Je globalisace cestou do ráje?

Pestrost je zárukou dlouhodobé stability v přírodních ekosystémech. Množství druhů, z nichž každý vykrývá určitou část společné niky a využívá její zdroje, vytváří systém odolný proti náhlému rozvratu. Čím jednodušší, méně pestrý je přírodní systém, tím větší jsou rizika náhlých katastrof.

Člověk, před tím, než začal vytvářet velké státy a říše, byl jen subjektem přírodních procesů. Vykrýval svou přirozenou niku, nebyl ve velkém rozsahu schopen zničit své prostředí.

Starověký Řím je jedním z prvních příkladů důsledků globalisace tehdejšího světa. Centralisace římské moci umožnila lepší organisaci říše a na tehdejší poměry blahobyt. Znamenala ale též vyvlastnění malých vlastníků půdy a vznik vrstvy latifundistů. K udržení klidu v říši dostával plebs pšenici a hry. Pak přišel Nero, orgie a barbaři, kteří celý ten nádherný starověký svět zničili. Řím již neměl občany, plebs neměl důvod a potřebu říši hájit.

Řím po sobě zanechal dědictví náboženství ponížených a trpících. Křesťanství bylo základním kamenem evropské civilisace. Důrazem kladeným na rovnost všech lidí před bohem pomohlo uvolnit ducha lidské tvořivosti a vedlo ke svobodě. Moderní doba, se svým kritickým pohledem, exaktní metodou a vědou, je i důsledkem starověké zkušenosti.

Exaktní přístup a věda umožnili, do té doby nebývalým způsobem, využít zdrojů a možností přírody. S poměrně malou námahou zajistila věda potravu a poměrný blahobyt milionům a miliardám lidí. Ve svých důsledcích blahobyt a pohodlí odsunuly řešení mnohých akutních společenských problémů. Nejlepší mozky ve starověku i středověku se stávaly proroky, kazateli, reformátory či umělci. V naší době je přitahuje věda. Stali se tvůrci technologií. Moci v politice i vlivu na veřejnost se začali chápat lidé dalšího řádu. Kdykoli v Evropě v posledních dvou stoletích ztratila váhu a vliv filosofie, která byla základem evropského úspěchu, došlo ke katastrofě. Technologií zneužili demagogové a diktátoři. Důsledkem bylo zotročení milionů a světové války.

K totalitarismu jsou možné v zásadě dvě cesty. Jednu jsme si prožili v posledním půlstoletí na své vlastní kůži, i průběh posledních deseti let je jejím následkem. Skupina lidí si vymyslí systém, ve kterém je možno centralisovaně co nejjednodušším způsobem lidem vládnout a je ovládat. Nazvou jej nejspravedlivějším a vnutí jej násilím. Druhá cesta klade důraz na ekonomiku a technologie. Smysl lidského života, provázanost společenské existence člověka, jeho místo a možnosti v celém komplexu přírody odsune stranou. Důsledkem bude stejná monopolisace všeho. Dojde ke zničení pestré niky. Morální systém, který je produktem dlouhodobého vzájemného prolínání se a vyrovnávání mezi tisíci svébytnými jednotkami pestrého lidského systému se změní a zanikne. Na vedoucí a rozhodující místa v globalisující se společnosti se dostanou technologové. Lidé, kteří nebudou mít problémů s morálkou, budou mít svou technologii. Po nich přijdou despotové, diktátoři a hlupáci.

Náš svět jaksi zapomněl, že zde nejsme jenom ke hledání štěstí a blahobytné existence. Lidský rod na zemi doposud existuje jen proto, že po všech hrůzách a neštěstích se ještě vždy dokázal zastavit a znovu hledat kořeny svého bytí.

Dnes stojí naše civilisace znovu před velikou otázkou.

 

V Telči 30. září 2000

RNDr. Čestmír Hofhanzl

místopředseda Strany konzervativní smlouvy

 

e-mail: ecoline@volny.cz