|
Stanovisko pracovní skupiny pro kulturu Občanského
fóra v Brně
Programové zásady Občanského
fóra tím, že označují kulturu za
"způsob života celé občanské společnosti",
říkají zřetelně, že
kulturní instituce nemohou dál posluhovat
ideologii. Kultura se
musí stávat rozměrem lidské existence
ve svobodném demokratickém
státě.
Dosavadní státní
ideologie si domýšlivě osobovala právo
povolovat a cenzurovat, řídit a kontrolovat kulturní
život. Za tím
účelem centralizovala a integrovala
kulturní zařízení, aby je
mohla lépe ovládat.
Demokratická společnost
by měla podle přání občanů pomáhat
jim uplatňovat tvořivé schopnosti
a kulturně žít. Kultura
nepotřebuje úřady, ale sály,
zkušebny, výstavní prostory a
ateliéry.
Co je nutné v tomto směru
v Brně změnit?
I. Hlavní zásady
Brnu je třeba vrátit postavení
významného střediska národní
kultury jako alternativy, protiváhy i konkurence
centru pražskému.
V praxi to znamená oprošťovat organizaci i správu
kultury od všeho
malého, provinciálního a nevelkorysého - a
naopak dělat co nejvíc
pro to, aby se Brno alespoň v
některých oblastech a odvětvích
kultury stalo centrem hlavním.
Cesty k tomu mohou být následující:
a) dát maximální
možnost uplatnění uměleckým a kulturním
osobnostem, které v Brně působí;
jde o osobnosti, které si v
minulých desetiletích uchovaly svou lidskou
a uměleckou identitu
(a z těchto důvodů také
byly nerůznějšími způsoby omezované,
umlčované a pronásledované);
ctižádostí města i uměleckých a
kulturních institucí by mělo být, aby právě takové
osobnosti stály
v jejich čele neboť zejména
ony mohou být zárukou překonávání
provinciálnosti
b) dávat
také větší příležitosti tvůrcům i kulturním
pracovníkům, kteří mají talent, charakterové i odborné
předpoklady
se takovými osobnostmi stát (v
odvětvích, kde lidé nejsou, je
nutné snažit se je pro Brno získat)
c) v této souvislosti
je mimořádnou pozornost třeba věnovat
brněnskému uměleckému školství, kde
ve většině případů nepůsobí
skutečné osobnosti, ale
nomenklaturní kádry; úroveň tohoto
školství je proto často pokleslá, některé obory ztrácejí
oprávnění
na existenci; změny v této oblasti
nemohou být kosmetické, ale
musí být zásadní; působit v tomto školství
je morální povinností
všech skutečných uměleckých i vědeckých osobností
(v tomto směru
je žádoucí jim učinit nabídku
i vytvořit pro jejich působení
náležité předpoklady)
d) rozvíjet je žádoucí zejména
ta odvětví a obory, které mají
v Brně svou tradici (ať už z meziválečného
období nebo posledních
desetiletí) a svým významem překračují rámec regionu;
jsou to např.: některé progresívní
tendence v divadelnictví
(program Mahenovy činohry z 60. let, malá autorská
divadla, odkaz
I. Váni Psoty v baletu, progresívní operní dramaturgie
30. a konce
60. let
- janáčkovská
tradice v hudbě, silná generace současných
skladatelů vážné hudby (zejména soudobé hudební směry),Mezinárodní
hudební festival
- několik osobností
spisovatelských, soustředěných kolem
časopisu Host do domu, Index a Blok a
vůbec tradice uměleckých a
kulturních periodik
- výrazné osobnosti
výtvarného umění (skupiny RA a Q) a
architektury (avantgarda 20. let), včetně
tradice brněnské
uměnovědy (O. Sus, J. Levý)
- celostátně respektovaná
brněnská vlna rockových skupin i
folkové osobnosti;
zásadně je ovšem nutné důsledně
se vyrovnávat s předcházejícím
dvacetiletím i čtyřicetiletím tam, kde pahodnoty
byly vydávány za
hodnoty a skutečné charakterní osobnosti byly
umlčovány a bylo tak
napácháno velké množství osobních křivd i materiálních
škod
e) s jistou
velkorysostí je třeba vytvářet materiální,
prostorové i organizační
předpoklady pro činnost uvedených
osobností a institucí uměleckých
i kulturních: není možné
vymlouvat se na ztížené
ekonomické podmínky - je nutné
přerozdělovat prostředky určené na kulturu,
a to zejména tam, kde
jimi bylo ve skutečnosti
plýtváno na činnosti související
s propagací a prosazováním jediné
ideologie (politickovýchovná
oddělení kulturních zařízení,
"názorná agitace", využívání
prostředků na kulturu pro činnost agitačních středisek,
atd.)
f) nezbytné je umožňovat
konfrontaci uměleckých a kulturních
hodnot vznikajících v Brně s mezinárodním kontextem,
a to v obou
směrech: pořádáním mezinárodních festivalů a konferencí,
hostování
významných evropských a světových umělců v
Brně, stejně tak jako
častější vystupování nejlepších
brněnských umělců i souborů
v zahraničí; samozřejmostí by měla být i
dostupnost knih i filmů
významných tvůrců v knihovnách
i kinech bez ohledu na jejich
názorovou orientaci
II. Nejdůležitější předpoklady pro realizaci těchto
zásad
1. Nový obsah musí dostat činnost
odborů kultury všech stupňů.
Zásadně je třeba odmítat praxi,
kdy se odbory kultury staly do
značné míry pouhými
realizátory a vykonavateli pokynů
ideologických oddělení KSČ a
převodními pákami mezi těmito
odděleními a kulturními zařízeními. Nadále
by tyto odbory měly ve
vztahu ke kulturním zařízením a institucím
vykonávat jen funkci
správní (jak je to dáno
jejich posláním), nikoli povolovací,
dohlížecí atd.
Je třeba začít připravovat nový způsob
správy kultury na základě
zkušeností z jiných evropských
zemí s demokratickou tradicí
s vědomím, že se v příštích létech staneme
obyvateli společného
"evropského domu"; v některých směrech může
přinést cenná poučení
i způsob správy z meziválečného období.
Za účelem seznámení se
s výše uvedenými způsoby správy bude
třeba při odborech kultury
vytvořit pracovní skupiny, které
předloží příslušné materiály
a zhodnotí je z hlediska využitelnosti pro naši správu.
2. Hlavní zásadou nového přístupu k práci
kulturních zařízení a
uměleckých institucí musí být
zásada jejich svéprávnosti a
kvalifikovaného, kompetentního, odborného řízení;
tato zařízení a
instituce musí zásadně řídit pouze
jejich vedení, které je za
jejich činnost rovněž plně odpovědné.
V současné době musí být v této souvislosti
řešena otázka důvěry
těmto vedoucím pracovníkům
ze strany jejich zaměstnanců,
uměleckých svazů, obcí a OF. Ustavení nových
či potvrzení starých
by měla být řešena vypsáním veřejných konkursů.
Pro umělecké instituce musí
platit zásada jejich svéprávnosti
a právo sebeurčení. Základní dokumenty,
jimiž se jejich činnost
řídí, jsou:
a. zřizovatelská
smlouva, vymezující poslání, práva a
povinnosti instituce, výši dotace a výši odvodů,
a dále jen počet
povinných představení či vystoupení v místě působiště
za rok
b. statut, který
vypracovává samotná instituce a dává ho
zřizovateli a orgánu státní správy na vědomí.
3. Zásadně je třeba odstraňovat
několikakolejnost v oblasti
správy kultury v Brně, včetně vzájemného
překrývání kompetencí
mezi krajskými, městskými, obvodními a
okresním odborem (což je
jedna ze závažných příčin
nadbytečnosti, byrokratičnosti i
neúčinnosti státní správy).
4. Je třeba zrušit neadekvátní
seskupení a důsledky nesmyslné
centralizace, rušit střechové organizace,
podporovat svébytnost
a samostatnost jednotlivých kulturních
zařízení, umožňovat a
podporovat jejich samostatné iniciativy. Kulturní
zařízení by měla
působit jako součást konkrétních
prostor, v nichž je kulturní
činnost vykonávána, nikoli jako uměle vytvořené úřední
organizace.
5. Pro kulturu je žádoucí
přidělovat alespoň část z nově
uvolňovaných prostor s vědomím, že v
předcházejícím období bylo
množství prostor sloužících kultuře zabíráno pro
jiné účely. Ihned
je v této souvislosti nutno
řešit případy, které neumožňují
důstojnou práci některých zařízení
a institucí. Po vyřešení
alespoň provizorních náhradních prostor pro činnost
filharmonie je
naléhavé zejména získat
prostory pro nově vznikající
nakladatelství Atlantis (které může mít zásadní význam
pro proměnu
Brna z centra regionálního ve významné
centrum národní kultury),
definitivní řešení prostor pro HaDivadlo,
zajištění zkušeben pro
agenturní soubory a postupné adaptace prostor
pro nově vznikající
kulturní seskupení a organizace
(např. Sdružení divadelních
aktivit, hudební vydavatelství
a jiná umělecká sdružení).
Pozornost je třeba věnovat výstavbě
koncertního sálu a získání
odpovídajících prostor pro knihovny a péči o památkářské
objekty.
Součástí těchto dislokací by mělo být i vytvoření
náměstí či ulice
volné tvorby s písničkáři,
výtvarníky, pouličním divadlem i
dalšími aktivitami.
6. Jednotlivá kulturní zařízení i umělecké
instituce by se měly
profilovat jako kulturně společenská střediska,
která nevyvíjejí
jen jedinou činnost, ale
nabízejí celé spektrum služeb pro
veřejnost i amatérské soubory.
Pro takováto i nově vznikající
střediska je žádoucí vyčleňovat
mzdové i další prostředky
vynakládané dosud na tzv. politickovýchovnou činnost.
Je třeba zásadně zvažovat
rozumnost vynakládání prostředků na
kulturu, provést jejich přehled
a soupis (úkol pro odbory
kultury!) a začít podporovat skutečné
kulturní aktivity, nikoli
úřadování kolem.
7. Pro podporu kulturních aktivit,
pro něž se nepodaří získávat
státní dotace, bude žádoucí vytvořit
brněnský kulturní fond, do
něhož by mohly přispívat podniky i jednotlivci. Tak
vznikne určitá
záloha pro alternativní financování některých projektů.
8. V novém demokratickém ovzduší
musí projít veřejnou diskusí
velké státní zakázky
na díla výtvarná, architektonická i
urbanistická. Jen tak bude
možno předcházet "gigantománii" a
dodržovat zásady účelnosti a přiměřenosti.
Stejně tak bude nutno
zvažovat ba prověřovat
např. rozsah některých festivalů.
Velkorysost není možno zaměňovat s
megalomanií jednotlivců nebo
institucí.
9. Bude žádoucí podporovat
nově vznikající činnost spolkovou,
která se stane přirozenou
platformou pro realizaci osobní
kreativity i sociálních kontaktů.
10. Je nezbytně nutné zhodnotit
minulé období formou zprávy o
rehabilitacích uměleckých a kulturních pracovníků.
11. Je třeba vytvořit programové
rady brněnských studií Čs.
rozhlasu a televize za účasti
nejvýznamnějších kulturních a
uměleckých osobností našeho města
a zasadit se o to, aby tito
odborníci byli také členy komisí
odborů kultury při národních
výborech.
Schváleno na schůzi Pracovní komise
pro kulturu OF v Brně dne
18.1.1990 a na schůzi Parlamentu Občanského fóra
24.1.1990.
|