Na obrazovkách České televize jsme ještě donedávna viděli pod logem České televize nápis STÁVKA. Už sice nebyl podložen černou barvou, takže více splýval s pozadím, ale byl tam stále. Vyslovím na tuto stávku, původně jen neposlušnost, svůj názor. Tato neposlušnost určitě vznikla z nechuti zaměstnanců se podřídit nenáviděnému, nekomunikativnímu a neschopnému řediteli, kterého znali ještě z jeho předcházejícího působení v České televizi. Jak jsme mohli sami pozorovat během celé kauzy, byl tento člověk opravdu organizačně neschopný a dokonce i necitlivý k základním lidským potřebám a neposlušnost měla tedy svoje opodstatnění. Nechci teď rozebírat celou kauzu, bylo o ní už napsáno dost. Chtěl bych však pouze upozornit na některé aspekty, kterých bychom si měli všimnout a které mají větší dosah.
Podobná stávka nebo neposlušnost ještě v našich poměrech po Listopadu nebyla. Legislativní postoj k této neposlušnosti je velmi rozporný a různé strany si jej vysvětlují pokaždé jinak. Podobně zmateny byly asi státní orgány (policie a státní zastupitelstvo). Proto bylo nutno urychleně provést soudní projednání. Jedině soud může rozhodnout tam, kde jsou zatímní výklady zákona nejasné. Představoval bych si, že soud měl rozhodnout v několika dnech a jednoznačně vyslovit zda neposlušnost nebo stávka jsou v souladu se zákonem a zda v tomto případě zavazuje zákon státní orgány k nějakému zásahu nebo zda je to jen záležitost zaměstnavatele a zaměstnanců. Na tomto příkladu vidíme, že od státních orgánů nelze počítat i ve velmi důležitých kauzách žádného rychlého rozhodnutí a jednání. Bohužel se mohou vyskytnout i důležitější kauzy a státní orgány budou stát stranou a přihlížet. To je varující. Další důležitý aspekt této kauzy se projevil na vlivu sdělovacího prostředku na veřejnost. Rád bych věděl, jak by dopadla stávka v zapadlé obci, kde stávkující nemají možnost propagovat svoje názory ve sdělovacích prostředcích. Na výzvu v televizi se sešlo shromáždění na Václavském náměstí v počtu 100 tisíc lidí. Přitom argumenty stávkujících nebyly vůbec přesvědčivé, dodnes se velmi špatně dokazuje vliv politiků na ředitele Hodače. Přesto byla veřejnost značně ovlivněna. To je opět varující. Jednak, jak snadno se dají občané zmanipulovat, to značí, že občanské vědomí a zodpovědnost ještě není u občanů příliš zakotvena a dále, jaký pozor si musíme dávat na sdělovací prostředky a na ty kteří je mají ve svých rukou.
Vlastimil Podracký, Olomouc
e-mail: vpodracky@volny.cz