Za co pobírá  vysoký důchod třeba vysokoškolský profesor marxismu - leninismu? Za to, že svými žvásty  připravoval o drahocenný studijní čas mediky, konstruktéry, architekty a další studenty? Za to, že jim nedal pokoj ani po promoci, a za tučný bakšiš je na svém vedlejšáku otravoval zase znovu na VUMLu?  Pro něj to byl příjemný vedlejšák, jenže pro lékaře, který se chtěl věnovat naplno své profesi, třeba ve funkci primáře, to byla povinnost. Která ho zase jen odváděla od práce a opravdu nezbytného dalšího studia. Tak  tato nezbytnost  absolvovat VUML brzdila prakticky všechny lékaře, kteří se nechtěli spokojit jen s místem obvoïáka, jak v péči o jejich pacienty, tak i pokud šlo o jejich lékařské výzkumy. /To není žádné znevážení lékařů v první linii, tedy na obvodech, kteří právě specialistům významně pomáhají stanovením dobré diagnózy./

Ke všemu měli tito komunističtí medicinmani mnohem větší platy než třeba právě lékaři, navíc zvýšené o zmíněné externí přednášky, jimiž obtěžovali slušné lidi ještě mimo svůj normální úvazek. Nehledě na jejich rozsáhlou publikační činnost, která zase plundrovala republiku svými nároky na papír a další zdroje. A takoví lidé mají teï nejvyšší důchody, které se odvíjí od výše platu a nikoliv od toho, co kdo pro republiku vykonal, a z čeho má tedy prospěch i dnešní generace, která na důchody přispívá.

Přitom nikde jinde k podobně hrůzné anomálii nedochází. Nebo snad měli v poválečném Německu největší penze vykladači Hitlerova zločinného učení? Jistěže ne, na rozdíl od dnešní České republiky, kde mají nejvyšší důchody právě ti, co si udělali živnost z učení násilníka Lenina, kterého v jeho praktické aplikaci potom ještě vysoko předčil Stalin. Navíc si příliv studentů zajišovali vedle administrativních opatření i pomocí zbraní, a Československé lidové armády, nebo třeba Lidových milicí.

 Je opravdu s podivem, že to tady dosud nikomu vůbec nevadí. Přitom už úplně každý vnímá to, že když třeba posledních deset let šikovně kličkoval na pracáku, tak se to logicky projeví na tom, že za tu dobu mu bude vyměřen jen minimální důchod. Respektuje to bez výjimky každý, protože ví, že buï měl deset let leháro, nebo zase dělal nezdaněné melouchy.

Proč by to tedy neměli pochopit vysokoškolští vzdělanci, by jen v oboru marx-leninismu? A hlavně, proč to nechápou naši volení zástupci?  Vždy jen absolutní flákač se mohl rozhodnout k tomu, aby se jeho životním posláním stalo přednášení a vědecké zkoumání  této pavědy. A že jich nebylo málo dokládá to, že katedry marx-leninismu byly na každé vysoké škole ty nejrozsáhlejší. Což je dobrou zprávou aspoň v tom smyslu, že razantním snížením jejich důchodů dojde k okamžitým značným úsporám. Už bylo zmíněno, jak tito příživníci nejhoršího zrna ztrpčovali za totality život třeba lékařům. Jenže i lékařům škodí ještě dnes, protože kvůli nim není dost prostředků na mzdy. Takže lékaři nám budou odcházet, a tuto sebranku si tady budeme pořád hýčkat.

Dalším názorným příkladem jsou třeba příslušníci Státní bezpečnosti. Proč si zvolili povolání estébáka? Jednoduše proto, že se jim nechtělo pracovat. Taky že potom nepracovali. Než aby chodili každé ráno zařezávat k ponku do fabriky, to se raději poflakovali třeba po hotelech, kde si zalezli do své místnosti a probírali se knihami hostů, jestli nenarazí na nějakého špiona či agenta. Potom si dali kafíčko se soudruhem ředitelem či aspoň náměstkem, a odebrali se zase o hotel dál.  Ze všech hotelových estébáků se za celou totalitu nepodařilo najít nějakého agenta či objevit špionážní sí ani jednomu. Tak se aspoň museli snažit a vytvářet zdání pracovní činnosti třeba školením vedení o tom, aby před srpnovým výročím dobře zabezpečili kopírky, aby nebyly zneužity k tisku protistátních letáků.

Podobně si počínali estébáci, pohybující se v oblasti kultury, kteří museli být vděčni třeba za existenci Plastiků, nebo ti jim poskytovali opravdu viditelnou možnost ukázat se před nadřízenými. Navíc často s příjemnými povinnostmi navštěvovat kluby, a když se zadařilo, mohli si pohrát při výslechu s nějakou půvabnou dívkou, nebo zase nějakému mladíkovi ukázat, kdo má opravdovou moc ve státě.

Nesmíme zapomenout ani na další totalitní výtečníky, kteří  často se zbraní v ruce bránili tomu, aby pro republiku  pracovali ti nejschopnější. Takže mnozí, řekněme z opravdové elity národa, kteří pokud nebyli přímo popraveni nebo zavřeni či odsunuti třeba do kotelen, tak mohli jen omezeně využívat svých schopností pro blaho národa. To ještě většinou jen tak, že napravovali přehmaty dosazených neschopných papalášů, když je k něčemu v nouzi už museli pustit.

Takže všem těmto vyloženě neproduktivním skupinám, jejichž členové během totality nikdy nic hodnotného nevytvořili, se musí snížit důchody pouze na existenční minimum. Vůbec se nemusíme bát, že by to nepochopili. Dalo by se říct, že s tím počítají už od roku 1989 a jsou zřejmě sami nejvíc překvapeni, že se tak dosud nestalo. Vždy třeba marx-leninistům  je nad slunce jasné heslo, ža každému podle jeho zásluh. A už jistě pochopili, že opravdu žádné zásluhy na ničem nemají.

Vedle výrazného zlepšení stavu důchodového fondu tak dostanou všichni občané konečně jednoznačné stanovisko,  že žijí v opravdu demokratické společnosti, ve které není na žádnou totalitu místo, kde se žádná totalita už nikdy nikomu nesmí vyplatit. A definitivně tak odpadnou i snad  neopodstatněné poznámky,  že žijeme v zemi, stále ovládané starými zločineckými strukturami. Takže milá a šetřící vládo, jen do toho. Tady máš značné prostředky na stříbrném podnosu.

Inspirací ti budiž milá vládo také to, že už počátkem roku se v Polsku snížili důchody 41 tisícům bývalých spolupracovníků komunistické státní bezpečnosti, a taky několika největším papalášům, když  např.  Jaruzelskému byl snížen důchod z našich 53 tis. korun "jen" na polovinu. Pro Poláky je to velmi dobrá zpráva zejména proto, že je důkazem toho, že v zemi už neexistuje prolnutí bývalých estébácko-komunistických zločinců s nynější vládou a zastupiteli na všech úrovních. Doufejme, že u nás už také ne. A že se tedy nedočkáme pokračování Gottlandu, ve kterém bychom už spíš než k smíchu byli Polákům k pláči.

Něco ze zákulisí činnosti StB v  hotelech se můžete dočíst v článku s autentickými dokumenty StB, dosud u nás zřejmě nepublikovanými.  Včetně zprávy StB o tom, jak spolupracovali brněnští veksláci s StB a kriminálkou. Kliknout prosím ZDE