SVOBODA SLOVA

kontra POLITICKÁ MANIPULACE

CENTRALISOVANÉ MEDIÁLNÍ A POLITICKÉ MOCI

 

Rada České televize

Kavčí hory

Praha 4

14000

Věc: Stížnost na generálního ředitele ČT za hrubé porušování svobody slova v České televizi

Odůvodnění: Dne 9. ledna 2001 po obědě jsem byl osloven redaktorem České televize Antonínem Zelenkou se žádostí o rozhovor k současnému dění v České televizi, vydávanému před důvěřivou veřejností jako „boj za svobodu slova“ a k politické situaci v České republice vůbec. Byl jsem vybrán, protože od roku 1962 vystupuji za svobodu slova a obranu hodnot demokracie a lidských práv, za což jsem byl zatím pětkrát uvězněn. S touto nabídkou na rozhovor a s jeho zaměřením jsem souhlasil a během krátké doby se u nás v bytě objevil osobně Antonín Zelenka v doprovodu televizního kameramana a technika. Zhruba 16,5 minutový rozhovor jsem soustředil na tato základní témata a moje stanovisko k nim:

1) SKUTEČNÁ SVOBODA SLOVA ZA ROVNÝCH PODMÍNEK ZDE PRO SLUŠNÉ LIDI NENÍ A NIKDY NEBYLA. Za svobodu slova nelze vydávat stav, kdy je svoboda slova zajištěna pouze pro občany souhlasící s držiteli politické moci a s jejich novináři. To by totiž znamenalo, že zde vládla svoboda slova i v dobách komunistické diktatury a sovětské nebo nacistické okupace. I v těchto nelidských systémech měli souhlasící novináři a občané neomezenou svobodu projevu. Tito občané a novináři zde zůstali a jsou většinou opět mezi těmi souhlasícími. Pokud stávající mocenská representace České republiky není schopna a zejména ochotna zajistit stejnou svobodu slova pro nesouhlasící, jako ji zajišťuje pro ty, kteří s její politikou a praktikami souhlasí, jedná se o podvod na občanech-daňových poplatnících, který nemá nic společného ani se skutečnou svobodou slova, ani s demokracií hodnou toho jména.

2) ZÁKLAD DNEŠNÍ UMĚLE VYVOLANÉ POLITICKÉ KRIZE CELOSTÁTNÍHO ROZSAHU, KTERÁ MÁ, KROMĚ MNOHA JINÉHO, UPROSTŘED VOLEBNÍHO OBDOBÍ NEŠKODNÝM ZPŮSOBEM VENTILOVAT HROMADÍCÍ SE NAPĚTÍ A ODPOR VE SPOLEČNOSTI A MAPOVAT JEHO ROZSAH, POVAHU A ZEJMÉNA JEHO ORGANISÁTORY A NOSITELE, NEMÁ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NIC SPOLEČNÉHO SE SITUACÍ V ČESKÉ TELEVIZI A UŽ VŮBEC NE S „OHROŽENÍM SVOBODY SLOVA“. Tu u nás mají garantovánu odnepaměti pouze nejsilnější mocenské skupiny a na ně napojení novináři. V současné době jedna mafie bojuje o udržení svého informačního monopolu v ČT, když v Českém rozhlase ho už dávno v tichosti získala, proti jiným mafiím a říká tomu „boj o svobodu slova“, samozřejmě pouze pro sebe. Pokud chceme správně porozumět tomu, co se dnes v této souvislosti děje, musíme si napřed dokázat odpovědět na ZÁKLADNÍ otázku: Byl 17. listopad 1989 protikomunistickou revolucí, kdy naši chrabří studenti výběrových škol holýma rukama nenáviděný komunismus svrhli, jak dnes učí naše děti ve školách soudružky učitelky, nebo se naopak jednalo o komunistický podvod, o privatisační puč reformního křídla KGB - GRU, který měl udělat ze samozvaných správců této republiky, tedy z komunistů, estébáků, milicionářů a dalších zločinců, její zákonné majitele, což se bohužel v plném rozsahu podařilo. Pouze správná odpověď na tuto ZÁKLADNÍ otázku může vést i ke správné odpovědi na otázku, co se dnes v ČR ve skutečnosti děje, v čí prospěch a na čí úkor.

3) KE SVOBODĚ SLOVA JEDINĚ PŘES SVOBODNÉ VOLBY!!! To byl možná nejdůležitější motiv celého tohoto rozhovoru, ve kterém jsem vyjádřil přesvědčení, že dokud bude našim občanům i nadále upíráno základní právo svobodně a bez jakéhokoli omezení se zúčastnit voleb a být volen a stejně tak svobodně a bez jakéhokoli omezení volit ty lidi, ke kterým mají v této zemi největší důvěru, nelze u nás mluvit ani o demokracii, ani o skutečné svobodě slova. Vysvětlil jsem tato NEDEMOKRATICKÁ A PROTIÚSTAVNÍ DISKRIMINAČNÍ OMEZENÍ existencí naprosto LIKVIDAČNÍ FINANČNÍ BARIERY, pro parlamentní volby ve výši 1,5 milionu Kč jako zápisného pro pouhé povolení účasti na startu, což spolehlivě vyřadí už na samém počátku ze soutěže každého, kdo si v procesu podvodné privatisace nenakradl. Výsledkem tohoto podvodu, spáchaného na občanech-daňových poplatnících je fakt, že ze cca 130 zaregistrovaných politických stran mohou uspět v takto zmanipulovaných „volbách“ pouze čtyři formace. Tato staronová postkomunistická „Národní fronta“ však pojistila svoji moc před jakoukoliv konkurencí ještě další, tentokrát 5% BARIEROU ODEVZDANÝCH HLASŮ, která vyřadí z parlamentu všechny menší strany, které ji nedokáží překonat. Nedemokratičnost tohoto volebního zákona vynikne ještě více když si uvědomíme, že ve 200 členném českém parlamentě je třeba k získání jednoho poslaneckého mandátu 0,5% odevzdaných hlasů. NAŠI ZÁKONODÁRCI TUTO HRANICI ZVEDLI PRO OBČANY 10X!!! Za třetí přijali rozdělení republiky na mnoho volebních obvodů, přičemž současně zavedli rafinovaný přepočítávací systém odevzdaných hlasů, což v důsledku znamená, že SKUTEČNOU HRANICI PRO VSTUP DO PARLAMENTU ZVEDLI NA CCA 20% ZÍSKANÝCH HLASŮ!!! Pak ovšem není pro strany postkomunistické „Národní fronty“ žádný problém udržet si moc i svobodu slova pouze pro sebe a to na prakticky neomezenou dobu.

4) V rozhovoru jsem rovněž několikrát položil otázku, z jakého důvodu protestují politici čtyřkoalice a jejich novináři až po 11 letech od „sametové revoluce“ proti ohrožování svobody slova, když svoboda slova pro ty nesouhlasící zde po celou tuto dobu nikdy umožněna nebyla. Z jakého důvodu teď protestují proti zvolení Jiřího Hodače, když předchozí ředitel Mgr. Dušan Chmelíček, který jim nikdy nevadil, je synem plukovníka komunistické StB a náčelníka SNB Prahy a Středočeského kraje JUDr. Antonína Chmelíčka, který nechal uvěznit celou řadu odpůrců komunismu a sovětské okupace a podílel se rovněž na událostech 17. listopadu 1989, vedoucích k přerozdělení moci. Vazba Mgr. Dušana Chmelíčka na zločinecké prostředí, ze kterého vyrostl je natolik silná, že i ve své soukromé firmě donedávna podnikal s dalším důstojníkem komunistické StB. Jeho podřízení televizní pracovníci na tom nicméně neshledávali nic nepatřičného... Citace z dokumentu: „PO ZVOLENÍ DUŠANA CHMELÍČKA STAROU RADOU ČESKÉ TELEVIZE, KTERÁ UŽ V TÉ DOBĚ MĚLA BÝT A ZA NĚKOLIK DNÍ TAKY OPRAVDU BYLA PARLAMENTEM ODVOLÁNA, TEDY IHNED PO KVAPNÉM ZVOLENÍ DUŠANA CHMELÍČKA GENERÁLNÍM ŘEDITELEM JEDNOZNAČNĚ NA POLITICKOU OBJEDNÁVKU, SE KONALA HNED DRUHÝ DEN RÁNO MEZI 7-8 HODINOU SCHŮZKA ELITNÍ „HRADNÍ“ SKUPINY VE SLOŽENÍ KAREL SCHWANZENBER, JIŘÍ PEHE, MICHAL KOCÁB, KRYCÍ JMÉNO „MUK“, A BÝVALÝ GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČT IVO MATÉ, KANCLÉŘ PRESIDENTA VÁCLAVA HAVLA, S NOVĚ ZVOLENÝM GENERÁLNÍM ŘEDITELEM DUŠANEM CHMELÍČKEM...“. Jako vedoucí sekretariátu nového generálního ředitele ČT Mgr. Dušana Chmelíčka byl dosazen další člověk z presidentské kanceláře Václava Havla, řízené Ivo Mathém, dlouholetý pracovník a později vedoucí jejího vnitřního Protokolu Jiří Kučera. Je kouzelné, že takové politické řízení veřejnoprávní České televize „bojovníkům za svobodu slova a nezávislost ČT“ nikdy nevadilo a vadit nebude. Mohou být OPRAVDU tak naivní?

5) Rovněž jsem se několikrát důrazně v rozhovoru otázal, co to je za „bojovníky za svobodu slova“, když mně nedovolili ani na jediné ze svých mnoha demonstrací „za svobodu slova“ promluvit, přesto, že mně to dokonce jednou přislíbili. Jejich nadšení pro svobodu slova, jak ji oni chápou, dosáhlo až takového tvůrčího vzepětí, že dokonce nedovolili na svých shromážděních zahrát alespoň po jedné skladbě ani známým folkovým písničkářům Pepovi Nosovi, pronásledovanému za svoji tvorbu po mnoho let komunistickou StB, řízenou v té době právě plk. Antonínem Chmelíčkem a Janu Krylovi, bratru Karla Kryla... I těm bylo přitom vystoupení původně slíbeno!!! Místo nich nejvyšší političtí organisátoři preferovali zprofanované normalisační pěvce a umělce, SPOLUPRACOVNÍKY StB, signatáře Anticharty... Může to být stále ještě náhoda?

6) Zmínil jsem se také o roli majitele TV Nova Vladimíra Železného, narozeného v Sovětském svazu, jehož otec byl podle mnoha vážných podezření vysokým důstojníkem KGB a který by měl mít vzhledem ke zvolení pplk. KGB Vladimíra Putina presidentem Ruska a ke své současné finanční a trestněprávní situaci, spolu s předsedou ODS Václavem Klausem a především místopředsedou Ivanem Langerem, největší zájem na rychlé a levné privatisaci zbankrotované veřejnoprávní České televize. Role Jiřího Hodače, napojenému na Armádní film, by pak takovému scénáři plně odpovídala...

7) Celá kampaň „na obranu svobody slova“ je svými skutečnými politickými režiséry natolik zcenzurovaná a pod tak tvrdou kontrolou, že jsme byli, ve snaze PRAVDIVĚ INFORMOVAT LIDI A ZABRÁNIT TAK JEJICH DALŠÍMU PODVEDENÍ POLITICKY ZNOVUOŽIVENOU SAMETOVOU NOMENKLATUROU 17. LISTOPADU 1989, KTERÝ POVAŽUJI ZA PRIVATISAČNÍ PUČ REFORMNÍHO KŘÍDLA KGB, nuceni PRORÁŽET CENSURNÍ BLOKÁDU naprosto stejně, jako jsme to dělali za komunistické diktatury a sovětské okupace, i v době vlády jejich Občanského fóra, tedy rozmnožováním a rozšiřováním letáků s informacemi, které nebylo možné lidem sdělit ani na mítincích na „obranu svobody slova“, ani v „našich“ totálně zcenzurovaných sdělovacích prostředcích.

8) Na závěr rozhovoru jsem se ještě zmínil o zhoubné politické režii konfliktu ze strany Čtyřkoalice, která, povzbuzena svým velkým úspěchem v podzimních volbách, graduje uměle vyvolanou krizi pod nejrůznějšími záminkami na maximum ve snaze vynutit si na červen 2001 vypsání mimořádných parlamentních voleb a tak převzít zbývající moc v této zemi.

9) Rozhovor jsem zakončil krátkým přehledem „zásluh“ generálního ředitele VEŘEJNOPRÁVNÍ České televize Jiřího Hodače: Po sovětské okupaci agilní normalisační novinář, píšící oslavné články na sovětské okupanty, člen armádní redakce deníku Svobodné slovo a zcela armádní Obrany lidu, svatba s dcerou vojenského přidělence okupovaného Československa, působícího v zájmu komunismu v demokratické Kanadě (práce pro sovětskou armádní rozvědku GRU a bezpochyby i KGB byla v této funkci podmínkou), v roce 1980 následovala SPOLEČNÁ svatební cesta, ovšem ne na Slovensko, ale na Západ (!!!) a „emigrace“, přičemž tchán-vojenský přidělenec po této „emigraci“ nenastoupil do některé z posádkových kotelen na Šumavě, ale zůstal na svém původním místě v nepřátelské cizině, atd. atd. atd. Je snad už téměř zbytečné dodávat, že nemajetný „emigrant“Jiří Hodač začal ve svém australském „exilu“ mapovat prostředí protikomunistických emigrantů a vydávat pro ně v roce 1985 časopis Panorama a že byl v roce 1989, krátce před 17. listopadem a jistě opět čirou náhodou, stažen do české redakce rozhlasové stanice BBC v Londýně, jinak tradičního sídla residentury KGB pro střední Evropu… Tuto pozoruhodnou životní kariéru jsem si dovolil srovnat s nápadně podobnou životní kariérou Vladimíra Železného, Václava Fischera, Karla Kühnla, Josefa Zieleniece, Jana Kavana, Vladimíra Dlouhého, Josefa Tošovského, Václava Klause atd. atd. Doufám, že tohle všechno se u nás ještě smí...

10) Po přečtení obsahu mého rozhovoru s Antonínem Zelenkou jistě uznáte, že jsem s ním nemluvil o ničem, co by bylo chráněno zákonem o utajovaných skutečnostech tohoto „demokratického“ státu nebo že bych s ním diskutoval o věcech, o kterých by občan ČR nesměl přemýšlet.

Žádám vás tedy o urychlené vyšetření příčin, včetně zjištění pachatelů a důvodů, kým a proč bylo zakázáno odvysílání mého rozhovoru 9. ledna 2001 v 19,35 hodin a to i přesto, že ho na závěr televizních zpráv hlasatelka už televizním divákům avisovala. Samozřejmě vás také žádám o zjednání nápravy, tedy o urychlené odvysílání celého rozhovoru v jeho původní podobě po hlavních zprávách v 19,35 a přijetí takových systémových opatření, aby se podobné brutální cenzurní zásahy vyskytovaly ve veřejnoprávní České televizi co možno nejméně a politicky jinak smýšlející lidé dostali alespoň v této televizi šanci promluvit.

 

Za skutečně rychlou písemnou odpověď vám předem děkuji

 

S pozdravem  Petr Cibulka

 

Kontakt:

Václavské náměstí 17,

110 00 PRAHA 1,

tel.: (02) 22 24 58 05,

tel. + fax: 24 23 34 10,

e-mail: petr@cibulka.cz,

www.cibulka.cz,

www.cibulka.com

 

PS. Přesto, že vaši volbu generálního ředitele veřejnoprávní České televize Jiřího Hodače považuji za opravdu mimořádně nešťastnou, chtěl bych vám poděkovat za nejméně tři věci, které vaše rada za poměrně velmi krátkou dobu stačila udělat:

a) Za odvolání representanta znovu nastupující sametové nomenklatury Mgr. Dušana Chmelíčka z funkce generálního ředitele veřejnoprávní České televize

b) Za vybojování forezního auditu hospodaření vedení České televize od roku 1992, aby bylo už konečně jasné, do kterých firem a do kterých kapes dnešních „bojovníků za svobodu slova a nezávislost televize“ odtéká největší část z 6,5 miliardy Kč rozpočtu veřejnoprávní České televize, tvořeného z poplatků televizních koncesionářů a televizní reklamy

c) Za odmítnutí Chmelíčkova půlmiliardového rozpočtového deficitu na rok 2001