park dřevo prodává.

Nemůže-li to ovlivnit zevnitř, proč to tedy nekritizuje veřejně? (Protože ví, že by letěl jako jeho předchůdci!) Jak smutné: někdejší bojovník proti komunismu dostal trafiku a teď se jako malý Čecháček bojí estébácko-technokratického tandemu Borovka- Žlábek. A tak raději spolupracuje.

Vrcholem drzosti jsou u vedoucího funkcionáře státně dotované instituce, jež kšeftuje se svěřeným dřevem, tato slova: „Jsme v obklíčení dřevařských firem!“ Kdo vás k čertu nutí s nimi obcovat? Tady upír sám sebe lituje, že krev, kterou vysál z oběti, musí prodávat ještě jiným upírům. Neříká ovšem raději za kolik: to bychom jej totiž mohli přestat litovat.

PhDr. Vladimír JUST

P.S. Na závěr několik nevyvratitelných čísel.

Česká lesnická odborná literatura poskytuje celou řadu podkladů k vytvoření ucelené představy o následcích nevhodně organizovaného LH v praxi při likvidaci kůrovce.

Park delimitoval LPF v létě 1993 od LČR (lesní správy: Nová Říje - část, Rejštejn, Modrava, Kvilda, Borová Lada, Strážný) a od VLS (lesní správy: Prášily, Křemelná, Srní, Stožec, Plešný, České Žleby, Nová Pec - část). Bylo-li v roce 1991 (v roce vyhlášení NP) na území NP vytěženo 153.999 m3 nahodilých těžeb, což bylo 71,4 % z celkové těžby a tím od počátku platnosti příslušných LHP 1.541.924 m3 nahodilých těžeb (což činilo 77,3 % z celkových těžeb), pak bylo zřejmé po porovnání všech decenálních předpisů, že 9 lesních správ časově přetěžovalo bilancovanou těžbu. Už z těchto čísel lze odvozovat, že muselo docházet k výraznému narušování stability lesních porostů na Šumavě.