| Zatah na hackery
| Rad a chaos v elektronickem pohranici
|
| Bruce Sterling | 3
| prelozil: Vaclav Barta, 2:423/59.1 nnn
nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn
Peknym prikladem tohoto rozporu jsou pozoruhodne aktivity
"Emanuela Goldsteina", sefredaktora a vydavatele tisteneho
casopisu jmenem *2600: Hackersky ctvrtletnik*. Goldstein studoval
anglictinu na Statni univerzite na Long Islandu v New Yorku
v 70. letech, kde se podilel na provozu mistni univerzitni
radiostanice. Jeho vzrustajici zajem o elektroniku ho privedl do
kruhu Yippies okolo magazinu *TAP* a tedy do digitalniho
undergroundu, kde se stal, podle svych slov, "techno-krysou".
Jeho casopis publikuje techniky pruniku do pocitacu a "vyprav" do
telefonni site a take odhaleni zlocinnych praktik
telekomunikacnich spolecnosti a neuspechu vlady.
Goldstein zije tise a velmi uzavrene ve velke, hroutici se
viktorianske vile v Setauketu ve state New York. Dum na morskem
pobrezi je vyzdoben schematy telefonnich obvodu, kusy vyplaveneho
dreva a beznymi dekoracemi hippie squatu. Je svobodny, mirne
zanedbany a zivi se prevazne hotovymi jidly a krocani nadivkou
jedenou primo z krabice. Goldstein ma vyrazny sarm a eleganci,
kratky, odzbrojujici usmev a nelitostnou, tvrdohlavou, vpravde
recidivistickou integritu, kterou americka elektronicka policie
poklada za skutecne nebezpecnou.
Goldstein prijal sve nom de guerre, v reci hackeru "handle",
podle postavy z Orwellova *1984*, coz je vymluvnym priznakem
kriticnosti jeho politickych postoju a nazoru na spolecnost. Sam
neni praktikujici hacker, ackoli jejich akce s vervou podnecuje,
zvlaste jsou-li zamereny proti velkym spolecnostem nebo vladnim
organizacim. Neni ani zlodej, naopak opovrzlive kritizuje pouhou
kradez telefonnich hovoru, davaje prednost "pruzkumu a ovladani
systemu". Pravdepodobne nejlepe ho lze popsat a pochopit jako
*disidenta*.
Jakkoli podivne to muze znit, Goldstein zije v moderni
Americe ve velice podobnych podminkach, v jakych zili
intelektualni disidenti ve Vychodni Evrope. Jinymi slovy,
otevrene se hlasi k hodnotovemu systemu, ktery je hluboce
a neodstranitelne neslucitelny se systemem tech, kteri vladnou,
i policie. Hodnoty vyjadrovane v *2600* jsou zpravidla zastavany
ironicky, sarkasticky, paradoxne nebo primo zmatene. Ale jejich
zakladni ton je nepochybne antiautoritarsky. *2600* trva na tom,
ze technicka moc a specialni vedomosti, jakehokoli ziskatelneho
druhu, patri plnym pravem do rukou tech lidi, jez jsou natolik
odvazni a odhodlani, aby si je opatrili - vsemi dostupnymi
prostredky. Nastroje, zakony nebo systemy, ktere brani volnemu
pristupu a sireni vedomosti, jsou provokacemi, jez by mel kazdy
svobodny a sebevedomy hacker neunavne nicit. "Soukromi" vlad,
obchodnich spolecnosti a jinych bezduchych technokratickych
organizaci nesmi byt chraneno ke skode svobody a neomezene
iniciativy individualni techno-krysy.
Jenze v nasem soucasnem prozaickem svete si jak vlady, tak
obchodni spolecnosti davaji velice zalezet na restrikci
informaci, ktere jsou tajne, obchodnim tajemstvim, pro vnitrni
potrebu, duverne, copyrightovane, patentovane, nebezpecne,
nelegalni, neeticke, poskozujici povest ci jinak citlive. To dela
z Goldsteina nezadouci osobu a z jeho filozofie hrozbu.
Velice malo okolnosti Goldsteinova kazdodenniho zivota by
prekvapilo, rekneme, Vaclava Havla. (Mimochodem muzeme
poznamenat, ze prezidentu Havlovi byl sveho casu zabaven jeho
textovy editor ceskoslovenskou policii.) Goldstein publikuje
*samizdat* a polootevrene funguje jako informacni centrum
undergroundu a zaroven vyzyva vladni moc, aby dodrzovala sva
vlastni pravidla: svobodu slova a prvni dodatek ustavy.
Goldsteinuv vzhled presne padne k jeho image techno-krysy
- nosi vlasy az na ramena a cernou piratskou capku vyzyvave
nasazenou na stranu. Casto se objevuje na setkanich pocitacovych
odborniku, podoben duchu zavrazdeneho z Macbetha, kde tise
posloucha, zasnene se usmiva a dela si peclive poznamky.
Setkani pocitacovych odborniku jsou zpravidla verejna, takze
je pro ne velmi obtizne zbavit se Goldsteina a jemu podobnych bez
pouziti nezakonnych a protiustavnich opatreni. Sympatizanti,
z nichz mnoho je vazenymi obcany na zodpovednych mistech,
obdivuji Goldsteinovy postoje a potaji mu predavaji informace.
Neznamy, ale zrejme znacny podil Goldsteinovych vice nez 2000
ctenaru tvori bezpecnostni odbornici telekomunikacnich
spolecnosti a policiste, kteri jsou nuceni predplacet si *2600*,
aby si udrzeli prehled o novych hackerskych aktivitach. Dostavaji
se tak do situace, kdy se skripenim zubu *plati tomu chlapovi
najem*, coz by jiste potesilo Abbieho Hoffmana (jednoho z nemnoha
Goldsteinovych idolu).
Goldstein je dnes pravdepodobne nejznamejsim reprezentantem
hackerskeho undergroundu a zcela jiste tim nejnenavidenejsim.
Policie ho povazuje za verejneho nepritele, kaziciho mladez,
a mluvi o nem s nefalsovanym odporem. Jako ovad je maximalne
uspesny.
Napriklad po kolapsu telefonniho systemu z 15. ledna 1990
Goldstein na strankach *2600* zrucne vetrel spojarum sul do ran.
"Byla to pro telefandy legrace, kdyz jsme pozorovali, jak se
system hrouti," priznal vesele. "Ale bylo to i zlovestne znameni
veci pristich... Nekteri lide z AT&T se snazili s pomoci
serioznich, nicmene ignorantskych medii sirit predstavu, ze mnoho
spolecnosti ma tentyz software a muze tedy se tedy stretnout se
stejnym problemem nekdy v budoucnosti. To neni pravda. Defektni
software pouziva vyhradne AT&T. Prirozene, jine spolecnosti se
mohou stretnout se zcela *jinymi* softwarovymi problemy. Ale
AT&T take."
Po technicke diskusi o nedostatcich systemu nabidla
techno-krysa z Long Islandu stovkam kvalifikovanych inzenyru
giganticke nadnarodni spolecnosti konstruktivni kritiku. "Nevime,
proc se vyznamna telekomunikacni spolecnost jako AT&T chovala tak
neschopne. Kde byly zalohy? Jiste, pocitacove systemy se hrouti
kazdou chvili. Ale lide, kteri chteji telefonovat, nejsou titiz
jako lide, kteri se pripojuji k pocitacum. Rozdil je v tom, ze
kolaps telefonni site ci jine zakladni sluzby neni
akceptovatelny. Budeme-li i nadale duverovat technologii, aniz
bychom ji rozumeli, muzeme se tesit na mnohe dalsi variace na
toto tema.
Je povinnosti AT&T vuci jejim zakaznikum, aby byla
pripravena *okamzite* prepnout na jinou sit, zacne-li se dit neco
podivneho ci nepredvidatelneho. V tomto pripade neni novinkou ani
tak selhani pocitacoveho programu jako selhani cele struktury
AT&T."
Samotna predstava toho... te *osoby*... nabizejici "rady"
o "cele strukture AT&T", je vic, nez nekteri lide dokazi snest.
Jak se tenhle napul kriminalnik odvazuje diktovat, jake chovani
AT&T je "akceptovatelne"? Zvlast kdyz v tom samem cisle publikuje
detailni schemata zapojeni pro vytvareni ruznych signalnich tonu
telefonni site, ktere jsou verejnosti nedostupne.
"Vsimnete si, co se stane, kdyz pustite ton nebo dva ze
'stribrne skrinky' do vasi mistni site nebo do dalkoveho spojeni
od ruznych spolecnosti," radi jeden z prispevatelu *2600*, "Mr.
Upsetter" ("Zneklidnovac") v clanku "Jak vyrobit signalni
skrinku". "Kdyz experimentujete systematicky a delate si zaznamy,
urcite zjistite mnoho zajimaveho."
To je samozrejme vedecky postup prace, zpravidla povazovany
za chvalyhodnou aktivitu a jeden z kvetu moderni civilizace.
Clovek se skutecne muze takovou cilevedomou intelektualni
cinnosti naucit ledacos. Zamestnanci telekomunikacnich
spolecnosti povazuji tento druh "vyzkumu" za ekvivalentni hazeni
dynamitovych patron do jejich rybnika, aby se zjistilo, co zije
na dne.
*2600* je publikovano pravidelne od roku 1984. Redakce
zalozila i BBS, potiskovala tricka *2600*, prijimala faxy...
V cisle z jara 1991 je na strane 45 zajimave oznameni: "Prave
jsme zjistili, ze k nasi faxove lince je pripojen jeden kabel
navic, vedouci k telefonnimu sloupu. (Uz byl odstranen.) Vase
faxy k nam i ke komukoli jinemu mohou byt monitorovany."
Ve svete podle *2600* je mala skupinka technokratickych
bratri (a, zridkakdy, sester) obklicenym predvojem opravdove
svobody a ctnosti. Zbytek sveta je eldoradem zlocinu komercnich
spolecnosti a korupce vysokych vladnich mist, cas od casu
zmirnovanych snazivou ignoranci. Precist nekolik cisel za sebou
znamena vstoupit do nocni mury podobne Solzenicynovym, i kdyz ne
tak pesimisticke, protoze *2600* je casto velice zabavny.
Goldstein se nestal tercem Zatahu na hackery, ackoli proti
nemu verejne, hlasite a vymluvne protestoval a zatah podstatne
prispel k jeho slave. Nebylo tomu tak proto, ze neni povazovan za
nebezpecneho - opak je pravdou. Goldstein mel potize se zakonem
v minulosti: v roce 1985 byla BBS *2600* zabavena FBI a cast
softwaru na ni byla formalne prohlasena za "lupicsky nastroj ve
forme pocitacoveho programu". Ale v roce 1990 Goldstein unikl
primemu postihu, protoze jeho casopis je tisten na papire
a uznavan za subjekt ustavniho prava na svobodu tisku. Jak jsme
videli v pripadu *Ramparts*, neni tato ochrana ani zdaleka
absolutni. Nicmene z praktickeho hlediska by zastaveni *2600*
soudnim prikazem vyvolalo takove mnozstvi pravnickych potizi, ze
je proste technicky nemozne, prinejmensim v soucasnosti. Behem
roku 1990 Goldstein i jeho casopis drze prosperovali.
Zatah na hackery v roce 1990 se misto toho zameril na
pocitacovou formu zakazanych dat. Byl to, predevsim a v prvni
rade, zatah na *bulletin boardy*. Bulletin board systems
("nastenkove systemy"), casteji zname pod osklivym,
nepluralizovatelnym [v anglictine - pozn. prekl.] akronymem
"BBS", jsou zivou vodou digitalniho undergroundu. Boardy byly
i nejdulezitejsim prvkem taktiky a strategie policie pri zatahu.
BBS muze byt formalne definovana jako pocitac slouzici pro
vymenu informaci a zprav mezi uzivateli, kteri ho volaji
telefonem pomoci modemu. "Modem", coz je zkratka
z modulator-demodulator, je zarizeni prevadejici digitalni
impulsy pocitacu do slysitelnych analogovych telefonnich signalu
a naopak. Modem spojuje pocitac s telefonni siti a tedy s jinymi
pocitaci.
Velke salove pocitace jsou propojeny uz od 60. let, ale
*osobni* pocitace, kontrolovane jednotlivymi majiteli a umistene
v jejich domech, byly poprve spojeny koncem 70. let. "Board"
vytvoreny Wardem Christensenem a Randy Suessem v unoru 1978
v Chicagu je obecne povazovan za prvni BBS na osobnim pocitaci
hodnou toho jmena. Boardy funguji na mnoha ruznych typech
pocitacu a pouzivaji mnoho ruznych druhu softwaru. Prvni boardy
byly primitivni a plne chyb a jejich manazeri, znami jako
"systemovi operatori" neboli "sysopove", byli plne vytizeni
technicti experti a autori sveho softwaru. Ale jako prakticky
vsechno ostatni ve svete elektroniky, staly se v prubehu 80. let
i boardy rychlejsimi, levnejsimi, lepe navrzenymi a vubec
sofistikovanejsimi. Rychle se take rozsirily od pionyru do rukou
siroke verejnosti. V roce 1985 bylo v Americe kolem 4 000 boardu.
Vypocty z roku 1990 udavaji priblizny pocet okolo 30 000 v USA
a dalsi tisice v jinych zemich.
BBS jsou neregulovane podniky. Stat se majitelem boardu je
operativni, nicim nebrzdena akce. V zasade kazdy, kdo ma pocitac,
modem, software a telefonni linku muze zalozit vlastni board.
S vybavenim z druhe ruky a public-domain softwarem zdarma muze
byt cena boardu velmi nizka - nizsi nez naklady na vlastni
casopis nebo i jen solidni pamflet. Rada prodejcu nabizi software
pro BBS a trenuje sysopy-amatery, kteri nemaji odborne znalosti,
v jeho pouzivani.
Boardy nejsou "tisk". Nejsou to ani casopisy, ani knihovny,
ani telefony, ani amaterska radia, ani tradicni korkove nastenky
v mistni pradelne, ackoli maji jiste spolecne rysy se vsemi
temito drivejsimi medii. Boardy jsou nove medium - mozna dokonce
*mnoho druhu* novych medii.
Podivejme se na jejich jedinecne rysy: jejich provoz je
laciny, i kdyz maji celostatni ci dokonce globalni dosah. Kontakt
s boardem muze byt navazan z kterehokoli mista globalni telefonni
site a majitele boardu to *nic nestoji* - telefonni ucet plati
volajici, a je-li volajici mistni, je hovor zadarmo [temer,
v Americe - pozn. prekl.]. Na boardech se neobraci redakcni elita
k masam posluchacu. Sysop boardu neni exkluzivnim autorem ani
editorem - je hostitelem v elektronickem salonu, kde se kazdy
muze obracet k verejnosti, hrat roli verejnosti ci si vymenovat
soukrome zpravy s jinymi ucastniky. "Konverzace" na boardech,
jakkoli plynula, rychla a vysoce interaktivni, neni mluvena, ale
psana. Je take relativne, a nekdy zcela, anonymni.
A protoze boardy jsou levne a vsudypritomne, jejich regulace
a povinnost ziskat licenci je pravdepodobne prakticky
neprosaditelna. Takova operace by byla srovnatelna s pokusem
"regulovat", "kontrolovat" a "povolovat" posilani dopisu
- pravdepodobne jeste tezsi, protoze posta je na rozdil od
telefonu rizena federalni vladou. Boardy ridi jednotlivci,
nezavisle a zcela podle svych zalib.
Pro sysopa neni hlavnim limitujicim faktorem cena provozu
boardu. Po pocatecni investici do pocitace a modemu je jedinym
trvalym nakladem cena za telefonni linku (nebo nekolik
telefonnich linek). Hlavnimi limitujicimi faktory jsou cas
a energie. Boardy je treba udrzovat. Novi uzivatele jsou
zpravidla "proverovani" - museji obdrzet individualni hesla a byt
kontaktovani telefonem ve svych domovech, aby byla potvrzena
jejich identita. Obtizni uzivatele, jichz je mnoho, museji byt
vychovavani ci odstraneni. Rychle se mnozici zpravy museji byt
vymazany, kdyz zestarnou, aby nebyla prekrocena kapacita systemu.
Programy (pokud je board nabizi) musi byt kontrolovany na
pritomnost pocitacovych viru. Je-li za pouziti boardu vyzadovan
poplatek (coz je cim dal tim beznejsi, zejmena na vetsich
a propracovanejsich systemech), musi byt vedeno ucetnictvi a ucty
zasilany uzivatelum. A kdyz se board zhrouti - coz je velmi bezna
udalost - musi byt opraven.
Boardy lze tridit podle snahy, ktera je venovana jejich
provozu. Za prve muze jit o zcela otevreny board, jehoz sysop
vytahuje plechovky piva na ex a sleduje reprizy televiznich
serialu, zatimco jeho uzivatele casem zpravidla degeneruji do
anarchie a posleze ticha. Druhym typem je kontrolovany board,
jehoz sysop se objevuje jednou za cas, uklidi, zklidni hadky,
zverejni oznameni a zbavi komunitu pitomcu a potizistu. Treti je
silne kontrolovany board, ktery trva na dospelem a zodpovednem
chovani a cenzuruje vsechny zpravy povazovane za urazlive,
impertinentni, ilegalni nebo nesmyslne. A poslednim typem je
kompletne editovana "elektronicka publikace", prezentovana
mlcicimu publiku, jemuz neni dovoleno primo reagovat.
Boardy se daji tridit podle stupne sve anonymity. Existuji
kompletne anonymni boardy, kde kazdy pouziva pseudonym - "handle"
- a ani sysop nezna pravou identitu uzivatelu. Na boardu tohoto
typu je i sysop sam zpravidla anonymni. Druhym, beznejsim typem
je board, kde sysop zna (nebo si mysli, ze zna) prava jmena
a adresy vsech uzivatelu, ale uzivatele neznaji jmena ostatnich
a nemuseji znat ani sysopovo. Treti je board, kde kazdy musi
pouzivat prava jmena a anonymni hrani cizich roli je zakazano.
Boardy se daji roztridit podle rychlosti odezvy. "Chat"
("pokec") boardy simultanne spojuji nekolik uzivatelu na ruznych
linkach, kteri ctou zpravy ostatnich v tom samem okamziku, kdy
jsou psany. ("Chat" nabizi mnoho velkych boardu vedle svych
ostatnich sluzeb.) Boardy s pomalejsi odezvou, ktere mohou mit
jen jednu telefonni linku, ukladaji zpravy postupne, jednu za
druhou. Nektere boardy jsou otevreny pouze v prubehu dne nebo
o vikendech, coz jejich odezvu podstatne zpomaluje. *Sit* boardu,
jako je treba "FidoNet", muze prenaset elektronickou postu
z boardu na board, z jednoho kontinentu na druhy, pres neomezene
vzdalenosti - ovsem sneci rychlosti, srovnatelnou s rychlosti
posty, takze zprave muze trvat nekolik dni, nez se dostane
k adresatovi a vyvola odpoved.
Boardy lze tridit podle soudrznosti komunity jejich
uzivatelu. Nektere boardy zduraznuji vymenu soukrome posty, od
jednoho odesilatele k jednomu prijemci. Jine uprednostnuji
verejne zpravy a mohou se dokonce zbavovat lidi, kteri pouze
"cihaji", tj. ctou zpravy, ale sami se diskuse neucastni. Nektere
boardy jsou intimni a sousedske, jine chladne a vysoce technicke.
Nektere jsou jen o malo vic nez zasobniky softwaru, kde uzivatele
"downloaduji" a "uploaduji" programy, ale mezi sebou navzajem
komunikuji jen malo, pokud vubec.
Boardy mohou byt roztrideny podle sve pristupnosti. Nektere
boardy jsou naprosto verejne. Jine jsou soukrome, urcene pouze
pro sysopovy osobni pratele. Nektere boardy prideluji svym
uzivatelum ruzny status. Na takovych boardech jsou nekteri
uzivatele, zejmena zacatecnici, neznami nebo deti, vpousteni jen
do verejne casti, pripadne je jim zakazano psat zpravy. Na druhe
strane sysopovi oblibeni uzivatele mohou psat bez omezeni
a zustat "on-line" jak dlouho chteji, a to i za cenu omezeni
jinych lidi, kteri se chteji prihlasit. Uzivatele s vysokym
statusem mohou mit pristup do skrytych oblasti boardu, napriklad
k "nestandardnim" tematum, soukromym diskusim a/nebo cennemu
softwaru. Oblibeni uzivatele se dokonce mohou stat "vzdalenymi
sysopy" s pravem prevzit logickou kontrolu boardu pomoci sveho
vlastniho pocitace. Pomerne casto takovi "vzdaleni sysopove"
prevezmou veskerou praci i kontrolu boardu, fyzicky umisteneho
v cizim dome. Nekdy sdili moc nekolik "co-sysopu".
Boardy mohou byt trideny i podle velikosti. Velke,
celostatni komercni site, napriklad CompuServe, Delphi, GEnie
nebo Prodigy, pracuji na salovych pocitacich a zpravidla nejsou
povazovany za "boardy", ackoli sdileji mnoho jejich
charakteristik, jako je elektronicka posta, diskusni konference,
softwarove knihovny a velke a stale rostouci pravni problemy s
obcanskymi svobodami. Nektere soukrome boardy maji az 30
telefonnich linek a relativne sofistikovany hardware. Jine jsou
malicke.
Boardy se lisi svou popularitou. Nektere jsou velke
a preplnene a uzivatele si na ne musi protlacit cestu trvalym
signalem "obsazeno". Jine jsou velke a prazdne - je jen malo
smutnejsich veci nez kdysi prosperujici board, kam uz nikdo
nevola a kde na mrtve konverzace zmizelych uzivatelu useda
digitalni prach. Nektere boardy jsou malicke a intimni a jejich
telefonni cisla jsou umyslne drzena v tajnosti, takze se k nim
muze prihlasit jen maly pocet lidi.
A nektere boardy jsou *podzemni*.
Boardy dokazi byt tajemne. Aktivity jejich uzivatelu mohou
byt nekdy jen tezko odlisitelne od spikleneckych. Nekdy *jsou*
spiklenecke. Boardy slouzily, nebo byly obvineny, ze slouzi,
vsemoznym extremistickym skupinam, a podnecovaly, nebo byly
obvineny z podnecovani, vsech myslitelnych spolecensky
neprijatelnych, radikalnich, spinavych ci kriminalnich aktivit.
Existuji satanisticke boardy. Nacisticke boardy. Pornograficke
boardy. Pedofilni boardy. Drogove boardy. Anarchisticke boardy.
Komunisticke boardy. Homosexualni a lesbicke boardy (tech je
zvlast velke mnozstvi a mnohe z nich jsou zive a popularni a maji
bohatou historii). Sektarske boardy. Evangelicke boardy. Boardy
pro carodeje, hippies, punkery, skateboardisty a privrzence UFO.
Klidne mohou existovat boardy pro masove vrahy, unosce letadel
a najemne zabijaky. Nikdo to nemuze vyvratit. Neodhadnutelny
pocet boardu rasi, kvete a uvada v kazdem koute rozvinuteho
sveta. I na prvni pohled nevinne, verejne pristupne boardy mohou
obsahovat, a nekdy skutecne obsahuji, tajne oblasti, otevrene
jen vyvolenym. A i na velkych, verejnych, komercnich sitich je
soukroma posta zcela soukroma - a velice snadno muze byt
kriminalni.
Boardy se venuji prakticky kazdemu predstavitelnemu tematu,
jakoz i tematum, jez si lze predstavit jen stezi. Pokryvaji
siroke spektrum socialnich aktivit. Nicmene vsichni jejich
uzivatele maji cosi spolecneho: jsou vlastniky pocitacu
a telefonu. Pocitace a telefony jsou tedy prirozene jednemi
z nejdulezitejsich temat konverzace na temer kazdem boardu.
A hackeri a telefandove, tito narkomansti nadsenci do
pocitacu a telefonu, ziji boardy. Roji se kolem boardu
a ziskavaji na nich nove privrzence. Koncem 80. let se skupiny
telefandu a hackeru, spojene boardy, fantasticky rozsirily.
Pro demonstraci pouzijme seznam hackerskych skupin,
zkompilovany redaktory *Phracku* 8. srpna 1988.
The Administration ("Administrativa"). Advanced
Telecommunications, Inc. ALIAS. American Tone Travelers. Anarchy
Inc. Apple Mafia. The Association. Atlantic Pirates Guild ("Rad
atlantickych piratu").
Bad Ass Mother Fuckers ("Matkomrdi se spatnou prdeli").
Bellcore. Bell Shock Force. Black Bag ("Cerna kapsa").
Camorra. C&M Productions. Catholics Anonymous. Chaos Computer
Club. Chief Executive Officers. Circle Of Death ("Kruh smrti").
Circle Of Deneb. Club X. Coalition of Hi-Tech Pirates.
Coast-To-Coast. Corrupt Computing. Cult Of The Dead Cow ("Kult
mrtve kravy"). Custom Retaliations ("Odveta na miru").
Damage Inc ("Porucha"). D&B Communications. The Dange Gang
("Zatrapena banda"). Dec Hunters. Digital Gang. DPAK.
Eastern Alliance ("Vychodni aliance"). The Elite Hackers
Guild. Elite Phreakers and Hackers Club ("Klub elitnich telefandu
a hackeru"). The Elite Society Of America. EPG. Executives Of
Crime. Extasy Elite.
Fargo 4A. Farmers Of Doom. The Federation. Feds R Us. First
Class ("Prvni trida"). Five O ("Petka"). Five Star ("Pet P").
Force Hackers. The 414s.
Hack-A-Trip. Hackers Of America. High Mountain Hackers
("Vysokohorsti hackeri"). High Society ("Lepsi spolecnost"). The
Hitchhikers.
IBM Syndicate ("Mafie IBM"). The Ice Pirates ("Diamantovi
pirati"). Imperial Warlords. Inner Circle ("Vnitrni kruh"). Inner
Circle II. Insanity Inc. International Computer Underground
Bandits.
Justice League of America. Kaos Inc ("Chaos"). Knights Of
Shadow. Knights Of The Round Table ("Rytiri kulateho stolu").
League Of Adepts. Legion Of Doom. Legion Of Hackers
("Hackerska legie"). Lords Of Chaos. Lunatic Labs, Unlimited
("Laboratore silenstvi").
Master Hackers. MAD! ("Amok"). The Marauders ("Najezdnici").
MD/PhD (akademicky titul). Metal Communications, Inc.
MetalliBashers, Inc. MBI. Metro Communications. Midwest Pirates
Guild.
NASA Elite. The NATO Association. Neon Knights ("Neonovi
rytiri"). Nihilist Order. Order Of The Rose. OSS.
Pacific Pirates Guild. Phantom Access Associates. PHido
PHreaks. The Phirm ("Firma"). Phlash ("Zablesk"). PhoneLine
Phantoms. Phone Phreakers Of America. Phortune 500. Phreak Hack
Delinquents. Phreak Hack Destroyers. Phreakers, Hackers, And
Laundromat Employees Gang ("Gang telefandu, hackeru a zamestnancu
pradelen") cili PHALSE Gang ("Falesny gang"). Phreaks Against
Geeks ("Telefandove proti frajerum"). Phreaks Against Phreaks
Against Geeks. Phreaks and Hackers of America. Phreaks Anonymous
World Wide. Project Genesis. The Punk Mafia. The Racketeers. Red
Dawn Text Files ("Textove soubory rudeho usvitu"). Roscoe Gang.
SABRE. Secret Circle of Pirates. Secret Service ("Tajna
sluzba"). 707 Club. Shadow Brotherhood ("Bratrstvo stinu"). Sharp
Inc. 65C02 Elite. Spectral Force. Star League ("Hvezdna liga").
Stowaways. Strata-Crackers.
Team Hackers '86. Team Hackers '87. TeleComputist Newsletter
Staff ("Redakce Telecomputistu"). Tribunal Of Knowledge. Triple
Entente ("Trojita aliance"). Turn Over And Die Syndrome ("Priznak
Otoc se a zemri") cili TOADS ("Ropuchy").
300 Club. 1200 Club. 2300 Club. 2600 Club. 2601 Club. 2AF. The
United Soft WareZ Force ("Jednotky softwarovych piratu"). United
Technical Underground ("Spojeny technicky underground").
Ware Brigade ("Softwarova brigada"). The Warelords. WASP.
Ponorit se do tohoto seznamu je hluboky, temer mysticky
zazitek. Jako kulturni artefakt je vyslovene poeticky.
Undergroundove skupiny - subkultury - lze rozlisit od
nezavislych kultur podle jejich zvyku neustale se odvolavat na
materskou spolecnost. Subkultury ze sve podstaty museji udrzovat
membranu, oddelujici je od okoli. Vyzyvave saty a uces,
specializovany zargon, charakteristicke, oddelene oblasti mest,
odlisna doba vstavani, prace a spanku... Digitalni underground,
ktery se specializuje na informace, klade velky duraz na jazyk
jako nastroj ozvlastneni. Jak je videt z predchazejiciho seznamu,
s oblibou pouziva parodii a vysmech. Je zajimave vsimnout si, kdo
je tercem tohoto vysmechu.
Za prve, velke spolecnosti. Mame tu Phortune 500 (Fortune
500 je seznam peti set nejbohatsich Americanu, publikovany
stejnojmennym casopisem), The Chief Executive Officers (titul
reditele velke spolecnosti), Bellcore (vyzkumna laborator AT&T),
IBM Syndicate, SABRE (pocitacovy rezervacni system pouzivany
aeroliniemi). Pozoruhodne je caste uzivani "Inc." - zadna
z hackerskych skupin neni skutecnou korporaci, ale zjevne je tesi
hrat si na ne.
Za druhe, vladu a policii. NASA Elite, NATO Association.
Feds R Us (parodie na nazev hrackarske firmy, doslova "Policajti
jsou my") a Secret Service jsou pekne priklady verbalni odvahy.
OSS neboli Office of Strategic Services ("Urad strategickych
sluzeb") byl predchudcem CIA.
Za treti, zlocince. Pouziti nelichotivych pejorativ jako
zvraceneho vyznamenani je klasickou taktikou subkultur: punkeru,
piratu, banditu, gangu a mafii.
Nestandardni ortografie, zejmena uzivani "ph" misto
"f" a "z" misto "s" oznacujiciho plural, je nezamenitelnym
charakteristickym znakem. Stejne tak pouzivani cislice "0" misto
pismene "O" - abecedy pocitacu zpravidla odlisuji nulu
proskrtnutim, takze rozdil je zrejmy.
Nektere vyrazy poeticky opisuji ilegalni pronikani do
pocitacu: Stowaways ("Cerni pasazeri"), Hitchhikers ("Stopari"),
PhoneLine Phantoms ("Fantomove telefonni linky"), Coast-to-Coast
("Dalkovi"). Vsimnete si take casteho pouzivani slov jako "elita"
a "mistr". Nektere nazvy jsou vulgarni, nektere obscenni, dalsi
pouze krypticke - vse s cilem prekvapit, urazit, zmast "normalni"
lidi a nedovolit jim zustat lhostejnymi.
Mnoho hackerskych skupin jeste dale sifruje sva jmena
pouzivanim akronym: z nazvu United Technical Underground se stava
UTU, z Farmers of Doom ("Pestitele zkazy") FoD, the United
SoftWareZ Force trva na zkratce "TuSwF" - a beda ignorantskemu
krtkovi, jez nevi, ktera pismena maji byt velka.
Dale je treba si vsimnout, ze i jednotlivi clenove techto
skupin pouzivaji pseudonymy. Seznamite-li se treba s "PhoneLine
Phantoms", zjistite, ze jsou to "Carrier Culprit" ("Telefonni
pachatel"), "The Executioner" ("Kat"), "Black Majik" ("Cerna
magie"), "Egyptian Lover" ("Egyptsky milovnik"), "Solid State"
("Stav pevny") a "Mr Icom" (nazev firmy poskytujici zlevnene
telefonni spojeni). "Carrier Culprit" bude pro sve pratele
pravdepodobne "CC" - budou napriklad mluvit o "cislech od CC
z PLP".
Je velice dobre mozne, ze celkovy pocet clenu vsech skupin
ze seznamu je treba jen tisic lidi. Neni to kompletni seznam
undergroundovych skupin - neexistuje zadny takovy seznam a nikdy
existovat nebude. Skupiny vznikaji, prosperuji, upadaji, sdileji
cleny a udrzuji si okruh obdivovatelu usilujicich o clenstvi
a prilezitostnych znamych. Lide se zapojuji a odpadaji, jsou
ostrakizovani, ztraceji zajem, jsou nalezeni policii ci zahnani
do kouta bezpecnostnimi odborniky telekomunikaci, predkladajicimi
vysoke ucty. Mnoho undergroundovych skupin jsou softwarovi
pirati, kteri mohou porusovat copyright a ilegalne sirit
programy, ale neodvazi se pronikat do cizich pocitacovych
systemu. Odhadnout skutecnou velikost populace digitalniho
undergroundu je velice tezke. Hackeri prichazeji a odchazeji.
Vetsinou zacinaji mladi, stridaji obdobi aktivity a pasivity
a konci v 22, kdyz absolvuji stredni skolu. A velka vetsina
"hackeru" se pripojuje na piratske boardy, vymysli si handle,
siri copyrightovany software a mozna zneuzije jeden ci dva
telefonni kody, aniz by kdy vstoupila do rad elity.
Nekteri soukromi vysetrovatele, zivici se poskytovanim
informaci o undergroundu platicim zakaznikum z bezpecnostnich
slozek soukromych spolecnosti, odhadli pocet hackeru az na
padesat tisic. Toto cislo je pravdepodobne vysoce nadhodnocene,
pokud clovek nepocita kazdeho nezletileho softwaroveho pirata
a zlodejicka vykradajiciho telefonni budky. Muj odhad je kolem
5 000 lidi. A rekl bych, ze z tohoto poctu muze byt tak stovka
skutecne "elity" - aktivnich hackeru, schopnych proniknout do
sofistikovanych systemu, opravdove hrozby, jiz by se mely zabyvat
soukrome bezpecnostni slozky i policie.
Dalsi zajimavou otazkou je, zdali toto cislo roste.
Zacinajici nezletili hackeri jsou si casto jisti, ze nastup
hackeru je nezadrzitelny a ze brzy ovladnou cely cyberspace.
Starsi a zkusenejsi veterani, v ctihodnem veku 24 nebo 25 let,
jsou presvedceni, ze zlaty vek uz davno skoncil, ze policajti
maji cely underground precteny a ze dnesni mladez je blba jak
tago a ma zajem akorat o hrani Nintenda.
Ja sam bych rekl, ze pronikani do pocitacu jako neziskova
zabava a akt prijeti intelektualni vyzvy je na pomalem ustupu,
prinejmensim ve Spojenych Statech; ale ze pocitacova zpronevera,
zvlaste prostrednictvim telekomunikaci, dramaticky roste.
Lze vymezit zajimavou paralelu mezi digitalnim undergroundem
a drogovym undergroundem. Byvaly casy, v dusledku historickeho
revizionismu dnes uz skoro zapomenute, kdy se ucastnici koncertu
volne delili o jointy a hippie prodavaci marihuany nabizeli lidem
cigaretu zdarma, jen aby si uzili dlouheho zdrogovaneho rozhovoru
o Doors a Allenu Ginsbergovi. Dnes jsou drogy cim dal tim vic za
hranici prijatelneho, s vyjimkou nebezpecneho, kriminalniho sveta
vysoce navykovych drog. Leta negativni propagandy a tlaku policie
primela neurcite ideologicky, svobodomyslny drogovy underground
opustit trh s drogami a prenechat ho mnohem brutalnejsimu,
kriminalnimu tvrdemu jadru. Neni to prijemna vyhlidka, ale
analogie je velmi presvedciva.
Jak vypada takovy undergroundovy board? Cim se lisi od
obycejneho? Rozdil nemusi byt nutne v konverzaci - hackeri se
casto bavi o tematech, ktere jsou na boardech bezne, tj.
o hardware, software, sexu, sci-fi, soucasnych udalostech,
politice, filmech a osobnich vtipcich. Undergroundovy board lze
nejlepe poznat podle jeho souboru (v hackerske transkripci
"philes"), tj. textu, ktere uci techniky a etos undergroundu,
vzacnych rezervoaru zakazaneho vedeni. Nektere jsou anonymni, ale
vetsina hrde nese handle hackera, ktery je jejich autorem, a jeho
skupinu, pokud se k nejake hlasi. Nasleduje castecny seznam
"philes" jednoho undergroundoveho boardu, kdesi uprostred
Ameriky, cirka 1991. Vetsina popisu nepotrebuje komentar.
5406 06-11-91 Hacking Bank America BANKAMER.ZIP
4481 06-11-91 Chilton Hacking CHHACK.ZIP
4118 06-11-91 Hacking Citibank CITIBANK.ZIP
3241 06-11-91 Hacking Mtc Credit Company CREDIMTC.ZIP
5159 06-11-91 Hackers Digest DIGEST.ZIP (sbornik)
14031 06-11-91 How To Hack HACK.ZIP
5073 06-11-91 Basics Of Hacking HACKBAS.ZIP (zaklady)
42774 06-11-91 Hackers Dictionary HACKDICT.ZIP (slovnik)
57938 06-11-91 Hacker Info HACKER.ZIP
3148 06-11-91 Hackers Manual HACKERME.ZIP
4814 06-11-91 Hackers Handbook HACKHAND.ZIP (prirucka)
48290 06-11-91 Hackers Thesis HACKTHES.ZIP (diplomova prace)
4696 06-11-91 Hacking Vms Systems HACKVMS.ZIP
3830 06-11-91 Hacking Macdonalds (Home Of The Archs)
MCDON.ZIP
15525 06-11-91 Phortune 500 Guide To Unix P500UNIX.ZIP
8411 06-11-91 Radio Hacking RADHACK.ZIP
4096 12-25-89 Suggestions For Trashing TAOTRASH.DOC
(prohledavani popelnic)
5063 06-11-91 Technical Hacking TECHHACK.ZIP
Siroky vyber "Udelej si sam" prirucek o ilegalnim pronikani
do pocitacu. Toto je pouze maly vysek z mnohem vetsi knihovny
o hackerskych a telefandovskych technikach a historii. Nyni se
presuneme do jine, mozna trochu prekvapive oblasti - "Anarchie".
3641 06-11-91 Anarchy Files ANARC.ZIP
63703 06-11-91 Anarchist Book ANARCHST.ZIP
2076 06-11-91 Anarchy At Home ANARCHY.ZIP
6982 06-11-91 Anarchy No 3 ANARCHY3.ZIP
2361 06-11-91 Anarchy Toys ANARCTOY.ZIP
2877 06-11-91 Anti-modem Weapons ANTIMODM.ZIP
4494 06-11-91 How To Make An Atom Bomb ATOM.ZIP
3982 06-11-91 Barbiturate Formula BARBITUA.ZIP
2810 06-11-91 Black Powder Formulas BLCKPWDR.ZIP (cerny
prach)
3765 06-11-91 How To Make Bombs BOMB.ZIP
2036 06-11-91 Things That Go Boom BOOM.ZIP
1926 06-11-91 Chlorine Bomb CHLORINE.ZIP
1500 06-11-91 Anarchy Cook Book COOKBOOK.ZIP (recepty)
3947 06-11-91 Destroy Stuff DESTROY.ZIP
2576 06-11-91 Dust Bomb DUSTBOMB.ZIP
3230 06-11-91 Electronic Terror ELECTERR.ZIP
2598 06-11-91 Explosives 1 EXPLOS1.ZIP
18051 06-11-91 More Explosives EXPLOSIV.ZIP
4521 06-11-91 Ez-stealing EZSTEAL.ZIP
2240 06-11-91 Flame Thrower FLAME.ZIP (plamenomet)
2533 06-11-91 Flashlight Bomb FLASHLT.ZIP (bomba v baterce)
2906 06-11-91 How To Make An Fm Bug FMBUG.ZIP
2139 06-11-91 Home Explosives OMEEXPL.ZIP
3332 06-11-91 How To Break In HOW2BRK.ZIP (vloupani)
2990 06-11-91 Letter Bomb LETTER.ZIP (dopisova bomba)
2199 06-11-91 How To Pick Locks LOCK.ZIP (otvirani zamku)
3991 06-11-91 Briefcase Locks MRSHIN.ZIP (zamky kufru)
3563 06-11-91 Napalm At Home NAPALM.ZIP
3158 06-11-91 Fun With Nitro NITRO.ZIP
2962 06-11-91 Paramilitary Info PARAMIL.ZIP
3398 06-11-91 Picking Locks PICKING.ZIP
2137 06-11-91 Pipe Bomb PIPEBOMB.ZIP (bomba z trubky)
3987 06-11-91 Formulas With Potassium POTASS.ZIP (nitraty)
11074 08-03-90 More Pranks To Pull On Idiots! PRANK.TXT
(kanadske vtipy)
4447 06-11-91 Revenge Tactics REVENGE.ZIP (odveta)
2590 06-11-91 Rockets For Fun ROCKET.ZIP (rakety)
3385 06-11-91 How To Smuggle SMUGGLE.ZIP (pasovani)
*Jezisku na krizku!* Vzdyt to jsou navody na *bomby*!
Tak co si s tim pocneme?
Za prve bychom meli uznat, ze rozsirovat znalosti
o vybusninach mezi deti je vysoce odsouzenihodny akt. Neni ovsem
nijak ilegalni.
Za druhe bychom si meli uvedomit, ze vetsina techto souboru
byla ve skutecnosti *napsana* detmi. Vetsina dospelych Americanu,
kteri si dokazou vybavit sva mlada leta, si vzpomene, ze
predstava postaveni plamenometu v rodinne garazi je proste skvely
napad. *Skutecne* postavit v garazi plamenomet je ale spojeno
s odstrasujicimi potizemi. Exploze nastrazene baterky, do ktere
jsi nacpal strelny prach, trhajici ruku zastupce reditele skoly,
muze byt temne krasny dusevni obraz. Skutecny utok vybusninou ti
vynese vytrvalou pozornost Uradu pro alkohol, tabak a strelne
zbrane.
Nicmene nekteri lide tyto navody vyzkouseji. Americky
nezletilec, ktery je pevne rozhodnuty nekoho zavrazdit, muze
nejspis ukrast nebo koupit revolver mnohem snaz nez pripravit
falesny napalm v kuchynskem drezu. Nicmene je-li lidem predlozeno
nejake pokuseni, jista cast mu podlehne, a mala mensina se pokusi
tyto plany realizovat. Velka vetsina teto male mensiny neuspeje
nebo se dokonce zmrzaci, protoze presnost navodu neni
kontrolovana, jejich autori nemaji profesionalni zkusenosti
a casto si je proste vymysleji. Ale hrozba techto "philes" nemuze
byt zcela prehlizena.
Hackeri nemusi brat bombove utoky "doopravdy"; kdyby tomu
bylo jinak, slyseli bychom mnohem vic o vybuchujicich baterkach,
podomacku vyrobenych bazukach a stredoskolskych ucitelich
otravenych chlorinem ci kyanidem. Ovsem hackeri se *doopravdy*
zajimaji o zakazane vedeni. Nejsou vedeni jen zvedavosti, ale
opravdovou *touhou po vedeni*. Prani vedet neco, co ostatni nevi,
je stezi nove. Ale *intenzita* tohoto prani, demonstrovana
technofilickymi detmi Informacniho veku, *muze byt nova*, muze
byt priznakem zasadniho posunu spolecenskych hodnot, ukazkou
toho, k cemu speje svet, kladouci cim dal tim vetsi duraz na
vlastnictvi, shromazdovani a prodej *informaci* jako zakladni
komodity denniho zivota.
Vzdy existovali mladi muzi, kteri se vasnive zajimali o tato
temata. Ale nikdy drive nebyli schopni tak univerzalne a lehce
komunikovat mezi sebou a bez potizi propagovat sve zajmy mezi
zbytkem spolecnosti. Stredoskolsti ucitele vedi, ze v kazde
skupine se jeden najde, ale kdyz onen jeden unikne kontrole
presunem do telefonni site a na boardu se spoji se stovkou sobe
podobnych, zjevne hrozi potize. Nutkani autorit *neco
podniknout*, dokonce i neco drastickeho, je tezke odolat. V roce
1990 autority neco podnikly. Podnikly toho docela dost.
[...]
Pronikani do pocitacu je hackery chapano jako *hra*. To neni
uplne iracionalni a psychopaticky pristup. Hacker muze vyhravat
ci prohravat, uspet ci selhat, ale jeho cinnost nikdy neni
"realna". Neni to jen tim, ze nezletilci s bujnou predstavivosti
maji nekdy potize rozlisit zbozna prani od skutecneho zivota.
Cyberspace *neni skutecny*! "Skutecne" veci jsou hmotne objekty,
stromy, boty, auta. Cinnost hackera se odehrava na obrazovce.
Slova nejsou hmotna, cisla (dokonce ani telefonni cisla a cisla
kreditnich karet) nejsou hmotna. Pocitac a svet, to je jako nebe
a dudy, neco uplne jineho. Pocitace *simuluji* realitu, tak jako
pocitacove hry simuluji tankove bitvy, psi zapasy a vesmirne
lode. Simulace jsou jenom hra, a to, co je v pocitacich, *neni
skutecne*.
Uvazujte: jestli je "hackovani" tak vazne a opravdove
a nebezpecne, jak to, ze *devitilete deti* maji pocitace
a modemy? Nikdo by nedal devitiletemu klukovi do rukou auto, nebo
pusku, nebo motorovou pilu - takove veci jsou *skutecne*.
Prislusnici undergroundu jsou si velmi dobre vedomi, ze
jejich "hra" se tem nahore nelibi. Zpravy o akcich proti
undergroundu se siri rychle. Publikovat je je jedna z hlavnich
funkci piratskych boardu, ovsem ty uci i svuj vlastni postoj
k policejnim zasahum, sve charakteristicke idealy spravedlnosti.
Uzivatele undergroundovych boardu si nebudou stezovat, je-li
nekdo zatcen pro shazovani systemu, sireni viru nebo
elektronickou zproneveru. Mohou kroutit hlavou s vedoucim
usmevem, ale nebudou takove praktiky otevrene hajit. Ale je-li
nekdo obvinen z kradeze nejake teoreticke sumy, treba 233 846
dolaru a 14 centu, protoze se dostal do ciziho pocitace, neco si
zkopiroval a schoval si to na svoji disketu ve svem dome - je to
povazovano za priznak blaznovstvi zalobcu, za priznak jejich
zmateni abstraktni hry s pocitaci se skutecnym, nudnym
kazdodennim svetem velkych penez.
Jako by si velke spolecnosti a jejich ochoceni pravnici
mysleli, ze pouzivani pocitacu je rezervovano jen pro ne, ze na
nej mohou dat cenovky jako na krabice s pracim praskem! Ale
pocitat cenu informace je jako pocitat cenu vzduchu nebo cenu
snu. Kazdy na piratskem boardu vi, ze pouziti pocitacu muze byt,
a melo by byt, *svobodne*. Piratske boardy jsou male alternativni
ostruvky v cyberspace, ktere nepatri zadnym firmam, ale
undergroundu. Nejsou "sponzorovany firmou Procter & Gamble".
Pripojit se k undergroundovemu boardu muze byt osvobozujici
zazitek, vstup do sveta, ve kterem penize nejsou tim
nejdulezitejsim a dospeli nemaji na vsechno odpoved.
Podivejme se na dalsi vasnivy hackersky manifest. Toto jsou
uryvky ze "Svedomi hackera" od "Mentora", prevzate z *Phracku*,
svazek 1, cislo 7, soubor 3.
"Dnes jsem ucinil objev. Nalezl jsem pocitac. Moment, to je
skvele. Dela to, co chci. Kdyz udela neco spatne, je to proto, ze
ja jsem udelal chybu. Ne protoze me nema rad. (...)
A pak se to stalo... brana se otevrela... vyslany
elektronicky signal se riti telefonni linkou jako heroin zilou
narkomana a hleda ukryt pred ubijejici kazdodennosti... naleza
board. To je to misto... sem patrim... Znam tu kazdeho, i kdyz
jsem se s nimi nikdy nepotkal, nikdy s nimi nemluvil, mozna
o nich uz nikdy neuslysim... Znam vas vsechny... (...) Toto je
nas svet... svet elektronu a ustreden, svet krasneho baudu.
Pouzivame jiz existujici sluzby a neplatime za to, co by mohlo
byt smesne lacine, kdyby to nebylo majetkem chamtivych
nenazrancu, a jsme pro vas zlocinci. Zkoumame, a jsme pro vas
zlocinci. Chceme se ucit, a jsme pro vas zlocinci. Jsme bez
rozdilu barvy, narodnosti, bez nabozenskych predsudku... a jsme
pro vas zlocinci. Vy stavite atomove bomby, vedete valky,
vrazdite, podvadite a lzete nam a chcete, abychom uverili, ze je
to pro nase vlastni dobro, ale my jsme pro vas zlocinci.
Ano, jsem zlocinec. Pacham zlocin zvedavosti. Pacham zlocin
posuzovani lidi podle toho, co rikaji a co si mysli, ne podle
toho, jak vypadaji. Pacham ten zlocin, ze jsem chytrejsi nez vy,
a to mi nikdy neodpustite."
Undergroundove boardy existuji temer od te doby, odkdy
existuji boardy. Jednim z prvnich byla 8BBS, jez se stala
zakladnou elity telefandu na zapadnim pobrezi USA. 8BBS, ktera
zahajila provoz v breznu 1980, podporovala "Susan Thunder"
("Hromovou Susan"), "Tuca" a zejmena "Kondora". Kondor se muze
pochlubit vubec nejhorsi povesti ze vsech americkych telefandu
a hackeru. Kondorovi undergroundovi spolupracovnici, navztekani
jeho zlomyslnym chovanim, ho predali policii i s omackou divokych
hackerskych legend. Dusledkem bylo, ze Kondor byl drzen sedm
mesicu v samovazbe, aby nemohl zahajit treti svetovou valku
odpalenim strategickych raket z vezenskeho telefonu. (Po
odslouzeni trestu byl propusten na svobodu; treti svetova valka
zjevne dosud nezacala.)
Sysop 8BBS byl radikalnim priznivcem svobody slova,
zastavajici nazor, ze *jakykoli* pokus omezit konverzaci
uzivatelu jeho boardu by byl neustavni a nemoralni. Technicti
nadsenci hromadne vstupovali na 8BBS a vynorovali se jako
telefandove a hackeri, az v roce 1982 jeden z vdecnych absolventu
nabidl sysopovi novy modem, zakoupeny na cizi kreditni kartu.
Policiste vyuzili prilezitosti a zabavili cely board, aby
odstranili - podle sveho nazoru - lakavy zdroj potizi.
Plovernet byl velky piratsky board na vychodnim pobrezi USA,
operujici v New Yorku a na Floride. V roce 1983 mel pet set
aktivnich uzivatelu. Emanuel Goldstein byl sveho casu
"co-sysopem" Plovernetu, spolecne s "Lexem Luthorem",
zakladatelem skupiny "Legion Of Doom" ("Legie soudneho dne"),
ktere se brzy budeme venovat podrobne.
"Pirate-80" neboli "P-80", jejiz sysop byl znam pod jmenem
"Scan Man" ("Hledac"), zacala jako jedna z prvnich v Charlestonu
a vytrvale pokracovala po cela leta. P-80 prosperovala tak
napadne, ze to znervoznovalo i jeji nejostrilenejsi uzivatele,
a nekteri z nich dokonce nactiutrhacne naznacovali, ze Scan Man
musi mit styky s bezpecnostnimi specialisty telefonnich
spolecnosti, coz on rozhorcene odmital.
"414 Private" byl domovem prvni *skupiny*, ktera se stala
znamou svou pochybnou cinnosti, nezletilcu s nazvem "414 Gang",
jejichz pruniky do Sloan-Ketteringova centra pro rakovinu a do
vojenskych pocitacu v Los Alamos se v roce 1982 staly novinarskou
senzaci.
Tehdy se take zacaly objevovat boardy softwarovych piratu,
vymenujicich si kopie her pro Atari 800 a Commodore C64, zbavene
ochrany proti kopirovani. Vetsinu uzivatelu techto boardu tvorili
pochopitelne nezletili. A s uvedenim hackerskeho thrilleru *War
Games* ("Valecne hry") v roce 1983 undergroundova scena
explodovala. Zdalo se, ze kazdy americky kluk chtel a dostal
k vanocum modem. Vetsina techto nahodnych zajemcu ulozila sve
modemy po par tydnech do skrine, a vetsina zbytku se chovala
slusne a vyhybala se pochybnym akcim. Ale nekteri tvrdohlavi a
talentovani vytrvalci vzali toho maleho hackera ve *War Games*
jako skutecnou postavu. Proste si nedali pokoj, dokud se
nespojili s undergroundem; a kdyz se jim to nepovedlo, vytvorili
svuj vlastni.
- pokracovani -
.