NAŠE ANKETA
Existuje Bůh?
Celkem hlasovalo: 1282298
STB ONLINE
Sem vložte text i s HTML syntaxí nebo si vyberte některou z předdefinovaných šablon. Součástí předdefinových šablon jsou i systémové bloky!
|
03) Občanská demokratická strana (ODS) a její dodnes nepotrestané zločiny, spáchané na nevinných!
Vydáno dne 11. 05. 2005 (10593 přečtení)
NELZE UČINIT SPRÁVNÁ ROZHODNUTÍ NA ZÁKLADĚ FALEŠNÝCH INFORMACÍ, VLÁDNOUCÍ KRIMINÁLNÍ MOCÍ NÁM PŘEDKLÁDANÝCH K VĚŘENÍ!!!
NAPSANÉ TO V "NAŠICH" DNEŠNÍCH RUSKO-ČESKÝCH MASMÉDIÍCH NENAJDETE NIKDE! Snad kromě základního pravidla, které v roce 1613 zvěčnil John Harington:
VLASTIZRADA SE NIKDY NEVYPLÁCÍ! PROČ TOMU TAK JE? PROTOŽE KDYŽ SE VLASTIZRADA VYPLÁCÍ, NIKDO SE JI UŽ VLASTIZRADOU NEODVÁŽÍ NAZVAT!
PEKLO, KTERÉ NÁS VŠECHNY PO ZÁSLUZE ČEKÁ, POKUD SE NEVZEPŘEME SVÝM ZKORUMPOVANÝM VLASTIZRÁDNÝM MOCNÝM - KDY POČET VYSOCE POSTAVENÝCH AGENTŮ RUSKO-ČESKÉ POZIČNÍ A VLIVOVÉ AGENTURY POPULÁRNÍHO RUSKÉHO TANDEMU NEJVYŠŠÍ SATANSKÉ "PRAVDY A LÁSKY" KGB/GRU SE DNES NA ÚZEMÍ NAŠÍ ČESKÉ REPUBLIKY BLÍŽÍ ČÍSLU 178.000 OSOB - A NEZAČNEME ZA SVOJI SVOBODU SAMI BOJOVAT!!! Viz:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008112401
Základní motto, které vše vysvětluje:
Pokud všechny české a slovenské tajné služby nedokázaly od roku 1945 až do dnešního dne a hodiny postavit před soud ani jednoho ruského agenta, pak to může znamenat pouze dvě věci:
1) Žádní ruští agenti u nás nejsou a nikdy nebyli...
2) V celém vedení našeho státu byli a jsou pouze ruští agenti! Viz:
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009110801
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010092503
Buï platí jedno, anebo platí to druhé! Třetí možnost neexistuje!!! Zvažme sami - na základě svých vlastních znalostí uplynulých 42 let otevřené rusko-české komunistické diktatury a 22 let přímé ruské vojenské okupace, ale i následujících desetiletí (post) komunismu, skryté totality, rozvratu a stále silnější ruské infiltrace - která z těchto dvou možností je ta pravděpodobnější...
Naprosto stejná situace je i ve všech ostatních státech Evropské unie, kde tajné služby všech států Evropské unie dohromady se v boji proti 300 leté skryté a plíživé, ale o to masivnější, rozvratné a stále se stupňující ruské vojenské ofenzivě, vedené už stovky let proti celému Západu nepřekonatelnou asiatskou strategií lstí a klamu - když veškeré detailní informace o skryté válce Ruska proti Západu jsou pro každého k disposici zde, http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005112601 - mohou pochlubit podobným ne-li stejným výsledkem, jako "naše" čtyři rusko-české tajné služby, které si ze svých kapes - nepřátelskýma rukama pod pečlivým dohledem všech "našich" rusko-českých represivních orgánů dnešní kriminální státní moci nejméně na 100 let dokonale vyrabovaných - všichni velice tvrdě v řádu miliard platíme, aby nás před těmito a podobnými hrozbami důsledně chránily...!!! Nic z toho není náhoda, protože dnes už jsou pozice vysoce postavených pozičních a vlivových agentů - užitečných idiotů - nelidsky barbarské totalitní Moskvy v našem západním svobodném demokratickém světě - DÍKY RYCHLÉMU VÝVOJI A ROZŠÍŘENÍ PSYCHOTRONIKY - více než dobře viditelné! Posuïte sami:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010011301
Na tuto životně důležitou základní otázku, jestli může být pravdivější první varianta, že žádní ruští agenti u nás a v Evropě nejsou a nikdy nebyli, anebo druhá varianta, že v celém vedení našeho státu i celé Evropské unie byli a jsou pouze ruští agenti, tedy na otázku, která nejzásadnějším způsobem ovlivňuje naši existenci, protože v žádném případě není jedno, stojí-li v čele našeho národa a jeho státu ti nejlepší z nejlepších, anebo v našem čele stojí ti nejhorší z nejhorších, si však dnes už můžeme - pokud jsme před nositeli Zla z vlastního rozhodnutí ještě nekapitulovali a nestali se dobrovolně jejich tažným dobytkem - velice snadno a rychle odpovědět MY SAMI! Viz:
JAK a PROČ získat snadno a rychle absolutní informační převahu nad totalitním ruským tandemem nejvyšší Satanské "Pravdy a Lásky" KGB, GRU a jejich nejvyšší tuzemskou poziční a vlivovou agenturou, která nám díky svým ultra-kriminálním metodám skryté totality skrze svá rusko-česká masmédia - zahraniční továrny na výrobu českého veřejného mínění a vymývání lidských mozků - dodnes "demokraticky" vládne = TUNELUJE NAŠE KAPSY!!! Řešení je dobře známé: ČESKÁ A EVROPSKÁ OBČANSKÁ POLITIKA VÁŽENÉHO HLASU A PŘÍMÉ DEMOKRACIE + ČESKÁ A EVROPSKÁ OBČANSKÁ PSYCHOTRONIKA, TEDY OBČANSKÁ VŠEVĚDOUCNOST = ČESKÁ A EVROPSKÁ OBČANSKÁ POLITICKÁ, DUCHOVNÍ A MRAVNÍ REVOLUCE KE SKUTEČNÉ SVOBODĚ, PRAVDĚ A SPRAVEDLNOSTI!!! Jde o naše vlastní přežití jako svobodných a zodpovědných Lidí Dobra!!!!! Viz:
A) JAK získat snadno a rychle absolutní informační převahu nad totalitním ruským tandemem nejvyšší Satanské "Pravdy a Lásky" KGB, GRU a jejich nejvyšší tuzemskou poziční a vlivovou agenturou, která nám díky svým ultra-kriminálním metodám skryté totality skrze svá rusko-česká masmédia - zahraniční továrny na výrobu českého veřejného mínění a vymývání lidských mozků - dodnes "demokraticky" vládne = TUNELUJE NAŠE KAPSY!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009091601
B) PROČ: EVROPA+RUSKO=RUSKO! DEMOKRACIE+KGB=KGB! RUSKO=PRÁVNÍ STÁT, VE KTERÉM PLATÍ JEDEN ZÁKON NAD VŠECHNY OSTATNÍ: ZVEDNI HLAVU Z HNOJE A MY TI JI USTŘELÍME!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009092102
C) PROČ: LSTÍ a KLAMEM = UMĚNÍ VÁLKY, VČETNĚ TÉ NAŠÍ OBČANSKÉ, KDE ROZHODUJE INFORMAČNÍ PŘEVAHA!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2002061803
D PROČ: DNEŠNÍ MOSKVA A TAJNÉ KOMUNISTICKÉ SÍTĚ - BUJÍCÍ RAKOVINOVÉ BUŇKY TOTALITY - V DEMOKRATICKÝCH ZEMÍCH
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009100801
E) PROČ: Zveřejněný Mitrochinův archiv KGB prokázal: PROJEKT EVROPSKÉ UNIE PROSAZOVALI A PROSAZUJÍ HLAVNĚ SOVĚTŠTÍ A RUŠTÍ AGENTI A JEJICH ZÁPADNÍ MARXISTÉ!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010042007
F) PROČ: Jak dnes "naše" rusko-česká StB=BIS=StB verbuje do svých služeb politiky jako své agenty, aby v případě zvolení nesloužili svým českým voličům, ale své StB=BIS=StB, řízené stále z Moskvy!!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009071001
G) PROČ: Dnešní asiatské Rusko - stejně jako předtím Hitlerovo socialistické Německo - těží z tradičního hodnotového a myšlenkového chaosu materialisticky orientovaných nejvyšších západních politických a masmediálních elit a z toho plynoucí totální sebevražedné bezradnosti!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007112501
H) PROČ: Politickému, právnímu, finančnímu a mravnímu rozvratu Západu nelze porozumět, díváme-li se západníma očima. Očima Kremlu však probíhá vše podle plánu!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009092001
I) PROČ: PÁTÁ KOLONA KÁGÉBÁCKÉ MOSKVY: EVROPSKÁ LEVICE!!! ANTICIVILIZAČNÍ PROTIZÁPADNÍ VLASTIZRADA EVROPSKÉ LEVICE A JEJÍ PRO SVOBODU A DEMOKRACII LIKVIDAČNÍ POLITIKA V REŽII SKRYTĚ TOTALITNÍ ASIATSKÉ MOSKVY!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009112501
J) PROČ: AKTUÁLNĚ: Vítejte ve skutečném světě! SEZNAM RUDÝCH KOMISAŘŮ EU! Proroctví George Orwella 1984 se už naplnilo: Evropská unie + KGB + GRU = EUROASIE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010011301
K) PROČ: DNEŠNÍ EVROPSKÁ UNIE JAKO MARXISTICKÝ SOVĚTSKÝ SVAZ, KDYŽ SOUOSTROVÍ GULAG NÁS TEPRVE ČEKÁ!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009122101
Pokud bychom snad přesto měli při hledání odpovědí na tyto základní otázky naší lidské existence jakékoliv pochybnosti nebo problémy se správně rozhodnout, obrame se prosím vždy s důvěrou na naši osvědčenou pětidílnou Nápovědu, ve které najdete vše co hledáte:
1) Síly Antikrista se představují: KAREL MARX - nejvyšší velekněz Satana na Zemi, jeho předchůdci, následovníci a dnešní mocní - nemocní socialističtí i nesocialističtí pokračovatelé!!!
a) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010061216
b) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092003
c) http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/piere/tri1.htm
d) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011013006
2) RUSKO, dědictví DŽINGISCHÁNA!!! LSTÍ a KLAMEM = UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A ROZVRATNÝCH POLITICKO - MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ
a) http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika
b) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007111001
c) http://ekonom.ihned.cz/c1-34261590-krasnaja-biznes-armija
d) http://www.novinky.cz/domaci/186806-kazdy-dvacaty-obyvatel-prahy-pochazi-ze-zemi-byvaleho-sssr.html
3) ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO A JEHO AGENTY A MÁLO KDY SE SPLETEME!!! RUSKÉ STÁTNÍ DROGY JAKO NEJNIČIVĚJŠÍ TAJNÁ ZBRAŇ PROTI NAŠÍ CIVILIZACI A SVĚTU: PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA KREMLU ZA ZOTROČENÍ LIDSTVA ZESILUJE! RUSKÝ STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN A JEHO NEVIDITELNÉ CELOSVĚTOVÉ KRIMINÁLNÍ DROGOVÉ A FINANČNÍ IMPÉRIUM PROTI NÁM!!! (Prosíme o další INTENZIVNÍ šíření!!!!!!!)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011010301
4) GENOCIDA ČESKÉHO NÁRODA TADY A TEĎ: DŮKAZY, JAK DNEŠNÍMI RUSKO-ČESKÝMI MASMEDII ZMANIPULOVANÝM ČESKÝM NÁRODEM DEMOKRATICKY ZVOLENÍ ALE DEMOKRATICKY NEODVOLATELNÍ RUŠTÍ AGENTI TOTÁLNĚ ZNIČILI CELÝ ČESKÝ NÁROD I JEHO VLASTNÍ STÁT! (Prosíme o další INTENZIVNÍ šíření!!!!!!!)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010040203
5) DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE, ale proč bychom měli podpořit svým hlasem - a ještě lépe i SVOJÍ VLASTNÍ KANDIDATUROU, ALESPOŇ JAKO NEZÁVISLÍ KANDIDÁTI - politickou stranu Volte Pravý Blok www.cibulka.net a její nejlepší protikriminální program PŘÍMÉ demokracie a snadné a rychlé odvolatelnosti politiků a z našich daní placených úředníků PŘÍMO OBČANY, který jsme nazvali VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005051108
Jediný způsob, jak se proti tomu všemu můžeme VČAS a ÚČINNĚ bránit, se dozvíme v následujících dvou dokumentech:
Základní kurz politické a občanské vševědoucnosti: KDO NÁM KONTROLUJE, CEDÍ A MODELUJE INFORMACE A MYŠLENKY, TEN KONTROLUJE A UDRŽUJE SVOJI MOC NAD NÁMI!!! NAUČME SE PROTO SPRÁVNĚ PRACOVAT SE SIDERICKÝM INFORMAČNÍM KYVADLEM A NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ TAJEMSTVÍ KRIMINÁLNÍHO STÁTU PRO NÁS PŘESTANOU EXISTOVAT! ZE VŠECH TAJNÝCH SLUŽEB A REPRESIVNÍCH SLOŽEK VLÁDNOUCÍ RUSKO-ČESKÉ TOTALITNÍ FÍZLOKRACIE, KTERÝMI NÁS DNES ZOTROČUJÍ, SE STANOU SLUŽBY VEŘEJNÉ, KTERÉ NÁM BUDOU SLOUŽIT!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007120601
NÁROD SOBĚ: Soutěž pro všechny, kdo už ovládají siderické kyvadlo: ZNÁTE JAKOUKOLIV POLITICKOU STRANU S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ - NEBO POLITIKA OD ROKU 1989 DO DNEŠNÍHO DNE A HODINY NA PRESIDENTSKÉ NEBO VLÁDNÍ ÚROVNI - ANEBO CELOSTÁTNĚ POPULÁRNÍHO NOVINÁŘE - NEBO "NAŠIMI" DNEŠNÍMI RUSKO-ČESKÝMI MASMÉDII PROPAGOVANÉ OSOBNOSTI Z JAKÉKOLIV OBLASTI A Z JAKÉKOLIV ČÁSTI NAŠÍ PLANETY - KTEŘÍ NEPRACUJÍ PRO RUSKÉ TAJNÉ SLUŽBY? NAJDĚTE TAKOVÉ A BUDETE ODMĚNĚNI!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007122402
PROČ POLITICI KGB/GRU A JEJICH NOVINÁŘI ZUŘIVĚ ODMÍTAJÍ POUŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍHO SIDERICKÉHO KYVADLA? PROTOŽE KAŽDÝ ZLOČINEC SE BOJÍ VŠEVĚDOUCÍHO POLICEJNÍHO VYŠETŘOVATELE, STÁTNÍHO ZÁSTUPCE, SOUDCE A VĚZEŇSKÉHO PERSONÁLU!!!
Věčné motto:
"Člověk se stává silným, pokud musí namáhat své svaly.
Právě tak dobro musí, pokud se má vystupňovat ve svatost,
překonat zlo, které se mu staví do cesty.
Zlo má úkol přivést lidstvo na vyšší stupeň."
Rudolf Steiner, viz
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005073101
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005073102
2 x MÍSTO PŘEDMLUVY:
ZA VŠÍM ZLEM
HLEDEJME RUSKO
A JEHO AGENTY
A MÁLO KDY
SE SPLETEME!!!
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRAVDY NAŠICH ŽIVOTŮ VYCHÁZÍ NAJEVO I PO 70-TI LETECH A ÚSPĚŠNĚ DISKREDITUJÍ VLÁDNOUCÍ SVĚT LŽI I JEHO NESPOČETNÉ NOSITELE A OCHRÁNCE = TZV. LENINOVY "UŽITEČNÉ IDIOTY": Ruský historik a vědec Mark Solonin v knize "23.červen aneb Opravdový den M" nevyvratitelnými důkazy z odtajněných ruských archivů prokázal: VŠECHNO BYLO JINAK, aneb SVÉ ŽIVOTY ŽIJEME VE SVĚTĚ POSTUPNĚ ODHALOVANÝCH STÁTNÍCH LŽÍ: HITLER ZAÚTOČIL NA SSSR JEN O 1 DEN DŘÍVE, NEŽ STALIN NA EVROPU, KDYŽ PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA KREMLU ZA ZOTROČENÍ LIDSTVA STÁLE ZESILUJE!!! 3x viz:
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010121803
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011010301
C) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092403
RUSKO A JEHO PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA: Dokumentární kniha Roberta Buchara zásadního významu a nových nevyvratitelných domácích i zahraničních důkazů REVOLUCE 1989: CO VŠECHNO PŘED NÁMI "NAŠI" KRIMINÁLNÍ RUSKO-ČEŠTÍ POLITICI KGB/GRU A JEJICH MASMÉDIA - VŠE POD KONTROLOU SKRYTĚ TOTALITNÍ MOSKEVSKO/BRUSELSKÉ FÍZLOKRACIE - NA VĚČNÉ ČASY A NIKDY JINAK CHTĚLI UTAJIT!!! Konečně prokázáno: "Protikomunistické sametové revoluce" ve všech evropských diktaturách nelidsky totalitního vojensko-policejního komunistického bloku 1989 = velkolepý kriminální privatizační puč populárního ruského vražedného tandemu nejvyšší satanské "Pravdy a Lásky" KGB-GRU a statisíců jejich vlastizrádných domácích "revolučních" agentů, kteří pak zprivatizovali pro Moskvu všechno, co mělo pro ni ve zotročených zemích jakýkoliv strategický význam a kteří nám díky tomu, ale i díky svým tradičním ultrakriminálním metodám skryté totality a nekonečných masmediálních manipulací, dodnes "demokraticky" vládnou, KDYŽ POD VEDENÍM MOSKVY - A VŽDY ZCELA BEZTRESTNĚ - RYZE ZLOČINECKÝMI METODAMI TUNELUJÍ NAŠE KAPSY A ÚSPĚŠNĚ LIKVIDUJÍ VŠECHNY NERUSKÉ NÁRODY I JEJICH VLASTNÍ NÁRODNÍ STÁTY!!! 2 x viz:
https://docs.google.com/leaf?id=0B6r7haHaJ1aiNjdhNzE2MjYtOGI2OC00ODA2LWFmNjMtMTQyMGU5NmI0ZTg4&hl=en
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009111502
NA SAMÉM KONCI KAŽDÉHO NAŠEHO ČLÁNKU JE PŘIPOJEN ZÁVĚREČNÝ VYSOCE INFORMAČNĚ A MYŠLENKOVĚ KONCENTROVANÝ BLOK NÁMI PROSAZOVANÝCH NEJLEPŠÍCH POLITICKÝCH ŘEŠENÍ, KTERÝ ROVNĚŽ VŘELE DOPORUČUJEME K PEČLIVÉMU PROSTUDOVÁNÍ A ZEJMÉNA PAK K VAŠÍ MAXIMÁLNÍ POLITICKÉ PODPOŘE!!!
Občanská demokratická strana (ODS) a její dodnes nepotrestané zločiny, spáchané na nevinných:
Nejvyšší představitel Komunistické strany Československa (KSČ), generální tajemník Milouš Jakeš, konečně odhalil největší tajemství dnešního (post) komunistického kriminálního režimu: Sametovou "revoluci" za nás provedlo komunistické Gestapo StB!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005101301
ANALÝZA 17.LISTOPADU A ZMĚN VE VÝCHODNÍ EVROPĚ V ROCE 1989 PO 15-TI LETECH: Hledají se agenturní svazky KGB a GRU na Václava Klause a ty ostatní:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn04_2001/obsah/01.htm
Zpráva o masovém rozkradení českého národního majetku komunistickým KGB, GRU a jejich vládními strukturami České republiky! http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005051101
PRVNÍ ÚČET ZA REPRIVATISACI MAJETKU, ULOUPENÉHO KOMUNISTICKÝM STÁTEM, DO RUKOU JEHO DOSAVADNÍCH KOMUNISTICKÝCH SPRÁVCŮ, JE 2,385 BILIONU Kč!!! ČTYŘČLENNÁ ČESKÁ RODINA TAK ZAPLATÍ ZE SVÝCH KAPES DO BEZEDNÉ STÁTNÍ POKLADNY 1 MILION Kč! http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn2400/obsah/01.htm
TELEKRACIE 1 - 4: http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/telekracie.htm
ČESKÝ STÁTNÍ (POST) KOMUNISTICKÝ ORGANISOVANÝ ZLOČIN, NEJMOCNĚJŠÍ RESORT ČR: http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0300/obsah/index.htm http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2002021801
PĚTIDÍLNÝ ANALYTICKÝ SERIÁL ŠÉFREDAKTORA ZEMĚDĚLSKÝCH NOVIN JIŘÍHO PILOUSE: "ORGANIZOVANÝ ZLOČIN, NEJMOCNĚJŠÍ REZORT ČR!“:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0300/obsah/index.htm
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0400/obsah/index.htm
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0500/obsah/index.htm
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0800/obsah/index.htm
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2000/nn0900/obsah/index.htm
2005: Kryje český president Václav Klaus prodej nejsledovanější televize NOVA do rukou ruských KGB - GRU? Kdo zaplatil Novu? Ruský nelegál Alexandr Rebjonok?
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005052102
Občanská demokratická strana (ODS) a další parlamentní politické strany rozhodly: Přímá volba prezidenta pro české občany nebude!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005051301
2006.01.25 Lidové noviny: Legenda o budování kapitalismu:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006030801
DNEŠNÍM INICIÁTOREM NOVÉHO SOCIALISTICKÉHO VYVLASTNĚNÍ MAJETKU STATISÍCŮ DROBNÝCH AKCIONÁŘŮ A JEJICH OKRADENÍ O MILIARDY KORUN JE "PRAVICOVÁ" ODS!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005092001
2006.03.01. Díky pravicové ODS mají komunističtí a estébáčtí tuneláři šanci s nakradenými miliony a miliardami snadno a beztrestně vyváznout !
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006030501
2007.01.31.: STÁTNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY PO OSMI LETECH ZNOVU POD VLÁDOU ODS! UŽ TO OPĚT ZAČÍNÁ: Na ministerstvo FINANCÍ přichází muž ze středočeského "Palerma"... http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007013102
2007.08.30.: TELEVIZNÍ DOKUMENT: PŘEHLÍDKA "NAŠEHO" KRIMINÁLNÍHO STÁTU, KTERÝ SI PLATÍME: ORGANISOVANÝ ZLOČIN, ZPRAVODAJSKÉ HRY TAJNÝCH SLUŽEB A JEJICH NEJVYŠŠÍ VLÁDNÍ KRIMINALITA (Prosíme o další INTENZIVNÍ
šíření!!!)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007083002
Britský politolog James de Candole: V ČESKÉ REPUBLICE NEVLÁDNE DEMOKRACIE SVOBODNÝCH OBČANŮ, ALE SILNÝ A UZAVŘENÝ STRANICKO-STÁTNÍ MONOPOL, V NĚMŽ SE STRANY SPOLČUJÍ A STÁVAJÍ SE PRODLOUŽENOU RUKOU STÁTU, PŘIČEMŽ ZDROJE STÁTU VYUŽÍVAJÍ K ZAJIŠTĚNÍ VLASTNÍ SPOLEČNÉ EXISTENCE! Vidím tady upevnění pozice kartelového modelu, jehož členové teï budou muset vymyslet, jak ho zmodernizují. Jejich jediným zájmem je přežít, nikoli zastupovat zájmy voličů, takže voliči časem přestanou podporovat politické strany, které se ho účastní. Přesně v tomto bodu se teï nacházíme. Veřejnost je velmi nespokojená s mainstreamovými politickými stranami a TOP 09 Miroslava Kalouska (a Věci veřejné Radka Johna, Suverenita Jany Bobošíkové, Strana práv občanů bývalého předsedy české vlády Miloše Zemana, atd., atd.) jsou pokusem kartelu o kontrolovanou proměnu. TOP 09 Miroslava Kalouska (a Věci veřejné Radka Johna, Suverenita Jany Bobošíkové, Strana práv občanů bývalého předsedy české vlády Miloše Zemana, atd., atd.) tvrdí, že zastupují zájmy voličů a jsou něčím jiným, novým. Řídí je však vždy člověk, který je pevnou součástí starého systému!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009112102
Sledujeme v přímém přenosu všední realitu dnešního rusko-českého skrytě totalitního guberniálního Kriminálního státu, jak úspěšně a snadno s námi vládnoucí rusko-české kriminální "elity" prostřednictvím svých rusko-českých agentur na tzv. "průzkum veřejného mínění" = formování českého veřejného mínění a svých monopolních rusko-českých masmédií politicky manipulují!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010020402
DALŠÍ ZÁSADNÍ INFORMACE NEJVYŠŠÍ DŮLEŽITOSTI - KTERÉ V OFICIÁLNÍCH MASMÉDIÍCH NIKDY NENAJDEME - O POLITICKÉM, KULTURNÍM A EKONOMICKÉM ŘÁDĚNÍ V NAŠÍ ZEMI PERMANENTNĚ VLÁDNOUCÍCH A
MEZI SEBOU SE POUZE CYKLICKY STŘÍDAJÍCÍCH (POST) KOMUNISTICKÝCH KRIMINÁLNÍCH ELIT, A TO OD ROKU 1948 AŽ DO DNEŠKA, VYSTUPUJÍCÍCH V TOMTO PŘÍPADĚ NA VEŘEJNOSTI POD NÁLEPKOU ODS, NAJDEME VE FULLTEXTOVÉM VYHLEDÁVÁNÍ
NECENZUROVANÝCH NOVIN, ZADÁME-LI DO VYHLEDÁVÁNÍ JAKO HLEDANÝ TEXT ODS: http://www.cibulka.net/petr/search.php
http://www.cibulka.com/#fulltext
***
PŘÍMÁ DEMOKRACIE, JEDINÝ SKUTEČNÝ LÉK NA CHRONICKOU VLÁDNÍ KRIMINALITU - A JEJÍ NIKDY NEKONČÍCÍ A VŽDY BEZTRESTNÉ RECIDIVY, KDYŽ JAK NEJVĚTŠÍ PROTIČESKÉ ZLOČINY TAK I JEJICH (NE)VYŠETŘOVÁNÍ ŘÍDÍ VŽDY MOSKVA - KTERÁ NÁS NEODVRATNĚ LIKVIDUJE!!! TATO JEDINÁ ÚČINNÁ A SPOLEHLIVÁ OBRANA PROTI ROZVRATNÝM PROTICIVILIZAČNÍM STRATEGIÍM VRAŽEDNÉHO RUSKÉHO TOTALITNÍHO TANDEMU NEJVYŠŠÍ SATANSKÉ "PRAVDY A LÁSKY" KGB - GRU A PROTI NESČETNÝM VYSOCE POSTAVENÝM PROTIZÁPADNÍM AGENTŮM JEJICH VLÁDNOUCÍ POZIČNÍ A VLIVOVÉ AGENTURY, KTERÁ NÁS, NÁŠ NÁROD I JEHO VLASTNÍ NÁRODNÍ STÁT, STOJÍCÍ NA PRINCIPECH DEMOKRACIE, SVOBODY A ZODPOVĚDNOSTI, SVÝMI ULTRA KRIMINÁLNÍMI METODAMI SKRYTÉ TOTALITY NIČÍ A ODLIDŠUJE, JE NEUVĚŘITELNĚ SNADNÁ, RYCHLÁ A LEVNÁ, POKUD JE ZAHÁJENA ROZHODNĚ A V ČAS! 4 x viz:
1) JAK a PROČ získat snadno a rychle absolutní informační převahu nad vražedným totalitním ruským tandemem nejvyšší Satanské "Pravdy a Lásky" KGB, GRU a jejich nejvyšší tuzemskou poziční a vlivovou agenturou, která nám díky svým ultra-kriminálním metodám skryté totality skrze svá rusko-česká masmédia - zahraniční továrny na výrobu českého veřejného mínění a vymývání lidských mozků - dodnes "demokraticky" vládne = BEZTRESTNĚ TUNELUJE NAŠE KAPSY A ÚSPĚŠNĚ LIKVIDUJE ČESKÝ NÁROD A JEHO VLASTNÍ STÁT!!!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009091601
2) JAK FUNGUJE FEDERÁLNÍ ZÁKON O ODVOLACÍCH VOLBÁCH V USA: Máš vážný důvod být nespokojen se svým starostou, soudcem, šerifem, poslancem, kongresmanem nebo guvernérem? Jsi-li občan a daňový poplatník, tak neztrácej čas, posbírej potřebný počet podpisů pro vypsání odvolacích voleb a vyměň ho!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005072501
3) Jak funguje systém PŘÍMÉ demokracie v daleko nejsvobodnější zemi celé Evropy - v občansky plně svobodné Švýcarské konfederaci: Jak zajistit právo na občanské sebeurčení - tedy i na maximální politickou svobodu a zodpovědnost - všem občanům! Je skrytá tyranie představitelů mocensky a masmediálně zmanipulované většiny jediným řešením?
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010013005
4) Dejme si maximální pozor na ČTYŘI ŽELEZNÉ KRIMINÁLNÍ ZÁKONY VLÁDNOUCÍ RUSKO - ČESKÉ TOTALITNÍ FÍZLOKRACIE: Po rusko - české "Suverenitě" a "Věcech veřejných" i zloději Miloše Zemana kradou po částech volební program naší politické strany Volte Pravý Blok www.cibulka.net (kromě toho nejdůležitějšího, snadné a rychlé odvolatelnosti politiků - i z našich kapes placených úředníků - PŘÍMO OBČANY) a převlékají se před voliči, oslepenými politickými manipulacemi rusko - českých masmédií, kam my se na rozdíl od nich nedostaneme, halasně do našich ukradených šatů, protože LEPŠÍ A PRO VLÁDNOUCÍ RUSKO - ČESKÉ KRIMINÁLNÍ "ELITY" NEBEZPEČNĚJŠÍ PROTIKRIMINÁLNÍ PROGRAM NEEXISTUJE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009101802
RUSKÁ OKUPACE
ČESKÉ REPUBLIKY UŽ DÁVNO ZAČALA!!! DÍLO NÁRODNÍ ZKÁZY
SE JIM PODAŘILO...!!! "NAŠI" RUSKO - ČEŠTÍ
MARX - LENINŠTÍ VLASTIZRÁDCI KGB/GRU, STOJÍCÍ
OD ROKU 1945 PEVNĚ V NAŠEM ČELE, UŽ MOHOU
ZAČÍT SLAVIT! OVERTURA:
UNIKÁTNÍ
RUSKO - ČESKÝ
VIDEO DOKUMENT,
DNES UŽ ZAKÁZANÝ!!!
(pro psychotronicky gramotné JAKO VÝZVA K ÚČINNÉ OBRANĚ SKRZE INFORMAČNÍ PŘEVAHU!)
RUSKÉ CELOSVĚTOVÉ
KRIMINÁLNÍ SATANSKÉ
VELMOCENSKÉ HRY
RUSKÉ STÁTNÍ MAFIE
KGB - GRU!!! Viz:
0. Nepřekonatelný filmový dokument ze sovětských archivů - který v dnešních RUSKO-českých TV nikdy neuvidíme: SOVIET STORY: RUSKÝ KOMUNISMUS = NĚMECKÝ NACISMUS!!!
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008112401
B) http://www.ulozto.cz/hledej?q=Soviet+Story
C) http://www.hellspy.cz/search/?q=SOVIET+STORY
D) http://www.youtube.com/results?search_query=Soviet+story&sm=3 E) http://www.amazon.com/gp/product/0615354963
1. Vysoké hry satanské ruské státní mafie KGB/GRU: KOŘENY VLÁDNOUCÍHO SATANSKÉHO ZLA!!! Viz:
http://www.youtube.com/watch?v=wNLCHoSWbOw
2. Vysoké hry satanské ruské státní mafie KGB/GRU: METASTÁZY VLÁDNOUCÍHO SATANSKÉHO ZLA! Viz:
http://www.youtube.com/watch?v=fBYJCTX5CzQ
3. Vysoké hry satanské ruské státní mafie KGB/GRU: RUDÁ STŘECHA KREMLU = NEJVYŠŠÍ MOŽNÁ KRIMINALITA, VŽDY POD OCHRANOU ZÁKONA! Viz:
http://www.youtube.com/watch?v=NMWmTle_RlI
4. Vysoké hry satanské ruské státní mafie KGB/GRU: CELOSVĚTOVÁ EXPANZE SATANSKÉHO ZLA!!! Viz:
http://www.youtube.com/watch?v=sdpm89d62bs
5. Vysoké hry satanské ruské státní mafie KGB/GRU: PLNÉ OVLÁDNUTÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZLEM RUSKÉHO STÁTNÍHO ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU KGB/GRU! DOKUMENT ČT "KDYBY MĚ ZABILI..." Viz:
http://www.youtube.com/results?search_query=kdyby+m%C4%9B+zabili&sm=3
6. Vysoké hry satanské ruské státní mafie KGB/GRU: PLNÉ OVLÁDNUTÍ EVROPSKÉ UNIE ZLEM RUSKÉHO STÁTNÍHO ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU KGB/GRU! UKRAJINSKÁ TV (česky): "VOR V ZAKONE" (Zločinec pod ochranou zákona!):
RUSKOJAZYČNÁ MAFIE KGB/GRU OVLÁDLA EVROPU Viz:
http://www.youtube.com/results?search_query=Vor+v+zakone&sm=3
7. Jurij Nestěrenko: VZÁCNĚ NECENZUROVANÁ RUSKÁ ANALÝZA DNEŠNÍHO "NOVÉHO DEMOKRATICKÉHO RUSKA" STARÉHO KGB: RUSKO = KONCENTROVANÉ ZLO - A TO V TÉ VŮBEC NEJČISTŠÍ KRYSTALICKÉ PODOBĚ! (rusky):
Юрий Нестеренко: Россия - это зло в его чистом, беспримесном виде!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2013010026 1. DĚJSTVÍ:
RUSKÁ OKUPACE
ČESKÉ REPUBLIKY UŽ DÁVNO ZAČALA!!! DÍLO NÁRODNÍ ZKÁZY
SE JIM PODAŘILO...!!!"NAŠI" RUSKO - ČEŠTÍMARX - LENINŠTÍ VLASTIZRÁDCI KGB/GRU, STOJÍCÍ
OD ROKU 1945 PEVNĚV NAŠEM ČELE, UŽMOHOU
ZAČÍT SLAVIT!
CENTRÁLNÍ MOTTO:
„Aby Rusko zvítězilo nad satanismem, Kreml KGB/GRU musí být poražen!
Aby Evropa zvítězila nad satanismem, Brusel KGB/GRU musí být poražen! Aby Amerika zvítězila nad satanismem, Bílý dům KGB/GRU musí být poražen!"
Petr Cibulka, L.P. 2014
Důvody jsou dobře známé! 3 x viz:
1. http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005112601
2. http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011010301
3. http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2002021802 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ TOHO VŮBEC NEJDŮLEŽITĚJŠÍHO PŘED VLASTNÍM ČLÁNKEM:
Vůdce Sovětského svazu N. S. Chruščov na polemickém setkání s atomovými fyziky - tvůrci sovětských atomových zbraní, léto 1961: „Sacharov je dobrý vědec, ale MY JSME SPECIALISTÉ NA LSTI V ZAHRANIČNÍ POLITICE. EXISTUJE POUZE NAŠE SÍLA A DEZORIENTACE NEPŘÍTELE! NEMŮŽEME ŘÍCI NAHLAS, ŽE PROVÁDÍME POLITIKU Z POZICE SÍLY, ALE TAKTO TO MUSÍ BÝT!!! Byl bych nula, a ne předseda rady ministrů, kdybych poslouchal takové, jako je Sacharov...“
Motto:
POLITICI Z VLASTIZRADY ŽIJÍ,
NOVINÁŘI VLASTIZRADU KRYJÍ!FOTOGRAFII BYCHOM VĚŘIT ROZHODNĚ MĚLI:
Na fotografii je významný agent ruského KGB, dědičný vlastizrádce, po desetiletí úhlavní zemský škůdce + nejoblíbenější politik, (NEvlastizrádce a pětinásobný politický vězeň ruské okupace Petr Cibulka je po desetiletí masmediálně nejméně oblíbený občan!)
vůdce ODS - ministr financí - předseda vlády - předseda parlamentu -
president - velitel armády Václav Klaus se svým dlouholetým ruským řídícim důstojníkem KGB
Alexandrem Rebjonkem (druhý zleva). Fotografie - zveřejněná pouze 1x - je z 18.04.2003...ODPOVĚZME SI NA OTÁZKU, KTERÁ ZNÍ: PROČ BY TO MĚLO BÝT NA NIŽŠÍCH ÚROVNÍCH JINAK??? PROČ!!! PROTO NEVĚŘME VLÁDNOUCÍM NEVIDITELNÝM RUSKÝM TAJNÝM SLUŽBÁM KGB/GRU, JEJICH NASTRČENÝM VIDITELNÝM POLITIKŮM, MASMÉDIÍM ANI ŽÁDNÉMU
Z JEJICH NOVINÁŘŮ, KTEŘÍ NÁS V RUSKÉM ŽOLDU RUKOU SPOLEČNOU A
NEROZDÍLNOU OD ROKU 1945 UŽ 1000x ÚSPĚŠNĚ A VŽDY BEZTRESTNĚ OBELHALI,
PODVEDLI A OKRADLI, ALE VĚŘME JEN BOHU, SAMI SOBĚ A SVÉMU SIDERICKÉMU INFORMAČNÍMU KYVADLU, KTERÝM SI OVĚŘÍME KAŽDOU PRO NÁS DŮLEŽITOU INFORMACI, UDÁLOST A OSOBU DŘÍV, NEŽ SE ROZHODNEME!!!Motto:
"Veřejnost neví, co se děje, a ani neví, že to neví.“
Noam Chomsky (zkušený agent satanských ruských tajných služeb KGB+GRU?!!!)
Pro psychotronicky gramotné
JAKO VÝZVA K ÚČINNÉ OBRANĚ SKRZE INFORMAČNÍ PŘEVAHU:
Franz Kafka: "Existuje bod, po jehož dosažení není návratu.
Toho bodu je třeba dosáhnout!" Viz:
http://www.youtube.com/watch?v=eKWxb_ye49A
*** Rusočeši si užívají
luxusu občanství...
Vůdce Sovětského svazu N. S. Chruščov na polemickém setkání s atomovými fyziky - tvůrci sovětských atomových zbraní, léto 1961: „Sacharov je dobrý vědec, ale MY JSME SPECIALISTÉ NA LSTI V ZAHRANIČNÍ POLITICE. EXISTUJE POUZE NAŠE SÍLA A DEZORIENTACE NEPŘÍTELE! NEMŮŽEME ŘÍCI NAHLAS, ŽE PROVÁDÍME POLITIKU Z POZICE SÍLY, ALE TAKTO TO MUSÍ BÝT!!! Byl bych nula, a ne předseda rady ministrů, kdybych poslouchal takové, jako je Sacharov...“RUSKO=KLAM!!!
Aktuálně 2 x ruský
ministr zahraničí Sergej Lavrov (KGB!!!):
Podle
ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova
se Rusko nevměšuje do vnitřních záležitostí Ukrajiny... A žádní
agenti ruské vojenské a civilní rozvědky v sousední zemi
nepůsobí... "My
budeme i nadále dělat vše co můžeme, abychom
důsledně hájili zájmy
ruských diaspor
na Ukrajině, ale samozřejmě i v dalších zemích."
Přehrát
video: Na Ukrajině nebyly a nejsou žádné ruské vojenské jednotky, řekl
vždy pravdomluvný ruský president a vysoký důstojník komunistického
Gestapa KGB Adolf Putin, ovšem ty ruské vojenské jednotky, které tam
byly a jsou, budou za své mimořádné protiukrajinské úspěchy po zásluze
vyznamenány, dodal!
Finsko-estonská spisovatelka SOFI OKSANEN:
"Každé ráno se budím s myšlenkou, zda to bude dnes, kdy bude
východní Evropa opět prodána Rusku... Pokud
někdo stále ještě věří ruské propagandě, že Rusko svou krajanskou
politikou vyjadřuje opravdovou starost o etnické Rusy za hranicemi své
země, nastal
čas uvést jej zpátky do reality a připomenout mu, jak Hitler zneužil
etnické Němce. KAŽDÝ, KDO KDY NAVŠTÍVIL RUSKO DOBŘE VÍ, JAK MÁLO NA RUSECH SEJDE V RUSKU!"Edward Lucas, britský novinář, analytik dlouhodobě specializovaný na Rusko a autor světově proslulých knih, když dvě z nich vyšly i v češtině, "NOVÁ STUDENÁ VÁLKA" a "KLAM": "Putin
se bude snažit Ukrajinu NA PRVNÍM MÍSTĚ ÚPLNĚ DESTABILIZOVAT. UČINIT ŽIVOT
JEJICH OBYVATEL NESNESITELNÝM. TAK, ABY NAKONEC TITO DALI PŘEDNOST
STABILITĚ POD RUSKOU NADVLÁDOU. ABY MĚLI POCIT, ŽE JE RUSKO ZACHRÁNILO. Ukrajina nyní SMĚŘUJE KE STAVU ÚPLNÉHO SELHÁNÍ STÁTU a PUTIN SE BUDE SNAŽIT JÍT TÍMTO SMĚREM. Samozřejmě VŠUDE, nejenom na Ukrajině..." "Západ je dnes politicky hrozivě, nebezpečně slabý. Musíme vyslat jasný
signál, že tohle je zcela nepřípustné. A TENTO SIGNÁL MUSÍ BÝT VELICE DRSNÝ.
Jenže místo toho dáváme najevo, že chceme mluvit. Místo toho, abychom jednali. TO JE TA NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ VĚC, JAKOU MŮŽEME UDĚLAT. Ponižuje nás to víc než Putin
samotný. On vidí, že je Západ přestrašený a Rusku na všech frontách bez odporu neustále jenom ustupuje. PROTO NEEXISTUJE PROSTOR PRO DIPLOMATICKÉ ŘEŠENÍ KRIZE..."
Oazu Nantoi, který byl dlouhá léta moldavským vládním expertem na Podněstří, separatistický, nikým jiným než Moskvou
neuznaný, státeček, který se v roce 1992, s ruskou 14. armádou za zády,
po krátké válce odtrhl od čerstvě nezávislého Moldavska, je pesimista a hovoří nahlas o věcech, o kterých se většina Moldavanů bojí i mlčet: " Všude to má stejný scénář. Nejprve se vyvolá napětí pomocí různých
incidentů, pak se nějaká ruská pátá kolona chopí moci, rychle se vyhlásí referendum,
které dopadne všude přibližně stejně, pak se pozvou ruská vojska na
ochranu," shrnuje Nantoi. "A pak si nadiktují uspořádání podle představ Kremlu, jak si to vyzkoušeli i tady." 5.3.2014 Mladá fronta DNES str. 11 Názory. Kirill Shchelkov
Od ledna 2014 Česká republika povoluje dvojí občanství. Zdaleka ne všichni o tom vědí. Nezajímá je to. Povolili, a co má být?
Právě 1. ledna začala invaze Rusů, kteří se stali českými občany. Občan už není cizinec, občana už ze země nikdy nevyhostíte. I když to bude zločinec světového kalibru, anebo bude jen nenávidět svou novou vlast.
Samozřejmě nemluvím o všech Rusech. Je spousta těch, kteří se naučili česky a jsou rádi za možnost zde žít. Mluvíme teï o speciální skupině Rusů, uzavřené ve své komunitě. Česky téměř neumějí, baví
se jen se svými krajany, dívají se na ruskou televizi, čtou ruské
noviny a nemůžou ani srozumitelně vysvětlit, proč se přestěhovali zrovna
do Česka. Jde o poměrně velkou skupinu lidí. Bez rozpaků říkají: „Všechno se mi tady líbí, akorát Češi mě tady otravují.“
Jak nás vidí Rusové
Když
si přečtete internetové diskuse ruských imigrantů, dozvíte se o sobě
leccos. Píše se tu o hrozném make-upu Češek, propocených Češích s
nemytými vlasy, hlasitém smrkání, lakotě („k narozeninám si dávají jenom
kytky a pohlednici“).
To jsou všední nářky. Pak přijde na řadu historie. „Já
jsem sem tanky v roce 1968 neposlal, nemám se za co omlouvat. Češi by
už o tom mohli přestat mluvit. A nejdřív vrátí ukradené Kolčakovo
zlato. Sovětský svaz jim postavil metro, a oni jsou nevděční. Češi
vyráběli Němcům zbraně, kterými pak fašisti zabíjeli Rusy. Víte, že
Heydrich hladil malého Havla po vlasech, protože jeho rodiče se s ním
přátelili?“
Potom se přepnou do současnosti. Češi jsou ateisté.
Organizují Gay Pride. Na každém rohu nějaká pornografie. Všichni jejich
politici nenávidí Rusko a poklonkují USA.
Když se podíváte do jakýchkoliv pražských novin v ruštině, dostanete pořádnou dávku současné moskevské propagandy.
Titulky článků: Češi nadávali ruskému profesorovi, Češi zmlátili
ukrajinského podnikatele, Učitelka ve školce plivla na ruského chlapce
kvůli jeho přízvuku.
Ze
všech těchto tvrdě protičeských velkoruských projevů ruské nadřazenosti
coby "národa vyvoleného" máte intenzivní pocit, že mnozí Rusové jsou
tady ve vyhnanství, rádi by se vrátili domů, ale z nějakého tajemného
důvodu nemůžou. Když se zeptáte, proč se nevrátí domů, tak se urazí, řeknou, že jste Schwarzenbergův poskok.
Co vše od nás získávají, aniž nám za to něco dali...
Od
1. ledna mohou Rusové dostat české občanství (už po pěti letech trvalého
pobytu) a nevzdat se přitom občanství ruského, což bylo dříve podmínkou.
Už s trvalým pobytem má imigrant v podstatě stejná práva jako rodilý Čech. S několika výjimkami – nemohou hlasovat ve volbách, být voleni, pracovat na ministerstvech, v policii, v tajných službách. Teï to Rusové s občanstvím - i ti, kteří tak nenávidí Čechy, Českou republiku, jejich spojence i celou západní demokracii - budou moci bez omezení dělat. Stanou se plnoprávnými občany České republiky a dostanou garanci, že už je nikdo ze země nevyžene. S ruským pasem se mohou kdykoliv vrátit domů do Ruska a s českým cestovat bez víz po světě, třeba do USA.
Dokonce i proceduru získání občanství mnozí začali podvodem.
Právně to není přečin, jen takový trik.
Ministerstvu vnitra trvá posouzení žádosti zhruba jeden rok. Proto
mnozí podali žádost na konci minulého roku. Tehdy ještě nebylo nutné
skládat nové zkoušky z češtiny a českých reálií. Mnozí by je neudělali.
Protože posuzování žádosti trvá dlouho, občanství jim přiznají už podle
nového zákona, což znamená, že se nebude nutné vzdát občanství ruského.
Dokud bylo nutné vrátit pas země původu, většina Rusů o české občanství zájem
neměla!
A víte, že Rusové začali kampaň, aby se ruština stala oficiálním jazykem Evropské unie? Petiční akce se chystá i v Česku.
Pokud se ruština stane jazykem EU (což by bylo velmi podivné, protože
Rusko členem Unie není), Rusové se dokonce ani nebudou muset učit
jazyk. Žádosti o granty, žaloby k Evropskému soudu, to všechno bude
možné psát rusky.
Ve skutečnosti žádná petice nemůže změnit základní
smlouvy Evropské unie, kde jsou oficiální jazyky vyjmenovány. To ovšem
organizátoři petice buï nevědí, anebo je toto omezení nezajímá, protože je považují pouze za dočasné...
Nedávno militantní ruská komunita usilovala o to,
aby v Praze vznikl Puškinův památník (na Puškinově náměstí). Básník zde
nikdy nebyl, ale Rusové argumentovali tím, že by bylo dobré uctít jeho
památku, když už tady máme náměstí.
Hned po nevinném památníku následoval druhý:
Ruský spolek veteránů ruské agresivní války v Afghánistánu, kteří v Afghanistánu vraždili v komunistickém žoldu odpůrce ruské okupace, v Praze odhalil památník
vojákům internacionalistům a mírotvorcům, mezi něž protikomunistické afghánské partyzány určitě nepočítají... Politický korektní krycí název
nemění podstatu akce. Když to tak půjde dál, proč bychom v Praze
neodhalili památník padlým a raněným vojákům v srpnu 1968? Taky ho nějak hezky nazveme, aby to Češi náhodou neprohlédli...
V Česku jsou zaregistrovány desítky ruských organizací, vycházejí zde několikery noviny v ruštině. Všechny podporují protizápadní a protidemokratickou politiku Kremlu...!!!
V České republice se také zrodila idea navrhnout Putina na Nobelovu cenu míru.
V Mariánských Lázních žije člověk, který v minulosti kandidoval za
Putinovu stranu ve volbách. Dnes je ohnivým bojovníkem za pravoslaví a
odpůrcem „zkažené evropské morálky“. Vede organizaci Ruský dům. Taky se může stát českým občanem. I poslancem. Příjemná perspektiva...
Bude
smutné, pokud si už brzy tisíce Rusů, kteří k Česku necítí nic dobrého,
budou říkat: „Ti Češi jsou ale hloupí, já je nesnáším, a teï mám jejich
občanství.“
PS.
A pak požádají Rusové v Česku Putinovy ozbrojené hordy (třeba bez
označení, jako tzv. “domobranu“) o ochranu, anebo rovnou o "vojenskou mírovou intervenci" (tzv. další
dočasnou okupaci do konsolidace poměrů, dle představ Ruska - na věčné
časy a nikdy jinak...) a následně ruská Duma jednohlasně odsouhlasí připojení naší
republiky k novému Sovětskému Rusku jako gubernii s dosazeným
gubernátorem, ruskými zákony a úřední řečí ruštinou.
A velký putinovec a dědičný vlastizrádce Klaus (z Kellnerova zámku nad Prahou) zase potvrdí (jako u Krymu), že na to Rusové mají právo, protože podle Rusů mají Rusové právo úplně na všechno a vždycky mají pravdu... Kdo nevěří, důkazy jsou k disposici zde:
Na účinnou obranu svých svobod a práv bychom se proto měli už dnes velice dobře připravit, protože... 8 x viz:1. Základní motto:POD VEDENÍM RUSKÝCH FÍZLŮ SE RUSKU NEUBRÁNÍME...!!!!!Heslo dne: Musíme udělat vše možné i nemožné pro to, aby se vlastizrádná špionáž pro Rusko stala tou nejrizikovější činností na světě, vhodnou jen pro pevně rozhodnuté sebevrahy! Je to naštěstí velice snadné, rychlé a levné!!! Viz:
Trenink
pro ty, kdo už dokázali překonat svoji psychotronickou negramotnost -
což je otázkou pěti minut - a ovládají siderické informační kyvadlo -
což může být i obyčejná kancelářská sponka, zavěšená na 30 cm niti -
čímž se stali relativně vševědoucími: Otázka zní: Je na
fotografiích českých vládních ministrů někdo, kdo NE fízluje pro
Rusko??? Kdo
prověří v českém politickém systému hlavu státu nebo
vlády a jejich ministry, nepodléhající, na rozdíl od svých podřízených - podle přežilých feudálně-komunistických zákonů
- naprosto žádné bezpečnostní prověrce???
EVROPA
SOBĚ: Soutěž pro ty, kdo ovládají siderické kyvadlo: NAJDETE 1.
POLITIKA OD ROKU 1984 DO DNEŠNÍHO DNE A HODINY NA VLÁDNÍ ÚROVNI, JENŽ NEFÍZLUJE PRO RUSKÉ TAJNÉ
SLUŽBY?
Soutěž
pro ty, kdo překonali psychotronickou negramotnost a pracují se
siderickým informačním kyvadlem: Otázka zní: OVLÁDAJÍ USA + EU UŽITEČNÍ IDIOTI SATANSKÉ ŘÍŠE ZLA
RUSKA? Jak
musí skončit každý odpor psychotronicky negramotných proti satanské
totalitě KGB/GRU: Tragická bilance hrdinského protikomunistického
odboje...!!! NAŠE
TŘI ZÁKONY, KTERÉ SNADNO A RYCHLE ZMĚNÍ DNEŠNÍ RUSKO-ČESKÝ KRIMINÁLNÍ
STÁT - VE KTERÉM JE ZLO ODMĚŇOVÁNO A DOBRO TRESTÁNO - V JEHO PRAVÝ
OPAK!!!
AUTENTICKÝ
DOKUMENT NA OSLAVU HRDINSTVÍ BOJOVNÍKŮ ZA SVOBODU MAĎARSKÉHO POVSTÁNÍ
PROTI BARBARSTVÍ KOMUNISTICKÉ TOTALITY A RUSKÉ VOJENSKÉ OKUPACE!!! AUTENTICKÝ UKRAJINSKÝ VIDEO DOKUMENT BEZ CENZURY O HRDINECH, KTEŘÍ NÁM K NAŠÍ ŠKODĚ ZATÍM BOHUŽEL SCHÁZÍ: Майдан!!!
BYL "NÁŠ" PRESIDENT
EDVARD BENEŠ
SOVĚTSKÝM FÍZLEM?
VŠE TOMU NAPOVÍDÁ
A VŮBEC NIC TO NEZPOCHYBŇUJE!!!
Prof. Dr. Josef Kalvoda
Motto:
Příští generace, seznajíce celou nesmyslnost socialismu a komunismu,
podiví se velice, kterak za tuto bláznivou ideu dovedl někdo zemřít
a se obětovat, a to namnoze z takového jen důvodu,
aby esteticky, kulturně a mravně cítící jedinec musel spatřovat
v každém lajdáku z periferie neb v lidech zločinných,
dědičně zatížených a zamořených alkoholem,
ze kterých nejvíce komunistů se rekrutuje,
svého bratra a druha rovnocenného.
Vraždy v románových krvácích jsou vymyšleny,
v socialismu jsou skutečností, vizte Rusko!
Spisovatel Josef Váchal, 1924
Nedávno
vyšel v USA anglický překlad knihy Pavla Sudoplatova SPECIALl TASKS.
Napsal ji s pomocí svého syna Anatoliho bývalý náměstek výzvědné služby
NKVD (později známé jako KGB). V americké veřejnosti vyvolala velký
rozruch pro svědectví o J. Robertovi Oppenheimerovi, fyzikovi známému
jako "otec atomové bomby." Oppenheimer byl jedním z těch, kteří
předávali sovětům informace o americkém atomovém výzkumu, čímž jim
pomohli uspíšit vyrobení jejich atomové bomby. Mezi dalšími sovětskými
špiony byli fyzikové E. Fermi a Klaus Fuchs. Atomovým vyzvědačstvím byl v
Sovětském svazu pověřen právě Sudoplatov. Přesto byl ale nejlépe znám
jako organizátor popravných operací NKVD, včetně atentátu na největšího
Stalinova komunistického oponenta Lva Trockého. Kromě dalších informací
je v knize také několik zmínek o bývalém čs. prezidentovi Edvardu
Benešovi a plukovníku československé rozvědky Františku Moravcovi. Mohl
by však stejně klidně mluvit i o vůbec prvním československém
presidentovi T.G.Masarykovi, otci zakladateli - ale čeho ve
skutečnosti... Viz:
VŠICHNI "NAŠI" PRESIDENTI JAKO AGENTI CIZÍ NEPŘÁTELSKÉ VELMOCI, aneb ŽELEZNÁ TRADICE, NA KTERÉ UŽ NESMÍME DÁLE STAVĚT!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010122402
ČEŠTÍ
PRESIDENTI KGB/GRU "NAŠEHO" RUSKO-ČESKÉHO (POST) KOMUNISTICKÉHO
GUBERNIÁLNÍHO KRIMINÁLNÍHO STÁTU VČERA, DNES A ZÍTRA A JEJICH DODNES
NEPOTRESTANÉ ZLOČINY, SPÁCHANÉ NA NEVINNÝCH!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005060105
Podle
Sudoplatova, major Petr Zubov byl mistrem sovětské špionáže, pod jehož
vedením se on učil tomuto druhému nejstaršímu povolání. V r.1937
byl jeho starý přítel a učitel major Petr Zubov poslán, kryt
diplomatickou imunitou, na sovětské vyslanectví v Praze, jako rezident
NKVD. Seznámil se osobně s tehdejším československým prezidentem
Edvardem Benešem, který měl úzké styky se sovětským vyslanectvím a který
se sám zabýval špionáží už od první světové války během svého pobytu ve
Francii. Benešův přátelský postoj vůči sovětskému režimu byl dobře
znám. Uvedl sověty na konferenci v Janově r. 1923 a o deset později
prvního sovětského delegáta, Maxima Litvinova, do Společnosti národů. Podle Sudoplatova - během svého pobytu v Praze byl Zubov "Benešovým řídícím orgánem a zachráncem v předvečer války." (s 234. When Zubov was our rezident in Praque, he had been Beneš s Control officer and savior on the eve of the war.")
Po československém mnichovském fiasku v r. 1938 Zubov
dostal od Stalina instrukce, aby Benešovi předal prostřednictvím jeho
sekretáře 10.000 amerických dolarů a aby mu umožnil útěk z
Československa do Velké Británie s plnou asistencí NKVD. Stvrzenku za
přijaté peníze podepsal Benešův sekretář. (Ve špionáži je zvykem
předávat peníze prostřednictvím třetí osoby, čímž se "špinavé peníze"
vyperou. Přijetí peněz od špionážní organizace je považováno za důkaz
agentství.)
Po
Benešově odjezdu do Anglie byl Zubov na rozkaz Stalinův z Prahy odvolán
a po návratu do Moskvy zatčen. Důvodem k jeho zatčení byla skutečnost,
že československý president Edvard Beneš prostřednictvím majora
NKVD Petra Zubova navrhl Stalinovi, aby subvencoval puč proti
jugoslávskému králi, aby se tak v Jugoslávii dostal k moci protiněmecký
vojenský režim, čímž by se zmenšil německý tlak na Československo. President Beneš požádal Stalina o 200.000 US dolarů v bankovkách pro srbské důstojníky, kteří by provedli vojenský převrat.
Zubov dostal požadované peníze z moskevské centrály a odejel do
Jugoslávie zjistit, zda plán byl proveditelný. K svému nemilému
překvapení došel k závěru, že situace nebyla zralá, že navržení
důstojníci byli nespolehliví dobrodruzi a že by ztěží provedli plánovaný
puč. Odmítl jim dát peníze předem a vrátil se s nimi do Prahy. Všechno
hlásil do Moskvy. Na Zubově telegramu, v němž vysvětloval svůj postup,
Stalin napsal vlastnoručně "Ihned zatknout". Následkem dlouholetého
věznění a týrání, se Zubov stal invalidou. Kulhal a chodil s pomocí
hole.
V
lednu 1948 Molotov nařídil Sudoplatovovi, aby jel do Prahy a sešel se
tajně s presidentem Benešem. Měl mu vyřídit, že musí předat moc ve státě
komunistovi K.Gottwaldovi a sám z úřadu důstojně odejít.
Sudoplatov měl udělat na Beneše nátlak s použitím stvrzenky o příjmu
10.000 US dolarů, podepsané jeho sekretářem v r. 1938 pro jeho bezpečnou
cestu s pomocí NKVD do Anglie a připomenout mu jeho intimní styky s Kremlem. Jinak by sověti zveřejnili jejich finanční pomoc pro jeho útěk a Benešovu účast na politickém puči a atentátech v Jugoslávii v letech 1938 - 1940.
Molotov zdůraznil, že Sudoplatov nebyl autorizován diskutovat cokoliv o čs. politice, ale jen předat jasný příkaz Moskvy a ponechat Benešovi, jakým způsobem má být dosaženo Stalinových cílů.
Sudoplatov navrhl Molotovovi, že by bylo lépe, kdyby s Benešem měl
tento osobní a nesmírně důležitý rozhovor někdo, kdo se s Benešem znal
osobně. Tím mužem byl Zubov, kterého Stalin dal zavřít, protože
neprovedl v Jugoslávii československým presidentem Edvardem Benešem navržený vojenský puč. K tomu Molotov poznamenal, že mu záleží na výsledcích a ne na způsobu, jakým jich bude dosaženo.
Ač
byl Zubov od r. 1946 penzistou a invalidou, Sudoplatov si ho vybral za
svého společníka, když na příkaz Molotova jel v lednu 1948 do Prahy, aby
s jeho pomocí a bez vědomí tamního sovětského velvyslanectví mohl předat Benešovi příkaz Moskvy. Díky Zubovovým kontaktům a schopnostem se Sudoplatovův starý přítel a mentor dostal na hradčanském paláci k Benešovi a během
patnáctiminutového rozhovoru mu sdělil, že v Československu dojde ke
"kardinální transformaci", a to a už s ním, či bez něho, a že musí
předat moc ve státě Gottwaldovi. Rovněž řekl Benešovi, že má příkaz nečekat na jeho odpověï. Podle jeho názoru Beneš byl jediným kdo mohl zařídit, aby radikální změna byla provedena hladce a bez krveprolití. "Byla to poslední schůzka těchto dvou nemocných mužů v jejich životě", píše Sudopatov. (s. 234)
Sdělení Sudoplatova, že pplk.
Ludvík Svoboda byl během války Benešovým tajným vojenským zástupcem, s
nímž NKVD zahájilo diskuse o vytvoření čs. vojenské jednotky,
není novinkou. Svobodův postoj vůči Sovětskému svazu a jeho role v únoru
1948 jsou dobře známé a není potřeba se tím zabývat. Více překvapující
je Sudoplatovo tvrzení, že plukovník Moravec (v anglickém textu
"Colonel Muravitz"), vedoucí Benešovy zpravodajské služby v Anglii za
války, byl "full -time NKVD agent, recruited by our rezident in London,
Chichayev" (s. 223). K osobě Moravce jeho předváleční
spolupracovníci uvádí: "Za přelom v činnosti druhého oddělení je
považován příchod pplk. gšt. Františka Moravce do funkce přednosty
pátracího oddělení v září 1934. Jeho tehdejší spolupracovníci se
shodovali, že ačkoliv byl "...sebevědomý, samolibý, intrikář a cynik s neurvalým chováním....", ... přivedl zpravodajskou službu na vysokou úroveň...." Teï zbývá odpovědět na otázku, v čím zájmu, když československá
zpravodajská služba nedokázala od roku 1918 až do roku 1939 postavit
před soud ani jednoho agenta Moskvy, jako by zde Moskva žádného agenta
ani neměla...
Jak to bylo s jeho "agentstvím" NKVD bude zmínka později. Sudoplatov píše, že začátkem
r. 1945 Moravec Sovětskému svazu hlásil, že Britové mají po válce zájem
na zpracování uranové rudy z Jáchymovských dolů a jejím vývozu z
Československa. Moravec měl přístup k záznamům o československo-britských diskusích o produkci urania (s.198 a 458).
Jaké
jsou důkazy o Benešově spolupráci se sověty? V české i anglické verzi
svých "pamětí" Moravec píše, že v létě r. 1936 jel do Sovětského svazu
spolu s vybranými čs. experty na Německo z čs. špionážních a
analytických skupin ke schůzce s příslušníky NKVD. Podle
československo-sovětské smlouvy z roku 1935, uzavřené presidentem
Edvardem Benešem, Československo mělo spolupracovat se Sovětským svazem v
oboru vojenského zpravodajství a Moravcovým úkolem bylo navázat kontakty a koordinovat styky s Moskvou. Podle Moravce - během schůze se sovětskými zpravodajskými důstojníky Sověti
si dělali poznámky ze všeho, co bylo sděleno z české strany a tato data
pak byla diskutována a analyzována. Sami prakticky ničím nepřispěli.
Měli především zájem na vytvoření zpravodajské základny v
Československu. Nakonec bylo dohodnuto mít společnou zpravodajskou bázi v
Praze, což vedlo k oprávněnému obvinění z polské strany, že Československo dovolilo sovětům operovat proti Polsku ze svého území. Moravec poznamenává, že jeho dojem z cesty do Moskvy byl takový, že z československé strany budou dodávány Moskvě špionážní informace a že od Sovětů čs. zpravodajská služba nedostane nic.
O
své spolupráci se Sověty Beneš píše ve svých obsáhlých "pamětech",
včetně své role v aféře maršálka Tuchačevského. O tomto případě bylo
hodně psáno. Je příliš složitý, abychom se jím zde zabývali. Jen lze
poznamenat, že po obdržení "informací" o spiknutí sovětských
důstojníků proti Stalinovi ho Beneš ihned přímo informoval, čímž si
sovětský diktátor ověřil jeho spolehlivost. Dále, jak píše Moravec, československý
president Edvard Beneš informoval Stalina přímo a nikoliv
prostřednictvím čs. zpravodajské služby. Tím lze vysvětlit, že ho Stalin
považoval za svého spolehlivého agenta-informátora.
Pokud
se týče Benešova "útěku" z Československa "tajnou cestou", jak o tom
píše Sudoplatov, výraz "útěk" je trochu silné slovo. Nebylo tehdy žádným
tajemstvím, že "Beneš měl plán a že z něho byl aeroplán". Na letiště se
s Benešem přišel rozloučit také bývalý legionář a plukovník gen. štábu
Emanuel Moravec, za protektorátu pak známý jako nacistický
kolaborant, který ke konci války spáchal údajně sebevraždu. Jestliže
Beneš dostal 10000 US dolarů a Sudopalatov měl v rukou stvrzenku,
podepsanou jeho sekretářem, pak Sověti měli "důkaz", že byl jejich
"agentem", protože ve zpravodajštině přijetí peněz za prokázané služby
je považováno za důkaz agentství. (Mimochodem, jeden z
nejvyšších exilových vůdců po roce 1948 JUDr. V. Chalupa podepsal v USA v
letech padesátých několik stvrzenek o přijmutí peněz od StB, a to je
jeden z důkazů o jeho agentství.)
Prosovětský
postoj Benešův je dokumentován jeho vlastními slovy a činy. Už na
začátku války v r. 1939, když sověti vrazili bránícím se Polákům dýku do
zad, Beneš řekl sovětskému velvyslanci v Londýně Majskému, že Užhorod,
tj. podkarpatská Rus, bude přináležet po válce Sovětskému svazu.
V údobí Německo - sovětského spojeneckého paktu (1939 - 1941) měl Beneš
svého tajného zástupce u NKVD, Ludvíka Svobodu a dával direktivy
Moravcovi o nutnosti spolupráce s NKVD. Ač Sudoplatov píše, že Moravce získal pro spolupráci jako agenta NKVD sovětský rezident v Londýně Čičajev, Moravec tvrdí, že se sovětským rezidentem NKVD Čičajevem kolaboroval na příkaz Benešův, jemuž byl oddán.
Moravec
po svém příchodu do Anglie spolupracoval s britskou tajnou
zpravodajskou službou, od níž dostal "půjčku" na vydržování svého
zpravodajského aparátu v březnu 1940. Britové měli veliký zájem na
informacích, které Moravec dostával od svého agenta Pavla Thümela, krycí
jméno René, německého zpravodajského důstojníka (tedy dablera). Měli na
nich také zájem, jakožto i na jiných informacích, i Sověti, s nimi Beneš udržoval v Londýně stálý kontakt.
O Moravcových jednáních s Čičajevem a NKVD se dočítáme v publikovaných
dokumentech, především z útržkového deníku Jar. Smutného, Benešovi
oddaného kancléře. Smutný píše, mj. následující. (Je nutné zdůraznit, že
to bylo v době, kdy Anglie stála osamocená a byla v boji na život a na smrt s nacistickým Německem - tehdy spojencem Sovětského svazu - a Beneš používal jejího pohostinství.)
1. prosince 1940 Beneš dal šéfovi své zpravodajské služby, Moravcovi, direktivy pro jeho schůzku s rezidentem sovětské
NKVD v Londýně, která se konala příštího dne. Za prvé, Moravec dostal příkaz prohlásit, že na schůzku jde s vědomím souhlasem československého politického vedení, především Beneše, "k němuž Rusové mají důvěru".
(Poznámka: Beneš používal výrazu Rusové a Rusko, nikoli Sověti a
Sovětský svaz.) Za druhé, "Spolupráce bude zpravodajská - prezident
schválil Moravcův program." Za třetí, Moravec měl udělat výklad o poměru
Beneše a jeho exilové vlády k Sovětům. Benešovi je známo, jaké mají
stanovisko vůči Anglii. (Podle sovětské propagandy, Anglie vedla
imperialistickou válku proti jejich spojenci - Německu.) Benešovo
stanovisko ale bylo, že čs. exilová vláda je spolu s Anglií v boji proti
Německu a že Anglie má program svobody malých národů, ČSR v to
počítaje. V direktivách je nejdůležitější věta: "Řekněme jim (tj.
Sovětům) vždy, které informace, jež jim dáme, mají též Angličané a
domluvíme se, které informace z těch, jež oni nám dají, jim dáme." Navíc, Beneš nikdy nepůjde s Poláky proti Rusku.
Z výše uvedeného je jasné, že Beneš
dal příkaz Moravcovi, aby NKVD informoval o čem se dozvěděl od anglické
zpravodajské služby a z jiných zdrojů, a že Sověti budou moci
prostřednictvím Beneše či Moravce přihrávat Angličanům určité informace,
případně i dezinformace. V podstatě šlo o jednosměrnou spolupráci, jak to Sověti požadovali a jak to i Moravec zdůrazňoval ve svých "Pamětech". Ač především sledoval své vlastní zájmy, ze sovětského hlediska byl Beneš jejich agentem. Nejednalo se pouze o špionáž. Beneš se choval jako agent ofensivně zpravodajský, kteréhožto výrazu se používá ve zpravodajštině - špionáži.
Po vstupu Sovětského svazu do války Beneš
ve svých veřejných projevech i soukromých rozhovorech se státníky,
diplomaty a politickými činiteli vůbec, vychvaloval Stalina jako člověka
rozumného a spolehlivého a obhajoval jeho politiku. Byl jeho náhončím.
Tvrdil, že mu západní vlády mohou plně důvěřovat, že nebude sovětizovat
středovýchodní Evropu, apod. Zatímco Winston Churchill a polská vláda byli pro otevření druhé
fronty na Balkáně, aby tak západní vojska mohla proniknout "měkkým břichem Třetí říše" do střední Evropy, Beneš v souladu se Stalinem hlásal nutnost druhé fronty ve Francii. Chtěl, aby středovýchodní Evropa byla "osvobozena" sovětskou armádou. Zatímco sovětská propaganda byla přijímána v západních demokraciích skepticky, Benešova prosovětská propaganda sledující stejnou linii, byla mnohem účinnější, přestože jednotlivci znalí sovětských metod a cílů ji prohlédli. Tito lidé, mezi nimi byli i zkušení diplomaté, považovali Beneše za sovětského agenta,
jak je možné se o tom dočíst v diplomatické korespondenci. (Dokumentaci
jsem zveřejnil v knize Czechoslovakia's Role in Soviet Strategy,
Washington, D. C. Universuity Press of America, 1978.)
Benešovi obdivovatelé nepochybně odmítnou, co o něm Sudoplatov napsal. Objektivní
analýza Benešových akcí vysvětluje, proč ho Stalin považoval za "svého
člověka". Vůči Stalinovi Beneš se choval vždy servilně a ten s ním
jednal jako se svým kortešem (náhončím). Projevilo se to i během
jednání o Marshalově plánu. Tehdy prý Jan Masaryk řekl: "Do Moskvy jsem
jel jako československý ministr a vrátil se jako Stalinův pacholek". V
r.
1948 Sověti hodili Beneše přes palubu, právě tak jako před tím, v r.
1945, on hodil přes palubu Františka Moravce. Mouřenín vykonal službu,
musel jít. Odpovídalo to Stalinově praxi. Vždy dal zlikvidovat i vysoké
funkcionáře NKVD a komunistických stran. Ostatně, naši předkové
říkali: "Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění".
Nedělní Hlasatel, Chicago, 7. srpna 1994, Vyšlo v knize "Z bojů o zítřek III", Výběr č.6
Sovětská infiltrace
prvorepublikového
Československa
a řádění SMĚRŠ!!!
http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007081056
Tomáš Krystlík
Obrozenecká
představa mohutného ruského státního dubiska, o které se menší
slovanské národy mohou opřít - představa, která byla pro potřeby ruské
imperiální expanze do Evropy připravena po skončení napoleonských válek
ve 20. - 30. letech 19. století v Moskvě a která byla exportována
prostřednictvím ruské placené i neplacené protievropské agentury do
všech slovanských osídlení, žijících mimo barbarské otrokářské carské
Rusko - se Čechům velice vymstila. Dokonce už
několikrát, aniž se z něčeho dokázali poučit... Nenahraditelnou ztrátou
pro zachování a další svobodný rozvoj celého českého národa je vnitřní
rozvrácení a zničení - rukama rusko-českých užitečných idiotů - před I.
světovou válkou už plně
demokratického a vysoce civilizovaného mnohonárodního Rakouska-Uherska,
předobrazu dnešní
Evropské unie, jenž stačilo pouze transformovat do podoby Švýcarské
konfederace, které stálo otrokářskému asiatskému Rusku stovky let v
cestě na jeho tažení za
světovládou. Viz:
ROLE
RUSKÉ ROZVĚDKY VE VRAŽDĚ NÁSLEDNÍKA RAKOUSKO - UHERSKÉHO CÍSAŘSKÉHO
TRŮNU FERDINANDA D'ESTE A JEHO ČESKÉ MANŽELKY, MATKY DVOU DĚTÍ, KTEROU
ZAČALA I. SVĚTOVÁ VÁLKA, VEDOUCÍ K RUSKÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCI A JEŠTĚ
KRVAVĚJŠÍ OBČANSKÉ VÁLCE, KDY LENINOVI RUŠTÍ KOMUNISTÉ POVRAŽDILI CELOU
CARSKOU RODINU, VČETNĚ NEJMENŠÍCH DĚTÍ A VŠECH SLUŽEBNÝCH (V RUŠTINĚ):
Роль русской разведки в убийстве Фердинанда:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100007
RUSKO, dědictví DŽINGISCHÁNA!!! LSTÍ a KLAMEM = UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A ROZVRATNÝCH POLITICKO - MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ
a) http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika
b) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007111001
c) http://ekonom.ihned.cz/c1-34261590-krasnaja-biznes-armija
d) http://www.novinky.cz/domaci/186806-kazdy-dvacaty-obyvatel-prahy-pochazi-ze-zemi-byvaleho-sssr.html
Nelze se potom divit, že celou předválečnou čs. politickou scénou hýbaly nebývale sovětské tajné služby
(zejména v T.G.Masarykem vyvolané hradní aféře totální profesní,
vojenské a politické diskreditace ostře protisovětského a
protikomunistického legionářského hrdiny generála Radoly Gajdy, viz http://cs.metapedia.org/wiki/Radola_Gajda),
když za protektorátu pro sovětské zájmy pracovalo také Gestapo, infiltrované
sovětskými agenty (zejména Willi Leimer) a dost komunistů, kteří byli
současně též udavači Gestapa, v posledním roku války byl i český domácí
odboj, hlavně na Moravě na Valašsku, řízen sovětskými partyzány (tedy sovětskými
tajnými službami). Sovětští partyzáni nechávali vytipovaným Čechům
podepisovat písemné závazky spolupráce se sovětským NKVD (Narodnyj
komissariat vnutrěnnich děl – Lidový komisariát vnitra). Partyzánská
činnost proti okupační moci byla úkolem druhořadým – prvořadým
úkolem bylo zajistit dané cíle SSSR v dané zemi po válce, zejména
infiltrací agentů NKVD do všech poválečných úřadů a organizací. Viz:
POLITIČTÍ VĚZNI PRAVÍ A FALEŠNÍ Vladimír
Pavlík: Celoevropská akce nacistického Gestapa "Vampir" výroby
falešných
hrdinů protinacistického odboje z nejlepších agentů Gestapa na sklonku
II. světové války, po dobytí Berlína Stalinovou Rudou armádou a
ukořistění nacistických archivů masově převerbovaných sovětskými
tajnými službami...!!!
RUSKO-česko-slovenské
komunistické Gestapo StB=KGB/GRU si po roce 1945 dobře rozumělo s
nacistickým Gestapem! SVŮJ K SVÉMU, aneb MARXISTICKÝ FÍZL MARXISTICKÉMU FÍZLOVI OČI NEVYKLOVE...!!! INSTRUKCE KGB Z ROKU 1947 - DODNES NANEJVÝŠ AKTUÁLNÍ - PROTOŽE SE TÝKÁ PŘÍMO NÁS, TADY A TEĎ: JAK ZACHÁZET S DOMORODCI...!!!
Hned
po osvobození částí ČSR začala na dobytém území okamžitě řádit vojenská
kontrarozvědka SMĚRŠ (zkratka ze Směr špionam!). Odhaduje se, že
zavlekla z ČSR do SSSR přes tisícovku po první světové válce
emigrovavších Rusů (bez ohledu zda měli nebo neměli čs. občanství),
několik desítek až stovek Čechů, ale, to už se ví méně, i 60 až 120
tisíc Slováků. Poválečná čs. vláda pro ně v podstatě nehla prstem. Z Rusů přežil každý dvanáctý, ze Slováků dvě třetiny zahynuly - ve jménu kruté marxistické ideologie Lenina a Stalina...
Zapouštění kořenů
V
třicátých letech minulého století se Československo stalo
nejdůležitějším centrem sovětské špionáže v Evropě. Ale také i proti
ČSR. V Československu nebyl problém nechat agenta „zarůst“ do čs.
prostředí a vytvořit mu novou identitu s legendou přijatelnou pro zbytek
Evropy, protože československé tajné služby byly plně pod sovětskou
kontrolou. Čs. pas měl váhu a platil bez víza ve většině
evropských zemí. V roce 1932 zorganizovala GPU (Gosudarstvěnnoje
politupravlěnije - Státní politická správa) vloupání do budovy
policejního ředitelství v Chomutově, kde byla kopie souhrnné zprávy čs.
státní policie o podzemní činnosti KSČ. GPU si přálo odhalit prameny a
informátory čs. policie.
Při vloupání se nepodařilo onu zprávu nalézt, ale GPU padlo do rukou
1500 pravých ještě nevyplněných čs. cestovních pasů. Čs. pasy se staly vůbec nejpoužívanějšími mezi sovětskými agenty.
Po roce 1934 a vraždě jugoslávského krále Alexandra v Marseille, kam
vrahové přijeli na čs. cestovní pasy, vyvolávalo vlastnictví čs. pasu
samo o sobě v Evropě okamžitě podezření hostitelského státu. Pak asi
dvě stovky
agentů NKVD, cestující ze SSSR do Španělska na podporu republikánů,
obdrželo od zpravodajské služby pplk. Františka Moravce - tedy přímo od čs.
státu - pravé čs. cestovní pasy.
Sovětské
tajné služby byly aktivní zejména v Německu. V Mezinárodním procesu s
nacistickými po válce v Norimberku vystoupil jako svědek německý
průmyslník Arnold Rechberg a potvrdil, že 24 tisíc německých
komunistů (sic) dostalo příkaz v rámci infiltrace NSDAP vstoupit v
letech 1930-32 do SA a SS. Peníze na to – 40 milionů zlatých marek -
poskytla Moskva.
Proto hned po příchodu nacistů k moci v lednu 1933 se sovětská tajná
služba zabydlela ve všech složkách NSDAP, SD, SA a SS. Sovětští agenti v
hnědých košilích byli také ve všech říšských ministerstvech, dostali se
i do protikomunistických oddělní samotného Gestapa. V mnoha případech
byly obětovány celé podzemní organizace KS Německa jen proto, aby
infiltrovaný agent si mohl vybudovat u Gestapa pověst a případně posílit
jeho protikomunistické oddělení, pokud tam už nebyl. Mnoho
německých komunistů odešlo v roce 1933 před pronásledováním do ČSR,
např. i Walter Ulbricht a Wilhelm Pieck. S nimi ovšem přišli i agenti
Gestapa a NKVD.
I
průmyslové odvětví ČSR bylo pro ruské tajné služby atraktivní. V době
budování Baových závodů na Slovensku se objevila celá řada bulharských
a makedonských uprchlíků, kteří se ucházeli o zaměstnání, dostali je a
byli v baovském systému úspěšní. Po válce, v roce 1945, tyto osoby
neméně efektivně vedly demontáž celé této továrny a její odvoz do SSSR.
Československá
státní policie měla za 1. republiky na starosti zpravodajskou činnost
proti nepřátelským organizacím uvnitř státu, tedy i proti komunistům a
sovětské zpravodajské službě. Logicky se tím stala předmětem
sovětské infiltrace. Materiály v archivech čs. ministerstva vnitra to
potvrzují. Infiltrováno bylo i čs. četnictvo. Mnozí ze sovětských agentů
se udrželi ve službě i po roce 1948. Například Vlastimil
Kohoutek, který vedl výslechy se skupinou kolem Slánského a přivedl je
na šibenici, byl příslušník protikomunistického oddělení prvorepublikové
státní policie.
Kdo
měl mezi emigrovavšími německými komunisty do ČSR pochybnosti o
pravdivosti zinscenovaných moskevských procesech, mohl se octnout v
soukromém stranickém vězení sovětského NKVD, kde jinde než přímo v
Praze... Na vězení, a možná i místo popravčí, upozornil čs. policii v
roce 1936 jeden německý emigrant a ta při razii skutečně na udané adrese
nalezla šest cel stranického vězení i s uvězněnými protinacistickými
emigranty, které osvobodila.
Likvidace
každého, kdo se stal jakýmkoliv způsobem nepohodlným sovětské politice,
bylo jejím průvodním jevem. Každý člen komunistické strany v kterémkoliv
státě byl automaticky pokládán za zpravodajsko-operativní materiál
sovětské tajné služby. Tito lidé byli obětováváni v nesčíslných
operacích sovětské tajné služby, mnohdy jen proto, aby místní rezident
mohl vykázat činnost. Kdo se postavil na odpor proti svému zneužívání,
projevil názorovou „kolísavost", kdo se veřejně či neveřejně kriticky
vyjádřil o SSSR, či jen o některém aspektu jeho politiky, byl
automaticky označen za trockistu, oportunistu, revizionistu, úchylkáře,
sionistu a byla učiněna, a to okamžitě, opatření k jeho likvidaci.
V
nacionálně socialistickém Německu byl pro jejich vyhlazování používán
vcelku jednoduchý systém. Později se analogicky aplikoval i v
protektorátu. Lidé, kteří se znelíbili NKVD, byli likvidováni pomocí Gestapa.
Agenti NKVD v KS Německa začali rozesílat varovné stranické oběžníky se
jmény a adresami lidí označených za bývalé komunisty, kteří se prý dali
na cestu rozkladné trockistické činnosti. Byly rozesílány na adresy
nejrůznějších vrstev obyvatelstva. Aby snad nedošlo k omylu, byla vždy
popsána politická minulost a činnost uvedených osob včetně tajných
adres, na kterých se skrývali. Pochopitelně se tyto oběžníky dostaly
také do rukou Gestapa, což byl jediný důvod jejich cirkulace. Řada lidí ale byla udána Gestapu také přímo a NKVD poskytla proti nim i důkazy.
Vynálezcem tohoto účinného systému byl Walter Ulbricht dlící tehdy v
Moskvě. Tím si zachránil život během sovětských čistek na konci
třicátých let.
Když
se NKVD nepodařilo přesvědčit plukovníka Moravce v Londýně, aby dal své
spojovací možnosti k dispozici jim (bez kontroly), pokusili se o to na
území okupovaného Československa sami. Náhle se celé komunistické
podzemí, které odmítalo spolupráci, ba i koncepci odboje, chtělo napojit
na demokratické podzemí. Díky nedůvěřivosti a ostražitosti podzemí,
navíc zcela zdecimovaného údery Gestapa, se tato infiltrace nepodařila. I
zde se sovětská rozvědka uchýlila ke své staré hře, vyřazování nepohodlného spojence pomocí udávání Gestapu.
Mezi
starými komunisty, kteří zůstali doma a podíleli se na protinacistickém
boji, byli i takoví, kteří si pamatovali pro ně zcela nepochopitelné
příkazy z Moskvy, jako byl ten, že v případě, že narazí na
parašutistu exilové vlády z Londýna, mají ho zadržet a informovat vedení
vlastní stranické buňky, které pak bude informovat stranické vedení a
to rozhodne, jak s parašutistou naložit! Existují i svědectví lidí, kteří dostali tajný stranický pokyn udat vedoucí činitele demokratického odboje anonymně Gestapu.
Tři
britští parašutisti byli vysazeni v listopadu 1942 na československém
území s úkolem znovu navázat spojení s Vladimírem Krajinou. Přinášeli s
sebou kromě jiného materiálu také osobní dopisy prezidenta Beneše a
ministra národní obrany Ingra. Tito parašutisté byli zadrženi
příslušníky komunistického odboje, kteří je posléze lstí odzbrojili a
odebrali jim i vysílačku. Oni komunisté byli buï Gestapu známi, anebo
spíše pro něj přímo pracovali, v každém případě se parašutisté i jejich
materiál včetně dopisů ocitli v rukou Gestapa.
A.
I. Romanov, bývalý příslušník SMĚRŠ, což byla za války kontrarozvědná
sekce NKGB (Narodnyj komissariat gosudarstvěnnoj bezopasnosti – Lidový
komisariát státní bezpečnosti), tvrdí, že NKGB (za války NKVD) měl
své agenty i uvnitř nacistických koncentračních táborů, kteří tam
„vykonávali sovětskou zákonnost“. Více případů, vymykajících se rozsahu
tohoto článku to potvrzuje. Například přepisování rozsudků
smrti, vynesených nad komunisty, na členy čs. nekomunistických stran,
Antonínem Novotným v Mauthausenu, nebo pokusy komunistických spoluvězňů
fyzicky zlikvidovat Ferdinanda Peroutku ke konci války v Buchenwaldu, Gusta Fučíková patřila v KZ Ravensbrück k těm komunistkám-vězeňkyním, které
zabily na příkaz Moskvy Milenu Jesenskou.
Do
roku 1942 vedl protikomunistické oddělení pražského Gestapa Willi
Leimer. Později převzal vedení odboru boje proti parašutistům, ještě
později (1951) sloužil v centrále KGB v Moskvě v hodnosti plukovníka
(oficiálně byl ovšem odsouzen k trestu smrti a v roce 1947 v Moskvě
popraven, materiály z jeho procesu byly prý při požáru archivu zničeny).
Byl pověstný svou krutostí vůči zatčeným. Skutečnost, že Leimer byl
sovětským zpravodajcem (i Britové měli na pražském Gestapu svého muže,
jenže se nevyznačoval mučením vězňů a služební horlivostí, český domácí
odboj disponoval kriminálním tajemníkem Otto Gallem), vrhá na celou
činnost jeho oddělení poněkud jiné světlo. Leimer dokázal přesvědčit pro
udavačskou spolupráci s Gestapem desítky komunistů. Mnozí z nich se
stali v protektorátu aktivistickými novináři vyzývajícími ke spolupráci s
Německou říší. S méně známými, nepotrestanými za kolaboraci s nacismem,
to bylo po válce jednoduché – byli prostě převerbováni do NKVD.
Leimer s pomocí oněch komunistů-udavačů Gestapa likvidoval příslušníky
odboje, lhostejno zda demokratického či komunistického. Z
komunistů přežili nacistickou okupaci jen ti, kteří byli ochotni
vykonávat jakékoliv sovětské rozkazy. Tito lidé pak po válce obsadili
rozhodující místa a nervová centra čs. státu.
Sovětská
tajná služba se zmocnila většiny německých zpravodajských důstojníků
včetně pracovníků Gestapa, kteří za války operovali v protektorátu či v
říšské župě Sudety. Údaje vytěžené z výslechu těchto lidí pak použila
NKGB při zverbování nových agentů či převedení bývalých německých agentů
do svých služeb. S hrozbou nacistické minulosti nad hlavou a se
zálibou v totalitní moci se tyto osoby staly nejoddanějšími vykonavateli
sovětské nadvlády proti ČSR a byly využity jako zkušení agenti Moskvou i
proti mnoha jiným státům střední a západní Evropy. Členství v
KSČ, anebo fiktivní krycí uvěznění za "protinacistickou činnost", také
vylučovalo zcela automaticky obvinění z kolaborace s nacismem. Viz:
Pierre Faillant de Villemarest: Tři Internacionály proti našim svobodám - 9. Političtí vězni praví a falešní! Viz:
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/piere/piere.htm
En passant. Na
základě Jaltské dohody bylo na dva miliony bývalých ruských a
sovětských občanů uprchlých na Západ násilně repatriováno zpět do SSSR,
kde je očekávala smrt anebo pomalé umírání v táborech. Zejména agilně se při násilné repatriaci „vyznamenali“ Britové. Celé
kozácké rodiny skákaly z hraničních mostů mezi britským a sovětským
pásmem v Rakousku do rozbouřených řek, páchajíce raději sebevraždu, než
aby se dostaly do sovětských rukou. Američané, zvláště když zjistili, že repatrianti jsou sice na druhém břehu Labe vítáni s hudbou, ale za nejbližší čarou horizontu už čekají popravčí čety,
repatriaci pod různými záminkami alespoň protahovali a dávali zadrženým
možnost k útěku. Francouzi ve svém okupačním pásmu, díky jasnozřivosti
generála de Gaullea, odmítli spolupracovat, přímo z Francie však tzv.
sovětští občané repatriováni byli.
Historický
exkurs
Rusové
se po 1. světové válce dostali do ČSR většinou s Ruskou dobrovolnickou
armádu (Russkaja dobrovolčeskaja armija). Vznikla v listopadu 1917 z řad
mladé ruské inteligence a z kozáků. Zápas s bolševiky trval tři roky. V
listopadu 1920 opustily její poslední jednotky Krym, a zamířily do
Turecka. Podle údajů Společnosti národů opustilo tehdy Rusko přes milion
osob. Ruští studenti zamířili v ČSR na vysoké školy – jen na ČVUT v
každém semestru bylo v létech 1922-27 kolem 1300 ruských studentů - a
Československo pozvalo k výuce také ruské pedagogy a v Praze zřídilo
Ruskou právnickou fakultu. Uprostřed dvacátých let 20. století
mělo svůj nový domov v ČSR asi 25 tisíc bývalých příslušníků Ruské říše.
Mnozí z nich už ve službách nové komunistické totality...
Řada
ruských emigrantů byla přijata také do čs. armády – v roce 1938 ze 141
generálů aktivní služby bylo 137 Čechů, jeden Slovák a tři Rusové.
Nejznámější z nich byl generál Sergej Vojcechovský velitel Zemského
velitelství Brno a pak Zemského velitelství Praha. Po válce zmizel v
GULAGu (Glavnoje upravljenie lagěrej NKVD – Hlavní správa táborů
Lidového komisariátu vnitra). Koncem třicátých let trvale žilo v ČSR
11.500 ruských emigrantů, z nichž přes tři tisíce již získalo čs.
občanství, ostatní měli status běžence (Nansenův pas).
Udržet vše v tajnosti
Československé úřady věděly o koncentračních táborech ve SSSR hned od počátku dvacátých let minulého století.
V roce 1922 předseda Čs. obchodní mise v Moskvě sděloval do Prahy, že
ve vězení v Moskvě je deset čs. občanů za politické zločiny, především
špionáž. Seznam z roku 1923 o čs. vězních v ruských koncentrácích již
obsahoval 113 jmen. Od roku 1929 do roku 1938 došlo z čs. zastupitelství
v Moskvě ministerstvu zahraničních věcí v Praze 17 seznamů čs. státních
příslušníků vězněných ve SSSR. Každý obsahoval několik desítek jmen, v
posledním z roku 1938 jich bylo
114. Nejčastěji udělovaný trest bylo 10 let vězení, trest smrti byl
obvykle změněn na oněch deset let. Postupně však seznamy obsahovaly i
informace, ve kterých táborech se vězni nacházejí. Byly to především
Solovecké ostrovy, do roku 1929 hlavní sovětský koncentrační tábor,
které měly i s filiálkami na pevnině kolem 650 tisíc vězňů. Během krutých zim umírala každý rok téměř třetina osazenstva.
O rozsahu
bolševického běsu svědčí počet zatčených ve venkovských volostích
(nejmenší organizační jednotka, přibližně okres), denně kolem dvou
desítek lidí zatčených odsouzených do GULAGu nebo popravených. Po mnohá
léta.
Tyto
a další zprávy (o hladomorech a teroru na vlastním obyvatelstvu) čs.
misí v Sovětském svazu nebyly čs. veřejnosti tehdy vůbec známy.
Českoslovenští politici a masmédia na tyto zprávy vůbec nereagovali.
Dostávaly se jen k velmi omezenému okruhu pracovníků ministerstva
zahraničí, vedeného Edvardem Benešem, a zde skončily. Pouze zprávy a o
vězněných čs. občanech vězněných ve SSSR se poskytovaly též ministerstvu
spravedlnosti a ministerstvu vnitra. Zacházelo se s nimi před československou veřejností jako s de facto tajnými.
Je doloženo, že ministerstvo vnitra předávalo prostřednictvím zemských
úřadů dotyčnému hejtmanství, kde měl vězněný domovskou obec, příslušnou
zprávu z čs. misí nebo zastupitelství v Sovětském svazu. Tyto
informace byly označeny za přísně důvěrné a nesměly být sděleny ani
rodinám uvězněných (sic). Poskytnout pravdivé informace čs. veřejnosti
nepřicházelo v úvahu a neoficiálně se nikdo tohoto kroku neodvážil.
Drastické poměry o nucených pracích v sovětských koncentrácích tedy
zůstaly před čs. veřejností utajeny. Mnozí z utajovatelů je pak poznali po zásluze na vlastní kůži...
Jako příklad citace ze zprávy čs. zastupitelství v Moskvě z února 1933 ministerstvu zahraničních věcí: „Z
Moskvy do konce dubna má býti vyhoštěno na 800 tisíc lidí. V prvé řadě
to mají býti obchodníci a všichni, kdož v Moskvě nebydlí aspoň 3 léta a
nejsou dělnického původu nevykonávají produktivní práci. Mnohým osobám
byly vzaty přídělové potravinové a nouze dohání řadu lidí k sebevraždám.
Tvrdí se, že strach z pasových obtíží“ (sovětské passporty jsou
ekvivalenty občanských průkazů) „způsobil v Moskvě přímo sebevražednou
epidemii. Také na Kubáni tvrdý režim a zostřená diktatura náležitě se
uplatňují. Z Kubáně prý 48 000 kulaků znovu putuje do Sibiře. Z Volhy z
krajů obývaných německými kolonisty mám autentické zprávy, že při
realizaci seových fondů obyvatelstvu se odebírá poslední kg zrní bez
ohledu na to,
zemře-li rodina hladem.“
Pod
tlakem nebezpečí z Německa začala alespoň československá armáda
pociovat potřebu víc vědět o skutečné situaci v Sovětském svazu. Proto -
až v únoru 1932 - požádala armáda zpravodajskou ústřednu o
informační výslechy různých osob, vracejících se po delším pobytu v
Sovětském svazu do Československa. Ještě téměř dva roky však musely
uplynout než se vojenští a policejní byrokraté dohodli, co vlastně
armádu zajímá. Položme si prostou otázku, KOMU KU PROSPĚCHU!
Podobné
výslechy tehdy již systematicky provádělo sousední Polsko. Pozornost
věnovali zejména bývalým vězňům sovětských koncentračních táborů,
navrátilci byli zadržováni a vyslýcháni kontrarozvědkou polské
pohraniční stráže ihned po vstupu na polské území. V roce 1932–1933
shromáždila polská zpravodajská služba podrobné informace o téměř dvou
desítkách táborových komplexů a různých táborech GULAGu. 24. srpna 1932
rozeslal náčelník oddělení pohraniční služby polského Sboru ochrany
hranic dokument nazvaný „OGPU. Koncentrační tábory ve SSSR a jejich správa“.
(OGPU je zkratka z Objediňonnoje glavnoje političeskoje upravlěnije
SSSR – Sjednocená hlavní politická správa SSSR). V doprovodném dopisu
uložil náčelníkům odboček a vedoucím agentur založit pro každý tábor
samostatný spis a doplňovat ho všemi dalšími získanými informacemi.
Dokument
obsahoval informace o táborech na Ukrajině, v Bělorusku, v centrálním a
severním Rusku a na Sibiři, Kazachstánu a u Černého moře, podrobně
popisoval jejich vnitřní organizaci, počty vězňů, podmínky života v
táborech, závody a hospodářská zařízení využívaná – nebo speciálně
zřízená – pro zaměstnávání vězňů a práce vykonávané vězni. Připojeny
byly jmenné seznamy funkcionářů správy táborů a příslušníků OGPU
vykonávajících dozor nad vězni. Většina informací byla provázena
přehlednou mapkou lokality, kde se tábor nacházel, a plánkem vnitřního
uspořádání tábora nebo různých servisních zařízení.
Trestuhodná česká ignorance
Čechy
obdobné informace vůbec nezajímaly. Českoslovenští zpravodajci, vedeni v
těch letech masmediálně glorifikovaným plukovníkem Moravcem, dokonce
nejspíš ani nevěděli o výsledcích činnosti polské zpravodajské služby. V
českých archivech, přes všechny policejní výslechy přišedších ze SSSR,
nebyl dosud nalezen jediný vlastní nebo získaný podrobnější materiál o
sovětských koncentračních táborech dvacátých a třicátých let minulého
století, nebo alespoň zmínka o něm (sic).
Ostatně,
i nejvýznamnější čs. zpravodajec pplk. František Moravec viděl v
komunistické ideologii pouze nepříjemný prvek zpravodajské spolupráce
ČSR a SSSR, ale nedohlédl, že tato ideologie zásadním způsobem ohrožuje svobodu světa.
Kromě
vyslýchajících četlo zápisy výpovědí čs. navrátilců ze Sovětského svazu
zřejmě pouze málo referentů. Nejsou známy žádné shrnující závěry z
poznatků získaných výslechy. Pro koncepci politických námluv Československa se Sovětským svazem byla pravda o sovětské skutečnosti nepoužitelná.
Jen satirické
časopisy si dovolily proti poměrům ve SSSR vystupovat, což nestačilo.
Tzv. "seriozní masmédia" se ničeho takového neodvážila, stejně jako
nikdy dříve a nikdy potom... Na
Západě probíhaly v tisku diskuse o nelidských poměrech v Sovětském
svazu, o jeho táborech nucených prací, československá veřejnost toho
zůstala, ke své vlastní škodě, zcela ušetřena.
Československá
snaha zajistit si spojenectví Sovětského svazu proti narůstající hrozbě
nacistického Německa prakticky vylučovala pravdivé informace o sovětské
skutečnosti. Nikdo nechtěl vidět, že Československo tím směřuje do slepé
uličky, na jejímž konci jsou pro budoucí demokratickou existenci
celé Evropy minimálně stejně nebezpečné, světovládné ambice
komunistické ideologie. Proto všeobecně
nebyl zájem příliš vyvracet prosovětskou propagandu a svědectví
zůstávala pouze mezi čtyřmi stěnami ministerských kanceláří.
Poslední možnosti pro změnu názoru
Přesto počátkem roku 1936 dostala československá veřejnost ještě příležitost. V Praze vyšel pod názvem Rusko za mřížemi
český překlad reportážní knihy Rusko za mřížemi
(Rossija v konclagěre) bývalého sovětského novináře Ivana Soloněviče,
který se dočkal v témže roce druhého a třetího českého vydání. V roce 2000 byla kniha znovu vydána, tentokrát pod svým původním názvem "KONCENTRAČNÍ TÁBOR: RUSKO". Jeho
dokumentární přesnost a věcnost nebyla překonána ani Solženicynem. O příšerných poměrech života ve SSSR pars pro toto krátká citace z jeho díla: „Jsou
lidé, pro něž je tábor mnohem horší než svoboda, jsou však lidé, pro
něž téměř není rozdílu mezi táborem a svobodou a jsou lidé... pro něž
tábor je lepší, než svoboda. Nebo, chcete-li, svoboda je horší, než
život v táboře. A to jsou ti, kteří posílají... zásilky se sušenými
chlebovými kůrkami z tábora na svobodu.“
Česká veřejnost opět neprojevila pražádný zájem o pravdu týkající se Sovětského svazu. Potvrzovali to i dodnes vysoce cenění a oslavovaní životu nebezpeční političtí hlupáci, jako například slavný Karel Čapek, který napsal: „Sovětský
svaz není jen nejsvobodnější zemí; je to země vytvářející nový typ
demokracie. Sovětský svaz vyzdvihuje na štít demokratické zásady,
popírané v některých zemích. Není pochyby, že nový typ sovětské
demokracie zanechá hluboké stopy i v těch zemích, kde existuje
fašistická diktatura. Hned teï, po uveřejnění návrhu nové ústavy SSSR,
je možno říci, že v dějinách Evropy začíná nová éra. Nová sovětská
ústava znamená pokrok pro celý svět... Nová sovětská ústava nejenom
uskutečňuje nejlepší hesla Velké francouzské revoluce, ale rozvíjí je i
dále, ovšem na jiném sociálním základě. Tím se SSSR stává dědicem a
pokračováním evropské kultury.“
Další
významný politický hlupák Hubert Ripka, později vysoký činitel Benešovy
exilové vlády v Londýně, v témže roce 1936 podotkl: „V zemi sovětů je svoboda a úcta k nejvyšším ideálům lidstva stále vyšší a vyšší“.
V
lednu 1938, o celých sedm let později, objevil čs. tisk konečně 21
Čechů, odsouzených jako skupina špionů a diverzantů v procesu v roce
1931, hlavně českých učitelů, odpykávající si trest GULAGu. Ani
tomuto příkladu brutality sovětského komunistického režimu nechtěla čs. veřejnost uvěřit.
Proč také? Vždy i velký obdivovatel tatíčka T.G.Masaryka se sklony
antikomunistickými, pak antifašistickými, Karel Čapek, považoval režim v
Sovětském svazu za veskrze demokratický!
V srpnu 1939 přibyli do Moskvy němečtí experti zkoumat systém a zkušenosti sovětských koncentračních táborů.
Protektorát
Před
koncem roku 1939 byly okupačními úřady v protektorátu pořízeny seznamy
všech osob původu ruského a zřízena Ruská emigrantská ústředna v Praze,
která je evidovala.
Zprávy
o situaci mezi bývalými ruskými emigranty žijícími v protektorátu, o
tzv. Ruské emigrantské ústředně, byly předány „z rozkazu a podle
instrukcí přednosty 2. oddělení pplk. gšt. štábu Moravce" 5. ledna 1941
na nejmenovaném místě v Londýně „zástupci SSSR" s krycím jménem Mr. Dorn. Předávající štábní kapitán Tauer o jednání se sovětským agentem zapsal: „Z
obdržených zpráv měl velkou radost a řekl, že naše spolupráce má pro
oba naše státy velký význam. Mezi SSSR a Československou republikou byly
vždy ty nejlepší vztahy a že to uvidíme při mírovém jednání.“ Šlo o schůzku za zády britské strany. Touto
cestou se NKVD dostala k přesným seznamům a adresám, na nichž později
po příchodu Rudé armády byli vybraní představitelé ruské emigrace
dostiženi a většinou povražděni. Je velmi pravděpodobné, že NKVD
dostával poté kompletní seznamy i s adresami také z pražské centrály
Gestapa. Je otázkou, zda Ruská emigrantská ústředna nebyla lidmi NKVD v
Gestapu vybudována vlastně pouze pro potřebu sovětských tajných služeb.
Československý protiněmecký odboj dezavuoval ruskou emigraci, aby nemohla ohrozit jeho prosovětské zájmy.
Na druhé straně nacistické Německo se obávalo spojení demokratických
národních zájmů české společnosti a ruské emigrantské komunity a snažilo
se bývalé ruské emigranty
separovat.
Nesmazatelnou
hanbou české společnosti zůstane její odmítnutí uvěřit v dubnu 1943, že
patnáct tisíc polských důstojníků, jejichž mrtvoly objevili Němci v
masových hrobech v lese nedaleko běloruského Katynu, bylo zavražděno
NKVD. Podobná situace se opakovala o několik měsíců později v červenci
1943, kdy byly objeveny masové hroby v ukrajinské Vinnici. Za
protektorátu uspořádala okupační moc také několik názorných výstav o
krutých podmínkách života v Sovětském svazu a o Rudé armádě, byly
zveřejněny a vyšly tiskem zatajované zprávy čs. misí v SSSR během 1.
republiky ministerstvu zahraničí o poměrech v Sovětském svazu.
Prakticky nikdo neuvěřil, Češi vše pokládali za lživou nepřátelskou
propagandu, navzdory tomu, že to byla pravda.
Těsně
před koncem války nechápala i naprostá většina českých manželek
bývalých ruských emigrantů, že je životně důležité se uchýlit z dosahu
hrozících sovětských zatýkacích komand do tehdejších bídných poměrů v
americké okupační zóně Německa. Znamenalo to ovšem prchat po boku
dosavadních nepřátel. Kdo tak učinil, zachránil si život.
Okamžitě
za prvním sledem sovětských jednotek přicházely speciální jednotky
kontrarozvědky a zatýkaly československé občany. SMĚRŠ byl dislokován
nejen u jednotek Rudé armády, nýbrž i u jednotek NKVD. První masové
represe probíhaly na Podkarpatské Rusi a zatýkáni a deportováni do
sovětských trestních táborů byli vedle „třídních nepřátel“ a
„kontrarevolucionářů“ především tisíce lidí, odmítající komunisty
připravované odtržení tohoto území od Československa a včlenění do
Sovětského svazu. Od samého počátku vstupu sovětské armády koncem roku
1944 se orgány NKVD chovaly na území Podkarpatské Rusi jako doma.
Neznáme ani přibližně, kolik lidí bylo tehdy z Podkarpatské Rusi
odvlečeno do sovětských trestních táborů nebo zavražděno.
Na
Slovensku po „osvobození“ sovětskou armádou akce NKVD a SMĚRŠ
pokračovaly a deportovány do Sovětského svazu vedle aktivistů
slovenských fašistických organizací byly zcela svévolně vybírané celé
skupiny obyvatelstva především z malých měst a venkova. Třeba z obcí
rozdělených hlavní silnicí nebo říčkou byli násilně odtransportování do
SSSR všichni muži jen z předem určené levé nebo pravé poloviny.
Naprostá většina z nich se dostala do táborů GULAGu jen kvůli tomu, že
SSSR potřeboval pracovní síly pro své tábory nucených prací.
Československá
vláda proti takové zvůli sovětské jurisdikce nad obyvatelstvem
spojeneckého státu, nebo podle uzavřené dohody v Londýně patřila
okamžitě po osvobození svrchovaná moc Československu, nikdy
neprotestovala. Ministerstvo zahraničí ale v letech
1945-48 několikrát jednalo se sovětskými diplomaty a o repatriaci čs.
občanů zavlečených do SSSR, v podstatě ale jen Slováků, a předalo jim
řadu seznamů pohřešovaných. Sdělovací
prostředky tzv. demokratických stran ve 3. republice (1945-48) strčily
hlavu do písku a mlčely. Žádný z novinářů se nepozastavil nad mizením
lidí, a už známých nebo obyčejných. Mlčeli i tzv. demokratičtí
politici. Prostě všichni zavírali oči před dobyvatelským chováním a
násilnostmi sovětské armády, nic nechtěli vědět o řádění SMĚRŠ a NKVD,
svévolně zasahujících do jejich životů.
Česká
společnost tragicky setrvávala ve svém mylném výkladu cílů velkého
slovanského bratra z Východu a stále pohlížela na nedávno skončenou
válku Německa se Sovětským svazem jako na zápas zla s dobrem, nikoliv
jako na souboj dvou velmi krutých totalitních států.
Porážka nacistického režimu v Německu za vydatného přispění Rudé armády
dala v Evropě i ve světě ještě větší křídla iluzím o perspektivnosti
sovětského režimu a snížila ochotu vnímat zločiny, provázející
fungování komunistické společnosti v Rusku. V
očích Čechů byl Sovětský svaz především zemí osvobození a naději
přinášejících hrdinů. Stvrzoval to i Beneš ve svých rozhlasových
projevech z Londýna, např. v únoru 1945: „Nebojte
se německých strašáků o panství a hrůzách komunismu a bolševismu; je
výmyslem této propagandy, když se vám tvrdí, že nám bude někdo
uspořádání našich vnitřních věcí diktovat nebo že já, naše vláda a naši
spolupracovníci v zahraničí se někomu a k něčemu zavázali.“
Skutečnost,
že informace o krutých zločiny nacionálního socialismu jsou stejně
pravdivé jako informace o sovětských zločinech, by šířené
antibolševickou propagandou, Češi
vlivem svého šovinismu a poblouznění Sovětským svazem ani po válce
nepochopili a tudíž odmítali. I přes všechny stále
narůstající neblahé aktuální poválečné zkušenosti s Rudou armádou si
nedokázali připustit, že proroctví
proslulého plakátu s vyobrazením Pražského hradu a nad ním se
sklánějícím rudým pařátem bolševismu s varováním „Zachvátí-li
tě, zahyneš!", se
naplňuje. Iluze o Sovětském svazu začali uvádět na pravou
míru do Československa přijíždějící první čeští přesídlenci z Volyně.
Jejich hlas však zůstal oslyšen.
Podle
oficiálních údajů Sovětského svazu v roce 1946 bylo v nápravně
pracovních táborech ministerstva vnitra SSSR v letech 2. války vězněno
72 010 československých občanů: z toho 69 224 vojenských zajatců
(vojáci Slovenské republiky) a 2786 ostatních. 9889 osob bylo r. 1944
převedeno do čs. vojenské jednotky v Sovětském svazu. Propuštěno a
předáno do Československa bylo 54 644 osob. Tyto údaje byly záměrně
minimalizované, jen ze Slovenska bylo zavlečeno do SSSR odhadem kolem
jednoho sta tisíce osob. Z ruských emigrantů se vrátil každý dvanáctý,
dvě třetiny Slováků v GULAGu zahynuly. Všichni, kteří měli štěstí a
byli vráceni do ČSR, hlavně kolem roku 1955 a stejně neoficiálně, jako
byli z republiky odvlečeni (i ti Rusové, které neměli čs. občanství,
jako čs. občané), velmi dobře věděli, že pravdivě
vyprávět o životě v GULAGu nebo ve SSSR by znamenalo okamžitě putovat
do dalšího komunistického koncentráku, tentokrát „jen“ československého.
Nezbývalo jim nic jiného než se tvářit, jako by sovětský nápravně
pracovní tábor byl téměř nejvlídnějším místem na světě.
Jsou
doloženy násilné deportace celých rodin z ČSR do SSSR i v pozdějších
letech, poslední
ještě v roce 1956, ovšem již
podle konkrétních „objednávek“ KGB. Ve východní Sibiři je
město Minusinsk, středisko uhelného průmyslu, kde údajně ještě v roce
1999 žilo několik desítek tisíc slovenských a maïarských vězňů GULAGu,
kterým nebyl povolen návrat domů.
Literatura:
August,
František, JAB (ed.): Ve znamení temna. Sovětská špionážní a podvratná
činnost proti Československu v letech 1918-1969, Votobia, Praha 2001
Brod, Toman: Osudný omyl Edvarda Beneše. Academia, Praha 2002
Bystrov, Vladimír: Z Prahy do GULAGu aneb Překáželi, Bystrov a synové, Praha 1999
Vlastizrádný dopis
kremelskému diktátorovi
Leonidu Iljiči Brežněvovi
od nejvyšších československých komunistů,
který nám připravil ruskou okupaci 1968...!!!
Text
vlastizrádného prosebného dopisu sovětskému komunistickému diktátorovi
Leonidu Iljiči Brežněvovi, obsahující žádost o mocenský zásah proti lidu
Československa, nespokojeném s proruskou komunistickou diktaturou, od
pětice nejvyšších československých komunistů - Alois Indra, Drahomír
Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil Bi¾ak - jenž předznamenal
přímou sovětskou vojenskou okupaci Československa v roce 1968, která ve
skryté formě přetrvává do dnešního dne a hodiny!!!
(Prosíme o další INTENZIVNÍ šíření!!!)
Vážený Leonide Iljiči
s
vědomím plné odpovědnosti za naše rozhodnutí se na Vás obracíme s
následujícím prohlášením. Náš v podstatě zdravý polednový demokratický
proces, náprava chyb a nedostatků minulosti i celkové politické řízení
společnosti se vymykají postupně ústřednímu výboru strany z rukou.
Tisk, rozhlas a televize, které jsou prakticky v rukou pravicových sil,
ovlivnily veřejné mínění natolik, že se do politického života naší země
začínají nyní bez odporu veřejnosti zapojovat živly nepřátelské straně.
Rozněcují vlnu nacionalismu a šovinismu a vyvolávají antikomunistickou a
protisovětskou psychózu.
Náš
kolektiv - vedení strany - se dopustil řady chyb. Nedokázali jsme
správně obhájit a realizovat marxisticko-leninské normy stranického
života, především principy demokratického
centralismu. Vedení strany už není dále schopno úspěšně se hájit před
útoky
proti socialismu, není s to organizovat proti pravicovým silám ani
ideologický,
ani politický odpor. Sama existence socialismu v naší zemi je ohrožena.
Politické prostředky a prostředky státní moci v naší zemi jsou nyní už
do značné
míry ochromeny. Pravicové síly vytvořily příznivé podmínky pro
kontrarevoluční
převrat.
V této těžké situaci se
obracíme na vás, sovětské komunisty, vedoucí představitele KSSS a SSSR, s
prosbou o poskytnutí účinné podpory a pomoci všemi prostředky, které máte k
dispozici. Jedině s vaší pomocí lze dostat ČSSR z hrozícího nebezpečí
kontrarevoluce.
Uvědomujeme
si, že pro
KSSS a SSSR by tento poslední krok k ochraně socialismu v ČSSR nebyl
snadný. Proto budeme ze všech sil bojovat vlastními prostředky. V
případě, že by však naše síly a prostředky byly vyčerpány nebo
nepřinesly pozitivní výsledky,
považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a
všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace
v naší
zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto
důvodu
píšeme osobně přímo Vám v
ruštině.
Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek, Vasil Bi¾ak
Více než aktuální
pohled spisovatele
Jakuba Demla
na Rusko z roku 1926,
který jsme dodnes
ke své vlastní škodě
většinou nepochopili...!
Spisovatel Jakub Deml nám o dnešním Rusku říká: „Teprve po četbě Ossendowského nedivím
se Masarykovi, že „nevsadil všecko na ruskou kartu“: jestliže v Rusku
je bolševismus možným, nestačí obviňovati několik Židů: je vinen jedině
národ, který svými neřestmi a svou nekázní bolševism zplodil! Proč pak se vši nedají do lidí čistotných? „Býti
budou pastýře a rozprchnou se ovce.“ Nedávejte vinu ani carovi, to je
výmluva zbabělců a lenochů. V té příčině věřím Buddhovi, který učí:
„Tvorové jsou majiteli svých činů, dědici svých činů, dětmi svých činů,
příbuznými svých činů, útočištěm svých činů. Činy rozlišují lidi na
nízké a vysoké.“ A já bych k tomu dodal: „Na svobodné a porobené!"
Nanejvýš doporučená literatura: Dr. Antoni Ferdynand Ossendowski: ZEMÍ LIDÍ, ZVÍŘAT A BOHŮ: V ZEMI SATANOVĚ, díl 1. a 2., viz:
A) http://www.antikvariat-5d.cz/searchSimpleResult.aspx?q=ossendowski&cmid=1&
B) http://muj-antikvariat.cz/hledani?q=Ossendowski&search_sub=Hledat
Ruský historik Mark Solonin, který v knize "23.červen aneb Opravdový den M" fakty
prokázal, že HITLER ZAÚTOČIL NA SSSR JEN O JEDEN DEN DŘÍVE, NEŽ STALIN NA
EVROPU, nám k dnešnímu Rusku říká: "Politické
vedenie súčasnej Ruskej federácie nie je pripravené radikálnym spôsobom
prehodnoti úlohu Sovietskeho zväzu v druhej svetovej vojne. Navyše,
masové
povedomie ruskej verejnosti bolo do takej miery otrávené dlhoročnou
komunistickou propagandou, že sa bráni tomuto radikálnemu prehodnoteniu
zaužívaných a ustálených názorov.
Poväčšine
sa v Rusku stále držíme známej frázy grófa Benkendorffa (v polovici 19.
storočia náčelník politickej polície cára Nikolaja I.), ktorý svojho
času povedal: „Minulos Ruska bola obdivuhodná, súčasnos Ruska je
viac ako ve¾kolepá a čo sa týka budúcnosti Ruska, tak tá bude
prekonáva všetko, čo si môže predstavi aj tá najsmelšia fantázia.
Presne toto je tým jediným správnym zorným uhlom, v ktorom má by ruská
história skúmaná a opisovaná“.
Bolo to práve Rusko, ktoré porodilo bo¾ševický totalitný režim a ktoré samo uznalo vládu tejto príšery. Problém Ruska súvisí s patologickými zmenami ruskej spoločnosti, ktoré, obrazne povedané, nastali na „genetickej úrovni“. V
súčasnom Rusku žijú deti a vnuci tých, ktorí udávali, zatýkali, týrali a
popravovali. Deti a vnuci týchto katov sú živé. Avšak deti a vnuci
zatknutých, týraných a popravených živé nie sú. Oni sa jednoducho ani
nemohli narodi. To je jeden z hlavných dôvodov, prečo vývoj,
naštartovaný na konci 80. rokov, prebiehal v Rusku iným tempom a iným smerom, ako vývoj v
stredovýchodnej Európe..." Viz: Ruský
historik Mark Solonin v knize 23.červen aneb Opravdový den M fakty
prokázal: HITLER ZAÚTOČIL NA SSSR JEN O 1 DEN DŘÍVE, NEŽ STALIN NA
EVROPU!!!
AUTENTICKÝ
RUSKÝ VIDEODOKUMENT: A žije Rusko, země kultury, humanismu a
pokroku...)))))) (Jen pro ty nejsilnější povahy nebo obdivovatele
satanismu!)
CO NÁS ČEKÁ Z MOSKVY:
RUSOVÉ TESTOVALI ATOMOVOU BOMBU NA NIC NETUŠÍCÍCH RUSKÝCH MĚSTECH A OBELHANÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTKÁCH...!!!
MOTTO:
V roce 1960 vyšla v časopise ABC oficiální komunistická prognóza naší nejbližší budoucnosti: „Budovatelé komunismu
v SSSR i u nás budou mít k dispozici moderní automatizované závody,
zvládnou zemědělské práce průmyslovým způsobem, budou pracovat šest
hodin denně. V té době proniknou hluboko do tajů vesmíru. To všechno se
promítne do každodenního života: 250 milionů tun oceli ročně, hojnost
všech prostředků, městská doprava zdarma, bezplatné stravování ve
školních a závodních jídelnách, bydlení v prostorných bytech bez
nájemného, levné nebo bezplatné turistické základny atd. To není začátek
fantastické povídky našeho časopisu, to je reálný dvacetiletý program
Komunistické strany SSSR, o kterém píše, mluví a přemýšlí celý svět.
Bledne sláva kapitalistické techniky a výroby. Vždy za deset let
předstihne SSSR USA dvaapůlkrát a v roce 1980 bude jeho náskok
sedminásobný. Je krásné žít v takovém světě!“
U jaderného testu
na živých lidech
byli i českoslovenští
komunističtí generálové!
19.04.2005 01:00
- Ruský Buzuluk si Češi pamatují jako místo, v němž se za druhé světové
války zformovala československá jednotka, která vynikla v bojích u
Sokolova či o Kyjev. Neznají však Buzuluk jako město, v jehož blízkosti byla sovětskými komunisty na živých lidech testována jaderná puma! (Petr Cibulka: Dnes
je situace naprosto stejná. Dukazy najdeme v hluboke a velice podrobne
super analýze jedne z nejlepsich evropskych analytiku sovětského a "post"
sovětského Ruska, pracovnice francouzského ministerstva zahraničních
věci, dr.Francoise THOM: „MRÁZ PŘICHÁZÍ Z KREMLU! Máme se bát Putina?“ Tato analyza je k
disposici v NECENZUROVANYCH NOVINACH 01/2001 na http://www.cibulka.net/nnoviny/nn2001/nn01_2001/obsah/index.htm).
Pravda vyšla najevo až nyní, při návštěvě českých novinářů...
Ráno
14. září 1954 - rok po smrti Stalina - odstartoval z letecké základny pod
Stalingradem sovětský bombardér TU-4 s atomovou bombou na palubě.
V
devět hodin třicet tři minut shodil svůj náklad z výšky osmi kilometrů,
jen třináct kilometrů od městečka Tockoje nedaleko Buzuluku.
Jaderná
puma o síle čtyřiceti kilotun (dvakrát silnější než americká puma,
která vybuchla nad Hirošimou) vybuchla ve výšce 350 metrů.
Jaderného testu se podle ruských zdrojů zúčastnili i českoslovenští
komunističtí generálové.
Buzuluk (Od našeho zvláštního zpravodaje) Svědectví
o bezprecedentních pokusech na lidech v komunistickém Sovětském svazu
vychází
najevo až nyní - čtrnáct let po rozpadu východní supervelmoci. Rusko s
nimi dnes už nedělá takové tajnosti. V Česku jsou jaderní fyzici i
vojenští historici ohromeni informací o jaderném výbuchu z roku 1954 v
třináctikilometrové vzdálenosti od městečka Tockoj a jen čtyři kilometry
od vesničky Machovka.
Město Tockoj je u Buzuluku, v němž se za války
zformovala československá jednotka, která bojovala proti nacistům. Občané Buzuluku byli podle zástupce starosty Viktora Fogela vystaveni radioaktivnímu záření. " Nemoc z ozáření vylidnila vesnice. Potíže s rakovinou mají lidé v naší oblasti
stále." řekl MF DNES.
Irina
Zalavinová, tehdy
třicetiletá matka, dnes vzpomíná: "V okamžiku výbuchu jsem stála se
synem na ulici a kupovala meloun. Oblohu prudce rozjasnilo bílo-růžové
záření, které na několik vteřin zastínilo i slunce. Bylo to světlo
jakoby z onoho světa."
Irina
chlapce okamžitě popadla a běžela s ním domů. Stačila ho ještě posadit
zády ke stěně, když přišla tlaková vlna výbuchu. Náraz vytrhl všechna
okna i s rámy. Místnost zasypala skleněná tříš. Manžel Iriny zemřel v roce 1971 na rakovinu vnitřností a onkologická onemocnění dnes trápí i jejího syna Valerie.
Vyčkávající
sovětské motostřelecké a tankové pluky mezitím vyrazily do epicentra
výbuchu, který prolomil obranu "protivníka". Důstojníci své vojáky už
před cvičnými manévry uklidňovali: "Projet epicentrem? Nic hrozného.
Dostanete stejnou dávku radiace, jako kdybyste šli v jednom roce dvakrát
na rentgen."
Realita
byla značně odlišná. Jiný pamětník výbuchu, generál ve výslužbě Alexandr
Michajlov, který v roce 1954 velel vojenskému výcvikovému prostoru u
Buzuluku, říká: "Vyšel jsem z úkrytu a uviděl strašný obraz.
Rozsáhlý dubový les před námi zmizel. Bojová technika byla roztavena
ještě v několika kilometrech od epicentra. Akademik Kurčatov jen prohodil: Ten ‚míč' předčil všechna naše očekávání."
"Výbuch byl dlouhá léta přísně utajován, přesto o něm věděly tisíce občanů Buzuluku, Oremburgu a samozřejmě městečka Tockoje, které bylo hned na ráně. Ale ani nyní o té tragédii příliš nehovoříme. Nemocemi trpí příliš mnoho
lidí...," řekl MF DNES zástupce buzuluckého starosty Viktor Fogel.
Lidé museli zažít peklo
Sovětský
jaderný výbuch, při němž se na vojácích testovaly účinky radiace,
pekelné teploty i tlakové vlny, nejsou pro předsedkyni Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou (ruská vojenská špionáž GRU?)
překvapením.
"Nikdy by mne ale nenapadlo, že se účinky jaderných
zbraní budou zkoušet i na civilistech, tak jako jste mne na to
upozornili vy. Jde o obrovskou a zcela nepřijatelnou novinku," přiznává
Drábová. "Vojáci
jsou na podobné věci cvičeni a jsou proti radioaktivnímu záření
vybavení i výstrojí či odmořovacími prostředky. Nechránění civilisté to
museli u Buzuluku schytat na plno. Těžko si představit, co museli
tenkrát lidé v Oremburské oblasti prožívat. Muselo to být peklo..."
Na jaderný test se sovětští maršálové
připravovali pět let. O čem to svědčí?
"K
epicentru byla dotažena stáda skotu, značné množství vojenské techniky a
vše bylo po výbuchu pečlivě zaznamenáváno, měřena byla úroveň radiace,
nacvičoval se odsun nejvíce postižených vojenských jednotek i zasažených
civilistů.
Nechci, aby to vyznělo krutě, ale i na černobylské jaderné havárii bylo patrné, jak dokonale to mají Sověti natrénováno. Na tohle neštěstí zareagovala sovětská armáda bleskově a profesionálně." |
MF DNES, Jan Gazdík
Petr Cibulka: Pokud
komunistické Rusko dokázalo pět let připravovat v absolutním utajení
atomový útok na svoje vlastní město – možná ne první a zdá se ani
poslední - přemýšlejme ve vlastním zájmu velice rychle a intenzivně o
tom, co ruští komunističtí maršálové a ruští komunističtí akademici - u
kterých by se mohl nacistický doktor Mengele z Osvětimi mnohému naučit -
připravují v absolutním utajení dnes.
Pro začátek si přečtěme některé mimořádně důležité a dávno známé analýzy:
1) JEFF NYQUIST: SVĚT PŘED III. SVĚTOVOU VÁLKOU! "KDO STOJÍ ZA "ISLÁMSKÝM" NUKLEÁRNÍM TEROREM PROTI SVOBODNÉMU SVĚTU!!!":
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502
2)
III.SVĚTOVÁ VÁLKA ZAČNE V KOREJI, KTERÁ JE PROTIAMERICKÝM "BÍLÝM KONĚM"
NA NEJŠPINAVĚJŠÍ PRÁCI V RUKOU KOMUNISTICKÉ ČÍNY A RUSKA!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005021701
3)
Ruskými tajnými službami KGB/GRU a jejich bruselskými agenty řízená
muslimská invaze do Evropy velice úspěšně pokračuje: HROZÍ EVROPĚ
OBČANSKÁ VÁLKA? http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005032203
Rozloha
Čečenska, které leží nedaleko Putinovy olympijské Soči, činí zhruba
16.500 kilometrů čtverečních, populace čítá okolo 600.000 obyvatel.
Hlavním městem je Groznyj.
Od
roku 1999 do dnešního dne a hodiny je čečenské teritorium okupováno
ruskými vojenskými jednotkami, které zde vedou - za hlubokého mlčení
celého Západu, všech jeho politiků i novinářů - proti čečenskému lidu
neomezenou vyhlazovací válku, přesně podle vzoru Adolfa Hitlera. Pokud
nevěříte, posuïte sami:
Ruský
Specnaz, OMON a GRU se vyhýbali přímým střetům s partyzány, ale
zabíjeli civilisty. Neuběhl přitom den, abychom neviděli asi tucet
příšerně zohavených mrtvol na krajnicích nebo hromadách s odpadky.
Imram Ežtejev, vedoucí organizace „Čečensko-ruské přátelství“
Masakr, spáchaný ruskými oddíly, byl přesně zdokumentován organizacemi Human Rights Watch a Memorial, včetně fotodokumentace. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
V červnu
roku 2002 byla v obytné zóně ruského vojenského velitelství v Chankale
objevena jáma, obsahující 50 zohavených těl, zbavených očí, uší, končetin a
genitálií… Od února byly nacházeny masové hroby v okolí Grozného,
Tsatsanjurty, Al-Chankaly, Argonu… Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Filtrační tábory, „polní“
internační jednotky ruského ministerstva vnitra v Čečensku, ve kterých
je vždy zadržováno okolo 20 000 lidí. Během výslechu jsou zadržovaní
mučeni a vražděni. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Duševní mučení: Předstírané
popravy, noční vysílání zvuků z mučení ve vězeňském rozhlase, nucené
pozorování mučení kamarádů-vězňů, výsměch národnostnímu a náboženskému
cítění a osobní důstojnosti. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Fyzické mučení: Mučení
při použití elektrického proudu aplikovaného na genitálie, uši, nos,
zadní část hlavy a podpaždí; „doušek“, zavěšení vězně, jehož ruce a nohy
jsou spoutány dohromady, donucení vězně, aby si nasadil plynovou masku a
blokování přívodu vzduchu, dokud vězeň neztratí vědomí; trápení vězně
hlady po několik dní, potom zranění jeho jazyka kovovými kleštěmi a donucení gumovými obušky, aby snědl horkou, přesolenou a extrémně pepřenou kaši; „vlčí tesák“
- mučení zubů, kdy je vězni, který se nemůže hýbat, násilím vecpána
dřevěná tyč mezi zuby, které jsou pilovány, aby se odstranily, jak se
žertovně říká, jeho tesáky; kulatý stůl: spoutaní vězni jsou usazeni
kolem stolu a jejich jazyky jsou přibity k jeho vrchní straně;
znásilňování žen a mužů. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Nejlépe
známé a dokonale zdokumentované filtrační kempy jsou: Centrální filtrační kemp v Chankale
nedaleko Grozného, Černokozovo v Urus-Martanu a Gorogorsk. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Během mého měsíčního pobytu v Čečensku a sousedním Ingušsku jsem hovořila s mnoha lidmi, kteří přežili takové kempy. Viděla jsem lidi bez prstů a uší. Viděla jsem jizvy po kleštích nabitých elektřinou… Byly to obtížné rozhovory.
Nejenom proto, že na ponížení se neochotně vzpomíná, nejenom proto, že
žádná čečenská žena ani muž nikdy nepřiznají, že byli znásilněni, ale
protože bylo extrémně těžké je vůbec přimět, aby mluvili. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Krystyna Kurczab-Redlich
"Začistka"
byl název „speciální operace“ prováděné v Čečensku ruskými federálními
jednotkami, oddíly ministerstva vnitra, či speciálními jednotkami jako
OMON, Specnaz a Alfa. V různé denní nebo noční době je vesnice obklíčena
tanky, obrněnými vozidly a armádními nákladními auty s přenosnou mučící
komorou známými jako „filtrační vozidlo“. Nejmírnější formou „čištění“ je rabování veškerého možného majetku"
od aut, ledniček, televizních přijímačů, žehliček, po klenoty,
povlečení, oděvy a kuchyňské nádobí. A samozřejmě se kradou peníze. Po
každé „speciální operaci“ zmizí tucty lidí beze stopy. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
„(...)
přijeli 23. srpna v pět hodin ráno,“ vypráví Zuhra z Enikaloje. „Bylo
tam okolo stovky bojových vozidel plných vojáků. Utíkali jsme na dvůr
s našimi dokumenty. Bůh uchovej, kdyby jeden z „federálů“ ztratil
trpělivost, protože vás mohli zbít, zastřelit na místě nebo ještě hůře
odvléci. Asi dvacet vojáků v maskách a maskovaných bundách ,
ozbrojených po zuby, vtrhlo na dvůr a do domu. Jako vždy špinaví,
neoholení, něčím opojení a páchnoucí vodkou. Strašně nám spílali a
stříleli nám pod nohy.Vytrhli mi z ruky průkaz totožnosti a začali ho
trhat. Podařilo se mi ho koupit za 500 rublů, vše co jsem měl. Potom
přešli k sousedům Magomedovům. Slyšeli jsme výstřely a pronikavé
ječení patnáctileté Animat, sestry Achmeda a Aslanbeka. ‚Nechte ji na
pokoji!‘ křičel jeden z bratrů. ‚Měli jste raději zabít nás!‘ Opět
zazněly výstřely. Skrze okno jsme viděli částečně svlečeného velitele
OMON ležícího na Animat… (…) Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Zpráva korespondentky Krystyny Kurczab-Redlich v deníku „Rzeczpospolita“
(...)
V Černokozovu pláč týraných lidí nikdy neustal ani na minutu. Do cel
byl vpouštěn slzný plyn. Vězni někdy museli stát se vztyčenými pažemi po
celé dny. Po několik dnů v té době museli vězni stát se zdviženými
pažemi. Podle Ruslana byly ženy a dokonce i děti uvězněny do tábora.
„Byl tam desetiletý kluk a jeho dvanáctiletá sestra a také jedna
čtrnáctiletá dívka,“ vzpomíná Ruslan. „Strážní je denně znásilňovali a
hádali se o to, kdo půjde jako první. Znásilňovali ženy a dokonce i
muže“. Arsen potvrzuje věrohodnost Ruslanovy informace. Několik
dalších svědků, kteří prošli Černokozovem, říká to samé. Ruské úřady to
oficiálně popírají. Tvrdí, že žádné vraždy a mučení zatčených Čečenců
nebyly. „Pravda stejně vyjde najevo. Jen je nechte rozebrat jejich posty
a nechte lidi cestovat svobodně,“ říká Arsen klidně. Čas je na jeho
straně. Politici a novináři Západu to všechno dodnes ignorují...
Zpráva od korespondenta Andrzeje Zauchy v týdeníku „Polityka“
Znásilnění
není používáno pouze jako nástroj války; zadržené ženy jsou vystaveny
této formě mučení i ze strany civilních strážců zákona.
Ze zprávy Amnesty Internationa... Politici a novináři Západu to všechno dodnes nejenom ignorují, ale tyto
informace sami aktivně potlačují, aby se veřejnost Západu o genocidní
politice jejich "nového demokratického Ruska" starého KGB vůbec nic
nedozvěděla a oni mohli s tímto kágébáckým Ruskem nadále bez jakéhokoliv
omezení kolaborovat, prodávat mu technologie, na které by se
Rusko samo nezmohlo, kupovat od něho za přemrštěné ceny nezpracované
suroviny, aby nezkrachovalo a mohlo proti nám zbrojit a nadto aby mohli
Putinovu kágébáckému ultra kriminálnímu Rusku (nebo ultra totalitní
komunistické Číně) svěřovat pořádání celosvětových mírových Olympijský
her, protože si to podle těchto "našich" politiků a novinářů KGB/GRU
Moskva a Peking za svoji dobře známou tradiční mírovou politiku a
humanistický přínos lidstvu nejvíce zaslouží, stejně jako si to v očích
marxistů svého času nejvíc zasloužil Adolf Hitler, který by se za ruskou
agresi v dnešním Čečensku či na Ukrajině sám rozhodně nemusel stydět...
Kdo nevěří, všechny důkazy jsou pro každého k disposici zde: http://www.jaromirstetina.cz/aktuality/srpen-2008/emauzy-zlociny-ruske-armady-v-cecensku.htmlRaději bez komentáře:
World Press Photo 2008: První místo v kategorii portrét vyhrál snímek Vladimíra Putina
od britského fotografa Platona... (Naprosto stejně marxistické hokynářsko-politicko-masmediální "elity" Západu - vládnoucí dědiční užiteční idioti -
oslavovaly svého Adolfa Hitlera na berlínské olympiádě v roce 1936, tři roky před vypuknutím II.světové
války...) Viz:MONGOLSKO-RUSKÁ
SATANSKÁ ŘÍŠE ZLA V ANALÝZÁCH A DOKUMENTECH: MRÁZ PŘICHÁZÍ Z KREMLU! MÁ
SE CIVILIZOVANÝ SVĚT BÁT RUSKA? ANO! ALE NEJVÍC SE BOJME ZRADY!!! Mykola
Šatylov: Dnešní RUSKO-česká diplomacie KGB/GRU a celá RUSKO-česká politická
reprezentace KGB/GRU je stále okouzlena nejvyšším Zlem: ZLEM RUSKÉHO
KOMUNISMU!!!!!
Ruský disident a občanský aktivista Julij Rybakov byl v sedmdesátých letech
za komunismu odsouzen za „protisovětskou činnost“ k šesti letům nucených prací. Dnes
bojuje proti tomu, aby se režim v Rusku stával nacistickým: "Čekisté (příslušníci tajné služby KGB - pozn. red.)
pochopili, že se socialismus co nevidět ekonomicky zhroutí a šli tomuto vývoji
aktivně vstříc. Řekli si, že je načase přestat být štítem komunistického režimu a že nastala
doba, aby sami převzali moc a majetky. Povolili Gorbačovovi perestrojku a
počítali s tím, že vše vezmou do svých rukou. Což se jim podařilo. Přes šedesát pět procent klíčových pozic v byznysu, státní správě,
policii, armádě zastávají podle našich sociologů členové KGB. A to se týká i
soukromého podnikání. Šli směrem, který si dávno vytkli, a vězeňská
mentalita lidí jim to umožnila. Putin je pružný, bezprincipiální politik. Vždy
bude říkat to, co je pro něj výhodné. Vůbec ho nevzrušuje, že to, co bude tvrdit
zítra, bude v rozporu s tím, co vyhlašuje dnes. Vlasteneckými pohnutkami by se dalo ospravedlnit něco, co vlasti přináší
užitek. Ale to, co dělají oni, zavádí Rusko do slepé uličky. Je
to patriotismus imperiálního charakteru, vlastenectví elit tajných služeb, které
nemohou překonat rámec své omezené mentality. Vše, co dělají, je proto v té či
oné míře pokusem manipulovat a usměrňovat společnost. Obyčejní lidé, kteří žijí proto, aby žili, jsou
spokojeni, že nyní existuje pro ně srozumitelný systém. Je nedokonalý, ale je v
něm možné žít. Je to pro ně jednodušší než svoboda. Společnost, která se utvořila nejen za sedmdesát let bolševické vlády, ale
ještě dříve, zformovala mentalitu otroka nebo vězně. Představte si život v
obrovském vězení, jakým Rusko bylo. Vyrostlo v něm bezpočet generací. Nevěděli
nic o jiném životě. Nakonec, především z ekonomických důvodů, se věznitelé
rozutekli. Co budou dělat vězni, když náhle nemají ani strážce, ani pána?
Zpočátku se budou radovat, pak ale roste zmatek a chaos. Řeknou si, že s vězniteli
to bylo lepší. Bohužel je stále jasnější, že VĚTŠINA PROBLÉMŮ RUSKA JE DÁNA NESCHOPNOSTÍ LIDSKÉ MASY ŽÍT V PODMÍNKÁCH SVOBODY. Není přímá cesta ke světlé budoucnosti. Budou na ní propasti,
pokusy oživit impérium. To je velké pokušení pro ruského člověka..." Viz:Julij
Rybakov: Většina Rusů neumí žít s plným vědomím svých občanských práv a
povinností, svobodně a zodpovědně a vůbec ani nechápe, co to znamená!!!
Doporučená
kniha: Jakovlev A.: RUSKO PLNÉ KŘÍŽŮ - Od vpádu do pádu bolševismu!
Doplněk Brno 2008 (přel. J. Červenková a M. Jungmann; 226 str.).Jeden
z nejznámějších ruských historiků současnosti, autor monumentální
studie «Světové kroniky» Alexandr Alexejev, odpovídajíc na dotazy
moskevského časopisu «Věda a život» tvrdí, že «Rusko je samostatná
civilizace, kvalitativně odlišná jak od všech asijských, tak i
západoevropské». Nejlepší ruský historik Alexejev si je jist, že «Rusové
jsou absolutně zbaveni potřeby vzájemné spolupráce», že «pospolu je drží
jen jejich tvrdě centralistický byrokratický stát» - přičemž «(z)vůle
vládnoucí byrokracie je jim už od věků zákonem» - a proto «pořádat
celonárodní volby v Rusku je čirý nesmysl.» Pokud jsou pro Evropu svobodné demokratické volby tím výchozím bodem k
civilizovanému světu, tak pak je vidět pouhým okem, že do Evropy, jak
říkají sami Rusové, je «sěm’ vjorst do něběs i vsjo lěsom» (do nebe to
máme sedm verst a všechno lesem...). A možná i mnohem, mnohem dál, když si
budeme pamatovat, že pro ruského člověka «stát» – a to je zaprvé vždy
monarchie a zadruhé, je to něco, co se vztahuje jen ke kompetenci
monarchy a co se lidí netýká. Dokonce určitě mnohem dál, protože, jak
vysvětluje Alexejev, «jsme odsouzení snášet jařmo státu. Přibližně
jednou za sto let, když už je to nesnesitelné, si vybíráme vůdce
(Bolotnikov, Razin, Pugačov, Lenin, Jelcin) a pod jeho vedením se to
snažíme nějak změnit a pak už zase snášíme úplně všechno. A potom vše začíná
znova».
Je
možné, že velký ruský historik neví to, co ví o Rusku každý český
politik a publicista? Že opravdu neví, že «Rusko je členským státem Rady Evropy,
že uznává autoritu Evropského soudu pro lidská práva, že zrušilo trest
smrti»? Ale jistěže to ví! Ale ví i to, co neví anebo nechce vědět
oficiální český politik či novinář, tedy že členství v té či oné
mezinárodní organizaci nikdy a ničím Rusko nezavazovalo!!! NIKDY A NIČÍM!!! Ani za
Alexandra III., ani za Mikuláše II., ani za Lenina, Stalina, Chruščova, Brežněva... et cetera až po
Putina, Ivanova, Lavrova, Medveděva, anebo kdo je tam u nich zrovna na
řadě...!!! Z jednoho prostého důvodu, že (naposledy zacitujeme Alexejeva) «V
NAŠEM RUSKÉM VĚDOMÍ NAPROSTO CHYBÍ POJEM PRÁVA, SPRAVEDLNOSTI, POJEM
STEJNĚ PRO VŠECHNY. Práva jiného člověka nás zajímají jen tehdy, když je
nám
sympatický. A když se nám nelíbí nebo je nám lhostejný – a si s ním
dělají co chtějí, nás to neznepokojuje. MILIONY RUSŮ SI DODNES POVAŽUJÍ
STALINA NE PROTO, ŽE NEVĚŘÍ V JEHO TEROR, ALE PROTO, ŽE KAŠLOU NA
DESÍTKY MILIONŮ ZAVRAŽDĚNÝCH SPOLUOBČANŮ». Není to poslední argument
Alexejeva ve
prospěch neevropského Ruska, ale i ty zde už zmíněné,
myslím, postačí
pro to, abychom nesouhlasné protiargumenty nejznámějších českých,
evropských a světových politiků a novinářů považovali za velice, velice
podivné a ještě více za prokremelsky manipulativní. Viz:
PROČ
PUTINOVO "NOVÉ DEMOKRATICKÉ RUSKO" STARÉHO KGB STÁLE VÍCE OBDIVUJE J.V.STALINA,
KTERÝ RUKAMA KGB VYVRAŽDIL DESÍTKY MILIONŮ SOVĚTSKÝCH OBČANŮ?!!!
Doporučená
kniha: Arkady Vaksberg STALIN PROTI ŽIDŮM, aneb NACISTÉ BY MĚLI
KOMUNISTŮM JEJICH SOUDRUHA STALINA POUZE TIŠE ZÁVIDĚT!!!
Юрий Нестеренко: Россия - это зло в его чистом, беспримесном виде! / Jurij
Nestěrenko: VZÁCNĚ NECENZUROVANÁ RUSKÁ ANALÝZA DNEŠNÍHO RUSKA: RUSKO =
KONCENTROVANÉ ZLO, A TO V TÉ VŮBEC NEJČISTŠÍ KRYSTALICKÉ PODOBĚ! (rusky)
Motto:
Bez ohledu na to, je nebo není-li sametová revoluce
výsledkem nějaké dohody s vedením komunistické strany,
výmluvné je, na koho je a na koho není sametová…!!!
V. Davidovski, NECENZUROVANÉ NOVINY 03/1991
Pierre Faillant de Villemarest:
TŘI SATANSKÉ INTERNACIONÁLY PROTI NAŠIM SVOBODÁM...!!! 1. Komunistická internacionála 2. Tajné služby 3. Organizovaný zločin
MOTTO:Grzegorz Górny,
šéfredaktor polského časopisu Fronda a respektovaný znalec Ruska:
"O
Prusku v 18. století se říkalo, že to není stát, který má armádu, ale
armáda, která má vlastní stát. Podobně se o dnešním Rusku dá říct, že to
není stát, který má zvláštní služby, ale jsou to zvláštní služby, které
mají vlastní stát..."
Kapitola 1
Obnova Komunistické internacionály (1990 - 1994)
Motto:
Posledním zoufalým
úskokem ïábla
je jeho výkřik,
že neexistuje...!!!
I když je zřejmé, že přes své snahy komunistické aparáty zatím neobnovují svůj
přímý vliv na veřejné mínění z dob před rokem 1989, pokoušejí se alespoň, po
překonání zmatků, obnovit Internacionálu a skrze ni svůj vliv nepřímý. Mají pro to finanční prostředky.
Uchovali si své vlivové agenty v západních médiích, politice a své komplice v bankovních,
průmyslových, finančních kruzích a v „klubech“, které se CEI snaží na
základě faktů označovat... Viz:
ZA
VŠÍM ZLEM HLEDEJME 1. RUSKO A JEHO AGENTY A MÁLO KDY SE SPLETEME!!!
RUSKÉ STÁTNÍ DROGY JAKO NEJNIČIVĚJŠÍ TAJNÁ ZBRAŇ PROTI NAŠÍ CIVILIZACI A
SVĚTU: PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA KREMLU ZA ZOTROČENÍ LIDSTVA ZESILUJE!
RUSKÝ STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN A JEHO NEVIDITELNÉ CELOSVĚTOVÉ
KRIMINÁLNÍ DROGOVÉ A FINANČNÍ IMPÉRIUM PROTI NÁM!!! KGB - NOVÁ NADĚJE PRO RUSKO A JEHO EVROPU???
Nejsme současníky konce komunismu, ale jen konce komunismu určitého typu, za což z
valné části mohou západní vedoucí kruhy, které ani o čárku nezměnily své
včerejší či předvčerejší vstřícné postoje v tomto směru. Viz:
Vstřícnou
politiku Západu vůči Putinově kágébácké Moskvě a nelidsky totalitní komunistické Číně formují západní elity
KGB-GRU bez demokratického mandátu, zato však vycpané penězi z Ruska a Číny!!!
Proto je
třeba se vrátit až k Andropovovi, abychom pochopili dnešní situaci neokomunismu. Viz:
OPERACE
GOLGOTA (Tajný plán KGB sovětské perestrojky v nelidsky totalitním
komunistickém Rusku i ve všech Ruskem zotročených zahraničních
guberniích)!
Andropovův plán a MacLennanova důvěrná
sdělení
Na začátku října 1989 mimořádný sjezd maïarských komunistů náhle rozhodl zbavit
se komunistické totožnosti a nahradit ji socialistickou. Proti bylo jen 159 delegátů z
1250. Řečník z tribuny prohlásil (zřejmě na příkaz z Moskvy): „Komunistická
nálepka není více důvěryhodná. V případě svobodných voleb bychom byli
poraženi!“
Byla to Andropovova skupina, těsně před smrtí bývalého šéfa KGB v
roce 1983, která naznačovala možnost změny tohoto pojmenování. Andropov na začátku
roku 1983 řekl svému žáku Gorbačovovi (tehdy vedoucímu odělení státních orgánů
KSSS, tedy i všech tajných služeb států sovětského bloku), že přišel čas v
zájmu uchování komunismu dát mu jinou tvář, říkat těm na Západě to, co chtějí
slyšet... Viz: LSTÍ
a KLAMEM = UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A
ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH
MANIPULACÍ!!!
Bylo to zřejmé. V říjnu 1989 po rozhodnutí maïarských komunistů
prohlásili Pierre Guidoni (z vedení Francouzské socialistické strany a Socialistické
internacionály) a jeho přítel Hubert Vedrine (z Mitterrandova kabinetu), že „nyní v
Budapešti sdílejí socialistické a sociálnědomokratické cíle, zavedení
demokratického a pluralistického systému“ (Libération, 10. 10.
1989). Roland Dumas z
Nábřeží zlatníků (sídlo francouzkého MZV), H.D.Genscher (po desítky let
agent KGB s krycím jménem "Tulipán") v Bonnu ad. navázali:
Maïarský vývoj je skvělý, stará roztržka ze začátku století mezi
revolučním
proudem komunismu mas a proudem demokratickosocialistickým, stavícím se
proti
levicovému extrémismu, se zacelila. Viz: Zveřejněný
Mitrochinův archiv KGB prokázal: PROJEKT NEO-MARXISTICKÉ PROTIEVROPSKÉ
"EVROPSKÉ UNIE"
ZALOŽILI A VYBUDOVALI PŘEDEVŠÍM AGENTI MOSKVY A ZÁPADOEVROPŠTÍ
MARXISTÉ!!! BRUSELSKÉ POLITBYRO MOSKVA NEUSTANOVILA PROTO, ABY PROBLÉMY
EVROPY ŘEŠILO, ALE ABY PROBLÉMY EVROPĚ VYTVÁŘELO, A TO AŽ DO KONEČNÉHO
ZHROUCENÍ CELÉ SVOBODNÉ A DEMOKRATICKÉ ZÁPADNÍ CIVILIZACE, COŽ SE ÚSPĚŠNĚ DĚJE!!!
Již tehdy CEI, díky indiskreci přišlé z Moskvy, sdělil, že jde o
Andropovovu akci (plný text v Monde et Vie z 26. 10. 1989, později též ve
švýcarském a italském tisku):
Gordon MacLennan, první člověk britské KS, odpověděl po dvouhodinovém setkání s
Gorbačovovým „mozkem“ Alexandrem Jakovlevem /býval 10 let sovětským velvyslancem
v Kanadě/ na žádost svého přítele, aby osvětlil moskevské pokyny: „Komunistická
internacionála se musí proměnit ve sdružení stran, sdílejících tytéž základní
principy: sdružení komunistických stran, socialistů, zelených, dokonce sociálních
demokratů, ochotných kvůli nám vrátit se do společné Socialistické
internacionály!“ Viz:
DNEŠNÍ MOSKVA A TAJNÉ MARXISTICKÉ SÍTĚ - BUJÍCÍ RAKOVINOVÉ BUŇKY TOTALITY - V DEMOKRATICKÝCH ZEMÍCH
AKTUÁLNĚ:
Vítejte ve skutečném světě! SEZNAM RUDÝCH KOMISAŘŮ EU! Proroctví George
Orwella 1984 se už naplnilo: Evropská unie + KGB + GRU = EUROASIE!!!
Pád berlínské zdi, následující po šířících se protikomunistických
manifestacích v baltských státech, Polsku a NDR, zasul tuto informaci, tedy i její
přínos. V tom okamžiku byly navíc komunistické aparáty zahlceny zklamáním levice,
stejně jako protikomunistickým hnutím. A už to bylo jakkoli, plán komunistických
stran na změnu masek byl lákavý, a to nejen politicky.
Ekonomové zjišují, že jsme měli pravdu
(aniž nás citují)
Náš kolega Pierre Verluise z Pařížského deníku (28. 6. 1994) si posloužil našimi
analýzami z roku 1989 a dotázal se levicových expertů Georgese Minka a Jeana-Charlese
Szureka, zda část komunistické nomenklatury mohla předvídat vývoj posledních pěti
let. Odpověï zněla:
„V Polsku stejně jako v Maïarsku (a v Československu - pozn. NN)
probíhal proces legálního vyvlastnění veřejného majetku částí nomenklatury a to
díky zákonům, přijatým již v letech 1988 a 1989... Sovětský tisk odhalil v
listopadu 1991, že existují dokumenty, činící věrohodným předpoklad mezinárodní
koordinace strategie ekonomické konverze, ve které měla KSSS, z doby před srpnem 1991
(za Gorbačova), usměrňující roli. Tak například v březnu 1991 byl svolán
seminář, který vytýčil jako prioritu vytváření
struktur bez formálního sepjetí s komunistickou stranou - akciových společností,
nadací, společností s ručením omezeným... Politická konverze směrem k
sociálnědemokratickému receptu byla podnícena
trojúhelníkem reformátorů z Moskvy, Varšavy a Budapešti před rokem 1989.“
Je to jasné, čisté. Po zmatcích let 1989-1990 Andropovova operace byla
v plném rozsahu obnovena. Nejen v bývalých satelitních zemích sovětského impéria, ale dokonce v
celosvětovém rozsahu... Viz:
3. Spojené státy, základna globalismu
Kapitola 3
4. Špionáž (1993 - 1994) Kapitola 4
5. Od Jižní Afriky po maastrichtskou Evropu, stále
tatáž operace (1994) Kapitola 5
6. Fabiánská růže z Londýna
7. Tony Blair, opěrný bod amerických globalistů
Utajované peníze neviditelné ekonomiky
V letech 1987 až 1991 bylo aparátníky ÚV KSSS ilegálně uloženo sedmdesát
miliard dolarů na Západě. Tato „neviditelná ekonomika“, zavedená předsedou KGB
Jurijem Andropovem (pozdějším generálním tajemníkem Komunistické strany
Sovětského svazu) ke zvěčnění mezinárodního komunismu, čím dál víc prosperuje.
Ve spolčení s mafiemi. Vždy proti Západu.
Neklid, jestliže ne panika, ovládl na podzim 1991 nejvyšší místa
mezinárodních financí. Okolí Michaila Gorbačova, ještě u moci, ale na
kymácejícím se trůně, tvrdilo, že státní zlaté rezervy poklesly z patnácti
miliard dolarů v roce 1987 skoro na nulu v září 1991. Tiskárny bankovek přešly na
rotačky: v srpnu toho roku vytiskly tolik, co za celý předchozí rok - devatenáct
miliard rublů.
A Gorbačov žádal víc: třicet miliard k pokrytí rozpočtového deficitu. Sovětský
vnější dluh vzrostl od roku 1985, kdy přišel k moci, za šest let ze třiceti miliard dolarů na
víc než dvojnásobek. Z toho 75 % bylo evropských - 36% Německo a 10% Francie -
avšak tento půjčený "ruský" kapitál prchal z Ruska zpátky do ciziny, ale už na úplně jiná konta, než ze kterých do Ruska přišel...
A to nepřipomínáme „odhalení“ archivů Kremlu, ba i KGB, podle nichž
Moskva rozdělovala desítky milionů dolarů „zahraničním přátelům“, tedy
komunistickým stranám, které nadále snily o Revoluci, nadále postupující ve světě,
ale která, zdá se, neuspěla v Evropě, dosud omráčené z pádu berlínské zdi.
Tajemství Andropovova plánu
Lavina údajů o částkách poskytnutých zahraničním komunistickým stranám
přehlušila zcela jinou záležitost: podivné příjezdy a odjezdy ministrů,
diplomatů, dokonce sovětských novinářů, s kufry nabitými dolarovými bankovkami
nebo jinou tvrdou měnou, během léta 1991, ze SSSR do řady hlavních západních měst.
To už nemělo nic společného se známými vztahy Moskvy a jejich
podřízených v našich zemích.
Jak nám řekla jedna věrohodná ruská osobnost, čerstvě "uprchlá" (či vysazená) na Západ:
„Andropovův plán je v plném rozkvětu, osm let po smrti stratéga, který dobře
viděl, že komunismus musí přijmout jinou tvář a jiné formy, pokud se chce vyhnout
svému úpadku. Gorbačov je jeho žák, ale všecko pokazil. A si Jelcin nemyslí,
další jsou v práci, v oblecích s vestami nastoupili do západního vlaku, aby ho
kontrolovali!“ Viz:
JAK
ZÁPAD PROHRÁL III. SVĚTOVOU VÁLKU ZVANOU "STUDENÁ" A JAK NAD NÍM
NELIDSKY TOTALITNÍ STEPNÍ BARBARSTVÍ DŽINGISCHÁNOVA ASIATSKÉHO RUSKA OPĚT ZVÍTĚZILO...!!!
SOVĚTSKÝ
BRUSEL JAKO HLAVNÍ GLOBALISTICKÉ CENTRUM KOMINTERNY A JEJÍHO POST/PRE
TOTALITNÍHO NEO-MARX-LENINISMU VE SKRYTÉM A PLÍŽIVÉM PROVEDENÍ KGB/GRU!
Pouze intoxikace? Vnucuje se otázka. Ale v Praze mi jeden člověk, který byl po deset let
ministrem bezpečnosti, než ho jeho komunističtí bratři uvrhli do vězení a trápili
ho tak, až mu zničili zdraví, o něco později potvrdil existenci Andropovovy operace:
„Hodně před rokem 1989 KGB spolu s proreformní frakcí aparátu ÚV
vytvořilo tajné centrum se třemi odbory: zpravodajství, akce, pokladna. Rovněž zcela
utajené sítě buněk ve svazových republikách, ve střední Evropě, nepochybně i
jinde! Tento aparát neměl být nijak činný, jen v případě osudové změny, tedy
rozpadu sovětského impéria. Za pomoci značných finančních prostředků. Nyní se to
trochu zamotalo, protože neúspěšný puč ze srpna 1991 a tlak Jelcina na vytěsnění
Gorbačova nastolily problémy tomuto centru, které má řadu malých šéfů, ale
žádného vůdce v čele. V každém případě - vysoké mafiánské kruhy v Rusku jsou
navázány na operace tohoto centra jako jeho nástroj, pokud ne jako opravdoví
partneři...“
Románové? Dohady zasvěcených odborníků? Když se v Moskvě ptali prokurátorů,
jak to a proč nejsou stíháni ti, o nichž vědí, že se podíleli na odlivu kapitálu
na Západ - před, za a po puči - odpověï zněla jednotně: pokud by šlo o zcizení
prostředků pro osobní prospěch, tedy jen o trestněprávní záležitost, všechno by
bylo snadné. Ale tak tomu není... /Dobře naučená formulka pro naivky ze Západu -
pozn. NN/
Klíč k záhadě poskytla Komsomolská Pravda 7.prosince 1991, ale všechna ruská a světová média s velkým
nákladem ho "přehlédla"... /V Československu to byly o něco dříve
NECENZUROVANÉ NOVINY č. 4/1991 v článku "Vedoucí úloha KSČ - tentokrát už na
věčné časy!!!", když zveřejnily v nákladu 60.000 kusů serii dokumentů ÚV
KSČ z roku 1989, které rozpracovávaly Andropovův plán na československé poměry. Na
rozdíl od SSSR, kde bylo vedeno z počátku velmi ostré vyšetřování moskevskou
prokuraturou, v podmínkách československé havlárny byly jedinou ostrou reakcí
zběsilé útoky proti NECENZUROVANÝM NOVINÁM.../ Vše bylo navíc potvrzeno v
knize ekonoma Lva Timofějeva - universitního profesora a antikomunisty, který uprchl po
srpnovém puči do USA - která vyšla v roce 1992. Také tam média zatemnila
jeho - ač přesné - údaje. Viz: Z VĚČNĚ ŽIVÝCH A ZATÍM VĚTŠINOU VŽDY ÚSPĚŠNÝCH MANUÁLŮ KGB – GRU: JAK SKRYTĚ OVLÁDNOUT NEPŘÁTELSKOU ZEMI NEBO CELÝ KONTINENT!!!
Oběžník z 23. srpna 1990
Nejde o doklad o penězích poskytovaných zahraničním komunistickým stranám, ale o dokument,
který mají k dispozici dva vyšetřovatelé moskevské prokuratury, Sergej Aristov a
Vladimír Dmitrijev, často citovaní v ruském tisku v létě 1992, ale od té doby
„zapomenutí“. Jde o tajný oběžník s datem 23. srpna 1990 - jako by jeho autoři
chtěli svým způsobem oslavit 23. srpen 1939, den, kdy byl podepsán německo-sovětský
pakt, velká euroasijská aliance mezi dvěma totalitarismy bratrského ducha a metod...
Tento oběžník se zrodil z rozvah desítky
Andropovových žáků z „administrativních orgánů“ (oddělení ÚV KSSS,
dohlížející na policii a zpravodajské služby) a nejvyšších kádrů
komunistického aparátu. V jejich okruhu se vyskytovali Jegor Ligačov, muž číslo dvě
za Gorbačovem v roce 1990, a A.I. Lukjanov, alter ego Gorbačova již v době
universitních studií. /Stejně jako "náš" Zdeněk Mlynář - pozn. NN/. Oba byli dvěma
posledními vedoucími odělení administrativních orgánů. Lukjanov byl mj. jedním z
pučistů - nebo alespoň jejich mozkem - událostí z léta 1991.
Oběžník č. 18/6220/91 nese název (volně přeloženo): "K naléhavým
opatřením pro organizování obchodních aktivit strany doma a v zahraničí".
Konkretizuje záběr operace, která začala 1987 a předpokládala, že jeden z
tajemníků ÚV by zajišoval kontinuitu práce, spočívající ve „vytváření
ekonomických struktur, jako jsou nadace, sdružení, firmy atd., s cílem vytvořit
neviditelnou ekonomiku strany... Dále je třeba ustavovat akciové společnosti a
zakamuflovat jejich vztahy se stranou v jejich obchodních aktivitách zde i v
zahraničí, zejména s ohledem na možnosti, které nabízejí joint ventures,
mezinárodní konzorcia atd.“ Požaduje „naléhavě ustavit banku kontrolovanou
Ústředním výborem, s oprávněním vést devizové operace a investovat pevnou měnu v
mezinárodních firmách, kontrolovaných přáteli z komunistických stran“. Zdůrazňuje
se zde, že jde o operaci tajnou.
Přílohou mj. je formulář úpisu pro každého zasvěceného: „Já
nížepodepsaný..., člen KS od..., čl.průk.č...., jsem se po zralé úvaze a
svobodně rozhodl stát se agentem strany, plnit úkoly, kterými mne strana pověří,
a už budu zastávat jakoukoli funkci, za jakýchkoli okolností, aniž bych odhalil
moji příslušnost. Přísahám, že budu chránit a ohleduplně využívat v zájmu KS
finanční a materiální prostředky, které mi budou svěřeny, jakož je i na
požádání vrátit...“
Se znalostí tohoto oběžníku lze lépe porozumět tomu, co se
stalo před, v průběhu a od léta 1991 dodnes. Viz: Grzegorz
Górny, šéfredaktor polského časopisu Fronda: NA VÝCHOD HLEĎ A UVIDÍME -
V MOSKEVSKÉM ZRCADLE - NAŠI DNEŠNÍ (POST/PRE) TOTALITNÍ CIVILIZACI!!!
Grzegorz
Górny, šéfredaktor polského časopisu Fronda: SLAVNÝ NÁVRAT ČEKISTŮ -
KTEŘÍ OD NÁS VE SKUTEČNOSTI NIKDY NEODEŠLI - ZPĚT DO NEJVYŠŠÍCH POSIC!!!
Oběžník a dokumenty
objevené moskevskou prokuraturou poté, co ztroskotal puč, vysvětlují podivné
zápletky a někdy i vytáčky, charakteristické pro Jelcinovo okolí.
Zasvěcení z KSSS - kterou chtěl současný president zakázat, ale Ústavní soud to v
prosinci 1992 odmítl - nejsou amatéři. „Konspirativní“ metody (termín je
užíván již po sedmdesát let v tajných materiálech KSSS a KGB) jsou pro ně druhou
přirozeností, pokud jde o přežití - když už ne komunismu, aspoň tedy jeho
aparátu.
Dokumenty, které zabíjejí
V takovém klimatu se pak vyskytují i dokumenty, které zabíjejí, když hrozí,
že vyšetřovatelé odhalí tak široce založenou operaci, jako je tato: Tajné
druhé řídící centrum
uvnitř komunistické strany a odbočky - rozumí se také tajné - až dovnitř
bratrských komunistických a dalších vládních či opozičních politických
stran po celém světě. Nebo
oběžník v jednom odstavci doslova zdůrazňuje, že bude docházet ke
„konzultacím v zájmu uchování hospodářské spolupráce, až bude ukončen odsun
sovětských vojsk z Československa, Maïarska a východního Německa“, a proto
„vzniknou konzultační firmy - právnické osoby, ale bez přímých vztahů k
aparátu“...
Co se stalo, když vyšetřovatelé zaměřili své kroky směrem k osobám,
podezřelým z konspirace? Podezřele rychle se na to na Západě zapomnělo, stejně jako na mnohé další věci nejvyšší důležitosti... Boris Pugo,
ministr vnitra v 1991, „spáchal sebevraždu“ přesně v okamžiku, kdy ho
vyšetřovatelé přišli zatknout. Dva dny poté maršál Achromějev, velká postava
generálního štábu SSSR a jeho vojensko-průmyslového komplexu, byl nalezen oběšen
ve své pracovně, když přijeli jeho vyšetřovatelé. Chtěli vyslechnout též
Nikolaje Kručinu, důvěrníka Gorbačovova (jmenovaného jím v roce 1983 hlavním
pokladníkem KSSS a zvoleného 1986 do sekretariátu ÚV). Kručina 26. srpna 1991
vyskočil z okna. 6. října 1991 chtěli tedy vyslechnout aspoň jeho předchůdce ve
funkci pokladníka v letech 1971 - 1983 G. Pavlova... Těsně před setkáním rovněž
vyskočil z okna svého bytu. Rozhodli se tedy navštívit G. Lisovolika, který byl
jedním ze zástupců Valentina Falina jako vedoucího mezinárodního oddělení ÚV,
mohl tedy vědět o částkách tajně poskytovaných tu i onde komunistickým stranám s
cílem vytvořit báze a struktury neviditelné „ekonomiky“. Bylo to na začátku
listopadu 1991. Našli ho doma - mrtvého...
Valerij Okuněv měl nepochybně pravdu, když v lednu 1992 napsal v Moskevských
novostech: „Zákaz KS ve státním aparátu, v armádě, v bezpečnostních
službách se dotkl jen vynořené špičky ledovce... Skrytá část, systém
korporativistických vertikálních a horizontálních vztahů nomenklatury, zůstal po
celé zemi netknut...“ (Stejně jako u nás a všude jinde... doplnily NECENZUROVANÉ NOVINY) Tak netknut, že postupně všechna rozhodnutí
ruského presidenta Borise Jelcina jsou brzděna, neprováděna nebo sabotována, a to v oblastech,
kde neviditelný aparát, někdy sice bez řady svých původních šéfů, si nicméně udržel všechny své pozice. Kdo nevěří, může si přečíst:
To
co Petr Cibulka tvrdí už od roku 1990 se konečně prokázalo: Vládnou nám
zločinci! Na vnitru pracuje v nejvyšších funkcích nejméně 150
důstojníků a jiných spolupracovníků RUSKO-česko-slovenského
komunistického Gestapa StB! O agentech ruských KGB a GRU - když od roku
1945 až do dnešního dne a hodiny u nás nebyl postaven před soud ani
jeden z nich (určitě ale pouze proto, že u nás žádní nejsou) - raději
ani nemluvě...!!!
70 miliard dolarů převedených na Západ
Peníze určené pro „neviditelnou ekonomiku“ zřejmě nebyly převedeny na Západ
naráz. Ruští pozorovatelé - kteří si od roku 1993 dávají stále víc pozor
na ústa, nebo zas jednou nejde o operetní komplot - odhadují, že mezi 1987 a koncem
1991 víc než 70 miliard dolarů (tedy částka odpovídající zahraničnímu
zadlužení Ruska, což by znamenalo, že naprostá většina úvěrů, poskytnutých
"strádajícímu Sovětskému svazu" západními vládami, byla obratem převedena do těchto
tajných fondů komunistické strany!!!) bylo ilegálně převedeno na Západ a uloženo v
tuctu zemí. Zejména ve Švýcarsku, Španělsku, Řecku, Francii, v karibské
oblasti, Indii, jižní Americe. Převody se dály v dolarech, platině, zlatu, drahých
kovech. (Petr Cibulka: Pro lepší představu, jakou sílu částka 70
miliard dolarů v rukou KGB představuje je třeba konstatovat, že
vítězství Baracka Husseina Obamy v amerických presidentských volbách v
roce 2008 stálo KGB pouze půl miliardy dolarů, kterým nemohl nikdo
konkurovat...)
Souběžně vzniklo před 1992 v Rusku a bývalých sovětských republikách na šest set
firem, zatímco na tucet bank (z celkového počtu kolem 1800 v létě 1994) je plně pod
kontrolou zasvěcenců centra, jejichž seznam zřejmě nebyl nikdy nalezen. Prokuratura
se vydala po stopách pouze na základě 80% dokumentů (5000 záznamů zvukových a
písemných, souhrnů a korespondence). Ale politická nejistota, strach, soudní
zábrany, organizované ve jménu „demokracie“ právě těmi, kteří včera a
předevčírem sloužili totalitarismu, vedly k zastavení tohoto stíhání...
Z dokumentů, které prokazují toto pozadí, jde např. o „soukromou“ korespondenci
mezi Gorbačovem a Valentinem Falinem, který nyní, pod záminkou léčení, dává
přednost životu v Hamburku pod ochranou svých přátel Egona Bahra a
H.D.Genschera. Jeden žádal po druhém „vybrat ze státního rozpočtu
několik miliard dolarů... pro spřátelené společnosti“ (26. dubna 1990).
Když Falin stanul v dubnu 1992 před vyšetřovací komisí (ta od té doby
nepracuje), hájil se, proč špatně spravoval fondy svého oddělení.
Upřesňoval bezelstně, že i když někdy spíše musel využívat státní
fondy, než stranické, pak to „kompenzoval převody v tvrdé měně“, a že také
jiní - v odborech, komsomolu, v akademii věd - jednali stejně ve stejných situacích.
Zastřené doznání. Žádná jména...
Krátce před pučem, začátkem léta 1991, Gorbačov uložil Geraščenkovi,
řediteli Gosbanku, „dát do oběhu 200 miliard rublů a z nich 52 miliard uložit na
tajný účet“. Kdo znal, na jaké jméno a s jakým cílem? Právě v té době si
dopisoval tehdejší ministr financí V. Orlov s řadou západoevropských bank o
otevření tajných účtů. Konvertibilní rubly jsou takto dávány k dispozici těm,
psal, kteří je budou chtít použít pro obchodní záležitosti. Ve stejnou dobu
bývalý šéfredaktor Pravdy skládá několik milionů dolarů v bance v Düsseldorfu. A
vklady bobtnají tu i tam, kromě jiného i na dvou tisících tajných a „osobních“
účtech Rusů na Kypru. Proč na řecké části Kypru? Protože od dob Andropova tam
žádný Rus nepotřeboval vstupní vízum...
Prokuratura Ruska v roce 1992 o tom věděla, ale odhalení „přepravci“ -
také z okruhu velké ruské mafie - ujišovali, že tak činili nebo činí „pro
dobro vlasti“. Asi jako ten Rus, který v dubnu 1993 přistál na Kypru a
uložil v bance tři miliony dolarů.
Uzbecká banka, podle člena švýcarské federální rady Jeana Zieglera,
kterého lze jen těžko podezřívat z antisovětismu, převedla v roce 1991 na příkaz
Státní banky SSSR přes Bulharsko své zlaté rezervy. CEI pátralo po převodu 1,6 tuny
zlata z Kyrgyzstánu do Curychu, kde se má o ně postarat společnost Metalor,
uskutečněném letecky firmou Seabeco v roce 1992. Téhož roku generální
prokurátor Ruska předal helvetským místům seznam podezřelých účtů. Nic se
nestalo. Ale osobně Boris Jelcin využil svého pobytu ve Španělsku, aby
„znovuzískal“ ve prospěch státu několik set milionů dolarů, které nelegálně
dorazily do Barcelony a Madridu.
Mafie KGB se na všem podílí...
Ruské mafie se podílely na těchto rozehraných transferech z prostého důvodu,
nebo za časů Brežněva infiltrovaly až do politbyra a také do všech zákoutí
správy a ekonomiky v sovětském a postsovětském Rusku. Generál Anatolij Olejnikov, který
má na ministerstvu vnitra (MVD) na starosti boj proti kriminalitě, tvrdil na jaře 1994,
že mafie „disponuje pětadvaceti miliardami dolarů v západních bankách, ze
kterých jedna miliarda byla ukradena ruským bankám“.
Mafiánské řetězce v Rusku, dokonale proniknuté neviditelným KGB, si rozdělily „práci“ a geografické zájmové oblasti nejenom v Rusku, ale i v celé řadě dalších zemí,
podobně jak se v západních hlavních městech dělí chodníky, a nejmocnější z nich využívají
„neviditelnou ekonomiku“, která podle plánu a naprosto systematicky OHLODÁVÁ BEZTRESTNĚ CELÉ STÁTY, KTERÉ NEKLADOU SEBEMENŠÍ ODPOR, ve svůj osobní prospěch a ve
prospěch komunistického aparátu, jehož vysocí představitelé jednak dirigují PROSTŘEDNICTVÍM TAJNÝCH SLUŽEB
příslušné státní "demokratické" reprezentace, jednak jsou napojeni
na dvacítku kriminálních „kmotrů“ (z asi 170), organizovaných v tzv.
„bratstva“. Jak to funguje v praxi, kterou tak dobře známe, se můžeme
podívat zde:
Výroční zpráva BIS za rok 2005: RUSKO-česká mafie KGB/GRU prorůstá do českého soudnictví a celé státní správy České republiky!!!
Výroční
zpráva BIS za rok 2006: Ruský státní organizovaný zločin KGB/GRU a jeho český
organizovaný zločin úspěšně zesilují tlak na české státní orgány!!!
Ruskojazyčný
státní organizovaný zločin KGB/GRU už vytlačil český stát, který mu neklade
žádný odpor! Ruskojazyčné gangy si rozdělily vliv v ČR, varuje BIS!!!
Nikdo v bývalém impériu nezpochybňuje, že Gejdar Alijev, člen politbyra za
Gorbačova (1986-1991), současný pán Ázerbájdžánu, bývalý generál KGB /a
příznivec Viktora Koženého - pozn. NN/, se svou rodinou už přinejmenším tři
desítky let kontroluje obchod bavlnou a ropou v muslimské Asii. S příslušnými
poplatky ze všech uzavřených obchodů. Podobně to dnes vypadá v celé (post) sovětské Střední Asii. Viz:
Post-komunistické
klany ve značné části sovětské Střední Asie nedovolují, aby jim
demokracie vyrvala z rukou moc! Stejně jako v Rusku nebo u nás...
Někteří ze zasvěcenců dostali po nezdařeném puči strach. Řada z nich se uchýlila díky
neviditelnému aparátu do zahraničí, kde pokračují v práci. Tak tajemník ÚV přes kádry se nechal jmenovat
konzulem v Šanghaji. Ten další, bývalý první tajemník KS Moldávie, se nechal
vyvést do Mexika. Tamten, tajemník KS Arménie, dal přednost slunci v Casablance.
Soukromá detektivní agentura Kroll, která pro Borise Jelcina mapovala úniky kapitálu
v posledních letech, odhalila na Západě řadu investic do nemovitostí,
uměleckých galerií, říčního loïstva. Kapitál přicházel ze SSSR, poté z
Ruska,
od roku 1987, zejména pak v letech 1990-1993, kdy Západ poskytl Rusku
obrovské půjčky v řádu desítek miliard dolarů, které Rusko obratem
vyvezlo na tajné zahraniční účty a použilo je proti Západu...
Začasté „politický“ původ investic se proplétá se zájmy mafiánských
řetězců - a to nemluvíme o využívání tohoto zaminovaného terénu
novými ruskými tajnými službami.
V průměru jedna miliarda dolarů (údaj z léta 1994) proudí z Ruska každý
měsíc směrem na Západ. Nelegálně! Devatenáct miliard dolarů „spí“ na účtech
v zahraničních bankách, podle Financial Times, místo aby byly reinvestovány v Rusku.
Nelze si neklást otázky, když ve dvanácti z patnácti postsovětských
republik, stejně jako v řadě zemí bývalých satelitů, komunisté zůstali nebo se
vrátili k moci. Nejsou jen zástěnou onoho aparátu a neviditelné ekonomiky, původem z
roku 1990, tedy opravdových pánů, kteří postupně vyjdou ze stínu? Viz: Ministr financí České republiky Ivan Pilip veřejně potvrdil: „Informace
naznačovaly, že celý transformační proces provází paralelní ekonomika.
To se netýkalo obyčejné korupce, nýbrž CELÉHO SYSTÉMU OD ROKU 1989...!!!“
Jeden
americký publicista nedávno napsal, že italský komunismus již není nebezpečný,
protože jeho vůdcové se oblékají u Armaniho a vozí se v Alfách Romeo! Vysvětlení
poněkud účelově zkratovité. Moderní komunismus, o kterém mluvil v roce 1982 Jurij
Andropov, je právě toto! Kdyby Hitler býval přišel k moci a kouřil doutníky,
oblékal se u Armaniho a navštěvoval Gucci, neshledávali by, že je jako jeden „z
nás“? Viz: KDO
JSOU A JAK VZNIKLI ČEŠTÍ MILIARDÁŘI: ČESKÁ POST/PRE TOTALITNÍ
KRIMINÁLNÍ FINANČNÍ OLIGARCHIE A JÍ NADŘÍZENÉ RUSKÉ ZLOČINECKÉ TAJNÉ
SLUŽBY KGB/GRU!
Kapitola 2
Zrod Internacionály mafií (1990-1994)
Motto: „V tomto případě se marxistické principy nezměnily, ale situace se velmi komplikuje.“
Jean Paul Sartre
Petr Cibulka: MARXISTICKÉ PRINCIPY = SATANSKÉ PRINCIPY!
Kdo nevěří, důkazy jsou k disposici zde:
1) KAREL
MARX - nejvyšší velekněz Satana na Zemi, jeho předchůdci, následovníci a
dnešní vládnoucí neo-marxističtí socialističtí i nesocialističtí pokračovatelé!!! 2) SATANSKÁ
BIBLE: TAJNÁ UČEBNICE BOJE PROTI VNITŘNÍMU NEPŘÍTELI
VLASTIZRÁDNÉHO RUSKO-ČESKO-SLOVENSKÉHO KOMUNISTICKÉHO GESTAPA StB=KGB/GRU V RUSKEM OKUPOVANÉM
ČESKOSLOVENSKU!!! 3) TEXT
FILMU SOVIET STORY! Kdo tento text dokáže dočíst až úplně do konce
pozná nejenom to, proč
film Soviet Story v žádné "naší" RUSKO - euro - americké televizi
KGB/GRU nikdy neuvidíme, ale i proč tento nejlepší a nejdůležitější
filmový dokument všech dob nebude nikdy, nikde a nikým oceněn!!!!
Kombinace obecného práva a ekonomiky 1990
Ke smrti nebo k rozpoutání katastrof stačí jen
trocha neopatrnosti, pokud se pletete do tajných záležitostí, špionáže nebo do boje
proti mafii. To vědí všichni. Všichni mají své slabosti. Vyšetřující soudce
Borsellino za to nesl v Itálii důsledky, když ze svého mobilního telefonu
zatelefonoval své matce, aby jí sdělil, že přijíždí narychlo, ale mafie, napojená
na mezinárodní telekomunikační sítě, ho měla na mušce... a na odposlechu. Je
mrtev, jako před ním vyšetřující soudce Falcone, jako vyšetřující soudce
Livatino v roce 1990.
Tři vraždy, k nimž došlo vždy, když některý z nich začal jít po stopě
italských poboček v Německu, zejména v okolí Mannheimu. Psalo se o tom v novinách.
Máme důvod domnívat se, že Mohuč, Kolín, Mnichov, Salcburk a další dvě tři
města v bývalé NDR slouží jako základna nebo kontaktní místo pro Internacionálu
mafií, a že řada bývalých kádrů Stasi a východoněmecké rozvědky je
zapojeno v těchto kruzích. Jedni aby finančně přežili, jiní proto, že jejich
funkce jim po dlouhou dobu ukládaly využívat kriminální živly pro politické cíle,
udrželi si na ně kontakty a využívají svých vědomostí, aby se pomstili za
"porážku" komunismu, anebo lépe, za jeho dočasné přemaskování a stažení původní verze dočasně z oběhu.
V červnu 1993 jsme označili za důležité zatčení dvanácti východních Němců,
mezi nimi generálů Stasi Schuberta a Coburgera. Týž Coburger však v
posledních letech NDR řídil VIII. odbor Stasi, tajnou správu, specializovanou na
manipulaci dvacítky kriminálníků, kteří výměnou za svobodu měli vraždit nebo
provádět sabotáže v SRN a dále. To se snad může zdát být
překombinované, ale ty nejhorší věci se obvykle takto dělají.
Nebezpečné je, že se v míře více než vrchovaté dopřálo sluchu dezinformacím, štědře rozdávaným
předsedou italské vlády Guliem Andreottim (Time 3. srpna 1992), když tato
osůbka, vzešlá z momentálních poválečných politicko-mafiózních
kombinací, tvrdí, že mafie „už nepotřebuje ochranu politiků“,
protože má větší vliv, než oni sami, proto „by bylo lepší vyjednávat
přímo s ní“, protože tak se to dělalo i s Rudými brigádami!
O
čem to chce tento "demokrat" s mafií vyjednávat? O spolupodílu Moskvou
řízených mafií na evropské demokratické vládě a správě evropských států a
peněz evropských daňových poplatníků???
Na Sicilii je 142 mafiánských rodin (nemluvě o neapolských), které manipulují kolem
3500 agentů; mezi nimi je 62 rodin v Palermu a 1600 jednotlivců na jejich povel. Policie
je zná všechny, ale nekoná... Na teror lze odpovídat zase jen terorem, a už se to
dnešním politikům a masmédiím jak chce nelíbí.
Mafie (nejen italské) infiltrovaly Lóže, politické strany, podnikání ve
stavebnictví a s nemovitostmi, ale v Evropě též restaurace, hotely, bankovnictví. Na
ně jsou naroubovány od roku 1989 „služby“, nabízené "bývalými" techniky KGB a
jeho filiálek v satelitních zemích, protože KGB, stejně jako Stasi a všechny ostatní satelitní tajné služby, pronikl mafie
podle „odvětví“. Stejně tak pokud jde o sovětskožidovskou mafii.
Nebezpečí nepochází od malých podvodníků a podloudníků, ale od
skutečné Internacionály mafií, schopné mezinárodních kombinací, dokonale
destabilizujících, na tom či onom kontinentu, v průmyslově rozvinutých zemích.
Člověk s jistým formátem se může projevit jako Staviský... ale ten byl pouze
jednotlivým politicko-finančním případem. Dnes Internacionála Staviských
existuje a má své ochránce v našich parlamentech a v našich stranách, a už nám
chce Andreotti navykládat cokoli, protože my víme svoje! Viz: ORGANISOVANÝ ZLOČIN, NEJMOCNĚJŠŠÍ RESORT ČR - Část 1.: TAJNÝ APARÁT A
NEVIDITITELNÁ EKONOMIKA KOMUNISTICKÉ INTERNACIONÁLY V ČESKÉ REPUBLICE
ORGANISOVANÝ
ZLOČIN, NEJMOCNĚJŠŠÍ RESORT ČR - Část 2.: AGENTÁRIUM JIŘÍHO PILOUSE,
PRVNÍ ČÁST: KOMPLETNÍ SEZNAM VŠECH DŮSTOJNÍKŮ RUSKO-ČESKO-SLOVENSKÉHO
KOMUNISTICKÉHO GESTAPA StB=KGB/GRU A JEJICH SPOLUPRACOVNÍKŮ V
HOSPODÁŘSTVÍ, V POLITICE A MASMÉDIÍCH I CELÉ STÁTNÍ SPRÁVĚ JEJICH
GUBERNIE ORGANISOVANÝ
ZLOČIN, NEJMOCNĚJŠÍ RESORT ČR - Část 3.: AGENTÁRIUM JIŘÍHO PILOUSE,
DRUHÁ ČÁST: ADRESÁŘ MAFIÍ: AGENTI RUSKO-ČESKO-SLOVENSKÉHO GESTAPA
StB=KGB/GRU V AKCI: PODIVNÁ HRA StB A JEJÍ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ
SLUŽBY
Založení nového Vladivostoku a jeho poboček
na Azurovém pobřeží
Na podzim 1991 CEI odhalovalo jednak „neviditelnou ekonomiku“ nastolenou na
konci vlády Gorbačova - s jeho výslovným souhlasem, jednak obchodní smlouvy mezi
zasvěcenci operace, určené k přežití komunistických aparátů, a řadou
„baronů“ mafií v Rusku. Viz:
STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN ŘÍŠE ZLA V ANALÝZÁCH A DOKUMENTECH: OD VLADIVOSTOKU PO KARLOVY VARY A JEŠTĚ MNOHEM, MNOHEM DÁL...
Tři následující roky potvrdily to i ono, leč novináři, zabývající se
těmito otázkami, se omezují na pozorování a neanalyzují vazby mezi aparátníky a
mafiány na všech kontinentech. Jakmile se zdá, že jsou do věci zataženy cizí vysoce
postavené osobnosti, obcházejí nebo ironizují problém.
Příklad: seminář 8. března 1994 na Sorbonně. Zajímavý tím, co řekli soudce
Thierry Jean-Pierre a novinář Xavier Raufer z Expressu, i když ten druhý obezřele
vyřadil ruské a ex-satelitní mafie ze svého přehledu mafií v Itálii, Číně
(triády), Japonsku a Spojených státech a jejich konexí v bankovnictví.
Když se jeden posluchač dotázal, zda existují takové konexe také v
prostředích, jako je Trilaterála, Raufer se před posluchárnou nacpanou
pozornými studenty uchechtl a navázal: A teï bychom měli přejít k vážným
otázkám!
Podle tohoto novináře pár osob s halucinacemi stále věří na mysteriózní komploty
proti naší společnosti. Tohle lze slýchat v levičáckých kruzích vždy,
když se komentátoři opováží předpokládat, že komunismus byl komplotem a že
velcí šéfové největších firem - nyní globalisté - od 1905 až dodnes financovali
revoluci v 1917, pomáhali Leninovi upevnit jeho moc...
Nejde nám zde o to systematicky doložit, na základě nezvratných příkladů,
spolčení mezi velkobarony mezinárodního peněžnictví a jejich zdánlivými
sociálně-marxistickými protivníky, ale ani podceňovat jejich význam.
Naše společnost je nemocná touto lží, trvající už nejméně jedno století.
Navíc, někteří baroni dopustili v posledních dvaceti letech, že je
infiltrovali jim podobní (co do finanční moci) z řad mafií, a navíc po roce 1990 i z
bývalého sovětského impéria.
Krátce ukážeme, jak k tomu došlo.
A už o tom pan Raufer říká cokoli, osobnosti Trilaterály, jako nedávno
zesnulý Armand Hammer, Robert Maxwell, žongléři jako George Soros, všichni tolerovali
či usnadňovali vstup „podsvětí“ do našich bank a dalších institucí. Současně
i pronikání vlivových agentů ve službách sociálmarxistické subverze.
Všichni tito pánové stále oslňují nebo přísně zakročují v pařížských
salónech, někdy v redakcích celostátních deníků, které dnes mají
dostatečný náklad jen pod podmínkou, že nikdy nezpochybní ty, kteří zaručují
jejich financování, ale i jejich trvající bankroty (Hersantova skupina). To
vše jen odráží morální úpadek "elit" západních států.
Vpád mafií do politického aparátu
„Organizovaný zločin“ se v SSSR objevil na začátku let šedesátých,
napsal v roce 1987 v moskevské Litěraturné gazetě plukovník Gurov z MVD. Zpočátku
to byla chátra, jaká existuje ve všech městech na světě, ale postupně s
prohlubujícím se nedostkem spotřebního zboží, se vyvíjel odshora ekonomické
pyramidy až dolů černý trh, nalézající ochranu uvnitř komunistického aparátu.
Vysoká nomenklatura si navykla jeho prostřednictvím získávat vše, čeho se
nedostávalo na normálním trhu, od základních potravin po prostředky k nezákonné
výstavbě vil a domů.
Gruzíni, kteří produkovali ovoce a květiny, organizovali jejich leteckou
dopravu do všech velkých měst. Azerové, Čečeni. Tataři, Tadžikové následovali,
každý po svém, vždy pod místním nebo oblastním krytím policie, za
pomoci překupníků v Moskvě. Náhradní díly pro auta a kamiony šly z továrem mimo
dlouhé byrokratické řetězce.
V onom neuvěřitelném období roku 1968 se na tento nesmírný paralelní trh
vtrhly mafie. Ředitelé továren, podniků, obchodních okruhů si přáli jen
klid. Aby skoncovali s hrozbami smrtí, násilím, rabováním ozbrojených band v jejich
skladech nebo útoky na jejich konvoje, navrhli „kulatý stůl“ v
Rostově za účasti rozmanitých mafiózů. Výměnou za „ochranu“ dostanou zboží a
část zisku. Tak se navazovaly vztahy mezi kmotry mafií a ekonomickým
aparátem, později i politickým, pod dohledem KGB a všudypřítomných organizací
strany.
Od roku 1963-64, za Brežněva, začaly pravidelné návštěvy synů a dcer
vysokých kádrů ústředního výboru, ministrů, oblastních vedoucích, u těch, co
spravovali bary, restaurace, zábavní podniky, dostupné společenské smetánce.
Je známa historka Galiny, Brežněvovy dcery, s Čurbanovem, ministrem MVD a
Brežněvovým zetěm. Později se říkalo, že když se Jurij Andropov, šéf
KGB, stal prvním mužem ve straně, chtěl zlomit moc mafií a zahájil vyšetřování a
represe. Ve skutečnosti postihl jen ty mafiánské kruhy, které byly svázány s
brežněvovským klanem...
Vazby mafií s komunistickým aparátem zesilovaly od roku 1983 podnes, mezitím
se mafie strukturovaly a hierarchizovaly, když nacházely až v politbyru své komplice,
pokud ne rovnou zástupce. Tak G. Alijev, generál KGB, šéf KS Azerbájdžánu,
/vysoce ceněný Viktorem Koženým, podezíraným z prace pro KGB - pozn. NN/
od let šedesátých ovládal trh s bavlnou ve Střední Asii a s ropou v Baku. Z
každého balíku bavlny, z každého barelu ropy, prodaného v SSSR nebo do zahraničí,
šla procenta na černý účet Alijeva a jeho klanu - tuctu členů rodiny. Pak
se stal členem politbyra. Seděl v něm do roku 1987, kdy narazil na mafiánské
zájmy, chráněné okolím Gorbačova. Jednoduše se tedy vrátil k vládě nad
Nachičevaní, pak do Baku.
„Bratrstva“ kontrolovaná KGB se rozvětvují do zahraničí
Jakmile v letech 1985-1987 Gorbačov upevnil svou moc, infekce překročila okruh
policejních služeb a zachvátila řadu oblastních vojenských štábů, dokonce i v
satelitních zemích. Zejména ve východním Berlíně. V roce 1994 odhad říkal, že na
asi 3000 etnicky ruských i jiných gangů dohlíželo kolem 150 „kmotrů“, kteří si
rozdělili ekonomické sektory. Co horšího, asi dvacet těchto kmotrů vytvořilo
„bratrstva“ se společnou zpravodajskou službou, realizační
službou pro akce a „sociální službou“, která platí advokáty,
lékaře a uplácí soudce, vězeňské strážce a policii, aby intervenovali ve
prospěch uvězněných. Chátra zde má už jen podřízenou roli, jen jako rezerva pro
zapojení do vražd nebo rozmáchlého násilí. Od začátku roku 1993 tak dochází k
ozbrojeným akcím proti obchodním konvojům, dokonce za užití obrněných vozidel.
Kontakty pro akce v zahraničí se navazují o to snáz, že všechny moskevské
hotely vždy byly a jsou pod kontrolou velkomafie KGB, která v nich má své lidi, z nichž část
kontroluje personál, jiní se snaží nabízet zprostředkování západním
obchodníkům. Patří ke skupině dvaceti tisíc dolarových milionářů. Většinou jde
o vysokoškolsky vzdělané lidi. Také dnešní KGB (FSK, Federální kontrarozvědná
služba, ale i SVRR, Zahraniční zpravodajská služba) si tam přichází na své,
stejně jako nový aparát v roce 1992 obnovené strany.
Několik příkladů tohoto spojenectví:
V roce 1987 vznikla firma ANT, která měla dovážet a vyvážet zemědělské
stroje a nářadí. Jejími vedoucími však bylo na dvacet důstojníků KGB mimo činnou
službu, včetně ředitele Rjašentěva. ANT v roce 1989 kontaktovala
francouzskou finanční skupinu CDC, která mohla dodávat počítače všeho druhu,
lékařská zařízení, oděvy, potraviny, výměnou za stavební dřevo, suroviny a
chemické výrobky. Tehdejší předseda vlády N. Ryžkov osobně v březnu 1989
dojednával rozvoj těchto obchodních vztahů. Operace však v dubnu 1990
krachla, nebo skandál odhalil, že ANT také nelegálně vyvážela vojenský
materiál. Skandál vypukl proto, že (1) vojensko-průmyslový komplex
zneklidnil obchod, který mu unikal a (2) špičky mafie nepřipustily, že se na ruském
trhu objevily nedostatkové výrobky, které dosud mafie sama prodávala jen na černém
trhu a mnohem dráž.
V roce 1990 Arom Tarasov, syn z rodiny vysokých státních a stranických
kádrů, prodával vily a byty, nelegálně postavené za Gorbačova jeho firmou
Těchnika. Jako osobní přítel Gorbačovův se dostal mezi francouzské firmy, které
stavěly Oblouk v pařížské čtvrti la Défense. Jeho prostřednictvím pak Christian
Pellerin získal za symbolických deset franků za rok šedesát hektarů v centru Moskvy
na náměstí Gagarina. Vytvořil smíšenou společnost se základním kapitálem 20
milionů franků, z nichž 12 milionů poskytl Pellerin... právě v období, kdy jeho
skupina zbankrotovala, tedy neměla uvedené finanční možnosti. Zjistilo se, že ona
moskevská společnost je jen poštovní schránkou... Prokuratury v Moskvě i v Paříži
zahájily vyšetřování. Dva roky poté se o záležitosti již přestalo mluvit...!
V témže roce vznikla v Jižní Africe Dove Trading Corp. Colina Gibbonse, která
měla během pár měsíců obrat s Moskvou ve výši jedné miliardy dolarů. Leč v
dubnu 1990 švýcarská policie odhalila, že toto množství drobných obchodů ve
skutečnosti krylo praní špinavých peněz spolu s medellinským drogovým kartelem...
Dalších takových případů lze uvést na desítky, kdy šlo o
zahraniční investice, nákupy vil a bytů, pozemků, a to jak v centru Paříže a
Londýna, tak v trojúhelníku Lyon - Biarritz - Azurové pobřeží.
Podvratná činnost ve stínu nových aparátů
a mafií
Praha a Varšava se od roku 1992 staly pro mafie Východu spojovacími zastávkami
na cestě směrem na Západ a do Spojených států. Ředitel FBI prohlásil (ve
Washington Post 21. prosince 1993), že získal důkazy o stálém spojení mezi mafiemi
Ruska, Cosa Nostrou New Yorku a jejich „korespondenty“ v Anglii.
Také Berlín je případ od případu podobnou zastávkou. Ukrajinská mafie, infiltrovaná a kontrolovaná jako všechny velké mafie KGB, si
vyhradila základny v Pomořansku a Meklenbursku v bývalé NDR. Také Čečeni se
uchytili v Meklenbursku. V roce 1991 ruská policie a prokuratura odhalily 90
spojek směrem na Západ a do Ameriky. v roce 1992 dalších 74, z nichž 40 se
specializovalo na ikony a umělecké předměty, směřující do 29 západních zemí.
Zajímavé, že za mafiánský strom se schovává les.
Domnívat se, že stačí, aby západní policejní a celní služby pouze ruku v ruce
spolupracovaly se svými ruskými protějšky, znamená zapomínat cíl oběžníku ze 13.
srpna 1990: Vytvořit neviditelnou ekonomiku, sloužící ještě méně viditelnému
aparátu.
Proto opakujeme, že komunismus je sice mrtev, ale jeho aparát zůstal, chráněn
lépe než kdy dříve, nebo ve dvanácti z patnácti bývalých
sovětských republik se komunistické kádry vrátily k moci. Mimoto v
řadě smíšených společností zahraničního obchodu lze najít současně ruskou
špionáž a bývalý komunistický aparát Tedy legální obchody mohou kamuflovat
aktivní podvratnou činnost.
Nový aparát tahá za provázky nacionálního komunismu, dokonce sociálního
liberalismu, který nadále považuje Západ za nepřítele. Převzal opatrně a obratně
vlivové agenty, infiltrované do západních soukolí, zejména v tisku a
vydavatelstvích, v Paříži pak zejména v celostátních denících a týdenících.
Nejde pouze o špionáž, ale jde především o dezinformace proti všemu, co by mohlo nějak upozornit
veřejné mínění a varovat je před nebezpečím. Jde o podíl na rozklížení naší společnosti, o ironizování
těch, kteří se domnívají, že ještě může existovat nebezpečná marxistická podvratná
činnost, o úšklebky nad těmi, kteří znají pravdu a tvrdí, že
stále jsou mezi
námi v politice, masmédiích a všude jinde vysoce postavení a vlivní
lidé, jako jsou například celoživotní agenti Moskvy Armand Hammer nebo
Robert Maxwell, kteří představují pro svobodu a demokracii Západu a jeho
občanů tu nejvyšší hrozbu. Viz:
INFORMAČNÍ
VÁLKA PROTI NAŠIM SVOBODÁM: INFORMAČNÍ TERORISMUS A MANIPULACE JAKO
ZBRAŇ, KTERÁ NÁS MÁ, JAKO SVOBODNÉ LIDI DOBRA, ZCELA ZOTROČIT A VYHUBIT
V Rusku Boris Jelcin ví líp než my, jak a proč jeho moc „uvízla“ mezi
sítěmi mafie KGB (která podle něho samého kontroluje 75% privatizované ekonomiky) a
nového tajného aparátu, jehož existenci připomínáme dodnes jen my. (A pokouší se o to i naše NECENZUROVANÉ NOVINY) Viz:
Proč
"naši" RUSKO-čeští mocní a vlivní kriminální politici a jejich novináři
- všichni v žlodu satanských ruských tajných služeb KGB/GRU - tak
nenávidí práva a svobody, které si občané proti politikům vybojovali už
před 100 lety v USA: NEJVYŠŠÍ VLÁDNÍ KRIMINALITA: Tajná Zpráva o masovém
rozkradení českého národního majetku populárním ruským vražedným
tandemem nejvyšší satanské "Pravdy a Lásky" KGB-GRU a jejich
NEJSPOLEHLIVĚJŠÍMI vládními a bankovními strukturami dnešní ČR!!!
UVEDENO JMENOVITĚ!!! (Prosíme o další INTENZIVNÍ šíření!!!!!!!)
Nová vtělení mafiánsko-komunistického
spojenectví
(Pierre Verluise, Pařížský deník 21. března 1994)
Pierre de Villemarest, který po dlouhou dobu pracoval ve francouzských
zpravodajských službách, je znám jako odborník na východoevropské země, o kterých
publikoval patnáct knih, mj. „GRU, nejtajnější ze sovětských zpravodajských
služeb“. Odhaluje zde vztahy postsovětských mafií s tajným komunistickým
aparátem. To napomáhá vysvětlení množících se postsovětskomafiánských
projektů v zahraničí.
Deník: Je Francie chráněna před postsovětskomafiánskými projekty v zahraničí?
Pierre de Villemarest: Uvedu čtyři či pět příkladů, které odpovědí na vaši
otázku.
- Od roku 1988 existují spojení sovětských mafií v Lyonu, v Provenci, na
Azurovém pobřeží a v Marseille. Ty mafie tam perou špinavé peníze, zejména
investicemi do nemovitostí.
- V roce 1993 jeden Rus sídlící v Londýně dělal zvláštní nákupy na jihozápadě
Francie. Byl schopen nakoupit několik pozemků, ale žádal platit v hotovosti. Nechci
stopy, prohlásil. Rus procházející se s půl miliónem franků v bankovkách, to se
zdá být podivné.
- Jeden francouzský zprostředkovatel nemovitostí, značně aktivní na západních
předměstích Paříže, mohl za pouhých deset symbolických franků získat
šedesátihektarový pozemek ve středu Moskvy na náměstí Jurije Gagarina. Co za tento
dobrý, leč podivný obchod? Tento francouzský zprostředkovatel poskytl dvanáct
milionů franků jedné společnosti, která je jen poštovní schránkou v Moskvě,
zatímco skupina tohoto zprostředkovatele teoreticky nedisponovala takovými možnostmi,
protože byla v bankrotu. Podle generála Komissarova z ruského ministerstva vnitra mafie
sloužila v tomto obchodě jako prostředník. Byl v něm zapleten i Arom Tarasov,
blízký Michailu Gorbačovovi. Prokuratury Moskvy a Paříže zahájily vyšetřování.
- Týdně slouží Francouzi jako kurýři mezi Moskvou a New Yorkem pro jednoho
Rusa, který tam kontroluje kriminální cikánské a židovské prostředí, působící
na americkém Východě v prodeji drahých kamenů, zlata a vzácných kovů.
- Jedna francouzská skupina se sblížila se sovětským podnikem, založeným
KGB a pak dublujícím pro mafii. Tím sovětským podnikem byla společnost ANT,
založená 1987 pod kontrolou KGB. V roce 1989 francouzská skupina získala
povolení dodat do SSSR potřebné počítače výměnou za stavební materiál, suroviny
a chemické výrobky dodávané ANT. Ryžkov, tehdejší premiér, přijel v
březnu 1989 do Paříže dojednat rozvoj těchto obchodních vztahů. Operace se
však zvrtla v dubnu 1990. Skandál odhalil, že ANT vyvážela sovětský vojenský
materiál. Štáb sovětské armády v Berlíně tak mohl - prostřednictvím ANT
- přímo kasírovat několik desítek milionů dolarů oplátkou za nezákonné vývozy
vojenského materiálu. Tak bylo převedeno 61 milionů dolarů na tajná konta ve
Švýcarsku, ve Finsku a ve Spojených státech. Skandál propukl proto, že generálmajor
Dovgan nechal operaci prasknout. Byl spjat s vojensko-průmyslovým komplexem a měl za
povinnost dohlížet na obchod se zbraněmi. Zuřil kvůli některým kšeftům ANT,
uskutečněným bez jeho vědomí, proto vyprovokoval krizi, kterou projednávalo dokonce
politbyro. „Pololegální“ operace KGB pravděpodobně byla zdvojena nelegální
operací mafiánů, kteří infiltrovali tento obchodní okruh.
Dotýká se to i jiných zemí západní Evropy?
Velká Británie, Německo a Švýcarsko také trpí šířením postsovětských
mafií. Jako v Paříži, ruské mafie tam nakoupily řadu bytů. Londýn mimoto
hraje důležitou roli v prodeji ukradených ruských uměleckých děl. Dále, dva
Čečeni tam byli v březnu 1993 zavražděni. Co je k tomu známo: Koncem podzimu
1992 bratři Ucijevové, čečenského původu, přijeli na břehy Temže. Přivezli sebou
dva milióny dolarů. Oficiálně byli pověřeni presidentem Dudajevem zkoumat možnosti
vytisknout v Anglii bankovky a osobní doklady pro toto bývalé sovětské území
toužící po nezávislosti. Bratři Ucijevové nicméně kontaktovali barony britského
kriminálního prostředí.
V březnu 1993 byl jeden z bratrů nalezen zavražděný v bytě, který si koupili v
Londýně za milion liber šterlinků. Policie poté nalezla mrtvolu druhého z bratrů v
bedně uložené na okraji Londýna. Za zločin, příznačný pro ono prostředí,
policie zatkla dva podezřelé. Co je podivné, že z Moskvy vyslali do Londýna
vyšetřovací komisi. Kreml neuznával nezávislost Čečny. Ale šéf ruské delegace,
jistý Martirosjan, byl brzo po příjezdu v Londýně zatčen. Byl obviněn, že z Moskvy
řídil vraždu obou bratrů. Našli ho v cele oběšeného. Celá záležitost byla
uložena k ledu.
Jak je tomu v Německu a ve Švýcarsku?
Pozorovatelé zaznamenali v Německu typicky mafiánskou dělbu území.
Ukrajinské mafie mají základny v Pomořansku a Meklenbursku v bývalé NDR. Čečeni
operují v Braniborsku...
Pokud jde o Švýcarsko, umožnilo uložit část postsovětského kapitálu
unikajícího na Západ. Tak president Kyrgyzstánu (v roce 1994) byl v roce 1992
obviněn, že uložil za pomoci letadel společnosti Seabeco 1,6 tuny zlata v Curychu. To
bylo přetaveno skupinou Drahé kovy a.s. Métalor.
K řadě míst, kam se šíří postsovětské mafie v zahraničí, je třeba
dodat Polsko a Čínu. Zejména z území kaliningradské oblasti ruské
mafie nyní kontrolují větší část polské organizované kriminality. To je
zřetelné zejména pokud jde o drogy a prostituci. A v březnu 1993 byly
doloženy přinejmenším dva spojovací kanály ruského mafiánského podloudného
obchodu v komunistické Číně. Do podloudnictví se zbraněmi a drogami byli zapleteni
vysocí důstojníci ruských oblastních štábů námořnictva a letectva na Dálném
Východě. Tento přehled šíření postsovětských mafií do zahraničí není
pochopitelně vyčerpávající. Bylo by možno uvést další země, jako Jižní
Afriku, a kontakty na medellínský drogový kartel.
Jak rozumíte tomuto zmnohonásobení mezinárodních vztahů sovětských a
postsovětských mafií?
Tento vývoj je výsledkem působení dvou faktorů. Z jedné strany, jak poznamenávají
pozorovatelé již od let šedesátých, v sovětské a pak postsovětské
společnosti narůstá její mafiánská úchylka či úpadek. Z druhé strany
pak během Gorbačovovy éry byl realizován tajný projekt s cílem vytvořit
nový aparát komunistické strany. Pro své financování tento aparát rozvinul
nezákonné praktiky a své vztahy se sovětskými a postsovětskými mafiemi. Z
toho plyne tedy propojení mezi aparátníky a mafiány.
Zahraniční rozvědka SVRR pod vedením Primakova
zejména používá mafii pro financování tajného aparátu strany. Zatímco armáda a
vojensko-průmyslový komplex prostřednictvím řady pokoutních obchodů činí totéž.
Tak mafie, tajné služby a vojsko jsou spojenci ve financování a podporování tajného
aparátu strany.
Po pořádku, jaká je chronologie vývoje mafií v Sovětské svazu?
Podle generála Gurova z ministerstva vnitra se v Rusku objevil organizovaný zločin na
začátku let šedesátých. Nedostatek způsobený sovětským systémem vyvolal jako
reakci paralelní ekonomiku, díky protekci uvnitř komunistického aparátu. V
roce 1968 se KGB zúčastnil v Rostově na Donu schůzky, během níž byly navázány
svazky mezi kmotry mafie a hospodářským aparátem, poté politickým.
Když se stali generálními tajemníky, ani Andropov, ani Gorbačov nerozvinuli do
šířky boj proti této mafiánské úchylce sovětského režimu. Ta se tedy zvětšila
v letech osmdesátých a na začátku devadesátých let.
Co je nyní známo o vytvoření nového
komunistického aparátu?
Tento vývoj byl spuštěn v roce 1987, s výslovným Gorbačovovým souhlasem, a
byl konkretizován v roce 1990. A to tajným oběžníkem, redigovaným řadou
pracovníků oddělení administrativních orgánů ÚV, kteří pod vedením Lukjanova
řídili sovětské tajné služby. Ten dokument nalezli koncem roku 1991 dva
vyšetřovatelé prokuratury v Moskvě, Sergej Aristov a Vladimír Dimitrijev. V roce 1992
Lev Timofějev odhalil jeho obsah ve Spojených státech v knize Tajní ruští vůdcové,
vydané u Alpeda H.Knopse. Tento tajný oběžník s datem 23.srpna 1990 má název: „K
naléhavým opatřením v zájmu organizování obchodních aktivit strany doma i v
zahraničí“. Tato opatření předpokládala zorganizování další ekonomiky,
utajené, pro financování tajného stranického aparátu. V zájmu toho byl jeden z
tajemníků pověřen vytvořením odpovídajících ekonomických struktur, jako jsou
nadace, sdružení, firmy, společné podniky, mezinárodní konzorcia... „s cílem
vytvořit neviditelnou ekonomiku strany“. Tento oběžník rovněž předpokládal
vytvoření banky, oprávněné provádět operace v cizí měně a investovat tvrdé
valuty do mezinárodních firem, kontrolovaných zahraničními komunistickými stranami.
Pokračovalo to i poté?
Ano, v roce 1992 existovalo dvanáct bank pod kontrolou tohoto tajného aparátu,
jako Tokobank a Avtobank. Tyhle dvě vedly jednání s mocnými bankami a podniky ve
Spojených státech, ve Francii a Velké Británii. Tak byl ustaven od roku 1990 nový
finanční aparát jako průčelí legálních firem, který obchoduje a sdružuje se s
cizími podniky v zájmu udržení podzemního komunistického aparátu. Předcházející
vztahy mezi nomenklaturou komunistické strany a mafiemi poukazují na to, že mafie byly
naroubovány na tento projekt s vojensko-průmyslovým komplexem a ruskými tajnými
službami. Vše ukazuje na to, že mafie se na tom podílejí aktivně,
zejména poskytováním svých spojení pro úniky postsovětského kapitálu. Jen pokud
jde o samotné Rusko, dnes to činí přes jednu miliardu dolarů měsíčně! Z tohoto
spojení sil vznikla mocná souhra, která vysvětluje zmnohonásobení postsovětského
mafiánského šíření do zahraničí. Zbývá otázka, zda se mafie podílejí na
projektu financování tajného aparátu, aby se chránily, nebo zda ruské tajné služby
mají kontrolu nad těmito mafiemi. V daném okamžiku je již známo, že průkazně
existují spojení mezi ruskými tajnými službami a postsovětskými mafiemi. A
ředitel americké FBI prohlásil dne 29.prosince 1993, že má důkaz, že
jsou již vytvořeny vazby mezi organizovaným zločinem Ruska, Cosa Nostrou v Itálii a
kriminálním prostředím ve Velké Británii. Není tohle nová internacionála?
NECENZUROVANÉ NOVINY číslo 1/1998
Zpráva tajné vyšetřovací komise
pro presidenta Borise Jelcina:
JAK A KAM MIZELY
PŘEDPRIVATIZAČNÍ
KOMUNISTICKÉ
STAMILIARDY...!!!
Co o penězích ruských komunistů
zjistila Burbulisova komise!
Dnes
již málokdo pochybuje o tom, že události roku 1989 v evropských zemích
tzv. socialistického tábora byly řízeny a koordinovány z jednoho
mocenského centra. S velkou rozhodností lze tvrdit, že šlo o – možná
trochu obrazně, ale nanejvýš přesně – dobře připravené PŘEDÁNÍ MOCI Z
LEVÉ RUKY DO PRAVÉ, PŘIČEMŽ OSOBA ZŮSTALA STEJNÁ. Nešlo ve skutečnosti o
revoluci, ale transformaci absolutní politické moci dřívější uzavřené a
proto v globálním měřítku nekonkurenceschopné komunistické politické,
ekonomické a represivní
elity, za rozhodující pomoci špinavých peněz tohoto státního
organizovaného zločinu, v globální ekonomickou moc kapitalistickou a tím
opět v mnohem nebezpečnější moc politickou! Kdo má dnes k disposici
miliardy, jakéhokoliv původu, má i politickou moc…
Na takovýto mocenský transfer se však bylo třeba připravit a
zajistit výhodný start v „nové době“. Oligarchie komunistických stran,
část mocenského aparátu a vládní byrokracie sice disponovala možnostmi
bez hranic, zejména pokud jde o vzájemné vazby a známosti, o kterých se
řadovým komunistům, neřku-li nekomunistům, ani ve snu nezdálo, ale
přesto bylo třeba zajistit co nejvýhodnější startovní pozici, kterou by
nemohlo naprosto nic a za žádných okolností ohrozit. A o této
neohrozitelné pozici v rozhodující míře rozhodovaly peníze, které byly k
dispozici nebo které bylo možno získat od Západu.
Řada odborníků soudí, že tuto roli sehrály a stále sehrávají
prostředky, které se ztratily z majetku komunistických stran sovětského
bloku a z jejich státních rozpočtů. Již jsme psali o důležitém materiálu
francouzského listu Paris Match, který zveřejnil drsná fakta o tom, jak
mizely peníze z fondu Komunistické strany Sovětského svazu. Věnovat
pozornost tomuto problému je dobré také vzhledem k tomu, že zkušenosti z
SSSR mohou sloužit jako model přinejmenším pro úvahy o tom, kam se asi tak
podělo nejméně půl miliardy z majetku Komunistické strany
Československa, počítáno v cenách roku 1989/90, dnes tedy v částkách 10x
až 15x vyšších, o jejichž zmizení se ovšem v České republice nikdo
z odpovědných orgánů "nové demokratické státní moci" starých kádrů nikdy nezajímal, nezajímá a zajímat nebude...
KANÁLY TOKU KOMUNISTICKÝCH PENĚZ
Za dva měsíce, od května do června 1991, tedy těsně před uskutečněním
neúspěšného státního převratu ultrakomunistických špiček, KGB, GRU a
sovětské armády, bylo 140
miliard rublů směněno za dolary a vyvezeno na Západ. Podle cen na černém
trhu to
představovalo pět miliard dolarů. O něco později bylo vyvezeno sovětské
zlato v
hodnotě čtyři miliardy dolarů. Peníze přecházely hlavně do anglických
bank,
zejména BCCI a odtud na další místa. Za jeden rok(!!!) bylo za hranice
Sovětského svazu TAJNĚ převedeno přibližně 280 miliard rublů, za které
bylo
získáno 12 miliard dolarů. Ekonomická situace sovětského státu se však
tímto
způsobem neupevnila – právě naopak.
Převod větších částí těchto peněz
šel přes Gosudarstvennyj bank, jehož ředitelem byl Viktor Geraščenko. Ten byl
poslušným vykonavatelem vůle vysokého představitele komunistické strany Nikolaje
Kručina. Dodejme, že v tomto článku PŘIPOMÍNÁME JEN NEJVĚTŠÍ OPERACE, KTERÉ
PŘEDSTAVUJÍ VRCHOLEK LEDOVCE…
Ihned po svém zvolení na místo prezidenta
Ruské federace v červnu 1991 si Boris Jelcin vytkl úkol – zjistit, kam směřovaly
peníze a zastavit krvácení ruské ekonomiky. V úplné tajnosti sestavil speciální
komisi pod vedením „šedého kardinála“ Gennadije Burbulise.
Hned po
neúspěšném státním převratu 25.srpna 1991 president Boris Jelcin
podepsal dekret o znárodnění všeho movitého a nemovitého majetku
Komunistické strany, nacházejícího se jak na území Ruska, jako i za jeho
hranicemi.
TAJNÁ PAVOUČÍ SÍ
Burbulisova komise se pustila do práce, nová vláda nutně potřebovala
valuty. V souladu s výrokem Arkadije Volského, jednoho z nejbližších
Gorbačovových lidí, prostředky KSSS měly tehdy hodnotu 4 miliardy rublů,
nebo –
podle oficiálního kurzu – 2,5 miliardy dolarů. Patřila sem vydavatelství
a
jejich zařízení, typografie, budovy, různé společnosti spojené s
komunistickou
stranou, které oficiálně fungovaly na území Ruské federace.
Burbulis
velmi rychle začal chápat, že tato částka patří do oblasti fantazie. Na začátku
října 1991 dostal Jelcin do rukou zprávu, která byla výsledkem tříměsíční
kontroly finanční činnosti KSSS. Podrobně se v ní hovořilo o celém neviditelném
hospodaření komunistické strany, které KSSS prováděla po mnoho let.
Bylo
založeno 84 akciových společností, které byly tajně v majetku KSSS a působily v
různých sférách, včetně bankovnictví, námořní dopravy, leasingu, exportních a
importních podniků atd. Gigantická tajná sí se prokazatelně rozvinula nejméně
do deseti zemí: Rakouska, Švédska, Německa, Francie, Velké Británie, Belgie,
Japonska, Kanady, Filipín a USA.
Jen co se komise pod vedením Burbulise
pokusila zjišovat stopy převodu peněz do zemí, nazývaných „úrokovým rájem“,
narazila na pevnou zeï mlčení. Přesto se podařilo zjistit fakta o prodeji 280
miliard rublů za 12 miliard dolarů. Nešlo však jen o stopu po penězích, protože
tyto dolary místo toho, aby podpořily valutové zásoby Gosbanky, byly převedeny
za hranice. Ocitly se v bankách Švédska, Kanady, Francie, Německa nebo Velké
Británie.
Pochopitelně to nebylo na účtech Sovětského svazu, ale na
účtech společností, vytvořených v již zmíněné desítce zemí, kde se však stopy
ztrácejí. Čím dále směřovalo vyšetřování, tím zjevnější byla v očích členů
komise bezmocnost a obava z katastrof.
Nad dokumenty shromážděnými
komisí začaly pracovat experti. Čísla, ke kterým dospěli, byla pro Jelcina
šokující. V průběhu více než 40 let, ještě do zahájení etapy „urychlení“ v roce
1990, KOMUNISTIČTÍ VŮDCI NEČINILI ŽÁDNÝ ROZDÍL MEZI STÁTNÍM A STRANICKÝM
ROZPOČTEM. Byly objeveny stopy mnoha zahraničních cest členů finanční komise
komunistické strany, se kterými korespondovalo převzetí značných finančních
částek ze sovětských bank.
Peníze jednoduše převáželi v kufrech
důstojníci KGB, kteří na hranicích nemuseli procházet běžnými kontrolami,
protože vždy disponovali diplomatickým pasem. Z 300 miliard rublů zůstalo
Jelcinovi v říjnu 1991 pouze 6 miliard. Z toho 4 miliardy ve formě nemovitostí
na území Ruska a 2 miliardy na účtu Komunistické strany v Gosbance.
A JAK ZMIZEL ZBYTEK?
Prvním, kdo by zřejmě mohl Jelcinovi odpovědět na tuto otázku, byl
Michail Sergejevič Gorbačov. Ve funkci generálního tajemníka ÚV KSSS za
dobu šesti let věděl o všem. Vyjádřil se však, že do finančních operací
strany nebyl zasvěcen. Opak se úředně "nepodařilo prokázat", přestože
důkazů existovalo víc než dost! Zřejmě nikdo nenašel odvahu zatknout a
uvěznit Gorbačova...
Ještě jeden člověk byl schopný ukázat, kudy unikaly tyto peníze – bývalý
ministr financí Sovětského svazu
Valentin Pavlov. Ten však o celé věci odmítl hovořit se slovy, že to je
všechno výmysl. Burbulisova komise skončila práci konstatováním, že v
letech 1989 až 1991 převedla KSSS za hranice okolo 20 miliard dolarů.
Tato částka byla
rozmístěna asi na 7.000 účtů v bankách ve všech částech světa. V průběhu
celého toho období Sovětský svaz nepřestal žádat ústy Michaila
Gorbačova od Západu další a další valutové půjčky... Když se prezidentem
stal Jelcin, státní dluh Ruska se již pohyboval v desítkách miliard
dolarů, přičemž na jeho vlastních kontech nezbylo prakticky nic...
(nal-mih)
(Příště se budeme věnovat tomu, proč se o mnohých věcech z oblasti
transferu majetku KSSS již zřejmě mnoho nedozvíme. Mrtví totiž již
promluvit nemohou...) Viz:
PIERRE DE VILLEMAREST - Zpravodajské analýzy a informace
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/1.htm
Deník Špígl, pátek 2.září 1994
Pierre de Villemarest
SATANSKÁ INTERNACIONÁLA:
TŘI INTERNACIONÁLY PROTI NAŠIM
SVOBODÁM - Slovo na úvod
I. Tři Internacionály proti našim svobodám
1. Obnova Komunistické internacionály (1990 - 1994)
Kapitola 1
2. Zrod internacionály mafií (1990 - 1994)
Kapitola 2
3. Spojené státy, základna globalismu
Kapitola 3
4. Špionáž (1993 - 1994) Kapitola 4
5. Od Jižní Afriky po maastrichtskou Evropu, stále
tatáž operace (1994) Kapitola 5
6. Fabiánská růže z Londýna
7. Tony Blair, opěrný bod amerických globalistů
8. Nadvláda KGB a mafií nad ruskou ekonomikou
9. Političtí vězni praví a falešní
10. Důvody, proč by Francie neměla plně integrovat do
NATO NECENZUROVANÉ NOVINY číslo 1/1998
Pierre Faillant de Villemarest: Nadvláda mafií a KGB nad ruskou ekonomikou
Sdružení bývalých příslušníků tajných služeb (ASSDN) mne o výročním kongresu
dne 9. května 1997 požádalo o několik slov k situaci v Rusku. Omezil jsem se na
problémy, které v hospodářství znevýhodňují moc a v politice vyúsují v boj
klanů v mezidobí, kdy byl Jelcin potvrzen (dočasně) ve své funkci. Komplexní pohled
na ekonomiku jsem publikoval v Aktech CEI 1993-1994, který dosud platí, protože jedním
z klíčů k situaci je tajný oběžník ÚV KSSS z 23. srpna 1990. Ten po zasvěcencích
KSSS a KGB požadoval, aby v Rusku i v zahraničí rozmístili tajné fondy, které by
umožnily vytvořit „neviditelnou ekonomiku“, sloužící obnově komunismu. Tyto
fondy svými miliardami dolarů umožnily aparátníkům v privatizacích zakoupit tisíce
malých i velkých podniků v Rusku i v zahraničí. Zde k tomu uvádím několikero upřesnění:
Podle doznání ruského ministra vnitra na 40% z dvou tisíc bank a více než patnácti set
obchodních společností je pod plnou kontrolou mafií. Velké průmyslové komplexy (nafta,
plyn, automobilní průmysl, doprava) jsou jimi přenasyceny. V roce 1994 uvnitř vojenského
zásobování bylo na 420 mafiánských buněk.
Během celostátních a regionálních voleb od roku 1991 se dostalo do Dumy nebo
do provinčních shromáždění na 2370 bývalých příslušníků KGB, o kterých je to veřejně známo. Poté,
co v letech kolem roku 1990 slaïovali svůj podíl na nezákonných převodech
a vytváření miliardových fondů, nyní jejich spojenectví pokračuje. Proto také nyní dochází
k úniku 50 až 60 miliard dolarů ročně z Ruska do zahraničí.
Před čtyřmi roky CEI označilo Kypr, na kterém je otevřeno na dva tisíce
tajných ruských účtů /Kyperské firmy v ČR zastupuje pražská advokátní
kancelář JUDr Petra Tomana, která k tomu pověřila Mgr. Stanislava Devátého. Oba
byli klíčovými členy druhé Parlamentní vyšetřovací komise událostí 17.
listopadu 1989 a Stanislav Devátý se později díky svým zásluhám stal prozatimním
ředitelem civilní kontrarozvědky BIS - pozn. NN/ za platformu přerozdělování a
provětrávání těchto peněz. Totéž na Bahamách /Kde "nás"
reprezentuje další velký Čech, důvodně podezíraný z práce pro KGB, "harvardský
Američan" Viktor Kožený, kterému se podařilo ve spolupráci s vysokými
důstojníky StB vytunelovat zcela veřejně část republiky a tyto prostředky přelít
do bývalých států Sovětského svazu - pozn. NN/ a jiných karibských
ostrovech, kde existuje přinejmenším 120 firem a simulovaných bank (z nichž
tucet byl zrušen či uzavřen začátkem roku 1997).
Moc v Rusku má z těchto důvodů tyto základní problémy: stálá finanční
„černá díra“ v rozpočtu, přesahující dluhy poplatníků, a z toho plynoucí
tří- až šestiměsíční zpožïování výplat Většina ruského vojenského rozpočtu jde na
výzkum a vývoj nových zbraní, na což doplácejí důstojníci a vojáci. Naopak asi
tři až čtyři sta tisíc mužů ve zbrani MVD (vnitra), které je státem ve státě,
nemá tyto problémy. Ani Mezinárodní měnový fond, ani Světová banka, natož
naše vlády, se tím, zdá se, nijak neznepokojují...
Lidmi nebezpečnými pro svobody v Rusku jsou - kromě třinácti bankéřů,
kteří obklopují přímo ve vládě Jelcina - Boris Berezovskij,
bohužel jím jmenovaný číslem dvě v Radě národní bezpečnosti, a Viktor
Gusinskij. Oba jsou spolu s bývalým a nynějším KGB stále
aktivnější, aby udusili tisk, a to v souladu s premiérem Černomyrdinem.
Aby neutralizoval ty, které má za svém stínu, Jelcin rozehrává jedny proti druhým.
Tak velmi neoblíbený Anatolij Čubajs, autor nekontrolovaných privatizací,
je druhým mužem za premiérem; stejně tak Boris Němcov, rovněž
druhý muž, čelí Čubajsovi a současně generálu Lebeïovi.
Z tohoto boje klanů těží jen komunistická strana (má půl miliónu členů)
za podpory 22 % voličů. Proč? Protože ke své hře s národním
komunismem přidala kampaň proti korupci. Aby se ochránili z této strany, Berezovskij
a Gusinskij (který je zároveň předsedou Kongresu Židů Ruska) požádali v dubnu 1997
Jelcina, aby přistoupil na vládní soužití s komunistickou stranou...
(L Lettre ïInformation du CEI, 1997, č.5),
Přel. cei.cz NECENZUROVANÉ NOVINY číslo 1/1998
NA VÝCHOD HLEĎ!
A OKAMŽITĚ UVIDÍME -
V MOSKEVSKÉM ZRCADLE
- NAŠI DNEŠNÍ (POST/PRE)
TOTALITNÍ CIVILIZACI...!!!
Grzegorz Górny,
šéfredaktor polského časopisu Fronda
Přestože
Polsko, Česká republika, Slovensko a Maïarsko patří do NATO a do
Evropské unie, mnoho pravidel jejich veřejného života připomíná spíše
realitu Společenství nezávislých států než západních demokracií.
Po
pádu berlínské zdi, rozpuštění RVHP a likvidaci Varšavské smlouvy
začali Poláci (a Češi i mnozí jiní) na postsovětský východ zahlížet s
pocitem nadřazenosti a začali naši zemi porovnávat se západními
demokraciemi. Přitom se zdá, že aby člověk lépe porozuměl tomu, co se
děje v Polsku a ve všech dalších (post) komunistických zemích střední a
jižní Evropy, potřeboval by rozumět tomu, co se děje v Rusku nebo alespoň na
Ukrajině.
Dominance postkomunistů, napříč všemi stranami!
Kdo
má v těchto zemích ne optickou, ale reálnou moc? Ten, kdo má vliv v
administrativě, obchodě, médiích, armádě, policii a v tajných službách. V
západních demokraciích jsou to většinou oblasti do velké míry
odpolitizované. V Polsku a v bývalých republikách řízených Moskvou jsou přitom nejen
velmi zpolitizované, ale také jsou ovládané pouze jednou stranou politické scény. Vliv bývalé antikomunistické opozice je v této oblasti spíše symbolický, pro okrasu, přičemž moc
se hromadí v postkomunistickém táboře. Až
teprve v rámci tohoto tábora dochází k různému dělení a drolení na
jednotlivé poststranické nátlakové skupiny, které občas spolupracují a
občas mezi sebou soupeří.
V Rusku a na Ukrajině jsou to různé klany a skupiny oligarchů, spjaté obyčejně s jednotlivými sektory hospodářství a s tajnými službami. Podobně to začíná probíhat v Polsku, (ale i všude jinde), kde – jak napsal Cezary Michalski – „SLD
je dnes jedinou stranou schopnou vládnout, není tedy divu, že se reálný
politický život začíná pomalu přenášet do jejího nitra a reálná polská
politika se pomalu stává politikou jejích frakcí“.
Bývalí
demokratičtí disidenti přestali mít na vlády postkomunistů vliv. Buï se
nacházejí v hluboké opozici, nebo se připojili ke svým někdejším
pronásledovatelům, aby zvěrohodnili jejich politiku. To je případ třeba Andrzeje Celiñského a Barbary Labudové v Polsku nebo části aktivistů ukrajinského Ruchu.
Takový
obraz rozdělení politické scény, ve kterém původní protikomunistický opoziční tábor hraje
nanejvýše roli druhořadých postav, se pomalu začíná usazovat také v
médiích. Při příležitosti návrhu na novelizaci zákona o rozhlasovém a
televizním vysílání jeden z vedoucích představitelů Agory Piotr
Niemczycki na stránkách deníku Gazeta Wyborcza (6. 2. 2002–7. 2. 2002) řekl: „Ve sporu kolem tohoto zákona se
střetly dvě vize polské demokracie a tržního hospodářství.“ Tato „dvě Polska“ jsou podle něj vize Leszka Millera s médii podřízenými moci a informacemi pod kontrolou vlády a vize Aleksandra Kwaœniewského s volným trhem, slušnou konkurencí a různorodostí nabídek.
Že by se volba nekomunistické cesty omezovala jen na tyto dvě alternativy?
Je
zde ještě Andrzej Lepper. (V České republice Miroslav Sládek nebo tzv.
Dělnická strana sociální spravedlnosti, Holešovská výzva s osvědčeným a
dobře řízeným Jaroslavem Popelkou a mnozí další, včera, dnes a zítra,
pozítří, dokud konečně nezmoudříme...)
„Umělá negativita“
Naši
publicisté, zvyklí srovnávat se západními zeměmi, často stavějí Leppera
(Miroslava Sládka, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, Holešovskou
výzvu, atd.) do jedné roviny s Le Penem. Řidčeji se objevuje paralela s
Vladimírem Žirinovským, a to je škoda, poněvadž porovnání s Ruskem se
zdá mnohem trefnější.
Žirinovského
"ultrapravicová" strana (LDPR) - jak uvedl bývalý primátor Petěrburgu
Anatolij Sobčak, než ho stačili zavraždit - vznikla v roce 1990 na rozkaz Michaila Gorbačova a
politbyra ÚV KSSS. Peníze na rozjezd seskupení (tři miliony rublů)
přidělil ústřední výbor komunistické strany... Přestože LDPR byla až
zatvrzele protivládní, při hlasováních, jež měla pro Kreml zásadní
význam, vždy podpořila vládu. Byla křiklavě opoziční, ale její reálná
činnost vždy působila ve prospěch vládnoucí garnitury. Sváděla tím
rebelantské společenské nálady do předvídatelného a nejspolehlivějšími
kádry vždy dokonale kontrolovaného koryta(!!!) a představovala
znamenitého strašáka při vyjednávání se Západem – jako eventuální
alternativa momentální mocenské struktury, pokud Západ nevyjde
momentální mocenské garnituře maximálně vstříc a neustoupí jí ve všech
jejich vyděračských požadavcích.
Žirinovskij
dokázal veřejně ječet na jelcinovské ministry, polévat je před kamerou
vodou nebo se na ně v parlamentním sále vrhat pěstmi. Lepper nadává
vládním politikům do darebáků a zločinců, obviňuje je z obrovských
defraudací a korupce. Ani jeden z nich však za to nebyl pohnán k
odpovědnosti. Místo toho byli oba zvoleni do analogických funkcí –
Žirinovskij se stal místopředsedou Dumy a Lepper místopředsedou
Sejmu.
Sebeobrana
se prezentuje jako tvrdý kritik vlád SLD, ale když jde o ty
nejdůležitější otázky, například o lustrace nebo o volební systém,
zaujímala vždy stejný postoj jako
postkomunisté. Kromě toho provádí nové rozdělení politické
scény, a to způsobem výhodným pro postkomunisty. Bude-li Lepperovi dále
dovoleno destabilizovat stát, nastane zanedlouho nezbytnost sjednotit
všechny demokratické a protržní síly v zemi na obranu před
„lepperiádou“. A postavit se do čela „strany pořádku“, která se postaví
proti „straně vzpoury“, k tomu v této chvíli nemá nikdo lepší dispozice
než postkomunisté.
Obálka časopisu Wprost, na které je Andrzej Leper s knírkem a účesem á la Adolf Hitler s nápisem „Heil Lepper!“, nenechává nikoho na pochybách: nové
rozdělení
nebude definováno v kategoriích politického boje, ale války dobra se
zlem. Jde-li o takový konflikt, nemá nikdo právo zůstat stranou, všichni
se musejí sjednotit pod společnými prapory. Taková politika,
která antikomunisty, demokraty i liberály přiměla hlasovat pro
postkomunisty Jelcina a Kučmu, Zemana, Tošovského aj. se úspěšně prováděla napřed v Rusku i na
Ukrajině.
Politický kapitalismus
Analogie
mezi Polskem (Československem a všemi ostatními) a bývalými sovětskými
republikami vyplývají z podobné geneze postkomunistického systému. Všude
se odehrála „revoluce shora“, došlo k „obdarování komunistické
nomenklatury“ a objevilo se „hybridní vlastnictví“ a „politický
kapitalismus“. Jak píše Jadwiga Staniszkisová: „Dobře viditelný přelom sloužil k zakamuflování mocenské kontinuity.“
Někdejší
komunistická nomenklatura, pevně svázaná s Moskvou a jejími tajnými službami, od samého začátku ovládala pravidla hry na
pomezí ekonomiky a politiky a rozhodovala o možnostech jednotlivých
subjektů na trhu. Ovládala i taková centra „strukturální moci“, jako
jsou komerční banky či komercializované veřejné fondy. Z předchozího
systému si přinesla osobní vazby, přístup k informacím i způsob, jak se
dostat do nových institucí (již po transformaci). To
všechno byla
při tomto střetnutí tak veliká převaha, že přes formální pád komunismu -
po kterém nenásledovala žádná debolševizace - rozhodla o tom, že
politicko-hospodářský život podle plánů Moskvy zcela ovládli "bývalí"
komunisté (nezapomeňme, že bývalý promoskevský komunista je naprosto
totéž, co bývalý černoch!).
To rozhodlo rovněž o podobě celého státu i trhu... Ve své knize Postkomunismus píše již zmíněná Jadwiga Staniszkisová: „Trh
se, podobně jako stát, skládá z neviditelných pavučin, upředených
klientelismem, politickými a skrytými služebními vazbami. Právě takové jsou, mezi jinými, neviditelné společnosti, řízené tajnými službami, které disponují veřejnými fondy.“
Není tedy divu, že tisk čas od času informuje o podivných spojeních na hranicích politiky, byznysu, zločineckého světa a tajných služeb.
Člověkem, který v sobě všechny tyto okruhy na nejvyšší míru spojuje, je třeba takový
Alexandr Gawronik – je v jedné osobě senátor, byznysmen, gangster a
agent SB (analogické české StB). Takových postav je více. Nedávno
například bývalý šéf ministerstva vnitra uvedl v rozhovoru pro
periodikum Gazeta Polska, že účetní pruškovského gangu má legitimaci SLD.
Spojení
tohoto druhu, v
západních demokraciích nemyslitelná, jsou v postkomunistických zemích na
denním
pořádku. Zlehčují u občanů víru v zákonnost státu. Ničí i tak křehký
étos
solidní a viditelné práce, nebo každý úspěch je v tomto kriminálním
prostředí výsledkem nečistých úmluv, a nikoli vynaloženého úsilí a
osobních schopností a kvalit. Dlouhodobě je to zdroj totální
společenské demoralizace a příhodná půda pro nepoctivost a korupci bez
hranic, které vidíme už desítky let v Rusku a na Ukrajině, kde se jejich
občané, z naprosté bezmoci a bezvýchodnosti, raději upíjí k smrti...
Gangsterský mýtus
Patologičnost postkomunistického systému má vliv na všechny sféry veřejného i soukromého života.
Není proto divu, že podle výzkumů profesora Tadeusze Hanuska z
Jagellonské univerzity touží kolem půl milionu mladých Poláků vstoupit
do světa zločinu. A tak jediné země v Evropě, ve kterých jsou gangsteři a
mafiáni v masovém rozsahu osobními vzory mládeže, jsou postkomunistické země a
tam hlavně Rusko a Ukrajina.
Filmů o mafiánech se jak v Rusku, tak v Polsku natáčí hodně. Ve
všech těchto (post) komunistických zemích naopak chybějí jiné obrazy,
rozšířené například ve Spojených státech. Jsou to filmy ukazující lidi,
kteří se
pouštějí do souboje se zkorumpovanými politiky nebo velkými koncerny, a
navzdory
všem protivenstvím dokáží záležitost dotáhnout do zamýšleného konce.
Takové
obrazy vracejí americké společnosti víru v zákonnost státu a v triumf
spravedlnosti.
Vtip však spočívá v tom, že filmy, jako například Erin Brockovič (s Julií Robertsovou) nebo Informátor (s Al Pacinem), vznikly na základě autentických příběhů, které se v USA opravdu staly. V
Polsku, Česke republice na Slovensku ani v Rusku nebo na Ukrajině
naopak takové filmy nejsou, protože tam nejsou takové příběhy. A takové
příběhy se tam neodehrávají, poněvadž nejsou splněny dvě
základní podmínky, jimiž je existence veřejného mínění, které by bylo s
to vyvíjet nátlak na vládnoucí kriminální politickou vrstvu, a existence správně fungujícího soudního
systému, schopného odolat nátlaku vládnoucí kriminální politické vrstvy.
Občanská bezmocnost - pravý opak demokracie...
Je příznačné, že jediný film tohoto druhu, jaký se v Polsku objevil, skončil porážkou hlavního
hrdiny. Ve filmu Gry uliczne Krzysztofa Krauzeho se reportérovi,
který se pokouší rozluštit tajemství smrti protikomunistického aktivisty
Stanis³awa Pyjase (v České a Slovenské republice je nevyšetřených a
nevyšetřovaných vražd z dob přímé ruské vojenské okupace celá řada -
když uvedeme alespoň ty nejznámější - je to například dobře známá vražda
Pavla Wonky přímo v komunistickém vězení, vražda tajně vysvěceného
kněze Přemysla Coufala, viz Přemysl Coufal – Wikipedie,
aktivisty Jazzové sekce Tomáše Petřivého, oba z Bratislavy, anebo
tajemství smrti brněnského křesanského protikomunistického aktivisty
Pavla Švandy /1959 - 1981/, viz Pavel Švanda (křesanský aktivista) – Wikipedie + Může za smrt Pavla Švandy na dně propasti Macocha komunistická StB? + Pavel Švanda - život + http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/410235100221001-prisne-tajne-vrazdy/ + http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/410235100221024-prisne-tajne-vrazdy/ + http://media.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00422510.mp3), nepodaří rozmotat klubko, spojující bývalé
estébáky a dnešní politiky s vraždou krakovského (brněnského) studenta. Tato
naprostá občanská bezmocnost - tedy pravý opak demokracie - nejlepším způsobem odráží dnešní situaci Polska, České
republiky, Slovenska, Ruska či Ukrajiny...
Z polštiny přeložila Petruška Šustrová
Skutečné vlastníky českých firem
kryje 14 nastrčených jednatelů
ruských tajných služeb KGB/GRU!
21.000 vlastníků světových firem
kryje pouze 28 osob (dvacet osm)
- bílých koní ruských KGB/GRU!!!
3. října 2013, 10:50 | Dnes
Eliška Bártová
Praha
- Mezinárodní
tým investigativních novinářů společně s britským deníkem The Guardian
vytvořili po svém pátrání ve spleti offshorových firem seznam 28 lidí,
které označily za „nastrčené jednatele" kryjící skutečné vlastníky více
než 21 tisíc firem po celém
světě. Je do nebe volající ostudou - která se už bohužel stala dávno
železným pravidlem - že tohoto mimořádného úspěchu dosáhli západní
novináři, ale ne západní tajné služby, které jsou za tuto práci z našich
daní placeny.
Deník Insider nyní zjistil, že polovina
ze jmen na seznamu figuruje či figurovala přímo nebo přes mateřské
zahraniční společnosti v minimálně 30 českých firmách, jejichž skuteční
vlastníci jsou díky tomu nedohledatelní, což ovšem naši BIS, policii či
státní zastupitelství ani v nejmenším neznepokojuje...
Nikdy přitom nelze vyloučit - ba právě naopak, protože proč by to jinak dělali - že skrytým
majitelem je někdo z významných politiků či důležitých úředníků z
institucí, jež firmám dávají veřejné zakázky, anebo se za těmito
nastrčenými lidmi skrývají protizápadní tajné služby nebo na ně napojené
a jimi řízené teroristické skupiny. Popřípadě že může jít o kriminální
praní špinavých peněz velkého rozsahu ruského státního nebo nestátního
organizovaného zločinu či umožňování rozsáhlé politické, masmediální
nebo úřední korupce.
Insider například dohledal, že ve společnosti Caldershot
Finance Ltd., která sice sídlí v Londýně, ale v Česku vymáhá
pohledávky zdejších dlužníků, se vystřídali dokonce tři
„nastrčení jednatelé." Od letošního roku Caldershot
Finance vlastní společnost IPB Real Investment.
Důsledně kryti
Služeb
lidí ze seznamu investigativců využívají či
využívali také developerská firma Crescon a minoritní vlastník
energetických společností - KOR Business -, soukromý letecký
přepravce ABS Jets nebo také známá poradenská firma Akont.
Všechny
tyto společnosti, respektive jejich britské matky, pojí
stejná skutečnost, že skuteční
vlastníci jsou v britském obchodním
rejstříku důsledně skryti za akciemi na doručitele -
bearer.
V
mnoha případech pojí tyto firmy také stejná londýnská
krycí adresa, na které však nelze konkrétní názvy firem nalézt.
Někteří
z nastrčených jednatelů figurují v českých
firmách také přímo. Především jde o společnosti, které se
zabývají poskytováním virtuálních kanceláří, registračních
adres či zakládáním firem na klíč - například Office House,
Společnosti Online, Sol Management Services nebo již zmíněný
Akont.
Čtyři
případy
Insider podrobně
prozkoumal čtyři příklady.
Tady jsou:
Případ
Caldershot Finance Ltd. - ZDE
Případ
Crescon (UK) Ltd - ZDE
Případ
Akont - ZDE
Případ
KOR Business - ZDE
(dostupné
pro předplatitele deníku Insider, možno koupit
jednorázově i jediné číslo)
http://www.denikinsider.cz/offshore-v-cesku-pripad-caldershot-finance-ltd/?eid=672
KONEČNĚ PROMLUVIL SÁM KGB: PŘEMĚNY VÝCHODNÍ
EVROPY 1989 RUKAMA KGB
(Playboy, číslo 7/ červenec 1993, str. 48 - 51 a 120 - 125)
Ruský prezident přišel generálovi poblahopřát osobně. Odpoledne 20.října 1992 se
Boris Jelcin nechal zavézt konvojem černých limuzín značky "Zil"
z Kremlu na Lubjanku. Do neblaze proslulého hlavního sídla tajné služby.
Dynamický jako vždy, v rozepnutém kabátě, se vřítil do pompézní budovy
z šedočerné žuly. Stráž překvapeně zasalutovala, když prezident vstoupil do
výtahu jedoucího do čtvrtého poschodí. Této stavbě se v Moskvě říká pouze
"zóna". Je to nejsvětější centrum moci té největší a nejagresivnější
tajné policie na Zemi. Odsud je řízeno 50.000 důstojníků, 90.000 techniků a správních odborníků, 60.000 specialistů na
odposlech a šifry, minimálně 240.000 po zuby ozbrojených pohraničníků a
zvláštních jednotek a také přibližně deset miliónů NS (neoficiálních
spolupracovníků), tedy udavačů. "Zóna" je považována za nejlépe
hlídanou administrativní budovu v Rusku.
V největší z mnoha pracoven táflovaných dřevem sídlí generál milice
Viktor Barannikov, důstojník - kariérista s masitým nosem a energickou bradou. Od
té doby, co ho Jelcin 24.ledna 1992 překvapivě jmenoval šéfem Ministerstva
bezpečnosti – MBR (Ministěrstvo Bezopasnosti Rossiji), chodí Barannikov často
v civilu. I kancelář vypadala v den návštěvy prezidenta téměř
mírumilovně. Na konferenčním stolku se vršily blahopřejné telegramy. Generál měl
toho 20.října narozeniny, bylo mu 52 let.
Jelcin zůstal v Barannikově kanceláři jen pár minut. Sotva svého přítele
objal, naléhali elitní vojáci skupiny Alfa, že je čas k odchodu. Nervózně
pozorovali Jelcina pospíchajícího zpět po rudých běhounech, které pokrývají
dlouhé, klikaté chodby. Tělesná stráž hlavy vlády nedůvěřovala důstojníkům
střežícím Barannikovo hlavní sídlo. Právem: Jelcin sice zrušil název
Komitět Gosudarstvěnnoj Bezopasnosti (KGB), ale nikoli ducha a aparát
této neblaze proslulé tajné policie. Bylo propuštěno pouze 56 (slovy padesát
šest!!!) z 50 000 důstojníků KGB - a těch pár skutečných demokratů v Moskvě,
stejně jako západní služby, už dávno varuje, že nové Ministerstvo bezpečnosti
(MBR) pod vedením Barannikova, představuje největší reálné nebezpečí pro mladou a
zranitelnou ruskou demokracii.
Svojí krátkou návštěvou v "zóně" chtěl Jelcin podle názoru
pozorovatelů demonstrovat své dobré vztahy k šéfovi tajné služby a ukázat,
že nezná strach. Marný podnik: Barannikov sice v současnosti stojí za Jelcinem,
ale mezi většinou pracovníků MBR na vedoucí úrovni je prezident krajně neoblíben.
Vysoce kvalifikovaní odborníci těchto služeb považují Borise Jelcina za blázna,
který se svým rustikálním charismatem a heslem "demokracie" nebaží
po ničem jiném než po absolutní moci.
Ale KGB Borise Jelcina nikdy nechtěla. Když se pak najednou dostal do čela vlády a
naklonil si ruský lid, zvyklý trpět, akceptovali důstojníci novou situaci se
skřípěním zubů. Od začátku 80. let přece jenom s něčím takovým
počítali.
Přední analytici sovětských tajných služeb už na přelomu 60. a 70. let
přišli na to, že komunistický systém nevyléčitelně trouchniví. Nejlepší mozky,
pověřené předsedou KGB Jurijem Andropovem, který se později dostal až do čela
Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a tim k vládě nad celou zemí, začaly
přísně tajně hledat strategii, jak zemi zachránit jako světovou mocnost. Byly
připraveny obětovat zkostnatělou státní komunistickou stranu i její senilní vedení
gigantickému programu změn.
Perestrojka a glasnos nebyly vymyšleny v Kremlu, nýbrž v myšlenkových
továrnách KGB. Cílem ovšem nebyla demokratizace země, nýbrž udržení Sovětského
svazu jako světové velmoci. Občanská práva, svoboda tisku, tržní hospodářství a
prezidentská ústava, podobající se demokratické – s tím by se tajné služby
smířily jako s nezbytným přívažkem.
"Koncepce dalekosáhlých reforem v Rusku vznikla tady", zdůrazňuje
Andrej Černěnko, mluvčí MBR, nástupnické organizace KGB. "Naše reformní
návrhy sahaly dokonce hlouběji než všechno to, co kdy dokázala politika." Tuto
verzi potvrzují i různé západní prameny.
Muži z tajných služeb, KGB a armádní
GRU, pozorovali koncem osmdesátých let poněkud frustrovaně nejprve
sebevražedný Gorbačův cik cak kurz, potom diletantský puč reakcionářů
v srpnu 1991 a nakonec rozbití Sovětského svazu ješitným Borisem Jelcinem.
Žádná z mocenských složek, střežících v dobách sovětské minulosti
pořádek, nepřestála tuto dobu dramatických změn a chybných rozhodnutí bez úhony.
Komunistická strana je rozbitá. Ruská armáda, špatně placená a demoralizovaná po
afgánském neúspěchu, se stáhla do svých zpustlých kasáren. Vojenskoprůmyslový
komplex je před bankrotem. Milice ve své úplatnosti masově přeběhla k mafii.
Dezorientovaný lid se při tehdejší míře inflace 2600% stará jen o to, jak
dostat máslo na chleba. A Jelcinova vláda se topí v chaosu neschopnosti. Jen
staré struktury KGB jsou nedotčené.
"Naši lidé tady sedí a vědí, že to umějí líp než politici", stěžuje
si ředitel MBR Andrej Černěnko. "Tam jsou diletanti, tady jsou profíci.
V současnosti profíci se svými odbornými znalostmi často neprorazí. Ale to se
změní."
Ministerstvo bezpečnosti je ještě zticha. Důstojníci si však v podhoubí ruské
společnosti vytvořili tajné impérium, které může být mobilizováno během velmi
krátké doby. Oni sami se nazývají "rudé krysy" – a podle odhadu krajně
levicoveho prosovětského vlasteneckého politika, plukovníka Rudé armády Viktora
Alksnise, je to jen otázka času, než z podzemí vylezou na světlo. "Čekají
jenom na to" říká Alksnis, "až udeří jejich hodina. Pozorují, jak se
hroutí celá země a jejich vztek tiše vře".
V úvahu přicházejí dva scénáře. První: Chaos v Rusku se změní
v čistou anarchii, kterou Ministerstvo bezpečnosti nejprve bude tolerovat. Důstojníci
a agenti tajných služeb pečlivě sledují náladu mezi lidem. Jakmile se veřejné
mínění obrátí jednoznačně proti Jelcinovi, "rudé krysy" udeří a
provedou to, co nazývají "omezená chirurgická operace". Poteče krev, ale
potom má zavládnout klid. Cílem operace není znovunastolení totalitního režimu
marxisticko-leninského ražení – moc má převzít z pověření KGB/MBR
autoritativní prezidentská demokracie (ovšem bez Jelcina!), která provede rozsáhlé
ekonomické změny směrem k tržnímu hospodářství.
Druhá možnost: Jelcin se s pomocí své tělesné stráže pokusí vládnout sám.
Propustí členy kabinetu, zatkne novináře, rozpustí Nejvyšší sovět a bude
pronásledovat politické odpůrce. V tomto případě nasadí KGB/MBR v Moskvě
své jednotky. Jelcin a jeho pomocníci budou odstraněni. Přes zemi se převalí vlna
čistek, za obě padnou stejně tak zkorumpovaní úředníci, jako producenti
pornografie, podvodní politici, překupníci drog, obchodníci s lidmi a jiní
zločinci. "Rudé krysy" mluví o "sociální očistě". Potom bude
nastolena autoritativní vláda levého středu s účastí reakcionářského,
antisemitského hnutí "Pamja" a vlastenecké „Fronty národní
spásy„ a pod dohledem KGB/MBR realizuje dalekosáhlý program hospodářské
přestavby.
Ředitel MBR Andrej Černěnko nemůže přímo tyto plány potvrdit. Uvnitř
bezpečnostních služeb podléhají maximálnímu utajení. Nepřímo ale připouští,
že se jeho úřad připravuje na rozsáhlou celostátní čistku, které má padnout za
obě také velká část Jelcinova kabinetu. Černěnko řekl Playboyi: "Vedeme
proti několika tisícům úředníků, politiků a funkcionářů předběžné
šetření pro podezření z korupce. Ne, není to pravda, že jsou všichni
členové vlády zkorumpovaní. Znám jednoho, který je čistý".
Černěnko sedí ve své pracovně ve třetím poschodí Lubjanky, přímo pod
Barannikovým únikovým východem. V tomto poschodí kdysi pán domu Viktor Abakumov
vlastnoručně mlátil vězně. Přes pěkný koberec vždycky nejdříve natahovali
ochrannou deku proti stříkancům krve.
Z Černěnkovy kanceláře mezitím zmizely koberce a Leninův portrét na zdi.
Podlahu před psacím stolem ve vzdáleném zadním rohu tvoří holé parkety.
Stůl je
umístěn v rohu, protože je tam nejlépe chráněn před střelbou do okna.
Psací
stoly všech vedoucích důstojníků na Lubjance jsou v této poloze. Vpravo
od
Černěnka stojí pět telefonních aparátů, kterými může vést otevřené i
zašifrované rozhovory s odděleními svého ministerstva a spřátelenými
službami. Okna před ním vedou na bývalé náměstí Dzeržinského, které se
už
opět jmenuje podle podzemím protékající říčky Lubjanka. Pomník Felixe
Edmundoviče Dzeržinského, který 20.prosince 1917 založil KGB pod názvem
Čeka („Zvláštní komise pro boj proti kontrarevoluci a sabotáži„), byl,
pravda, po
nezdařeném puči v srpnu 1991 sundán z podstavce. Ale důstojníci
z Lubjanky sami sebe ještě dnes hrdě nazývají „čekisty„. Na památku
založení Čeky nedostávají plat začátkem měsíce, ale každého 20.
v měsíci.
„Čekisté„ se považují za elitu ruské federace. „Homosexuálové, narkomani a
osoby se špinavou psýchou u nás nemají šanci,„ říká Černěnko. "Orientujeme
se na vysoký lidský standard".
Ředitel nezamlčuje, že tato orientace na "vysoký lidský standard" stála
v průběhu historie komunistických tajných služeb život přes 20 milionů
sovětských občanů. Nejdříve, počínaje rokem 1929, poštval Stalin tajnou policii
proti těm rolníkům, kteří stáli v cestě programu kolchozů. Zahynulo 3,5
milionu lidí. V letech 1935 až 1941 padlo „velké čistce„ za obě 19
milionů lidí. A tato oficialní čísla nejsou zdaleka konečná.
Až donedávna dávala tajná služba přednost prostému, podomácku vyrobenému
černobílému obrazu sovětské společnosti. Hodnotným členem společnosti byl pro KGB
pouze ten, kdo neochvějně "věřil v marxismus-leninismus". Všichni
ostatní byli disidenti a museli být odstraněni. V nejlepším případě a
to velmi zřídka do Paříže (a to se ještě většinou jednalo o "odpůrce
komunismu", kteří ve skutečnosti pracovali pro KGB), v nejhorším případě
do likvidačních táborů na Sibiř, v případě pochybností do blázince.
V posledním desetiletí prý ovšem přišli smutně proslulí vrazi
z oddělení KGB pro „mokré záležitosti„, jejichž služební činnost
zpravidla končila krveproletím, ke slovu jenom zřídka.
Údajně poslední obětí zabijáků z KGB nebyl sovětský občan a útok přežil:
Papež Jan Pavel II, jenž byl při atentátu před dvanácti lety v Římě těžce
zraněn střelbou z pistole. Na veřejnost KGB samozřejmě dementuje jakoukoli
odpovědnost za tento čin. "Neměli jsme s tím nic společného",
tvrdil Playboyi mluvčí. Na Lubjance ale má mnoho důstojníků za to, že
se oddělení 8 direkce "S", určené pro "specialní operace", na atentátu podílelo. Mnozí jenom litují, že se nepodařil.
Dnes je oficiálnímu KGB jeho krvavá minulost nepříjemná. Proto se Ministerstvo
bezpečnosti v současné době pokouší prostřednictvím nákladné kampaně
zachránit, co se zachránit dá. K tomu patří i vydání knihy jménem "Lidská
bolest", v níž jsou zveřejněna jména tisíců nevinných obětí
státního teroru ve 30.letech, mezi nimi i Gorbačovova dědečka. Důležitější je
ale složitý program údajné "dezintegrace", který má
z gigantického podzemního impéria KGB udělat řadu nevinně působících
organizací.
DEZINTEGRACE KGB V PRAXI
Z pověření Michaila Gorbačova začal vážně
s tímto programem v r.1991 reformní politik Vadim Bakatin, stavební
inženýr, který v minulosti nebyl v tajných službách. Jako ředitel KGB
prostě rozpustil pět divizí mohutně vyzbrojených zvláštních jednotek KGB,
podřídil jednotky osobní ochrany z 9.oddělení, včetně neblaze proslulé jednotky
hrdlořezů Alfa, přímo prezidentovi a předal pohraniční jednotky s téměř
čtvrt milionem vysoce kvalifikovaných a motivovaných vojáků vrchnímu velení Rudé
armády. Ale než mohl Bakatin účinně zbavit moci centrálu KGB, nechal ho Jelcin
padnout...
"Všechno zůstalo při starém" řekl později Bakatin Playboyi, "neměl
jsem šanci KGB odideologizovat. Výbor pro státní bezpečnost (KGB) byl založen a
budován jako meč v rukou komunistické strany, řídící totalitní mocenský
systém. My jsme vytáhli do boje, abychom vytvořili nový stát, demokratickou
republiku. To samozřejmě vyžadoval zcela jinou bezpečnostní službu".
Skuteční odborníci, jako bývalý generál KGB Oleg Kalugin, navrhovali celou
sovětskou tajnou službu rozpustit, tak, jako bylo rozpuštěno východoněmecké
Ministerstvo státní bezpečnosti. Ale Jelcin, který před svým nástupem
k moci stále hřímal proti tajnému impériu rudých agentů, o tom po svém
přestěhování do Kremlu nechtěl už nic slyšet. Naopak: 19.prosince 1991 podepsal
překvapivě prezidentský dekret, v němž přikazoval sloučit všechny tajné
organizace Ruska do nového superministerstva bezpečnosti. Realizaci tohoto
projektu zamezily až rezolutní domluvy parlamentu a ústavních soudců. Boris Jelcin se
jen nerad podřídil výnosu Nejvyššího soudu a pak se rozhodl pro nové,
tajné podzemní impérium čekistů.
Pozorovatelé teï hledají vysvětlení pro prezidentovu benevolenci vůči Lubjance.
Nejpravděpodobnější je, že Jelcin vzhledem ke krizové situaci ve své zemi nemá
v současné době jinou šanci než být s mocnou tajnou policií zadobře.
"Jelcin si myslí, že má Lubjanku pod kontrolou ", říká bývalý
člen KGB Oleg Kalugin. "Ale to je nebezpečný klam. KGB nemůže nikdo
kontrolovat!!!".
Jiní odborníci mají za to, že v archivech KGB je uložen kompromitující
materiál o prezidentově alkoholismu, zneužívání léků, sklonu ke korupci a možná
ještě něco mnohem horšího. Plukovník Alksnis má dokonce důkazy, že
kompromitující dokumenty o Jelcinovi byly uloženy ve švýcarském bankovním sejfu. Důvodem
prezidentovy podivné taktiky je pravděpodobně obojí.
ŠPIONI Z KGB MĚNÍ VÝVĚSNÍ ŠTÍT / NÁSTUP
PRIMAKOVA
Jelcin nechal nejprve vyčlenit ze systému bývalou 1.
hlavní správu KGB (PGU). Sovětskou špionáž. Toto hlavní oddělení už i tak
odjakživa pracovalo samostatně. Nová ruská špionážní služba (SVRR),
vedená představitelem tvrdé linie Jevgenijem Primakovem, s 12.000 konspirativními
KÁDROVÝMI pracovníky na celém světě, se zabývá i dnes stejnými úkoly, jako
v dobách studené války. Měkký a proto bezcenný zákon č. 3245-1 o zahraniční
špionáži, který Jelcin podepsal 8.července 1992, nic nezměnil –
v nové SVRR pokračují v odposlouchávání, čmuchání a vydírání téměř
všechna stará oddělení PGU.
Sekce R se zabývá operativním plánováním a analýzou. Sekce K kontrarozvědnou
obranou proti špionáži. Smutně proslulé oddělení zabijáků V bylo sice
oficiálně rozpuštěno, nicméně jeho úkoly převzala sekce S (speciální akce). Tato
sekce pracuje i uvnitř přísně uzavřené SVRR za maximálního utajení. "Co
dělá sekce S", říká plukovník Jurij Kobaladze z hlavní správy
SVRR, "to my tady nevíme. Nemůžu dokonce ani potvrdit, že tohle oddělení vůbec
existuje".
Sekce T (technická) má na starosti průmyslovou špionáž a řídí z Moskvy své
zahraniční zpravodajce, kteří jsou na místě sdruženi do tajuplné skupiny X. Jejich
informace měly odnepaměti a zejmena v 80. letech, kdy se vědeckotechnické zaostávání
Sovětského svazu stále zrychlovalo, velký význam pro ruský průmysl a armádu.
Důstojníci ze sekce X dodávali a dodávají stavební plány pro sovětskou verzi létající
radarové stanice NATO typu AWACS. Sehnali plány pro ruský bombardér „Blackjack„,
kopii legendárního amerického B-1, a počítačové firmě Texas Instruments ukradli
cenné integrované články. Kořist důstojníků ze sekce X obnáší ročně asi 5000
vzorků. Patří sem stavební plány, patentovací spisy, mikroplány a vzorky zboží.
Sekce I (informační) spravuje proslulou databanku SOUD („Systém sjednoceného
získávání informací o protivníkovi„), která byla vybavena počítači z NDR
a od 80. let byla nacpána statisíci osobních údajů ze všech bývalých zemí
východního bloku (kromě Rumunska, Vietnamu a Mongolska). Jako horlivý dodavatel dat se
ukázalo zejména východoberlínské Ministerstvo státní bezpečnosti. Až 90%
osobních údajů z aktů německé Stasi bylo uloženo do systému SOUD a ještě
dnes tam odpočívají jako časovaná bomba. „Samozřejmě máme tyhle údaje
z bývalé NDR,„ potvrzuje Jurij Kobaladze, tiskový mluvčí SVRR, „s
východoněmeckou státní bezpečností jsme přece úzce spolupracovali„. Miliony
východních Němců, ale také statisíce západních Němců, které Stasi sledovala
a na něž založila svazek, je tedy stále ještě možno účinně vydírat. (Totéž
je možno říct o občanech bývalé Československé socialistické republiky - pozn.
NN)
Degradací ze správy na „službu„ bylo oddělení A (Aktivni
dezinformační opatření) údajně zneškodněno. Přitom právě tato skupina
odborníků pracovala velice úspěšně. Ještě koncem 80.let produkovalo oddělení A
deset až patnáct perfektně falšovaných "úředních" amerických dokumentů
ročně. Mnohé z nich byly tzv. tiché padělky, o nichž hovoří odpadlík od KGB
Oleg Gordijevskij: "Pod pečetí mlčenlivosti se takové falzifikáty předkládají
vlivným politikům třetího světa, aby byli varováni před údajnými nepřátelskými
operacemi CIA nebo jiných amerických služeb".
Úspěšně proběhly také mnohé kampaně oddělení A ve sdělovacích prostředcích.
Byla k tomu využívána zejména sovětská zpravodajská agentura TASS, deník
PRAVDA a levicově zaměřené západní noviny, časopisy a publikace. Tak se
dezinformátorům z Moskvy přechodně podařilo přesvědčit, že Američané mohou
za celosvětovou epidemii AIDS. KGB rozšířila fámu, že smrtící virus vznikl při
genetických experimentech ve vojensky střežené laboratoři Fort Detrick ve státě
Maryland. Američané tuto legendu vyvrátili je s velkou námahou. Ve třetím
světě se stále ještě houževnatě drží pověst rozšířená KGB, že Američané
mají "etnobombu", která zabíjí jenom černé, ale bílé nezraní.
Centrála ruské zahraniční špionáže (dnes SVRR) se už od r.1985 nenachází na
Lubjance, nýbrž na okraji Moskvy, v Jaseněvu. V moderním komplexu,
vystavěném finskými architekty podle západního standardu, mají úředníci a agenti
k dispozici moderní sportovní zařízení, bazény, různá kasina a také
kanceláře a konferenční místnosti zajištěné proti odposlechu.
Šéfovská pracovna Jevgenije Primakova se nachází ve druhém patře pravého hlavního
křídla. V knihovně stojí knihy oblíbeného autora Johna le Carrého –
napínavé špionážní thrillery z dob studené války. Většinu osobních
suvenýrů z této doby Primakov ovšem odklidil. Do současnosti se nehodí. Jevgenij
Primakov byl Brežněvův odborník pro Blízký východ a mezinárodně platí za jednoho
z nejledovějších studených válečníků. Až donedávna (podle všech náznaků
s tím ale nikdy nepřestal - pozn. NN) udržoval styky s iráckým diktátorem
Saddámem Husajnem, zásoboval OOP zbraněmi a podporoval naprosto ztrátovou invazi
sovětských jednotek do Afganistánu. V Izraeli platí Primakov za tvrdého
antisemitu. Generál Kalugin, který Primakova zná léta, ho považuje za vysoce
inteligentního a extrémně přizpůsobivého kariéristu, který kráčí kupředu přes
mrtvoly. Primakov mezitím poněkud ztloustl. Dvojitá brada mu visí až
k uzlu na kravatě. Svým zevnějškem však pohodlí jen předstírá. Primakov
totiž stále ledově a efektivně velí stu poboček KGB/SVRR na celém světě. A
přestože po německém sjednocení musel být největší opěrný bod KGB
v zahraničí v Karlshorstu u Berlína zavřen, je podle důvěrné zprávy
Spolkového úřadu pro ochranu ústavy se sídlem v Kolíně, pocházející
z minulého léta, v Německu stále činných minimálně 400, ale možná i
1500 ruských důstojníků tajných služeb. "Ještě stále řídí agenty",
říká se ve studii, "nebo pod pláštíkem své oficiální funkce skrytě
získávají informace od svých kontaktních partnerů." Sí agentů je budována
stejně jako předtím v dobách studené války. Po omezeních, bombasticky oznámených Moskvou, nikde ani stopy.
Jak byrokraticky jednotlivá zastoupení pracují, popsal bývalý pracovník KGB Oleg
Gordijevskij, který vedl ruskou filiálku tajných služeb v Londýně, než
v r.1985 přeběhl na Západ. Každý pracovní den v kterékoliv pobočce na
zeměkouli začíná 8.30 místního času tím, že všichni agenti vyndají své
pracovní desky ze sejfu. Tyto desky jsou na zip a obsahují pracovní knihu, do níž
důstojník zapisuje všechny operativní kontakty a nejdůležitější detaily ze své
korespondence s centrálou. Každý důstojník má vlastní peče, kterou
většinou nosí u sebe na svazku klíčů. Na konci každého pracovního dne zapne
desky, přilepí na konec zipu kousek plastelíny a svou peče na něj otiskne.
Nejdůležitější je pro důstojníky SVRR pracující v cizině kontakt
s naverbovanými agenty. To zabere velkou část pracovní doby, protože
stále ještě platná pravidla KGB předepisují při osobních kontaktech zdlouhavou
bezpečnostní proceduru. Aby se vyhnul sledování, opouští kontaktní důstojník
úřad už tři hodiny před setkáním. Po přesně stanovené složité trase jede na
nenápadné parkoviště, raději položené blízko velkého bloku domů.
V žádném případě nezastaví auto před soukromým domem, kde by mohla být
nápadná diplomatická značka, nebo na zákazu parkování, kde se dá počítat
s policejní kontrolou.
Kontaktního důstojníka vystřídá druhý důstojník a naloží ho do svého auta.
Jezdí s ním nejméně hodinu křížem krážem po okolí, dokud si oba nejsou
jisti, že je nikdo nesleduje. Mezitím na příslušném ruském velvyslanectví
odposlouchává skupina dálkového hlášení KR (kontrarozvědná obrana proti
špionáži) radiový provoz bezpečnostních služeb druhé strany a hledá vodítka,
podle nichž určí, zda jsou kontaktní osoba nebo agent sledováni. V případě,
že ano, předá skupina KR dotyčnému důstojníkovi okamžitě šifrované varování,
které uslyší přes své speciálně naladěné autorádio. Hodinu před schůzkou
opouští kontaktní důstojník vozidlo svého kolegy a vydává se pěšky nebo
veřejnou dopravou na místo schůzky.
Zahraniční pracovníci informace buï šifrují, ofotografovávají a posílají do
Moskvy na nevyvolaných mikrofilmech 35mm, nebo je v naléhavých případech
předávají kódované dál prostřednictvím datexu, telefonu a satelitních
rozhlasových vedení. Za zpravodajskou techniku je odpovědné bývalé 16.hlavní
oddělení KGB, které je dnes údajně jako agentura pro tajnou vládní
komunikaci (FABSI) podřízeno přímo prezidentovi. Spolehlivé prameny
v Moskvě však udávají, že bývalý generál KGB a dnešní šéf FABSI
Alexandr Starovojtov zase odedávna podává zprávy Ministerstvu bezpečnosti.
FABSI kontroluje dvě nejdůležitější dálkové zprostředkovací stanice Ruska, ATS 1
a ATS 2, počítačové základny v 60 zemích, vysoko- frekvenční spojení a mobilní
"horký knoflík" , jímž může prezident uvést do chodu ruské atomové
bomby. Technici FABSI museli instalovat nukleární pult také v indickém Novém Dillí,
protože Jelcin chtěl být kdykoliv schopen jednat i při zahraničních cestách.
MINISTERSTVO BEZPEČNOSTI RUSKA /MBR/ A TI KDO MU
VELÍ
Nejmocnějším mužem v celém Rusku je v současné době Viktor Barannikov,
ministr bezpečnosti. Stále vládne největší a nejagresivnější tajné službě na
světě. Vrátil díky svým pákám FABSI do sféry svého vlivu a pěstuje
úzké neformální kontakty se zahraniční špionážní tajnou službou SVRR,
podřízenou Primakovi. (Nebo to ve skutečnosti bylo právě naopak a za vším od počátku
stála mocenská skupina kolem Jevgenije Primakova? - pozn. NN). Stará garda KGB se
v rámci Barannikova nového MBR znovu postavila na nohy.
Před pučem byl
Barannikov málo nápadný. Jeho ministerstvo o něm pouze sděluje, že pracoval
v hodnosti generála milice v operativním boji proti kriminalitě. O politiku
se prý nikdy nezajímal (!!!). Z jiných pramenů se ovšem skládá poněkud
odlišný obrázek. Podle něho je generál Barannikov byvalý nomenklaturní komunista a
starý přítel Jelcina. Stejně jako on pochází i Barannikov z provincie.
Naposledy byl generál šéfem milice v Azerbajdžánu, království drog a
organizované kriminality. Ten, kdo přežil takovou funkci, říká se v Moskvě, je
zkorumpovaný na nejvyšší míru.
Na ruském Ministerstvu vnitra se poukazuje na
to, že vysocí vůdci mafie mohou při kriminálních činech počítat s podporou
Ministerstva bezpečnosti. "Tady teče hodně peněz", říká americkému
Playboyi major policie Vasilij Čerikov z oddělení pro boj proti drogám, "moc
peněz". Čerikov ovšem odmítá všechny fámy, že by se bývalí lidé KGB
spolčili s 600 nejmocnějšími „zloději pod zákonem„ – předáky
ruských zločineckých klanů. "Zloději pod zákonem", říká
Čerikov, "nejsou napojeni na důstojníky KGB. Jsou ve spojení
s mocnými na Ministerstvu bezpečnosti". Což jasně řečeno
znamená: Kádry Ministerstva bezpečnosti KGB/MBR jsou čisté, ale jejich nové vedení
pod Barannikovem je podezřelé z korupce.
Barannikových 50.000 důstojníků, 90.000 techniků a úředníků a nejméně
240.000 mužů vojska spolu s 10 miliony udavačů stačí na to, aby bylo možné udržet
pod kontrolou obrovské území ruské federace a ponechat si informační
monopol, v němž se všechna hlášení pouhých 35 bojovníků proti
drogám a korupci z Ministerstva vnitra ztratí jako zrnko písku.
Všechna bývalá oddělení KGB i dnes setrvávají uvnitř Barannikova úřadu
MBR, přestože mnohá musela z kosmetických důvodů změnit název.
Pověstná 5.správa, která kdysi pod vedením
vlivného stalinisty Filipa Bobkova infiltrovala literární kroužky, kulturní debatní
kluby a vědecká sympozia, pronásledovala disidenty a dokonce i zakládala
v Leningradě diskotéky, aby si udržela subkulturu mládeže pod kontrolou, nebyla
zrušena, nýbrž přejmenována. Dnes jsou tito fízlové myšlenkové policie vedeni
jako pododdělení T neboli teror pod 2. hlavní správou – ale na jejich práci se nic
nezměnilo. Jak taky? Nikdo z jejich důstojníků nebyl propuštěn!!! "Jsou to přece všechno schopní lidé", říká Playboyi ředitel MBR
Černěnko. "Byli bychom hloupí, kdybychom se jich zbavili".
Velmi aktivní je v současné době 6.správa. Původně jí příslušel
boj proti hospodářské špionáži. Ale protože se v ruských továrnách,
laboratořích a projektových kancelářích už dávno nevyvinulo nic, co by někoho za
hranicemi země zajímalo, bylo 6.oddělení nakonec téměř bez práce. Pak, ale dostala
tajná služba geniální nápad nakoupit prostřednictvím této správy podíly (kde
na to získali tolik peněz? - pozn. NN) nových joint-ventures (společných
podniků se zahraničními investory). Ministerstvo bezpečnosti MBR kontroluje
podle údajů specialistky KGB Jevgenije Albacové téměř 80% (!) investic
v nových bankách, na burzách a v koncernech. 6.správa MBR se stala
finančně mocnou holdingovou společností "rudých krys" a tím jim zajišuje
vliv po celém světě... (A tím i v ČR - pozn. NECENZUROVANÉ NOVINY)
Neotřesena politickým obratem zůstala i 7.správa. Její pracovníci se nazývají
„čmuchalové", protože nedělají nic jiného, než že sledují a odposlouchávají
ruské i zahraniční občany. Když se jednou Gorbačovův nejprominentnější poradce
Alexandr Jakovlev (býval 10 let velvyslancem Sovětského svazu v Kanadě) chtěl
nerušeně bavit s dezertérem z KGB generálem Olegem Kaluginem, vybral za
místo schůzky frekventovanou křižovatku, kolem níž kroužilo podle aktů tajné
služby plných 72 (!) fízlů s našpicovanýma ušima a elektronickým odposlechem.
Skutečně vyčleněna byla z MBR jenom 9.správa ("osobní ochrana"),
která byla aktivně zapojena do nepodařeného srpnového puče. Její bývalý ředitel,
generál Jurij Plechanov, je zatčen, protože letěl společně se skupinou spiklenců na
Krym a tam držel Gorbačova v domácím vězení. Jenom on mohl udělit
prezidentově tělesné stráži povel, aby Gorbačova uvěznila v jeho letním
sídle. Dnes velí tělesné stráži nového prezidenta v Kremlu generálporučík
Alexandr Koršakov. Je překvapující, že vedoucí pozici má nyní
v kremelském velení zvláštní jednotka Alfa, která je odpovědná za
krvavý masakr v litevském Vilniusu. Zdá se, že Jelcin téhle obzvláš
brutální skupině nejvíce důvěřuje.
Na Ministerstvu bezpečnosti se však mezitím strategičtí plánovači zabývají
otázkou, jak je možné v případě potřeby Alfu vyřadit. Koršakov se
pravděpodobně při případné konfrontaci mezi Jelcinem a impériem rozhodne pro
vítěze – a prezidenta zradí. Pro případ nouze jsou ale pro nasazení proti
kremelské stráži připraveny i školené zvláštní jednotky učebního pluku B a bojovníků "Kaskad"
z bývalé 1.hlavní správy KGB.
Údajně rozpuštěná, ve skutečnosti ale celá, je 10. správa, jež má na starost
archivy KGB s jejich šokujícím obsahem. Jelcin a Barannikov nechtějí
poskytnout obyvatelstvu právo do těchto aktů nahlédnout. Nepřehledné
množství dokumentů zpracovává pouze interní štáb MBR, skládající se ze 2000
důstojníků, jejichž úkolem je údajně rehabilitovat nevinně pronásledované oběti
KGB. Komunistické panstvo se ovšem začíná vypořádávat s minulostí
vzdálenou od současnosti co možná nejdále. Prozatím jsou zkoumány zažloutlé
papíry z 20. a 30.let a nic nenasvědčuje tomu, že by aktuálnější případy byly
zpracovány ještě do konce tohoto tisíciletí.
Nezměněna naslouchá 12.správa, která je odpovědná za technickou odposlouchávací
službu. Jen v Moskvě má toto oddělení podle informace odbornice tajných služeb
Natalie Gevorkjanové tisíc pracovníků: většina z nich jsou ženy, které denně
odposlouchávají a shrnují tisíce rozhovorů.
13. a 14.správa dosud nikdy neexistovaly, zato tu byla vždycky 15.správa.Ta staví
protiatomové bunkry pro nomenklaturu a pečuje o ně, udržuje podzemní spojovací
systémy mezi budovami vlády a tajných služeb a odpovídá za vily funkcionářů,
které se politikům, generálům a hospodářským šéfům přidělují včetně
kompletního zařízení a konspirativně vyškoleného personálu. Důstojníci
„bunkrové„ správy se ovšem nezmínili o tom, že personál nejenže ve velkých
množstvích servíruje vodku a odhazuje sníh, ale také pečlivě zapisuje a
hlásí do Moskvy všechno, co se po vydatném požití vodky ve vile řeklo a udělalo.
Nejspolehlivější zdroj kompromitujících materiálů na mocenské špičky.
Zvláštní význam vždy měla a stále ještě má správa OT (operativní technika). Ta
vede výzkumná zařízení, speciální laboratoře a výjimečně dobře vybavené
vědecké ústavy ve všech oblastech Ruska. K zařízením lidí z OT patří
tajné ústavy ZNIISI a ZNIISt - laboratoř číslo dvě, v níž se bádalo nad
ruskou atomovou bombou, a nechvalně proslulá laboratoř jedů číslo 12,
kde se vyrábějí a přechovávají smrtící chemikálie pro všechny účely.
Náborová mašinérie MBR mezitím už zase běží na plné obrátky, přestože
ruskému parlamentu bylo oficiálně sděleno, že počet personálu klesl o 38%. "O
tom nemůže být ani řeči", říká Andrej Černěnko v rozhovoru
s Playboyem, "zaměstnáváme nové lidi". Zničená pověst Ministerstva
bezpečnosti je už natolik rehabilitována, že jsou na každé studijní místo dva
uchazeči. Šanci na důstojnickou kariéru mají pouze mužští absolventi vysokých
škol s vynikajícími studijními výsledky. V současné době se dává
přednost jazykovým géniům a informatikům. Všichni musí mít za sebou vojenskou
službu. Ženy se mohou hlásit jen na zvláštní povolení.
Vstupní test pro uchazeče je ale ve srovnání s dřívějškem neškodný. Za dob
KGB nejdříve vyhodili každého kandidáta padákem z letadla. Kdo přistál
podělaný, mohl jít rovnou domů. Dnes existují celé řady rafinovaných testů,
které potenciální nový agent může absolvovat jen s nadprůměrnou inteligencí,
vysokou kreativitou a absolutní fyzickou kondicí. Poté se čekateli dostane minimálně
dvouletého, často tříletého vzdělání na jedné z akademií MBR. Za nejlepší
školu pro špióny se považuje Andropovův institut zahraniční služby SVRR. Je na
okraji Moskvy a má kapacitu 300 studentů.
Při vstupu do institutu dostávají studenti podle výpovědi odpadlíka KGB
Gordijevského falešnou identitu a "legendu", která platí během celé doby
studia.Studenti si většinou nechávají křestní jméno a berou si příjmení, které
začíná prvním písmenem skutečného příjmení. Dopisy od rodinných
příslušníků dostávají studenti mezi čtyřma očima, aby spolužáci nemohli
odhalit jejich pravou identitu.
Týdenní rozvrh zahrnuje čtrnáct hodin jazykové výuky, dvanáct hodin operativní
zpravodajské činnosti, osm hodin aktuální politiky a reálií, čtyři hodiny
tělesné přípravy a dvě hodiny vojenského výcviku. Každých šest měsíců tráví
studenti čtyři týdny ve "vile", operativním školícím centru, a věnují
se praktickým cvičením: verbování agentů, sledování, kontaktům
s informátory, vytipování, plnění a vyprazdňování mrtvých schránek. Do
aktivní služby jsou andropovští absolventi posláni až po složení zkoušky a nové
bezpečnostní prověrce. Nejprve zůstávají v centrále. Pouze pokud se
osvědčili (a pokud jsou ženatí), mají šanci být posláni do
ciziny.
Práci tajných orgánů kontroluje speciální parlamentní výbor Nejvyššího
sovětu. Výbor vedený Sergejem Stěpašinem, bývalým učitelem na policejní škole,
se skládá z jedenácti poslanců. Stěpašin platí u MBR za neškodného blbce.
"Je to milý člověk", říká generál Oleg Kalugin Playboyi, "ale jako
kontrolor tajných služeb je naprosto přetížený".
Ale Stěpašin alespoň angažoval jako svého asistenta skutečného
důstojníka KGB. Jmenuje se Nikolaj Kuzněcov a sídlí v prominentním 11. patře
ruského Bílého domu. Tady se opevnil Jelcin při puči v srpnu 1991. Kuzněcov
tehdy působil ve 3. a 6. správě KGB (kontrašpionáž v armádě a
v hospodářství), naposledy v hodnosti plukovníka.
Výbor se schází
jednou za týden a trochu pracuje na měkkých zákonech o kontrole tajné služby. Potom
Kuzněcov většinou prohlásí, že MBR v důsledku přísného výběru kádrů
zůstalo "čisté". Neexistuje tam prý morální úpadek jako
v jiných úřadech.
"Na Ministerstvu vnitra byla odjakživa spousta
kriminálníků, u KGB nikdy". První průzkumy Stěpašinova výboru
ostatně odhalily, že se KGB k demokracii staví celkově pozitivně. Kuzěcov:
"Vedení bylo konzervativní, většina důstojníků byla pro demokracii". Na
Jelcinově straně ovšem nikdy nestáli a Kuzněcov to chápe:"Jelcin není
demokracie". MBR registruje takové výroky s velkým zájmem. Analytici
dnes přesně zaznamenávají zprávy svých miliónů špiclů z moskevských
podniků, ze sibiřských kolchozů a z neklidných zón na okraji federace. Všude
se šíří zklamání a nedůvěra ke státu.
Více než 50% Rusů má podle
zjištění „čekistů„ už teï Borise Jelcina dost. Většina obyvatelstva si místo
něj přeje zase silný a autoritativní režim, který nedebatuje, ale jedná. "Lidé
začínají chápat, že jsou zase podváděni", varuje reakcionář Alksnis, "už
vládě nedůvěřují. Brzy už nebude nikdo ochoten Jelcina bránit". I Jelcinovi
nejbližší poradci sdílejí tento ponurý odhad. Ekonom Alexander Orfeonov, který vede
poradenskou skupinu pro práci s veřejností, se ovšem vůbec necítí dobře,
když ve své služební místnosti v Kremlu mluví proti Jelcinovi.Cuká mu pravé
oko a pupínek na levé tváři během interview s Playboyem vůčihledně rudne.
Konečně říká: "Nevěřím, že budeme moci v dubnu provést to referendum,
ve kterém se má obyvatelstvo rozhodnout pro Jelcina, nebo proti němu. Je to příliš
nebezpečné. Míříme k docela jinému, novému politickému systému,
který není ani totalitní, ani demokratický. Podle mého názoru se bude
jednat o určitý druh demokracie s autoritativními rysy".
Ministerstvo bezpečnosti je na tuto situaci připraveno. Mluvčí MBR Andrej Černěnko
věří, že nastane v nejbližších 18 měsících. Tajné impérium „rudých
krys„ se potom přestane skrývat a ukáže se veřejnosti. Jak bude reagovat lid,
předpovídají analytici ministerstva už dnes. "Společnost uzná, že to bez nás
nejde", říká Černěnko Playboyi. "Nežádáme lásku. Tajnou službu
milují jenom idioti. Ale zase požadujeme respekt. A jenom idioti nás nebudou
respektovat".
NECENZUROVANÉ NOVINY číslo 1/1998
"NOVÉ DEMOKRATICKÉ RUSKO" STARÉHO KGB KRÁČÍ DO EVROPY, ANIŽ BY SE PTALO NA SOUHLAS A PROŠLO NUTNOU DERATIZACÍ:JAK RUSKO ÚSPĚŠNĚ DEZINFORMOVALO A DEZINFORMUJE CELÝ NÁŠ ZÁPAD...!!!
KGB - nová naděje pro Rusko a celý svět?
Jistý americký filmový štáb dostal údajně k dispozici tajné ruské
archivy a žijící pamětníky, a to nejen z řad někdejší sovětské generality a
propojením těchto svědectví vznikl čtyřdílný dokumentární cyklus Poslové Moskvy.
Co všechno k tomuto záměru současné americké a ruské tajné služby
vedlo, zůstává pro nás i nadále ne zcela uzavřenou otázkou...
Ve filmu bývalí důstojníci KGB vzpomínali na zašlé sovětské časy, po kterých se většině Rusů tak stýská. Tak například Molotovův životopisec Felix Čujev zachytil důvěrné detaily o přípravě komunistické světovlády,
které jako první prozrazuje právě Molotov, jenž i v penzi utíkal z
odposlouchávané chaty do lesa, kde písařce diktoval své paměti. Jako
vysoký vládní funkcionář znal podrobně Stalinův plán na skryté ovládnutí Evropy.
Wolfgang
Leonhard, jenž se po studiích v Moskvě vrátil do poválečného Německa
budovat socialismus, zas cituje Ulbrichtův příkaz: "Musí to vypadat demokraticky, ale a všechno máme ve svých rukou." Leonhard, jenž osobně
zažil v Berlíně rudé vlajky hbitě přešité z praporů s hákovými kříži,
ženy znásilňované "narychlo na dvoře" a "jednoho agenta KGB na dvě stě
Němců", uprchl v roce 1949 z NDR.
Francouz Auguste
Lecoeur, který obdržel od Stalina blahopřání za vraždy odpůrců
komunismu v mezinárodních brigádách za občanské války ve Španělsku, ve filmu říká:
"Získával jsem policisty a diplomaty, kupoval socialisty," vzpomíná na svou poválečnou "pomoc Stalinově Evropě" Lecoeur, jenž byl v roce 1954 vyloučen z Komunistické strany Francie.
Také další díly seriálu přinesly unikátní fakta: Bez zajímavosti není výrok sovětského maršála Malinovského, že z jednotek OSN v Koreji měl zůstat jen radioaktivní prach a popel, sovětsko-čínská státnická schůzka na nejvyšší úrovni Maa a Chruščova, pořádaná kvůli hrozbě odposlechů v plaveckém bazénu či podezření, že Fidel Castro je mimo hrdiného bandity a agenta KGB i agentem amerického velvyslanectví. "Tahle ideologie nás stála miliardy - pro nic," přiznává jeden důstojník KGB a jiný shrnuje základní ruské trauma: "Po tisíc let nám vládli lidé, ne zákony, a tím trpíme dodnes."
Podle
knížky Nadine-Marie Schwartzenbergové o KGB, jež v témže roce vyšla v
Paříži, předcházel jeho odchodu chaotický zánik kdysi všemocné
organizace, jak to popisuje jeden z tehdejších vysokých činitelů: „Rozkazy
si tehdy vzájemně odporovaly. Měl jsem na starosti několik agentů v
zahraničí. Ani jsem nevěděl, jestli je mám ponechat v činnosti, nebo je
odehnat, a už vůbec ne, co bych od nich měl požadovat."
Za dalších pět let se Jelcinovi muži pokusili vytvořit se 12.000 z
části novými muži mnohem méně početnou náhražku KGB, která mívala podle
výše citované autorky kolem 500.000 pracovníků. To nastoluje otázku, co se s tím půlmiliónem často vysoce kvalifikovaných lidí stalo?
Happy end po ruském způsobu
Nedávno, předseda někdejšího sovětského Výboru státní bezpečnosti
(KGB), a veterán z Afganistánu Sergej Gončarov mluvil s reportéry
pařížského měsíčníku l'Expansion, který je určen především
pro špičkové manažery. Tento muž, který opustil řady KGB (i když ta se
už tehdy nazývala jinak) roku 1993 v hodnosti plukovníka je přijal
několik kilometrů od centra Moskvy, nedaleko od bývalé školy někdejšího
sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB), v bílé budově dětské
nemocnice. Právě zde, v jejím nejvyšším patře, totiž našel útočiště Klub
veteránů Alfy, který si toto jméno vypůjčil od známé elitní jednotky,
operující v Afganistánu proti odpůrcům sovětské vojenské okupace. Gončarov reportérům vyprávěl, jak teï vlastně v
Rusku žijí pohrobci organizace, která kdysi ze stínu ovládala supervelmoc.
Francouzské kolegy nejprve zaujal u tohoto padesátníka, který se odmítl
podílet na puči proti Gorbačovovi roku 1991, „jasný pohled a pevný
stisk mužné ruky". To může být jen klišé ve stylu Jamese Bonda. Jenže po
rozhovoru s plukovníkem dospěli autoři rozsáhlé analýzy k poněkud
překvapivému závěru: „Je zbytečné mořit se hloubkovým zkoumáním
stop po bývalé sovětské tajné službě a hledat její někdejší šéfy po
celé širé Rusi. Stačí vzít za dveře kterékoliv velké banky či vážené firmy a
zeptat se, kde sedí šéf bezpečnostní služby. Minimálně ve dvou případech ze tří, a možná v devíti případech z deseti,
to bude bývalý plukovník, ne-li rovnou generál KGB..."
Podle Gončarova byli tito lidé „šlehačkou sovětské společnosti". Ani teï nemají žádné starosti, jak najít dobře placené místo. Nikdo neví, kolik jich vlastně bylo či je.
Kolují o tom nejšílenější dohady. Určitě alespoň několik set tisíc.
Kdyby zůstali u Federální bezpečnostní služby, jak se jmenuje nová
nástupnická organizace tohoto typu, mohli by si vyšší důstojníci vydělat měsíčně
kolem 200 dolarů. U běžné soukromé firmy dostávají aspoň třikrát tolik,
ale „manažeři" z horních deseti tisíc zaplatí za svou bezpečnost klidně i
3000 dolarů měsíčně. „Rusko vstoupilo do fáze, kdy se úspěch
člověka měří podle toho, kolik může ze svého rozpočtu vydat na
bezpečnost a kolik si vydržuje osobních strážců," říká
vědecká pracovnice Francouzského ústavu mezinárodních vztahů Anne
Tiraspolská. Jednu z bezpečnostních agentur pod krycím anglickým názvem Guard' s
Bureau řídí Valerij Veličko (51), někdejší náčelník štábu kremelské
ochranky, který doprovázel Michaila Gorbačova po celém světě. Propuštěn
do zálohy byl po srpnu 1991, nebo se podílel na puči proti svému
vrchnímu veliteli. „Zrovna jsem měl být povýšen na generála," hořce si
stěžuje tento důstojník KGB. Jeho kancelář zdobí podšálky ve tvaru
rudé hvězdy a dřevoryt s portrétem Felixe Dzeržinského, zakladatele
politické policie ještě za Leninových časů.
Roztáčejí kola ruské ekonomiky (která to nepřežila...) Jeho soukromá firma Guard's Bureau má 250 zaměstnanců, všichni bývalí pracovníci KGB či ministerstva vnitra, a je zavalena žádostmi o kontrakty.
Kromě Rusů jsou to velmi často také západní společnosti či instituce působící v Moskvě a vůbec v Rusku. Guard's
Bureau již mnohokrát pracovalo pro vysoce postavené návštěvníky z
francouzského koncernu Matra, ale také pro přední zástupce věhlasných
britských firem. Valerij Veličko nechtěl prozradit reportérům
l'Expansion podrobnosti o tom, jak jeho firma hospodaří, ale v obecné
rovině přece jen něco pověděl: „Naším cílem je vydělávat peníze, abychom
je mohli investovat do nákupu nejmodernějšího zařízení a do výcviku
našeho personálu," uvedl a pokračoval: „Dnes si přijde
nejúspěšnější bývalý důstojník KGB, který se obrátil na novou víru,
řádově na takových 5000 až 7000 dolarů měsíčně. Takovými příjmy se v
ruské společnosti může pochlubit pouze zločinec."
Záruka důvěry u zákazníků... Klub veteránů Alfa má záštitu přibližně nad 2000 bezpečnostními agenturami po celém Rusku. Po Rusku se povídá, že kdyby se jejich početní stavy sečetly, dostali bychom čísla vyšší, než jakými se může vykázat celá americká armáda. Vypadá to jako žert, ale ve skutečnosti hraje tento fenomén stále větší roli v základu ruského kapitalismu. Ve
společnosti, která byla připravena o jakékoli věrohodné obchodní právo a
kde justice existuje ale nefunguje, bývalí důstojníci KGB a
ministerstva vnitra jsou považováni za nejlepší záruku, že prodávající dostane za podepsané kontrakty také zaplaceno.
Byl by hluboký omyl domnívat se, že tito lidé zasahují teprve v
okamžiku, kdy jsou peníze jinak nedobytné. „Vstupují do hry na všech
stupních obchodního jednání," vysvětluje jeden bankéř, dlouho působící v
Moskvě. „Už když chystáte s nějakým partnerem smlouvu, prověřují vám
nejprve jeho solventnost a platební morálku, jeho dosavadní kontakty s
konkurencí. Jakmile je pak smlouva podepsána, hlídají průběžně, aby se
závazky plnily přesně podle dosaženého ujednání. Pokud by vás chtěl váš
partner zradit, postarají se už o to, na metody se neptejte, aby ho přivedli zpět na správnou cestu." Tato zjištění přivedla autory analýzy v l'Expansion k dalšímu šokujícímu závěru: „Vypadá
to tak, jako by se bývalí lidé z KGB stali prvořadým ekonomickým
faktorem v Rusku, díky němuž se tam kolečka hospodářství dál točí, navzdory politickému chaosu, který zemi nadále dezorganizuje."
V každém případě, podle téhož zdroje, ti nejlepší z bývalých
příslušníků politické policie po prvních úspěšných krůčcích v byznysu
opouštějí bezpečnostní agentury a vytvářejí v mnoha podnicích analytická
střediska, jež se snaží ukojit hlad firmy po docela běžných informacích o
trhu, protože běžný ruský rudý manager si informace jinak nedovede obstarat,
nebo byl po desetiletí zvyklý dostávat předvařenou informační kašičku
shora. Samozřejmě, že západní tajné služby příliš nevěří na
takovýto idylický přerod bývalé příšery, která by se změnila z největšího zloducha v největší krásku
pouze tím, že údajně "náhle změnila svou víru". Jeden z agentů západní kontrarozvědky se v Moskvě svěřil reportérům z l'Expansion se svými pochybnostmi: „Jsme
přesvědčeni, že mezi oficiální ruskou rozvědkou a alespoň některými ze
soukromých bezpečnostních agentur existují velice organické svazky.
Některé z nich jsou prostě krycími firmami, v nichž se to jen hemží
vysoce kvalifikovanými rozvědčíky, kteří hovoří několika světovými
jazyky. Podobně se s aktivními agenty setkáváme i ve středních
podnicích, které obchodují se zahraničím."
Ochránce pořádků v Rusku?
Trochu jiného mínění jsou nicméně i někteří ruští demokraté liberálního
smýšlení. Jejich názory shrnuje profesor Alexandr Sogomonov z Vysoké
školy politických studií v Moskvě takto: „Přítomnost těchto lidí v celém
soukolí ruské společnosti, spolu s kolektivním chápaním bezpečnosti a
sklony pořád něco kontrolovat, které nadále hárají duší našich krajanů,
nám umožnila předejít dvěma zlům: radikalizaci režimu a úplné anarchii."
Citovaný francouzský měsíčník se na doplnění celkového obrazu vrací k
metodám, jakými si KGB kdysi vybírala své kádry, a dokonce je srovnává s
elitní školou pro státní úředníky École normale de l'administration
(ENA) v zemi galského kohouta. Na pomoc si bere bývalého aktivního
funkcionáře KGB Borise Ruděnka, který nyní působí jako novinář. Ten pro
l'Expansion prohlásil: „Budoucí elitní agenti byli vybíráni z mladých
lidí na nejlepších školách po celé zemi. Nejprve byli vytipováni, pak
dlouho pozorováni a nakonec s nimi bylo naaranžováno setkání v místnosti
stranického výboru. Pokud souhlasili s prací v tajných službách, byli
podrobeni rozsáhlým psychologickým testům a teprve pak mohli být přijati
do některé školy KGB." A zmíněný již Valerij Veličko, který tyto
žádané produkty nyní prodává i západním obchodníkům, trvá na tom, že se
státem již nemá jeho Guard's Bureau nic společného: „Zaměřili jsme ve
prospěch našich nových klientů všechny hodnoty, jež jsme si v KGB
osvojili oddanost, věrnost a profesionalismus. To u nás právě hledají.
Kdyby tomu bylo jinak, přišli bychom o celý byznys." Opravdová
nostalgie po obávané KGB je drtivé většině soudobých Rusů cizí, avšak
historky z její minulosti je přitahují. Snad se některému čtenáři občas
zazdá o bezpečné ulici pro všechny. Proto také má specializovaný časopis
Přísně tajné (Sověršenno sekretno) na dnešní poměry obrovský náklad dva
milióny výtisků. Avšak odpověï na dilema, zda se věkově poměrně mladým
vysloužilcům KGB už podařilo za dolary vydělané na vystrašených
cizincích vymodelovat z někdejšího zvířete v mysli domácí a zahraniční
veřejnosti čipernou krásku, lze nejspíš nalézt jen v pohádce.
Konec
dezinformací KGB, které nás a zejména západní elity mají přesvědčit, že
KGB je dávnou minulosti, nepředstavuje pro nás už žádnou hrozbu,
jakákoliv ostražitost vůči Rusku není na místě, protože Rusku dodnes vládnoucí důstojníci KGB jsou
vlastně úplně stejní lidé, jaky jsme my a bez jejich pomoci by se dnes
Rusko (a v budoucnu celý svět!) vůbec neobešlo...
Zpracováno podle časopisu l'Expansion, duben 1996 NECENZUROVANÉ NOVINY číslo 1/1997
VLÁDU KOMUNISMU POUZE NAHRADILA VLÁDA FÍZLOKRACIE!
V
Rusku se nedá rozlišit politická vražda od vraždy provedené na příkaz
mafie. Každý pátý zabitý na ulicích Moskvy je buï známý politik,
novinář, herec nebo obchodník. Ruská policie doposud žádný případ politické
vraždy (podle tiskových zdrojů) neobjasnila...
KDYŽ "NÁHODNÁ" STŘELA ZACHRÁNILA PRESIDENTA JELCINA...
V dubnu 1994 vyšla kniha Borise Jelcina o puči
Ruckého a Chasbulatova v říjnu 1993. Podle Jelcina byla situace v Moskvě
daleko dramatičtější, než vyplývalo ze sdělovacích prostředků. Pučisté
byli jenom krok od převzetí moci a vypadalo to tak, že je již nikdo
nemůže zadržet. "Viděl jsem již tehdy zcela jasně, že armáda z
jakýchsi příčin nebyla schopna bránit Moskvu před ozbrojenými
vzbouřenci, i když jsem byl o opaku mnohokrát ujišován ministrem obrany."
Posledním
stéblem záchrany pro Jelcina byly speciální jednotky "Alfa" a
"Propořec". Vojáci těchto dvou oddílů, místo toho aby zaútočili proti
vzbouřencům, požádali Jelcina o schůzku. "Když jsem vešel do sálu,
vojáci z "Alfy" a "Propořce" povstali, aby mne přivítali. Když jsem ale k
nim promluvil, klopili zrak. Rozhodl jsem se tuto situaci neprodlužovat
a přímo jsem se jich zeptal zda jsou ochotni splnit rozkaz zaútočit na
Bílý dům. Odpověïí bylo mlčení. Bylo to strašné a nepochopitelné mlčení
elitní prezidentské jednotky. Po chvíli ticha jsem se rozhodl otázku
položit jiným způsobem: Zda jsou připraveni odmítnout provést rozkaz
prezidenta. A znovu bez odpovědi. Pohlédl jsem na ně, na mladé elitně
vyškolené chlapce a odešel jsem bez rozloučení."
Jelcin
pochopil, že se nemůže na tyto nejlepší ruské jednotky spolehnout. Pouze
se mu podařilo je poprosit o to, aby se přiblížily k parlamentu, kde
pučisté přebývali. Vojáci stáli bezradně před "Bílým domem" bez
jakékoliv aktivity. Naopak bylo zřejmé, že pučisté se je snaží získat na
svou stranu.
A tu se udála "náhodná událost", kdy neznámý
ostřelovač zastřelil jednoho z vojáků "Alfy" a podle Jelcina tak
zachránil jeho vládu v Rusku. Nebyla to náhodná střela, anebo střela v
boji, ale byla to chladnokrevná vražda vojáka z "Alfy", který nechtěl za Jelcina
bojovat. Za chvíli se ale celá divize vrhla do útoku na Bílý dům. Obránci
parlamentu se po nějaký čas bránili, ale bylo zřejmé, že jejich námaha je
marná. Ostřelovače, který zastřelil vojáka z "Alfy" se nalézt nepodařilo. Nikdy se ani nezjistilo odkud střílel...
MNOHOMLUVNÍ MUSÍ ODEJÍT...
Po říjnovém puči se v Rusku kriminalita, která byla již tak
katastrofální, ještě dále zvýšila. Obětmi úkladných vražd začali být stále
častěji politikové a novináři. Jednou z nejznámějších vražd bylo
zastřelení poslance dumy Andreje Ajzderdzise. Ajzderdis byl šéfem
mezinárodní obchodní společnosti a předsedou představenstva banky
"MDK-Bank". Vydával také časopis "Kdo je kdo", ve kterém odhaloval jména
šéfů mafií, působících v Moskvě a jejich spojení se světem politiky.
26. dubna 1994 večer byl Ajzderdzis zavražděn na schodišti svého domu.
Vrah vystřelil devět střel a zbraň odhodil ve sklepě. Jak policie tak
tisk tvrdily, že vraždu provedl profesionál - nejpravděpodobněji na
objednávku.
Prezident Jelcin přikázal "použít zvláštní prostředky pro dopadení a
potrestán í zločinců." Ti jsou však dodnes neznámí...
VRAŽEDNÉ DOKLADY
Sedmadvacetiletý novinář Dmitrij Cholodov byl válečným
korespondentem "Moskevského komsomolce". V posledních měsících svého
života začal věnovat zvýšenou pozornost nepředstavitelným finančním zpronevěrám v ruské
armádě. Odhalil, že značná část zbraní, kterou disponovala ruská
armáda v bývalém NDR byla nelegálně prodána na černém trhu a obrovský zisk z
těchto machinací šel do kapes ruských generálů. Tohle obvinění se týkalo i samotného ministra obrany Pavla Gračova...
17.
října 1994 anonymní telefonát upozornil Cholodova, že ve schránce na
Kazaňském nádraží se nachází doklady, týkající se korupce v armádě.
Cholodov nalezl ve schránce obtloustlou aktovku. Vzal ji do své redakce.
Když se ji pokoušel otevřít - "zásilka" explodovala. Cholodov těžce
zraněný zakrátko zemřel. Tiskový mluvčí prezidenta Jelcina řekl, že
prezident je otřesen touto událostí a že Jelcin přikázal tento zločin
okamžitě vyšetřit. To se však dodnes nestalo...
Opozice požadovala okamžitou demisi Gračova, který byl ze smrti novináře obviňován. "Byla překročena hranice, za kterou začíná již zjevný politicko-kriminální teror" - stojí v prohlášení Demokratického Ruska.
Požadavky, aby Gračov odstoupil rostly, zvláště když obvykle dobře informované "Izvěstije" napsaly, že zásilku, kterou vyzvedl Cholodov připravil důstojník ruské vojenské rozvědky - GRU. Gračov ale přesto neodstoupil a sám Jelcin vystoupil na jeho obranu...
RUDÁ KRYŠA NESTRPÍ NEPOKORNÉ...
Většinu vražd známých osobností veřejného
života nařizuje a svými lidmi vykonává ruská politicko-hospodářská
mafie, která se nazývá Kryša - název vznikl z ruského slova střecha. Kryša
je mocná neformální struktura, sjednocující lidi z "bývalého" komunistického prostředí sovětských
a ruských tajných služeb, politiky, obchodu a zločineckého podsvětí.
Kryša
se začala vytvářet v době Gorbačovské perestrojky. Obchodníci se chtěli
zabezpečit před ruskými "reketéry" (zločinci vyděrači, kteří žijí z výkupného) i před
neustálými finančními kontrolami státní pokladny, a tak platili mafijním
skupinám, které jim zaručovaly klid jak od kriminálních zločinců, tak
od státních finančních úřadů. "Reketér" působící na terénu patřící Kryši byl jednoduše eliminován profesionálními vrahy.
Stejně tak mohlo být zúčtováno s úředníkem, který byl při finační
kontrole podniku, na jehož platební listině byla Kryša, příliš důsledný.
Postupem doby Kryša ovládla nejenom státní finanční
aparát Ruska, ale i většinu územních oddílů policie i bezpečnostního
aparátu. To vysvětluje situaci, proč nebyl nikdo ze zločinců známých
politických vražd doposud zatčen. Do složení Kryši totiž náleží, jako její nejdůležitější vládnoucí součást, dřívější buňky KGB...
KGB
infiltrovala, řídila a kontrolovala mafijní organizace zejména v
zahraničí. Nyní,
alespoň podle tvrzení ředitele Federální bezpečnostní služby
(kontrarozvědky) Ruska Sergeje Stěpašina, "bývalého" důstojníka KGB,
speciální zahraniční služby vnikají do Ruska právě skrze mafii, což
ovšem může být pouze účelové odvádění pozornosti od vlastních aktivit...
Mafie KGB Kryša (rudá Střecha) už převzala úplnou kontrolu nad ekonomikou Ruska a nahradila tak komunistickou stranu.
Od podniků pobírá stálé výkupné - asi jednu čtvrtinu jejich zisku.
Výkupné musí platit nejenom domácí, ale i za hraniční investoři. Kryša
zaměstnává vlastní plánovače a finanční úředníky a snaží se s úspěchem ovlivňovat či přímo řídit hospodářská rozhodnutí ruských centrálních orgánů.
Ruští
komentátoři tvrdí, že při posledních parlamentních volbách Kryša
financovala nejméně polovinu politických stran, které se dostaly do
parlamentu. Nyní však stále častěji moskevský tisk odhaluje skutečnosti, které svědčí o tom, že téměř všechny, pokud ne úplně všechny, politické strany v ruském parlamentu využily podpory Kryši.
Ale ne všichni Rusové se chtějí podřídit této mafii. K
"neposlušným" patřil mezi jinými populární televizní novinář Vladislav
Listěv...
OSTAKINSKÁ TELEVIZNÍ MAFIE
Reklamní obchod v Rusku patří v Rusku k
nejdynamičtěji se rozvíjejícím ve Východní Evropě. Příjmy ruské veřejné
televize z tohoto obchodu však byly pouze symbolické. Asi 90 procent zisků
shrábla mafie a různé neformální zájmové skupiny.
Listěv, který
řídil veřejnou televizi, zavedl jasná pravidla financování reklam a během
několika měsíců zvýšil příjmy televize pětinásobně. Počátkem března byl
zastřelen dvěma profesionálními vrahy (dle policejní verze). Policisté
na místě zločinu novinářům ihned sdělili, že nevěří, že by vrahové byli
někdy dopadeni, což se i stalo...
Jiného názoru byl prezident
Jelcin, který i tentokrát slíbil, že vrahové budou potrestáni.
Vražda Listěva vyvolala ale jistou reakci na politické scéně Ruska.
Jelcin vydal příkaz k odvolání moskevského prokurátora Gjennadije
Ponomarjova a šéfa úřadu bezpečnosti hlavního města Vladimíra
Pankratova. Tímto způsobem svalil vinu za totální bezmocnosti své vlády na
jednoho z hlavních konkurentů na prezidentské křeslo, starostu Moskvy,
Lužkova...
BOJ PROTI NOVINÁŘŮM
Na území bývalého SSSR umírá každý měsíc známý novinář... Zatím co ruská vláda se snaží podřídit si politická média, ruská mafie bojuje o zisky z těchto médií. Trestá absolutním trestem ty, kteří odhalují její počínání. Uvedeme seznam známých novinářů, zabitých pouze v roce 1994, podle údajů novin Izvěstija:
+ Olim Abdulov, operátor tadžické televize. Zabitý neznámými pachateli poblíž svého domu.
+ Chuszbat Chaidaršo, tajemník redakce "Respublika". Zastřelen 19.
května. Z vraždy je podezřelá kriminální nebo politická mafie.
+ Georgij Chaindrava, operátor a režisér gruzínské televize. Zastřelen neznámým pachatelem.
+ Alexandr Čulanov, zvláštní korespondent sportovní redakce běloruské televize. Zabit neznámými pachateli.
+ Sergej Dubov, prezident akciové společnosti Vydavatelský dům "Novoje vremja" . Zabit 1. února výstřelem z pistole.
+ Etibor Elmurodov, komentátor tadžické TV. Byl utopen v řece neznámými pachateli.
+ Anatolij Gulij, novinář obchodních novin "Tur-info". Zabitý 25. srpna třemi neznámými pachateli.
+ Edmund Jodkovský, šéfredaktor "Litěraturnyje novosti". Bylo zjištěno, že na něj záměrně najelo auto, řízené neznámou osobou. + Vardges Petrosjan, šéfredaktor novin "Erkir Nairi". Zastřelen neznámými pachateli.
+ Jurij Soltys, reportér tiskové agentury Interfax, zastřelen 15. června neznámými pachateli.
+ Davlatali Rachmonalijev, novinář tadžické TV, zastřelený neznámými pachateli.
V roce 1993 během puče zahynulo v Moskvě 5 novinářů, 11 jich bylo zraněno a 24 jich bylo zbito policií. Jelcin tehdy zakázal téměř všechny opoziční noviny...
A to jsme ještě ani zdaleka nevyčerpali seznam všech represí vůči
novinářům z politických důvodů, a to pouze během posledních dvou let...
HYNOU ŠÉFOVÉ MAFIÍ, POLITICI A OBCHODNÍCI
Nejčastěji však v Rusku nehynou novináři, ale známí obchodníci,
kteří spolupracují s rivalizujícími kriminálně-politickými mafiemi a šéfové ruských mafií, kteří
jsou v Rusku současně známými osobnostmi veřejného života... Šéfem jedné z
největších mafií byl Otario Kvantrišvili. Byl prezidentem Dobročinné
nadace Lva Jašina, sociální pomoci sportovcům a současně vůdce Strany
sportu, která je v Rusku velmi populární. Byl zastřelen v dubnu
profesionálem. Policie připustila, že vrahem mohl být voják z divize
"Alfa". Motivy zločinu jsou ale nejasné, zda to byla politická vražda,
anebo vražda z důvodu rivality mafie. Při jeho pohřbu média
přesvědčovala Rusy, že Kvatrišvili nebyl kmotrem mafie, ale pouze známým
dobrodincem... Po pohřbu dokonce vystoupil v ruské televizi Alexandr Rozenbaum - který
byl nedávno prohlášen za druhého Vysockého - aby vzdal hold
zemřelému... Lidé, kteří Kvatrišviliho dobře znali naopak tvrdí, že požadoval vůči sobě
stejný respekt, jako italští mafiánští kmotrové (při uvítání nařizoval
líbat ruku...).
V druhé polovině 1994 se Moskva změnila v peklo. Mezi zabitými
bylo stále více politiků, mezi jinými: Nikolaj Pjerevodčikov, náměstek
ministra vnitra Udmurtské republiky, Valentin Matemajanov, poslanec
ruského parlamentu, Michail Lichodej, předseda Svazu invalidů z
Afganistánu a mnoho jiných.
Mnoho zabitých obchodníků náleželo k hospodářským elitám. Byl mezi nimi
Anatolij Mažechij, ředitel leteckých linek Tuva Airlines a Vladimír
Sacharov, člen správní rady naftového koncernu Lukoil.
Nejznámější vraždou od doby zavraždění Listěva bylo zastřelení neznámými
pachateli prezidenta moskevské banky "Rozssielchzbank" Nikolaje
Lichačova. Dne 13. března 1995 byl na schodišti svého domu zavražděn
Oleg Zverjev, předseda Svazu průmyslníků Ruska a generální ředitel
společnosti Interbaltik. Vrah dopaden nebyl. Policie tvrdí, že to byl
profesionál.
KDO V RUSKU ZABÍJÍ?
Na vraždy jsou najímáni vrahové z povolání ("killeři"
- název z angl.) Jsou to lidé, kteří v minulosti sloužili ve
speciálních vojenských nebo policejních jednotkách SSSR. Profesionál se
pozná podle toho, že vždy zanechává zbraň na místě zločinu, což mu
usnadňuje útěk. Killeři se dělí též na různé klany. Nejvíce žádaní jsou
vrahové, kteří mají již za sebou několikaletou službu jako důstojníci
speciálních policejních jednotek...
V Rusku se též školí skupiny
námezdních vrahů, absolutně mafii podřízených.
Výdělek za vraždu není veliký. Od několika set do několika tisíc dolarů.
Pouze ve zvláštních případech, za vraždu známého politika nebo
obchodníka mohou killeři vydělat více.
Během jednoho roku je v
Rusku zavražděno asi 25 tisíc lidí, což je na počet obyvatel přibližně 10x až 20x víc vražd než na
Západě. Každý pátý je zlikvidován nájemným vrahem...
Tomasz Sakiewicz, Gazeta Polska 1995, přel.: Jaroslav Kroupa, NECENZUROVANÉ NOVINY, číslo 14/1995 Soutěž
pro ty, kteří už ovládají siderické kyvadlo: 1. Otázka: Byl Boris
Berezovský ve svém politickém exilu v Londýně zavražden KGB? 2. Otázka: Vraždil žurnalista KGB Ilja
Žeguljov?
SLAVNÝ NÁVRAT ČEKISTŮ
- KTEŘÍ VE SKUTEČNOSTI
OD NÁS NIKDY NEODEŠLI
- DO NEJVYŠŠÍCH POZIC!!!
Grzegorz Górny, šéfredaktor polského časopisu Fronda
Motto:
Roubíček potká po delším čase Kohna: Tak co Kohn, koho budem volit?
No přece komunisty. To já vím, já taky,
ale poraděj mě - ve které straně!???!
Podle
mnoha sovětologů bývalý Sovětský svaz řídil „triumvirát“, který se
skládal z komunistické strany, bezpečnosti a armády. Všechny ostatní
instituce ve státě byly v podstatě podřízené některé z těchto tří sil.
Žádná z nich neměla absolutní moc a každá musela počítat s pozicí
ostatních dvou. Mezi KSSS, KGB a armádou se celou dobu vedla podzemní
válka o vliv ve státě, i když žádná ze zúčastněných sil nemohla ostatní
úplně vyřadit, protože by tím zničila celý politický systém, a tím
odsoudila i samu sebe k záhubě. Strana potřebovala represivní aparát a
ten zase neměl smysl bez ideologického odůvodnění strany. Naopak armáda,
kterou kontrolovala jak strana, tak i bezpečnost, celý systém
stabilizovala.
Roli
jazýčku na vahách a hlavního vůdce hry ve státě však vždy plnil KGB.
Když po Stalinově smrti došlo k posílení Berijova vlivu a vzniklo
nebezpečí, že KGB ovládne celou mocenskou sféru, uzavřely strana a
armáda spojenectví. Berija byl uvězněn a okamžitě zastřelen, zatímco na
ministerstvu vnitra proběhla velká čistka, při které bylo mučení a
masové popravy na denním pořádku.
O
několik let později zase nebývale vzrostl význam armády a jméno maršála
Žukova se začalo uvádět jako jméno potenciálního „ruského Bonaparta“.
Když byli z armády odsunuti straničtí političtí komisaři i příslušníci
zvláštních služeb, cítily se KSSS i KGB v ohrožení. A tak uzavřely
spojenectví, které příliš samostatnou armádu rychle zpacifikovalo.
Konec triumvirátu
Tento
stav věci – kolísavá rovnováha a rivalita mezi oněmi třemi centry –
trval do roku 1991. Tehdy ovšem jeden z hlavních hráčů definitivně ze
hry vypadl – nelítostný boj o moc mezi Jelcinem a Gorbačovem způsobil,
že KSSS přestala existovat. Znovu se sice později obrodila jako
Komunistická strana Ruska, ale bylo to již úplně jiné seskupení, jen
nevýrazný stín někdejší moci.
Z
dřívějších hráčů na hřišti zůstaly dvě síly – armáda a KGB. Pro armádu
to nebylo dobré období. V roce 1989 se sovětská armáda musela stáhnout z
Afghánistánu a uznat tak svou porážku. Krátce poté byly staženy ruské
vojenské základny ze zemí střední Evropy, a dokonce i z některých
postsovětských republik, například baltských států. První čečenská válka
skončila úplnou kompromitací ruské armády. Konec druhého čečenského
tažení je přes drtivou převahu moskevských sil v nedohlednu. Nedostatky
ruské armády nakonec obnažila katastrofa atomové ponorky Kursk,
která ukázala, že věčné ruské sny o vojenské supervelmoci patří zatím do
starého železa a bude nutné v tomto směru odvést ještě hodně práce...
Pro
KGB poslední desetiletí na rozdíl od armády vůbec nebylo nejhorší.
Zatímco armáda své základny v jiných zemích likvidovala, obě ruské tajné
služby, tedy KGB i vojenské GRU, si tam své agenty ponechaly i nadále.
Informace polského Úřadu na ochranu státu z roku 1995, podle kterých v
nejvyšším vedení současné polské parlamentní a vládní
sociálnědemokratické strany působí tři agenti KGB s krycími jmény Minim, Olin a Kat, nebyly nikdy dementovány. Kromě aféry Olin však nikdy nebyly veřejně odhaleny údaje o totožnosti těchto klíčových lidí.
Zároveň
jsou mnozí západní odborníci na tajné služby, například významná
analytička Amy Knightová z univerzity ve Washingtonu, přesvědčeni, že
moskevští špioni ani přes oficiálně ohlášené ukončení „studené války“ Moskvou se svojí
protizápadní činností nikdy ani na vteřinu nepřestali, ale na některých úsecích ji
dokonce ještě dále zintenzivnili. Příkladem může být třeba aktivita
Aldriche Hazena Amese – dlouholetého šéfa protisovětského oddělení
CIA,
ve skutečnosti však „krtka“ KGB přímo v centrále CIA, odhaleného až po
mnoha a mnoha letech jeho vysoce úspěšné činnosti teprvě v roce 1994,
aniž by to ovšem někoho na Západě sebeméně zneklidnilo, natož aby tajné
služby Západu přijaly taková opatření, aby se něco podobného už nemohlo
nikdy opakovat... Viz následující dlouhá série nevyvratitelných usvědčujících důkazů: PROTIZÁPADNÍ ŠPIONÁŽ MOSKVY A KAPITULANTSTVÍ ZÁPADNÍCH "ELIT" (1993 - 1994)
Vytvoření oligarchů
Tajné
služby si v (post) komunistické společnosti poradily mnohem lépe než
armáda, mimo jiné také proto, že onen přechod od komunismu k novému
systému samy připravovaly a provedly. Tento jev zevrubně popsal Vladimír
Bukovskij (GRU?), vystupující na Západě jako antikomunistický disident,
kterému Jelcin po neúspěšném janajevském puči prosovětských špiček
dovolil nahlédnout do tajných kremelských archivů a některé předem
vybrané dokumenty - poškozující konkurenční KGB a zejména kdysi
všemocnou komunistickou stranu, když o GRU tam nenajdeme ani slovo -
naskenovat a zveřejnit na Internetu.
Uvedené originální dokumenty a jejich anglické překlady jsou k disposici na V.Bukovsky/Soviet Archive webpage.
http://psi.ece.jhu.edu/~kaplan/IRUSS/BUK/GBARC/pdfs/sovter75/sovter75-e.html
Bukovskij viděl úřední materiály politbyra ÚV KSSS přikazující najít „prověřené soudruhy“, kteří by řídili průmyslová odvětví, a dokonce vyrazili na mezinárodní finanční trhy: „Vytipovali
několik ,důvěryhodných soudruhů‘ z KGB a z mladých lídrů Komsomolu,
uspořádali pro ně rychlé školení o finanční kázni a o fungování volného
trhu, načež jim svěřili část podniků a finančních institucí – jakoby do
vlastnictví. Když se podíváme blíže na takzvané byznysmeny, kteří se
tehdy z ničeho nic náhle objevili jak v Rusku, tak i ve všech ostatních zemích sovětského vojenského bloku Varšavské smlouvy,
pak snadno zjistíme, že všichni pocházeli buï z řad KGB, nebo z
nejlepších a nejspolehlivějších kádrů Komsomolu nebo něčeho podobného.“ říká Bukovskij Viz:
KDO
JSOU A JAK VZNIKLI ČEŠTÍ MILIARDÁŘI: ČESKÁ POST/PRE TOTALITNÍ
KRIMINÁLNÍ FINANČNÍ OLIGARCHIE A JÍ NADŘÍZENÉ RUSKÉ ZLOČINECKÉ TAJNÉ
SLUŽBY KGB/GRU!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005101101
JAK
U NÁS PRAVDA A LÁSKA ZVÍTĚZILA NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ: HITPARÁDA OPTICKY
NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH KOMUNISTICKÝCH A ESTÉBÁCKÝCH RUSKO-ČESKÝCH
VELKOKAPITALISTŮ!
MRAVNĚ-POLITICKÝ
PORTRÉT VYSOCE PROMINENTNÍHO RUSKO-UKRAJINSKO-SLOVENSKÉHO OKUPAČNÍHO
KOMUNISTY A PRIVATIZÁTORA ANDREJE "BUREŠE" BABIŠE (=KOMUNISTICKÉ GESTAPO
StB + RUSKÉ KGB + GRU!!!), PŘICHÁZEJÍCÍHO, ABY SVŮJ TRPÍCÍ ČESKÝ NÁROD
ZE ZLOČINNÝCH RUKOU VLASTIZRÁDNÉ RUSKO-ČESKÉ FÍZLOKRACIE StB/KGB/GRU
VLASTNÍMA ČISTÝMA RUKAMA JEDNOU PRO VŽDY NEZIŠTNĚ SPASIL!!! A PAK
TAKOVÉMU SPASITELI NA SLOVO NEVĚŘTE...))))))))) NOVÝM
"DEMOKRATICKÝM" PRESIDENTEM UKRAJINY BYL PO SVRŽENÉM DLOUHOLETÉM AGENTOVI RUSKÉHO
KGB JANUKOVIČOVI ZVOLEN SOVĚTSKÝ KOMUNISTA, VYSOKÝ FUNKCIONÁŘ KOMSOMOLU A SEDMÝ NEJVĚTŠÍ OLIGARCHA POROŠENKO, ZATÍM
STÁLE JEŠTĚ NESVRŽENÝ DLOUHOLETÝ AGENT RUSKÉHO KGB...!!!
JEJICH POLITICI A NOVINÁŘI KGB/GRU NÁM ŘEKLI, ŽE PRIVATIZACE MÁ ZNAMENAT
DEFINITIVNÍ PORÁŽKU KOMUNISMU,
NE DEFINITIVNÍ VÍTĚZSTVÍ KOMUNISTŮ,
DOBŘE ZAMASKOVANÝCH FÍZLŮ KGB/GRU! Viz:
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2013030017
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011090024
C) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011031903
D) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005101101
E) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009111705
F) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2012010032
G) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006040801
H) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005031102
I) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005031103
J) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005062501
K) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022703
L) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009111704
M) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005091301
Tímto
způsobem vznikla na ruské politické scéně i všude jinde v (post)
komunistických zemích nová síla – rudí oligarchové. I když dostali darem
v procesu podvodné privatizace do vlastnictví obrovský národní
majetek, který se stal po předchozím uloupení komunistickým státem a
okradení všech o všechno státním majetkem,
měli být i nadále poslušní komunistické straně a spravovat ho pro ni.
Když se však v Rusku i jinde komunistická strana rozpadla, zůstali s
obrovským kapitálem sami. Rozhodli se tedy udělat se pro sebe a začít
existovat jako reálný politický subjekt. Tato fáze vytváření "nových demokratických politických a
ekonomických kapitalistických elit" rukama komunistické strany a KGB je
zatím nejlépe zdokumentována na příkladu České a Slovenské republiky. Dále viz:
Grzegorz Górny, šéfredaktor polského časopisu Fronda: NA VÝCHOD HLEĎ!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005121701
Impérium KGB v protiútoku
Nadvláda
oligarchů však v Rusku netrvala dlouho, protože se ke slovu dostaly - díky svým
po generace budovaným posicím, kdy se udavačství dědilo a dědí z otce na syna a z matky na dceru - V RUSKU, STEJNĚ JAKO VE VŠECH OSTATNÍCH KOMUNISTICKÝCH ZEMÍCH - a díky dobře vycvičeným, zkušeným a všehoschopným kádrům i svým
nepředstavitelným finančním zdrojům - znovu tajné služby.
KGB nebyl nadarmo pokládán za nejmocnější tajnou službu na světě (před
zhroucením SSSR zaměstnával kolem čtyř set dvaceti tisíc lidí). Na
rozdíl od sovětského průmyslu, zemědělství či sektoru služeb, které
neměly naději v konkurenci se svými západními protějšky, se KGB pro
západní služby ukázal nejen jako konkurent náročný, ale až příliš často i naprosto nedostižný.
Proto
také - se svými vyškolenými kádry, specializovanými zejména na
společenskou sociotechniku, tedy na hlubokou masmediální a politickou manipulaci
lidskou společností - ruské tajné služby – již pod novou nálepkou FSB
(Federální bezpečnostní služba) – rychle získaly nazpět ztracené
pozice. Stačilo několik vyprovokovaných krizí a Jelcin se stal jejich
rukojmím. V
posledním období Jelcinovy vlády už byli třemi posledními premiéry pouze vysocí
důstojníci KGB: Jevgenij Primakov, Sergej Stěpašin a Vladimír Putin...
MRÁZ PŘICHÁZÍ Z KREMLU...!!! Máme se bát Putina?
Francoise THOM Francoise Thom je historička, přednášející na
pařížské Sorbonně. Je odbornicí na oblast bývalého Sovětského svazu, kde
strávila 4 roky studií. Je autorkou řady publikací na výše uvedené téma.
Z francouzského originálu přednášky Faut-il
avoir peur de Poutine?
Přeložila Michaela Freiová.
Jen zřídka bývá rozpor mezi
veřejným míněním a názorem odpovědných politiků tak velký, jako je tomu u
fenoménu Putin. Tento rozpor znamená, že veřejné mínění je citlivé na určité,
zvláště otřesné aspekty činnosti nového ruského dirigenta, jako je násilí
páchané každodenně v Čečensku. Odpovědní muži Západu se drží v diskusi
zpátky: Clintonova - Goreho administrativa je spokojená, že byl znovu uveden do chodu
proces odzbrojení, Evropané se nechávají přesvědčit o potřebě „bránit
evropskou civilizaci“ proti „extremismu“ a „terorismu“. Zapomínají příliš
rychle, že Putin je zkušený důstojník KGB
a že jednou z taktik, kterou KGB
vštěpuje svým důstojníkům, je umění projevovat před představiteli opačné
strany názory, které rádi slyší. Putinova rétorika
nevyjevuje o jeho osobnosti nic než obal. Ruského presidenta je
třeba soudit podle jeho činů.
NÁSTUP
Podívejme se nejprve, jak se dostal
na špici státu. Všechno má svůj počátek patrně v březnu 1999, kdy
Jevgenij Primakov (viz. NECENZUROVANÉ NOVINY 02/2000 „KDO CHCE VLÁDNOUT SVĚTU“,
strana 27-32, www.cibulka.cz) začal dávat najevo své presidentské ambice a vrhl na
scénu prostřednictvím generálního prokurátora Skuratova halasné korupční aféry,
které měly otřást jelcinovým kremelským klanem. Právě v tomto okamžiku jmenoval
president Boris Jelcin Vladimíra Putina do čela Bezpečnostní rady. Válka v Kosovu
mohla zdesateronásobit hrozbu, kterou v očích Kremlu představoval Primakov: něco
takového skutečně mohlo podnítit vlasteneckou vlnu, která se v zemi začala zvedat.
Navíc si Primakov snažil zajistit následnictví. V Kremlu vzklíčila myšlenka
vytrhnout Primakovovi z rukou řízení země, využít tohoto momentu a zorganizovat
následnictví konformnější se zájmy Rodiny. Tak se zrodila idea malé vítězné
války v Čečensku. Primakov byl zbaven jugoslávského dossier a pak odstaven. Čečenský
vpád do Dagestánu na začátku srpna 19991) byl zjevně výsledkem provokace: jak jinak lze vysvětlit, že ruské
oddíly střežící hranici mezi Dagestánem a Čečenskem byly staženy a umožnily
Čečencům volný průchod? A přece, tak jako často na Rusi, za jedním
komplotem se skrýval druhý. Iniciátoři dagestánského scénáře - Berezovskij a
ostatní členové Rodiny - stejně jako jejich čečenský protivník (a vědomý
spoluhráč) Basajev zcela určitě nepředpokládali skutečnou válku. Aféra měla
skončit dohodou a prosazením následníka přijatelného pro tento klan, např.
generála Lebedě. Ale scénář se zvrtl ve prospěch nového
centra moci, jež se tajně ustavilo během jara 1999 a zorganizovalo se kolem tvrdého
jádra z lidí z kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli FSB,
armádní rozvědky GRU2) a generálního štábu ruské armády.
9. srpna 1999 byl slabý předseda ruské vlády Sergej Stěpašin (viz. NN 02/2000
„KDO CHCE VLÁDNOUT SVĚTU“, strana 27-32), který krátce před tím vystřídal
ve funkci Jevgenije Primakova, nahrazen Vladimírem Putinem, proti čemuž nemohl
jelcinovský klan nic namítat, jelikož Putin účinně podporoval útoky na
generálního prokurátora Skuratova, vyšetřujícího kremelskou mafii.3) Jenže Putin potřeboval
skutečnou válku, ne jen simulovanou, jak se původně plánovalo. 9. a 13. září 1999, po zničení „vahábitských“ vesnic, otřásly
několika ruskými městy smrtící exploze. Bez nejmenšího důkazu z nich Putin obvinil
Čečence, přičemž sáhl k mluvě prokurátora Vyšinského: „Nelze je ani nazvat
zvířaty, a pokud to jsou zvířata, jsou postižena vzteklinou.“ Už v tomto
období se atentáty zdály podezřelé řadě pozorovatelů v Rusku i v cizině. Tím
spíše, že 22. září chytila FSB za ruku pachatele, který instaloval výbušniny v
budově v Rjazani.4) Putin ovšem tuto partii
vyhrál: 23. září se Rusko vrhlo do nové války proti Čečensku, tentokrát s
masivní podporou veřejného mínění rozžhaveného do běla. Díky své alianci s
armádou byl Putin během války neodstranitelný, i pro samého Jelcina nedotknutelný, a
už nepřestal surfovat na vlastenecké vlně. Primakovci nikdy nevyhráli bitvu o
sdělovací prostředky; a teï, během několika týdnů, byl
silný primakovsko - lužkovovský blok roztrhán na kusy útoky ORT, všemocného
mediálního řetězce Berezovského: Lužkov byl vyhlášen za
vraha a televize předvedla Primakova ochromeného houserem, zatímco Putin byl
prezentován jako jakýsi Bruce Willis na ruský způsob. Provládní strana,
kompletně sestavená teprve v září 1999, prudce stoupala v průzkumech
veřejného mínění, i když neměla sebemenší program kromě vyhlazení Čečenců a
odplaty vůči Západu. 18. prosince, během schůze bezpečnostních činitelů, si
už Putin mohl potěšeně mnout ruce: „SKUPINA DŮSTOJNÍKŮ
BEZPEČNOSTNÍ RADY BYLA TAJNĚ POVĚŘENA INFILTROVAT JISTOU ZLOČINECKOU ORGANISACI (TO
ZNAMENÁ RUSKOU VLÁDU) A SPLNILA TUTO PRVNÍ MISI ÚSPĚŠNĚ“. O několik dnů později ho Jelcin učinil svým nástupcem… Operace byla provedena s ohromující rozhodností, brutalitou a bez
skrupulí. Ti, kdo ji vykonali, prokázali mimořádný talent pro manipulaci veřejného
mínění (podle druhu publika se Putin opakovaně dokázal „prodat“ jako
neoandropovský čekista nebo jako nový Pinochet!) a zvláště - což je v
postkomunistickém Rusku novinka - pro bezchybnou disciplínu. To je třeba mít na
paměti, když se ptáme, co se dá od Putina očekávat.
RETRO-SOVĚTSKÝ PARFÉM Jakmile se Putin ocitl na vrcholu
státní moci, neztrácel čas. Krok za krokem podnikl v zemi tažení - metodickým,
by kamuflovaným způsobem. Prošpikoval
Kreml petrohradskými čekisty, až poté, co odstranil jejího
šéfa Borodina, dostal pod kontrolu i Hospodářskou správu; jde o
instituci klíčového významu, nebo distribuuje prebendy
poslancům a dalším vysokým státním funkcionářům a umožňuje
ovládat státní aparát. Na konci ledna už Putin vyměnil větší část presidentových reprezentantů v guberniích. Ti neváhali a přispěchali s úkony loajality vůči novému pánovi v
Kremlu. Guvernér regionu Tomsk šel tak daleko, že slíbil, že guvernéři
„zařídí, aby byl zvolen v prvním kole“.5) A Rada federace to skutečně vykonala. Navíc aliance
s komunisty z 18. ledna 2000 mu zajišuje kontrolu Dumy, o čemž
se Jelcinovi nikdy nesnilo. A armáda? Putin je pro vojáky velmi dobře přijatelný;
už obnovil vojensko-politickou výuku ve školách, povolal záložníky a zdvojnásobil rozpočet ministerstva obrany;
nenaslouchá hlasům, aby tolik nepopouštěl uzdu armádě. Svědectvím je dekret ze 7.
února 2000, který vrací funkce speciálním službám Federální bezpečnostní
rady, pověřeným kontrašpionáží v armádě; od nynějška mají tyto služby
„eliminovat negativní fenomény v armádě“. Tato formulace v komunistickém
ptydepe znamená obnovu sovětského stylu armádního dohledu s
jeho špiclovskými sítěmi a kvótami udání a zatčení.6)
Od června 1999 vytvořil Putin
uvnitř speciálních služeb sekce pověřené dohledem
nad tiskem. Ty mají zakládat materiály na
novináře, identifikovat jejich zdroje,
odhalovat jejich pseudonymy, nacházet jejich zdroje příjmů.
Zvláštní pozornosti se těší Internet:
ministerstvo vnitra neváhalo zorganizovat policejní šáru u majitele údajného
rebelantského hnízda. Zjevně se jelcinovská glasnos stane pouhou vzpomínkou:
17. ledna 2000 podepsal Putin dekret, který opravňuje 40 ministrů a aparátčíků
klasifikovat stupeň utajení informací podle vlastního uvážení. Funkcionáři
odpovědní za úniky informací budou postihováni.7)
Inteligence se vyvíjí masivně
pro - putinovským směrem, i když ne vždycky
spontánně: režisér Mark Zacharov například obdržel z Kremlu telefonát s výzvou,
aby přijal místo u Putina. Přijal je a na svou obranu uvádí, že chtěl zajistit
přežití svému divadlu. Ale velmi mnoho představitelů „tvůrčí inteligence“
je spíše šastných, že se vracejí staré dobré sovětské zvyky: jak odolat,
když je president ujišuje, že „jejich slova mají velký společenskopolitický
význam“ a když naříká nad tím, že nejsou „integrováni do systému státních
ocenění“ (ITAR-TASS 1. března 2000); a když to říká jim, kteří se cítili za
Jelcinova režimu tak zanedbáváni? Profesoři petrohradské university se sami
chopili pera, aby se dožadovali cenzury satirického televizního vysílání, které
přirovnali k informačním Kašpárkům, pod záminkou, že zpochybňuje prestiž šéfa
státu. To Putinovi umožnilo, aby se do věci vložil a zaujal pozici obhájce svobody
projevu, tak jako kdysi Stalin paternalisticky mírnil své nejhorlivější lokaje.
A samozřejmě nezapomeňme na
speciální služby policie. Putin zatím ještě neměl odvahu odstranit Rušajla,
ministra vnitra blízkého Berezovskému, ale - v souladu s osvědčenou komunistickou
byrokratickou taktikou - se jej už straní, odstraňuje jeho příznivce a provádí
čistku v centrálním aparátu ministerstva vnitra (MVD). Klíčové posty FSB (nová
ruská kontrarozvědka, nástupce KGB – boj proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli)
kontroluje klan čekistů, kteří vyrostli v Putinových stopách. Uvnitř FSB navíc,
tehdy ještě prozatímní president, vytvořil nové ředitelství pověřené propagandou. Současně vytvořil ozbrojené rameno FSB, Středisko zvláštního
poslání, a posílil Ředitelství vnitřní bezpečnosti, které dohlíží
na důstojníky FSB: ti k němu nejsou vždycky loajální a on to
ví.8) Oživil praktiky 5. správy KGB
neblahé paměti (tento organismus byl pověřen persekucí disidentů); nařídil FSB nasadit buňky do politických stran, zařadit špicly do doprovodu politických
osobností a zintenzivnit verbování novinářů. Vedle masivního
sovětského dědictví Putin používá také nové,
postkomunistické nástroje: armádu finančních úředníků o 32 000 osobách, kterou
lze po libosti vypustit proti všem potenciálním politickým odpůrcům. 6. ledna 2000 (tedy šest dní po převzetí moci) získal „Fisk“ (a sedm
dalších speciálních služeb včetně tajné presidentské služby a tajné služby
Parlamentu) právo umísovat odposlouchávání a kontrolovat elektronickou poštu.
Putin se také chystá vytvořit novou super-policii, pověřenou „bojem proti korupci
na nejvyšších místech“. MVD (ministerstvo vnitra) bylo mj. pověřeno
zajišovat „vhodně“ volební kampaň a dohlížet na
ideologii různých kandidátů; přestupníci jsou předáváni
soudu. Volební komise na všech úrovních vyjádřily spontánně
své přání přijmout do svých řad reprezentanty tohoto ministerstva a úřady mají
povinnost tomuto požadavku vyhovět.9)
CO LZE OD PUTINA OČEKÁVAT?
Putinovi přívrženci v Rusku i na Západě
vyčerpávají svou výřečnost na to, aby přesvědčovali své zneklidněné
posluchače, že Putinova kágébácká minulost nebude mít žádný význam. Naopak:
jeho formace v KGB mu vštípila pragmatismus a šíři pohledu, kterou aparátčíci
postsovětského období neznají. Tento optimismus je proto třeba mírnit. Putin šel
nabídnout své služby KGB ve věku 17 let. Tak ranné rozhodnutí vstoupit do
organizace, o níž všichni lidé v SSSR věděli, že je kriminální povahy, vyjevuje
vzácnou vůli k moci u adolescenta, který se nevyznačoval žádným zvláštním
nadáním. Jaké jsou skutečné duchovní a morální základy, charakteristické pro
čekistické prostředí? Stačí strčit nos do archivů KGB, aby se mýtus pragmatismu
rozptýlil: tento organismus byl nejobskurantnější a ještě zkamenělejší, než
komunistické ptydepe různých oddělení Ústředního výboru.
Putinova minulost je převelice
důležitá, ale ne pro ty důvody, které uvádějí apologeti KGB. Čekistická mentalita se u něho projevuje absolutní
vírou v manipulaci: „JSOU TŘI ZPŮSOBY JAK JEDNAT S LIDMI“,
řekl jednou laškovným tónem: „ZPĚV, VODKA A HROZBA
VRAŽDOU“.10) Z toho vyplývá, že neváhá postavit se do čela boje proti korupci poté, co obsadil klíčová
místa ve dvou organizacích, jež patří k nejproslulejším mafiánským strukturám v
celém Rusku; na petrohradské radnici a v Hospodářské správě Kremlu; ukazuje to, jak účinně uvedl do praxe tuto filosofii a uměl
zavřít ústa novinářům: SLOVO PRO NĚJ NEVYJADŘUJE MYŠLENKY NEBO CITY, ALE JE
ČISTĚ JEN NÁSTROJEM MANIPULACE DRUHÝCH. Tak se vysvětluje
jeden z putinovských paradoxů, který šokuje pozorovatele - totiž jeho schopnost říci jeden den jednu věc a za pár dní její naprostý
opak.11) Reformátoři
i komunisté v Rusku jsou tím zmateni: každý z obou táborů si představuje, že
může Putina získat, horlivě podporuje „dobrého“ Putina proti neblahým vlivům
opačného tábora. Připomeňme si, že jsou to přesně ty metody, jichž užíval
Stalin, aby udržel svou tyranii.
Ze své čekistické praxe
si Putin odnesl HLUBOKÉ POHRDÁNÍ LIDMI, jež Západ pokládá za pragmatismus. Tento člověk, který na Nový rok rozdává svým
oddílům v Čečensku lovecké nože, ujišuje, že chce vštípit Čečencům
„krásu a dobro“. Ten, kdo vědomě dal ruským
politikům právo vyjadřovat se v jazyce sebranky, vytváří s velkou vlasteneckou
fanfárou orgán pověřený hájit čistotu ruského jazyka ohroženého ...
anglikanismy!12) Ten, kdo PRONESL PŘÍPITEK NA STALINOVU POČEST (!!!),
předstírá obdiv ke Galině Starovojtovové, jedné z nejrespektovanějších osobností
demokratického hnutí, jež byla zavražděna. Člověk, který velebí dobrovolníky pro
jejich „morální hodnoty“, prohlásil: „Podstatný je účel, a prostředky,
které k němu vedou, jsou jen málo důležité.“13) Ze své minulosti u KGB si Putin rovněž odnesl paranoidní pohled na
mezinárodní vztahy: právě s ním se vrací klasická sovětská distance mezi
„nimi“ a „námi“, leninistický amalgám politických odpůrců a „zrádců“14), koncepce jediné Rusi, jež čelí „nepřátelskému
okolí“15),
přesvědčení, že platí jen politika síly, což se týká i vztahu
k demokratickému Západu.
O Putinových vládních projektech
se ví málo. Jeho asistenti vysvětlují, že detailní
program by byl vystaven kritice, a Rusové jsou - podle nich - „unaveni konfrontací“.
To, co potřebují, jsou „společné hodnoty, které dávají přednost rozvoji státu a
mocnému duchu národa“.16) Je třeba „formovat v Rusku ducha jednotného vedení“ (otevřený dopis z 26. února 2000). Příval
putinovských formulací nevylučuje občas temné souvislosti: tak totiž podle něho je
i čečenská válka „důležitým krokem k suverenitě práva“; ale „je to jen
první krok, po němž přijdou další“.17) A Putin říká cokoli, o lekcích ze sovětské
tragédie desítek milionů povražděných příliš nepřemýšlí, protože to by nemohl prohlásit: „Čím silnější
je stát, tím svobodnější je člověk“18), ani by nemohl vypustit ze svých -
údajně právnických - úst tuto perlu: „Moc státu a moc justičních orgánů
představují jednotný mechanismus“.19) Rusové sní o „jednotě“ a o
„konsolidaci“ a Putin určuje, že Rusové
zjevně nemají právo na příliš velký počet politických stran. Vypadá to spíše tak, že by prozatímní president dával přednost systému
dvou stran: nejraději by viděl, aby politickou scénu okupovala
jeho strana, „Jednota“, a komunisté. Pokud jde o program, jsou tyto dvě skupiny
stěží rozeznatelné jedna od druhé, takže lze pochybovat,
zda by se jednalo o dvoustranický systém anglosaského typu; spíše by to přineslo obnovení jednoty strany a státu.20)
Můžeme věštit budoucnost Ruska
sledováním balónků, jež v poslední době vypustil tisk, protože ty naznačují
směr větru a možná vyjevují obrysy onoho „silného státu“, který Putin
slibuje vybudovat. „Iniciativy mas“ odhalují více než návrhy presidentského
kandidáta. 26. února 2000 adresovala skupina guvernérů prozatímnímu presidentovi
otevřený dopis, v němž navrhuje ustavit sedmileté funkční období presidenta,
volit presidenta nepřímo, tedy ne už občany, ale znormalisovaným parlamentem,
nahradit Radu federace poradní Radou státu a volit Dumu většinovým
systémem, který si vynutí přechod na systém dvou parlamentních politických stran.
Současně tato skupina navrhuje odstranit volbu guvernérů a přeskupit regiony
Ruské federace, čímž by se podařilo potlačit
národní republiky. Pokud jde o sedmileté období, dal se už
Putin slyšet, že by tomuto návrhu přál. Pokud jde o guvernéry, ponechal by jejich
volitelnost, ale zbavil by je podstatné části moci, kterou by přenesl na
presidentské reprezentanty (byl by to ekvivalent druhých tajemníků za sovětské éry).
Co se týče ekonomiky, zdůrazňují optimisté liberalismus putinovského
„think-tanku“, vedeného Germanem Grefem21);
pesimisté zvažují skutečnost, že Oddělení hospodářské kontrarozvědky
Bezpečnostní rady upravovalo hospodářský program příští vlády a že velká
témata, jež tento orgán sleduje, Putin opakuje.22) Pokud jde o sociální záležitosti, bude Putin nejspíš také
upřednostňovat vojensko-čekistické metody;
tak nedávné rozhodnutí vlády vyzývá vojenské jednotky, aby „adoptovaly“ malé
sirotky nebo děti svobodných matek už ve 14 letech.23)
Z četby Putinových textů je
jasné, že přeje-li si prosperitu Ruska, není to ani
tak proto, aby se ruským občanům dobře dařilo, ale spíše proto, že bosé
obyvatelstvo by nemohlo vybudovat supervelmoc (viz.
NN 02/2000 „KDO CHCE VLÁDNOUT SVĚTU“, strana 27-32); navrhuje-li návrat k
„morálním hodnotám“, pak proto, že jsou - podle něho - „základnou
patriotismu“. Tyto jeho texty působí zneklidňujícím dojmem autoritářství.
Jediný ekonomický návrh, který se vynořuje z manifestu z 26. února 2000, je
vyhotovení inventáře státních zdrojů! Oblíbený Leninův slogan
„inventarizace a kontrola“ přichází, jak se zdá, znovu ke slovu.
Bezprostřední cíl Putinovy
zahraniční politiky je jasný: v prvním tahu obnovit Sovětský svaz a současně si zajistit pasivitu Západu i - proč ne - jeho hospodářskou pomoc. V listopadu 1999 Putin
prohlásil, že „strategické zájmy Ruska zahrnují regiony na
jih od Ruska i oblasti Baltu“. Ve svém programu z 26. února 2000 vyhlašuje, že slabé prostředky
Ruska nijak nepřekážejí tomu, aby se země pustila do „vnější politické expanze
v pozitivním smyslu toho slova“. 1. prosince 1999 přijala
Duma v prvním čtení návrh zákona, nazvaný „Podmínky soudržnosti Ruské
federace a vytvoření nového územního útvaru uvnitř této Federace“. Tento
zákon nejen nařizuje nové propojení „subjektů“ federace, ale počítá i s možným začleněním cizích států nebo území patřících
těmto státům do této federace (článek 4).24) Nová bezpečnostní doktrína Ruska říká, že
bude „chránit práva Rusů v cizině prostředky politickými, hospodářskými I
JINÝMI“. Díky tomuto návrhu, který Duma 17. května 1999 přijala, tento zákon
formuluje oficiální politiku vůči Rusům v cizině. Podle
zákona RUSKO MŮŽE OPATŘIT SVÝM OBČANŮM V CIZINĚ PROSTŘEDKY K USTAVENÍ
MÍSTNÍ SPRÁVY.25)
Další významný detail: Putin navrhuje speciálním státním službám CEI, aby se
sjednotily pod střechou Bezpečnostní rady a vytvořily „zaatou pěst“,
samozřejmě pod záminkou „boje proti terorismu“. Vytvoření tohoto
„antiteroristického centra“ se předpokládalo v květnu 2000.26) Ze souboru uvedených prvků LZE
PŘEDPOVĚDĚT POLITIKU AKTIVNÍ SUBVERZE VŮČI STÁTŮM „BLÍZKÉ CIZINY“,
kamuflované jako boj vnitřních frakcí, např. odvetou ruských menšin, jež si činí
nárok na „právo na sebeurčení“.
Tento „PŘEDNÍ CÍL“ - abychom užili oblíbenou
terminologii pana Putina - se vysvětluje novou interpretací mezinárodních vztahů
ruskými elitami. Ty si začínají uvědomovat sterilitu a kontraproduktivnost svého
otevřeného rétorického antagonismu vůči Západu. Začínají pomalu chápat, že ve
své geopolitické zaslepenosti přehlédly důležitost fenoménu globalizace a
„nového světového řádu“.27) Vliv zvláštních služeb na zahraniční politiku, na něž se Putin patrně
orientuje, je evidentní. Udržuje ho neustálé vědomí
slabosti Ruska a nutnosti vyhnout se pádu do náruče Spojených států jako jejich
spojenec. Odtud plyne ona přednostní volba nepřímých
prostředků: raději diskrétně stavět Evropu a Čínu proti Washingtonu a zůstávat v
zákulisí, než se pouštět do marných veřejných výzev k „multipolaritě“.28)
Rusko musí konstruovat „strategickou unii s Eurasií a přenechat nebezpečnější
úlohu konkurenta Spojených států silnějším zemím...
Celý boj za „národní zájmy
Ruska“ nemůže být jiný než skrytý... RUSKO SE MUSÍ DRŽET SKRYTÉHO ODPORU a
oponovat ‚agresorovi‘ TAK, ABY NEZAHLÉDL JEHO RUKU ZA PŘEKÁŽKAMI, NA NĚŽ
NARÁŽÍ.“29) RUSKO SE TEDY ORIENTUJE NA POLITIKU ZÁLUDNÉ OPOSICE VŮČI ZÁPADU A
STŘEŽÍ SE ODHALENÍ, JEŽ BY VYPROVOKOVALO ORGANISOVANOU REAKCI A EKONOMICKÉ SANKCE.
Rozchod s primakovským dědictvím
je spíše zdánlivý, ne tak skutečný. Oživují
se pouta se starými sovětskými klienty. Rusko podepisuje 10. února 2000 smlouvu se
Severní Koreou, jež nahrazuje smlouvu z roku 1961 a je odpovědí na americký projekt
TMD (Theatre Missile Defense) proti nukleární hrozbě ze strany Severní Koreje. Den po
návštěvě ruského ministra zahraničí oznamuje Pchongjang, že oživí svůj
vojenský nukleární program, pokud se Spojené státy rozhodnou revidovat smlouvu ABM z
roku 1972. Žirinovskij30) 7. února prohlašuje, že obdrží od Saddáma Husseina práva
pro ruská plavidla kotvit na iráckých námořních základnách. V téže době se
Vietnam, který se odvrací od reforem, přibližuje Rusku, s nímž uzavírá
„strategické partnerství“ vyhlášené 14. února 2000 během návštěvy ruského
ministra zahraničí Ivanova v Hanoji. Ruské námořní jednotky se budou moci vrátit na
základny v Sam Ranh31) a v Sýrii. V obavě, že navrácení
Kurilských ostrovů, jež slíbil Jelcin, by posílilo pozici Japonska vůči Pekingu a
usnadnilo jeho alianci s Washingtonem, dává Moskva Tokiu najevo, aby nepočítalo s
ústupky Ruska v této oblasti.32)
Už od loňska reaktivovalo Rusko
prodej zbraní, a to starým zákazníkům SSSR. V červenci 1999, v okamžiku, kdy Izrael
zahájil mírová jednání s Damaškem poté, co naléhavě žádal Moskvu o
zprostředkování, prodává Rusko Sýrii - za 1,25 miliardy dolarů - letadla MiG-29,
SU-27, tanky T-80 a protivzdušné rakety S-300. Írán a Spojené arabské emiráty
pomohly tuto smlouvu financovat - za moskevské asistence. Současně Rusko podepisuje
smlouvu s Irákem ve výši 160 milionů dolarů na posílení jeho protivzdušné obrany.
Dodává Indii bombardéry Tu-22, bitevní letadla, rakety a ponorky. Obnovuje dodávky
zbraní marxistickému režimu v Angole. V říjnu 1999 se konají první čínsko-ruské
manévry.33) První cizinec, s nímž se Putin ještě jako prozatímní president setkal,
byl čínský ministr obrany. „Kreml se rozhodl učinit maximum pro to, aby se Čína
stala vojenskou mocností první třídy“.34) Rusko významně zásobilo Čínu
torpédoborci vybavenými raketami SSN-22, schopnými zasáhnout americká letiště.
To všechno Putinovi nijak nebrání
v tom, že POKRAČUJE VE STARÉM SOVĚTSKÉM
PROJEKTU: ROZBITÍ NATO ROZDMÝCHÁVÁNÍM NESHOD MEZI WASHINGTONEM A EVROPANY, TLAKEM NA
EVROPU, ABY SE VZDALA VAZBY NA SPOJENÉ STÁTY ve prospěch politiky konformnější
přáním Kremlu a POVZBUZOVÁNÍ AMERICKÝCH OBAV O BUDOUCNOST ATLANTICKÉ ALIANCE. Moskva se rozhodla tlačit na dva neuralgické body:
Kosovo a americký projekt protiraketové obrany. 30. prosince
1999 Miloševič prohlašuje, že si Srbsko podrží kontrolu nad Kosovem. Jeho
generálové ohlašují na letošní červen návrat „srbských oddílů“ v souladu se
smlouvou z 9. června 1999 mezi NATO a Bělehradem. A toto přitvrzení ze strany
Bělehradu následovalo po návštěvě ruského ministra obrany Sergejeva v Jugoslávii
23. prosince 1999 - po návštěvě, při níž se diskutovaly dodávky jugoslávské
armádě: šlo o nové protivzdušné rakety a letouny SU-27 a MiG-29. Ruští vojenští
představitelé neskrývají svůj úmysl „vybudovat u Prištiny vojenskou základnu“.35) Tutéž návnadu sblížení s NATO, naznačenou v
únoru, lze vysvětit vůlí Moskvy využít do krajnosti odpor
Evropanů vůči americkému rozhodnutí revidovat smlouvu ABM. Tváří-li se Moskva, že
chce oživit vztahy s NATO, pak proto, že DOUFÁ VE ZDŮRAZNĚNÍ SVÁRU. V očích ruských elit totiž samotná americká
přítomnost na evropském kontinentě brání pohlcení západní Evropy ruským
horizontem. Tento pohled, který je plně v sovětské tradici,
vyjevuje jedna Putinova poznámka ke Clintonovi, pronesená loni v listopadu: „Vy máte
severní Ameriku a jižní Ameriku, vy máte Afriku a Asii. MOHLI
BYSTE NÁM NECHAT ALESPOŇ EVROPU.“36) Tak jako v případě „blízké ciziny“, energetická
závislost Evropanů na Rusku má zajistit jejich povolnost.
Tímto DŮRAZEM NA REINTEGRACI STARÉHO SOVĚTSKÉHO IMPERIA POD HEGEMONII MOSKVY a na oživení euroasijského projektu chce putinovská ekipa dát geopolitickou odpověï na
problém globalizace. Bere ale přitom do úvahy dopady, jež
bude mít na Rusko pojem „nového světového řádu“,
formulovaný presidentem Bushem po operaci „Pouštní bouře“: podle tohoto pojmu se
mezinárodní společenství automaticky postaví proti těm, kdo porušují světový
pořádek, proti jakýmkoli agresorům - a jsou to staří spojenci nebo odpůrci. Ruské elity si vyvodily závěr z války v Kosovu: NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
JE OVLÁDAT INFORMACE. Všecko v posledku spočívá na
„komunikaci“ (viz. NN 17/2000: „III. SVĚTOVÁ VÁLKA O
VĚDOMÍ LIDÍ UŽ DÁVNO ZAČALA“, strana 17 – 23). Právě
proto bylo nutné, aby se Rusko prezentovalo jako obě agrese
ještě předtím, než obnovilo válku v Čečensku: proto umožnilo vpád do Dagestánu
a tzv. čečenské atentáty v Rusku. Dnes Putinova ekipa,
osmělená vnitřním úspěchem své propagandy, ROZJÍŽDÍ
VELKOU OPERACI VYLEPŠENÍ OBRAZU RUSKA V ZAHRANIČÍ.37) Konstatujeme už první efekty této kampaně. Moskevská propaganda, odlehčená o marx-leninský balast, ale stále
disponující starými sítěmi a technikami sovětského vlivu, slibuje velký úspěch.
Co dělat - tváří v tvář Putinovu Rusku?
Tento člověk, který
vybudoval svůj politický vzestup na nenávisti a na výzvách k vyvraždění jednoho
celého národa, má šanci ukovat nástroje totální moci.
Podaří se mu skutečně vydobýt diktátorský stát, jehož
kostru rozeznáváme už po několika měsících vlády? V
Rusku už mnoho iniciativ skončilo v písku. Někteří Jelcinovi oblíbenci už
zkoušeli - nicméně marně - „obnovit vertikálu moci“.38) Nelze také zapomínat na nesmírnou ruskou netečnost, která je pro
putinovský projekt nebezpečnější než nějaká - nepravděpodobná - aktivní opozice.
Putin má ovšem jisté „kvality“, jež z něho mohou učinit diktátora tak
byrokratického státu, jakým Rusko je. Umí usilovně pracovat, umí se soustředit na
detaily, má talent manipulovat, rozhodovat, předstírat, vyniká obojakostí a
brutalitou i nezbytnou vůlí k moci. Stačí, když jeho voluntaristický přístup
probudí hořkost z nějakého vnitřního plánu, a už bude v
pokušení ji kompenzovat politickou agresí navenek: pro ruské dirigenty bylo často
snazší rozsévat bouři venku než vládnout doma. To vše
vyvolává obavy, že Putin po svém bleskovém vzestupu může být rychle zatracen.
Uvažme, že přinejmenším na Západě může narazit na opozici, která se nenajde v
Rusku. Nicméně cesta appeasementu, na kterou se - jak se zdá -
vrhají odpovědní lidé Západu, MŮŽE POUZE A JEDINĚ POVZBUDIT DALŠÍ ZLOČINY.
Evropa by neměla tolerovat nestydatost ruských vůdců, kteří využívají její
jméno, aby zdůvodnili zločiny páchané proti čečenskému lidu. Putinovské úlety
vyžadují bdělou odpověï, pevnou a SLADĚNOU odpověï Západu. V žádném okamžiku,
a zejména na začátku, NELZE PŘIPUSTIT, ABY SI MOSKVA MYSLELA, ŽE POLITIKA SÍLY SE
JÍ VYPLATÍ VÍC NEŽ POLITIKA SPOLUPRÁCE. A přesto se v ruských záležitostech
Západ stále nechává ukolébávat iluzemi jen proto, aby se vyhnul realitě, která je
stále znepokojivější. Francoise Thom, 1999/2000
Poznámky:
1) První fáze čečenské války začala
obsazením několika dagestánských vesnic Basajevovými lidmi. Ruské oddíly je klidně
nechaly projít do Čečenska, navzdory potyčkám, které se tu odehrály o několik dní
dříve, a navzdory hlášení FSB, jež 5. srpna 1999 upozorňovala na akutní
nebezpečí vzbouřenecké ofenzívy. První ruská reakce byla nepřiměřená a málo
účinná. Premiér Stěpašin chtěl svěřit operaci jen ministerstvu vnitra. Armáda
zasáhla až později, když Putin nahradil Stěpašina.
2) Vojenská výzvědná služba.
3) Kremelský klan vyvinul na jaře 1999 velkou
snahu, aby se zbavil prokurátora Skuratova, který se už od poloviny ledna příliš
zajímal o různé aféry příslušníků okruhu blízkého presidentu Jelcinovi, jako
byla slavná aféra Mabetexu. Prokurátor učinil kompromis, jelikož televize šířila
kazetu, jež ho předváděla v nejprostším úboru mezi dvěma dámami lehkých mravů.
Operaci k neutralizování prokurátora svěřil Kreml Putinovi.
4) FSB v tísni uvedla, že se jednalo o cvičení a
že pytle s modrým práškem, instalované jejími lidmi, obsahovaly cukr. Současně
šetření britského „Observeru“ a ruských žurnalistů však ukázalo, že modrý
prášek byl patrně hexogen a že pytle byly opatřeny detonátory. Novaja Gazeta 13.3.2000,
The Observer 12.3.2000.
5) Nězavisimaja Gazeta, 19.2.2000.
6) Moscow Times, 19.2.2000.
7) www.gazeta.ru, 2.2.2000; New York Times,
29.2.2000.
8) Zavtra, č. 7, 15.2.2000. Též www.flb.ru
(Sergej Lužnikov - Sergej Sokolov: „How Long To Wait for a Putingate?“)
9) www.gazeta.ru, 25.2.2000.
10) Soveršenno Sekretno, č. 2, 2000, s. 4.
11) 11. února prohlásil Putin v Krasnodaru:
„Většina podniků je v rukou neschopných vlastníků a stát by měl zásahnout.“
18. února prohlásil v Irkutsku: „Je neúnosné, aby stát jeden den garantoval právo
na vlastnictví a pak inicioval redistribuci tohoto vlastnictví.“
12) Moscow Times, 18.2.2000.
13) Nězavisimaja Gazeta, 26.2.2000.
14) Během volební kampaně loni na podzim kritici války v Čečensku byli prohlašováni za agenty v cizím žoldu. Během volební
kampaně v únoru 2000 (nebo toho, co se konalo místo ní), bylo věnováno mnoho
prostoru temným „komplotům“, jež ohrožovaly život prozatímního presidenta. Jeho
zavraždění nepřipravovali jen Čečenci, jak ujišovali lidé blízcí Kremlu:
nepřátelé se hemžili všude. Toto uměle vyvolané „napětí“ sloužilo k tomu, aby se zakryla
prázdnota putinovského programu.
15) Putin prohlásil před ruskými posluchaři:
„My žijeme na východě, ne na západě. My máme právo rozhodnout, co chceme, co jsou
úvěry, za které bychom si mohli kupovat lízátka, pokud bychom dovolili, aby bylo
anektováno naše území od Černého moře ke Kaspickému moři.“ (The New Republic,
29.11.1999). Což mu nijak nepřekáží, aby představitelům druhé strany netvrdil, že
„Rusko je částí Západu“ (IHT, 28.2.2000).
16) Projev z 27. února.
17) Tamtéž.
18) Tamtéž.
19) Nězavisimaja Gazeta, 25.2.2000.
20) Na zakládajícím kongresu
strany „Jednota“ prohlásil šéf strany S.Š...., že moc státu „by se měla nakonec stát mocí strany“. Když vysvětloval jednomu žurnalistovi, proč se setkání
konalo v Kongresovém paláci, který byl kdysi sídlem KS SSSR, učinil Š.... výmluvnou
poznámku: „Proč se Němci vrátili do Reichstagu? Protože Reichstag byl historickým
sídlem moci, byl sídlem řízení země.“ (www.gazeta.ru, 28.2.2000; Moscow
Times, 29.2.2000).
21) Jednalo se o „Centrum strategického plánování“, vytvořené v prosinci 1999. Toto centrum je v zásadě pověřeno
vypracováváním vnitřní i zahraniční politiky příštího ruského presidenta, i
když jeho skutečný vliv na Putina nebyl prokázán.
22) www.polit.ru, 2.2.2000.
23) Viz Maša Gessen: „Lockstep tu Putin’s New
Military Order“, New York Times, 29.2.2000.
24) www.gazeta.ru, 25.2.2000.
25) RFE/RL, 20.5.1999.
26) Putin zdůvodňoval přední
postavení FSB před ministry vnitra států SNS tím, že KGB bylo vytvořeno všemi
republikami SSSR, a je tedy přirozené, že zemím
SNS by měla sloužit následnická organizace KGB, tedy FSB. Ta může formovat kádry speciálních služeb SNS a poskytovat jim zbraňové
vybavení (www.gazeta.ru, 11.3.2000; Segodňa, 10.3.2000).
27) Viz podrobnou analýzu Viktora Jasmanna „Rusko
mezi geopolitikou a globalizací, RFE/RL, 14.3.2000.
28) Viz Georgij Kunadze: „Russia Pursues New
Foreign Policy“, The Jomiuri Šimbun/Daily Jomiuri, 14.3.2000: „Aplikace
doktríny multipolarity, uplatňovaná Jelcinovou administrativou, vedla ke katastrofě. Ve
jménu této doktríny si Rusko vytvořilo ambice na statut dědické supervelmoci a
odmítá stávající svět tím, že zahajuje protizápadní křížové tažení.“
29) Michail Děljagin: „Kto posejet vjetěr, tot
požnět burju“, Moskva, č. 9, 1999.
30) Žirinovskij byl opakovaně pověřován Dumou
jednáním s Irákem.
31) Ruský nárok na základnu v Sam Ranh vyprší v
roce 2004. Rusko hodlá jednat o jeho prodloužení výměnou za vymazání vietnamského
dluhu. Viz www.stratfor.com, „Washington, Moscow and Beijing covet Vietnam’s
ports“, 16.3.2000.
32) Zavtra, č. 7, 15.2.2000.
33) Damir Džamaldinov: „Velikuju kitajskuju
stěnu zaščiščat naši SU-27“ (www.deadline.ru, 1.3.2000).
34) Nězavisimaja Gazeta, 15.1.2000.
35) Aleksej Smirnov: „Kosovo bude ruské“, www.gazeta.ru,
18.3.2000: „Významná ruská vojenská přítomnost od nynějška zabrání silám
NATO napadnout Bělehrad“.
36) Citováno z: André Fontaine: „Proč Západ
trpí Putina“, Le Monde, 20.3.2000.
37) Segodňa, 10.3.2000.
38) To byl případ Jelcinova dlouholetého
tělesného strážce Koržakova, který údajně dosazoval k moci „silové ministry“,
jak se v Rusku tvrdívá. Jeho moc byla neutralizována Čubajsem, který současně
zopakoval plán Jelcinova volebního vítězství v roce 1996. NECENZUROVANÉ NOVINY číslo 1/2001
"NOVÉ DEMOKRATICKÉ RUSKO" STARÉHO KGB SE PŘEDSTAVUJE:
Ruský prezident Vladimír Putin
čelí obvinění z podpory
zločinců!
NEW YORK/MOSKVA - Němečtí šéfové rusko-německé firmy
SPAG jsou vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz. Členem dozorčí rady přitom
byl od samého počátku nynější ruský prezident. Podivné kontakty ruského
prezidenta Vladimira Putina s firmami spojenými s organizovaným zločinem se
již v roce 2000 staly důvodem, proč Washington prosadil zařazení Ruska na černý
seznam států napojených na praní špinavých peněz.
Jde o další ze
série odhalení, které pronásledují Putina od okamžiku, kdy po roce 1991 začal
řídit zahraniční ekonomické aktivity Petrohradu, v éře později záhadně zavražděného starosty Anatolije
Sobčaka. S odvoláním na vysokého představitele administrativy bývalého
prezidenta Billa Clintona to tvrdí poslední číslo amerického časopisu Newsweek.
Nynější
prezident v té době inicioval, případně schvaloval projekty, které pak
realizovaly firmy spojené s organizovaným zločinem. Putin se stal Sobčakovým
pomocníkem především díky tomu, že byl přímo spojen s tajnou službou FSB a dalšími
strukturami, které byly nástupkyněmi sovětské KGB. "Potřebuji pomocníka. Já se
dokonce bojím vycházet z kanceláře. Vůbec nevím, co jsou všichni tito
lidé zač," postěžoval si tehdy starosta na až příliš aktivní "nové
Rusy", byznysmeny ruského státního i nestátního organizovaného zločinu.
Německá stopa vede do
Kremlu
Jednou z Putinových zásluh o rozvoj rodného
města se stalo spojení s německými podnikateli - důstojníky východoněmeckého komunistického Gestapa Stasi. Známé Dresdner Bank například
pomáhal zajistit kanceláře v budově bývalého německého velvyslanectví. V
dalších případech aktivní Sobčakův zástupce dohodl odprodej nemovitostí v rámci
privatizace městského majetku.
Podle údajů
polského listu Rzeczpospolita se do paměti zapsal především "prodej" hotelů
Astoria a Europa. Největší problémy však působilo a dosud ruskému prezidentovi působí
spojení s německo-ruskou firmou SPAG...
Spoluzakladatel této firmy, se kterým dojednal nesčetně obchodů,
německý právník Rudolf Ritter, je právě nyní vyšetřován v lichtenštejnskou a
rakouskou prokuraturou. Obviněn je z praní špinavých peněz - v tom nejméně
jednoho milionu dolarů pro kolumbijský drogový kartel. Newsweek, podobně jako o
něco dříve italský list La Repubblica, tvrdí, že Putin byl členem dozorčí rady
SPAG. Figurovat v ní měl dokonce až do 7. května 2000 - tedy do své prezidentské
inaugurace. Mluvčí Kremlu to ovšem jako vždy kategoricky popírají, aniž svoje tvrzení podpírají jediným důkazem. Proti
Putinovi navíc svědčí jeho úzké vztahy s vysoce aktivním činitelem SPAG, jistým
Vladimirem Smirnovem. Toho si dokonce později vzal i do hospodářské správy
své prezidentské administrace.
Věrné přátelství protizápadního špiona,
byznysmena z pračky špinavých peněz a nefalšovaného velkého ruského mafiána...
Podivné
spojení Vladimirů, komunistického špiona a (post) komunistického "podnikatele", dovršil kontakt s třetím
mafiánem Vladimirem Barsukovem (Kumarinem). Ten byl velkým bossem petrohradských
kasin a restaurací a je pokládán za hlavu tzv. tambovské mafie. Důvěryhodné
ruské zdroje potvrdily, že Putin a Smirnov jsou do dnešního dne spolumajiteli
luxusního "městečka" víkendových rezidencí ruských i zahraničních boháčů u
Petrohradu.
Informace
západních novinářů kupodivu nechaly většinu ruských politiků a masmédií v naprostém klidu... Pouze
Sergej Juščenkov, člen parlamentní frakce strany Svaz pravých sil, vyjádřil
zklamání nad tím, že Kreml k celé sérii obvinění Putina stále mlčí. "Podle
mého názoru je nutné obrátit se k soudu. Informaci tentokrát přinesl
respektovaný časopis, a může tak být zasazen těžký úder celé zemi," řekl
poslanec. Bez odezvy...
Představitelé z bezmála třiceti států budou zanedlouho rozhodovat, zda mají
zavést sankce proti Rusku jako zemi umožňující praní peněz zločinných
syndikátů.
Vraždy na státní
objednávku
O tom, jak
v Rusku již dlouhou dobu srůstají ruské tajné služby a
organizovaný zločin do jednoho organismu, tento týden vypověděl i
skandální text publikovaný pravicovým listem Novaja gazeta. V úryvcích z
připravované knihy dlouholetého pracovníka FSB Alexandra Litviněnka se podrobně
líčí, jak ruská kontrarozvědka cílevědomě řídila činnost
mnohých zločineckých struktur.
Viz: http://www.maidan.org.ua/static/mai/1109731267.html
Litviněnko, který v květnu 2001 získal politický azyl v Británii, je spojencem protiputinovského
magnáta Borise Berezovského. Jeho tvrzení jsou ale podle znalců přesná.
Putinovi kolegové, a to i v době, kdy Vladimír Putin sám od roku 1998 FSB
řídil, měli jednak od soukromých firem získávat peníze pro vlastní potřebu, ale
současně je využívat i k plnění "delikátních úkolů" - k vraždám.
Litviněnko
v této souvislosti uvádí dlouhý seznam zemí (mimo jiné Jugoslávii, Ukrajinu,
Irák), kde najatí vrazi likvidovali lidi, kteří se tam
pokoušeli před FSB skrýt. Marně.
Viz
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402
RUDÁ MAFIE V NEW YORKU
Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové
ekonomiky, a tak - vedle nezpracovaných nerostných surovin - vyvážejí to jediné, co umějí opravdu
dobře - organizovaný zločin, napojený a řízený KGB a GRU. Tímto způsobem vysávají celý civilizovaný svět a parazitují na něm.
Americký
deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou
zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu
Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun).
Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka
bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun...
RUSKÝ PRESIDENT ADOLF PUTIN = KGB JAKO NEJVYŠŠÍ RUSKÝ "VOR V ZAKONE" (ZLOČINEC POD OCHRANOU ZÁKONA) Viz:
RUSKÝ PRESIDENT ADOLF PUTIN = KGB JAKO NEJVYŠŠÍ RUSKÝ "VOR V ZAKONE" (ZLOČINEC POD OCHRANOU ZÁKONA!!!)
Ruský doživotní "demokratický" president/předseda vlády Vladimir
Adolf Putin (KGB) dokázal během deseti let v nejvyšších ruských funkcích vybudovat úplně z ničeho
stamiliardové privátní podnikatelské impérium, stmelené služebními, přátelskými a
rodinnými pouty...
Za nejbohatšího muže planety byl na jaře 2011 časopisem Forbes vyhlášen mexický magnát Carlos Slim Helu (přesněji Helu & rodina). Nyní se ale musí žebříček boháčů přepsat. Zatímco
majetek Mexičanovy rodiny se odhaduje na 74 miliard dolarů, ovládá
podle britského listu The Sunday Times ruská korporace "Vladimir Putin
& rodina“ téměř dvojnásobek, plných 130 miliard. V tomto
případě ovšem nejde o skutečnou rodinu, ale o skupinu spřátelených členů KGB, příbuzných a
kamarádů ruského prezidenta, premiéra a podle všeho opět budoucího ruského prezidenta...
Nejsou-li podle názoru celého západního světa volby v Rusku po právu demokratické, pak jimi nejsou a nemohou být ani ty české!!!
"NOVÉ DEMOKRATICKÉ RUSKO":
PUTINOVI „ČEKISTÉ“
kontra
JELCINOVA „RODINA“,
aneb
"NOVÉ DEMOKRATICKÉ RUSKO"
V NECENZUROVANÉ PRAXI...!!!
foto: AFP
Putinovi „Čekisté“ vs.
Jelcinova „Rodina“
http://www.lidovky.cz/putinovi-cekiste-vs-jelcinova-rodina-dwa-/zpravy-svet.aspx?c=A060925_095310_ln_zahranici_svo
25. září 2006 9:53
Moskva/Praha - V čele Ruské federace stojí prezident,
vláda a parlament. Podle politologů ale zemi ve skutečnosti řídí někdo
jiný - ekonomicko-politické klany.
Kdo nyní vládne v Rusku? Odpověï na tuto zdánlivě banální
otázku, která v posledních dnech zaměstnává ruská média, se
táhne od nedávné historie. Současný ruský mocenský systém začal vznikat
v 90. letech za vlády prezidenta Borise Jelcina. Jeho nástupce Vladimír
Putin období nazývané „érou divokého kapitalismu“ úspěšně přetvořil v
něco, co politolog Vladimír Pribylovskij označuje jako „dynasticko
oligarchický systém vlády“. Putin neřízenému „řádění“ oligarchů
stanovil mantinely. Ruští oligarchové mohou „řádit“ za Putina dál, ale jen pokud o
tom hlava státu ví, pokud s tím souhlasí a pokud z toho něco má.
Právě Putin ztělesňuje jeden ze základních prvků charakteristických pro
„dynasticko-oligarchické“ mocnosti, kterým je následnictví. Putina si
jako svého nástupce bez účasti široké veřejnosti vybral sám Jelcin, výměnou za svoji doživotní beztrestnost. A
prosadil za pomoci administrativních pák, aby byl jeho favorit zvolen v
navenek demokratických volbách. Nyní ovšem Jelcin lituje, jak hořce se
spletl. Putin se totiž nespokojil s rolí pouhého pokračovatele
Jelcinovské linie. Založil vlastní dynastii a privilegované postavení
Jelcinova klanu „Rodina“ bez milosti ukončil.
Jak se v Rusku volí následník
Výsledky voleb v Rusku jsou v současnosti známy předem, stejně jako byly známy předem za otevřené komunistické totality.
Strach a respekt z úřadů, funkcionářů či regionálních vůdců ze sovětské
éry přetrvává i nadále. A určuje konání lidí spíš než jejich svobodná vůle. I v
příštích volbách vyhraje ten, koho si vybere za svého následníka
současný prezident. Putin je v tomto směru opatrný, protože on sám
svého patrona Jelcina zklamal. Jeho následník musí být tedy méně
ambiciózní než on sám.
Naprostá kontrola sdělovacích prostředků skrze staré i nové agenturní síě KGB/FSB Putinovi umožní
zmanipulovat veřejné mínění ve prospěch vybrané osoby. Obrovské
finanční zázemí v podobě Kremlu oddaných oligarchů dává široké možnosti při „kupování
si“ voličů a jejich přízně. Váhu prezidentovým slovům nakonec
přidá také zvýšení důchodů či mateřských přídavků těsně před volbami.
„Nakrmené“ davy Putina poslechnou. Bez oddaných ropných či plynařských
magnátů by to ale nešlo. V současnosti již všechna výnosná odvětví
kontrolují lidé z Kremlu. A právě v cestě za společným cílem - penězi a
mocí - vznikají klany.
V Rusku se současné klany vytvářely podle teritoriálního, profesního a
příbuzenského principu. Například nejsilnější vládnoucí klan „Čekisté“, který
vede Putin, sdružuje osoby pocházející z Petrohradu, pracovníky tajných
služeb a jiných ozbrojených složek a jejich příbuzné. Propletenec
těchto vztahů vytváří v Rusku nejmocnější strukturu, která se evidentně
hodlá na výsluní udržet věčně a za každou cenu. A změnit to nemohou
žádné demokratické volby. Jen ještě silnější klan dokáže vytěsnit
konkurenta, jako se to přihodilo na přelomu tisíciletí Jelcinově klanu
„Rodina“.
„Čekisté“ nyní ovládají v Rusku naprosto všechny sféry
života. Dosazováním svých příbuzných rozšiřují své „grunty“, obsazují
parlamentní křesla a spojují velké podniky v giganty, které začínají
hrát roli i na zahraničněpolitické scéně. Ne náhodou jsou členy
vládnoucího klanu šéf Gazpromu Alexej Miller a náčelník tajných služeb
FSB Nikolaj Patrušev. Rodové linie jsou důležité, protože zde zrada či
přechod do konkurenčního tábora prakticky nehrozí. A tak není divu, že
syn Patruševa Andrej byl v září ve svých 25 letech jmenován do vedoucí
funkce jedné z hlavních ropných společností Rosněf. Bude nyní pravou
rukou dalšího člena čekistického klanu Igora Sečina, který je i hlavním
ideologem Kremlu.
Pavučina je to spletitá, ale má svou logiku. Patrušev mladší
má své místo v klanové struktuře zajištěno i díky svému vzdělání. Je
absolventem Akademie FSB, nejvýznamnější školy tajných služeb
v Rusku. Ne náhodou jeho spolužákem byl starší syn premiéra vlády Ruské
federace Pavlík Fradkov. Ten má ve svém mladém věku na ministerstvu
zahraničí na starosti vztahy Ruska s Evropskou unií a G8. Jeho mladší
bratr Petr sedí ve vedení „Vněšněekonombanky“. Čtyřiadvacetiletý syn
ministra obrany Serjoža Ivanov je zase vicepremiérem Gazprombanky. Děti
vůdců klanu jsou do vedení těchto gigantů dosazovány nejčastěji - jsou
nejlépe ovladatelné a věrné.
I ruské regiony jsou řízeny rodověprofesními klany, které se
s klany federálního významu většinou dohodnou na rozdělení vlivu. Tak
to praktikují například čečenský „chán“ Ramzan Kadyrov či „sultán“
Tatarstánu Mintimer Šajmijev nebo kalmycký „vladyka“ Kirsan Iljumžinov.
Systém je to v tuto chvíli poměrně stabilní a pro všechny zúčastněné
výhodný. A řadoví obyvatelé neprotestují - bylo by jim to k ničemu. V
klanové společnosti totiž nehrají žádnou roli.
Kdo dnes vládne v Rusku? |
Starokremelský klan
reprezentovaný exprezidentem Borisem Jelcinem, jeho přáteli a
příbuznými. Za jeho vlády se mu říkalo také „Rodina“. Dnes je očividně
na ústupu a členové tohoto klanu postupně přecházejí v jiné, mocnější a
perspektivnější mocenské bloky. Hlavní představitel Expremiér Michail
Kasjanov, pokládaný za možného kandidáta na prezidenta v roce 2008,
dnes je ale jeho pozice slabá. Napojení na byznys: RUSAL (Ruské
aluminium), INTERROS (jedna z největších ruských investičních
společností) Politický partner Představitelé klanu mají blízko ke Svazu
pravicových sil, který ovšem také významně ztrácí pozice.
Staropitěrský klan neboli
Staropetrohradský, podle původu většiny jeho členů, kteří pocházejí z
Petrohradu. Hlavní představitelé a napojení na byznys: Anatolij Čubajs
- šéf RAO JES (Ruská akciová společnost Jednotný energetický systém -
zásobuje celé Rusko elektrickou energii, má státní monopol). Blízký
klanu je také například Dmitrij Kozak, zástupce Kremlu v jihoruském
federálním okruhu. Politický partner Svaz pravicových sil a další
názorově spřízněná uskupení.
Čekisté respektive Novopitěrský klan.
Hlavní představitelé Prezident Vladimír Putin, dále pak šéf tajné služby FSB
Nikolaj Patrušev a jeho synové, ministr obrany Sergej Ivanov a jeho
synové. Napojení na byznys Šéf Gazpromu Alexej Miller, má vazby na
LUKOIL. Politický partner Prokremelská strana Jednotné Rusko.
„Radnice“ klan blízký
vedení moskevské radnice Hlavní představitel starosta Moskvy Jurij
Lužkov Napojení na byznys Holding INTEKO vedený Lužkovovou ženou
Jelenou Baturinovou. Klan je také napojený na řadu stavebních společností, jež
získávájí kontrakty v rámci přestavby Moskvy.
|
Petra Procházková Lidové
novin
Zdroj: http://www.lidovky.cz/putinovi-cekiste-vs-jelcinova-rodina-dwa-/zpravy-svet.aspx?c=A060925_095310_ln_zahranici_svo
Začátkem roku 2003 vlivný ruský týdeník Vlast
uveřejnil seznam "bývalých" vysokých důstojníků KGB, kteří v současné
době zastávají nejdůležitější funkce ve státních strukturách a byznysu.
Autoři zprávy uvedli jména devadesáti vysokých státních úředníků a
šedesáti vlivných bankéřů a byznysmenů a konstatovali, že seznam není
úplný, protože neobsahuje příslušníky I.správy KGB čili rozvědky, která
i nadále zůstává, vedle armádní rozvědky GRU,
nejutajenější ruskou špionážní strukturou. Jak nedávno veřejně prohlásil
vysoký důstojník KGB a dnešní ruský president Vladimír Putin, "něco jako bývalý čekista neexistuje..."
Z četby tohoto textu vyplývá, že legitimace komunistických tajných služeb se dnes stala nepostradatelnou propustkou do (post) komunistické mocenské elity. Jak tvrdí Sergej Gorlenko, ředitel mediálního koncernu Megapolis-Kontinent a někdejší plukovník KGB: bývalí důstojníci těchto služeb „jsou všude a řídí všechny firmy, které v Rusku něco znamenají...“.
Symbolickým
projevem rostoucí moci tajných služeb v Rusku může být nápad moskevského
primátora Jurije Lužkova postavit na náměstí Lubjanka znovu pomník
masového vraha Felixe Dzeržinského - ruské obdoby nacisty Heinricha Himmlera - odstraněný v roce 1991. Tuto myšlenku dnes
podporuje 56% Rusů, zatímco proti je jen 14%! Vedoucí ruského Centra
výzkumů veřejného mínění Jurij Levada to komentuje takto:
„Dzeržinskij byl tvůrcem Čeky – a tudíž prvním čekistou. V oficiální
terminologii, kterou používá tolika lidmi vážený prezident Putin, je to
pozitivní označení...“
KNIHY ZA MŘÍŽEMI
Ruská „řízená demokracie“
získává jasnější vzhled...!!!
Petruška
Šustrová
Koncem roku 2003 vezla dodávka do Moskvy celý náklad, 4400 exemplářů
knihy, kterou si vydavatel nechal vytisknout v Lotyšsku. Na hranicích
byly splněny všechny celní náležitosti, a 28. prosince večer dodávka
vyrazila ze Pskova po Volokolamské silnici k Moskvě. Brzy ráno ji však
zastavila milice a všechny knihy vyložila. „Je to protistání
propaganda,“ sdělil řidiči vyšetřovatel Federální bezpečnostní služby
(FSB), ruské tajné služby.
Uvězněná
kniha
Knihu,
kterou v Lotyšsku nechala vytisknout informační agentura Prima, napsali
Alexandr Litviněnko a Jurij Felštinskij a nazvali ji „FSB
vyhazuje Rusko do povětří“. Autoři se v ní zabývají
výbuchy obytných domů, ke kterým v roce 1999 došlo v Moskvě, ve
Volgodonsku a v Bujaksku, a také dalším pokusem o výbuch v Rjazani, kde
však byla na upozornění občanů výbušnina včas odstraněna. Ruské úřady a
většina médií i veřejnosti přičetly výbuchy na vrub čečenským
teroristům.
Jenže
autoři
knihy poukazují na přesvědčivé stopy, naznačující, že v teroristických
aktech měly prsty ruské tajné služby. O rjazaňském pokusu byl dokonce natočen
dokumentární film, který obsahuje živou televizní debatu na dané téma.
Z filmu přímo trčí neochota a neschopnost představitelů FSB a
prokuratury odpovědět na otázky obyvatel postiženého domu. (Odborní
znalci například nedokázali za šest měsíců vyslovit dobrozdání, jaký
prášek pytle nalezené občany ve sklepě domu vlastně obsahovaly – zda to
byl cukr, jak tvrdí FSB, anebo výbušnina, jak původně uvedla milice.)
Film byl na podzim roku 2003 na poslední chvíli stažen z festivalu s tím, že
je „protiruský“...
A
sluší se také připomenout, že zmíněné
výbuchy byly přímou záminkou rozpoutání druhé čečenské války
a že Vladimiru
Putinovi rozhodnost, jakou v této válce proti civilnímu obyvatelstvu
projevil, vynesla v Rusku nemalou popularitu a velkolepý úspěch v
prezidentských volbách na jaře roku 2000. Je jasné, že
poukazy na možnou účast státního aparátu v teroristických akcích by
mohly narušovat umělý masmediální mýtus prezidenta-ochránce pořádku a
bezpečí občanů, a tudíž jsou – zvláš před letošními prezidentskými
volbami – naprosto nežádoucí.
Uvězněný
advokát
Bylo
by totiž omylem si myslet, že co bylo v roce 1999, je dávno pryč a
nikoho to nezajímá. Naopak: už od konce října probíhá v Moskvě neveřejný
soudní proces s údajnými pachateli výbuchů. Poškozeným však účast v
soudní síni upřít nelze a dvě z poškozených, sestry Morozovovy, které
ztratily při výbuchu matku, proces označily za „výsměch spravedlnosti“ a
podaly stížnost Mezinárodní právnické komisi v Ženevě.
Tím
ovšem podezřelé okolnosti související s přísně
utajeným procesem nekončí: ještě
před zahájením procesu byl uvězněn jeden z advokátů poškozených,
Michail Trepaškin a obviněn z nedovoleného držení zbraně. Trepaškin
ovšem tvrdí, že žádnou zbraň neměl, že mu ji policisté do auta, ve
kterém byl zatčen, podstrčili.
Trepaškin
byl před nástupem advokátské praxe plukovníkem FSB, ale v polovině
devadesátých let musel z tajné služby odejít pro neshody s vedením.
Nelíbilo se mu totiž, že musel
na pokyn „shora“ uložit k ledu případ, kterým se zabýval: odhalil
skupinu příslušníků FSB a vojenské rozvědky GRU, kteří pašovali zbraně
do Čečenska. V
roce 1997 byl přepaden na ulici a zbit, a později vyšlo najevo, že ho
zbili příslušníci FSB na přímý pokyn svých nadřízených. Pachatelé se
veřejně přiznali a obvinili tajnou službu jako zločinnou organizaci.
Zpátky
do SSSR?
Ve
výčtu dalších velepodezřelých záležitostí, které jsou spjaty s
procesem, okolnostmi výbuchů z roku 1999 i dalších akcí a fungování FSB
by se dalo pokračovat ještě hodně dlouho. Proto také již v
roce 2002 vznikla tzv. Společenská komise, která na své webové stránce
zveřejňuje co možná všechny dostupné informace. V čele komise stojí
známý ruský obhájce lidských práv Sergej Kovaljov.
Není
to tak dávno, co měl Vladimír Putin projev k příslušníkům tajným
služeb, z jejichž řad pochází. Řekl jim tenkrát, co je jejich úkolem:
zajištění bezpečnosti státu a ochrana občanských práv a svobod. A jak
vypadá skutečnost? Podle představ bývalého KGB! V Rusku
oficiálně neexistuje cenzura, knihu může zabavit pouze soud, ale to by musela
vyzývat k ozbrojenému svržení "demokratické moci"... Ovšem zabavená kniha - bez ohledu na to, že dnešní ruská "řízená demokracie" nemá se skutečnou demokracií absolutně nic společného - něco
takového v žádném případě nečiní a jiný důvod pro konfiskaci knihy zákon nezná!
Šéfredaktor
agentury Prima, tj. vydavatelů knihy, prohlásil: „Vracíme
se čím dál rychleji do SSSR. Oficiální odůvodnění, proč byla kniha zabavena –
’protistátní propaganda’ – tomu přímo nasvědčuje.“
(Lidové noviny, www.lidovky.cz, 2004)
Kam dál?
"BÝVALÍ" RUSKÍ ŠPIÓNI
- VE¼KÍ PODNIKATELIA!
New York Times, 18-12-2007
Andrew E. Kramer
Na
nedávnej konferencii kapitalistov, podnikate¾ov v Silicon Valley v
Kalifornii, istý Oleg Švarcman ¾ahko zapadol medzi zúčastnenú elitu.
„V tom dave nevynikal,“ hovorí Jevgenij Zajcev, organizátor konferencie, ktorý medzitým v
rozhovore pre noviny, akosi prezradil, že 3.6 miliárd USD ekvitných
fondov, ktoré má na starosti, vlastne slúžia elite z FSB a SVR, domácej a
zahraničnej špionážnej službe ruskej vlády. Viz:
Pokud snad někdo ani po mnoha generacích stále ještě nechápe, o co
Rusku vždy šlo a stále jde, včera, dnes, zítra, pozítří..., stačí si
přečíst Putinovo LSTÍ a KLAMEM = UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A ROZVRATNÝCH POLITICKO - MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ
http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika
Niektorí Rusi a iní pozorovatelia, už dlhšiu dobu tvrdili, že Federálna bezpečnostná služba FSB, nástupkyňa KGB, má svoje prsty v ruskom svetovom obchodovaní. Viz:
Joseph
D. Douglass, Jr. (ředitel Redwoodského věd. ústavu a autor knihy RUDÝ
KOKAIN: Drogování Ameriky a Západu: RUSKÉ STÁTNÍ DROGY JAKO NEJNIČIVĚJŠÍ
TAJNÁ ZBRAŇ PROTI NAŠÍ CIVILIZACI A SVĚTU: PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA
KREMLU ZA ZOTROČENÍ LIDSTVA ZESILUJE! RUSKÝ STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN A
JEHO NEVIDITELNÉ CELOSVĚTOVÉ KRIMINÁLNÍ IMPÉRIUM!!! (s odkazem na
výpovědi generála Jana Šejny)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011010301
Vyhlásenie
Švarcmana bolo zatia¾ najotvorenejšie a vyvolalo patričnú debatu o
korporatívnej úlohe dnešných a "bývalých" špiónov.
Bývalí
dôstojníci FSB sú poväčšine kvalitne vzdelaní, majú dobé kontaky, okrem
toho medzi seba radia i ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Samozrejme, že Putin sa im odvïačil rozmiestnením vo vláde a tiež ich
poveril riadením štátnych spoločností.
Vidina zárobku v Rusku = strata dôstojnosti...
Pre ve¾ké západné spoločností (ako sú Boeing, Exxon Mobil, Renault) prevaha "bývalých" agentov KGB/FSB v ruskom obchodovaní prináša etické otázky, ako aj pozastavenie sa nad ich tzv. povinnou ochranou. Tieto podnikania sú poväčšine napojené na "bývalých" špiónov alebo členov komunistickej politickej polície.
Boeing
a Exxon odmietli komentova tému povinnej ochrany pri jednaní s
bývalými predstavite¾mi KGB. Hovorkyňa firmy Renault, prehlásila, že jej
firma sa takými vecami „nezaoberá.“
„My považujeme firmu AvtoVaz (ve¾ká ruská automobilová firma) za zaujímavého partnera,“ dodáva hovorkyňa firmy Renault s typickym menom O¾ga Sergejeva, „takže jednáme s ¾uïmi, ktorí riadia firmu. Táto osoba je Čemezov.“ Sergej
Čemezov, hlava štátnej organizácie Ruská Technológia, je bývalý
dôstojník KGB, ktorý v 80. rokoch spolu s Putinom slúžili vo
východonemeckých Drážïanoch...
„Ve¾mi
nechutné,“ poznamenal jeden európsky manažér ekvitných fondov,
investovaných v Rusku, keï popísal svoje jednania s vedúcimi firiem, pod
vedením bývalých dôstojníkov bezpečnostných služieb. Tento
podnikate¾ si neprial, aby sa uviedlo jeho meno, pretože chce i naïalej
pokračova v obchodovaní. K čemu to nevyhnutelně náš svět vede si
můžeme přečíst zde:
Putinovo
Rusko - stejně jako předtím Hitlerovo Německo - těží z tradičního
hodnotového a myšlenkového chaosu západních elit a z toho plynoucí
naprosté bezradnosti a nemohoucnosti tváří v tvář Zlu!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007112501
Legálne či nelegálne?
Tieto jednania však nie sú nelegálne a Rusko i naïalej zostáva lákavým partnerom pre podnikanie. Rusko dokázalo priláka 45 miliárd USD zahraničného kapitálu len za tento rok.
Ako sa ukázalo na vystúpení Švarcmana v Silicon Valley, ktorý údajne
h¾adal investičné možností pre svoje fondy, Rusi sa tiež snažia
investova za hranicami pomocou miliárd USD, ktoré získali z vysokých
cien za ropu.
Dá sa tiež argumentova, že "bývalí" členovia bezpečnostnej služby KGB hrajú takú istú úlohu v podnikaní, akú hrá čínská armáda v komunistickej Číne...
Zamestnaní
pracovníci bezpečnostnej služby majú zákaz pracova mimo pracoviska,
tvrdí Gennadij Gudkov, člen parlamentu a bývalý agent KGB.
Pod¾a starého ruského tvrdenia, nikto neodchádza zo služby. Povedal to sám Putin to vo svojej kampani na prezidenta roku 2000, keï prehlásil, že „neexistuje niečo také, ako bývalý Čekista“ (referencia na predchodcu KGB).
Superman alebo bisnis is bisnis...
V rozhovore pre noviny Kommersant, Švarcman
popisoval investorov fondov nie ako „vodcov vlády prezidenta, ale skôr
ako členov rodiny.“ Ešte sa dokonca chválil, že jeho kontakty s tajnou
políciou mu pomohli, v čase, kedy jeho firma FinansGroup nakupovala v
Rusku za znížené ceny, pretože vlastníci vedeli „odkia¾ vlastne fúka.“
Švarcman tiež naznačoval, že FSB
tiež zasiahlo v prípade korporačných zásahov, výraz, ktorý v dnešnom
dobrodružnom podnikaní v Rusku znamená čosi viacej než slovnú hračku.
Tieto
náznaky vyvolali nemalé odozvy v ruských obchodných kruhoch a hovorca
Krem¾a Dimitrij Peskov odsúdil prehlásenia Švarcmana, ako „absolútne
nepravdivé.“
Ani
to nezabránilo Európskej banke pre prestavbu a vedúcej izraelskej banke
Tamir Fišman dohodnú sa so Švarcmanom a založi Tamir Fišman spoločný
ruský podnikate¾ský, kapitálny fond.
Po
výdaní rozhovoru so Švarcmanom v novinách Kommersant, tento poprel
svoje vyhlásenia a obvinil novinára Maksima Kvaša, že použil „literárnu
licenciu“ pri prepisovaní jeho prehlásenia i keï sa nepokúsil stiahnú
svoje detaily. V nedávnom rozhovore pre rádio Echo Moskvy, Švarcman
prehásil, že tento novinár by „mal vypi jed.“
Minulý
týždeň Renault podpísal prehlásenie o porozumení o kúpe 25% podielu
firmy AvtoVaz v spolupráci s firmou Ruská technológia, ktorú riadi
Čemezov...
Nielen v Rusku je skoro všetko možné...
Aby sme boli objektívni, uvádzame tiež, že i
v iných krajinách sa pracovníci bezpečnostnej služby stali
podnikate¾mi. Bývalý americký prezident Bush starší bol napríklad v 70.
rokoch riadite¾om CIA a do nedávna (do roku 2004) bol vedúcim poradcom
súkromnej, ekvitnej firmy Carlyle Group. Niektorí západní podnikatelia
tvrdia, že KGB so svojim jazykovým programom a širokým napojením na
siete je pre mladých a ambicióznych podnikate¾ov v podstate dobrá škola
medzinárodného obchodu.
Ruský
majite¾ leteckej spoločnosti Alexander Lebedev, ktorého majetky sa
odhadujú na 3.5 miliárd USD, bol v 80. rokoch tiež dôstojníkom KGB v
Londýne...
Krokodílie slzy
V jednom z rozhovorov Lebedev povedal, že keï
spoznal tú ve¾kú priepas medzi Západom a Sovietskym zväzom v
80.rokoch, tento samotný fakt vraj z vtedajších sovietskych špiónov
urobil reformátorov. Kvôli tomu je teda chápanie KGB, ako
dedične reakčnej sily nesprávne a nie je na tom nič divné, že bývalí
agenti sa stali podporovatelia v slobodnom obchodovaní. Nedávne vydanie
ruskej verzie časopisu Smart Money obsahovalo obálku, kde sa článok
propagoval pod heslom: „KGB je lepšie než MBA.“
V samotnom Rusku na tom niečo bude. Americká
firma Boeing nakupuje pre svoj nový stroj Dreamliner 787 titanium od
firmy, ktorá patrí Čermezovovi (KGB). Exxon Mobil je partnerom
obrovskej ruskej firmy Rosneft pri prieskume ropy na Sachaline.
Riadite¾ tej ruskej firmy je Igor Sečin, bývalý bezpečnostný dôstojník
KGB a Putinov zástupca zasadacej vládnej rady.
Jeden
zo synov terajšieho riadite¾a FSB Nikolaja Patruševa pracoval v
štátnej zahraničnej obchodnej banke VTB Group a druhý syn pracoval pre
Rosneft.
Sergej
Ivanov, prvý zástupca ministra zahraničných vecí a "bývalý" dôstojník
KGB, ktorý slúžil v Londýne, je predsedom štátnej, monopolnej firmy na
výrobu lietadiel. Jeho syn je viceprezidentom Gazprombanky, monopolnej
banky pre ruský prírodný plyn.
„Povinná ochrana sa stáva problematickou, keï sa majú veci da do
poriadku,“ poznamenáva jeden zo západných obchodných poradcov, ktorý si neprial by identifikovaný ako kritik Krem¾a.
Bábková hra - Štát vnútri štátu
Jevgenija Albatsová autorka knihy o KGB z roku 1994 „Štát vnútri štátu“, hovorí, že „FSB prestala by policajná organizácia a stala sa policajno-obchodnou organizáciou.“
Ako
odmenu za ich lojálnos Putin odmenil vysoko postavených FSB
predstavite¾ov, kedy im umožnil výhodné obchodné možností v rastúcej
ažbe ropy, kde si mohli zabezpeči výhodné podiely v naftových
spoločnostiach, telekomunikáciach, predaji a finančníctve...
Albatsová
hovorí, že „sa tu vyskytuje problém, kedy podnikanie obsahuje prvok
násilia. Majú na to jednotky a bezpečnostnú techniku.“
Či
sa bezpečnostnej službe podarí i naïalej udrža svoje pozície sa ukáže
až neskôr. Minulý týždeň Putin navrhol Dimitrija Medvedeva, prvého
zástupcu predsedu vlády na pozíciu nového prezidenta Ruska, samozrejme
tento krok považujú mnohí za záruku, že sa tak stane (čo sa i potvrdilo
pred dvoma dňami, pozn. prekl.) Pod¾a všetkého Medvedev nebol
"oficiálně" nikdy členom bezpečnostnej služby...
Preklad
z angličtiny a medzititulky: Gabriel A. Levický
Lenka Kabrhelová (lek),
Martin Hromádka(dka),
Milan Kopp (mkp) 29. 7. 2010 v 19.07
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/764802
Pravomoci
ruské tajné politické policie
se na její přání dále výrazně rozšíří...!!!
Ruský prezident Dmitrij Medveděv
potvrdil kontroverzní úpravu zákona o Federální bezpečnostní službě,
která jí podstatně rozšiřuje pravomoci. Její příslušníci budou mít nově, kromě jiného,
právo oficiálně varovat občany, že jejich kroky mohou vést k trestnému
činu. Zákon, který vyvolal vlnu kritiky, předtím schválily obě komory
ruského parlamentu.
Novela zákona, kterou navrhla
samotná FSB, podle kritiků Rusko fakticky vrací k praxi z dob
Sovětského svazu. Přímá předchůdkyně dnešní zpravodajské služby KGB
tehdy používala podobná varování k perzekucím disidentů. Apely neuspěly
S žádostí, aby novelu nepodepisoval,
se na prezidenta v průběhu července obrátila řada ruských občanských
sdružení, organizací hájících lidská práva, vědeckých institucí,
expertů, novinářů, státních představitelů i umělců. Podle nich zákon narušuje samotné základy
práva a staví FSB nad existující zákony. Žádný
z apelů však neuspěl...
Diskuse
o novém zákonu, který rozšiřuje pravomoci FSB, přiblížila v
podvečerních Ozvěnách dne Lenka Kabrhelová
DOWNLOAD
(STÁHNOUT)
Proti rozšíření pravomocí FSB
vystoupila i prezidentem ustavená Rada pro lidská práva. Dmitrij
Medvěděv ale už dříve prohlásil, že změny se dějí na jeho přímý příkaz.
„Vliv FSB je v ruské společnosti stále
velký. Největší nárůst vlivu přišel za vlády bývalého prezidenta Putina
a ochránci lidských práv doufali, že Medvěděv po nástupu do
prezidentského křesla dostane ruské tajné služby pod kontrolu, protože jeho
minulost není spojena s KGB, ale nestalo se tak.“ poznamenala
moskevská zpravodajka Českého rozhlasu...
Obklopuje
se kriminálníky
a bojí se svobodného lidu,
útočí Gorbačov na Putina!
Bývalý vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov se ostře pustil do
současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Vytkl mu zejména
zavádění zákonů, které omezují osobní svobodu Rusů, a zároveň na něj
apeloval, aby se přestal bát svého lidu.
Bývalý prezident Sovětského
svazu Michail Gorbačov vyzval exprezidenta a současného premiéra
Vladimira Putina k rezignaci |
foto: koláž iDNES.cz, iDNES.cz
Dvaaosmdesátiletý Gorbačov považuje další novou vlnu přísných
zákonů za nepřiměřenou. Kritizuje zejména zásahy do ústavní definice
zrady, opětovné zavedení postihů za politické "hanobení" a cenzuru internetu.
Gorbačov současnou situaci v Rusku nazval nejhorší v postsovětské éře.
"Většina nově zavedených zákonů Putinova režimu má jedno
pojítko - útočí na základní práva občanů," uvedl Gorbačov v
rozhovoru pro BBC.
Kritika Putina tím však neskončila. Jeden z nejvýznamnějších politiků ruské
historie následně prohlásil, že "okruh spolupracovníků prezidenta
Putina je plný zlodějů a zkorumpovaných úředníků". Gorbačov pak Putina
vyzval, aby se tak nebál svých občanů. Narážel tak právě na novou sérii zákonů, které
mají zkomplikovat možnou kritiku Putina ze strany Rusů.
"Lidé od prezidenta chtějí a očekávají, že s nimi
naváže otevřený dialog. Putin by rozhodně neměl být v tomto ohledu
útočný. Měl by se spíše soustředit na to, aby dostal Rusko z nuzné
situace, ve které se aktuálně nachází," vysvětluje Gorbačov.
Rusové
Gorbačova nemusí
Gorbačov se v Rusku netěší příliš velké oblibě zejména kvůli
svému podílu na rozpadu Sovětského svazu. "Často mě obviňují, že jsem
daroval centrální a východní Evropu. Správná otázka však je, komu jsem
ji daroval. Polsko jsem například vrátil Polákům. Komu jinému by také
mělo patřit?" hájí se Gorbačov.
Ruský lid dal svůj postoj najevo i během celostátního
průzkumu z loňského roku. V anketě měli lidé odpovědět, pod čím
panováním pozorovali pozitivní vývoj své země. Na čele žebříčku
figuroval Vladimir Putin, na posledních příčkách Gorbačov, který
skončil dokonce za Josifem Stalinem...
RUSKO
jako kolébka
demokracie?
"Naše demokracie
musí vycházet
z ruských tradic",
prohlásil Putin!!!
Bohužel neuvedl,
jestli mongolských,
tradičních carských,
anebo přímo těch
komunistických,
protože žádné jiné
tradice Rusko nemá! Motto:
„...Pane Putine,
opět jste se prokázal být krutým a nemilosrdným a potvrdil tak tvrzení
vašich nejnelítostnějších kritiků. Stále dokazujete, že vám naprosto
chybí respekt k životu, svobodě či civilizovanému chování. Opět
dokazujete, že nejste hoden úřadu, který zastáváte, ani důvěře
civilizovaného světa..."
Alexander Litviněnko -
zavražděný na přímý rozkaz ruského presidenta "nového demokratického
Ruska" starého KGB v politickém exilu Londýně radioaktivním Poloniem 210 důstojníkem
KGB - v nemocnici krátce před svou smrtí...
A takových je nepočítaně! Viz:
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006121601
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100022
C) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010041903
D) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010122403
E) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100045
F) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011012608
Vladimir
Putin pronesl své první poselství o stavu země od jarního návratu do
Kremlu. Ruský prezident slíbil silnou a bohatou zemi s výkonnou
ekonomikou i mocnou armádou a ostře varoval opozici před cizím
vměšováním a cizími penězi v ruské politice. Rusko pod jeho vedením se
však řídí vůči ostatnímu světu přesně opačnými principy...!!! Viz:
ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO: ŘÍŠE
ZLA RUSKO MÁ JAKO JEDINÝ STÁT NA CELÉM SVĚTĚ ZÁKON, PODLE KTERÉHO RUSKÝ
PRESIDENT NAŘIZUJE VRAŽDIT BEZ SOUDU KDEKOLIV ZA HRANICEMI RUSKA
RUSKÉMU REŽIMU NEPOHODLNÉ LIDÍ!!! DO TÉ DOBY TO VLÁDNOUCÍ ZLOČINCI DĚLALI PO MNOHO DESÍTEK LET BEZ ZÁKONA!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100022
ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO: Zprávy z fronty: KGB ruského presidenta Vladimíra Putina opět v akci!!! Causa zavraždění plukovníka Alexandera Litviněnka v historických souvislostech!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006121601
ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO: VRAŽDY POD STÁTNÍ OCHRANOU RYCHLE PŘIBÝVAJÍ, KDYŽ O NAPROSTÉ VĚTŠINĚ Z NICH VŮBEC NEVÍME: NECENZUROVANÁ FAKTA O DNEŠNÍM "NOVÉM DEMOKRATICKÉM RUSKU": RUSKO JE PROKAZATELNĚ GANGSTERSKÝM STÁTEM!!! DNES
O TOM POCHYBUJÍ UŽ POUZE POSLEDNÍ RUSOFILOVÉ A VŠICHNI RUŠTÍ FÍZLOVÉ,
NASAZENÍ MASOVĚ V NEJVYŠŠÍ ZÁPADNÍ POLITICE A VE VŠECH MASMÉDIÍCH!!! Viz:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010122403
Vraždí
v zahraničí bez soudu a možnosti se hájit politické exulanty nájemní
ruští zabijáci? Kromě prorežimního ruského tisku o tom nikdo
nepochybuje!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100045
Putin k bilanci předchozích 12 let
u moci řekl, že už se udělalo nemálo, ale "teï je naším úkolem vytvořit
silné a bohaté Rusko". "Rusko musí být silné a vlivné! Musí být a
zůstat Ruskem!" apeloval Putin, který byl v březnu potřetí zvolen hlavou státu
po čtyřech letech, během nichž si "demokraticky" prohodil funkce se
současným premiérem Dmitrijem Medveděvem. K těmto demokratickým tradicím
Ruska se jejich režim taky při každé příležitosti hrdě hlásí. Viz
například:
Mluvčí Putina Peškov: Brežněv nebyl pro dějiny naší země žádné mínus, on byl našim Velkým Plus, položil základy našeho hospodářství a zemědělství!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100031
Někdejší sovětský prezident Gorbačov slaví 80. narozeniny a přitom říká: SOUČASNÝ RUSKÝ POLITICKÝ SYSTÉM PUTINA A MEDVĚDĚVA JE IMITACÍ DEMOKRACIE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011022802
Ve
svém celkem devátém poselství apeloval rovněž na potřebu morální obrody
země a obnovu tradičních hodnot. Jak si důstojník KGB Putin tyto
morální hodnoty představuje konkrétně se dozvíme zde:
Ruský
president Putin podle zpráv německé zpravodajské služby BND jako
důstojník KGB tloukl svoji manželku a hýřil v Německu milostnými
avantýrami!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011110026
Dnes
nejbohatší rodina světa? No přece Putinovi poctiví 'chataři' od KGB!!! A
to všechno za pouhých deset let, když všem ostatním to trvalo mnoho a
mnoho generací!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011110020
K
tomu má přispět i posílení výchovné role školy, která potřebuje
"autoritativní učitele", jakož i obroda "provinční inteligence" coby
morální opory. I ruská demokracie má podle něj vycházet z ruských
tradic, a ne z cizích norem, jako by se demokracie zrodila v Rusku a ne v
cizích zemích. Naprosto totéž tvrdili komunisté před rokem 1990... Jak
si Putin představuje "moderní ruskou demokracii" ala KGB v praxi, se
dozvíme zde:
RUSKO
A JEHO DNEŠNÍ TŘESKUTÁ OBČANSKÁ SVOBODA A DEMOKRACIE V PRAXI, aneb NA
CO SI I MY BUDEME MUSET BRZY ZVYKNOUT, POKUD SE JEJICH MOCNÝM
NEVZEPŘEME!!! Viz:
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2012020005
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2012100145
C) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010081801
"Jakékoliv vnější vměšování do našich záležitostí je nepřípustné. Politik, který dostává peníze
mimo hranice Ruské federace, nemůže být politikem na jejím území,"
horlil Putin v Kremlu před tisícovkou hostů. (Jeho slova bychom si měli
dobře zapamatovat, až budeme čistit Evropu proti zuřivému odporu
Bruselu, Moskvy, Pekingu a jejich "celého civilizovaného světa" od
vlastizrádných ruských agentů! - pozn. Petra Cibulky) Na adresu opozice
Putin dodal, že "civilizovaný dialog" je možný jen s politickými silami,
které své návrhy předkládají civilizovaně a respektují zákon, což od
vysokého důstojníka nejzločinnější organizace na světě, ve které prožil
větší část svého života a ke které se při všech možných i nemožných
příležitostech neustále hlásí, zní jako naprostá provokace....
"Očista musí být důsledná"
Opozici
se nepodařilo s moskevskou radnicí dohodnout sobotní pochod k prvnímu
výročí masových protestů proti režimu. Hrozí tak podobný střet s policií
jako při květnové demonstraci v předvečer Putinovy inaugurace. Potyčky
Putinova policie vyšetřuje jako "masové nepokoje" a příprava státního
převratu. (Doufejme, že se v tradicích "ruské demokracie" nezačne za
nepovolená shromáždění popravovat... pozn. Petra Cibulky)
Plný
sál v Kremlu bouřlivě tleskal i Putinovým slovům o nezbytnosti očisty
státu od zkorumpovaných hodnostářů. Určitě tím nemysleli sami sebe...
Hlava
státu se jim chystá zakázat vlastnit majetky a konta v cizině, což se
má dotknout i aplaudujících zákonodárců. "Politika očisty bude tvrdá a
důsledná," zdůraznil Putin. Mnoho komentátorů ale vidí za odhalováním
korupčních skandálů jen jednorázovou kampaň, protože v opačném případě
by bylo nutno začít na prvním místě u Putina. Viz:
PŘED DESETI LETY: ÚSPĚŠNÝ
RUSKÝ MAFIÁN A DNES NEJBOHATŠÍ RUS VLADIMÍR PUTIN (KGB) A JEHO RUSKÝ
STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN DOSTÁVAJÍ ZÁPAD POD KONTROLU!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2012100133
Ruský
prezident také vyzval k zamezení úniku kapitálu do daňových rájů; do
listopadu z Ruska odteklo už 61 miliard dolarů a do konce roku centrální
banka
čeká 70 miliard, což je třetí nejhorší výsledek po krizovém roce 2008
(skoro 134 miliard) a předvolebním loňském roce (80,5 miliardy).
Nezvykle důsledný
Ruská ekonomika podle prvního muže potřebuje restrukturalizaci, zbavit se závislosti na vývozu nezpracovaných surovin a změnu
orientace ne na Západ, ale na Východ. Jak slyšíme z Ruska od roku 1990
neustále a bezvýsledně, zapotřebí je Rusku především "moderní tržní
ekonomika, a ne státní kapitalismus", apeloval znovu Putin, jemuž
kritici vyčítají jeho předchozí soustavné zvyšování role státu a
potlačování tržní konkurence. Výsledky Putinovy hospodářské politiky od
roku 1999/2000 jsou dobře známy:
RUSOVÉ SE DIVÍ: PROČ NAŠE ZBOŽÍ VE SVĚTĚ NIKDO NECHCE? NAJÍT NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH JAKÉKOLIV ZBOŽÍ MADE IN RUSSIA - KROMĚ ZBRANÍ A ALKOHOLU - JE NEMOŽNÉ!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010102001
RUSKÁ EKONOMIKA MÍŘÍ DO PROPASTI, PODOBÁ SE SOVĚTSKÉ, TVRDÍ RUŠTÍ BANKÉŘI!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010121109
Prezident
také rozdal vládě spoustu úkolů. Kupříkladu rovná daň z příjmů se rušit
nemá, ale daň z přepychu se má zavést v příštím roce.
Závěrem
Putin připomněl minulé úspěchy jako inspiraci ke splnění nových úkolů:
podařilo se "prakticky" zdvojnásobit hrubý domácí produkt, státní dluh
se snížil na desetinu a inflace na šestinu. Neuvedl, že vše díky
masivnímu vývozu nezpracovaných surovin, který tak kritizoval... Až do
jeho nástupu Rusku každým rokem ubýval milion obyvatel ročně - díky
čemuž dnes tvoří obyvatelstvo Moskvy pouze 31% Rusů a i se všemi
ostatnímu Slovany je jich v Moskvě méně než polovina - což znělo jako
"rozsudek smrti", ale tendenci se povedlo překonat a porodnost v Ruské
federaci už téměř převýšila úmrtnost. Bohužel pro Rusko, pouze zásluhou vysoké
porodnosti v islámských částech Ruska... Veškeré NECENZUROVANÉ
podrobnosti o dnešním Putinovském "novém demokratickém Rusku" se pak
dozvíme v ruštině a angličtině zde:
DŮVODY, PROČ RUSKO MUSÍ ZOTROČIT ZÁPAD: ROZLOŽIT A POHLTIT ZÁPAD JE PRO RUSKO MNOHONÁSOBNĚ SNAZŠÍ, NEŽ SE VLASTNÍM ÚSILÍM VYPRACOVAT NA JEHO ÚROVEŇ!!! Viz:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011120016
Podle
Putina "to je klíčový úspěch. Lidé nám uvěřili," zdůraznil. V minulosti
se lepší budoucnost stále odkládala, teï však nastal čas "kolosálně si
zlepšit život" již nyní. V jeho vlastním případě se to rozhodně
podařilo. Do funkce nastoupil na přelomu roku 1999/2000 bez majetku,
dnes je nejbohatším člověkem této planety... Putin, jinak známý svojí
notorickou nedochvilností, vstoupil do sálu přesně ve 12 hodin
moskevského času - a to spolu s datem plným dvanáctek podle astrologů
věští úspěch. Většina Rusů je ale k magickému datu lhostejná. Není se
ostatně čemu divit:
LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA O STAVU VELKORUSKÉHO "NÁRODA VYVOLENÉHO": VELKORUSKÝ MEDVĚD POTŘEBUJE NA PRVNÍM MÍSTĚ PŘEDEVŠÍM POŘÁDNĚ VYSTŘÍZLIVĚT!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011070115
Autoři: ČTK, iDNES.cz - když chybějící informace a internetové odkazy doplnil Petr Cibulka...
Kam dál?
http://zpravy.idnes.cz/vladimir-putin-pronesl-poselstvi-o-stavu-zeme-fld-/zahranicni.aspx?c=A121212_121406_zahran
POUČENÍ
PRO VĚČNĚ NEPOUČITELNÉ: JAK SI DNES RUSKÁ TOTALITA "NOVÉHO
DEMOKRATICKÉHO RUSKA" STARÉHO KGB HRAJE NA SVOBODU A DEMOKRACII
"ZÁPADNÍHO STYLU"...
Putinovo kágébácké Rusko přitvrzuje!
Za popírání "bojových úspěchů"
Stalinovy komunistické Rudé
armády
v době jejich nejtěžších porážek 1941/42
bude kritiky čekat až pět let vězení...!!!
MOSKVA - Do
legislativního
programu ruské Státní dumy byl zařazen zákon, který trestá
až pěti lety vězení popírání bojových úspěchů sovětské
Rudé armády v letech druhé světové války. Pokud
budou roli Rudé armády zpochybňovat jednotlivé osoby, hrozí jim trest
tří let
vězení, v případě úředních osob nebo médií je sazba pět let.
Podle parlamentních analytiků je prakticky jisté, že
dolní sněmovna novelu schválí. Návrh překladatelky zákona a předsedkyně branného
a protikorupčního výboru Iriny Jarové má podporu nejen
jejích kolegů z hlavní prokremelské strany Jednotné Rusko,
ale i velké většiny opozičních poslanců.
ADOLF
PUTIN
A JEHO RUSKO: Kritické "protiruské" texty v novinách budou považovány za protistátní zločin!!! Redaktoři budou souzeni podle zákona o terorismu...!!! Popravování zatím prý ale nebudou...)))
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/jako-za-brezneva/r~7e87c786a54e11e3aa64002590604f2e/
Jako za Brežněva? Moskva chce trestat
"protiruské" články...
7. 3.2014, 16:50
Protiruské
texty v novinách budou považovány za protistátní zločin,
redaktoři budou souzeni podle zákona o terorismu.
Moskva
- Rychle přibývá nevyvratitelných důkazů, jako by se Rusko pevně
rozhodlo vrátit zpět do nedávných časů otevřené totality. Předsedkyně
horní
komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková navrhla vyslat na
Ukrajinu "omezený vojenský kontingent". Zvolila přitom
podobné označení, jaké se používalo ve válce, kterou vedla
deset let sovětská armáda v Afghánistánu.
Podstata
novelizace spočívá v tom, že mezi protistátní
zločiny bude
zařazeno vědomé klamání publika pracovníky hromadných
sdělovacích prostředků, směřující k podpoře terorismu,
intervence, separatismu a
genocidy. Tedy všeho toho, co Putinovo Rusko všude za hranicemi Ruska ze všeho nejvíc podporuje...
Jevgenij
Fjodorov, vysoce postavený člen nové ruské státostrany Jednotné Rusko a
osobní poradce ruského prezidenta Putina, připomněl sovětskou minulost
jinak: připravuje návrh zákona trestající "protiruské"
materiály
v médiích.
"Vědomé
klamání publika"
"Chci novelizovat trestní a občanský
zákoník a zákony o boji s extremismem. Podstata novelizace spočívá
v tom, že mezi protistátní zločiny bude zařazeno vědomé
klamání publika pracovníky hromadných sdělovacích prostředků,
směřující k podpoře terorismu, intervence, separatismu a
genocidy," řekl Fjodorov deníku Izvestija.
Důvodem
pro zavedení trestní odpovědnosti za "protiruské"
publikace je podle něj situace na Ukrajině. Některá
ruská média se prý dopustila "nekorektních historických
analogií a výkladů událostí v Rusku a státního převratu na
Ukrajině." (nežádoucí historická analogie, odtržení Sudet Adolfem Hitlerem, se Adolfu Putinovi z nějakého důvodu nelíbí...) KOREKTNOST
NEBO NEKOREKTNOST NOVINÁŘSKÝCH "HISTORICKÝCH ANALOGIÍ A VÝKLADŮ
UDÁLOSTÍ" TEDY BUDE OD NYNĚJŠKA V DNEŠNÍM "NOVÉM DEMOKRATICKÉM RUSKU"
STARÉHO KGB OPĚT POSUZOVAT KREML A JEHO OSVĚDČENÝ "NAVÝSOST
DEMOKRATICKÝ" KGB-FSB, POLICIE A SOUDY...
Zákon
by, podle Fjodorova, neměl trestat řadové novináře, ale
šéfredaktory a editory, kteří umožnili "protistátní"
materiál zveřejnit.
"Pokud
média nebudou masově zkreslovat informace, nedojde třeba k
intervenci, protože nebude (mediálně) připravena, nebo nedojde ke
genocidě, masovému vraždění lidí," myslí
si poradce ruského prezidenta.
Back
in the USSR
Fjodorovem zmiňovanou "nekorektní
historickou analogii" ale vyvolává i samotný zákon. Jak
uvedl šéfredaktor časopisu Russkaja žizň Alexandr Timofejevskij, nový
návrh připomíná starý paragraf sovětského trestního zákoníku o šíření
vědomě lživých výmyslů, hanobících sovětské společenské uspořádání.
"To
je jednoznačně paragraf 190, podle kterého věznili lidi za Brežněva.
Poslanci si ho určitě nepamatují, neznají ho, nemyslí na něj. Sám jim
stoupá do hrdla, dere se ven, prosakuje z pórů," myslí si Timofejevskij.
Sovětská
justice na základě tohoto paragrafu trestala disidenty až třemi
roky za mřížemi, rokem nucených prací nebo pokutou ve výši až
100 rublů. Represivní opatření bylo zrušeno až v roce 1989. Jak je vidět, jen na krátko...
Osvědčený kriminální recept - úplatek...
Kremlem kontrolovaná ruská média s navrhovaným
zákonem nebudou mít problém, protože jejich politické přesvědčení se vždy shoduje s posledním prohlášením Kremlu. Striktně se už po generace drží státní
linie, a je jakákoliv a proto dnes referují Rusům o ukrajinských nacistech a banderovcích, kteří si uzurpovali moc
na Ukrajině, nebo stovkách tisíc Ukrajinců, kteří údajně
měli uprchnout za svobodou do Ruska, aniž jsou svým ruským čtenářům,
natož zahraničním expertům, schopni předložit jediný důkaz... Kdo neveří, důkazy jsou k disposici zde: Arkadij
Ostrovský, korespondent časopisu The Economist v Moskvě:
PROTIUKRAJINSKÝ, PROTIZÁPADNÍ A PROTIAMERICKÝ ŠTVAVÝ TELEVIZNÍ CIRKUS
ADOLFA PUTINA!!!
Toto
vědomé klamání publika pracovníky hromadných sdělovacích prostředků,
směřující k podpoře terorismu, intervence, separatismu a genocidy, však v
Rusku nikdy trestné nebylo a nebude, protože přesně odpovídá požadavkům
Kremlu...
V tomto duchu nejenže
pro vytváření masově zkreslovaných informací o Ukrajině používají ruská masmédia tendenční
a sestříhané televizní záběry jako zbraně informační války, ale dokonce se nestydí uplácet odpovědné ukrajinské státní úředníky.
Jak
uvádí šéf ukrajinského Centra vojenských a politických výzkumů
Dmitrij Tymčuk, prokremelské televizní kanály se na Krymu snaží
podplatit zaměstnance tiskových odborů ukrajinských státních
úřadů, aby tendenčně líčili situaci na poloostrově v souladu s politikou a požadavky Kremlu.
"Částka
za spolupráci záleží na funkci úřední osoby, na kterou se
obracejí, a na tom, co konkrétně potřebují publikovat. Existují
údaje o návrzích ve výši od několika tisíc do desítek tisíc
amerických dolarů," tvrdí Tymčuk.
Svoboda slova a tisku je v Rusku od nepaměti neřešitelný problém...
Se svobodou tisku má už přitom Rusko mnohaleté problémy i
bez zmíněného zákona.
Podle
organizace Reportéři bez hranic Rusku patří v žebříčku míry svobody tisku 148.
místo z celkem 180. Česká republika je na 13. místě.
Jen v loňském roce byli podle ruského
nevládního Fondu
ochrany glasnosti v Rusku zavražděni
čtyři novináři. Organizace také zaregistrovala 71 napadení
žurnalistů.
autor: Jiří
Just
Lenka Kabrhelová (lek),
Marika Táborská (mta)
26. 1. 2010 v 08.36
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/686466
V
Rusku roste kriminalita uvnitř policie
Moskva
Autor: Marek Dlouhý
V Rusku narůstá počet trestných činů
spáchaných policisty. Jak potvrdili sami policejní představitelé, jen
za loňský rok se kriminalita uvnitř bezpečnostních složek zvýšila o 11
procent. Nejčastěji jde o případy korupce a zneužívání pravomocí.
Ruští policisté přestoupili podle
údajů ministerstva vnitra v loňském roce zákon celkem sto tisíckrát...
V mnohých případech přitom šlo o
závažné zločiny včetně korupce, vraždy či falšování důkazů. Důvěra
ruské veřejnosti v ruskou policii zachází hluboko do záporných hodnot
úměrně s tím, jak přibývá zveřejněných důkazů o případech násilí, agrese
a
korupce páchaných příslušníky bezpečnostních složek. Kritici navíc
varují, že jde přitom pouze o špičku ledovce...
FAKTA O RUSKU:
Je Rusko vysloveně
gangsterským státem?
O tomu už dnes pochybují
pouze beznadějně neléčitelní
dědiční notoričtí rusofilové
a nám vládnoucí ruští agenti!
Diskuse (43)
18. 7. 2009 10:48 - Jaromír Hájek, čtenost: 934x, karma: 17,04
Anna
Stěpanovna Politkovská (1958–2006) vystudovala žurnalistiku na
universitě v Moskvě. Mezi lety 1982 a 1993 pracovala v Izvestijích a v
dalších časopisech, od roku 1994 v Obščej gazetě a od roku 1999 jako
dopisovatelka nezávislých novin Novaja gazeta. Mnohokrát navštívila
utečenecké tábory v Dagestáně, pracovala v Ingušsku a Čečensku.
Několikrát byla zatčena, vyhrožovali ji smrtí a při cestě do Beslanu,
kde ruské speciální jednotky zavraždily několik stovek nevinných lidí,
především školních dětí, byla při pokusu o vraždu přiotrávena. Viz:
Beslanský
školní masakr rozpoutali ruští vojáci - vycvičení k tomu, aby neměli
žádnou úctu k lidskému životu - jak přesvědčivě dokazuje policejní
video-dokument!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007073001
SATANSKÁ ŘÍŠE
ZLA RUSKO A JEJÍ SKRYTÁ GENOCIDNÍ POLITIKA INDIVIDUÁLNÍHO TERORU A
MIMOSOUDNÍCH POPRAV: LABORATOŘ JEDŮ KGB: OD LENINA K PUTINOVI
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010041903
Anna
Stěpanovna Politkovská napsala kromě mnoha jiného zásadní svědectví v
sérii článků o dnešním Rusku, později sebraných a vydaných v knize
nazvané RUSKÝ DENÍK, které ji Kreml nikdy neodpustil, což ji stálo život. Pravdivost tohoto díla předstihla vše, co bylo dosud o Rusku těchto dní napsáno. Kniha, vydaná i v češtině, je k volnému stažení zde:
Politkovská Anna - RUSKÝ DENÍK https://docs.google.com/leaf?id=0B6r7haHaJ1aiNjdhNzE2MjYtOGI2OC00ODA2LWFmNjMtMTQyMGU5NmI0ZTg4&hl=en
Anna
jednou řekla „Mým cílem je přežít v podmínkách, které mi nadělil osud“.
Dne 7.října 2006 byla Anna zavražděna nezjištěným vrahem (jak je v
Rusku obvyklé) na prahu svého domu v Moskvě. Vladimír Vladimirovič Putin
měl v ten den narozeniny, bylo mu právě 54 let. Bylo to náhodně zvolené
datum, anebo to měl být dárek k narozeninám "bývalého" podplukovníka
KGB, ruského presidenta a dnešního předsedy ruské vlády Vladimíra
Vladimíroviče Putina? Nezapomeňme, že Rusko je jediným státem na světě,
kde zákon umožňuje presidentovi nařídit vraždu člověka!!! Smrt Anny
Politkovské zůstala neobjasněna... Viz:
Masmediálně
a politicky bleskově zapomenutá RUSKÁ vražedná válka masmediálně a
politicky bleskově zapomenuté - v Moskvě zavražděné - Anny Politkovské!
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/97753-v-moskve-byla-zavrazdena-opozicni-novinarka.html
Newyorský
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) zdokumentoval, že Rusko je pro
žurnalisty jednou z nejnebezpečnějších zemí světa. Podle CPJ zde jen v
letech 1996 až 2005 bylo zavražděno 23 novinářů, řada z nich v Čečensku.
Kdo se
v těchto podmínkách ještě odváží kritizovat vládu, či vládní úředníky,
zahrává si se smrtí. Jest s podivem, že autocenzura ještě nezadusila
toto minoritní svobodné vyjadřování. Viz:
EVROPA
+ RUSKO = RUSKO! DEMOKRACIE + KGB = KGB! RUSKO = PRÁVNÍ STÁT, VE KTERÉM
PLATÍ JEDEN ZÁKON NAD VŠECHNY OSTATNÍ: ZVEDNI HLAVU Z HNOJE A MY TI JI
USTŘELÍME!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009092102
Velký
Putinův kritik ALEXANDER LITVINĚNKO navštívil 1. listopadu 2006
restauraci londýnského hotelu Millenium. Setkal se zde s důstojníkem KGB
Alexandrem Lugovým a zde mu bylo podáno v čaji radioaktivní
polonium 220. Smrtelná dávka byla desetinásobná, měla cenu 10 miliónů
dolarů. Nikdo jiný než stát polonium nemůže vlastnit. Lugový ihned po
činu z Londýna odletěl, ale silná radioaktivní stopa v několika
londýnských taxících i v letadlech jej nakonce prozradila. Rusko nedalo
souhlas
k jeho vydání k soudu do Británie a místo toho z vraha udělalo poslance
ruského parlamentu s doživotní imunitou, takže opět jako vždy "neobjasněno"...
Podrobnosti viz:
RUSKO
A JEHO PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA: ŘÍŠE ZLA RUSKO A JEJÍ SKRYTÁ GENOCIDNÍ
POLITIKA CELOPLANETÁRNÍHO INDIVIDUÁLNÍHO TERORU A MIMOSOUDNÍCH POPRAV
PŘEDSTAVITELŮ PŘIROZENÝCH NÁRODNÍCH ELIT, KTEŘÍ STOJÍ KREMLU V CESTĚ NA
JEHO TAŽENÍ ZA SVĚTOVLÁDOU!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010041903
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006112901
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006121601
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007052501
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006120301
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009022401
V
lednu 2009 byl zastřelen ve Vídni devětadvacetiletý čečenský emigrant a
bývalý bojovník proti ruské vojenské okupaci Čečenska UMAR ISRAILOV.
Požádal tam o azyl poté, co tvrdil, že čečenský prezident Kadyrov, oddaný Putinův člověk, ho
osobně mučil v
tajném vězení. V roce 2006 podal žalobu u Evropského soudu pro lidská
práva. Vrazi nebyli dopadeni...
Po
tiskové konferenci dne 19. ledna 2009, na které ostře kritizoval
předčasné osvobození ruského armádního plukovníka, odsouzeného za
znásilnění a vraždu čečenské dívky a obvinil ruské soudy z propojení s
mafiemi, vyšel ruský advokát STANISLAV MERKELOV společně s opoziční
novinářkou ANASTAZII BABUROVOU na ulici. Byli v centru Moskvy a vydali
se spolu směrem ke stanici metra. V tu chvíli už je sledoval nájemný
vrah.Profesionální zabiják po několika metrech dvojici dohnal a oba
zblízka střelil do zátylku.
Třiatřicetiletý právník Merkelov byl na místě mrtvý. Pětadvacetiletá
Baburová, antifašistická aktivistka a spolupracovnice Nové Gazety, pro
kterou psala i zavražděná Anna Politkovská, zemřela po převozu do
nemocnice. Motiv vraždy, která se odehrála v samém centru Moskvy na rušné ulici za bílého dne,
je jasný: umlčet
nepohodlné kritiky a zastrašit všechny ostatní. Vrazi jako vždy nebyli dopadeni,
což se už v Rusku stalo ze strany policie normou... Viz například:
Vnuk předsedy Komunistické strany USA: „RUSKO JE KRIMINÁLNÍ STÁT“
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2009122602
NATALIA
ESTĚMIROVOVÁ, po otci Čečenka a po matce Ruska, byla nalezena
zastřelená ve středu dne 15.července 2009 v Ingušsku.
Čtyři neznámí muži přinutili Estěmirovovou ve středu ráno blízko jejího
bydliště v čečenském Grozném nasednout do auta, dva očití svědci ji
dokonce při únosu slyšeli křičet. Informovala o tom ruská média s
odvoláním na ingušské ministerstvo vnitra.
Odvaha
obránců lidských práv a novinářů v Rusku zasluhuje úctu a obdiv. Platí
často cenou nejvyšší - svým životem. Zde se ukazuje pravá velikost
ruského národa. Světová veřejnost zdá se být z poslední vraždy novinářky
Natalie Estěmirovové v šoku, ale věřme, že novináři a nejen oni, se
svých ohrožených kolegů v Rusku zastanou a že pozvednou svůj hlas k
protestům.
Natalia Estěmirová
SATANSKÁ
ŘÍŠE ZLA RUSKO JE SE ZÁKONEM, PODLE KTERÉHO RUSKÝ PRESIDENT NAŘIZUJE
VRAŽDIT V EVROPĚ BEZ SOUDU KREMLU NEPOHODLNÉ LIDI, JEDINÝ STÁT NA SVĚTĚ...!!!
Lenka Kabrhelová (lek),
Milan Kopp (mkp)
15. 9. 2009 v 22.58
http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/633262
Novináři
vyzývají Rusko
k prošetření všech vražd
mediálních pracovníků
Mezinárodní výbor na ochranu
novinářů vyzývá Rusko k novému prošetření všech vražd pracovníků médií
za poslední roky.
Experti mezinárodní organizace varují, že se Rusko
v počtu vražd novinářů staví po bok Somálsku, s nímž zaujímá třetí
místo v celosvětovém žebříčku po Iráku a Filipínách.
Mezinárodní výbor cituje řadu
případů, kdy byli
zavražděni novináři, kteří zveřejňovali materiály kritické vůči vlivným
osobám v ruské vládě, průmyslu, orgánech činných v trestním řízení či
kriminálních kruzích, COŽ V RUSKU OBVYKLE SPLÝVÁ V JEDNO...
Ruský kágébák a miliardář Lebeděv,
důstojník moskevské centrály KGB,
věren demokratickým tradicím KGB,
koupil britský deník The Independent!
Proč neprodáme KGB úplně všechno?
Chápeme slovo "bezpečnostní riziko",
anebo termín "vlastizrada"...???
LONDÝN (MEDIAFAX) - Ruský
miliardář a někdejší vysoký důstojník KGB Alexandr Lebeděv koupil
britský deník The Independent a jeho nedělní vydání The Independent on
Sunday. Za list zaplatil symbolickou jednu libru, informuje ve čtvrtek
stanice BBC s odvoláním na dosavadního vlastníka novin společnost
Independent News & Media (INM).
Přímým
kupujícím deníku, který loni zaznamenal ztrátu 12,4 milionu liber (351 milionů korun) je
společnost Independent Print, v jejímž čele stojí Lebeděvova rodina.
The
Independent byl založen v roce 1986 a je nejmenším britským celostátním
deníkem. Postupně se vypracoval mezi významné listy a v roce 1990 byl
jeho náklad 400 tisíc výtisků.
V
době ekonomické krize se však noviny začaly potýkat s odlivem čtenářů a
s tím souvisejícími finančními problémy. Ve srovnání s loňskem jeho
náklad letos v lednu klesl o 11 procent na 183 tisíc výtisků.
Lebeděvův
majetek se odhaduje na 3,1 miliardy dolarů (59 miliard korun), který
v minulých letech vydělal v bankovnictví, pojišovnictví a díky svému podílu v ruské
letecké společnosti Aeroflot. V roce 2006 spolu s bývalým sovětským
prezidentem Michailem Gorbačovem koupil ruské noviny Novaja Gazeta...
Lebeděv
již na britském mediálním trhu vlastní 75procentní podíl večerníku
London Evening Standard, který také koupil za symbolickou částku.
Zdenek
Gazur, gazur@mediafax.cz
Satanská Říše Zla,
Putinovo kriminální Rusko,
začalo cenzurovat Internet
jako komunistická Čína!!!
Tzv. "závadné" internetové
weby velice rychle mizí!!!
V Rusku budou cenzurováni
i ruští a světoví klasici...!!!
Podobně jako v ultratotalitní komunistické "lidově
demokratické" Číně, tak i ruský režim plukovníka KGB Vladimíra Putina přistoupil k cenzuře
internetu. Vzniká seznam
závadných
stránek, které budou zakázány. Oficiálně
je to
boj proti dětské pornografii, kritici se ale bojí, že může
skončit například i ruský Twitter nebo Facebook.
V Rusku v pondělí vstoupil v
platnost cenzurní
zákon zavádějící černé
listiny nežádoucích internetových serverů. Jeho
oficiálním cílem je chránit nezletilce před nebezpečnými
informacemi, ale podle agentury AFP se mnoho pozorovatelů obává, že
skutečným smyslem zákona je cenzurovat internetovou sí v Rusku.
Ta jako poslední z mediálních prostředků totiž stále odolávala Putinově
znovunastolenému režimu.
Právě přes internet a nejrůznější blogy či sociální
sítě se šíří názory opozice, informace o protestech proti
Putinovi a aktuálně například i výrazy podpory pro zatčené členky
skupiny Pussy Riot. Těm v politicky motivovaném
soudním řízení hrozí za údajné výtržnictví až 7 let
vězení.
Opoziční
média mimo internet mají v Rusku velmi těžkou pozici.
Jako jedno z posledních svobodných masových médií zůstalo v Rusku rádio
Echo
Moskvy, které lze také poslouchat
přes internet. Putinovi toto rádio leží v žaludku už
dlouho.
Nová
legislativa umožňuje vytvořit federální registr, který monitoruje a
upravuje činnost internetových serverů. Úřady
smějí přinutit majitele či poskytovatele serverů k jejich uzavření,
pokud obsahují tímto zákonem zakázané informace.
Zákon, který v polovině měsíce schválili zákonodárci
a o víkendu podepsal prezident Vladimir Putin, je prý namířen především
proti serverům, které šíří dětskou pornografii, podporují užívání drog
či radí, jak spáchat sebevraždu. Kritici textu ale varují, že pod touto záminkou ruské
úřady se snaží cenzurovat internet.
Oponenti
Putina tvrdí, že nový právní předpis umožňuje zavírat ruské webové
stránky včetně ruskojazyčných verzí Facebooku a Twitteru,
a to i bez soudního rozhodnutí. Normativní akt je zacílen proti opozičním hnutím, která se organizují
prostřednictvím sociálních sítí. Výhrady proti předloze měla i
prezidentská rada pro lidská práva.
Podle provozovatelů velké internetové
encyklopedie Wikipedia však přijatá ruská opatření nejsou ničím jiným
než obdobou Velkého komunistického čínského firewallu. Jeho účinky jsou obecně známé.
Nepohodlné stránky prostě nejsou dostupné nebo mají časté výpadky:
občas se načítají, občas ne - další informace
zde.
Autoři: kuz,
ČTK
Kam dál?
Zdroj:
http://technet.idnes.cz/v-rusku-vstoupil-v-platnost-sporny-zakon-o-internetu-pp0-/sw_internet.aspx?c=A120731_155514_sw_internet_kuz
Fízlování, cenzura a zlovůle úřadů. Putinův režim stále víc přitvrzuje...
Doporučujeme
12. června 2014
13:28 | Lidovky.cz
MOSKVA/PRAHA -
Zatímco pozornost světa je upřena k ruskému podílu na ukrajinské
tragédii, v samotném Rusku se nenápadně režim „tvrdé ruky“ mění v
policejní stát prošpikovaný fízlováním, cenzurou a zlovůlí úřadů.
Na politickou opozici dopadla železná Putinova pěst už i na Internetu... Stoupence
slavného a velmi neloajálního blogera Alexeje Navalného obvinili z
podvodů, což je stará a vysoce účinná komunistická strategie
kriminalizace politických oponentů. Podobně účinná je obdobná strategie
jejich psychiatrizace, v čemž má Rusko a jeho "psychušky" velkou
tradici...
Opoziční politici Konstantin Janskauskas a Nikolaj Ljaskin mají kvůli podezření
ze zpronevěry od včerejška domácí vězení. Oba se měli letos 14. září
účastnit voleb do moskevského parlamentu... Postupně byla – téměř nepozorovaně – v Rusku de facto zavedena cenzura internetu.
V letech 2013 a 2014 bylo podle lidskoprávního centra Sova přijato sedm
zákonů, které mají na první pohled pomoci v boji s terorismem,
extremismem, dětskou pornografií i šířením národnostní nenávisti. Mohou
však kdykoliv být a taky jsou snadno použity proti komukoliv, kdo není loajální k politice
Kremlu. Například blogeři, kteří se znelíbí státním orgánům,
mohou být ihned zablokováni, a to bez souhlasu soudu. Stačí, aby svolávali
demonstraci. V oblasti kontroly internetu Rusko patří podle šéfredaktora
serveru Agentura.ru už do stejné kategorie jako komunistická Čína. Nedávno byly takto zablokovány tři opoziční projekty a blog Navalného – prý šíří extremismus... Alexej Navalnyj (vlevo) s manželkou. Zdroj: http://www.lidovky.cz/fizlovani-cenzura-a-zlovule-uradu-putinuv-rezim-pritvrzuje-p5l-/zpravy-svet.aspx?c=A140612_132832_ln_zahranici_msl
Za internetový extremismus pět let. Zastraší
Putinův zákon uživatele???
1. července
2014 7:35 | Lidovky.cz
MOSKVA - V
Rusku může být od nynějška potrestán až pětiletým vězením
každý, koho soud uzná vinným z propagování extremismu na
internetu. Počítá s tím zákon, který podepsal
prezident Vladimir Putin a který byl v pondělí zveřejněn na
portálu ruského úředního věstníku.
Trestně stíhány nyní
mohou být osoby, které veřejně vyzývají k extremistické
činnosti a využívají k tomu informačních
a telekomunikačních sítí, včetně internetu. Takové
protiprávní jednání bude trestáno pěti lety nucených prací,
nebo pětiletým vězením se zákazem výkonu určitých funkcí po
dobu tří let.
Pokutou 300.000 rublů (177.000 korun),
360 hodinami veřejně prospěšných prací nebo čtyřmi lety
nucených prací či čtyřletým vězením mohou soudy trestat
zneužití internetu k podněcování nenávisti nebo nepřátelství.
Co
je a co není extrémismus a podněcování nenávisti či nepřátelství budou v
Rusku posuzovat mocenské orgány vždy na základě posledních prohlášení
Kremlu a nikdy proti nim. Například v situaci ruské
válečné agrese na Ukrajině žádný protiukrajinský extrémismus či
podněcování nepřátelství a nenávisti vůči Ukrajině a Ukrajincům není a
nebude za extrémismus považován, ba právě naopak...!!! To se samozřejmě
netýká jakékoliv málo ohleduplné kritiky zločinné válečnické politiky
Kremlu a jeho nejvyšších představitelů...
Podle
listu Moskovskij komsomolec řada médií a také četní blogeři
jsou názoru, že tyto novinky v trestním právu znamenají hrozbu
pro běžné uživatele webu. Právníci totiž
poukazují na to, že "tvrdá ruka zákona" může
vysoce výběrově dopadnout i na lidi, kteří nejsou autory extremistických
materiálů, tedy materiálů státní mocí za extrémistické označené, ale jen například přeposlali cizí poznámku, která je zaujala.
Změny schválené Putinem také
přinášejí zpřísnění trestní odpovědnosti za financování tzv.
"extremistické" činnosti. Nyní za to hrozí až tři roky
vězení a v případě, že k tomu provinilec zneužije služební
postavení, až šest let.
http://www.lidovky.cz/putin-podepsal-zakon-trestajici-hlasani-extremismu-na-webu-pq3-/media.aspx?c=A140630_165553_ln-media_ele#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks
Rusko se předvedlo jako Říše Zla,
píše k Pussy Riot ruský tisk...!!!https://www.youtube.com/results?search_query=Pussy+Riot
MOSKVA
- Odsouzení punkové skupiny Pussy Riot, jejimž členkám hrozilo za výtržnost během koncertu až sedm let vězení, poškodilo pověst
země v cizině, upozorňuje ruský tisk v komentářích k pátečnímu
verdiktu.
Moskevská soudkyně poslala na dva roky za mříže trojici
punkerek, které ještě před letošními prezidentskými volbami v
moskevském chrámu zazpívaly "punkovou
modlitbu" s názvem "Bohorodičko, vyžeň Putina". A Rusko teï vypadá jako "říše
zla a hlouposti". "Rozsudek
zničil reputaci Ruska," nadepisují Novyje izvestija... V 72 procentech masmediálních komentářů byl
verdikt charakterizován jako ukázka
nedemokratičnosti ruského režimu a potlačování jinak smýšlejících a
opozice.
"Rozsah
škod na pověsti režimu, způsobený mezinárodním ohlasem případu Pussy
Riot, je obrovský," konstatoval šéf monitorující agentury
NewsEffector Sergej Moroz, podle kterého stamiliony
dolarů, vynaložené státem na zlepšení obrazu
Ruska v posledních letech, lze
zcela odepsat.
"Pussy
Riot jsou ostuda, ale ostuda země je ještě horší,"
zdůrazňuje Moskovskij komsomolec a ironicky radí neurážet
středověkou inkvizici srovnáváním s "Putinovým samoděržavím". "Ruské
úřady by sotva dokázaly vymyslet účinnější způsob, jak předvést
civilizovanému světu, že nejsme právní stát, ale říše zla a hlouposti,"
usoudil komentátor a dodal, že Západ
se může radovat nad vymezením "jasné hranice, kde končí evropská
civilizace a začíná východní barbarství". Rusko je však Rusko a
jeho justice je "ještě falešnější než Pussy Riot" a "nová
kremelsko-církevní spravedlnost ještě mnohem krutější než v raném
středověku".
"Rusko
je feudální stát. Navzdory všem změnám ideologických doktrín a
ekonomických politik se metody vládnutí od dob Ivana Hrozného jen málo
změnily," píše o rozsudku anglojazyčný The Moscow Times, když podle
carského zákona z roku 1845 by za podobnou výtržnost hrozily maximálně
tři měsíce vězení. (Za Putina sedm let...) Současně ruský
komentátor západním politikům a podnikatelům oprávněně vyčítá, že - až na
estonského prezidenta - během pětiměsíční vazby Pussy Riot všichni mlčeli. Hrozí
tak, že "za Putinova vládnutí se Rusko stane evropskou Saúdskou Arábií,
zredukovanou na export ropy a plynu a dovoz luxusních aut".
Lidovky.cz,
ČTK
Zdroj: http://www.lidovky.cz/rozsudek-s-pussy-riot-poskodi-nasi-povest-boji-se-rusove-pz9-/zpravy-svet.aspx?c=A120820_090614_ln_zahranici_mtr
11.9.2009 Ruský prezident:
Rusko je "zaostalé
a zkorumpované..."
RUSKÉ MOTTO:
„Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky.”
Viktor Černomyrdin, předseda ruské vlády 1992 - 1998
"Rusko je zaostalé a zkorumpované," konstatoval ruský prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek v přednášce pro list Gazeta.ru a dodal, že Rusům chybí iniciativa. Rusko podle Medveděva trpí "primitivní" ekonomikou a "slabou demokracií". Rusku se podle Medveděva za posledních dvacet let nepodařilo osvobodit se od "pokořující závislosti na přírodních zdrojích" a podobně jako za sovětské éry ruská ekonomika ignoruje potřeby lidí.
Medveděv vyzval
své spoluobčany, aby se postavili proti korupci, pasivitě a opilosti,
vzali svůj osud do vlastních rukou a přestali ze svých problémů
obviňovat stát. Seberealizace
nepatří k ruské tradici, stěžoval si ruský prezident. I
když už podle něho Rusko není "poloochrnutý polostát" jako před deseti lety, nicméně korupce ho ještě dále oslabila.
Jednou z příčin této situace je dlouhodobě
příliš silný státní vliv v ekonomickém sektoru. Medveděv také kritizoval, že mnohým
podnikatelům
jde v první řadě o úplatky - aby vyšachovali konkurenci a získali na
její úkor státní zakázky - a nikoliv o to, aby hledali
v soutěži s konkurencí talenty, zaváděli "jedinečné technologie" a
vyvíjeli inovativní výrobky.
Energetická
efektivita i produktivita jsou ve většině ruských podniků
podle Medvevěda "ostudně
nízké". Medveděv si také stěžoval na "nízkou
kvalitu otevřené diskuse, včetně kritických reakcí". Tím
prý podle expertů Medveděv kritizoval omezování
lidských práv a svobody projevu a shromažïování za svého
předchůdce Vladimíra Putina. Ruská demokracie by neměla podle Medveděva "mechanicky
kopírovat" západní vzory, avšak "konfrontace a izolace" jsou
nebezpečné.
Podrobnosti v němčině ZDE
RUŠTÍ BANKÉŘI UŽ DLOUHO TVRDÍ:
RUSKO ŽIJE VYSOKO NAD SVÉ POMĚRY!!! RUSKÁ EKONOMIKA MÍŘÍ DO PROPASTI! JE JAKO SOVĚTSKÁ: VĚTŠINA INVESTIC JDE DO ZBROJENÍ A NA SOCIÁLNÍ VĚCI! Ekonomika.iHNed.cz; 6. 12. 2010; 10:1 (aktualizováno: 6. 12. 2010, 10:16)
Stejně
jako koncem 70. let - v době vrcholící Studené války mezi komunistickým
Východem a demokratickým Západem - jde v dnešním Rusku nejvíce peněz z
rozpočtu na sociální a vojenské výdaje. Rusko je plně závislé na cenách ropy...
Ruská
ekonomika stále více připomíná sovětskou a nynější stabilita je jen
zdání. Uvedl to vlivný ruský bankéř Pjotr Aven, jehož slova v pondělí
citoval hospodářský list Vedomosti pod titulkem "Cesta do propasti".
"Ekonomicky
se opět vracíme k sovětským časům: když Michail Gorbačov přišel k moci,
země měla obrovské rezervy, nízký dluh a vysoké ceny ropy. Ale za
tři-čtyři roky peníze skončily a objevil se obrovský zahraniční dluh,"
upozornil šéf největší soukromé banky Alfa.
Vláda věří, že stát je efektivnější hospodář
I ruský státní rozpočet podle bankéře stále více připomíná rozpočet
Sovětského svazu. Výdaje na sociální programy vzrostly tak, že by cena
ropy musela činit už 100 dolarů za barel, aby se hospodaření státu
obešlo bez schodku, ačkoliv ještě v roce 2007 stačilo 20 až 30 dolarů
za barel.
Situace
podle Avena nutí stát ke zvyšování daní z podnikání, zatímco růst
státních výdajů roztáčí inflaci. Tyto faktory spolu s nízkou úrovní
konkurence, korupcí a nedokonalým právním systémem zhoršují
podnikatelské prostředí a perspektivy hospodářského růstu. V důsledku
investoři převádějí svá aktiva na jiné trhy s větším potenciálem růstu.
V
Rusku však stát stále věří, že je s to správně určovat efektivní
odvětví pro investice a že státní banky jsou efektivnější než soukromé
a polostátní velké firmy vytěsňují soukromé podnikání z trhu. Výsledkem je ekonomická stagnace. Aven
vybídl vládu ke změně: "Prioritou se musí stát růst investic, jinak
Rusko přijde o své místo ve světě."
Rozpočet jak za SSSR
Aven
původně hovořil pro Financial Times, nicméně jeho názory sdílejí i
další bankéři, které Vedomosti oslovily. Struktura ruského rozpočtu
- podle šéfa banky MDM Olega Vjugina - připomíná sovětský rozpočet z druhé
poloviny 70. let, kdy výdaje byly výrazně posunuty ve prospěch
sociálních a vojenských. Tyto dvě položky jsou největší i dnes.
V roce 2011 stát utratí na sociální sféru
tři biliony rublů (27,7
procenta výdajů rozpočtu) a na zbrojení 1,5 bilionu (14,1 procenta) a v
roce 2013 tyto ukazatele vzrostou na 3,5 bilionu (28,2 procenta) a 2,1
bilionu (16,4 procenta).
Následuje
vysoce nebezpečné srovnání, které nikdo z "našich" českých a západních
politiků a novinářů KGB/GRU pro nás nikdy neudělá: Pokud
dnes Rusko vydává na zbrojení oficiálně minimálně 16,4% ze svého
státního rozpočtu - veškeré ruské zbrojení stojí a padá s masivním
ruským vývozem nezpracovaných surovin na Západ, které přitom "náš"
neo-marxistický Západ může nakupovat na světových trzích několikanásobně
levněji - když skutečná výše ruského zbrojení bude bezpochyby mnohem,
mnohem vyšší, pak státy Evropské unie a naše Česká republika - když náš
demokratický Západ je dnes ekonomicky cca 1000 silnější než věčně
bankrotující otevřeně či skrytě totalitní Rusko - vydávají na svoji
obranu před barbarským agresivním asiatským Ruskem cca 0,5% až 1% ze
svých státních rozpočtů, tedy minimálně 16x až 33x méně, než dnes vydává
"nové demokratické Rusko" starého KGB na své zbrojení proti svobodě
stále ještě relativně demokratického Západu...!!!
Podle
šéfky analytiků BNP Paribas Julije Cepljajevové se rozpočet v roce 2007
obešel bez schodku při ceně ropy 35 dolarů za barel, zatímco v roce
2008 při 60 dolarech skončil ve ztrátě. Loni vláda podpořila protikrizová opatření dvěma
biliony rublů, takže rozpočet se stal deficitním (5,9 procenta při ceně
ropy 61 dolarů za barel). Letos se zvýšil transfer peněz na penze z 800
miliard na dva biliony. "Pokračujeme v žití nad poměry," dodala.
Není tak zle, oponuje Putinův
mluvčí
Struktura
sovětské a ruské ekonomiky se však podle sociologa Jevgenije
Gontmachera liší - podíl dovozu byl v SSSR nižší. Na sovětském trhu tak sice byly
katastrofální nedostatky, ale existovala výroba oděvů a spotřebního zboží. Ruská
ekonomika je naopak závislá na dovozu. Avenovo znepokojení lze
pochopit, protože stejně jako za sovětských dob se ruská ekonomika
vyznačuje neefektivní výrobou a degraduje vinou korupce a slabé
konkurence.
"Skutečně
Rusko se stále více centralizuje a závisí na ropě a státní regulaci,"
míní i předseda podnikatelského sdružení Boris Titov.
Úřady
znepokojení sdílí a i proto byly vyhlášeny plány rozsáhlé privatizace
do roku 2015, uvedl prezidentův poradce Arkadij Dvorkovič. Podle
mluvčího premiéra Vladimira Putina Dmitrije Peskova je sice Aven
výborný ekonom, ale problémy nejsou kritické - a když během krize stát
při záchraně bank a podniků zvětšoval svůj podíl v ekonomice, nikdo
nenaříkal. I Avenovo úspěšné podnikání svědčí, že "vše není tak
strašné", upozornil Peskov s tím, že orientace rozpočtu na sociální
účely byla a zůstane hlavní prioritou Putinovy vlády.
Podle bankéře Vjugina ruská státní politika se nejspíše nezmění. Problém
nevyřeší ani ohlášená privatizace, protože prodávat se budou jen
menšinové balíky akcií a cílem není snížit podíl státu v ekonomice, ale
získat dodatečné příjmy pro ruský státní rozpočet, tedy především pro další zbrojení...
http://ekonomika.ihned.cz/c1-48473340-ruska-ekonomika-miri-do-propasti-podoba-se-sovetske-tvrdi-bankeri
Zatím co Ruskem hluboce infiltrovaný demokratický Západ odzbrojuje a všude ruší povinnou základní vojenskou službu, Rusko naopak zbrojí, jako by válka proti svobodnému Západu měla začít už zítra!!! David Šáhlavský (daš)
10. 5. 2006 v 14.32
http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/244974
Vladimír Putin:
RUSKO POTŘEBUJE SILNOU ARMÁDU!!!
Vladimir Putin
Autor: OSN
Ruský prezident Vladimir Putin dnes
přednesl výroční projev v parlamentu. Velkou část své řeči věnoval ruské armádě a jejímu dalšímu posilování. Prohlásil, že Rusko
potřebuje silnou armádu nejen proto, aby ho chránila před případnými
vojenskými útoky, ale také jako preventivní odstrašující sílu, aby
čelila politickým tlakům ze zahraničí.
"Musíme
mít takové ozbrojené síly, které jsou schopné SOUČASNĚ vést boj v
měřítku globálním, regionálním a pokud bude třeba, také v několika
lokálních konfliktech," řekl Putin.
Ruský prezident upozornil, že je předčasné hovořit o konci závodu ve zbrojení. Varoval naopak, že zbrojení se v současnosti urychluje
a Spojené státy obvinil z toho, že si budují USA jako svoji vojenskou
pevnost. Putin hovořil mimo jiné o energetické problematice a vyjádřil rozhodnutí zajistit, aby Rusko i nadále bylo lídrem na světových energetických trzích a mohlo tak určovat pravidla hry. Viz: Ropa
z Ruska přestane dnes večer proudit i k nám, aneb v asiatském Rusku
věčně živé a nepomíjející Džingischánovo UMĚNÍ VÁLKY, na které
nestačíme!!!
Pane Putine, díky za
každé mrazivé ráno!
Myslíte si, že Rusko sice není
nejlepší spojenec, ale rozhodně je spolehlivý partner? Myslíte si, že hlavně
díky ruskému plynu nemusíme prolamovat limity těžby hnědého uhlí a
chystat další jaderné bloky? V tom případě vám současné mrazy pokládají
zásadní otázku: Co jiného může zpochybnit vaše jistoty než chování
Ruska coby dodavatele plynu?
Změnu uvažování musí vždy podnítit nějaký otřes. Loni to do
novin E15 lapidárně shrnul vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav
Bartuška: „Potřebujeme padnout na držku. Evropa potřebuje týdenní
blackout. Ne pětihodinový, týdenní. Aby to maso pochodovalo z mrazáku.
Protože týdenní výpadek proudu vám maže civilizaci.“
V nynějších mrazech by sice maso nepochodovalo, zato my sami můžeme
poskakovat zimou. Ale a už padneme na držku, nebo ne, můžeme si říkat:
Pane Putine, díky, že nám otevíráte oči.
Překvapující je skutečnost, že představa žití mimo zákon a mimo energetické
zdroje nás děsí mnohem více, než představa seriózního smluvního
partnerství s Ruskem...
Na té představě samo o sobě nic špatného není. Jenže položíme-li tu
představu vedle událostí, které se opakují kolem prakticky každého
přelomu roku (do doby, kdy se obnovují dodavatelské smlouvy), a už se
týkají Ukrajiny, Běloruska, Pobaltí nebo teï i značné části Evropy, získáme
obraz krajní nespolehlivosti. A jako spotřebitele nás nemusí zajímat,
je-li v pozadí snaha Moskvy vyšachovat Kyjev, snaha Kyjeva vyšachovat
Moskvu nebo snad ruské úsilí o rozdělení Evropy. Nás zajímá pouze
tolik, zda kohoutky na trase nasmlouvané s ruským partnerem fungují. I
proto je dobře, když Rusko teï dělá vše pro to, aby nám realitu i
rizika tohoto partnerství přiblížilo velmi názorně a přesvědčivě. Který zdroj energetických surovin je nejistější - arabský, či
ruský? Díky za odpověï, pane Putine.
Jak velký otřes by příznivci Ruska potřebovali??? Jak velký otřes by potřebovali? Hlavní otázka u nás samozřejmě zní, kdo
tu odpověï chce vnímat. Jak jí rozumí ti, se
kterými nehnul ani zákeřný ruský útok proti maličké a téměř bezbranné
Gruzii, čelící tisícům ruských tanků v roce 2008? Ti, kteří nás všechny
varují před "černobílým viděním" Ruska ve světle permanentních ruských agresí?
V
Evropě jde už desítky let stále o totéž a stále pro to vůbec nic
neděláme, přestože to je věc našeho přežití jako individuálně svobodných
a individuálně zodpovědných lidských bytostí a věc přežití Evropy jako
pluralitní demokracie: Jde o zásadní diverzifikaci energetických zdrojů a o maximální oslabení vlivu Moskvy
na ně i na Evropu: Máte pravdu, pane Putine. Stresujte nás s
plynem tak dlouho,
dokud úplně nevyvrátíte politicky a masmediálně naprosto bezdůvodně
hluboce zakořeněný názor, že Rusko je civilizovaná evropská země a
seriózní partner!
Zdroj: http://www.lidovky.cz/pane-putine-diky-za-kazde-mrazive-rano-dxs-/nazory.aspx?c=A090109_095629_ln_nazory_glu Až příliš tajemný (tajný) vliv ve válce o
plyn pro Evropu!
KYJEV/PRAHA - Spor mezi Ruskem a Ukrajinou, který z
energetického hlediska ohrožuje dnes již velkou část Evropy, nemá jen
tyto dva hráče, které je možno vidět. Ve spleti komplikovaných a utajovaných smluv se prakticky
nikdo nevyzná, obě národní společnosti, ruský Gazprom a ukrajinský
Naftogaz, jsou ve svém rozhodování závislé nejen na svých vládách, ale
i na řadě dalších, nepřehledných, až tajemných (tajných) vlivů.
Za velmi významného účastníka bitvy o plyn,
jehož struktura je ovšem natolik neprůhledná, že je často nazývána
strukturou ryze mafiánskou, je považována společnost Rosukrenergo (Rusko-ukrajinské energo).
Švýcarská společnost Rosukrenergo byla vytvořena v roce 2004, aby
údajně regulovala dodávky plynu Ukrajině, která odebírala nejen plyn ruský,
ale i výrazně levnější plyn středoasijský.
Smícháním obou plynů - a tedy také jejich cen - vznikala přijatelná cena pro
Ukrajince a značné finanční zisky pro Rosukrenergo. Jeden údaj
hovoří názorně o bleskovém zbohatnutí všech, kteří se v Rosukrenergu
angažovali. Firma se základním kapitálem 35 tisíc dolarů vydělala jen v
roce 2005 na překupnickém obchodování s plynem mezi Ukrajinou, Ruskem a Střední Asií
přes 370 milionů dolarů, které museli zbytečně zaplatit ukrajinští odběratelé navíc. Není divu, že právě tato společnost se řídí
nejen zákony trhu, ale i politickými zájmy
zcela neprůhledné spleti vlastníků a jejich přátel, sedících v těch nejvyšších křeslech
několika států...
|
Ruský
plyn není tak dobrý jak norský |
|
|
|
Ruský zemní plyn se označuje jako
chudý - obsahuje vysoké procento metanu a jen nepatrné množství vyšších
uhlovodíků.
Norský zemní plyn se označuje
jako bohatý -obsahuje vyšší podíl vyšších uhlovodíků. Je výhřevnější, a
proto se na území Německa musí „míchat“ s chudším plynem, aby bylo
dosaženo ruské nižší kvality. Na ni jsou nastaveny české spotřebiče.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Oficiálních vlastníků tohoto uměle vytvořeného a naprosto zbytečného prostředníka, jehož právní sídlo je ve Švýcarsku, je několik.
Především 50 procent firmy vlastní ruský Gazprom, srostlý s KGB. O zbývajících 50
procent se dělí ukrajinští podnikatelé Dmitrij Firtaš a Ivan Fursin. O
jejich napojení na nejvyšší ukrajinské kruhy, včetně bratra prezidenta Viktora
Juščenka Petra, kolují legendy.
Na druhé straně Gazprom je prodlouženou rukou Kremlu a vlády RF.
Prezident Dmitrij Medveděv z Gazpromu vzešel, premiér Vladimir Putin má
Gazprom pod kontrolou už řadu let. Dosazuje do nejvyšších funkcí tohoto
plynařského gigantu „své lidi“, včetně Medveděva, ze kterého později
učinil svého nástupce.
Bylo by opravdu s podivem, kdyby Putin neprosadil do tak výnosné společnosti
někoho ze svých kolegů z "bývalé" KGB. Jedním z vůdců Rosukrenerga se v
jeho počátcích stal Konstantin Čujčenko, rodák z
Petrohradu, stejně jako Putin, důstojník KGB. Navíc se ze studií Čujčenko
dobře znal s Medveděvem. Čujčenko byl v květnu 2008 jmenován poradcem
prezidenta, ale on i Kreml si uchovali ve výnosném Rosukrenergu
dostatečný vliv.
Podle ruského nezávislého listu Novaja gazeta peníze se dělily pouze mezi lidmi z
jednoho klanu, respektive ze dvou - což je pro ruskou i ukrajinskou
ekonomiku obvyklé. Druhý zakládající šéf Rosukrenerga Oleg Palčikov
zase před tím vedl podivnou firmu EURAL, která sice operovala s
miliardami dolarů plynoucími z obchodů
s turkmenským plynem, ale
oficiálně měla skromné sídlo v maïarské vesnici. Až příliš to připomíná
kriminální systém krycích firem a nastrčených "bílých koní"... Firmu
zakládal advokát
jednoho z největších ruských mafiánů, operujících na postsovětském
prostranství,
šéfa v 90. letech proslulé moskevské „solncevské mafie“ Semjona
Mogiljeviče.
Podobné osoby a vazby na záhadné struktury, firmy i jejich dceřiné
společnosti, zaregistrované od Rakouska přes Izrael až po Itálii a
navázané na politické i mafiánské špičky řady zemí, Rosukrenergo staví
do ne zrovna nejlepšího světla. Mlčení o pozadí celého
protievropského energetického skandálu ale může být prolomeno a to nemusí být příjemné
ani některým vysokým evropským politikům.
Poté co v roce 2006 opoziční ruská
Novaja gazeta zveřejnila poprvé některé souvislosti, se k tématu opatrně vrací
ruský regionální tisk. Novináři z Irkutska předevčírem porušili tabu a
začali podrobně popisovat možné kriminální a politické pozadí tzv.
bitvy o plyn. Možná právě Rosukrenergo a lidé kolem něj - všichni pevně provázaní s vládnoucím "bývalým" KGB - stojí přímo, tiše,
nenápadně a v pozadí, v samém hlavním centru současné (a možná i
budoucí) energetické krize v Evropě a řídí její načasování,
odstartování, vývoj, rozfázování, její politickou a masmediální
interpretaci i podmínky jejího ukončení... Vše ostatní je pouze kouřová clona!
Zdroj: http://www.lidovky.cz/tajemny-vliv-ve-valce-o-plyn-d1e-/zpravy-svet.aspx?c=A090108_103730_ln_zahranici_mtr
Břidlicový plyn a skutečná demokracie, anebo známá ruská "řízená demokracie" bez politické svobody a zodpovědnosti?
17.4.2014
Postup válečnického Putinova Ruska proti Ukrajině před nás staví novou
otázku, na kterou, obávám se, nejsme připraveni. Ta otázka je zdánlivě jednoduchá,
ale její konotace nejsou triviální. Co jsme ochotni udělat pro
dlouhodobou obhajobu naší svobody, demokracie, našeho životního standardu, našich hodnot a našich
priorit? Nejde o žádnou imaginární otázku, která by před nás stavěla
dilemata války a míru, souboje s ruskými tanky (zatím) nebo jiné formy
ozbrojeného vystoupení. Jde o velmi jednoduché a velmi pragmatické
rozhodování. Rusko je nepochybně světová velmoc, která je
zastoupená ve všech podstatných světových rozhodovacích platformách od
Rady bezpečnosti až třeba po kulturní UNESCO. Ale na čem fakticky stojí
ruská, tolik proklamovaná velikost? Jistě, jedná se o největší stát
světa, který leží na dvou kontinentech, který se významně podílel na
ukončení (a předtím na rozpoutání) druhé světové války v Evropě.
Kromě velikosti a historické role Ruska také platí, že tento stát
disponuje politickou i vojenskou silou schopnou konkurovat prakticky
jakékoliv moci a kdekoliv na zemi.
Z čeho pramení taková síla Ruska?
Jistě se shodneme, že to není z jeho technologické převahy nad zbytkem
světa. Rusko není generátor nových objevů, nových technologických
výstřelků, Rusko nestojí v čele vědeckotechnologické revoluce. Stačí se
podívat na přehledy registrovaných patentů, objevů nebo jakékoli
hodnocení vědeckého výkonu...
Bohatství a z toho vyplývající síla Ruska
plyne pouze a jenom z exportu nezpracovaných nerostných surovin. Několikanásobné
(umělé???) zvýšení ceny ropných produktů a zemního plynu v první polovině 90. let
zachránilo ekonomiku Ruska v pozdním jelcinovském období před naprostým
zhroucením a vybudovalo dnešní ekonomickou a vojenskou sílu Putinova
"nového demokratického Ruska" starého KGB. V současné době je celá ruská ekonomika založena pouze a jenom na vývozu surovin a země je proto obrem na hliněných nohou. Stačí kohoutky uzavřít z naší strany a děs nahánějící ruský obr se vlastní vahou zhroutí do nicotnosti! Protože
velkou část svého surovinového vývozu směřuje do zemí východní, střední
a částečně i do západní Evropy ropovody a plynovody, které byly
vybudovány již za komunistické totality, dostávají se všechny tyto státy - ale vlastně
celé evropské společenství -
do mimořádně nebezpečné situace. Na jednu stranu
významná závislost především na zemním plynu z Ruska umožňuje nepřímé
nebo dokonce v případě Ukrajiny i přímé ekonomické (a vojenské) vydírání
a na druhou
stranu naše astronomické platby za odebraný plyn posilují Putinovu
mocenskou protizápadní politiku a financují jeho dlouhodobé extrémní
zbrojení proti nám... Změna
dodavatelů těchto medií je technologicky i finančně trochu náročná, i
když vůbec ne nemožná, ale ke skutečnému řešení problému v Evropě "chybí
politická vůle"... Postavení nových ropovodů a plynovodů do Evropy z oblastí mimo Rusko je už patnáct let - naprosto
nevysvětlitelně, když o vysvětlení a obhajobu takového státnického
selhání a sebevražedné nezodpovědnosti vůči vlastním občanům se nikdo na
Západě ani nepokouší - stále spíše v rovině úvah a nikoliv v rovině reality.
Přesto jedno velice jednoduché, snadné, rychlé a velice levné řešení tohoto "neřešitelného" problému pro Evropu už řadu let existuje!
Spojené státy
prokázaly, jaký strategický význam má břidlicový plyn. USA se staly, ze
země závislé na dovozu energií, ropy a plynu, zahájením těžby
břidlicového plynu čistým exportérem těchto komodit a díky jejich nízké ceně, které ruské ceny nemohou konkurovat, velmi
intenzivně snižuje dokonce i ceny černého uhlí na světových trzích.
Jako obyvatelé, občané střední Evropy nyní
stojíme před značným dilematem. Chceme být přímo nebo nepřímo
vydíratelní agresivním skrytě totalitním Putinovým "novým demokratickým
Ruskem" starého KGB prostřednictvím pravidelného utahování kohoutků
ropovodů
a plynovodů? A současně chceme i nadále platbou za dodávky předražených ruských energií dál
vojensky posilovat tuto nejagresivnější velmoc na světě, stojící na hranicích naší Evropy?
Máme dnes možnost zahájit kroky
vedoucí k snížení závislosti na Rusku? Otevření těžby břidlicových plynů nabízí šanci odpoutat se od Ruska! Evropské země (např. Polsko, Česko) disponují
poměrně rozsáhlými potenciálními zdroji tohoto typu levné energie a její těžba
je technologicky dobře zvládnutá. Proti těžbě na druhou stranu stojí
přirozená snaha o zajištění kvalitního prostředí a zvýšená citlivost na
jakékoliv poškození životního prostředí. MUSÍME SE ROZHODNOUT!
Musíme se rozhodnout, co je pro naši společnost větší
hodnotou: Kvalitní životní prostředí bez jakékoliv domnělé nebo reálné
hrozby narušení životního prostředí, ale stále s ruským Damoklovým mečem na hlavou, anebo dlouhodobá ekonomická, energetická soběstačnost, a tedy i dlouhodobá relativní nezávislost na jakýchkoliv mocenských ambicích Putina, kterou navíc budeme moci výrazně podpořit podstatně vyššími investicemi do vlastní obrany, protože pak už bude z čeho (pokud to "naše" vlády opět všechno beztrestně nerozkradou)? S
jistou mírou nadsázky lze věc postavit takto: Musíme se rozhodnout, co pro nás představuje
větší hrozbu. Ruské tanky - které jsme už sami nedávno zažili - čekající na rozkaz (zatím ještě) na hranicích Ukrajiny, anebo těžba velice
levného břidlicového plynu -
která kromě jiného zvýší naši životní úroveň a vytvoří mnoho nových
pracovních míst - prováděná možná někde i v našem sousedství? Obávám se, že pro občansky zlomenou společnost je zatím košile bližší než kabát, ale pak se nedivme a nenaříkejme, jak jsme se divili a naříkali v roce 1938, 1939, 1948, 1968...!!!
Rusko může s pomocí ekologů
hatit těžbu plynu v Evropě,
varují bezpečnostní experti...!!!
http://zpravy.idnes.cz/rusko-muze-s-pomoci-ekologu-hatit-tezbu-plynu-v-evrope-varuji-experti-1z5-/domaci.asp?c=A110520_150255_domaci_jw
Objevení velkých zásob zemního
plynu v břidlicích může rozpoutat v Evropě velkou špionážní hru. Starý
kontinent je dosud závislý na plynu z Ruska. A to se nebude jen tak
dívat, pokud se Evropa zkusí z této závislosti vymanit, říkají
generálové v záloze Jiří Šedivý a Andor Šándor.
|
Rusko
využívá své nerostné bohatství jako jeden z hlavních nástrojů své protievropské zahraniční
politiky... Ilustrační foto |
foto: Reuters |
V té hře není v banku málo: médii nedávno proběhly
zprávy o tom, že Evropa má v břidlicích ukryté obrovské zásoby zemního
plynu. Celý kontinent by z nich podle odhadů mohl žít 60 let. Samotné Polsko, které má
největší zásoby v Evropě, by pak ze svých zdrojů při současné potřebě
vydrželo 400 let (více
čtěte zde).
Jenže
spokojenost s objeveným nerostným bohatstvím nedozírné ceny není v
Bruselu a v západní Evropě nikde vidět. Ani v politice, ani v masmédiích... Důvody jsou, přes jejich
smrtelnou nebezpečnost, všeobecně dobře známé - ruská infiltrace
mocenských a informačních center západního světa:
AKTUÁLNĚ:
Vítejte ve skutečném světě! SEZNAM RUDÝCH KOMISAŘŮ EU! Proroctví George
Orwella 1984 se už naplnilo: Evropská unie + KGB + GRU = EUROASIE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010011301
Francie, která má druhé největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, už v dolní komoře parlamentu
schválila zákaz jeho těžby kvůli údajným, ale fakticky neexistujícím, "ekologickým důvodům"... Viz:
RUSKÁ INFILTRACE EU UŽ OVLÁDLA VŠECHNY NEJVYŠŠÍ POZICE: Francouzský
president Sarkozy ocenil u ruského presidenta a dnešního předsedy ruské
vlády Medveděva jeho oddanost lidským právům...!!! BLAHOŘEČENÝM A SVATÝM HO PROHLÁSÍ AŽ PŘÍŠTĚ...)))))))
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2014030065
"Obavy" rudých ekologů, placených KGB/GRU z Moskvy:
Ekologičtí aktivisté varují před tím, že těžba z
břidlic zatíží životní prostředí. Do vrtů se totiž
pod tlakem žene směs vody a písku (aby rozpukala břidlici) s malou
příměsí chemikálií - bromu, metanolu či butanolu.
"Část chemikálií může znečistit podzemní zdroje pitné vody," říká
ekolog Darek Urbaniak z hnutí Přátelé Země.
Britský publicista Matt
Ridley ale ve své studii obavy ekologů vyvrací.
Chemikálie jsou podle něj tak naředěné, že lidské zdraví ohrozit
nemohou. Jeden vrt podle něj může dodat stejně
energie jako 50 větrných turbin. Ridley
upozorňuje, že v USA se těží na téměř 40 tisících vrtech a problémy tam
nejsou.
|
Z Varšavy znějí ještě silnější obavy. "Podle našich
informací je možné, že vznikne tlak na přijetí (omezujících)
pravidel pro celou EU," prohlásil Marek Karabula ze
státní těžařské společnosti PGNiG. Poláci zároveň dali najevo, že Polsko si do
možnosti vymanit se z energetické závislosti na Rusku nenechá z
Bruselu mluvit!
V
hledáčku Moskvy
Na otázku, jak moc objev břidlicového plynu v Evropě zajímá Rusy,
tedy klíčové dodavatele zemního plynu do
Evropy, odpovídají bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý i
exnáčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor zcela shodně: pro
Moskvu jsou energie a zdroje surovin politickou zbraní.
"Pro Rusko je to evidentně příliš silná konkurence," hodnotí
evropské zásoby Šedivý.
"V kontextu budování dalších plynovodů musí Rusové brát
informace, že se objevily další zdroje plynu, vážně. Bude to věc pro
každou zpravodajskou službu, nejen ty ruské, aby sledovaly, jak to v
oblasti nerostného bohatství vypadá," doplnil ho Šándor.
Budování přepravní sítě nyní pro střed Evropy nevypadá vůbec
dobře, a to pouze díky dlouhodobému trestuhodnému zanedbání budování
energetické nezávislosti na Rusku ze strany všech evropských vlád. Šándorem zmíněné plynovody - North Stream a South Stream - se
Česku, Slovensku a Polsku vyhýbají. Jeden vede po dně Baltu z Ruska
přímo do Německa, druhý přes Bulharsko a Srbsko do Maïarska a Rakouska.
Ruské protievropské agenturní operace, vedené přes Brusel, tak
"odstrčily" ze společných priorit evropských zemí projekt plynovodu
Nabucco, který měl přivést surovinu z kaspické oblasti, vyhnout se
Rusku a snížit tak zásadním způsobem energetickou závislost Evropy na
Rusku. Viz: PLYNOVOD
NABUCCO JAKO ENERGETICKO - POLITICKÁ PROTIVÁHA SATANSKÉ ŘÍŠE ZLA RUSKA,
aneb CO VŠE JE EU OCHOTNA PROTI NÁM UDĚLAT, ABY NEPOŠKODILA MOC PUTINOVA KGB!!!
Proti
ruce plné trumfů
Plynová partie s Ruskem má nyní pro Evropu hodně hořkou
příchu. Za prvé, v evropských zemích na rozdíl od Ruska dochází k
protivládním demonstracím, které mohou ohrozit vlády. A když nějaká
země "zlobí", jako třeba Česko s umístěním amerického obranného radaru, Rusko takové
protesty umí - když to řekneme MAXIMÁLNĚ zdrženlivě - přiživovat... Viz: OBRANNÝ PROTIRAKETOVÝ RADAR, PRO A PROTI: PODÍVEJME
SE, JAK A PROČ JSME SI V TVÁŘÍ V TVÁŘ AGRESIVNÍ PODVRATNÉ
IMPERIALISTICKÉ POLITICE KÁGÁBÁCKÉHO RUSKA A JEHO NESČETNÝCH TUZEMSKÝCH
LEVICOVÝCH I PSEUDOPRAVICOVÝCH UŽITEČNÝCH IDIOTŮ KGB/GRU NEZASLOUŽILI -
DÍKY SVÝM NESČETNÝM VLASTNÍM MNOHA GENERAČNÍM INTELEKTUÁLNÍM A MRAVNÍM
SELHÁNÍM - AMERICKOU PODPORU!!! NEDOKÁZALI JSME SE POUČIT Z ROKU
1938, 1939-1945, 1948-1989, ANI Z RUSKÉ VOJENSKÉ OKUPACE 1968-1991!!! Z
ČEHO SE TEDY CHCEME POUČIT??? Viz:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010112205
AMERICKÉ ZÁKLADNY: BUĎ JSME PRO ZÁPAD, ANEBO PROTI NĚMU!!! Stejně to máme za pár, tak se neklaňme lumpům!
Generál Šándor:
"Ovlivňování veřejného mínění přes ekologické a mírové
organizace, to je ruská karta, kterou hráli už v minulosti a hrát ji
umí."
|
"Ovlivňování veřejného mínění přes ekologické a mírové
organizace, tento 'modus operandi', to jsou způsoby, které Rusové
používají hodně dlouho a nanejvýš úspěšně. Je to ruská karta,
kterou hráli třeba v západní Evropě při rozmisování amerických raket -
a oni ji hrát umí," říká Andor Šándor.
"Rusko nemůže použít otevřené nástroje, to by bylo
kontraproduktivní, ale skryté možnosti využije zcela určitě. Například
podporu ekologických a jiných hnutí. Máme s tím sami
zkušenosti z doby, kdy měl být postaven radar. Postup, který zvolili ve
vztahu k radaru, budou opakovat, aby si udrželi pozici dodavatele,"
doplňuje Jiří Šedivý. Viz: Uffe
Ellemann-Jensen, bývalý dánský ministr zahraničí: Rusko v roli
energetického vyděrače: Co dělat, aby se neopakovala plynová krize!
Generál Šedivý:
"Skryté možnosti Rusko využije zcela určitě. Máme s
tím ostatně zkušenosti z doby, kdy měl být u nás postaven americký obranný radar. Postup
zopakují."
|
Za druhé, Evropa by nyní bez ruského plynu nepřežila, protože
pro zajištění energetické nezávislosti na Rusku po desítky let vůbec
nic neudělala a nedělá pro to nic ani nyní. Jak
moc jsme zranitelní, Kreml ukázal v roce 2009, kdy 2. ledna
utáhl plynové kohouty Ukrajině a do 18. ledna fungovalo
"z rezerv" hned několik zemí včetně Česka.
Ruským klíčem
k Evropě je Německo
Plynovody Nord Stream a South Stream Rusku umožní vyhnout se
dodávkám přes střední Evropu. Zdroj: Wikimedia Commons
Pokud by se Rusku na úrovni EU podařilo zakázat Evropě těžbu plynu z
břidlic, střední Evropa by oproti Rusku a Německu zůstala v podřízeném
postavení rukojmího, kterému lze v případě potřeby - například kvůli
"vážným technickým potížím" - zavřít kohouty na tak dlouho, dokud nepřijde k rozumu. Tyto "neřešitelné technické
potíže" se pak obvykle daří překvapivě rychle odstranit...
Už samotný fakt, že Evropa může těžit břidlicový plyn - pokud
si to sama nezakáže - může přinést pozitivní efekt, i když samotná těžba
třeba zatím nezačne. "Konkurence může Rusko přimět řešit spoustu věcí - otázku
kvality přepravních potrubí, průzkum ložisek, efektivitu těžby. Jestli
je
pravdivé, co se říká - a zkušenosti z USA to potvrzují - že těžba z
břidlic bude několikanásobně levnější než plyn z Ruska, tak i Rusové
budou muset jít na maximálně efektivní těžbu," vidí možné plus Šedivý.
RUSKÁ
PROTIUKRAJINSKÁ A PROTIEVROPSKÁ VÁLKA PROPAGANDISTICKÝCH, POLITICKÝCH A
"EKOLOGICKÝCH" BANDITŮ V ŽOLDU KGB/GRU ZA ZÁKAZ TĚŽBY BŘIDLIČNÉHO PLYNU
V EVROPĚ A NA UKRAJINĚ UŽ ZAČALA!!! PODÍVEJME SE, JAK SE FÍZLOVÉ
KGB/GRU STRACHUJÍ O BLAHO A BEZPEČNOST UKRAJINY A CELÉHO NAŠEHO
ZÁPADU...)))))))
Modlitba za sestřelený Boeing, ruského mužika a naše duše...!!!SESTŘELENÍ
NEOZBROJENÉHO CIVILNÍHO LETADLA NAD UKRAJINOU A VRAŽDU 298 NEVINNÝCH LIDÍ Z CELÉHO SVĚTA NA
PALUBĚ SPÁCHALY TERORISTICKÉ ODDÍLY RUSKÉ VOJENSKÉ ŠPIONÁŽE SPECNAZ!
Vítězství Ukrajiny - konec Putina. Konec Putina - vítězství Ruska!
|
"Proč mají Rusové sklony k nesmyslným expanzím?" zeptal
jsem se jednou Lery Novodvorské a ona mi dala tuto odpověï. „Protože
v krvi každého Rusa je část mongolské krve. To je rovněž i důvod, proč
nejsou schopni pracovat rukama. Pro barbara nemá smysl každodenně
rozvíjet svůj um v jakékoliv činnosti. Pro štěstí Ruska je tedy třeba
zabírat stále nové země. Proč? Já nevím." Z internetové diskuse pod
článkem, v němž poslanec ruské dumy Michail Děgarjev navrhuje zahájit
vojenské operace proti Evropě a obsadit ji.
Sestřelením malajského Boeingu 777 ruskými teroristy, kterými Kreml vede nevyhlášenou válku
proti Ukrajině, která se rozhodla vymanit se z ruské nadvlády i de
facto se opět pozornost světové veřejnosti upnula na onu obrovskou
východní říši, která jindy oddělena kulturně, jazykově i nábožensky žije
svůj vlastní život, pokud ovšem některé z ramen oné chobotnice
"bratrsky" neobejme nějakého souseda a nepočne jej dusit.
Jako je tomu právě nyní s již zmíněnou Ukrajinou. Přičemž i my jsme
ono "láskyplné objetí" zažili, když na nás Kreml v roce 1968 vyslal půl
milionovou hordu asijských nájezdníků a hrdlořezů, doprovázenou vazaly
onoho prapodivného impéria, stojícího na desítkách milionů mrtvých, které
beztrestně povraždilo. Protože i my jsme pojali onen nápad, že již nechceme být
součástí říše chudoby, útlaku a nesvobody, stejně jako nyní i Ukrajinci.
To je třeba říci na počátek, aby bylo zřejmé, že nevane žádný vítr ze
západu, ale lidé na Ukrajině již prostě řekli dost byzantskému
polofeudálnímu způsobu existence, kdy bohatství země plyne na konta
proruských gubernátorů a rozhodli se jít cestou k evropské civilizaci,
prosperitě a demokracii.
Že jde o cestu dlouhou a plnou překážek je zřejmé, ale řekl bych, že
zároveň se jedná o nezvratný proces, kterému nemohou zabránit ani tlupy
přiopilých ruských teroristů potahujících nervózně z machorek nad
mrtvými těly svých obětí z malajského letadla, které okrádají o cennosti, peníze i kreditní karty.
Rusko samo
je případem exemplárního omylu Ruskem infiltrované západní civilizace. Omylu o tom, že
pácháním dobra je možno někoho přivést k lepšímu životu, aniž by to pro
něj znamenalo jedinou povinnost, protože on to bude považovat za
slabost, nebo nikdy nepoznal nic jiného než násilí.
Rusko, především pokud o jeho kremelskou moc jde, tak připomíná věčně
opilého mužika, který poté co v komunistické nálevně propil jak
chalupu, tak hospodářství i koně, zůstal ležet pokálený, hladový,
pomočený a ve špinavých hadrech v příkopu u cesty, kde se ho zželelo
kolemjdoucímu ze západního světa, který jej postavil na nohy. Dal mu
jíst. Omyl jej. Oblékl jej. Posadil ho ke stolu a vykládal mu něco o
dobrém vychování, a že krást a zabíjet se nesmí a když mužik přikyvoval,
nabídl mu své přátelství a pustil jej i do vlastního domu.
Ale v tom se v mužikovi probudily všechny jeho komplexy, když spatřil
bohatství západního domu a počal se chovat jako lidoop, vytáhl kyj a
začal s ním máchat nad hlavou vyděšené rodině, která jej pozvala k sobě
domů, a zatínal svaly a skřeky se počal domáhat, aby dostal ještě víc. A
tak mu dali olympiádu, technologie, peníze i válečné lodě, ale mužikovi
to začalo být málo. Protože s jídlem roste chu. A tak zašilhal i
jinam. A tragédie na Ukrajině mohla začít...
Toto ruské delirium tremens, kterého jsme svědky již delší dobu - a
které jsem si dovolil popsat po svém, nebo nalhávání si něčeho není
rozhodně můj styl a přístup k životu - je důsledkem onoho vystřízlivění a
postavení kremelského otrapy na vlastní nohy a má mnohou analogii i
v lidských životech, kdy by například kdekdo mohl vykládat, jak zvedl
opilce na ulici, přivedl jej k bytu a tento mu za to dal nakonec přes
hubu.
Což se nám právě děje, protože já osobně Ukrajinu považuji za součást
Evropy, za pokoj našeho společného evropského domu, kde řádí nezvaný
host a chová se jak je mu vlastní, tedy jak to dobře známe z vlastní
moderní historie.
Zároveň je vůbec s podivem, že ono počínání neotesaného mužika, může
vůbec najít nějakou spřízněnou duši tak, aby k onomu řádění chovala
sympatie, nebo jej považovala přímo za následování hodný.
Že je tomu tak u pana profesora a kandidáta věd Václava Klause, opravdu není divu. Jeho
láska je zcela profesionální a spočívá v podpisu vázacího aktu s KGB a
byla a je velmi dobře honorována. Ovšem případy kdy tomu je jaksi
z lásky a obdivu, bych označil za klinické.
Zdá se, že z oné nemoci o kozáckém koni pijícím z Vltavy mnohé
nevyléčil ani ten fakt, že ten kůň nakonec pil od roku 1945 do roku 1991
dokud všechen náš uran a staletí budovaný průmysl a ekonomické,
kulturní a historické bohatství nevypil a dluhy tři sta miliard korun po
sobě zanechal. Ani to, že deset tisíc lidí v jakémsi hrůzném rodeu
ušlapal. Že všude kam ruský kůň kopytem šlápl sto let tráva neporoste a že jej
sedlá sama smrt.
Inu obejmi se s našimi vrahy, miluj svého otrokáře a hovoř o rozumu s blázny, nebo pro někoho není ani pomoci, ani záchrany.
A jaký asi bude osud vyšetřování ruského válečného zločinu na osmdesáti dětech a ostatních obětech sestřeleného Boeingu 777?
(Ruský terorista s BUKem, ještě když s ním sestřelovali "pouze" ukrajinská letadla)
Asi takový jako když zavraždili kulkou do týla dvacet tisíc zajatých polských důstojníků
v Katyni a nakonec z toho obvinili Němce a sami v Norimberku zasedli
nikoliv na lavici obžalovaných, kam za rozpoutání druhé světové
války patřili, ale oni sami žalovali... Viz:
WAJDA:
KATYŇ: Na straně německého nacisty Hitlera i na straně ruského
komunisty Stalina se vynořil identický plán - ZLIKVIDOVAT INTELIGENCI!!!
Což má nakonec svou podobu i v tom, že v Berlíně na rozdíl od Moskvy s Leninem, nestraší vycpaný Adolf Hitler a německým prezidentem není bývalý gestapák, jako Vladimír Putin.
Svět je vůbec absurdní místo.
Modrá planeta, malá modrá kapka, kterou cosi drží ve vesmíru a nezabije nás to.
A přitom jaká to jen musí být síla.
A stejné je to s vírou.
S vírou v mír, svobodu a bratrství.
A pokud jde o Boha, to je snad jasné.
Johne Lennone, jenž jsi na nebesích.
I imagine…
Jednou budem dál.
Musíme, jinak naše duše zemřou.
Miroslav Václavek, viz: http://vaclavek.blog.idnes.cz/c/401701/At-zije-Rusko.html
Ředitel ukrajinské tajné služby (SBU) Valentin Nalyvajčenko v Kyjevě 7. srpna 2014 oznámil, že ruští teroristé na Ukrajině nechtěli 17. července sestřelit malajsijský dopravní letoun, ale
stroj ruského Aeroflotu.
"Během vyšetřování zkázy dopravního
letounu Boeing 777 bylo zjištěno, že ruští teroristé
a žoldnéři plánovali cynický teroristický útok proti civilnímu
letounu společnosti Aeroflot na lince AFL-2074, který ve stejnou
dobu letěl nad ukrajinským územím"
s tím, že naplánovaná letecká tragedie měla být pro Moskvu záminkou pro ruskou vojenskou intervenci a okupaci Ukrajiny.
Tento tradiční scénář Moskvy lze snadno a kdykoliv použít proti
komukoliv, kdo bude v ruském válečném harmonogramu aktuálně na řadě...
AKTUÁLNĚ:
Poslanec ruské dumy Michail Děgarjev navrhuje zahájit vojenské operace
proti Evropě a obsadit ji! EVROPA PŘEDSTÍRÁ, ŽE SE JÍ TO NETÝKÁ...!!! (RUSKY)
UBRÁNÍ SE NATO??? NA PŘÍPADNÝ ÚTOK NENÍ PŘIPRAVENO, TVRDÍ BRITÁNIE...!!!
31. července 2014
12:00 | Lidovky.cz
LONDÝN -
Severoatlantická aliance je špatně připravená na případný útok Ruska
proti některému členskému státu NATO, a proto se musí radikálně
reformovat. Dospěl k tomu vlivný obranný výbor Dolní sněmovny britského
parlamentu. Podle zákonodárců je sice riziko konvenčního vojenského
útoku stále ještě poměrně malé, ale zato existují nové hrozby jako počítačové útoky a
použití dobře vyzbrojených a vycvičených vládních "milic", maskujících se jako nevládní milice.
Na základě zkušeností především z krize kolem Ukrajiny výbor
doporučil, aby aliance byla trvale přítomna ve "zranitelných"
pobaltských státech a doplnila o nekonvenční hrozby jako počítačové
útoky a nevládní milice článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní
obraně členských států NATO. Vyzval také například k výraznému zlepšení
stávajících sil rychlé reakce NATO, protože jejich síla a možnosti neodpovídají novým potřebám, uvedl web BBC. Britští poslanci dále
varovali, že NATO by někdy nemuselo najít kolektivní politickou vůli k
přijetí společné akce k odražení nějakého útoku. Zároveň soudí, že
veřejné mínění v zemích NATO by možná nepodpořilo použití vojenské síly v
duchu článku 5 při konfrontaci s Ruskem.
"NATO v současnosti není dobře připravené na ohrožení nějakého
členského státu NATO ze strany Ruska," uvedl podle BBC výbor ve zprávě. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Aliance 20 let nevnímala Rusko z nepochopitelných důvodů jako územní hrozbu, ale nyní
již, chtě nechtě, opravdu musí. "Letošní události na Ukrajině, počítačový útok na Estonsko v
roce 2007 a ruská invaze do Gruzie v roce 2008 jsou pro NATO ´zvoněním k
probuzení´," napsali, i když s obrovským zpožděním, autoři zprávy. Zatím jako jediní v Evropě...
Bruselské sídlo aliance
sdělilo, že závěry britských zákonodárců prostuduje. Mluvčí NATO Oana
Lungescuová současně připomněla, že vedení aliance dospělo již (až) v březnu 2014 k
podobným závěrům a začalo ve spolupráci s členskými státy prosazovat
potřebné změny...
Lidovky.cz, ČTK
Mělo by vás zajímat:
Armáda ČR jedině po vzoru Švýcarska, Srbska, Řecka, Izraele, anebo Taiwanu, pokud má nás a náš stát ubránit...!!!
http://zboril.blog.idnes.cz/c/416311/Armada-CR-po-vzoru-Svycarska-Izraele-a-Taiwanu.html
Porovnání vybraných ukazatelů z dat webu „Global Fire
Power“ mezi armádou ČR a armádami evropských zemí s obdobným počtem
obyvatel jako Srbsko, Maïarsko, Švýcarsko, Belgie a Řecko a zeměmi
aktuálně dobře připravených na případný válečný konflikt jako Izrael a Taiwan.
Dané porovnání zobrazuje následující tabulka.
Při prosazování politiky omezování vlivu
státu na svobodný život občanů je třeba také řešit, že daná politika
nesmí na druhou stranu způsobit umožnění vzniku většího vlivu státu
cizího na svobodný život vlastních občanů. V tomto úkolu dnes Evropa, až na vzácné výjimky, zoufale selhává...
Mezi nejvíce inspirativní státy, které jsou
v současné době dobře a zodpovědně připraveny na případný ozbrojený konflikt, patří nejen
Izrael nebo Taiwan, ale také neutrální Švýcarsko, které i když je ve středu Evropy
obklopeno přátelskými zeměmi EU, tak podniká neustálá vojenská cvičení pro případ
vnějšího nebo vnitřního ohrožení státu.
Jak by armáda naší České republiky měla vypadat - pokud by její vůle k obraně národních zájmů a zodpovědnost za ně byla
stejně silná, jako je silná vůle a zodpovědnost za obranu národních zájmů daných zemí - zobrazuje následující tabulka a
definuje tak řádově její maximální rozsah.
Čtěte na podobné téma a zdroje:
Švýcarská armáda se chystá na poprask, který může zavládnout v eurozóně
Kniha Start-up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku
pozn.: příspěvek na mini-konferenci Svobodných na téma „Obrana“ 6.7.2014 v Zašové
Josef Zbořil | sobota 5. červenec 2014 13:43
Švýcarská armáda – síla schopná SKUTEČNĚ rychlé bojové reakce, náš nejvyšší vzor hodný následování!
Ozbrojené síly Švýcarské konfederace mě zajímají už
nějakou dobu a osobně v nich spatřuji jednu z nejlepších a nejvíce
akceschopných armád na světě! V jejich koncepci hrají zvláště silnou roli
prvky patriotismu a odpovědnosti občana ke své zemi a obraně svobody jejich občanů.
Napsat o švýcarském vojsku článek jsem se však rozhodl teprve
nedávno. Vedlo mě k tomu, mimo jiné, průběžné, pravidelně se opakující
tlachání předních eurounijních (samozřejmě „proevropských“)
představitelů o „Evropských silách rychlé reakce“, které podle slov
eurofilních politiků mají představovat téměř mýtickou neporazitelnou
armádu a pak také jakási „odzbrojenost“ velké části Evropy.
Nestandartním termínem „odzbrojenost“ nemyslím pouze výraznou redukci
aktivních sil a počtu vojenské techniky, ale také trestuhodné opomíjení
dalšího výcviku záloh a absenci jakékoliv branné přípravy na školách.
Než mě v této souvislosti nějaký veleduch nařkne z toho, že se mi stýská
po „komunistické militarizaci mládeže“, rád bych ho upozornil, že
například ve Spojených státech stále existuje obdoba „vojenských
kateder“, známá pod zkratkou ROTC (Reserve officers training corps).
Ale k věci. Švýcarsko je zemí, která dbá na dobře vycvičené,
vystrojené a vyzbrojené vojenské síly. Narozdíl od mnoha evropských
států nedělá z bezbrannosti ctnost ve stylu „podívejte se jak jsme
mírumilovní“ a naopak činí vše pro to, aby mohla kdykoliv garantovat
vlastní bezpečnost a bezpečnost vlastních občanů, k čemuž se ostatní evropské státy příliš nehlásí a hlavně pro to vůbec nic nedělají...
Jakýsi prazáklad dnešní švýcarské armády můžeme spatřovat v koncepci
z roku 1815, která po mnoha úpravách a změnách dovedla švýcarské síly do
aktuální podoby. Armáda Œvýcarské konfederace tak ve své podstatě
kombinuje systém regulérní armády s miličním systémem a to tak, aby
vynikly výhody obou přístupů.
Profesionálních vojáků je ve švýcarské armádě pouze kolem tří tisíc
šesti set. Většinou jde o vyšší důstojníky, instruktory výcviku a štábní
důstojníky. Kolem tohoto tvrdého jádra se pak nachází „obal“, tvořený
(hlavně) muži, podléhajících povinné vojenské službě. Té se musí ve
Švýcarsku podrobit každý způsobilý a netrestaný muž ve věku od
devatenácti do dvaatřiceti let. Doba služby není příliš dlouhá, zato
výcvik v jejím průběhu je velmi intenzivní. Délka povinné vojenské služby
se pohybuje se v rozmezí od osmnácti do jedenadvaceti týdnů, podle
druhu jednotky u níž odvedený slouží. „Záklaïáci“ jsou po čas vojenské
služby podrobováni důkladnému výcviku se zbraní i příslušnou vojenskou
technikou a po jejím skončení se každoročně třikrát do roka účastní
týdenního cvičení (záložní důstojníci čtyřikrát do roka). Povinnost
pravidelných cvičení pro ně přestává platit, pokud na nich celkově
stráví tři sta dní, anebo po dosažení věkové hranice dvaačtyřiceti let.
Ze záloh jsou pak definitivně vyřazováni v devětačtyřiceti letech.
Pouze v průměru jedna třetina služby schopných mužů do armády
nenastoupila a zapojila se buï do složek civilní ochrany anebo
nastoupila civilní službu. Ti, kteří byli shledáni nezpůsobilými
vojenské služby musí platit dvouprocentní přirážku k dani z příjmu, což
by naše „bratrstvo pravdy a lásky“ jistě označilo za další atribut
„plíživé fašizace společnosti“
Pro ženy je služba ve vojsku pouze dobrovolná a podle nejnovější
reformy, nazvané „Armáda XXI“ mohou používat zbraň výhradně pro vlastní
obranu během služby. V praxi to tedy znamená, že v případě konfliktu by
se neúčastnily bojových akcí. Švýcarští muži jsou, jak vidno,
gentlemani, kteří se „neschovávají za ženskou“.
Politické i armádní špičky svým záložákům věří. Každý voják v záloze
smí vlastnit doma ruční střelné zbraně (včetně zbraní automatických)
s počtem nábojů nepřesahujícím padesát kusů. Toto povolení je motivováno
čistě prakticky. Počítá se totiž s eventualitou, že v případě rychlého
napadení země, by se záložák musel ke své jednotce „probít“.
Švýcarsko s necelými sedmi miliony obyvatel je díky své armádní
koncepci schopné nasadit v případě ohrožení 1.375.889 skvěle vycvičených
vojáků (údaj z konce roku 2005). Armáda České
republiky, se zhruba 10 miliony obyvatel, je schopna zmobilizovat "na
obranu své země a jejich občanů" zhruba 30 - 40.000 vojáků... V přepočtu na populaci je tak
švýcarská armáda druhou největší na světě, za armádou státu Izrael. A to přitom Švýcarsko ještě dokáže neustále snižovat svůj státní dluh, ostatně i tak nejnižší v Evropě!
Švýcaři pochopili, že armádu nedělají pouze miniaturní elitní jednotky, sloužící
jako „výkladní skříň“ té či oné armády, ale že je nutné věnovat se
výcviku „průměrného vojáka“ A právě výcvik a příprava řadových vojáků je
ve švýcarských ozbrojených silách na špičkové úrovni, přičemž
srovnatelnou úrovní „záklaïáků a „záložáků“ se může pochlubit asi opět
jen izraelská armáda.
Plně profesionálními složkami švýcarské armády jsou pouze letectvo,
kde výcvik bojového pilota probíhá už od šestnácti let a speciální
jednotky AAD, cvičené podle vzoru britské SAS. Zcela specifický útvar
představuje proslulá švýcarská vatikánská garda.
Impozantně působí rovněž fakt, že švýcarská armáda je schopná
díky své organizaci kompletně mobilizovat do dvanácti hodin, což představuje naprostý
světový unikát. Na tomto místě bych rád podotkl, že Spojené státy počítají pro
mobilizaci svých sil s několika týdny, přičemž některé pesimistické
odhady hovoří až o jednom měsíci. V souvislosti s tématem škodolibě
připomínám chvástání zainteresovaných eurofilů, hrdě prohlašujících, že
Evropské síly rychlé reakce – tedy plně profesionální sbor o síle cca
25.000 mužů, schopné úspěšně bránit tak maximálně nádraží Praha-Smíchov – jsou připraveny k zásahu do pěti dnů...
Po technické stránce je švýcarská armáda plně srovnatelná s moderními
ozbrojenými složkami vyspělých států. V jeho výzbroji nalezneme jak
domácí provenienci (zde zmiňuji především vynikající útočnou pušku SIG
550), tak zbraně americké, belgické nebo německé. Jádro švýcarského
letectva tvoří čtyřiatřicet amerických stíhaček F – 18 Hornet,
nejpoužívanějším tankem je zase německý Leopard 2. Vzhledem k neutralitě
konfederace při nákupu zbraní hraje prioritní roli jejich kvalita a
kompatibilita, nikoliv zahraničně politická objednávka.
Koncepčně má švýcarská armáda jeden hlavní úkol – zajistit územní
obranu státu. Na první pohled to vypadá logicky, nicméně většina zemí EU
a NATO zakládá armádní koncepci na účasti v zahraničních misích,
přičemž některé z nich plán územní obrany v zásadě nemají. V současné
době převládá – po mém soudu sebevražedný – přístup, že každá země „dá
něco“. Češi chemiky a 601. skupinu zvláštních operací, Britové letecké
krytí, Francouzi nevím co a takto bude (NE)fungovat „evropská kolektivní bezpečnost“... Vojenské operace
proti Kadáfímu prokázaly, že ani armády nejsilnějších evropských
velmocí nejsou bez americké pomoci schopny vůbec ničeho. A to bojovaly
proti rozvojové zemi. Nechtějme si představit, jak by dopadly proti
Rusku...
Osobně si myslím, že armáda má v první řadě bránit suverenitu své
země a vše ostatní jsou pro ní úkoly druhého řádu. Byl bych nerad, kdyby
můj článek vyzněl jako plošné odmítnutí české účasti na všech
zahraničních misích, nebo takto není zamýšlen. Pouze chci říci, že
nepovažuji za normální situaci, pokud například sám bývalý ministr
obrany SRN prohlásí, že německá armáda je schopna zasáhnout kdekoliv na
světě kromě Německa...
Švýcarsko se účastnilo v minulosti zahraničních misí v Bosně a
Koreji, ale tato angažmá nepředstavují pro ozbrojené síly konfederace
prioritu.
Švýcarský model ozbrojených sil je ze společenského hlediska důležitý
i proto, že popírá častá tvrzení promoskevských pacifistů a členů bratrstva "pravdy a
lásky", snažících se vsugerovat lidem blud, že tam kde je mezi lidmi
mnoho zbraní a dbá se na brannost, existuje zároveň podhoubí pro násilí,
a už obrácené dovnitř (agresivní chování mezi lidmi) nebo navenek
(silácká rétorika a v krajním případě agrese vůči okolním státům). Nic z toho není pravda!
Švýcarsko je veskrze mírumilovným státem, stranícím se mezinárodních
roztržek, s velmi nízkou kriminalitou (největší podíl na kriminalitě
mají ve Švýcarsku imigranti a jejich potomci), přičemž počet zneužití
střelných zbraní je ve Švýcarsku mimořádně nízký. Nekoná se „střílení na školách“,
ani jiné podobné jevy, jimiž pseudohumanisté tak často straší.
Švýcaři se jenom drží staré pravdy Flavia Vegetia Renata, přisuzované
mylně Machiavellimu: „Kdo si přeje mír, a se připravuje na válku.“
Velmi sympatická je i skutečnost, že Švýcaři pokládají obranu země za
jednu z nejdůležitějších povinností dobrého občana. Mladí lidé se při výkonu služby
naučí o sebe lépe postarat, získají pevnější vztah ke svému okolí,
zvládnou sebeobranu, zdravovědu a další věci, které se jim mohou
kdykoliv hodit. Tím, že služba v armádě je brána jako věc „nás
normálních kluků“ a tím, že jednorázově není moc dlouhá, stává se armáda
místem setkávání lidí, kteří si po výcviku zajdou na pivko, seznámí se,
popovídají si a tak vznikají další a další přediva mezilidských vztahů.
Armáda je jakousi organickou součástí švýcarské společnosti, aniž by ji
militarizovala.
Švýcarská konfederace je specifický státní útvar nejsvobodnějších a nejzodpovědnějších občanů v celé Evropě a některé z jejích
atributů možná nelze slepě převzít. Nejsem příznivcem české neutrality,
která by byla v tomto prostoru pro Českou republiku zahraničně
politickou sebevraždou, nicméně model švýcarské armády i švýcarského politického uspořádání by nás měl silně
inspirovat. Ani on by možná nešel v našich podmínkách aplikovat celý
a najednou, zejména
vzhledem k ekonomickým aspektům naší totálně rozkradené a zadlužené
země, která by ovšem nebyla totálně rozkradená a zadlužená, kdybychom si
dokázali vybojovat totéž co Švýcaři. Ve svých základních konturách by se
však švýcarský model mohl stát už dnes pro nás něčím, co by bylo dobré alespoň maximálně napodobit!
Je trochu smutné, že místo debaty na toto téma
nejvyšší národní strategické důležitosti představuje v masmédiích hlavní
bezpečnostní problematiku otázka amerického obranného radaru někde
v Brdech, i když pro naši úspěšnou obranu samozřejmě taky nesmírně
důležitého…
Švýcarské vojenské přípravy na kolaps EU vzorem pro ČR!http://zboril.blog.idnes.cz/c/416854/Svycarske-vojenske-pripravy-na-kolaps-EU-vzorem-pro-CR.html
Prohlubující se finanční problémy zemí EU - jako
nevyhnutelný výsledek skryté rusko-čínské války proti našemu, Ruskem v
nejvyšších politických a masmediálních patrech těžce infiltrovanému,
stále ještě relativně svobodnému a demokratickému Západu - přiměli Švýcarsko podnikat
kontrolu připravenosti své armády také pro případ, kdy bude muset čelit
násilným nepokojům v Evropě a masivnímu přílivu evropských uprchlíků.
Uspořádalo tak v září 2012 vojenské cvičení "Stabilo Due" a v září 2013
vojenské cvičení "Barbara-Duplex".
Stabilo Due - září 2012
Příprava na scénář přílivu utečenců z Portugalska, Španělska, Francie, Itálie a především z Řecka.
Během cvičení byly konkrétní státy nahrazeny smyšlenými zeměmi Elbonie a Danubie.
Barbara-Duplex - září 2013
Příprava na scénář, kdy v zadlužené Francii (během cvičení nazývána Saônie)
dochází ke konfliktům mezi jejími regiony a smyšlená polovojenská
organizace "Dijon Free Brigade" - v našem případě "Nové Západní Rusko" - obsadila kvůli získání financí a jiných
zdrojů 3 švýcarská pohraniční města - Neufchâtel, Lausanne and Genevu (v našem případě Karlovy Vary, části Prahy a další).
??? - září 2014
Cvičení v letošním roce bude
pravděpodobně vycházet ze strategického dokumentu švýcarského
Ministerstva obrany, civilní ochrany a sportu - Bezpečnost Švýcarska 2013, která kromě "situačního radaru hrozeb" uvádí: "Dluhová
krize v Evropě a nepokoje v důsledku arabského jara jsou dvě hlavní
události ve strategickém prostředí Švýcarska, jejichž důsledky jdou
obtížně v současné době předvídat. Dluhová krize klade nároky na
stabilitu našeho bezprostředního okolí, které tvoří základ naší
bezpečnosti a prosperity. Arabský svět v současné době prochází obdobím
nepokojů, které rovněž představuje pro Švýcarsko řadu výzev. Vývoj v
dalších strategických oblastech jako jsou vojenské hrozby je v současné
době stabilní a zůstávají hrozbou druhořadého významu."
Situační radar hrozeb
Bezpečnostní politika Švýcarska vzorem pro ČR!!!
Kromě plnění závazků ČR v obranné
vojenské alianci NATO by, dle mého názoru, měla bezpečnostní politika
ČR, stejně jako bezpečnostní politika Švýcarska, umět rychle a účinně
reagovat i na hrozby nevojenského charakteru. Měla by také stejně dobře
dokázat tyto hrozby vyhodnotit a předložit veřejnosti jakým to dělá
švýcarská vláda v aktuálním dokumentu Švýcarská bezpečnost 2014 z 5.5.2014.
Někteří lidé si nepřiznávají krizi
eurozóny a že její budoucí rozpad nemusí být poklidný. Švýcarsko dokáže
zmobilizovat svoji cca 200 tisícovou armádu a zajistit bezpečnost a
svobodný způsob života pro své občany! Položme si ve svém nejvyšším osobním i národním zájmu otázku, jakým způsobem dokáží zareagovat
bezpečnostní složky ČR, v čele s cca 20 tisícovou armádou, bez předchozích
cvičení na obdobnou situaci?
Několikanásobně předražené Pandury, nefungující padáky, skandální Gripeny,
aféra Nagyová a nesčetné další protinárodní zločiny se v blízké
budoucnosti mohou stát reálnými problémy české bezpečnosti té nejvyšší důležitosti. Po vzoru
Švýcarska můžeme vytvořit systém, kdy bezpečnost občanů v ČR, i proti
hrozbám nevojenského charakteru, zajistí v krátkodobém horizontu cca 270
tisícová česká armáda.
Odpověï na otázku, jak ČR pokryje
zvýšené státní výdaje s touto politikou související, hledejme také ve
Švýcarsku. Pro začátek stačí, když vládě zabráníme krást beztrestně po miliardách! Když zabráníme poskytovat veřejné finance na nesmysly - pro "někoho" jistě velice výhodné - a
právní předpisy nebudou ekonomicky aktivním lidem házet klacky pod nohy,
budeme i přes niží daně vydávat na zajištění svojí bezpečnosti více a
tento rozpočet se dostane na reálnou úroveň toho, jaké úkoly mají
bezpečnostní složky našeho státu v případě blížících se krizí a hrozeb řešit.
Současně se také domnívám, že zajištění
bezpečnosti ČR po vzoru Švýcarska uvítají nejen naši vojenští spojenci,
ale že také vlivem této "konkurenční výhody" posílí samotné ekonomické
prostředí ČR, protože v rámci Evropy, bude ČR jako jedna z mála zemí,
která deklaruje svoji schopnost a připravenost zajistit bezpečnost a
stabilitu i proti hrozbám na které se zatím ostatní země, kromě
Švýcarska, nepřipravují a jejichž vlády je, vzhledem k jejich doposud
praktikované, zaslepené a nekritické "pro-evropské" a "pro-ruské" politice, nemohou
ani oficiálně připustit.
RUSKO ZBROJÍ
UŽ NA DALŠÍ
SVĚTOVOU VÁLKU,
CHLUBÍ SE RUSOVÉ,
JAKO BY PŘEDCHOZÍ
VÁLKY NESTAČILY!!!
18. 2. 2012
Ruská
vláda utratí v nejbližších deseti letech 22 bilionů rublů na
rekonstrukci ruských ozbrojených sil. V rámci Státního programu zbrojení
se plánují na léta 2011 až 2020 pro armádu rozsáhlé nákupy:
Ruská stíhačka páté generace T-50
je levnější, lehčí a rychlejší. Je to jedinečný konkurent amerického
F-22 Raptor na světových trzích. Je o 30 % levnější a o 2 tuny lehčí a
jedenapůlkrát rychlejší. Bez tankování uletí 4300 km. Naproti tomu F-22
musí tankovat po 2500 km. T-50 vzlétne prakticky z místa, na rozjezd mu
stačí 350 m, F-22 musí mít 915 m.
Ruská stíhačka Su-35S
porazila při kybernetických zkouškách před očima amerických generálů
svůj americký analog F-35. Nejvyšší rychlost Su-35 je jedenapůlkrát
vyšší než F-35: 2500 km/h oproti 1700 km/h. F-35 dolétne na jeden vzlet
2200 km, kdežto Su-35 3600 km. Poté je nutno dotankovávat. Su-35 za
jeden vzlet sestřelí 12 nepřátelských letadel, na 5 vzletů vypustí 60
raket.
MIG-35 je osazen
novým radarem Žuk, který zachycuje pohyblivé objekty na vzdálenost 250
km. Přídatný systém páté generace, tyto druhé oči MIG-35, navádí
letadlo na cíl. Letadlo sleduje najednou 30 cílů a napadá 8 objektů
současně.
Frontový bombardér Su-34.
V roce 2008 mělo Rusko pouhý jeden tento letoun. Je to hrdina
vojenského konfliktu s Gruzií v srpnu 2008 na území Jižní Osetie. Tehdy
Juščenko prodal levně Saakašvilimu protivzdušný raketový komplex Buk-M1
a silný radar 36D6. Radar identifikoval ruská letadla a Buk po nich
pálil. První seriový Su-34 Buku poškodil pamě, v třetím dnu války
zničil radar 36D6 a vyřadil veškerou gruzínskou PRO.
Vrtulník Mi-28N "Noční lovec", je hlavní útočný
vrtulník ruské armády. Rovněž je znám jako létající tank. Je vybaven
protitankovým dělem 2A42, jehož rychlost střelby je až 800 výstřelů za
minutu. Americký vrtulník Apache umožňuje jen 625 výstřelů za minutu.
Mi-28N zůstává nad cílem mimořádně nízko, pouhých 5 metrů. Na
vzdálenost 1,5 km se odchyluje jen 15 mm. Ze vzdálenosti 1500 metrů
prorazí střela pancíř o tloušce 15 mm.
Ruský bojový vrtulník K-52
Aligátor, velitelský stroj armádních jednotek a námořní
pěchoty. Dvoumístné vylepšení legendárního Černého žraloka. K-52 velí
skupině bojových vrtulníků Mi-28N. Kolem cíle vytváří "smrtelný
trychtýř". Plní unikátní úkol nejvyšší pilotáže. Kolem cíle nepřetržitě
krouží a ostřeluje jej. Palubní raketový komplex vrtulníku Vichr vyřadí
tankovou rotu za 3 minuty. K-52 ničí vzdušné cíle samonaváděcími
raketami R-73. Ostřeluje obrněnou techniku z protitankového děla 2A42
stejně jako Mi-28N.
Projekt Borej, raketová
ponorka strategického určení. Vojenský závod postaví do
roku 2020 pro armádu 8 těchto ponorek. Jedna z nich, Jurij Dolgorukij,
je už hotová. Zde se zkoušejí rakety Bulava. Jaderný reaktor nové
generace umožňuje sestup ponorky do hloubky 480 metrů. Ponorka je
schopna nezávislé plavby po dobu tří měsíců. Má pětkrát nižší hlučnost
než ponorky starší výroby. Je prakticky nehlučná.
Bulava je nejnovější
balistická raketa pro ponorky Borej. 1. července 2011 byla dána do
sériové výroby. Jejích 10 jaderných bloků mění trajektorii podle
potřeby. Raketa překonává jakýkoliv systém PRO, včetně kosmického. Z
ruských vod vzdálených 8 tisíc km doletí do kteréhokoliv bodu na území
USA nebo Číny.
Do
roku 2020 obdrží ruské námořnictvo 6
víceúčelových korvet Stěreguščij, každou v ceně 10 miliard
rublů. Je to korveta určená k torpédování ponorek raketami X-35. Lodě
atakuje na vzdálenost do 130 km. Zasahuje pobřežní cíle. Soustava děl
pálí s frekvencí 30 ran za minutu. Loï je připravena k sériové výobě.
Protivzdušný raketový komplex Kortik-M sestřeluje vzdušné cíle ve výšce
10 km. Stěreguščij je kompaktní korveta, na jejíž palubu se vejde
protiponorkový vrtulník K-27 .
Triumf: Do roku 2020 bude mít armáda 56 divizí vybavených protivzdušným raketovým komplexem
S-400 nové generace. Komplexy se otevřou během pěti minut
a během čtyř minut zničí až na vzdálenost 400 km najednou 36 cílů. Ve
výšce 35 km sestřelí jaderné bojové hlavice. Systém zjišuje
neviditelná letadla nepřítele.
Iskander: Armáda vytvoří do roku 2020 deset brigád raketových komplexů Iskander.
Hlavní důvod Ruska k tomuto kroku je umístění americké PRO ve Východní
Evropě. Vzdálenost mezi Kaliningradem a Varšavou je 280 km. Iskander má
dosah 500 km. Raketa s rychlostí 2100 m/s doletí do Varšavy za 2 minuty
22 vteřin. Voják námořní pěchoty NATO si za tu dobu ani nevyčistí zuby.
Tu-160 (Bílá labu) je
nejmohutnější bombardér na světě. Je to nosič raket ruského letectva.
Bez tankování doletí přes třetinu délky rovníku - 14 tisíc km. Na
palubě nese až 40 tun zbraní. Ve výšce 15 tisíc metrů doletí za 3
hodiny do New Yorku. Jedna bomba, kterou nese, váží 1500 kg.
Stěžejní bojový tank ruské obrany
T-90: pýcha ruské armády. Létající tank překoná řeky
hluboké 5 metrů a zákopy široké 3 metry. Šplhá po metrových stěnách.
Při zkouškách se německý tank Leopard k němu nedokázal přiblížit na
bližší vzdálenost než 2,5 km.
Mezikontinentální mobilní
balistická raketa RS-24 Jars. Nový ruský jaderný štít.
Loni byly uvedeny do provozu dvě hlídkové raketové divize v Ivanovské
oblasti. Dosah raket Jars je 12 tisíc km. Nese 4 bloky o síle 300
kilotun. Jaderný štít budoucnosti je pak nová modifikace raket Topol-M.
Jars se po zemi soustavně přemisuje a tudíž není možno zjišovat jej
pomocí satelitů. V množství falešných cílů není možno bojové bloky
rozeznat. Mohutnost výbuchu jedné bomby RS-24 lze srovnat s účinkem 67
atomových bomb USA v Hirošimě v roce 1945. Jedna raketa Jars může
zničit např. tři Los Angeles naráz.
V
Rusku dojde k nejrozsáhlejšímu přezbrojení za posledních 30 let. Na
modernizaci ruské armády je určeno 22 bilionů rublů. 80 % půjde na
nákup zbraní a 20 % na rozpracování moderních technologií. Park
vojenské techniky bude k roku 2020 obnoven ze 70 %.
Překlad
z ruštiny: zajoch
Námět: Hudryper
Zdroj:
http://beloenebo.livejournal.com/23829.html
Petr Vavrouška (pev)
1. 8. 2007 v 20.08
http://www.rozhlas.cz/zpravy/zahranici/_zprava/368010
MILITARIZACE RUSKA STÁLE ZESILUJE: Dva
ruské energetické monopoly
mohou disponovat vlastními armádami
Moskva
Autor: Marek Dlouhý
Ruský prezident Vladimir Putin
definitivně povolil monopolům Gazprom a Transněf, aby si vytvořily
soukrommé firemní armády. Ty by měly chránit majetek společností, hlavně
vojensky strategické plynovody a ropovody.
Ruské firmy Gazprom a Transněft a
jejich dceřiné společnosti si mohou sestavit vlastní ozbrojené síly.
Mohou nakupovat zbraně a speciální vojenskou techniku, zejména na
ochranu transportu energetických surovin a míst, kde se těží ropa a
plyn. Viz:
Občané na mušce soukromých firemních armád!!!
RUSKÁ ANALÝZA:
Společná rusko - čínsko
- indicko - jihoamericko
- islámská válečná výzva
svobodě našeho Západu!!!
BZ│ Informacím
o nedávných společných manévrech komunistické Číny a Indie nevěnoval český ani ruský tisk prakticky žádnou pozornost. Svaz dvou miliardových velmocí se ale může stát začátkem konce diktátu Západu a unipolárního světa. Ruským deníkem „Pravda“ oslovení ruští experti předpokládají, že k
protizápadnímu megabloku dvou miliardových asijských zemí by se mělo
veřejně připojit i Rusko, které s nimi už po desítky let spolupracuje
spíše neveřejně.
Senzační
novinka, že nedávno proběhly společné čínsko-indické manévry, ruský
tisk prakticky ani nezaznamenal. Mnozí experti si ale myslí, že historicky
první velké vojenské cvičení dvou velkých východních velmocí znamenají
začátek konce unipolárního světa, jejichž nevyhnutelným následkem
budou hluboké globální změny světové geopolitické situace.
O
své názory se s ruským deníkem Pravda podělili první viceprezident
Akademie geopolitických otázek, doktor vojenských věd Konstantin Sivkov
a vedoucí Mezinárodního euroasijského hnutí Alexandr Dugin.
Konstantin Sivkov:
Uskutečněné
vojenské cvičení představuje kvalitativně novou etapu světového vývoje
(marxistický žargon, tentýž, kterého používá v Týdnu Dalibor Balšínek
ZDE, pozn. Jan Čulík). Jestli dříve základem rozporů mezi státy, na
základě kterých se vytvářely aliance, nebo naopak nepřátelské
konfliktní situace, byly většinou
navzájem si odporující rozpory regionálního charakteru, tak tento fakt
svědčí o tom, že na první místo se začaly dostávat zájmy globálního charakteru, zájmy duchovního a globálního charakteru.
Sjednocení
a společné cvičení Indie a Číny znamená, že otázky regionálních sporů,
spojených s teritoriálními požadavky, se staly druhořadými ve srovnání
s nebezpečnější globální hrozbou, jakou je bezesporu vytváření
unipolárního světa USA a Západní Evropy, s perspektivou mondiálního
(jednohlasého) světa podle modelu zlaté miliardy. (odkaz na marxistický sociologický koncept „zlaté miliardy“ – počtu
obyvatel planety, kteří podle marxistických sociologů žijí na účet práce ostatních pěti miliard obyvatel – pozn. red.). A zejména toto začaly chápat světové elity, mezi jinými i národní elity těchto dvou zemí.
Společné
vojenské cvičení v každém případě znamená vznik bloku Indie a
komunistické Číny. Jejich vlády jsou zajedno v tom, že duchovní základ
těchto dvou civilizací si je vzájemně podobný(???) a odolává duchovnímu
základu západní civilizace, která je v dnešním světě dominantní. Tento
protiklad má základ v tom, že západní civilizace je vytvořena v
převážné míře na individualistických základech, kdežto
duchovní základ indické a čínské civilizace, řekněme indočínské, spočívá
v dominanci společenského nad soukromým, je vybudován na komunitním
kolektivistickém základě. Viz:
9
komentářů na téma Komunistická strana Číny a její zločiny, část 7.: O
vražedné minulosti, přítomnosti a budoucnosti Komunistické strany Číny!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005121501
Podobné paralelní události, které proběhly v Jižní Americe, je již možné pospojovat do jediného řetězu, kdy byl vytvořen „Svaz 17“ v čele s marxistickou Venezuelou, Kubou a dalšími státy v asijsko-tichomořském regionu. Na
takovém to protizápadním základě může vzniknout i mohutný islámský svaz, když král Saúdské
Arábie přijal svého největšího nepřítele, ale velkého přítele Ruska, prezidenta Íránu Mahmúda
Ahmadínedžáda. Viz:
SVĚT PŘED DALŠÍ SVĚTOVOU VÁLKOU! KDO STOJÍ ZA
"ISLÁMSKÝM" NUKLEÁRNÍM TEROREM PROTI SVĚTU, ZVANÉM SVOBODNÝ!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502
V
čem spočívá marxistická teorie zlaté miliardy? Budou existovat dvě civilizace,
zmizí státní hranice a civilizace budou unifikovány do dvou velkých
supercivilizací. Panská civilizace – zlatá miliarda, a civilizace
otroků. První degeneruje civilizace otroků, a potom panská civilizace a
poté obě zmizí.
Rozvoj
civilizací je systémovou otázkou, která není spojena s jakoukoliv
jinou další otázkou - etnickou, nebo nějakou jinou. Samotný rozvoj
jakéhokoliv živého organismu, jakéhokoliv živého tvora, může probíhat
pouze v tom případě, jestliže se jeden od druhého liší.
Je
možné konstatovat, že tradiční civilizace, vytvořené na společenských
základech, pochopily dvě věci. Za prvé – že jim hrozí zničení ze strany
západní civilizace a západní imperialistické společnosti. Za druhé –
tváří v tvář takové hrozbě jsou jim bližší duchovně kolektivistické
civilizace, než západní civilizace individuální lidské svobody a
individuální lidské zodpovědnosti. V nedávné době Čína a Indie
spokojeně spolupracovaly a rozvíjely vztahy se západní prioritou, a
mezi sebou vzájemně bojovaly. Nyní se všechno pod vlivem Ruska obrací na druhou stranu.
V
těchto podmínkách, úplně v jiné kvalitě, se posiluje role Ruska. To není
světový diktátor, který by vnucoval svoji jedinou ideologii celému
světu, je to euroasijské centrum konsolidace tradičních duchovních
civilizací. Zejména Rusko, Indie, Čína a Irán. Tuto myšlenku naši vědci
formulovali již dávno, a v posledních 5-6 letech proběhlo několik
konferencí, které byly věnovány tomuto tématu. Nyní se začíná
uskutečňovat, dodává Konstantin Sivkov. Viz:
Joseph
D. Douglass, Jr. (ředitel Redwoodského věd. ústavu a autor knihy RUDÝ
KOKAIN: Drogování Ameriky a Západu: RUSKÉ STÁTNÍ DROGY JAKO NEJNIČIVĚJŠÍ
TAJNÁ ZBRAŇ PROTI NAŠÍ CIVILIZACI A SVĚTU: PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA
KREMLU ZA ZOTROČENÍ LIDSTVA ZESILUJE! RUSKÝ STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN A
JEHO NEVIDITELNÉ CELOSVĚTOVÉ KRIMINÁLNÍ IMPÉRIUM!!! (s odkazem na
výpovědi generála Jana Šejny)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011010301
Alexandr Dugin, nejvlivnější ideolog Kremlu:
"Strategické posílení asijského pólu vytváří předpoklady pro multipolární svět. Pro Rusko to má principiální význam, nebo naše země si uchrání svou suverenitu pouze v podmínkách multipolárního světa.
Čína je riziko
budoucnosti, ale trvání strategické disproporce ve prospěch USA je hrozbou
současné existenci Ruska. Proto je nutné zdolávat tuto hrozbu - která hrozí Rusku - OKAMŽITĚ A VŠEMI PROSTŘEDKY - a až potom přemýšlet o rizicích budoucnosti. Jinak
řečeno: společné indicko-čínské cvičení je možné pouze uvítat a účastnit se společných rusko-čínských a indicko-ruských cvičení. Čína – je rizikem budoucnosti. Největší hrozbou dneška jsou z hlediska Ruska USA!"
RUSKO DNES:
V NEZÁVISLÝCH RUSKÝCH STATISTIKÁCH, ANALÝZÁCH A KOMENTÁŘÍCH BEZ OFICIÁLNÍ CENZURY A ÚPRAV KREMLU!!! (v ruském originále) Viz:
http://www.rf-agency.ru/acn/stat_ru
RUSOVÉ SE DIVÍ: PROČ NAŠE ZBOŽÍ VE SVĚTĚ VŮBEC NIKDO NECHCE??? NAJÍT NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH JAKÉKOLIV PRŮMYSLOVÉ ZBOŽÍ "MADE IN RUSSIA" - KROMĚ ZBRANÍ A ALKOHOLU - JE OPRAVDU ZCELA NEMOŽNÉ! http://byznys.lidovky.cz/rusove-se-divi-proc-nase-zbozi-ve-svete-nikdo-nechce-fhv-/firmy-trhy.asp?c=A100712_114438_firmy-trhy_nev
MOSKVA -
Rusové často sní o modernizaci své země spojené s inovačním průlomem a
supermoderními technologiemi. Mnohým se zdá, že dosažení "nařízených
výšin" ve znalostní ekonomice je nová národní idea, která učiní Rusko
váženou a ve světě uznávanou velmocí, napsal v listu Vedomosti výzkumník
Vladislav Inozemcev. Bohužel, tato idea se podle něj sotva uskuteční.
A to nejen proto, že dostat se na stejnou technologickou úroveň jako USA nebo alespoň jako průměrná evropská země je pro Rusko velice složité. Viz například:
LÉKAŘSKÁ
ZPRÁVA O STAVU VELKORUSKÉHO "NÁRODA VYVOLENÉHO": VELKORUSKÝ MEDVĚD
POTŘEBUJE NA PRVNÍM MÍSTĚ PŘEDEVŠÍM POŘÁDNĚ VYSTŘÍZLIVĚT!!! (Prosíme o další INTENZIVNÍ šíření, za což předem děkujeme!!!)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011070115
Problém spočívá v tom, že ani jediná
země na světě si nezajišuje globální uznání výlučně jako producent
technologií. Spíše naopak: všechny velmoci dosáhly dominance jako
průmysloví, a ne intelektuální vůdci. Anglie, Německo, USA se právě
takto staly vůdci světové ekonomiky
na přelomu 19. a 20. století. Japonsko a Čína přiměly Západ přemýšlet o
perspektivě ztráty vůdčí pozice tím, že zaplavily americký a evropské
trhy svým průmyslovým zbožím.
Najít na výrobku "Made in
Russia" je téměř nemožné
Nálepka "Made in..." se v současném světě jeví jako svědectví o stavu státu. Ale uvidět
v zahraničí zboží s nápisem Made in Russia je prakticky nemožné, píše Inozemcev.
Ano, Rusko je velký vývozce energií a surovin.
Ale ani v Evropě, kam putuje velká část ruského vývozu, nikdo
nepřemýšlí nad tím, jakým plynem vytápí dům, z jaké ropy byl vyroben
benzin a z jakého kovu se lisují součástky.
Bezzubá
konkurence
V
žádném z vůdčích či na vývoz orientovaných průmyslových odvětví -
automobilový a letecký průmysl, výroba polovodičů, počítačů,
telekomunikační techniky, chemický a farmaceutický průmysl - Rusko není
konkurentem nejen Západu, ale ani ostatním rozvojovým zemím uskupení
BRIK (Brazílie, Rusko, Indie a Čína).
|
Vývoz surovin může dodat sebevědomí na summitech hlav států, ale ve společenském vědomí taková země zůstává pygmejem.
Nikoliv
náhodou Washington Post v komentáři o nedávném špionském skandálu
vybídl Američany nebát se ruské průmyslové špionáže prostě proto, že ruský průmysl zmizel v první polovině dekády po roce 2000.
Ani technologie samy o sobě nezaručují úspěch. Martin Cooper z firmy
Motorola vytvořil první mobilní telefon na světě. Ale Motorola nyní
kontroluje jen 4,7 procenta trhu, zatímco Nokia 37,8 procenta, a podle
výsledků za loňský rok vykázala ztrátu 51 milionů dolarů (zhruba jednu
miliardu Kč), zatímco Samsung zisk 8,28 miliardy dolarů.
Všichni vědí, že internet
vznikl v USA, ale nyní na USA připadá jen 12,6 procenta uživatelů na
světě. Světoznámost přinášejí technologie také jen relativně: jen sedm
procent uživatelů systému Skype ví, že vznikl v Estonsku, uvesl
Inozemcev.
Současný
svět zůstává industriální. Na suroviny v roce 2009 připadalo 16,1
procenta světového obratu zboží, na služby 18,9 procenta a 65 procent patřilo průmyslovým výrobkům. Z dvaceti největších amerických vývozců je 15 průmyslovými obry a jen pět technologickými giganty.
Vývoz
Microsoftu v roce 2009 dosáhl 6,9 miliardy dolarů, zatímco General
Eletric 18,4 miliardy a Boeingu 26,3 miliardy dolarů. Na prodej patentů a
licencí připadá 5,7 procenta amerického vývozu, z čehož 63 procent činí
franšízové platby. Ze stovky největších evropských
společností nebankovního sektoru jsou 62 průmyslové podniky (nepůsobící
ve sféře surovin či telekomunikací). Saúdská Arábie je ropná velmoc, ale
v roce 2009 byl její vývoz do USA menší než Irska.
Rusko někde mezi Portugalskem a Izraelem
V ročním průměru na jednoho Rusa připadá nesurovinový vývoz za méně než
500 dolarů, zatímco v Česku tento ukazatel dosahuje 7600 dolarů, Slovinsku 9400 a ve Švýcarsku více než 19.000 dolarů.
Co bychom změnili, kdybychom vytvořili podobnou hi-tech ekonomiku jako
Amerika? Loni v USA "technologický vývoz" představoval produkci za 223
miliard dolarů, tedy 730 dolarů na osobu a rok.
Technologie nejsou ničím, pokud se nedokážou uplatnit v průmyslu a přeměnou ve výrobky dobýt světové trhy. Technologie dnes mění podobu vývozu té či oné
země nikoliv samy o sobě, ale jako nástroj efektivní a masové průmyslové produkce.
K světovému uznání podle Inozemceva nestačí respekt od politiků, obávajících se "Horní
Volty s atomovými raketami", anebo ropných konkurentů vůči "severní Nigérii". Země potřebuje, aby ji znal řadový spotřebitel,
který se každý den setkává s "vizitkami" mnoha zemí na nálepkách
výrobků. To, jak často se státy připomínají na těchto nosičích
informací, vede lidi ve světě k úsudkům o významu té či oné země ve
světové ekonomice, o schopnostech a talentu jejího lidu.
Rusko
je oficiálně 11. největším vývozcem na světě. Ale i v tomto srovnání
ztrácí čtyři příčky na Belgii. Kdybychom očistili ruský vývoz od
surovin, skončili bychom někde mezi 40. a 45. příčkou, mezi zaostalým maličkým Portugalskem
a nepatrným Izraelem.
Rozšířit nálepky Made in Russia by se mělo stát ideou modernizujícího se Ruska.
Ale, bohužel, v debatách o inovacích tento jediný důležitý ukazatel úspěchu málokoho zajímá, uzavřel Inozemcev.
ČTK
Lidovky.cz
Rusko chce budit strach
a žádá od světa respekt!
Vladimír Putin
(Foto: VLADIMIR
RODIONOV, ČTK)
MOSKVA/PRAHA 2. června 2007 | 9:14
Rusové si přejí, aby se lidé v zahraničí jejich země
báli. Zároveň by však byli rádi, kdyby si cizinci Ruska patřičně
vážili. Vyplývá to ze sociologického průzkumu, který provedl
ruský fond Veřejné mínění.
Většina obyvatel Ruské federace se podle studie domnívá, že v
zahraničí je jejich vlast považována za bohatou zemi, které je třeba se bát.
Celých 69 procent dotázaných je přesvědčeno, že svět se jejich státu
bojí . Jen
21 procent je opačného názoru. Mezi Rusy také převládá názor, že se k
jejich zemi cizí státy nechovají dobře. Myslí si to 59 procent
respondentů. Viz:
1) UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK
PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A
POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ
http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika
2) Z VĚČNĚ ŽIVÝCH A ZATÍM
VĚTŠINOU VŽDY ÚSPĚŠNÝCH MANUÁLŮ KGB – GRU: JAK SKRYTĚ OVLÁDNOUT NEPŘÁTELSKOU
ZEMI NEBO CELÝ KONTINENT!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006092202
Téměř
absurdním se jeví fakt, že pro většinu Rusů je hlavním nepřítelem maličké
Estonsko. Dokládá to jiný průzkum, který zjišoval vztah Rusů k
zahraničí. Byl proveden v květnu 2007, takže se v odpovědích odrazil skandál s
odsunem sovětského památníku Neznámého vojína z centra estonské metropole Talinnu na
ústřední vojenský hřbitov.
Estonsko však na „černé listině“ není
samo. Hned za ním se nachází další malý pobaltský stát Litva a také zakavkazská
Gruzie. Novým nepřítelem Ruska se oproti loňsku stalo také Polsko. A 35 procent
Rusů za nepřítele označilo Spojené státy americké. Podle
společnosti Harris
Interactive přitom Rusko považuje za nepřítele pouhých 8 procent
Američanů. Dalších 28 procent jejich spoluobčanů ho ale považuje „za zemi ne
zrovna přátelskou“.
Jiný názor na věc má zjevně úřadující americký
prezident George W. Bush. Ten označil v rozhovoru s německými novináři tento
týden Rusko za „přítele“. Viz:
SVĚT V RUKOU NEGATIVNÍCH ELIT
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402
Naopak nejbližším přítelem je pro Rusy Kazachstán. Odpovědi
jsou ovlivněny přátelským gestem prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva,
který odmítl spolupráci se středoevropskými zeměmi na stavbě ropovodů a
plynovodů mimo území Ruska. Nazarbajev tak vyšel vstříc ruskému prezidentu
Vladimiru Putinovi. Za přátele Rusové považují také
Německo, polototalitní Bělorusko, komunistickou Čínu a tradičně Arménii.
I přes
značnou kritiku Západu, který v poslední době s mnohaletým zpožděním poukazuje
na masivní porušování lidských práv v Rusku, skoro 50 procent dotázaných občanů
Ruské federace je přesvědčeno, že jejich země má v zahraničí pověst svobodného a
vysoce kulturního státu. Z průzkumu jasně vyplývá, že většina
Rusů přes veškerou kritiku ze strany Západu v poslední době věří, že cizinci
vnímají Rusko poměrně kladně.
Lidové
noviny: Petra
Procházková
27.1.2012
http://www.blisty.cz/art/62076.html
Ruská policie
vyšetřuje protivládní
miniaturní protest...!!!
Policie
v městě Barnaul na Sibiři požádala prokuraturu, aby vyšetřila
protizákonnost nedávného protestu, při němž byly shromážděny desítky
malých postaviček - medvědů, osob vyrobených z lega a figurín z filmu
South Park - a nesly transparenty s nápisy "Jsem pro čisté volby" "Zloděj by měl sedět ve vězení, ne v Kremlu".
"Politická opozice využívá nových technologií k organizaci veřejných akcí.
Zneužila hraček s transparenty na miniprotestech," konstatoval Andrej Mulincev, náměstek šéfa místní policie. "Podle našeho názoru je to stále ještě nepovolená veřejná akce."
|
Aktivisté vytvořili vitrínu s postavičkami a protestními
transparenty poté, co jim místní úřady opakovaně odmítly dát povolená
uspořádat demonstraci na protest proti volebním podvodům při nedávných
ruských parlamentních volbách.
Kolemjdoucí reagovali na vitrínu smíchem, ale policie ji
začala vážně zkoumat a zapsala si texty na všech miniaturních
transparentech.
"Pokusy úřadů
omezovat práva občanů na vyjadřování názorů jsou už absurdní,"
konstatovala Ljudmila Alexandrova (26), postgraduální studentka a
organizátorka protestu. "Chtěli
jsme tento pokus hyperbolizovat a ukázat absurditu a frašku boje
státních úředníků proti vlastním občanům."
Není to první protestní skupina. Členové skupiny Modré kýbly
běhají přes kapotu státních limuzín s modrými kbelíky na hlavě.
Umělecké
sdružení Vojna namalovalo na zvedací most v Petrohradě 65 velký penis.
Když se most zvedl, penis byl přímo naproti budově ruské tajné policie
FSB. Členové obou skupin jsou často kriminalizováni.
Podrobnosti v angličtině ZDE
NOVÝ SKANDÁL V MOSKVĚ: hackeři zveřejnili na Internetu důvěrné
dopisy vicepremiéra!
22. července
2014 16:00 | Lidovky.cz
MOSKVA -
Nepříjemný skandál v Moskvě odstartovali ruští hackeři,
kteří zveřejnili důvěrnou korespondenci vlivného vicepremiéra
Arkadije Dvorkoviče z posledních dvou měsíců. Dokumentace,
jejíž pravost Kreml nepopřel, obsahuje znepokojivá fakta o
sestavování ruského státního rozpočtu. Podle
Dvorkovičovy korespondence nynější hospodářská situace Rusku
v příštích letech neumožní naplnit stanovené cíle.
Dvorkovič
v dopise premiérovi Dmitriji Medveděvovi píše, že nevidí
možnost splnění úkolů v oblasti zemědělství, dopravy,
telekomunikací, průmyslu a energetiky, tedy v klíčových
ekonomických sektorech. Důvodem je rozpočtová
politika ministerstva financí, které přerozděluje prostředky
mezi jednotlivé cílové programy a snižuje jejich financování
až o pětinu. Ruské ekonomice chybějí peníze,
vyplývá z dokumentu.
Dvorkovič navrhuje zříci se některých
ekonomických priorit naplánovaných na příští léta. Za zcela
nereálný považuje plán zvýšit produktivitu práce v ruském
hospodářství do roku
2018 o 50 procent a zdvojnásobit objem prací na rekonstrukci
silniční sítě do roku 2020. V příštích čtyřech letech se
podle vicepremiéra nepodaří dokončit plánované opravy velkých
železničních tratí na Sibiři
ani naplnit kvóty produkce masa a mléka, kde prý Rusko zaostane
za předpoklady o 30 procent.
"V důsledku
toho bude dosaženo jen skromných ukazatelů růstu ruské
ekonomiky, což ohrozí splnění sociálních cílů rozpočtové
politiky," varuje v dopisu Dvorkovič.
Vicepremiérovu korespondenci zveřejnila
ruská hackerská skupina Anonymní internacionála. V doprovodném
komentáři píše, že ruská veřejnost by měla vědět, co se děje za
zdmi Kremlu. "Čtenář z neveřejné vládní korespondence pochopí, co se děje
s ruským hospodářstvím a co nás čeká v budoucnu v důsledku
politického a ekonomického kurzu, který si zvolilo naše vedení,"
uvádějí hackeři.
Lidovky.cz, ČTK
Zdroj:
http://www.lidovky.cz/skandal-v-moskve-hackeri-zverejnili-duverne-dopisy-vicepremiera-phq-/zpravy-svet.aspx?c=A140722_142858_ln_zahranici_msl
Jen za poslední rok rubl k euru devalvoval o 25 procent...!!!
Rusové zvedají ceny automaticky, věci zdražují z týdne na týden. Třeba
voda na letišti stojí jednou 70 rublů a o týden později už 100 rublů.
Ptám se prodejce, proč zdražil, když je to ruská voda, ale on se stejně
vymlouvá na devalvaci kurzu. Lidi ztrácejí hodnotu svých peněz, posílají
je do zahraničí, aby je stačili proměnit, dokud je ještě kurz aspoň
trochu normální...Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-k-ruskym-sankcim-dc6-/eko-zahranicni.aspx?c=A140808_213814_eko-zahranicni_jj
LÉKAŘSKÁ ZPRÁVA
O STAVU VELKORUSKÉHO
"NÁRODA VYVOLENÉHO"
"PŘESVATÉ RUSI" KGB/GRU:VELKORUSKÝ MEDVĚD
POTŘEBUJE NA PRVNÍM MÍSTĚ
PŘEDEVŠÍM POŘÁDNĚ
VYSTŘÍZLIVĚT...!!!
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. a PhDr. Ladislav Csémy
Alkohol a ruští muži
V Rusku došlo k poklesu střední délky života, což je v kontrastu s vývojem ve většině jiných zemí. Uvedená skutečnost se dává
do souvislosti s vysokou spotřebou alkoholu u ruských mužů. Tým
britských a ruských odborníků zkoumal v nedávno uveřejněné práci
příčiny smrti u mužů v pracovním věku (tj. mezi 25 až 54 lety) v
typickém ruském městě Izhevsk. Ukázalo se, že 51% zemřelých bylo
problémovými pijáky a 43% úmrtí bylo možno přičíst nebezpečnému pití
alkoholu (Leon a spol., 2007).
Počátkem 80. let se odhadoval počet úmrtí souvisejících s
alkoholem v Rusku na 500.000 ročně, což činilo 32% všech úmrtí.
Gorbačovovy restrikce způsobily, že spotřeba 100% alkoholu na jednoho
obyvatele klesla z 14,2 litru za rok 1984 na 10,5 litru za rok 1986.
Tím bylo v letech 1986 až 1991 zachráněno 1,22 miliónu osob. Za
Jelcinovy éry spotřeba a úmrtnost opět narůstaly (Nemtsov, 2002) a
tento trend přetrvává. Korelaci mezi konzumem alkoholu u mužů a vysokou
mortalitou potvrdila i pozdější práce Nicholsona a spol. (2005).
Světlá budoucnost nebo mokrá budoucnost?
Zatímco prezident Putin hýří optimismem nad budoucností Ruska,
jeho ministr vnitra si v roce 2006 postěžoval, že pití pokoutně
páleného alkoholu způsobí ročně smrt 42 tisíc Rusů...
Nejedná se jistě o polemiku uvnitř ruské vlády, ale o dělbu
práce v komunikační oblasti. I šéf Kremlu dobře ví, že nelze spoléhat
pouze na ropu. A technické inovace by se mnohem lépe prováděly se
střízlivější populací.
Vraždy a další rizika
Pridemore (2004) uvádí, že počet vražd patří v
Rusku k
nejvyšším na světě. I když se to v masmédiích nedozvíte, vztaženo k
počtu obyvatel, v Rusku dochází k 5x
více vraždám než v USA - kde navíc naprostou většinu vražd spáchají
přistěhovalci a příslušníci barevné populace - a k 15-20x více vraždám
než v zemích EU... Předsedu MOV Samaranche naverbovala do svých služeb KGB, tvrdí kniha "KGB hraje šachy" AKTUÁLNĚ:
Pozdrav z ruské olympiády v Soči! Tohle napsal jeden ze zvukařů z
rozhlasu, který je služebně v Soči ... Opravdu velice zajímavé
čtení...!!! PUTINOVA OLYMPIÁDA "NOVÉHO DEMOKRATICKÉHO RUSKA" STARÉHO KGB!!! Viz: http://www.youtube.com/watch?v=eiw0fw_sJOk
Tajemství
ruských sportovních úspěchů odhaleno!!! Ruský doping na olympiádě!
Rusové už na několika olympiádách tajně inhalují xenon zvyšující
výkon!!! Putin předčí cenzuru v totalitním komunistickém SSSR, říká producentka dokumentárního "olympijského" filmu "Putinovy hry"...!!!AUTENTICKÉ
RUSKÉ DOKUMENTY: PUTINOVA OLYMPIÁDA kontra PUTINOVO RUSKO A JEHO NEMOCNICE,
KTERÉ MUSÍ RUSŮM KAŽDÝ OBČAN CIVILIZOVANÉHO SVĚTA POUZE TIŠE ZÁVIDĚT...)))))))
Z VĚČNĚ ŽIVÝCH
A ZATÍM VĚTŠINOU
VŽDY ÚSPĚŠNÝCH
MANUÁLŮ KGB–GRU: JAK SKRYTĚ OVLÁDNOUT
NEPŘÁTELSKOU ZEMI
NEBO CELÝ KONTINENT!!!
„Na
podzim roku 1991 navštívil Řecko Viktor P. Gundarev, bývalý zástupce
rezidenta KGB v Athénách. Zúčastnil se tam se svojí přednáškou
mezinárodní konference organizované americkou nadací Foundlation for
Political Studies and Education. Takovou unikátní veřejnou přednášku
svět ještě nezažil a dlouho nezažije!
Bývalý expert v oblasti „aktivních opatření“ (dezinformací) podal
vyčerpávající přehled předchozích sovětských operací v Řecku, jejichž hlavním cílem bylo „vnášet zmatek a rozpory do americko – řeckých vztahů, zvláště pokud jde o americké vojenské základny.“
Podle Gudareva KGB organizovala masové protiamerické mírové demonstrace
poblíž Akropole a nesla i zodpovědnost za zohavení bronzové sochy
amerického presidenta Harry S. Trumana, která stála v centru Atén. Sovětská
tajná služba se především snažila řecké vládě vsugerovat, že bude pro
zemi výhodné, odstraní-li ze svého území americké nukleární zbraně,
které chránily Řecko před případným sovětským útokem.
Gudarev se také zmínil o tom, jak KGB infiltrovala a ovlivňovala řecký tisk a snažila se využít manželství Christiny Onassisové se sovětským úředníkem Sergejem Kauzovem ke svým cílům.
Podle Gudareva sovětská rozvědka úspěšně znemožnila návrh na
vybudování pro celý Západ životně důležitého strategického ropovodu mezi
Iránem, Tureckem a Řeckem a zdiskreditovala mnoho „nepohodlných osob“, například Konstantina Mitsotakise, kterého sovětský dezinformační odbor za pomoci agentů mezi řeckými novináři soustavně očerňoval jako „neschopného politika a
západního lokaje“, na druhé straně však KGB všemi prostředky podporovala autoritu Andrease Papandrea, který sovětům pro svůj vyhraněný antiamerikanismus vyhovoval.
Dalším terčem sovětských dezinformací v Řecku byl P. Anastasi, řecký
korespondent The New York Times a londýnského listu Daily Telegraph.
Sověti o něm roztrušovali že je agentem CIA, protože ve svých zprávách a
ve své knize odhalil významnou sovětskou operaci, totiž založení deníku
Ethnos, který pak v následujících letech operoval jako permanentní dezinformační kanál.
Ethnos se objevil na řeckých novinových stáncích na podzim roku 1981 a rychle se stal nejpopulárnějším deníkem v zemi. Jeho hlavní náplní bylo ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch antiamerického Papandrea a hlavně ve prospěch sovětské zahraniční politiky.
Sovětský dezinformační odbor, který tuto akci řídil, nebyl však spokojen
s tím, že celého projektu se mj. zúčastnil i komunista Jannis Jannikos.
Odstavili ho tedy a vizuální fasádou této operace se stal milionář G.Bobolas.
Když P. Anastasi napsal knihu s názvem „Take the Nation in Your Hands“,
ve které odhalil pozadí této důmyslné sovětské operace, stal se
okamžitě terčem politických a masmediálních útoků a Ethnos na něj podal
žalobu. Ze soudního sporu nakonec Anastasi vyšel vítězně.
V historii sovětských dezinformačních operací - když všechny
západní tajné služby jako vždy totálně selhaly a úspěšně tak potvrdily,
že jsou pro demokratické společnosti i zadarmo drahé - bylo založení deníku Ethnos v roce 1981 nepochybně důležitým mezníkem.
Místo příležitostných dezinformačních článků, publikovaných za pomoci
jednotlivých agentů mezi novináři, umožňoval Ethnos Sovětům bombardovat řeckou veřejnost každý den dávkou dezinformačních zpráv, viz ZÁKLADNÍ analýza současné České republiky „CYKLICKY
VLÁDNOUCÍ KRIMINÁLNÍ ELITY POD SPOLEHLIVOU OCHRANOU SVÉHO
CENTRALIZOVANÉHO KRIMINÁLNÍHO STÁTU A SVÝCH CENTRALIZOVANÝCH
KRIMINÁLNÍCH MASMÉDIÍ: C) CENTRALIZOVANÁ
NADNÁRODNÍ A NADSTÁTNÍ INFORMAČNÍ A ZÁBAVNÍ MASMÉDIA - TOVÁRNY NA
VÝROBU VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ - V RUKOU SVĚTOVÉ KRIMINÁLNÍ FINANČNÍ
INTERNACIONÁLY A JEJICH ÚKOLY V OBLASTI INFORMAČNÍ A HODNOTOVÉ
MANIPULACE, JEJICH PŘEDSTAVITELÉ, SPOLEČNÉ METODY A CÍLE“ http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022203, aniž přitom byl tento list spojován s komunistickou stranou.“
Z
knihy Ladislav Bittman: „MEZINÁRODNÍ DEZINFORMACE, ČERNÁ PROPAGANDA,
AKTIVNÍ OPATŘENÍ A TAJNÉ AKCE“, strana 142 – 144. (Vydalo nakladatelství
Mladá fronta v roce 2000).
PS.
Obrana proti všem těmto zotročujícím strategiím je naštěstí velice
jednoduchá. Stačí pouze překonat svoji psychotronickou negramotnost a stát se tak relativně vševědoucím a pak si velice pozorně přečíst od začátku až do konce analýzu na http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003051201 a v dalším životě se tím DŮSLEDNĚ řídit!
Jak
dnes Rusko infiltruje, manipuluje rozvrací a paralyzuje celý náš Západ!
Konspirační
teorie
o Evropské unii, jako o nástroji zednářských či židozednářských lóží,
jež
se snaží zničit tradiční křesanské hodnoty, spíše
oslabují, než posilují důvěru západních občanů v evropské elity a
snižují jejich loajalitu ke spojencům. Maximální i když skrytá podpora
těchto protizápadních konspiračních teorií je tudíž v nejvyšším ruském
zájmu. Podívejme se jak se to nenápadně dělá, a to na té nejvyšší úrovni:
Na
konci června 2014 pozdravil
ruský velvyslanec při OSN Alexej Komov, důstojník KGB, destruktivní nacionalisty z italské
Ligy Severu
za nezávislost Padánie na jejich kongresu od „bratrského ruského
národa“. Ve svém projevu tento důstojník komunistického Gestapa KGB zdůraznil, že 90 procent Rusů jsou
stejně jako oni bohabojní křesané, kteří se obávají nárůstu
evropského „homosexualismu“, čemuž prezident Vladimir Putin, rovněž vysoký důstojník komunistického Gestapa KGB, v
Rusku zabránil příslušnými zákony. Viz:
"SVATÁ
RUS", tady a teï: Boj agentů satanského KGB o post patriarchy pravoslavné církve
vší "svaté Rusi"
ovládl moskevský metropolita Kirill, agent satanského KGB s krycím
jménem
"Michajlov", když ve finálovém souboji "nejvyšších ruských světců"
porazil dalšího agenta satanského KGB, tentokrát s krycím jménem
"Topaz"...!!! TEXT
FILMU SOVIET STORY! Kdo tento text dokáže dočíst až úplně do konce
pozná nejenom to, proč
film Soviet Story v žádné "naší" RUSKO - euro - americké televizi
KGB/GRU nikdy neuvidíme, ale i proč tento nejlepší a nejdůležitější
filmový dokument všech dob nebude nikdy, nikde a nikým oceněn!!! PROČ JE
TENTO FILM V "PŘESVATÉ RUSI" DODNES NEJPŘÍSNĚJI ZAKÁZÁN A NIKDO HO
NESMÍ V TELEVIZI VIDĚT???
ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO: ŘÍŠE
ZLA RUSKO MÁ JAKO JEDINÝ STÁT NA CELÉM SVĚTĚ ZÁKON, PODLE KTERÉHO RUSKÝ
PRESIDENT NAŘIZUJE VRAŽDIT BEZ SOUDU KDEKOLIV ZA HRANICEMI RUSKA
RUSKÉMU REŽIMU NEPOHODLNÉ LIDÍ!!! DO TÉ DOBY TO VLÁDNOUCÍ ZLOČINCI DĚLALI PO MNOHO DESÍTEK LET BEZ ZÁKONA!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100022
ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO: Zprávy z fronty: KGB ruského presidenta Vladimíra Putina opět v akci!!! Causa zavraždění plukovníka Alexandera Litviněnka v historických souvislostech!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006121601
ZA VŠÍM ZLEM HLEDEJME RUSKO: VRAŽDY POD STÁTNÍ OCHRANOU RYCHLE PŘIBÝVAJÍ, KDYŽ O NAPROSTÉ VĚTŠINĚ Z NICH VŮBEC NEVÍME: NECENZUROVANÁ FAKTA O DNEŠNÍM "NOVÉM DEMOKRATICKÉM RUSKU": RUSKO JE PROKAZATELNĚ GANGSTERSKÝM STÁTEM!!! DNES
O TOM POCHYBUJÍ UŽ POUZE POSLEDNÍ RUSOFILOVÉ A VŠICHNI RUŠTÍ FÍZLOVÉ,
NASAZENÍ MASOVĚ V NEJVYŠŠÍ ZÁPADNÍ POLITICE A VE VŠECH MASMÉDIÍCH!!! Viz:
A) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010122403
B) http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2011100045
Své
poselství celému světu, že současné kágébácké Rusko je najednou nejlepším ochráncem rodiny a tradičních
křesanských hodnot, důstojník KGB Komov posílil tím,
že vytáhl velikou jarmareční matrjošku – jako nejvyšší symbol ruské kultury –, z otce
vyšrouboval matku a z ní pak jedno dítko za druhým, až vznikla
početná rodina – symbol tradičních konzervativních hodnot. Za
toto názorné vysvětlení Putinovy prozíravé politiky pak Komovovi plný sál
italských nacionalistů nadšeně aplaudoval...
Plán
zednářských lóží (podporovaných a řízených z Moskvy!)
Tentýž
Alexej Komov se v květnu 2014 zúčastnil setkání,
uspořádaného
konzervativní katolickou organizací na ochranu
nenarozeného života a rodiny ProVita v severoitalském Schiu. Na
něm, v komornější atmosféře, věřícím katolíkům, vážně a na nejvyšší míru
odůvodněně znepokojeným duchovním a mravním rozvratem a hodnotovou
bezobsažností "naší" dnešní neo-marxistické "moderní" západní
společnosti, ochotně vysvětlil, že nic z toho není náhoda... (Což on,
jako vysoký důstojník satanského KGB, musí vědět ze všech nejlépe!)
Dle
důstojníka KGB Komova je současný rozpad rodiny plánem mocných zednářských
lóží. Usilují totiž o světovládu, k čemuž jim (ale především Rusku!!!) vyhovují
atomizovaní a vykořenění lidé, kteří se pak nechají snadněji
zmanipulovat a zotročit. Snaží se rozložit národní státy, tradiční rodiny a
hodnoty, a proto vymyslely projekt nadnárodní Evropské unie a
ideologii „homosexualismu“ a multikulturalismu, jenž Západ oslabují, které jsou však ve skutečnosti dílem Moskvy. Viz:
Zveřejněný
Mitrochinův archiv KGB prokázal: PROJEKT NEO-MARXISTICKÉ PROTIEVROPSKÉ
"EVROPSKÉ UNIE"
ZALOŽILI A VYBUDOVALI PŘEDEVŠÍM AGENTI MOSKVY A ZÁPADOEVROPŠTÍ
MARXISTÉ!!! BRUSELSKÉ POLITBYRO MOSKVA NEUSTANOVILA PROTO, ABY PROBLÉMY
EVROPY ŘEŠILO, ALE ABY PROBLÉMY EVROPĚ VYTVÁŘELO, A TO AŽ DO KONEČNÉHO
ZHROUCENÍ CELÉ SVOBODNÉ A DEMOKRATICKÉ ZÁPADNÍ CIVILIZACE, COŽ SE
ÚSPĚŠNĚ DĚJE!!!
IDEOLOGIE
"POLITICKÉ KOREKTNOSTI" - TEDY POLITIKA TOLERANCE KE ZLU A NETOLERANCE K
DOBRU - JAKO SKRYTÁ DEMONTÁŽ NAŠÍ ZÁPADNÍ CIVILIZACE!!! William
S. Lind: Co je všeobjímající sametová tyranie ideologie "politické
korektnosti" ve skutečnosti??? POKRAČOVÁNÍ SKRYTĚ TOTALITNÍ
MARX-LENINSKÉ PROTICIVILIZAČNÍ SATANSKÉ GENOCIDY JINÝMI PROTIZÁPADNÍMI
PROSTŘEDKY!!! Frank
Ellis, profesor na katedře ruských a slovanských studií na University
of Leeds ve Velké Británii: MULTIKULTURALISMUS A MARX-LENINISMUS!!!
Frank
Ellis, profesor na katedře ruských a slovanských studií na University
of Leeds ve Velké Británii: MULTIKULTURALISMUS A TOTALITARISMUS!!!
Ruský
prezident a zkušený důstojník KGB Putin vytvořil, alespoň podle důstojníka KGB Komova, proti jejich snahám hráz – "svobodné
Rusko", poslední baštu zdravých a přirozených hodnot, kde rejdy
těchto nečistých sil nemají šanci uspět.
Italští katolíci po tomto projevu důstojníka komunistického Gestapa KGB
Komova slzeli dojetím a pokyvovali vážně hlavou, že teï jim konečně všechny informace
dávají smysl, žasli
nad obrovskými finančními podporami, jimiž Putin ve vymírajícím a
alkoholem prosyceném Rusku zahrnuje
početné rodiny, a rozzlobeně je srovnávali s opačnou politikou vlastní
neo-marxistické vlády a sovětské EU, v čemž měli bohužel naprostou pravdu.
Včera - boj
satanského Kremlu "za světový mír"... PŘÍSNĚ
TAJNÉ: Jak Moskva připravuje další světovou válku: Studie sovětských
teroristických jednotek "zvláštního určení" SPECNAZ, vraždících dnes v utajení nejenom na Ukrajině, ale po celém světě!!!
AUTENTICKÉ DOKUMENTY:
Jak velkoruští moskevští komunističtí carové bojovali a stále bojují
RUKAMA SVÝCH ISLÁMSKÝCH TERORISTŮ "za celosvětový mír" i kdyby neměl zůstat na světě kámen na kameni...!!!
AUTENTICKÉ
DOKUMENTY: Moskva vždy zakládala, organizovala a podporovala (a bude vždy zakládat, organizovat a podporovat)
protizápadní, protiamerické a protižidovské islámské a jakékoliv jiné
teroristy...!!!
JEFF NYQUIST: SVĚT PŘED DALŠÍ SVĚTOVOU VÁLKOU! KDO STOJÍ ZA "ISLÁMSKÝM" NUKLEÁRNÍM TEROREM PROTI SVĚTU, ZVANÉM SVOBODNÝ!!!
Starý
ruský agent KGB/FSB a šéf teroristické Al-Káidy Ajmán Zaváhrí opět
vyhrožuje: USA musí vykrvácet, pokračujte v útocích a vyzval celý islámský svět, aby nekupoval západní a především americké zboží...!!! Zboží z Ruska a komunistické Číny soudruhu Zaváhrímu zjevně nevadí...
Soutěž
pro ty, kteří už ovládají siderické kyvadlo: Otázka: Je antiamerický
terorista Černajev, vraždící v Bostonu, agent ruské armádní špionáže
GRU?
Cílem
tajných služeb malých států je nebo mělo by být získávat informace, které
umožňují chránit vlastní zemi a svobodu jejich občanů. Cílem tajných služeb velmocí
je udržet, případně rozšířit své velmocenské postavení;
porazit protivníka, který je svým působením nebo svojí pouhou
existencí, na níž sami nestačí, podle jejich názoru ohrožuje, nepřímými,
nevojenskými
prostředky; rozložit jeho vnitřní jednotu, morálku,
akceschopnost, bojeschopnost, ekonomickou sílu, loajalitu obyvatel,
členství v aliancích.
K
těmto snahám "bývalá" rozvědka Sovětského svazu a jeho tehdejších i
dnešních vazalů potřebovala
věrohodnou nosnou ideologii, která by těm pravým - podstatně
prozaičtějším činnostem
a cílům - poskytovala dostatečně spolehlivé krytí, kterým průměrně
inteligentní a průměrně vzdělaný člověk nemá šanci proniknou a skutečné
cíle Kremlu předčasně odhalit. Proto tohle krytí nesmělo být pouze
alibistické, lehce průhledné,
ale nanejvýš věrohodné – mělo dokonce vzbuzovat v lidech na Západě
emoce, nejlépe nadšení.
Komunistická protizápadní špionáž potřebovala a našla nanejvýš
ušlechtilou myšlenku, kterou nelze zpochybnit, jenž strhává
dezorientované milionové davy –
světový mír. Sovětští
komunističtí
rozvědčíci si vyhodnotili, že ve svém boji proti svobodě, demokracii a
prosperitě Západu - kde nemohou Západu konkurovat - s myšlenkou
"světového míru" prorazí na Západě u milionů neinformovaných a
historickými zkušenostmi nepoučitelných lidí mnohem snáze, než s
dosavadní standardní komunistickou rétorikou o
revolučním osvobození pracujících mas.
Ideologie
boje za světový mír se stala ústředním motivem sovětské
válečné zahraniční propagandy, přehledně rozdělila svět na "ochránce
míru", "bojovníky za odzbrojení Západu", a na válečné štváče
podporované ze zákulisí nelidskými přízraky
vojensko-průmyslového komplexu. Miliony naivních a notoricky nepoučitelných lidí se s tímto
rozdělením identifikovaly a podle něho jednaly a volily.
Dnes - boj satanského Kremlu "za zdravé
konzervativní křesanské hodnoty"...
Sovětská
tajná služba KGB od začátku šedesátých let 20. století
několik desetiletí povzbuzovala centra takzvaného mírového hnutí
na Západě.
Nelze říct, že by byla na 100% v režii KGB - když mnoho k tomu
nescházelo - ale sověti je všemožně
podporovali. Tam, kde byla slabá, je přiživovali, tam kde
neexistovala, se snažili, aby vznikla. Agenti Moskvy, masově
infiltrovaní ve všech důležitých západních masmédiích, pak dostali
rozkaz tyto protizápadní "mírové aktivity" maximálním možným způsobem
propagovat!
Tajné
služby Moskvou řízeného sovětského a post sovětského bloku vždy
používaly a používají k dosažení svých protizápadních cílů ty
nejrůznější a nejprotichůdnější prostředky, protože pro ně je vždy důležitý pouze konečný výsledek, nikoliv cesty, jak ho dosáhnout
– od tajného sponzoringu až po
vlastnoručně vytvořené a do protizápadního politického boje vržené a
masmediálně propagované "mírové", "ekologické", "levicové", "pravicové",
"křesanské", "protikřesanské" či jakékoliv jiné organizace. Sovětské
ambasády byly vždy předsunutými
centry této činnosti na nepřátelském území. Prakticky každý
sovětský/ruský diplomat, novinář, zahraniční stážista měl a dodnes má tajné špionážní úkoly a
jeho oficiální diplomatický či jiný post je jen zpravodajsky kryl. Aktivní působení
tisíců agentů Moskvy přineslo za několik desetiletí až neuvěřitelné úspěchy.
Masová
západní
(protizápadní!!!) protestní hnutí nakonec přispěla ke stažení
amerických vojsk z Vietnamu, kde bojovala proti komunistické válečné
agresi, řízené a podporované komunistickým blokem vedeným Kremlem a
prováděné jeho severovietnamskými loutkami. „Mírové protesty“ v Evropě
několik desetiletí na nejvyšší míru komplikovaly účinnou obranu Evropy
před agresivní totalitní Moskvou a jejími vazaly, rozšiřování amerických
základen, rozmisování raket (jako odpověï na už rozmístěné sovětské
atomové rakety, které ovšem "mírovým aktivistům" - slepě poslušným
žoldákům Moskvy, nikdy nevadily, stejně jako jim nikdy nevadila ruská
genocidní okupace Afganistánu, okupace části nezávislé Moldávie,
Čečenska, Gruzie, ruská opakovaná agrese vůči Pobaltí, ani dnes proti
Ukrajině...), efektivitu jaderných zkoušek,
výdaje na vojenský výzkum a novou techniku. Západoevropští
míroví aktivisté, převážně agenti KGB a GRU a miliony jimi zmanipulovaných a vedených hlupáků, pomáhali naplňovat - díky zneužití ušlechtilé myšlenky světového míru -
nejhrůznější strategické válečné cíle sovětské generality...
Zažili jsme to nedávno na vlastní kůži i my sami a s naprosto stejným
výsledkem, jako důkazem své historické nepoučitelnosti...!!! Viz:
Tisíce
lidí demonstrovaly proti vybudování OBRANNÝCH základen USA v České republice? NEDOKÁZALI JSME SE POUČIT Z
ROKU 1938, 1939-1945, 1948-1989, ANI Z RUSKÉ VOJENSKÉ OKUPACE
1968-1991!!!!
Hlavním
propagandistickým tématem dnešní skryté diverzní války kágébáckého
kriminálního Ruska proti Západu je "obrana zdravých konzervativních
hodnot“, jako je tradiční rodina a
křesanství, které bychom však měli ve svém vlastním nejvyšším zájmu
propagovat my sami a tím - kromě mnoha jiného - vzít zločincům z Kremlu v
jejich protizápadní válce veškerou dnešní propagandistickou munici!!!
Zatímco
hlavním
motivem - z historického hlediska velice nedávné - sovětské totalitní
válečné
propagandistické diverze na Západě
bylo jeho "mírové hnutí" a "boj proti válce", v případě současného
skrytě totalitního ultra kriminálního válečnického Ruska je to
"svatá obrana zdravých konzervativních hodnot“, jako je tradiční
rodina a křesanství, či boj proti globalizaci, islámu a
pletichám nadnárodních spolků. To je v ruském válečném protizápadním
arzenálu pouze další nová vysoce ušlechtilá myšlenka -
určená pro zneužití k extrémně neušlechtilým konečným cílům! S touto
zneužitou ušlechtilou myšlenkou se mají identifikovat miliony západních
občanů - příštích ruských obětí, aby
mohli co nejlépe a co nejintenzivněji nenávidět dnešní oficiální
rozvratnou a Západ oslabující propagandu i praktickou politiku - Ruskem
hluboce infiltrovaných neo-marxistických evropských vlád - jejich dobře
zakamuflované marx-leninské ideologie
"politické korektnosti" (v původní sovětské ruštině "palítiku
politíčeskoj právilnosti"), homosexualismu, multikulturalismu,
nadnárodní organizace, včetně rychle se sovětizující EU! Za jejich
vznikem, propagací a
zničujícím rozkladným působením proti Západu vždy stály a dodnes stojí
sovětské a ruské tajné služby a
jejich vysoce postavení agenti, užiteční idioti Džingischánovy asiatské
Moskvy, rozmístění už po generace, jako dědiční vlastizrádci, v celé
západní politice a ve všech důležitých masmédiích. Zejména jde o to, aby
tito dokonale zmanipulovaní evropští občané mohli nenávidět i
nadnárodní (americké) firmy
a účinně a s hlubokým přesvědčením bojkotovat jejich zboží a všemi prostředky podrývat moc Ameriky, bez které se Evropa Rusku neubrání! Tradiční asiatskou politikou Džingischánova Ruska vždy bylo, je
a bude infiltrovat, manipulovat a pokud možno i zevnitř ovládnout všechny soupeřící
strany jakéhokoliv konfliktu, většinou za tím účelem Ruskem napřed uměle vyvolaného... Viz například: KDO
ROZPOUTAL I. SVĚTOVOU VÁLKU: ROLE RUSKÉ ROZVĚDKY VE VRAŽDĚ NÁSLEDNÍKA
RAKOUSKO - UHERSKÉHO CÍSAŘSKÉHO TRŮNU FERDINANDA D'ESTE A JEHO ČESKÉ
MANŽELKY, MATKY DVOU DĚTÍ, KTEROU ZAČALA I. SVĚTOVÁ VÁLKA, VEDOUCÍ K
RUSKÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCI A JEŠTĚ KRVAVĚJŠÍ OBČANSKÉ VÁLCE, KDY
LENINOVI RUŠTÍ KOMUNISTÉ POVRAŽDILI CELOU CARSKOU RODINU, VČETNĚ
NEJMENŠÍCH DĚTÍ A VŠECH SLUŽEBNÝCH (V RUŠTINĚ): Роль русской разведки в
убийстве Фердинанда
Ruský
historik Mark Solonin v knize "23.červen aneb Opravdový den M" nevyvratitelnými fakty
prokázal: HITLER ZAÚTOČIL NA SSSR JEN O 1 DEN DŘÍVE, NEŽ STALIN NA
EVROPU!!! ČTYŘI
FÁZE POHLCENÍ NAŠÍ ZATÍM SVOBODNÉ A STÁLE JEŠTĚ RELATIVNĚ DEMOKRATICKÉ
EVROPY SATANSKOU ŘÍŠÍ ZLA, SKRYTĚ TOTALITNÍM RUSKEM!!!
RUSKÁ
VÁLKA PROTI ZÁPADU JE DÍKY RUSKÉ INFILTRACI ZÁPADU VE VŠECH JEHO
NEJVYŠŠÍCH PATRECH MNOHONÁSOBNĚ
NEBEZPEČNĚJŠÍ, NEŽ SI VĚTŠINA Z NÁS PŘIPOUŠTÍ! PODÍVEJME SE, JAK VYSOCE
POSTAVENÍ AGENTI KGB/GRU NIČÍ
NÁŠ ZÁPAD A JAK TUTO SKRYTOU VÁLKU RUSKA PROTI ZÁPADU JINÍ AGENTI
KGB/GRU INTERPRETUJÍ PO MNOHO GENERACÍ DEZINFORMOVANÉ ZÁPADNÍ
VEŘEJNOSTI...!!!
Pokud
se dnešní kágébácké ultra kriminální Rusko vyhlašuje za poslední baštu "zdravých
konzervativních křesanských hodnot" a usiluje jejich prostřednictvím získat sympatie oprávněně nespokojených západních občanů,
obrací je tím proti všem, kdo jsou vůči Rusku v opozici –
poškozuje loajalitu západních občanů k vlastním vládám a
aliancím, jejichž jsou členy, zejména EU a NATO. Proč to vůbec dělá?
Skutečný zájem
Moskvy
Rusko
je
izolované. Z geopolitických důvodů musí být regionální
velmocí, jinak by se kvůli své velikosti rozpadlo. Proto neustále
šíří svůj vliv za své hranice cestou otevřené či skryté expanze a
vnitřního rozvratu všude mimo své území, přičemž nemá přirozené
spojence, jen vazaly. I vztahy s Čínou, jedinou velmocí, jež
Rusko v Radě bezpečnosti OSN relativně podporuje, se podobají
spíše dočasnému sňatku z rozumu než trvalému přátelství.
Rusko
se staví do co nejostřejší opozice vůči všem demokratickým velmocem, jako jsou USA a evropské
země, jež sjednocuje Severoatlantická aliance a další
hospodářská a kulturní pouta. Posilování
integrace
těchto evropských zemí, například v rámci EU nebo NATO, zvyšuje
jejich vyjednávací sílu vůči Rusku, což Rusku na nejvyšší možnou míru
nevyhovuje a snaží se to za každou cenu překazit. Za ještě
mnohonásobně nebezpečnější Moskva považuje další sbližování Evropy a
USA, čemuž mají ruští agenti, masově infiltrovaní do nejvyšších pater
západní politické a masmediální scény, všemi silami a legálními a
zejména nelegálními prostředky
zabránit, a to bez ohledu na následky. Viz například:
Německo pod vedením známé
ruské agentky a dědičné vlastizrádkyně Merkelové vyhošuje ze země
oficiální hlavu americké CIA, ale za celou dobu její vlády ani jednoho z nesčetných ruských špionů...!!!
SPOJENÉ
STÁTY NANEJVÝŠ OPRÁVNĚNĚ KRITIZUJÍ ROZHODNUTÍ HLAVY NĚMECKA MERKELOVÉ -
STARÉ DĚDIČNÉ RUSKÉ AGENTKY A VLASTIZRÁDKYNĚ - A JEJÍ SABOTÁŽNÍ POKUS
OSLABIT SPOJENECTVÍ NĚMECKA A USA: "MERKELOVÁ SE CHOVÁ K AMERICE NAPROSTO STEJNĚ JAKO RUSOVÉ, ANEBO
JEJICH IRÁNCI...!!!" http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/jako-rusove-ci-iranci-usa-kritizuji-reakci-berlina-na-spionazni-skandal-1100719
V
zájmu Moskvy je tím nejlepším řešením Evropa bez Ameriky, Evropa rozdrobených a vzájemně soupeřících národních
států, se kterými může uzavírat nebo neuzavírat bilaterální dohody podle svého vlastního uvážení –
otvírat
kohoutky se svými nerostnými surovinami jedněm a druhým je
přiškrcovat.
Selektivní otvírání a uzavírání přístupu na tyto své
surovinové trhy poskytuje
Moskvě mnoho možností, jak velice snadno ovlivňovat či ovládnout takto
rozdrobený evropský kontinent. Proto jakákoliv evropská závislost na ruských surovinách je pro Evropu smrtelně nebezpečná!
Sjednocená
a silná Evropa je pro Rusko noční můrou již od Napoleonových
dob
na přelomu 18. a 19. století. Rusko je dnes izolované a zůstane i
v budoucnu a jakékoliv sjednocování mimo jeho hranice ho bude
ohrožovat.
Klíčová role
ruských tajných služeb
Ruské
tajné služby se proto od poloviny 20. století soustřeïují na
rozkládání, nebo přinejmenším komplikování jakéhokoliv
evropského sjednocování, či jejího sbližování s USA.
K tomu Rusko potřebuje krycí ušlechtilou myšlenku – a role samozvaného
"ochránce konzervativních hodnot" ji v současnosti splňuje stejně dobře,
jako jeho předchozí role samozvaného "ochránce světového míru" ve 20.
století. Jaké k tomu má důvody?
Není to jen přehnané konspirativní vidění?
Na
přímé hmatatelné listinné důkazy o současné činnosti ruských tajných služeb si
budeme muset počkat až do vzdálené budoucnosti, kdy bude umožněn
přístup do archivů, anebo na zlom v dnešním ruském
politickém režimu, jako byl pád komunismu, který je otevře
dříve. Vše potřebné se však už dnes můžeme dozvědět - pokud ovšem chceme - z fungování sovětských
tajných služeb KGB a GRU v nedávné minulosti – z metod, které používaly
ve svých vysoce úspěšných zahraničních rozkladných protizápadních aktivitách. Nejlepší
informace pocházejí od komunistických přeběhlíků či dvojitých agentů,
například od Anatolije Golicyna, viz Anatoliy
Golitsyn, generála Jana Šejny, viz Jan Sejna, Stanislava Luneva, viz Stanislav Lunev, u nás naštěstí velice dobře známého a hodně píšícího Viktora Suvorova, generála rumunské špionáže Ion Mihai Pacepy, viz Gen. Ion Mihai Pacepa, od Josepha D. Douglasse, který desítky let spolupracoval s Janem Šejnou, viz Joseph
D. Douglass, Roberta Buchara, viz Robert Buchar, od prvotřídního geopolitického analytika ruské celosvětové špionáže a podvratných operací Jeff Nyquista, viz www.JRNyquist.com či od slavného Olega
Peňkovského, viz THE PENKOVSKY PAPERS.
Ruské
tajné služby se od poloviny 20. století soustřeïují všemi dostupnými prostředky na
rozkládání, nebo přinejmenším komplikování jakéhokoliv
evropského sjednocování a infiltraci všech západních politických, mocenských, ekonomických, finančních a informačních struktur.
Lze
předpokládat, že současné ruské tajné služby – zejména
GRU (jenž ukořistilo v roce 1945 v Berlíně veškeré evropské
archivy nacistického Gestapa a ostatních nacistických tajných služeb, o
čemž se od té doby nikde nic nedočteme), která funguje kontinuálně od svého založení Revolučním
vojenským sovětem v listopadu 1918 do dneška – využívají
stejné postupy a metody, které se v minulosti Rusku v jeho permanentní skryté válce proti Západu nejlépe osvědčily. To, co se dělo v
minulosti, se děje i dnes, navíc díky moderní technice
mnohem efektivněji.
Proruská vstřícnost
destruktivních protievropských nacionalistů, podporovaných (a řízených!) z Moskvy
Další
důvod vyplývá z odpovědi na otázky:
Co
pomáhá ruským zájmům, a co nikoliv?
Silná
a sjednocená Evropa, či rozdrobená do partikulárních zájmů?
Co nejužší
spojenectví Evropy a USA v rámci NATO, či jejich rozkol, a už hospodářský
či vojenský?
Konspirační
teorie
o EU jako o nástroji zednářských či židozednářských lóží, jež se snaží
zničit tradiční křesanské hodnoty, spíše oslabují, než
posilují důvěru západních občanů v západní elity a snižují
jejich loajalitu ke spojencům. Podpora všech destruktivních teorií je
tudíž v nejvyšším ruském zájmu.
Příklad ruského velvyslance při OSN Alexeje Komova, důstojníka KGB, pak
nejlépe ukazuje, jak aktivně a jakými prostředky je Putinův režim ve
světě šíří.
Vztah
Ruskem
hluboce infiltrovaných evropských nacionálních skupin vůči Putinovu
Rusku - poslední koloniální mocnosti této planety, což nikomu v OSN ani
jinde nevadí - je vstřícný,
ne-li vřelý.
Mají pochopení pro jeho imperialistickou expanzi do „přirozených“ sfér
vlivu a kritizují
sjednocování Evropy v rámci EU, její začleňování do dalších
nadnárodních organizací, její spojenectví s USA či v podstatě jakékoli angažmá USA a
NATO v zahraničí, kam se naopak - s jejich podporou - snaží proniknout Rusko.
Těmito
svými postoji hrají stejnou roli jako prosovětská a protizápadní „mírová hnutí“ v
sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, jež usilovala o
stažení nukleárních raket z Evropy, zrušení amerických
základen a jednostranné jaderné odzbrojení Západu, přičemž genocidní
politika Moskvy je nikdy a nikde nezajímala. Ani tehdy, ani nyní! AKTUÁLNĚ: Na
politickou scénu vstupují nové iniciativy satanských ruských KGB/GRU v rolích falešné opozice!!! Po jejich
neúspěšné "Holešovské výzvě" jejich "Občanský parlament" a "Občanský sněm"...!!! Podívejme se, co se na
nás chystá!!!
Porozhlédněme
se po evropské politické scéně a podívejme se, které politické směry se
už dnes otevřeně hlásí k baště světového zpátečnictví, satanskému kágébáckému Rusku...!!!
Zábavné
pak je sledovat, jak jsou teorie "našich" protičeských "národovců" okolo Václava
Klause, Petra Hájka či Adama B. Bartoše totožné
s oficiální ruskou propagandou,
kterou prezentuje Adolf Putin nebo jeho Alexej Komov. Lze
jen
doufat, že to dělají alespoň zadarmo, i když ani to by nebyla sebemenší
omluva jejich mnohaletého protičeského vlastizrádného působení. Viz: Výkvět
lidské spodiny: Vlastizrádný RUSKO-český president Václav Klaus (KGB!!!) a
jeho celoživotní dílo: BÍDA CHARAKTERU, BÍDA DUCHA (Historický přehled)
Vít
Kučík
Původní zdroj doplnil Petr Cibulka:
http://ceskapozice.lidovky.cz/jak-rusko-infiltruje-zapad-ddd-/tema.aspx?c=A140703_140749_pozice-tema_lube
RUSKO-MONGOLSKÁ PERMANENTNÍ INFORMAČNÍ A PSYCHOLOGICKÁ VÁLKA A TRADIČNÍ TOTÁLNÍ NEMOHOUCNOST RUSKEM INFILTROVANÉHO ZÁPADU...!!!
Propagandistický
aparát ruského prezidenta Vladimira Putina používá zdánlivě seriózní
politicko-expertní platformy na Internetu, ze kterých rozsáhle citují západní
média. A až v krizových situacích se ukáže, že jde o nástroje ruské informační a psychologické války a lživé ruské
propagandy.
Už
delší dobu se ví, že propagandistický aparát ruského prezidenta
Vladimira Putina manipuluje s informacemi pro vnitřní Rusko. Nyní však
bylo zveřejněno, že Putinovo Rusko se zaměřuje i na západní veřejné mínění, přičemž
Západ a jeho občané si s touto manipulací neví rady.
Nastolování a ovlivňování témat
Po
vypuknutí ukrajinsko-ruské krize, ve které Západ Ukrajinu zradil
stejně, jako v roce 1938 zradil Československo Hitlerovi, se na
internetových diskusních fórech všech rozhodujících západních médií
- jako je například britský deník The Guardian, americký týdeník Forbes, jeho
německý protějšek Der Spiegel či švýcarský list Neue Zürcher Zeitung -
začalo objevovat jako na povel obrovské množství komentářů - které zaplavily moskevskou propagandou všechny internetové diskuse - jež byly k opozičnímu demokratickému hnutí na Ukrajině extrémně
kritické, přesně podle požadavků Kremlu – například že boj
za svobodu a demokracii na ukrajinském náměstí Majdan jsou dílem
americké tajné služby CIA či že v protiputinovském Kyjevě dnes vládnou
fašisté.
V roce
2012 zveřejnily ruské opoziční noviny Novaja gazeta reportáž o
vládní manipulaci s internetovými diskusemi v Rusku. Členka redakce se nechala
zaměstnat u firmy se sídlem v Olginu u Petrohradu, v níž profesionální odborníci na
manipulaci veřejným míněním píší na zakázku příspěvky do blogů na ruskojazyčných webových
stránkách, které diskreditují všechny kritiky Kremlu a následně tyto
propagandistické materiály posílají na internetová diskusní fóra,
sociální sítě nebo Twitter, čímž nastolují, ovlivňují a manipulují
nejdiskutovanější témata ve prospěch Kremlu.
Nyní ale zveřejnila skupina hackerů Anonymous International dokumenty a e-maily "Agentury pro analýzu internetu" se sídlem v Petrohradě.
Skupina Anonymous International na sebe upozornila již několikrát – zveřejnila například
novoroční Putinův projev ještě předtím, než jej vysílala ruská televize, choulostivé detaily příprav krymského referenda nebo e-maily Igora Girkina, "bývalého" = současného vysokého důstojníka ruské vojenské špionáže GRU, který
pod jménem Igor Strelkov vystupuje na Ukrajině v "Doněcké lidové
republice" jako nejvyšší vojenský velitel protiukrajinských
separatistických armád.
Placení ruští a proruští blogeři proti svobodě a demokracii i jejich obráncům!
Dokumenty
zveřejněné skupinou Anonymous International ukazují, jak placení ruští
blogeři postupují, aby získali dominantní postavení na webových
stránkách s komentáři, jak ovlivňují diskuse na ruských i světových sociálních sítích, včetně těch našich, či
SYSTEMATICKY ROZKLÁDAJÍ KOMUNITY S ODLIŠNÝMI NÁZORY. Zveřejněné dokumenty také ukazují kremelské analýzy celosvětových sociálních sítí Facebook, Twitter, LinkedIn nebo
YouTube, věk uživatelů, dobu, kdy jsou nejaktivnější, jejich politické
preference – například Twitter především používají stoupenci
Demokratické strany prezidenta USA Baracka Husseina Obamy, přičemž v případě
LinkedIn jsou v menšině.
Vjačeslav Volodin a putinovský Internet...
Podle
Anonymous International je spojkou mezi "Agenturou pro analýzu internetu"
a Kremlem oligarcha a „gastronomický král“ Jevgenij Prigošin.
Jeho firma Concord proplácí agentuře měsíčně účty ve výši zhruba milion
dolarů. Prigošinovi se říká Putinův kuchař nejen proto, že se osobně
znají, ale i proto, že své gastronomické impérium vybudoval díky
restauracím v Petrohradě, domovském městě Putina a v Moskvě, a především díky státním zakázkám pro ruskou armádu a
školství i cateringu na významné oficiální akce, například Petrohradské ekonomické
fórum.
Zveřejněné
dokumenty obsahují zprávy o činnosti určené pro Vjačeslava
Volodina, který má v Putinově prezidentské administrativě na starosti
internet a jeho využití pro potřeby Kremlu. Tento internetový
propagandista byl povolán do Kremlu na vrcholu protestů proti zfalšování
ruských parlamentních voleb v roce 2011 a je tvůrcem nové
internetové strategie – místo aktuálních cílených lží a manipulací
Kreml systematicky - už v předstihu - formuje podle sovětského vzoru
ruské veřejné mínění podle dlouhodobých potřeb Kremlu. Tato sovětská strategie byla v Rusku tradičně natolik úspěšná,
že ji Moskva začala používat i na Západě k jeho rozvrácení a k vyvolání rozkolu mezi Evropou a USA, jako nejdůležitějšímu úkolu. Podle Jolanty Darczewské Rusové
svou novou informační válečnou strategii začali vytvářet hned po
nástupu Putina do funkce ruského presidenta v roce 2000, společně se
změnami v organizaci armády. Tehdy se znovu dostal do popředí Stalinův program psychologického a propagandistického vedení války, který v devadesátých letech 20. století na krátko a účelově "upadl v zapomnění", a to právě jako neoddělitelná
součást onoho Stalinova programu psychologického a propagandistického
vedení války, tehdy ještě pro Ruskem infiltrovaný Západ velice dobře
skryté, ale nikdy nekončící.
Součást vojenské doktríny. Nová ruská strategie se opírá o ideje
extrémně nacionalistického intelektuála Alexandra Dugina - veřejně
vyznávajícího svůj nejvyšší obdiv k nacizmu - a analytika sovětské tajné
služby KGB Igora Panarina,
kteří jsou zastánci neomezené velkoruské expanze a přesvědčení, že Západ Rusko nedostatečně obdivuje a navíc vede
proti Rusku propagandistickou válku, která přednosti Ruska nezaslouženě snižuje. V tom se shodují s ruským
prezidentem Vladimirem Putinem, který považuje svobodný a necenzurovaný Internet v první řadě za ďábelský
projekt CIA.
V této
celosvětové informační a psychologické kyberválce Rusko a jeho placení
žoldáci neútočí na prvním místě na infrastrukturu nebo vojenská zařízení Západu, i když i tohle
se masově děje, ale Rusko se především soustřeïuje na manipulaci vědomím a hodnotovou orientací lidí i západním veřejným míněním a zasévá
rozkol mezi členské státy NATO a USA, který je má úplně paralyzovat,
což se Rusku - díky masivní infiltraci Západu - velice úspěšně daří.
Tomu odpovídá i nedávný skandál v Polsku se zveřejněným odposlechem ministra zahraničních
věcí Rados³awa Sikorského, v němž se v soukromém rozhovoru s bývalým
ministrem financí Jackem Rostowským negativně vyjadřuje
o americko-polských vztazích, sabotovaných ruským koněm Obamou. Nebo prohlášení generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, naprosto správné, že evropské iniciativy proti těžbě břidlicového plynu podporuje Moskva, aby udržela maximální evropskou závislost na ruském plynu.
Důvěryhodnost zdrojů.
Ověřitelnost informací je problémem internetu od jeho počátku, v současnosti se ale nově týká i důvěryhodnosti zdrojů. Ruské
tajné služby již delší dobu používají na první pohled zdánlivě seriózní
politicko-expertní platformy na internetu, ze kterých rozsáhle citují Ruskem už po mnoho generací hluboce infiltrovaná západní
média, a až v krizových situacích se ukáže, že jde o promyšlené nástroje lživé ruské
propagandy. Ruskem infiltrovaný Západ si s novou situací zatím
neví rady, jako si s protizápadní a protidemokratickou propagandou
Kremlu nevěděl rady nikdy. Jeho bezradnost pak popsal britský politický poradce Simon Anholt v německém deníku Süddeutsche Zeitung: „Je
omyl si myslet, že Internet coby svobodný komunikační prostor vede
automaticky k větší svobodě. Z toho, že je Internet svobodný ještě nevyplývá, že je imunní vůči skrytě totalitním manipulacím proti svobodě a demokracii lidí. A Ruskem infiltrovaný a paralyzovaný Západ na to nemá žádnou odpověï, protože žádnou odpověï nikdy ani nehledal
a administrativní cenzura, o kterou navíc nikdo ze zúčastněných
nestojí, nemůže být řešením, přijatelným v civilizované demokratické
společnosti.“
Petr Pietraš
NÁZOR Z DISKUSE: Kvalitní společnost si s podvratnou nepřátelskou propagandou poradí i bez cenzury, pokud je společnost opravdu kvalitní:
Na
lži a dezinformace byly ruské tajné služby vždycky ti největší
kabrňáci. Není to zdaleka
jenom jev poslední doby. Viz jejich protižidovské "Protokoly sionských
mudrců", operace "Infektion" (AIDS), atd. Jenže jim to nakonec stejně
nebylo nic platné.
Pochodovaly
sice na tom našem chorobně bezradném a v nejvyšších patrech Ruskem
infiltrovaném Západě statisíce naivních lidiček proti zbrojení USA (nikdy proti zbrojení Kremlu!!!), ale nakonec ten jejich marx-leninismus stejně zkrachoval, přestože před tím povraždil desítky milionů lidí... Modleme
se, aby většina lidí na Západě byla proti novým neo-marxistickým
dezinformacím made in KGB z Moskvy, Washingtonu a Bruselu dostatečně
odolná...
UMLČOVANÁ PRAVDA:
Špioni
Ruska a komunistické Číny řádí víc než za studené války, míní Velká Británie a USA, zatím co nám a Evropě to nevadí...!!!
19.
9. 2007 13:02,
aktualizováno
Kongres si vyslechl zprávu o cizích rozvědkách
Washington - Věty o návratu
studené války v médiích už platí za otřepanou frázi.
Doprovázejí téměř každý spor, který se
objeví mezi Ruskem a některou větší západní zemí. Tedy
především USA a Velkou Británií Zdá se, že těm ostatním ruská agrese proti Západu a svobodě jeho občanů nevadí....
Americké zpravodajské služby ovšem tvrdí: Už
nejde o frázi, ale o realitu. V Kongresu na toto téma nově
vystoupil jejich šéf Mike McConnell.
Oznámil, že špionáž Ruska a komunistické Číny
zaměřená proti USA prudce roste. A zákonodárci by měli přijmout příslušnou legislativu, což pod vedením proruského presidenta Obamy dodnes neudělali...
"Čínská
a ruská rozvědka patří k nejagresivnějším v získávání
citlivých a tajných dat z různých amerických systémů, databází
a projektů. Intenzita jejich úsilí je už srovnatelná s obdobím
studené války," uvedl McConnell.
Horší než kdysi!
Někteří dokonce tvrdí, že situace je
dokonce mnohem horší než během studené války. Bývalý důstojník sovětské
zpravodajské služby KGB Jurij Švec, který emigroval do Británie,
vypověděl, že počet Rusů pracujících na Západě jako vyzvědači je dnes
mnohem vyšší.
"V dobách Sovětského svazu byl počet
špiónů omezen na velvyslanectví, obchodní zastupitelství nebo
tiskové agentury. Dnes je využíváno ke špionáži mnoho dalších
jedinců a firem. V Americe jde o hustou sí,"
citoval Švece týdeník Sunday Times.
Podle něj pro Moskvu pracuje mnoho Rusů, kteří pobývají legálně v USA.
Což je velká změna oproti časům Sovětského svazu.
Vloni byl v USA odsouzen ke dvanácti letům
vězení bývalý americký námořník Ariel Weinmann, který byl
členem posádky vojenské ponorky. Rusům dodával tajné
informace.
Ruská
"špionážní ofenzíva" je dávána do souvislosti s
agresivnější zahraniční politikou a snahou vrátit
Rusku postavení velmoci od chvíle, co ve funkci ruského prezidenta
vystřídal v roce 2000 Vladimir Putin Borise Jelcina.
Britské stížnosti
Putin sám pracoval pro KGB, v osmdesátých
letech působil v komunistickém východním Německu.
Rusové naopak obviňují USA, že plánovaná
stavba radaru v České republice má být zaměřena na sledování
ruského vzdušného prostoru. Výstavbě obranného radaru Rusové po nástupu presidenta Obamy zabránili...
Čínská armáda je podezřelá z elektronické
špionáže na ministerstvech USA a Německa.
Na špionážní aktivity Rusů si stěžuje i
Velká Británie. Zdá se, že ostatním evropským vládám ruská špionáž nevadí... Britské ministerstvo zahraničí tvrdí, že na ruském
velvyslanectví v Londýně pracuje až třicet ruských diplomatů,
kteří jsou ve skutečnosti důstojníky ruské špionáže.
Mají za úkol nejen "dohlížet" na
ruské disidenty (v Londýně žije například známý miliardář a
ostrý kritik Putina Boris Berezovskij), ale také zjišovat
informace o britské armádě a z oblasti vědeckého výzkumu.
Vztahy mezi Londýnem a Moskvou narušila vražda
jednoho z "dohlížených", ruského exulanta a bývalého důstojníka KGB Alexandra Litviněnka, který se postavil proti Kremlu.
Moskva navíc nechce vydat do Británie důstojníka KGB Lugového, kterého britská policie
označila jako hlavního podezřelého.
Americké obavy z Číny zvýšil nedávný průnik
hackerů do elektronické pošty v Pentagonu. Podle amerických informací šlo o špionáž
čínské armády.
Ačkoliv útočníci podle Pentagonu neobjevili
žádné přísně tajné informace, mohli si číst neveřejnou poštu zaměstnanců
sekretariátu ministra obrany Roberta Gatese.
Peking obvinění tak jako vždy popřel. Stejně tak jako
dřívější tvrzení Berlína, že se čínští hackeři pokoušeli
nabourat i do pošty spolkové kancléřky Angely Merkelové a
německého ministerstva zahraničí. Není znám v historii případ, že by Rusko nebo Čína přiznaly jakoukoliv špionážní aktivitu...
Tyto informace zveřejnil jako první obvykle
dobře informovaný německý týdeník Der Spiegel.
autor: Martin
Novák
http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/spioni-ruska-a-ciny-radi-jak-za-studene-valky-mini-usa/r~i:article:507364/ Mykola Shatylov
(2006 ... až do dnešního dne a hodiny!)
CO NEČTE PREZIDENT UKRAJINY
Vsadím se, že svátek,
jako Den vojenské rozvědky,
nemá žádný stát.
S výjimkou Ukrajiny...,
aneb
JAK OTRÁVIT PRESIDENTA!
Na
základě výše zmíněného je možno se domnívat, že ukrajinští «bondové» jsou
nejlepší na světě, ale ve skutečnosti to není tak úplně pravda. Není to
můj závěr, ale názor otce-zakladatele ukrajinské armádní rozvědky -
Holovnoho Upravlinnja Rozvidky (HUR), Olexandra Skypalského.
Otec zakladatel ukrajinské armádní rozvědky v předvečer «svátečního dne» celé Ukrajině v roce 2006 sdělil, že ukrajinský parlament a ukrajinská vláda pracují pod bdělým a velmi delikátním dohledem «bondů» moskevských, že devadesát procent oficiální kyjevské politiky pochází z tajných resortů Ruska...
Petr Cibulka: Něco podobného je možné říct i o naší České republice, a to jak ve vztahu k Moskvě, tak i k jejímu sovětskému Bruselu... Viz:
LSTÍ a KLAMEM = DŽINGISCHÁNOVO UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT
ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ:
NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ, KTERÝM JSME NEUSTÁLE VYSTAVENI!!! Viz: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005112601
Skypalský
- jenž šéfoval HUR od roku 1992 do 1997 - říká, že prezident Viktor
Juščenko se vůbec nezajímá o činnost HUR a SBU (Služba Bezpeky
Ukrajiny), že jeho pomocníci celé měsíce nečtou jimi předávaná služební
hlášení, a to «v důsledku jistých událostí» – jak vysvětluje dnes už bývalý
náčelník ukrajinské vojenské rozvědky.
Není
těžké si domyslet, že naráží na téměř úspěšný pokus o vraždu otrávením
"oranžového" ukrajinského presidenta Juščenka, které se stalo během jeho
večeře (jedna z možných
vyšetřovacích verzí) s šéfem ukrajinské SBU Ihorem Smeškem. Není to
opravdu těžké, protože senzační zpráva Skypalského, ohledně určujících
moskevských vlivů na nejvyšší ukrajinskou politiku, se objevila v době
jeho obhajoby Smeška, «sympatického chlapce, který to nemohl provést».
Tedy důkaz, který je - navíc když jde o otce-zakladatele (málem ne
kyjevského Allen Dallese)
- více než směšný.
Petr Cibulka:
Něco takového, že by tajná služba - řízená přímo z Moskvy - mohla
někoho, jako akt individuálního teroru, zavraždit otrávením, by mohlo v
dnešní době napadnou jenom naprostého šílence...))))))) Viz například:
RUSKO
A JEHO PERMANENTNÍ SKRYTÁ VÁLKA: ŘÍŠE ZLA RUSKO A JEJÍ SKRYTÁ GENOCIDNÍ
POLITIKA CELOPLANETÁRNÍHO INDIVIDUÁLNÍHO TERORU A MIMOSOUDNÍCH POPRAV
PŘEDSTAVITELŮ PŘIROZENÝCH NÁRODNÍCH ELIT, KTEŘÍ STOJÍ KREMLU V CESTĚ NA
JEHO TAŽENÍ ZA SVĚTOVLÁDOU!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010041903
NA ROZKAZ RUSKÉHO PRESIDENTA: Chronologie případu zavraždění podplukovníka ruské tajné služby Alexandera Litviněnka!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006112901
Možná
právě proto nečte Juščenko hlášení, která podávají odchovanci generála
Skypalského. Možná moskevští agenti na Ukrajině nejsou až tak
talentovaní, jak tvrdí generál. Možná že - kdyby jeho někdejší resort
vypadal jinak, než jak vypadá - tak by kyjevská politika měla šanci stát
se na sto procent kyjevskou a ne moskevskou. Možná že, kdyby se
generálovi kolegové nechlubili tím, že v ukrajinských tajných službách
„zachránili kádrový potenciál“ (čti: sovětských čekistů), tak by...
Možná že, kdyby pod záštitou HUR nevznikl «Spolek veteránů rozvědky
Ukrajiny»…
A
odkud se dnes vzali na Ukrajině veteráni rozvědky Ukrajiny? Ukrajinská
rozvědka je ještě puberák, jak podotýká samotný Skypalský. Jak je
vidět, za veterány považují enkavedisty a kagebisty, z nichž všechno
ukrajinské Moskva vypalovala žhavým železem, bez čehož by se tito v
žádném případě nemohli stát ani enkavedisty, ani kagébáky.
Je
příznačné, že «svátečního dne» medailí číslo jedna «Za věrnost tradicím
rozvědky» vyznamenali eso sovětské vojenské rozvědky GRU Jevgenije
Bereznjaka. Devadesátiletý čekista ujistil, jak ujišuje již půlstoletí,
že agentem se stál náhodou. «Krycí legenda», řečeno špehounským
jazykem. V letě 1941 předsedal lvovskému odboru školství – úřad, jenž
vyžadoval nejvyšší posvěcení NKVD.
Ve
Lvově právě v té době aktivně fungovala ryze ukrajinská rozvědka –
banderovská Služba Bezpečnosti. Ta má bohaté zkušenosti! Ale kyjevští «bondové»
se jí bojí více než ïábla. Studují ale o to pečlivěji zkušenosti
Berezňaka a spol. Ještě nám přitom naříkají, že v ukrajinské HUR je málo
lidí s čekistskou školou. Čekistská – to znamená moskevská, bolševická,
okupační.
Berezňak
je čekista ve výslužbě, a nazývají ho «patriarchou ukrajinské rozvědky»
(čti: banderovcem). Sovětské specslužby se postaraly o to, aby se
Ukrajina nestala nikdy skutečně nezávislou - a v této "nezávislé Ukrajině"
se dnes ukrajinská armádní rozvědka HUR pyšní tím, že zachovávají
«tradice sovětských specslužeb»...
Petr Cibulka: Naprosto totéž se týká naší země - České republiky. Stačí si přečíst:
DOKUMENT K VÝROČÍ 17.LISTOPADU 1989 NEJVYŠŠÍ DŮLEŽITOSTI: Rostislav Hedvicek: Malta byla druhá Jalta, aneb z Mnichova přes Jaltu na Maltu... http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006111605 PRAVDA O „ČESKÝCH“ (= RUSKÝCH!!!) TAJNÝCH SLUŽBÁCH, KTERÉ SI VŠICHNI ZE SVÝCH VLASTNÍCH KAPES PLATÍME, ABY NÁS CHRÁNILY...!!! http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005081901
NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ ÚŘAD, RUSKO-ČESKÝ STÁTNÍ ORGANIZOVANÝ ZLOČIN
KGB/GRU A JEJICH BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKY: DŮVĚRA PRO VLASTIZRÁDCE - STOP PRO
ČESTNÉ LIDI!!! http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005041601
Díky
tomu, že moskevský Kreml zachovává tyto čekistické tradice ještě lépe, a
že Moskva má lidí, vyškolených čekisticky, ještě více, tak není ani divu,
že Moskva zaplavila svými agenty celou Ukrajinu i celý svět. A ke všemu ani
demokraticky zvolený prozápadní ukrajinský "oranžový" prezident nečte
tajná hlášení těchto "svých" rudě sovětských tajných služeb…))))))) Anebo je tomu právě naopak? Viz: Mykola
Shatylov (2006): Degradace celého národa, aneb co nás taky čeká... Za spoluprácí
"oranžového" ukrajinského prezidenta s proruským Janukovyčem stojí ruské GRU a
KGB...!!!
Nezávislý ukrajinský novinář Mykola Shatylov, 2006...K 1. 7. 2007. měla Ukrajina 46.490.819 obyvatel. K ukrajinské národnosti se hlásí 77,8% obyvatelstva Ukrajiny; kromě Krymu, kde žijí především Rusové (58,5%), Ukrajinci tvoří ve všech oblastech nadpoloviční většinu; v Haliči, Volyni a Podolí pak jejich podíl přesahuje 90%. Největší zastoupení Rusů vykazuje oblast Luhanská (39%), Doněcká (38%) a Charkovská (26%). (nikdo
jim tam neubližoval a mohli třeba kdykoliv svobodně odejít za lepším, naprosto
kam chtěli a ne za hlubokého mlčení Ruskem infiltrovaného Západu přepadat a zabírat ukrajinské úřady, drancovat, unášet a mučit
lidi i pozorovatele, rozpoutávat agresi a válku na území nezávislého svrchovaného
státu - nejdřív na ukrajinském Krymu a nyní na Donbasu, atd., atd.
Proruští
separatisté,
kterých je na východní Ukrajině mizivá menšina, zastrašují a terorizují
většinové civilní obyvatelstvo východní Ukrajiny, Ukrajince i Rusy,
prostřednictvím promyšlené kampaně sovětského stylu a metod, která kromě
jiného zahrnuje - jak dokazují následující fotografie a zpráva Amnesty
International - SYSTEMATICKÉ TERORISTICKÉ ÚNOSY A MUČENÍ. Tolik k onomu bleskovému vzniku "novoruského národa" na Ukrajině, o němž dnes někteří užiteční idioti Kremlu celému světu básní.
V Doněcku a Luhansku je to dnes podle nich jen samý novoruský
vlastenec, a to včetně většinových rodilých Ukrajinců. Běda kdyby
nebyl... Viz: Kyjev
obnovil na východní Ukrajině protiteroristické operace proti ruským
diverzantům. Ruské teroristy viní z mučení a vraždy ukrajinského
politika, který se postavil proti ruské okupaci!
Sestřelení
ukrajinského dopravního letadla v šesti a půl kilometrech a
malajsijského s téměř 300 lidmi na palubě v deseti kilometrech či
masivní raketometné přepady armádních
postavení jsou samozřejmě spontánními akcemi "občanské společnosti",
nejspíše asi
doněcké myslivecké jednoty. Premiérem
samozvané "Doněcké lidové republiky" na Ukrajině je Rus, občan Ruské federace,
velitelem jejich ozbrojených oddílů je Rus, rovněž občan Ruské federace,
dokonce plukovník teroristických oddílů SPECNAZ ruské vojenské špionáže
GRU, takže kdo by mohl vůbec pochybovat o autentickém ukrajinském původu promoskevských separatistů..., když o autentickém ukrajinském původu Putinových vrahů a teroristů na Ukrajině nepochybují všichni "naši" nejdůležitější západní politici a novináři v putinových službách...Ruskem
a jeho agenty ovládaná ukrajinská
armáda, policie, justice a pohraniční jednotky (stejně jako dnešní česká
armáda, policie a justice) nejprve dlouhé týdny a měsíce pro obranu ukrajinského území a ukrajinské státní svrchovanosti vůbec nic neudělaly
- zatím co teroristické jednotky ruské vojenské špionáže SPECNAZ
dokázaly dokonale využít tuto vlastizrádnou politiku ukrajinských špiček
k plnému ovládnutí Krymu a východní Ukrajiny prakticky bez boje - a pak už
bylo na snadnou a účinnou obranu Ukrajiny příliš pozdě - jak je teï dobře vidno. Proti
ruským agresorům - a jejich v západní politice a masmédiích
infiltrovaným fízlům, užitečným idiotům asiatské Džingischánovy Moskvy -
se nevyplácí nebránit se
hned v samém zárodku agrese, by sebevíce skryté a zamaskované, což je
dnes případ naší České republiky a celého Západu!
NADĚJE NOVÉHO MAJDANU
Představitelé ukrajinských dobrovolnických
praporů Donbas, Dnipro a Ajdar, bránících Ukrajinu před ruskou vojenskou agresí,
pohrozili ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi (dlouholetému agentovi ruského KGB a GRU) "novým Majdanem", když v boji
za svobodu Ukrajiny proti Putinovým teroristům vyhlásil
jednostranné příměří a pak jej ještě zcela bezdůvodně svévolně
prodloužil, což stálo naprosto zbytečně životy několika desítek ukrajinských vojáků. Na
shromáždění v centru Kyjeva
tehdy tvrdě požadovali pokračování bojových operací proti ruským
separatistům až do úplného osvobození Ukrajiny.
"Pane Porošenko, buï něco dělejte, anebo táhněte a prodávejte si dál
svoje čokolády. Jinak budete mít takový Majdan, že nebudete vědět, kam
se máte schovat," napsal ve svém Facebooku někdejší aktivista Majdanu
Volodymyr Parasjuk, který svého času vyhlásil exprezidentu Viktoru
Janukovyčovi ultimátum a fakticky podnítil pád minulého režimu.
Parasjuk nyní bojuje na východní frontě jako příslušník praporu
Dnipro, za jehož vznikem stojí šéf Dněpropetrovské oblasti Ihor
Kolomojskyj, považovaný za jednoho z nejbohatších lidí na Ukrajině. Podle rozhlasové stanice Radio Svoboda Kolomojskyj - po dohodě s
ministrem vnitra Arsenem Avakovem - pomáhá ukrajinské armádě vytvářet
dobrovolnické prapory a spolupracuje s armádou při potlačování
separatistů. Do struktury praporu
Dnipro byly začleněny mimo jiné vlastenecké oddíly Pravého
sektoru, který byl jednou z nejlepších bojových skupin v době masových
protikremelských protestů, které s holýma rukama a za obrovských obětí
nakonec smetly po zuby ozbrojeného a ruskými specialisty na vraždění
lidí podporovaného proputinovského presidenta Janukoviče. Viz:
Financial Times, Londýn, 3 prosinec 2013: Ruské vítězství na Ukrajině nebude mít dlouhého trvání! Aktuální
rozhovor s odborníkem na Ukrajinu: Ukrajinskou vládu řídí ve
skutečnosti Moskva! V Kyjevě se dnes bojuje o Prahu a Evropu!!!
Putin+Zeman=KGB=Rusko!!!! Situace
na Ukrajině se zostřuje: Proruský Janukovyč manévruje a hraje o čas a
vyčerpání lidí, lidé staví barikády a domobrana se připravuje k boji!!!
Hовости из Киева AUTENTICKÝ UKRAJINSKÝ VIDEO DOKUMENT BEZ CENZURY O HRDINECH, KTEŘÍ NÁM K NAŠÍ ŠKODĚ BOHUŽEL ZATÍM SCHÁZÍ: Майдан!!!
Smyslem
diplomatického krytí eskalace ukrajinského konfliktu ze strany
Moskvy je jednoznačně snaha rozdělit - až po střechu Ruskem infiltrovaný - náš "Západ" - pokud je k tomu vůbec ještě
třeba nějaké větší námahy.
Když totiž budou mnozí (pokud ne úplně všichni) "západní" politici v ruských službách moci doma beztrestně papouškovat ruskou propagandu, že "Rusko
chce mír a chce jednat", pak právě tohle jim umožní neodsouhlasit žádné OPRAVDOVÉ sankce proti Moskvě - jenž by ruskou agresi proti Západu spolehlivě zastavily, protože Rusko je životně závislé na vývozu nezpracovaných surovin na Západ a s tímto vývozem stojí a padá -
které by mohly postihnout i jejich ekonomiky, jak domácímu
zmanipulovanému a přestrašenému obyvatelstvu tito politici a novináři v
ruském žoldu nezapomenou vždy zvláště zdůraznit. Pro
ruské agenty v Bruselu a evropských vládách to na 1. místě znamená, že
musí posilovat závislost Západu na ruských surovinách na maximum a
neudělat nic, co by tuto závislost Evropy na kriminálním Rusku mohlo
oslabit (plynovod Nabucco,
těžba vlastních břidličných plynů, dovoz břidličných plynů z USA, které
jsou podstatně levnější nez ruský plyn, aj.) a především žádném případě nesmí Rusku
prodej surovin na Západ zakázat, což se taky vždy dělo, děje a bude
dít, protože v opačném případě by se zločinecký ruský režim okamžitě
zhroutil! A na Ukrajině, podobně jako včera v Libyi, viz Porevoluční Libye: rozvrácený stát, kde nepanuje vláda ani zákon, dnes v Sýrii a všude jinde, se
"fakta na zemi" vytvářejí výhradně nelidskými vojenskými a policejními prostředky, když světová diplomacie - za nezbytné pomoci masmédií - je
pak pro nás pouze parfémuje, aby lidem tak nesnesitelným způsobem nesmrděly, a má za úkol smluvně zafixovat dosažené výsledky.
To co na Ukrajině - stovky let totálně infiltrované ruskými tajnými službami od těch nejnižších až po ta nejvyšší patra - probíhá už od anexe Krymu je inkrementální invaze.
Na východě země se nejprve objevilo pár ruských kádrů, které rychle
sesadily místní obojaké achmetovovce účelově předstírající separatismus a
postupně začaly ozbrojený útok na státní úřady a symboly ukrajinské
státnosti. Z
druhé strany se řadu týdnů a měsíců nestalo, jako účinná odpověï na
ruskou agresi, v zásadě vůbec nic. Ruské angažmá od té doby s každým
dnem o kousek zesílilo.
Nejprve dostali separatisté čtyři, pět protitankových raket z Ruska,
pochlubili se, fotografie na Twitter pověsili, a čekali, co "Západ".
(Uvozovky jsou namístě, nic takového jako jednotný "Západ" neexistovalo
ani v samotných počátcích ukrajinské krize.) "Západ" nic? Tož deset
dodáme, zítra dvacet. Nakonec separatisté při ústupu ze Slavjanska
zanechali na místě těchto raket plný Kamaz. A to prý sebou odvezli 90%
veškeré výzbroje.
Dnes
jeden minomet, zítra dva. Dnes tři tanky, zítra dvě tankové čety, do
měsíce rotu, pak se uvidí. Pro začátek dvě tři baterie raketometů.
Nějaký protiletadlový systém s dosahem do středních výšek, zatím jeden.
Vždy, v každém okamžiku, je Moskva připravena, bude-li třeba, na oko
ustoupit o krok vzad a vzápětí udělat dva dopředu, až protitlak zase
opadne. "Západ", kromě toho že vůbec neexistuje - existují pouze
jednotlivé země s různým stupněm ruské infiltrace a s různými, často
ostře protichůdnými, národními zájmy, jejichž koalice se nejdéle do
konce
roku definitivně rozsype, pokud se už dávno nerozsypala - nemá potřebnou
motivaci ani vůli. Moskva obojí má a tak hluboce infiltrovaný
"Západ" snadno utahá i na vařené nudli, přesto že Západ je ekonomicky
tisíckrát mocnější než bankrotující a totálně neschopné, ale za to
naprosto všehoschopné, Džingischánovo asiatské Rusko. Pouze
samotní Ukrajinci mohou a musí mít potřebnou výdrž a
pokusit se válku s Ruskem ustát, protože Ruskem infiltrovaný Západ je
Rusku zradí, tak jako zradil Rusku každého, kdo kdy od něj očekával
proti Rusku jakoukoliv pomoc... Když nebudeme počítat masivní americkou
pomoc za vlády presidenta Ronalda Regana afghánským bojovníkům za
svobodu proti ruské okupaci, je západní politika a diplomacie
přinejmenším posledních sta let
dějinami toho nejvyššího anticivilizačního hlupáctví a nejsprostší
zrady...!!! O tom nejlépe svědčí - kromě mnoha jiných důkazů - vznik I. a
II. světové války, když dnes nás vedou finanční, političtí a
masmediální hlupáci stejných mravních kategorií k další světové válce...
"NESMIŘITELNÝ BOJ" MARX - LENINISTŮ, ruského Putina = KGB a USA Obamy = KGB, ve věci suverenity a nedotknutelnosti prozápadní Ukrajiny, napadené zákeřně putinovským Ruskem podle vzoru Adolf Hitler
Kreml, Putinova pracovna KGB...
- zvoní telefon...
Putin (KGB): Ano?
Obama (KGB): Vlado, musíš s tím okamžitě přestat!
Putin (KGB): Proč?
Obama (KGB): Protože je to špatné, jak si vůbec něco takového můžeš před Bohem dovolit?
Putin (KGB): Ale klid, víš že každý velký státník má nějakou slabůstku...
a jak si to vůbec zjistil?
Obama (KGB): Jak? Sem kvůli tomu musel seděl dvě hodiny v Pentagonu a
poslouchat ty jejich analýzy situací a scénářů a pak se mě na to
každý ptal při tiskovce.
Putin (KGB): (nervózní): Ehm... o čem že to mluvíš?
Obama (KGB): O té vaší bezprecedentní okupaci nezávislého státu.
Putin (KGB): (s hlubokou úlevou v hlase): Jo tohle...
Obama (KGB): Sem si připadal jak blbec, netušil sem kde to vlastně je...
kde to vlastně je?
Putin (KGB): Kde je co? Ukrajina?
Obama (KGB): Ale Ukrajina vím, ta je skoro v Evropě. Ale kde je ten Krym?
Putin (KGB): V Rusku!
Obama (KGB): (na pozadí šustí papír) Já tady čtu, že je to autonomní
součást Ukrajiny a že si tam vpadl s armádou!
Putin (KGB): To je jen místní domobrana a neoznačené vojenské jednotky, moje označená armáda nepřekročila hranice
Sevastopolu.
Obama (KGB): Jakýho poolu? Vy tam hrajete kulečník?
Putin (KGB): Ne, pool, pol jako polis... prostě takové město kde máme
vojáky a lodě...
Obama (KGB): Počkej, vy tam už máte základnu? Tak proč je obsazujete?
Putin (KGB): Protože nacisté, fašisté a jiné ultrapravicové rozkladné
živly v nové samozvané vládě nám ji chtějí zavřít.
Obama (KGB): Myslíš ty mírumilovné demonstranty toužící po svobodě,
demokracii a lidských právech?
Putin (KGB): Jo, to jsou oni.
Obama (KGB): Aha... hele ale takhle to nejde. V dobách SSSR jste měli
alespoň dost slušnosti abyste nám o invazi dali vědět předem... a já
bych si mohl připravil argumenty proč s tím nemůžeme nic dělat.
Putin (KGB): Stejně s tím nemůžete nic dělat.
Obama (KGB): Jak nemůžu? Tohle je jasné a pregnantní porušení veškerého
mezinárodního práva a všech dohod, které jste s Ukrajinou podepsali!
Putin (KGB): O to se nepřu, však dobře víš, že mě mezinárodní právo nezajímá... na to jste experti vy.
Obama (KGB): Ale fakt, Vlado... takhle to prostě nemůžeš dělat.
Putin (KGB): Myslíš, že jsem tam měl nejdřív vybombardovat veškerou
infrastrukturu jako v Čečensku a pak jim nabídnout výhodné půjčky a nechat z nich
zaplatit ruské firmy, aby to opravily?
Obama (KGB): To taky... ale hlavně si nám o tom měl říct včas, teï
vypadáme jako blbci. A co teprve Evropa ... chudák Ashtonová.
Putin (KGB): To je zase kdo?
... následuje delší prodleva doprovázená šustěním papíru na obou
stranách...
Obama (KGB): Hele, to je prý něco jako evropská ministryně zahraničí.
Putin (KGB) (překvapeně): Evropa má vlastní ministerstvo zahraničí? Ono něco dělá? A co
je s ní?
Obama (KGB): Měla
nervový kolaps. Přijela chudák do toho... (šustění
papíru) Kyjeva, aby se vyfotila s novou demokratickou proevropskou
vládou a najednou je místo toho obklopená nějakými fanatiky a každý
se jí ptal, jak bude Evropská unie hájit územní celistvost Ukrajiny
proti ruské agresi, když už se k tomu zavázala...
Putin (KGB) (samolibě): Nijak...
Obama (KGB): Ale to já vím taky.... ale ona prostě takové provokace nečekala a nervově
se zhroutila... jsou u ní doktoři. Prý pořád kouká na svůj mobil a
každého se ptá, jaké číslo má Winston Churchill.
Putin (KGB): A to ti řekl její doktor?
Obama (KGB): Ne, kluci od NSA.
Putin (KGB): Jestli máš nějakou nahrávku tak si to pustíme v Soči na GÉ
osmičce a je tak také trošku sranda.
Obama (KGB): Hele, my tam asi nepojedem.
Putin (KGB): Proč?
Obama (KGB): Protože jsi agresor, tyran a diktátor!
Putin (KGB): No a co? Tobě to snad vadí?
Obama (KGB): No nic... prostě musíme nějak protestovat, chápeš, ne?
Putin (KGB): Ne. Ale když Vás to baví...
Obama (KGB): Hele, a co kdybychom na Vás uvalili nějaké sankce?
Putin (KGB): Hm, přijde na to, jaké.
Obama (KGB): Mohli bychom zrušit Vaší spolupráci s NATO.
Putin (KGB): Myslíš jako, že bych měl zavřít ten koridor do Afganistánu?
Obama (KGB): Tak nic no... ale mohl bych... (delší šustění papíru)... mohl
bych prý nechat schválit nějaký zákon a dodávat do Evropy ten nový
břidlicový plyn, který je čtyřikrát levnější než ten váš.
Putin (KGB): To by šlo... jen to prosím Tě neschvaluj, než dokončím ten
plynovod do Číny.
Obama (KGB): Jasně... ale také bych Vám prý mohl zmrazit nějaké majetky co
máte u nás.
Putin (KGB): A já bych mohl přejít z dolarů na nějakou jinou měnu...
Obama (KGB): Teï kecáš... víš jak dlouho by trvalo, než bys tohle
protlačil?
Putin (KGB): Tři dny max... mně schválí parlament i vláda úplně všechno, a je to cokoliv.
Obama (KGB): Hajzle... víš jak Ti někdy závidím?
Putin (KGB): Vím...
Obama (KGB): Hele, ale my prostě nějaké ty sankce budeme muset přijmout...
já pak řeknu někomu z hospodářského, a to s vámi předtím projedná.
Putin (KGB): Takže jako vždy...
Obama (KGB): Přesně. Ale co s tím Krymem? My to prostě uznat nemůžeme, to
po nás nemůžeš chtít.
Putin (KGB): Tak nic neuznávej, my tam už jsme a nikam odtud nejdeme.
Obama (KGB): Myslíš jako v tý Moldávii a Gruzii?
Putin (KGB): Přesně.
Obama (KGB): To by šlo. Ale nechceš tam předtím zfalšovat nějaké
referendum, jako že s tím ty lidi souhlasí?
Putin (KGB): A pak byste to uznali?
Obama (KGB): Jasně, že
ne... ale vypadalo by to trošku líp až jim budu
na Ukrajině vysvětlovat, že s naší a vaší garancí své územní
celistvosti z roku 1994 za to, že se zbaví všech svých atomových zbraní,
maj prostě smůlu... víš
jak je to trapný? Viz: Ukrajina
se vzdala v roce 1994 svých jaderných zbraní. Dostala za to nejvyšší
bezpečnostní a teritoriální záruky od světových velmocí!!! I OD RUSKA!!!
Putin (KGB): Ne. Ale pokud Ti to udělá radost, tak tam nějaké referendum
klidně udělám.
Obama (KGB): Díky Vlado. Hele, pokud s tím chceš pomoct, máme tu skvělou
PR firmu co se zaměřuje na politiku a ti udělají super kampaň i pro
naprosto ztracené případy. Volby v ČR už skončily, tak snad mají
čas.
Putin (KGB): Dík, ale myslím že to nebude potřeba, to projde tak jako tak. A v tom nejhorším případě, ty hlasy přece počítají kluci od nás a Ljublanka nám výsledky jako vždycky ohlídá...
Obama (KGB): Jako že Ti to tam ti lidi hoděj sami od sebe? Jak je k tomu chceš
přemluvit?
Putin (KGB): Byl si někdy na naší Ukrajině?
Obama (KGB): Hm... pravda...
Putin (KGB): A na tu Gé osmičku fakt nepřijedeš?
Obama (KGB): Hele, asi ne, uvidíme se za rok, až se to uklidní.
Putin (KGB): Tak jestli je to všechno...
Obama (KGB): Jo počkej, mám tady email od Kerryho, chce výhodně půjčit
Ukrajině nějakých 11 miliard dolarů na mizerný úrok... nevadí ti to?
Putin (KGB): Vůbec ne, alespoň zaplatí, co mi dluží za plyn, než stačí přejít na ten levný od vás.
Obama (KGB): OK, tak ahoj za rok...
POKRAČOVÁNÍ ZÁSADNÍHO VÝZNAMU PAK NAJDEME ZDE:
JAK ZNIČIT USA A VŠECHNY JEJICH SPOJENCE: Nekonečný seriál AMERIČTÍ PRESIDENTI A JEJICH RUSKÉ ROZVĚDKY:
Americké tajné služby opět selhaly - další agent KGB presidentem!!! Po
velkém úspěchu s presidenty Jamesem Earl "Jimmy" Carterem, Jr. (KGB),
president USA v letech 1977 - 1981 a Billem Clintonem (ruská vojenská
rozvědka GRU), president USA v letech 1993–2001, zaznamenaly americké
tajné služby další velký úspěch! Americky president Barack Hussein Obama = AGENT KGB
+ další mimořádně závažné informace, jejichž skutečný význam americké
tajné služby ve svých nejvyšších patrech hluboce infiltrovaných amatérů
nikdy nechápaly a dodnes nechápou...!!! Jeden z nejtragičtějších
problému západního a dodnes stále ještě do určité míry svobodného světa
totiž spočívá v tom, že TAJNÉ SLUŽBY ZÁPADU JSOU DÍKY SVÉ NEJMÉNĚ
STOLETÉ HLUBOCE ZÁPORNÉ EFEKTIVNOSTI PŘI OBRANĚ SVÝCH VLASTNÍCH
OBČANŮ-DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ A JEJICH ZÁPADNÍCH HODNOT SVOBODY, DEMOKRACIE
I SPOLEČNOSTI ROVNÉ SOUTĚŽE A PŘÍLEŽITOSTÍ PRO TYTO OBČANY-DAŇOVÉ
POPLATNÍKY I ZADARMO DRAHÉ...!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008112601
AKTUÁLNĚ:
Vítejte ve skutečném světě! SEZNAM RUDÝCH KOMISAŘŮ EU! Proroctví George
Orwella 1984 se už naplnilo: Evropská unie + KGB + GRU = EUROASIE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2010011301
RUSKÁ INFILTRACE EU UŽ OVLÁDLA VŠECHNY NEJVYŠŠÍ POZICE: Francouzský
president Sarkozy ocenil u ruského presidenta a dnešního předsedy ruské
vlády Medveděva jeho oddanost lidským právům...!!! BLAHOŘEČENÝM A SVATÝM HO PROHLÁSÍ AŽ PŘÍŠTĚ...)))))))
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2014030065
Vysoce důležitá kniha: SELHÁNÍ
VŠECH ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB CELÉHO ZÁPADNÍHO SVĚTA, VE SVÝCH NEJVYŠŠÍCH
POZICÍCH UŽ PO GENERACE HLUBOCE INFILTROVANÝCH RUSKEM A ČÍNOU...!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007020703
Odpovědi Petra Cibulky na položené otázky ParlamentníchListů.cz
(politická policie KGB?) my a "ukrajinská krize" -------- Původní zpráva --------
Dobrý den dobrým lidem, paní redaktorko!
Posílám vám odpovědi na vaše otázky ke zveřejnění na stránkách
Parlamentních listů a pouze žádám, aby jste dodržela svůj slib, že
do nich nebude nikdo zasahovat ani cokoliv komentovat, za což vám
předem děkuji!
1) Otázka
Parlamentních listů (=KGB?): Evropská unie a USA tento týden zpřísňují
sankce vůči Rusku za jeho roli v konfliktu na Ukrajině. Detailní
popis sankcí má Evropská komise zveřejnit dnes. Již včera ale
Evropa rozšířila okruh lidí a společností, kteří mají zákaz
vstupu do Evropské unie. (Embargo je uvalené na obchodní
transakce ve čtyřech odvětvích – zbraně, vyspělé technologie,
energetika, kam patří těžba ropy a plynu a kapitálový trh.
Přesto – myslíte si, že jsou nějaké sankce EU a USA k něčemu
dobré? Měly by být případně - dle vašeho pocitu - přísnější?
1. Odpověï Petra Cibulky, Volte Pravý Blok www.cibulka.net: Západ -
jako odpověï na ruskou agresi vůči prozápadní Ukrajině - žádné
skutečné sankce proti Rusku nepřijal a žádné skutečné sankce proti
Rusku nepříjme. Jak si už jistě každý za ta léta zjistil - když
siderickým informačním kyvadlem to trvá jenom několik minut - ruská
infiltrace nejvyšších pater politické a masmediální moci Západu se
blíží 100% a ruští fízlové v čele našeho Západu se proti svým
řídícím důstojníkům v Moskvě nikdy nepostaví. Přitom neexistuje nic
snazšího, než Putina srazit ze sedla, protože - jak každý dobře ví -
Rusko není schopno nic kromě zbraní a alkoholu vyrobit, všechno co
potřebuje dováží a celý ruský režim a moc KGB stojí a padá s vývozem
nezpracovaných surovin na Západ, které od Ruska Západ, vedený
ruskými fízly, kupuje už desítky let za přemrštěné ceny, aby ruský
skrytě totalitní režim udržel nad vodou a umožnil mu zbrojit proti
Západu. Pokud by opravdu Západ usiloval zastavit ruskou agresi proti
Západu - v roce 1992 v Moldávii, v roce 1996 a 2000 proti Čečensku,
pak několikrát proti Pobaltí a Ukrajině, v roce 2008 proti Gruzii,
dnes opět proti Ukrajině - stačilo by uvalit embargo na dovoz
ruských surovin a během několika měsíců by se režim KGB v Rusku
zhroutil. Ale právě tohle Západ pod vedením ruských fízlů nikdy
neudělá! Místo toho nám ruští fízlové v západní politice a
masmédiích budou do nekonečna lhát, že Evropa se bez Ruska neobejde
- protože oni už desítky let, bez ohledu na všechny ruské agrese,
neustále závislost Evropy na Rusku posilují, místo toho, aby
závislost na Rusku oslabovali - že za ruské suroviny dnes není
náhrada, protože oni žádnou náhradu už desítky let nehledají, že takové
embargo by nás rovněž poškodilo, jako by nás mohlo něco poškodit
více, než ruský útok na Evropu a ruská okupace. Kdo nevěří, všechny
důkazy jsou k disposici zde: RUSKÁ
PLÍŽIVÁ OKUPACE ČESKÉ REPUBLIKY UŽ DÁVNO ZAČALA! DÍLO ZKÁZY SE
PODAŘILO! VLASTIZRÁDCI KGB/GRU, STOJÍCÍ OD ROKU 1945 PEVNĚ V
NAŠEM ČELE, MOHOU ZAČÍT SLAVIT!
2)
Otázka Parlamentních listů (=KGB?): Čeští politici se přou o to, zda
tyto sankce vůbec nějak postihnou Rusko, anebo spíše budou mít dopad na
EU. Například poslanec za KSČM Alexander Vondra ve středečních
Událostech, komentářích ČT uvedl, že sankce proti Rusku jsou zcela mimo a
že spíše více postihnou země EU a prohloubí tak hospodářskou a
ekonomickou krizi v těchto zemích, nežli nějak výrazně uškodí ekonomice
Ruska. Jaký na to máte názor?
2. Odpověï Petra Cibulky, Volte Pravý Blok www.cibulka.net: Neznám
českého politika nebo novináře, který by nefízloval pro Rusko. Proto
ta lavina lží ve prospěch skryrě totalitního agresivního Ruska s
jeho pověstnou "řízenou demokracií", což je jenom jedna z dalších
ruských potěmkinovských vesnic. Kdyby Západ opravdu chtěl srazit
režim plukovníka KGB Putina na kolena, už dávno by se tak stalo,
protože snadnější úkol neexistuje! Místo toho nám jeho agenti v
západní politice a masmédiích v ruském žoldu jenom lžou, proč to
není možné! A Rusko se mezitím díky nim v klidu připravuje na
obsazení naší Evropy... Viz: AKTUÁLNĚ:
Poslanec ruské dumy Michail Děgarjev navrhuje zahájit vojenské
operace proti Evropě a obsadit ji! EVROPA PŘEDSTÍRÁ, ŽE SE JÍ TO
NETÝKÁ...!!!
3) Otázka Parlamentních listů (=KGB?): Mohou podle vašeho mínění nějak sankce EU vůči Rusku postihnout naše průmyslníky?
3. Odpověï Petra Cibulky, Volte Pravý Blok www.cibulka.net: Rusko
je Satanská Říše Zla a Západ je ve válce s Ruskem! Musíme se
dokázat rozhodnout, jestli chceme být raději relativně svobodní
anebo relativně bohatí, s vědomím toho, že pod Ruskem už nebudeme
ani svobodní ani bohatí. Moje řešení je zásadně protikremelské:
Západ potřebuje být svobodný a bohatý, PROTOŽE JE DNES DALEKO
NEJVYSPĚLEJŠÍ ČÁSTÍ NAŠÍ PLANETY, COŽ RUSKU NEPŘEDSTAVITELNĚ VADÍ!
Svobody a bohatství Západu lze docílit pouze ukončením jakékoliv
závislosti na Rusku a ukončením veškeré spolupráce s ním, dokud se
Rusko alespoň trochu nezcivilizuje. Místo ruských surovin musíme
Západ orientovat na těžbu několikanásobně levnějších břidličných
plynů, které máme v dostatečném množství sami doma a jenž nás
osvobodí od závislosti na Rusku - když domácí levná energie vytvoří
pro české a evropské průmyslníky obrovské podnikatelské možnosti a
rovněž vytvoří množství nových pracovních míst - zatím co politicky
se musíme orientovat na transformaci dnešní rychle se sovětizující Evropy ve Švýcarskou
konfederaci svobodných, dobře ozbrojených a psychotronicky
dokonale gramotných duchovně a mravně orientovaných občanů. Nic
jiného nás před Ruskem a jeho vlastizrádnou západní agenturou,
která v ruském žoldu rozvrací Západ a likviduje naši svobodu i
bohatství, v žádném případě nezachrání!
4) Otázka Parlamentních listů (=KGB?): Co si vlastně myslíte o roli Ruska v ukrajinské krizi?
4. Odpověï Petra Cibulky, Volte Pravý Blok www.cibulka.net: Jedná
se o ruský útok na Evropu a celý Západ, který ovšem pod vedením ruských
fízlů zradil Ukrajinu stejně, jako zradil každého, kdo kdy Západ
žádal o pomoc proti Rusku!
5) Otázka Parlamentních listů (=KGB?): Jsou podle vašeho názoru vyjádření českých politiků ohledně ukrajinské krize v pořádku?
5.
Odpověï Petra Cibulky, Volte Pravý Blok www.cibulka.net: Postoje
většiny českých, evropských a světových politiků a novinářů v žoldu KGB/GRU k ruskému útoku
proti Západu na Ukrajině jsou velice správné z hlediska Kremlu. Z
hlediska českých národních zájmů a české národní existence jsou
však pouze vlastizrádné! Viz: Trenink
pro ty, kdo už dokázali překonat svoji
psychotronickou negramotnost - což je otázkou
pěti minut - a ovládají siderické informační
kyvadlo, čímž se stali relativně vševědoucími:
Otázka: Je na fotografiích českých vládních
ministrů někdo, kdo NE fízluje pro Rusko???
A
to je všechno, co bych vám ve stručnosti mohl na vaše otázky odpovědět.
Pošlete mně prosím internetový odkaz na rubriku, ve které bude můj
NECENZUROVANÝ rozhovor zveřejněn, za což vám předem děkuji.
Prosím o potvrzení přijetí tohoto mailu, protože mnoho mailů se
mně ztrácí....
S pozdravem vše dobré všem dobrým!
Petr Cibulka
PO ŘADĚ PŘEDCHOZÍCH ZKUŠENOSTÍ TO DOPADLO PODLE OČEKÁVÁNÍ:
Co
v tomto rozhovoru soudruhům a soudružkám z Parlamentních listů (=KGB?)
vadilo natolik, že se to přes všechna svoje předchozí ujišování a sliby
"necenzurovaného rozhovoru" rozhodli svévolně vyřadit, co je pro ně tak smrtelně nebezpečné, se vzájemným porovnáním obou verzí dozvíme zde: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Rusko-je-satanska-rise-zla-a-Zapad-je-ve-valce-s-Ruskem-Aktivista-Cibulka-bez-cenzury-330174
Přesto je zázrak, že tohle vůbec zveřejnili, i když placení
diskutéři v žoldu KGB v diskusi pod tímto článkem v naprostém
zoufalství hystericky šílí - na sobě vlastní kriminální a vlastizrádné
úrovni - aniž by byli schopni vyvrátit nebo zpochybnit jedinou
větu...))))
NECENZUROVANÁ
STANOVISKA PETRA CIBULKY K RUSKÉMU ÚTOKU PROTI UKRAJINĚ A K OKUPACI
ČÁSTI JEJÍHO ÚZEMÍ RUSKEM PODLE VZORU ADOLFA HITLERA NAJDETE V NÁSLEDUJÍCÍCH TELEVIZNÍCH
DOKUMENTECH, POKUD JE "VEŘEJNOPRÁVNÍ"
ČESKÁ TELEVIZE ČESKÝM OBČANŮM NEZABLOKUJE, TENTOKRÁT PODLE OSVĚDČENÉHO A
JÍ UŽ TRADIČNĚ NEJBLIŽŠÍHO RUSKÉHO VZORU DNEŠNÍ POLITICKÉ CENZURY
ADOLFA PUTINA:VIDEO
DOKUMENT EUROVOLBY 2014: Petr Cibulka - vzácně a necenzurovaně - 90
minut v Čro Radiožurnál proti osmi TOP agentům KGB/GRU! NENECHTE SI
UJÍT!!!VIDEO
22.4.2014: Petr Cibulka sólo - vzácně a necenzurovaně - 15 minut v
České televizi na ČT24 v pořadu Studio ČT24! NENECHTE SI UJÍT!!!VIDEO
5.5.2014: Petr Cibulka - vzácně a necenzurovaně - v České televizi na
ČT24 v pořadu Události, komentáře od 22,30 do cca ... NENECHTE SI
UJÍT!!!VIDEO
10.5.2014: PETR CIBULKA V POLITICKÉM SPEKTRU ČT24: ZÁCHRANA EVROPY PŘED
RUSKEM: ODVOLATELNOST POLITIKŮ PŘÍMO OBČANY + ŠVÝCARSKÁ PŘÍMÁ
DEMOKRACIE!!! NENECHTE SI UJÍT!!!
KAŽDÝ RUSKÝ REŽIM JE JAKO RAKOVINA...
Básník Igor Pomerancev o sobě říká, že je „velmi soukromá osoba“.
Neznamená to ale, že dění kolem sebe ostře nesleduje a nekomentuje.
„Rusové ustrnuli na počátku 19. století. Tomuto myšlení odpovídá i
jejich angažmá na Ukrajině,“ říká v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ.
foto: Milena Findeis
Igora Pomeranceva není snadné zařadit. Narodil se v Saratově na
řece Volze. Je ruský básník, mládí strávil na Ukrajině. Konkrétně v etni
|