Je skute?ným smyslem armádní reformy totální odzbrojení ?R? Národ, který bez boje odevzdá zbran?, zradil sám sebe. Vláda, která bez boje odevzdá zbran?, zradila sv?j národ. „Posametové“ vlády nás prohospoda?ily k takovému bankrotu, že dnes údajn? nemáme peníze ani na obranu vlastního státu. Nebo armádu prost? jen nechceme? Okurková sezóna – ideální doba pro ohrožení suverenity zem? V ?ervenci, v ?ase dovolených, je ideální doba k prosazení zm?n, se kterými by ob?ané nikdy nesouhlasili. V tento pe?liv? zvolený okamžik vláda rozhodla. Armáda mající 60 000 ?len? bude snížená na polovinu tj. 30 000 ?len? armády v?etn? 7 000 ob?anských zam?stnanc?. Po?et tank? bude snížen na 30 (!) kus?, p?i?emž v roce 1990 jsme jich m?li 1200. Aby vojenská administrativa nemusela složit? po?ítat kolik ?eho máme, vlastní bojová letadla se rad?ji zruší úpln?. Dle ministra obrany Miroslava Kostelky (MFDnes,10.7.2003) „Starým ruským mig?m už kon?í životnost. Jasné také je, že na nové nadzvukové letouny nemáme peníze. Požádáme vlády spojenc? o velmi levný pronájem ?i nákup ?trnácti starších stroj? se schopností létat alespo? p?t let. Odhaduji, že se nám je poda?í získat a provozovat za jeden a p?l miliardy korun ro?n?.Více si nem?žeme dovolit. P?ipravujeme i výb?rové ?ízení na koupi ?ty?iadvaceti nových stíha?ek. Ty by p?išly až v roce 2008. Do té doby bude letectvo žít v jakési p?echodné fázi. Alespo? pokud jde o nadzvukové stroje.“ Základním požadavkem ochrany zem? je kontinuita. Pokud se tato kontinuita poruší a náš stát bude 5 let v provizorní situaci, m?žeme si být jisti svou bezpe?ností? Jist? naše politické zástupce stálo hodn? úsilí, aby náš stát mající dlouhou tradicí ve zbrojní výrob? a špi?kové technologii, p?inutili klesnout tak hluboko, že se bude ucházet o „velmi levný pronájem ?i nákup starších stroj?“. Jakou kvalitu lze získat v bojové technice za laciný peníz? Po zprávách z 10.,11. a 12. ?ervence o ne?ekané a drastické redukci armády nastalo ve sd?lovacích prost?edích absolutní ticho. Ve svobodné zemi se svobodnými sd?lovacími prost?edky by okamžit? následovaly spontánní kritické reakce noviná?? a vojenských odborník? i ob?an?. Nic z toho však uve?ejn?no nebylo – takové reakce jsou totiž nežádoucí. Chystala se z?ejm? oficiální strategie, a ta není hotová ze dne na den. Produkt pro ve?ejnost se v MFDnes objevil až 17.7. – ale o rizikách pro bezpe?nost státu ani slovo. Probíral se jen prodej lukrativních armádních nemovitostí, které hodlá stát co nejlépe zpen?žit - ve výb?rových ?ízeních se prodají systémem „kdo dá víc“. Nic zásadního k redukci armády však již vláda ob?an?m nesd?lila. Rozpo?et pro rok 2003 a návrh rozpo?tu na rok 2004 v miliardách K? (Dle Lidové noviny, 9.7.2003) Ministerstvo r.2003 r.2004 Nár?st/poklesMezi lety 20003 a 20004 Obrany 52,320 50,746 (tj.2% HDP) - 1,574 (tj.0,8% z r. 2003) Školství 90,145 88,878 - 1,267 (tj.1,14% z r. 2003) Zdravotnictví 10,081 8,734 - 1,347 kultury 6,159 5,362 - 0,797 Zem?d?lství 14,401 22,881 + 8,48 Práce a soc..v?cí 277,585 282,867 + 5,282 Dopravy 9,194 13,457 + 4,263 vnitra 43,536 44,100 + 0,564 Provedeme analýzu této tabulky: Ministerstvo školství bude mít snížený rozpo?et o 1,267 miliardy. Nebudou sice peníze na reformu financování vysokých škol a na r?zné programy, nap?íklad vzd?lávání r?zných specifických skupin obyvatel a ministerstvo nebude mít peníze na financování povinností vyplývajících ze zákona o ústavní pé?i, ale po?etní stav zam?stnanc? ve školství se nezm?ní a školní budovy se nebudou prodávat. Jen možná další pln? kvalifikovaní odejdou za lepším platem a budou nahrazeni d?chodci nebo nekvalifikovanými u?iteli. Ministerstvo obrany bude mít snížený rozpo?et o 1,574 miliardy a proto sníží po?etní stav o polovinu ve srovnání s p?edchozím rokem, ponechá si jen 30 tank? a bude se muset obejít bez vlastních letadel. Jak to, že každé ministerstvo ?eší snížený rozpo?et úpln? jinak? Jak to, že p?ibližn? stejné finan?ní snížení - 1,267 miliardy a 1,574 miliardy - (v procentech 0,8% a 1,14%) jedno ministerstvo (obrany) ?eší snížením po?etního stavu na polovinu, odprodejem v?tšiny majetku a likvidací v?tšiny svého technického vybavení, a druhé ministerstvo (školství) s nezm?n?ným po?tem zam?stnanc? plní v?tšinu svých úkol? dál? Pokud rozdíl v rozpo?tech armády - 1,574 miliardy - je ekvivalentní finan?ním náklad?m na 30 000 ?len? armády, k ?emu je ekvivalentní zbývající ?ástka: 50,746? Finan?ní ?ástky a navrhovaná ?ešení vzájemn? v?bec nejsou v souladu!!! Po?et zam?stnanc? ?ástka ekvivalentní danému po?tu zam?stnanc? 30 000 (o tolik se sníží po?et zam?stnanc?) 1,574 miliard 30 000 (nový po?et zam?stnanc?) 50,746 miliard Je snižování po?etního stavu armády, odprodej jeho majetku a likvidace výzbroje skute?n? jen d?sledkem finan?ního nedostatku? Zde uvedená tabulka tomu nenasv?d?uje. Neplní se t?mito radikálními zm?nami n?jaké jiné cíle, nám ob?an?m naprosto neznámé? Je skute?n? nutné, aby se v Praze prodalo 40 armádních budov? Nebylo by možno je p?edat vysokým školám, které zápasí s nedostatkem míst? Je skute?n? nutné vy?adit tanky? Skute?n? nemáme na koupi nových nadzvukových letadel? Ministerstvo zem?d?lství bude mít zvýšený rozpo?et o 8,48 miliardy!!! (Tolik by stál pronájem 5 a p?l nadzvukového letadla ro?n?.) Jak je možné, že nebude (údajn?) na obranu do té míry, že je nutno tak drasticky zmenšit po?etní stav armády a výzbroje. Jak to, že po mnoho let, a nyní op?t, je nedostate?n? finan?n? zabezpe?eno školství a zdravotnictví, ale zem?d?lství dostane finance, které se z?ejm? promítnou do dotací a rozplynou neznámo kam. Je to socialismus nebo tržní ekonomika? P?itom i s dotacemi do zem?d?lství jsou u nás potraviny vzhledem k plat?m podstatn? dražší než v Západní Evrop?. 17 ?len? vlády rozpustilo armádu za zády svých 10 milion? voli?? „Ministra obrany Miroslava Kostelku trápí osud dvanácti set lidí z letecké základny v Nám?šti nad Oslavou. Polovina z nich bude do 30.listopadu propušt?na a zbylým armáda nabídne práci jinde.“ (MFDnes, 10.7.2003) Zármutek ministra obrany je snad lidsky pochopitelný, ale ne politicky – tj. plá?e úpln? jinde než by m?l.Ministr obrany by m?l na?íkat nad osudem 10 milion? ob?an?, jejichž bezpe?nost on sám a jeho kolegové z vládyohrožují. Dotaz redaktora v MF dnes: „Budete rušit i další útvary a posádky, které to ješt? dnes netuší?“ Ministr obrany: „Ano. Ale nebude to už tak bolestné jako v Nám?šti, P?erov? ?i Tábo?e…..Z mnoha m?st jsme m?li tak jako tak odejít. ?eský Krumlov, kde je základna mírových sil, ?i Mikulov to v?dí už n?kolik m?síc? – tam kon?íme. Rychle jsme p?vodn? cht?li opustit Janovice nad Úhlavou, ale z?staneme tam ješt? t?i roky. Odejdeme i ze Zbirohu na Rokycansku, Plzni p?edáme vojenskou nemocnici. A je také možné, že opustíme Havlí?k?v Brod, Chrudim, Jind?ich?v Hradec ?i Nový Ji?ín. Na civilní správu p?evedeme i ?ást výcvikového prostoru Boletice.“ (MFDnes, 10.7.2003) Námi volení zástupci – ?lenové vlády – se neptali, ve kterých místech naší zem? chceme zrušit armádu a o kolik voják?, o kolik tank?, o kolik letadel ji chceme zmenšit, tj. ani zda v?bec my, ob?ané, chceme zmenšit obranyschopnost našeho státu. Jen z novin se náhodn? dozvídáme jména m?st, kde se ruší posádky, po?ty zbraní, které se zlikvidují. Zmi?ovali tuto možnost n?které politické strany, které nyní vládnou? Jaký dopad bude mít tato „šachová partie“ na ?adové ob?any ? To nikoho ze zodpov?dných zvolených zástupc? netrápí. Redaktor:“ Má v?bec vláda propo?teny d?sledky vyklízení posádek? Ví, jak odchod tisíc? voják? postihne regiony? Jak dopadne na malé a st?ední podnikatele, kte?í byli na dodávkách vojsku závislí? Škrty byly tak rychlé, že odborníci vylu?ují, abyste m?li by i p?ibližnou p?edstavu, co vyklízení posádek zp?sobí. Nep?evýší nakonec celkové ztráty nyn?jší úspory?“ Ministr obrany: „To je otázka pro ministra práce a sociálních v?cí nebo i pro ministra pro místní rozvoj. Já jsem odpov?dný za obranu zem?…Neexistuje ani žádný dokument, který by se ekonomickými d?sledky vyklízení posádek zabýval. (MFDnes, 10.7.2003)… Odpov?ï ministra obrany je jednak „úžasným“ p?íkladem koordinace ?inností mezi ministerstvy a jednak smutnou výpov?dí o kvalit? rozhodování ve vlád? – drastické dopady škrt? na ob?any nikoho nezajímají. Ekonomické dopady na ?adové ob?any vlastní zem? jsou totiž o?ividn? až na posledním míst?. Místo nich se minist?i ?ile zajímají o to, jak co nejvýhodn?ji prodat zbývající státní majetek : „Ministerstvo obrany domlouvá s ministerstvem financí novelu zákona, podle níž by utržené peníze za prodané budovy vždy dostala armáda.“ (MFDnes, 12.7.2003) Na toto téma se z?ejm? ?ile komunikuje – jak by ne – prodej lukrativních budov za stamiliony korun probudí i nejlín?jšího námi voleného zástupce. Z kasáren vzniknou hotely a obchody Ve špi?kový hotel s parkem a ojedin?lým výhledem na Pražský hrad se asi zm?ní budova ministerstva obrany Na Valech. Ú?etní hodnota objektu ?iní stovky milion? korun. Tržní jde do miliardy . A potvrzují to i marketingové odhady… Pouze v Praze hodlá vojsko prodat kolem ?ty?iceti – z ekonomického hlediska dob?e využitelných – objekt? a pozemk?…Zajímavý majetek m?že nabídnout i v Brn? ?i dalších m?stech…Zatím po?ítáme se stamilionovými zisky. (MFDnes.12.7.2003) Odborníci na reality se shodují, že stát se jen z?ídka zbavuje tak rozsáhlého a žádaného majetku, jaký nyní armáda nabízí. Pouze privatizace v devadesátých letech byla v?tší obchod.(MFDnes, 17.7.2003) Starosta Prahy 1 Vladimír Vihan se na oživení okolí obchodního domu Kotva t?ší. „Stav?jí se tam i podzemní garáže, takže po?ítáme s klidovou zónou pro lidi.“ (MFDnes.12.7.2003) Pan starosta Vihan hovo?í, jako by okolí obchodního domu Kotva byla n?jaká opušt?ná oblast. Ve skute?nosti tam však je rušno od rána do ve?era. Ale samoz?ejm? nic nebrání dalšímu oživení – je jen jaksi „trochu škoda“, že to je na úkor bezpe?nosti našeho státu. Ale takovými dotazy z?ejm? noviná?i necht?li radost panu Vihanovi kazit, takže o jeho názorech na drastické zmenšování ?eské armády se nic nedozvíme. Inu, okupa?ním jednotkám se tam alespo? bude dob?e nakupovat, podzemní garáže jim tam už stav?jí… Všichni jsou pot?ební, ale n?kdo víc Na armádu, která má zajistit obranyschopnost zem?, peníze nejsou. U?itel?m se slibuje zvyšování plat? již n?kolik let, avšak je vždy odloženo, protože jako naschvál p?ijdou problémy, jako nap?íklad povodn?, a nenajdou se na náhradu škod jiné peníze než ty, které byly p?islíbeny na zvýšení plat? u?itel?. V lét? tohoto roku je státní rozpo?et v takové krizi, že se škrtá úpln? všude. Ovšem v p?ípade policist? je situace úpln? jiná. Žádné plané sliby – aniž by o zvýšení plat? žádali, dostanou p?idáno v pr?m?ru 7 000,-K? (tj. 50% pr?m?rného platu v ?eské republice) a jejich pr?m?rný plat bude 32 000,-K?, tj. dvojnásobek pr?m?rného u?itelského platu. P?i?emž u?itelé jsou všichni absolventi vysokých škol, mezi policisty je vysokoškolák? mnohem mén?. Pokud se policist?m tak významn? zvyšuje plat, z?ejm? se od nich bude o?ekávat pln?ní zvl᚝ náro?ných úkol?. Nabízí se otázka: Jak to, že pro n?koho peníze nejsou, a pro n?koho jsou? Vysv?tlení je jediné: Policista je pro náš „demokratický“ stát dvakrát d?ležit?jší než u?itel. Jak se d?lají klí?ová rozhodnutí ve skute?n? demokratických zemích Postup naší vlády pro zajímavost porovnáme se Švýcarskem, kde v dob? nep?íliš dávné byl p?edložen v referendu návrh, aby do konce století ozbrojené síly zem? nem?ly právo koupit nová vojenská letadla. Návrh byl p?itažlivý hned dv?ma zp?soby – jednak by se tím ušet?ilo zna?né množství státních financí, a jednak odpovídal duchu antimilitarismu z období konce studené války. Avšak proti veškerému o?ekávání byl návrh v referendu zamítnut. Švýcarský systém domobrany Ve Švýcarsku je obrana 7 milion? obyvatel zajišt?na vlastními ob?any. 650 000 voják?, ?len? mili?ní domobrany, má svou výzbroj, tj. vybavení, zbra? i munici doma. Podle ústavy každý Švýcar, je-li uznán schopným, absolvuje ve dvaceti letech ?ty?m?sí?ní základní vojenský výcvik. Až do 32 let pak prod?lává každý rok další výcvik a školení. Pak do svých 50.let absolvuje další ?ty?i cvi?ení. Tato milice m?že vést p?i p?ípadném útoku velmi ú?inný odpor. A navíc v p?ípad? války lze obyvatelstvo z 90 procent ukrýt v betonových krytech. Švýcarsko má snad nejhustší sí pevnostních opevn?ní a podzemních za?ízení. Samotná délka muni?ních sklad? v horách m??í kolem 80 kilometr?. Je ?eská republika pevným ?lánkem obranného systému NATO? ?eská republika se zavázala v NATU k financování své armády v ur?ité výši. Po škrtech, které jsou nyní ve?ejnosti sd?lovány, jist? ?eská republika své sliby nesplní. Jaký je postoj NATO k této skute?nosti? Jak bude NATO na chystané drastické zm?ny reagovat, když místo zvýšení výdaj? na zbrojení je radikáln? snižujeme? O tom sd?lovací prost?edky také ml?í. V 30 000 ?lenné armád?, v níž bude 7 000 ob?anských zam?stnanc?, m?že být dle laického odhadu maximáln? 20 000 bojeschopných a vyzbrojených voják?. M?že 20 000 voják? ubránit svých 10 milion? obyvatel? Na 500 obyvatel p?ipadne 1 bojeschopný voják, to znamená, že v principu milionovou Prahu bude bránit 2 000 voják?. Každou pražskou ?tvr, která má v pr?m?ru 100 000 obyvatel (nap?.Jižní M?sto má 100 000 obyvatel) bude bránit v p?ípad? teroristických útok? 200 voják?. A každý ob?an si tak m?že spo?ítat, kolik voják? (statisticky) bude bránit práv? jeho m?sto. Ubráníme se? a) Je si vláda jista, že nebude pot?eba armáda, aby ?elila hrozbám ze zahrani?í? Navíc v posledních 10 letech rychle nar?stá nebezpe?í terorismu. Co když n?kolik desítek nebo stovek terorist? obsadí klí?ová místa v našem stát? – p?ehrady, elektrárny, vodárny? Co když za?nou terorizovat ob?any? U nás se mohou sami bránit jen n?které skupiny ob?an?: b) Policisté a vojáci, kte?í mají v držení služební zbra?, c) Myslivci, kte?í mají v držení svou zbra?, d) Další ob?ané, kte?í mají zbrojní pas a legáln? drženou zbra?, e) Ob?ané, kte?í drží zbra? nelegáln? (a tedy porušily zákon) – tato poslední skupina je zvýhodn?na proti t?m slušným, kte?í zákon dodržují a, bohužel, ani zrovna netouží zbra? vlastnit. Jak se takto nevyzbrojené obyvatelstvo ubrání útoku nep?ítele? Bude armáda, která zbude po redukci, dostate?n? po?etná, dostate?n? vyzbrojená a dostate?n? schopná, aby ú?inn? chránila své ob?any p?ed napadením zvenku nebo zevnit?? Bude taková armáda schopna uhájit svým ob?an?m svobodu? Je vláda, která nezajistí obranyschopnost a tedy svobodu národa, garantem svobody svého národa? Kde jsou ?eské „state?né ob?anské iniciativy“? Starost o bezpe?nost iráckých ob?an? v dob? války proti Saddámu Husajnovi je vyhnala demonstrovat do ulic. Bezpe?nost vlastních ob?an? je nezajímá? Do dnešního dne nebylo možno slyšet jediné jejich prohlášení, vid?t jedinou jejich demonstraci. Armáda pro použití v boji s vnit?ním nep?ítelem Pod žižkovským památníkem v Praze stojí historický tank T-34. Ve sbírkách Vojenského muzea je pak dalších šestat?icet obrn?nc?, které prošly bitvami druhé sv?tové války. ?eská armáda bude mít po vládních škrtech o sedm tank? mén? než muzeum….Ješt? v roce 1990 m?la ve výzbroji 4500 tank?….P?ítomné noviná?e (ministr Kostelka) pobavil p?iznáním, že ani t?ch t?icet modernizovaných obrn?nc? armáda nepot?ebuje, protože nev??í, že v Evrop? vznikne v následujících letech konflikt, p?i n?mž se použijí. (MFDnes, 11.7.2003) Jak je možné, že vláda na záchranu krachujících bank a podnik? peníze vydávala, a najednou již nejsou? Jsou banky d?ležit?jší než vlastní armáda? Je nedostatek financí skute?ným d?vodem pro rušení vojenských posádek a snižování stavu zbraní? Není to výzva, že teï je s námi možno d?lat cokoliv? Jaké úkoly bude plnit taková malá armáda? Proti vn?jšímu nep?íteli nebude schopná ú?inn? zasáhnout. Snad možná proti vnit?nímu… Vláda dosud hovo?ila o reform?, což je vždy chápáno jako zm?na kvalitativní, a o profesionalizaci armády. Náhle jde o zm?nu po?tu (zbraní, voják?), tj. o zm?nu kvantitativní – to p?eci není reforma! Nebyli jsme systematicky obelháváni? Je možné, že tak obrovský nedostatek financí vláda vidí až na poslední chvíli, tj. v okamžiku, kdy musí tak drasticky šet?it? Jak dlouho vláda tajila, že nemá peníze na obranu zem?? Hovo?ilo se o „profesionalizaci armády“ proto, aby bylo možno zna?nou ?ást armády elegantn? zrušit? Jak je možné, že této vlád? chybí miliardy korun na udržení obranychopnosti zem?, a p?esto neodstoupí? Má v?bec naše sou?asná vláda zájem hájit bezpe?nost této zem?? Pokud budeme napadeni, budou stát naši volení zástupci v ?ele svého národa, nebo odletí zvláštním speciálem n?kam – t?eba zrovna do Švýcarska?