TRAPASY NA ČTV

Jako laikovi se mi zdá, že pražské výroční zasedání brettonwoodských institucí nepřineslo žádné pozoruhodné výsledky. Pokud snad ano, byly nám pečlivě zatajeny. Kromě toho - soudě podle  televizního zpravodajství- účastníci nevykazovali přílišnou píli při navštěvování jednotlivých zasedání a dávali přednost méně nezáživným kuloárovým rozhovorům. Mám podezření, že obrovské náklady na akci, porovnávané s výsledky a pracovním úsilím účastníků, zavánějí marnotratným rozhazováním peněz. Je však jisté, že aspoň původ promrhaných peněz je jasný a není důvod pochybovat o tom, že byly použity v souladu se směrnicemi, které upravují vnitřní hospodaření zmíněných institucí ( zde bychom mohli debatovat o nadřazování formálního respektu norem nad zdravý selský rozum a smysl pro spravedlnost, ale to není cílem tohoto textu).

Karnevalová veselice odpůrců ovšem také stála dost peněz (nepočítaje v  to náhradu způsobených škod na veřejném a soukromém majetku, které za vandaly bude muset zaplatit někdo jiný). Účastníci demonstrací totiž většinou nebudili dojem lidí, kteří si účast na této taškařici zaplatili z úspor, vytvořených každodenní poctivou prací. Pořádající organizace měly také jisté výdaje s organizováním školení demonstrantů, přípravou propagačních materiálů, transparentů a pod. Prapory s pěticípými hvězdami, srpem a kladivem, s portréty Lenina či Che Guevarry (skladované mezi demonstracemi na korbě nákladního automobilu na nádvoří sídla KSČM na ulici Politických vězňů v Praze), určitě nebyly pořízeny zdarma. Ani zdroje na úhradu těchto jistě nemalých nákladů nejsou jasné. Je pozoruhodné, že žádný z moudrých lidí, přítomných při této relaci, se na tuto velmi podstatnou stránku vystoupení “antiglobalizátorů” Viktora Pioreckého nezeptal. Také policii, jak se zdá, více zajímá nevýznamný detail původu dvou kontejnerů dlažebních kostek, než tato klíčová informace. Zatímco brettonwoodské instituce možná mrhaly zdroji průhledného původu, jejich odpůrci rozhazovali také, jenže původ jejich financování je zahalen temnotou a zavání nelegálností.

Další perličkou pořadu bylo objasnění nedostatečného vybavení policie poukazem na ujišťování INPEGu o mírumilovném charakteru připravovaných demonstrací z úst náměstka ministra Petra Ibla. To je sdělení skutečně pozoruhodné. Až dosud jsme byli krmeni informacemi o nutnosti pečlivé přípravy na očekávanou vlnu násilí, způsobeného očekávanými dvaceti tisíci demonstranty. Tyto závěry se měly opírat o přesné zprávy a praktické zkušenosti zahraničních i našich tajných služeb. Výrok pana náměstka vyvolává s trochou nadsázky dojem, že ve skutečnosti si vedení ministerstva vnitra a policie těchto varovných zpráv příliš nevážilo, nakonec je hodilo do kanálu a dalo přednost ujišťování občanského aktivisty, o jehož smyslu pro odpovědnost a schopnosti reálně odhadovat možný vývoj situace lze právem pochybovat (pokud bychom ho nechtěli přímo podezírat z úmyslného jednání směřujícího k vyvolání nepokojů a oslabení obranyschopnosti státu proti nim). Mimoto tento výrok obnažuje skutečnou úroveň ministrem Grossem tolik opěvované profesionality jeho náměstka, absolventa Vysoké školy SNB a dlouholetého vězeňského dozorce, tedy stokrát pozitivně prokádrované spolehlivé opory režimu “strany a vlády”. Po tomto vyjádření se přestávám divit tomu, že tak pečlivě připravovaná obrana proti vandalům měla tolik slabin, způsobených nikoli neprofesionalitou řadových policistů v ulicích, ale těžkopádností myšlení jejich velení. Kdyby se skutečně dostavil očekávaný počet nájezdníků, skončilo by to katastrofou. Ale nepochybuji, že i pak by se vrcholní představitelé ministerstva vnitra a policie utápěli v samochvále. Vždyť správný marx-leninista se dokáže vylhat z každého maléru – přece jen ti lidé nestudovali ve stranických kurzech a na stranou ovládaných školách úplně nadarmo. Je ostatně otázka, zda není spojitost mezi politickou minulostí odpovědných osob, rudými prapory nad hlavami vandalů a slabinami v řízení policejní akce.

Martinstin@hotmail.com