Už tisíce let existuje na naší planetě církev satanistů. Jedním z jejich rituálů je černá mše, kterou zřec (pohanský kněz) slouží o půlnoci...

Předtím - a bez ohledu na to - než Moses (Moshe) Hess (1812-1875) v r. 1841 přivedl Karla Marxe k jeho socialistickému přesvědčení, tedy ještě v době, kdy byl Marx přesvědčeným a nanejvýš bojovným zastáncem kapitalismu, stal se Marx hluboce a vášnivě protináboženským člověkem! Tento obrat se v něm začal projevovat už v jeho studentských letech. V jedné ze svých tehdejších básní píše: „Toužím pomstít se Tomu, kdo vládne shora.“ Znamená to, že zakladatel "vědeckého materialismu" Karel Marx byl sám hluboce přesvědčen, že Vládnoucí shora existuje. To mu vydrželo po celý život!

Karel Marx pocházel z poměrně velice zámožné rodiny. V dětství nehladověl a ve studentských letech žil podstatně lépe, než mnozí jeho soudruzi. Čím byla způsobena jeho tak krutá nenávist k Bohu, nenávist na život a na smrt?

Ve věku, kdy každý normální mladík je unášen pěkným sněním o konání dobra jiným a připravuje se k volbě povolání, objevují se u Marxe takové řádky (v básni „Zapřísáhnutí upadlého do zoufalství“):

"Tak Bůh vyrval ze mě všechno mé. V prokletí a mukách osudu. Všechny světy jeho nenávratně zmizely! Mně nezůstalo nic, kromě pomsty! Já vysoko vyzvednu svůj trůn. Chladný a úžasný bude jeho vrchol. Základem jeho – pověrčivé mrazení. Ceremoniářem – nejtemnější agonie. Kdo podívá se zdravým zrakem, odvrátí se, smrtelně zblednouc a oněměv, zachvácen slepou a chladnou smrtelností. A připraví jeho radost sobě hrob."

Marxova slova „já vysoko vyzvednu svůj trůn“ a přiznání, že ze sedícího na trůně bude vycházet pouze strach a agonie, tato slova připomínají pyšné chvástání Lucifera: „Vystoupím na nebesa, výše Božích hvězd vynesu svůj trůn.“ (IZ 14,13).

Nač potřeboval Marx takový trůn? Odpověď nacházíme v málo známém dramatu, napsaném Marxem rovněž v jeho studentských letech. Drama se jmenuje Oulanem. Toto drama je možné plně pochopit pouze tehdy, seznámíme-li se s podivným přiznáním Marxe, které učinil ve své básni Houslista:

"Pekelné páry se zvedají a naplňují mozek, dokud se nezblázním a srdce moje se úplně nezmění. Vidíš tento meč? Kníže temnot prodal mi ho."

A nyní budu citovat Marxovo drama Oulanem:

"Neboť On odbíjí čas a dává znamení. Stále směleji a směleji hrám TANEC SMRTI. A on také: Oulanem, Oulanem. Toto jméno zní jako smrt. Zní, dokud nezanikne v žalostné křeči. Jasné jako vzduch, pevné, jako mé kosti… A přece, personifikované lidstvo, silou mých mocných rukou tě mohu uchopit a rozdrtit děsivou silou, zatímco propast se šklebí přede mnou a tebou v temnotě. Ty se zřítíš do ní a já tě následuji, smějíc se a šeptajíc tobě do ucha: „Sestup se mnou, příteli!“

Písmo svaté, které Marx studoval na gymnáziu a dost dobře znal v dospělosti, říká, že ďábel byl andělem svrženým do propasti (Zj 20, 2). Marx chce strhnout všechno lidstvo do této propasti, do světa, připraveného pro ďábla a jeho anděly temnoty.

Kdo v tomto dramatu mluví ústy Marxe? Je rozumné od tak mladého člověka očekávat, aby snil o tom, jak se lidstvo díky němu zřítí do propasti (do tmy vnitřní i vnější, jak ji nazývá Bible) a jak on sám, smějíc se, bude následovat ty, které předtím sám zavlekl do temné nevíry bez světla nejvyššího poznání?

Dnes se na světě nepěstuje podobný ideál, kromě obřadů svěcení na vyšší stupeň satanské „církve“!

Pro Oulanem nadchází čas smrti. Zde jsou jeho slova:

"Zahynul jsem, zahynul, můj čas uplynul. Hodiny se zastavily, bezvýznamný řád se zhroutil. Já brzy přitlačím věčnost k mé hrudí a s divokým kvílením vyřknu prokletí lidstvu."

Marx rád opakoval slova Mefista z Goetheho „Fausta“: „Vše existující je hodno zničení.“ Vše, včetně proletariátu i jeho soudruhů v boji. Marx cituje tato slova v „18. brumaire Ludvíka Bonaparta“. (Pozn. Překl.: Brumaire – název měsíce ve francouzském revolučním kalendáři.) Největší komunista všech dob J.V.Stalin jednal podle těchto slov a zničil dokonce svoji vlastní rodinu.

Členové sekty satanistů nejsou materialisté. Věří v záhrobní život. Oulanem, osobnost, ústy které mluví Marx, nepopírá posmrtný život. Dokonce ho uznává, avšak jako život splněné nenávisti vyššího stupně. Je nutno poznamenat, že věčnost znamená pro démony mučení. Proto ďáblové vyčítali Pánu Ježíši: „…a oni zvolali: Co ti do nás, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi nás mučit?“ (Mt 8, 29)

To samé nacházíme i u Marxe:

"Ha, věčnost, ta naše věčná bolest, nepopsatelná, změřitelná smrt! Odporná, uměle počatá! Aby námi opovrhovala – námi, kteří sami, jako hodinový mechanismus, jsme slepě mechaničtí, stvořeni k tomu, abychom mohli být hloupými kalendáři času a prostoru, bez jakéhokoliv cíle, kromě nahodilého objevení se, nakonec zničeni…"

Začínáme chápat, co se stalo s mladým Marxem. Měl křesťanské přesvědčení, ale neuplatňoval ho v životě. Jeho korespondence s otcem svědčí a to tom, že utratil veliké peněžní obnosy za zábavy a byl za to v neustálím sporu se svými rodiči. V takovém stavu je možné, že upadl do sítě krajně tajné sekty satanistů a prošel svěcení. Satan - kterého jeho ctitelé vidí v halucinacích během orgií - mluví jeho ústy a proto i Marx je pouze hlásnou troubou Satana, který prohlašuje: „Chci se pomstít Tomu, Kdo vládne shora.“

Engels po jeho seznámení s Marxem napsal o něm následující:

"Kdo sleduje v patách divokou zběsilost? Malý černý z Trieru (rodiště Marxe), vzácná příšera. On nechodí a neběhá, ale poskakuje na kopytech, zachvácen vzteklostí, jakoby se snažil uchvátit daleký baldachýn nebe a strhnout ho k zemi. On zvedá ruce vysoko do vzduchu, zatíná zlobně pěst a zuří bez přestání, jakoby se mu tisíc běsů vpletlo do vlasů."

Marx byl inteligentem vysokého stupně, jakož i Engels, avšak jejich pozdější osobní korespondence je plna neslušností, neobvyklých pro jejich společenské postavení. Nadávek je nadmíru, ale ani v jenom dopisu tito idealisté nehovoří o svých humanistických nebo socialistických snech!

Další báseň Marxe, ve které se otevřeně přiznává, že jeho cílem není zlepšení, reformace anebo revoluční přeměna světa, ale prostě jeho zničení a radost, kterou bude mít z této zkázy, obsahuje následující řádky:

"S opovržením mrštím svoji rukavici přímo do tváře světa. Uvidím pád giganta - trpaslíka, který neschladí mou nenávist. Pak Bohu podoben a vítězný, budu se toulat po ruinách světa a tehdy, vlévaje v moje slova mohutnou sílu, budu se cítit roven Tvůrci."

Celé chování Marxe a jeho řeč měly démonický charakter. Přesto, že byl Žid, napsal otevřeně protižidovskou knihu, nazvanou "Židovská otázka". Avšak on nenáviděl nejen Židy. Jeho přítel Weitling napsal: „Běžná témata rozhovorů u Marxe byla „ateismus, gilotina, Hegel, provaz a kinžál.“ Mluvil o hloupém německém lidu... Rusy pokládal za lidi nižšího druhu, podlidi, za „barbarskou rasu“, Slovany nazýval „etnickým odpadem“.

Vrátíme se k Marxovu dramatu Oulanem:

"Ha! Mučený na ohnivém kole, musím vesele tancovat v kruhu věčnosti. Kdyby mimo ni ještě něco bylo, skočil bych tam, i kdybych při tom zničil svět, nahromaděný mezi ni a mnou! On musí být zničen s prokletím. Já svýma rukama zardousím jeho vzdorovité bytí a objímaje mne, musí on tiše uhasnout A potom – dolů, pohroužit se v nicotu. Úplně zmiznout, nebýt – to by byl život…"

Ve svém dramatu Oulanem Marx dělá ve skutečnosti to stejné jako Ďábel: vydává všechno lidstvo prokletí odpadlictví od Boha Pravdy nejvyššího Poznání a nezjištné Lásky i od jeho božích hierarchií!

Marxovo drama Oulanem je pravděpodobně jediným dílem na světě, ve kterém jsou všechny osoby přesvědčeny o své neřesti a chlubí se jí jako na slavnosti. V tomto dramatu není bílého a černého, není Klaudia a Ofelie, Jaga a Desdemony. Zde je vše černé a všichni ukazují črty charakteru Mefista. Všichni účastníci v něm jsou démoničtí, neřestní a určení k zániku.

Všichni aktivní satanisté měli neuspořádaný život. Marx není výjimkou. Arnold Künzli ve své knize Marx – psychografie píše, že Marx nesl vinu na sebevraždě svých dvou dcer a jednoho zetě. Tři děti zemřely podvýživou. Jeho dcera Laura, žena socialisty Lafargueho, také pochovala tři děti a potom spolu s manželem spáchala sebevraždu. Druhá Marxova dcera Eleonora se rozhodla se svým mužem udělat totéž, avšak on v poslední minutě odepřel spáchat tento čin a ona zemřela. Sám Marx zemřel v zoufalství, jak umírají všichni satanisté. 25. 5. 1883 napsal Engelsovi: „Jak nesmyslný a pustý je život a přece tak žádoucí.“

Další závažná domněnka, prokazující Marxovo spojení se satanismem je skryta v dopise jeho syna Eduarda Marxovi z března 1854. Začíná dopis překvapujícími slovy. „Můj milý ďáble.“ Je to neslýchané, že by milující syn takto oslovoval svého otce. Ale tak píší satanisté tomu, koho mají rádi. Neméně pozoruhodné je i to, že Marxova žena se ve svém dopise k němu obrací následující způsobem: „Tvůj poslední pastýřský list, ó nejvyšší zřeci a vládce duší, přinesl tvým ovečkám mír a pokoj.“ Jedinou vírou v Evropě, kde je nejvyšší zřec, je satanismus!

Rolf Bauer popisuje marnotratnost Marxe ve své knize Genius a bohatství. Když studoval v Berlíně, syneček dostával od otce 700 tolarů kapesného ročně. Byl to obrovský obnos, protože v tu dobu pouze 5 % obyvatelstva mělo příjem více než 300 tolarů ročně. Během svého života dostal Marx do Engelse přibližně šest miliónů francouzských franků (údaj Ústava Marx-Engelse v Moskvě). Marx prohrával mnoho peněz na burze. I když byl ekonom, z nějaké příčiny uměl peníze jenom utrácet...

Marx si vždycky vášnivě přál dostat dědictví. Když byl jeden z jeho strýčků blízek smrti, napsal: „Blahopřeji ti k nemoci toho, co ti stojí v cestě dědit a doufám, že katastrofa se nezdrží.“ Když „pes“ zamřel, Marx 8. března 1855 napsal. „Velmi radostná událost. Včera jsme dostali zprávu o smrti devadesátiletého strýce mé ženy. Moje žena dostane přibližně 100 liber sterlingů. Mohlo to být více, kdyby ten starý pes neporučil část svých peněz hospodyni“.

Marx ve své knize Komunistický manifest napsal, že cílem není pouze zničení jakýchkoliv náboženství, ale také morálky, aby bylo vše dovoleno Ve svém osobním životě se tím důsledně řídil.

Marx nechoval žádných něžných citů ani k lidem, kteří mu byli daleko bližší než strýc. Nemluvil se svou matkou. V prosinci 1863 napsal Engelsovi: „Před dvěma hodinami přišel telegram, oznamující, že mi zemřela matka. Osud si přál vzít si jednoho člena naší rodiny. Avšak za daných okolností mne potřebují víc než stařenu. Musím cestovat do Dietu v záležitosti dědictví.“ To bylo vše, co uměl. To bylo vše, co uměl říci o smrti své matky.

Marx byl zapřísáhlým nepřítelem všech bohů, člověkem, který si koupil meč u knížete tmy za svoji duši. Vyhlásil za svůj cíl strhnout veškeré lidstvo do propasti a se smíchem ho tam následovat.

Když Marx toto psal, předčasně vyspělému géniovi bylo 18 let. Program jeho života byl již plně předurčen. Zde nebylo ani řeči o službě lidstvu, proletariátu nebo socialismu.

Marx sloužící lidstvu, jak ho podávají miliardám zneužitých lidí sami marxisté, není nic jiného než falešný mýtus. Opak je pravdou! Naprosto kategoricky je třeba nahlas říct a trvat na tom, že ne zbídačování proletariátu přivedlo Marxe na cestu celosvětového revolučního násilí bez hranic - jako jediné řešení tohoto problému - protože Marx proletáře neměl rád, nazýval je „hlupáky“.

Marx neměl rád ani své nejbližší soudruhy, bojující za komunistické ideály. Freiligratha nazýval „sviní“, Lassallea „židovským negrem“, soudruha Liebknechta „volem“ a Bakunina „teoretickou nulou“.

Marx neměl rád lidstvo. Mazzini, který ho dobře znal, napsal, že v Marxovi byl duch zkázy. „Jeho srdce pukalo víc nenávistí než láskou k lidem“. Nejsou známy důkazy Marxových současníků, kteří by to vyvraceli. Marx milující všechny lidi je falešný mýtus, uměle vytvořený jeho stoupenci až po jeho smrti.

Skutečným hlavním cílem Marxe bylo zničení náboženství. Proklamace o dosažení blaha pracujícího lidu byly přitom pouhou lákavou vějičkou. Tam, kde proletáři pod jejich vedením dostatečně energicky nebojují za socialistické cíle, tam hlasatelé satanistického marxismu, převlečení do nejrůznějších lidumilných dresů, využívají ke zničení tradičního lidského řádu - pod heslem tolerance - i jakékoliv jiné zbraně, jejíchž podstatou je vždy maximální politická, finanční a masmediální podpora jakékoliv menšiny proti většině (tedy podpora politických menšin, bez ohledu na to, jestli krajně pravicových nebo krajně levicových, národnostních menšin, rasových, pohlavních, náboženských...), vždy to je vyvolávání rasových problémů, maximální podpora nepřizpůsobivých kriminálních menšin, antisemitismus, tak zvaný konflikt generací, militantní feminismus nebo zviditelňování a glorifikaci pohlavních zvráceností. Avšak hlavní věcí je vždy zničení jakéhokoliv vyššího náboženství a vyvraždění jeho nositelů!

Marx i náboženství nenáviděl ne proto, že stálo v cestě ke štěstí lidstva. Opačně: Marx chtěl udělat lidstvo nešťastným teď a navždy. Vyhlásil to za svůj ideál. Jeho skutečným a nejvyšším cílem bylo zničení náboženství a především víry v Boha, jako Boha světla nejvyššího Poznání a nezjištné Lásky.

Socialismus, starost o proletariát, humanismus – to vše bylo jen lacinou záminkou pro získání celosvětové podpory masy duchovně a mravně dezorientovaných přízemních intelektuálů a naivních, ale bohužel nejpočetnějších a přitom duchovně a mravně nejnižších vrstev lidské společnosti. Těmto lidem pak dala nastupující demokracie - stojící na zničující rovnostářské zásadě jeden člověk = jeden hlas, kdy hlas nejosvícenějšího mudrce naší planety má v takovém systému naprosto stejnou váhu, jako hlas největšího hlupáka této planety - sílu a možnosti vytvořit po celé planetě satanské "vědecké" civilizace k obrazu svému i k obrazu svého učitele, nejvyššího duchovního mistra a mravní autority, ekonoma Karla Marxe!

Marx chtěl podle svých vlastních slov tančit TANEC SMRTI, chtěl zničit svět, chtěl vyzvednout svůj trůn, základem kterého by bylo lidské zděšení. Jak historie zanedlouho ukázala, DO ZNAČNÉ MÍRY SE MU TO UŽ PODAŘILO A STÁLE VÍCE DAŘÍ!

A je to tady! Není náhoda, že Marxův Kapitál byl poprve vydán právě v Bruselu...

"Majitelé kapitálu stimulují proletariát ke koupi stále většího množství a stále dražšího zboží. K tomu využívají půjček, které sami poskytují. Zvrat nastane ve chvíli kdy se tyto půjčky stanou nesplatitelnými. Nesplacené půjčky nutí banky k půjčkám u státních institucí. Rozhodující role státu v půjčkách soukromým firmám bude prvním znakem nástupu nové éry - éry komunismu a to celosvětově."

... a nelidský svět, prorokovaný Georgem Orwellem v jeho nepřekonatelném díle "1984", je za našimi NEBRÁNĚNÝMI domovními dveřmi! Viz:
http://www.navlnachliteratury.cz/knizky/orwell-1984.php

nebo nejhlubší analýza současné moderní totality, kterou napsal nositel Nobelovy ceny Friedrich August Hayek CESTA DO OTROCTVÍ Viz: http://www.kosmas.cz/knihy/122287/cesta-do-otroctvi/

DNEŠNÍ RUSKO A JEHO HISTORIE: Film The Soviet Story - KOMUNISMUS=NACISMUS (Нацисты и коммунисты)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008112401

9 komentářů na téma Komunistická strana Číny a její zločiny, část 7.: O vražedné minulosti, přítomnosti a budoucnosti Komunistické strany Číny!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005121501

JAK ZNIČIT USA: Nekonečný seriál AMERIČTÍ PRESIDENTI A JEJICH RUSKÉ ROZVĚDKY: Americké tajné služby opět selhaly - další agent KGB presidentem!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008112601

KAREL MARX
- nejvyšší velekněz
Satana na Zemi,
jeho církevní i světští
předchůdci a následovníci
i jeho dnešní socialističtí
ale i mnozí nesocialističtí
oddaní pokračovatelé!!!!!!!

Základní motto:

Pokud čtyři české tajné služby nedokázaly za 18 let postavit před soud ani jednoho ruského agenta, pak to může znamenat pouze dvě věci:

1) Žádní ruští agenti u nás nejsou a nikdy nebyli...

2) Ve vedení našeho státu byli a jsou pouze ruští agenti!

Buď platí jedno, anebo platí to druhé! Třetí možnost neexistuje!!! Zvažme sami - na základě svých vlastních znalostí uplynulých 42 let otevřené komunistické diktatury a 21 let přímé ruské vojenské okupace, ale i následujících 18-ti let (post) komunismu - která z těchto dvou možností je ta pravděpodobnější...

V případě jakýchkoliv pochybností nebo problémů při rozhodování se obraťme s důvěrou na naši osvědčenou čtyřdílnou Nápovědu:

1) Síly Antikrista se představují: KAREL MARX - nejvyšší velekněz Satana na Zemi, jeho předchůdci, následovníci a dnešní mocní - nemocní socialističtí i nesocialističtí pokračovatelé!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092003

2) UMĚNÍ VÁLKY: TŘINÁCT ZLATÝCH PRAVIDEL, JAK PORAZIT PROTIVNÍKA BEZ BOJE A ANIŽ TO TUŠÍ: NEJVYŠŠÍ ŠKOLA INFILTRACE A POLITICKO-MASMEDIÁLNÍCH MANIPULACÍ
http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika

3) Proč "naši" mocní a vlivní nechtějí USA: NEJVYŠŠÍ VLÁDNÍ KRIMINALITA: Tajná Zpráva o totálním rozkradení českého národního majetku populárním ruským tandemem Pravdy a Lásky KGB-GRU a jejich NEJSPOLEHLIVĚJŠÍMI vládními a bankovními strukturami dnešni České republiky!!! UVEDENO JMENOVITĚ!!! (Prosím o další INTENZIVNÍ šíření!!!!!!!)
http://www.cibulka.net/petr/index.php?akce=statistika

4) DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedení a okradeni - NEVOLIT žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005051108

Jediný způsob, jak se proti tomu všemu můžeme VČAS a ÚČINNĚ bránit, se dozvíme v následujících dvou dokumentech:

KDO NÁM KONTROLUJE, CEDÍ A MODELUJE INFORMACE A MYŠLENKY, TEN KONTROLUJE A UDRŽUJE SVOJI MOC NAD NÁMI!!! NAUČME SE PROTO SPRÁVNĚ PRACOVAT SE SIDERICKÝM INFORMAČNÍM KYVADLEM A NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ TAJEMSTVÍ KRIMINÁLNÍHO STÁTU PRO NÁS PŘESTANOU EXISTOVAT! ZE VŠECH TAJNÝCH SLUŽEB A REPRESIVNÍCH SLOŽEK VLÁDNOUCÍ RUSKO-ČESKÉ FÍZLOKRACIE, KTERÝMI NÁS DNES ZOTROČUJÍ, SE STANOU SLUŽBY VEŘEJNÉ, KTERÉ NÁM BUDOU SLOUŽIT!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007120601

NÁROD SOBĚ: Soutěž pro všechny, kdo už ovládají siderické kyvadlo: ZNÁTE POLITIKA LET 1989-2008 NA VLÁDNÍ ÚROVNI, JENŽ NEPRACUJE PRO RUSKÉ TAJNÉ SLUŽBY? NAJDĚTE TAKOVÉHO A BUDETE ODMĚNĚNI!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007122402

KARL MARX

GEORGIJ MARČENKO

Prosíme o další INTENZIVNÍ šíření!!!

Dříve, než se stal Karel Marx, (5. květen 1818 Trevír, Německo – 14. březen 1883 Londýn, Velká Británie), ekonomem a proslaveným komunistou, zaplatil daň křesťanskému humanismu. Dnes je však díky němu nejméně třetina světa otevřeně nebo skrytě marxistickou. V té nebo oné podobě je marxismus uznáván až příliš mnohými, dokonce i v nejvyšších patrech dnešních kapitalistických států, vydávajících se před domácí i světovou veřejností za plně svobodné a demokratické. Tak svobodné a demokratické, že víc už snad ani nelze... Podívejme se však, jaká je skutečnost:

Vývoj lidské společnosti a jejich jednotlivých civilizací - ale i každého jednotlivce - není v tomto hmotném světě stále lineární a vzestupný, jak nás tomu učí ve škole. Ve skutečnosti je vývoj lidské společnosti a všech jejich jednotlivých civilizací od počátku cyklický a probíhá ve spirále. Tedy od nejjednoduššího k nejsložitějšímu - až po úplné zadušení přirozeného lidského života zkamenělými institucemi, jejich zákony, předpisy, daněmi, vyhláškami, nařízeními a armádami jejich bezduchých úředníků - a po vyčerpání původně nashromážděného pozitivního energetického, duchovního a mravního potenciálu pak zase zpět, znovu se dobít pro další vzestup na novou vyšší úroveň. Měli bychom si proto ve svém vlastním nejvyšším zájmu položit tu nejdůležitější základní otázku:

Nedozrál už v současném procesu civilizačního duchovního a mravního hodnotového pádu konečně čas k nějakému zásadnímu obratu? Je totiž vysoce pravděpodobné ba téměř jisté, že právě se nalézáme na předposlední stanici cyklicky se do nekonečna opakující vývojové spirály, jak ji znají už po tisíciletí indičtí mudrci a jak ji před dvěma staletími definoval pro Západ historik A. F. Tyler:

Z PODDANSTVÍ K DUCHOVNÍ SÍLE, Z DUCHOVNÍ SÍLY K STATEČNOSTI, ZE STATEČNOSTI K SVOBODĚ, ZE SVOBODY K BLAHOBYTU, Z BLAHOBYTU K SOBECTVÍ, ZE SOBECTVÍ K SAMOLIBOSTI, ZE SAMOLIBOSTI K APATII, Z APATIE K ZÁVISLOSTI, ZE ZÁVISLOSTI ZPĚT DO PODDANSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU...

Nelze se vyhnout zjištění, že tzv. zastupitelská parlamentní demokracie se dnes rovná závislosti občanské většiny na libovůli a často svévoli hermeticky zevnitř uzavřené samozvané vládnoucí politické kasty, opevněné proti občanům ve svém politickém a volebním systému a ve svých dezinformačních masmédiích, kdy optické změny a výměny probíhají cyklicky pouze uvnitř této uzavřené kasty - do níž bez pozvání zevnitř nelze vstoupit - za jejich podmínek a podle jejich představ.

Je proto třeba si konečně přiznat: ŽIJEME VE FORMÁLNĚ DOKONALE DEMOKRATICKÉM PARLAMENTNÍM SYSTÉMU SOFISTIKOVANÉ DIKTATURY, VE KTERÉM OBČANÉ NEHRAJÍ ABSOLUTNĚ ŽÁDNOU ROLI!!! Pokud tomu snad někdo stále ještě nevěří, měl by si ve svém nejvyšším zájmu rozhodně přečíst následující dvě analýzy dnešního OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU. Tu první, vypracovanou před několika lety 19-ti neparlamentními politickými stranami, kterou se nepodařilo díky její hloubce a komplexnosti dodnes nikomu překonat, ale i tu druhou, vypracovanou našimi protivníky z KGB, tedy zřejmě nejinformovanější protizápadní mocenskou strukturou dnešního světa:

ZÁKLADNÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ANALÝZA PRÁVĚ NASTUPUJÍCÍHO SKRYTÉHO OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU: PODVOD "DEMOKRACIE", "OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI" A "PRÁVNÍHO STÁTU" A PRVNÍ KROK NA NAŠÍ CESTĚ KE SKUTEČNÉ SVOBODĚ: Běžme tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLME žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008100403

Občanská válka mezi útočícími armádami lidí Zla a bránícími se lidmi Dobra už dávno začala: TICHÉ ZBRANĚ PRO KLIDNÉ VÁLKY!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092701

Jestli naší dnešní civilizaci kyne další posun až na stanici konečnou, jejíž jméno je poddanství - pokud se tomu VEŠKEROU svou vůlí a nasazením VŠECH svých sil a prostředků nevzepřeme - pak tomu vše, co kolem sebe vidíme i to, co zatím ještě nevidíme, plně nasvědčuje.

CO DĚLAT, TADY A TEĎ! NALÉHAVÁ VÝZVA NEZNÁMÉMU NÁVŠTĚVNÍKOVI NAŠICH WWW.CIBULKA.NET, KTERÝ NEVĚŘÍ POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM A NECHCE UŽ DÁLE MLČET!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005050401

Řešení je jednoduché za podmínky, pokud by se nám SPOLEČNĚ podařilo zmobilizovat VEŠKERÉ své duchovní, intelektuální, mravní, ekonomické a fyzické síly a tento kruh roztít a vrátit zpět k jeho nejvyššímu vrcholu, k sepětí DUCHOVNÍ SÍLY, STATEČNOSTI, SVOBODY a BLAHOBYTU. Ke společnosti OSOBNÍ SVOBODY A ZODPOVĚDNOSTI JEDNOTLIVCE ZA SEBE A SVOJI RODINU. Tedy k přirozenému, hierarchicky uspořádanému minimálnímu státu minimálních daní, ke společnosti svobodných, zodpovědných, sebevědomých a tvrdě pracujících zámožných občanů - kde ti lepší představitelé ze všech zde vyjmenovaných nejvyšších lidských kategorií - kategorií DUCHOVNÍ SÍLY, STATEČNOSTI a SVOBODY - byli ještě nahoře a ti horší - představitelé a nositelé SOBECTVÍ, SAMOLIBOSTI, APATIE, ZÁVISLOSTI a OTROCKÉ DUŠE - byli po zásluze dole a ne naopak, jak je tomu proti všem přirozeným zákonům uspořádání zdravé lidské společnosti dneska, kdy to nižší až nejnižší vládne tomu vyššímu až nejvyššímu - tedy návrat ke společnosti, jaká byla na Západě snad někdy před sto lety, kdy většina kvalifikovaných dělníků a mužů střední třídy byla ještě schopna uživit svoji ženu, která se díky tomu mohla plně věnovat tehdy velice početné rodině a řádné výchově svých dětí, kdy 4-5-ti pokojové byty tehdejší střední třídy měly 150 - 200 m2, tedy ještě před I.světovou válkou, ale dosud bez tehdy už viditelných degenerativních známek lidského a společenského úpadku, způsobeného odklonem vládnoucích elit od duchovnosti a statečnosti, jako nejdůležitějších nosných pilířů každé vyšší civilizace hodné toho jména a naopak všeobecným příklonem k materialismu, sobectví a samolibosti, které jsou nanejvýš charakteristické pro každou zanikající civilizaci... 7x viz:

Síly Antikrista se představují:

OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU: STRATEGIE K DOSAŽENÍ NEMĚNNÉHO CÍLE VATIKÁNU - MOSKVY - BRUSELU CENTRALIZACÍ, FILTROVÁNÍM A MODELOVÁNÍM INFORMACÍ A MYŠLENEK: KDO NÁM KONTROLUJE INFORMACE A MYŠLENKY, TEN KONTROLUJE A UDRŽUJE SVOJI MOC NAD NÁMI!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005051109

CYKLICKY VLÁDNOUCÍ KRIMINÁLNÍ ELITY POD SPOLEHLIVOU OCHRANOU SVÝCH CENTRALIZOVANÝCH KRIMINÁLNÍCH STÁTŮ A SVÝCH CENTRALIZOVANÝCH KRIMINÁLNÍCH MASMÉDIÍ: VZÁJEMNĚ SOUPEŘÍCÍ ALE PŘESTO DOKONALE PROVÁZANÉ INTERNACIONÁLY!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022205

SPIKNUTÍ BANKÉŘŮ: UMĚNÍ NAŠEHO NEVIDITELNÉHO VNITŘNÍHO ZOTROČENÍ SKRZE TO NEJNIŽŠÍ V NÁS I KOLEM NÁS: Od našeho viditelného vnějšího zotročení a od hierarchické aristokracie rodu a DUCHA minulosti - cestou znivelizované demokracie a socialismu "s lidskou tváří" (i mistr popravčí má bezpochyby svoji lidskou tvář...) - k hierarchické aristokracii rodu a HMOTY přítomnosti a k našemu neviditelnému vnitřnímu zotročení současnosti a budoucnosti v globálním OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006090705

SVĚT V RUKOU NEGATIVNÍCH ELIT A SVĚTOVÉ KRIMINÁLNÍ FÍZLOKRACIE
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402

ANALYTICKÉ DOKUMENTY FRANCOUZSKÉ ROZVĚDKY NEJVYŠŠÍ DŮLEŽITOSTI: GLOBALISMUS CENTRALIZOVANÝ kontra DECENTRALIZOVANÝ: Tři Internacionály proti našim svobodám!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092401

A JEJICH DNEŠNÍ NEJÚČINNĚJŠÍ DESTRUKTIVNÍ STRATEGIE POLITIKY "ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE", NAMÍŘENÉ PROTI ČLOVĚKU, JEHO SVOBODĚ A VŠEMU VYŠŠÍMU V NÁS:

a) IDEOLOGIE "POLITICKÉ KOREKTNOSTI" - TEDY POLITIKA TOLERANCE KE ZLU A NETOLERANCE K DOBRU - JAKO SKRYTÁ DEMONTÁŽ NAŠÍ ZÁPADNÍ CIVILIZACE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006120102

b) DILEMA ČESKÉHO NÁRODA: MÁME DÁLE V KLIDU VYMÍRAT, DUCHOVNĚ A MRAVNĚ DEGENEROVAT, UVOLŇOVAT NÁŠ GEOPOLITICKÝ PROSTOR RUSKOJAZYČNÉ A NĚMECKÉ POPULACI, ANEBO MÍSTO TOHO RADĚJI ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM REFORMUJEME NAŠI NÁRODNÍ RODINNOU POLITIKU?
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006012101

Vraťme se zpět ke Karlu Marxovi. Jsou mnozí křesťané – a někdy i duchovní ve vysokém postavení - kteří jsou přesvědčeni, že jestli Kristus řekl mnoho pravdivého o království nebeském, správnou odpověď na to, jak pomoci hladovým, vyděděným a utlačovaným zde na Zemi, je nutné hledat u Marxe. Výsledky jejich více než 150-ti letého působení na stále ještě nedostatečně poučené lidstvo jsou dnes už velice dobře známy...

SÍLY ANTIKRISTA SE PŘEDSTAVUJÍ: STARÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ A JEJÍ KLONY: ŽIDOKŘESŤANSKÝ VATIKÁN, ŽIDOVSKÁ FINANČNÍ PLUTOKRACIE, SOVĚTIZUJÍCÍ SE EVROPSKÁ UNIE, VELKORUSKÁ DŽINGISCHÁNOVA MILITARISTICKÁ MOSKVA A JEJICH VÁLEČNÉ STRATEGIE, ZAMĚŘENÉ PROTI ČLOVĚKU V NÁS: SVATÁ INKVIZICE x OTROKÁŘSTVÍ BANK a jejich KOMUNISMUS, FAŠISMUS, NACISMUS, SOUČASNÁ LIBERÁLNÍ DEMOKRACIE A JEJÍ NEJVYŠŠÍ "SVOBODA" KONZUMU SE SKRYTOU TOLERANCÍ KE ZLU A HLUBOKOU NETOLERANCÍ K DOBRU A JEJÍ ODDUCHOVNĚNÁ A ODNÁRODNĚNÁ STRATEGIE "POLITICKÉ KOREKTNOSTI!!!" IMPERIALISMUS JAKO NEJVYŠŠÍ STÁDIUM KAPITALISMU, GLOBALIZACE JAKO NEJVYŠŠÍ STÁDIUM IMPERIALISMU, SVĚTOVLÁDA JAKO NEJVYŠŠÍ STÁDIUM GLOBALIZACE, NEJVYŠŠÍ DIKTÁTOR...
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003112703

VATIKÁN, JAKO NEJVYŠŠÍ REPREZENTANT MYŠLENKOVÉ TOTALITY DUCHOVNÍ MOCI S ASPIRACEMI NA CELOSVĚTOVÝ MYŠLENKOVÝ A DUCHOVNÍ MONOPOL
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022202

Karel Marx, jak sám o sobě říká, byl hluboce lidský. Byl zachvácen jedinou myšlenkou, jak pomoci utlačovaným masám. Měl zato, že jsou utlačováni kapitalismem. Jakmile bude zničen tento prohnilý systém - po přechodném období diktatury proletariátu - vznikne společnost, ve které každý (v kolektivních podnicích) bude pracovat podle svých schopností a dostávat podle svých potřeb. Nebude více vlády potlačující osobnost, ani válek, ani revolucí. Pouze všesvětové bratrství národů na věčné časy.

Aby se dosáhlo tohoto štěstí, je prostě nutné zničit existující lidský řád - dnes tedy podle Marxe kapitalismus, když krátce předtím to byl, opět podle Marxe, nesmyslný socialistický experiment - a to všemi dosažitelnými prostředky. Marx napsal: „Zrušení náboženství, jako iluzorního štěstí lidu, je nutné pro jeho skutečné štěstí. Potřeba zříci se iluzí o svém stavu je potřebou zříci se tohoto stavu, který potřebuje iluze. Kritika náboženství je tudíž kritikou slzavého údolí, jehož posvátnou svatozáří je náboženství.“ (Ke kritice hegelovské filozofie práva. Úvod)¹

Marx byl proti náboženství, protože náboženství mu brání prosadit jeho komunistické ideály, v čemž viděl jedinou odpověď na všechny světové problémy lidstva.

Tak vysvětlují svůj postoj marxisté. Existují i duchovní, kteří se přidržují těchto názorů. Pastor Osterreicher (V. Británie) řekl v jednom ze svých kázání následující slova: „Komunismus, ať se dnes projevuje v jakýchkoli formách, hloupých nebo dobrých, je ve své podstatě hnutím za osvobození od vykořisťování člověka člověkem. Ze sociologického hlediska církev minulosti, jakož i do značné míry dnes, je na straně vykořisťovatelů.“

I když poslední věta pastora Osterreichera, tedy že "církev minulosti, jakož i do značné míry dnes, je na straně vykořisťovatelů" je naprosto správná, vztáhneme-li ji na církev jako celek, to ostatní, co tvrdí tento význačný církevní činitel, je nutno považovat za nanejvýš satanské. Naštěstí někteří nejosvícenější papežové, jako hlavy římské církve, si tuto skutečnost - na rozdíl od představitelů zmaterialisované tzv. moderní liberální teologie - v období od konce 19. století až do konce II. světové války velice dobře uvědomovali. O tom svědčí následující - na dnešní hluboce upadlou dobu možná až příliš geniální a prorocké - analýzy smrtelné hrozby marxistického komunismu pro celé lidstvo, které však nebyly tímto tak lehkověrným lidstvem k jeho vlastní nejvyšší škodě dodnes vyslyšeny:

Vztah církve ke komunismu: DIVINI REDEMPTORIS (Encyklika Pia XI.), 19.3.1937:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090801

QUADRAGESIMO ANNO Encyklika Pia XI. o uspořádání společnosti, obnově společenského řádu a jeho zdokonalení podle zásad evangelia (1931)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090802

Papež Pius X. - NOTRE CHARGE APOSTOLIQUE: Proti socialismu, liberalismu a demokracii (25. srpna 1910):
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090901

Encyklika papeže svatého Pia X. Pascendi Dominici gregis O MODERNISMU (1907):
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005100201

Encyklika papeže Lva XIII. o dělnické otázce RERUM NOVARUM z 15. května 1891
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090803

Zpět ke Karlu Marxovi a jeho "vědeckému" socialismu - komunismu. V dnešním programově uměle vytvořeném informačním chaosu a dokonale organizovaném myšlenkovém a hodnotovém zmatení - kdy miliardy lidí na této planetě nejsou schopny pro sebe definovat ani to nejdůležitější, tedy co je Pravda a co Lež, co je Dobro a co je Zlo - je nutné si napřed vysvětlit, co je a co není socialismus. Výše uvedený citát, tedy definice "vědeckého" socialismu - komunismu, pocházející od vysokého a vlivného žido-křesťanského funkcionáře pastora Osterreichera a mnohých jemu podobných, je totiž ve své převrácenosti přesně opačná(!), než je tisíciletá idea původního autentického duchovně-mravního klášterního "socialismu-komunismu".

Pro náš hmotný svět, svět věčné nápodoby, zrcadlený do hmoty z vyšších duchovních úrovní, je více než příznačné, že stejným procesem převrácenosti, a to až ve svůj pravý opak, prošlo předtím i světovládné římské státní židokřesťanství: Od prvotních gnostických křesťanů, tedy těch křesajících, duchovních mistrů nejvyššího poznání, jejichž nejznámějším mluvčím byla vysoká duchovní bytost, kterou dnes známe na Západě a v Rusku pod jménem Ježíš Kristus, až po současné zmaterializované papežství zkamenělé slepé víry bez jakéhokoliv vyššího poznání, kde z původního Kristova živého, jiskřícího a křesajícího duchovního učení zůstala pouze zcela převrácená, prázdná, důkladně vyhlodaná, zmaterializovaná mrtvá skořápka...

Filozoficko-politické kořeny původně duchovně-mravního socialismu se poprve objevují jako univerzální duchovně-filosoficko-politický model lidské společnosti (když pomineme odvěké mýty) uz před 2,5 lisícem let u největšího filosofa Západu Platóna, který jako vysoký duchovní zasvěcenec a jeden z největších filosofů známé lidské historie ve svém díle "Ústava" zastával názor, že ideální lidská obec funguje a může dlouhodobě existovat pouze na základě společného vlastnictví. Tímto způsobem už po tisíce let fungují duchovně orientované buddhistické mnišské řády, gnostické komunity i pozdější křesťanské a židokřesťanské kláštery.

Jeden z prvních evropských průkopníků ideálního socialismu novověku, hluboce věřící křesťan Thomas More, byl anglický renesanční humanista. Za základní buňku svobodného státu považuje rodinu. Práce trvá pouze šest hodin, zbylý čas je věnován vědám a umění, tedy všestrannému rozvoji a pozdvižení člověka.

Předchůdce Thomase Mora, veliký myslitel Thomas Campanella zveřejňuje ve své knize „Sluneční stát“ (1602) utopii o ideální společnosti, kde neexistuje soukromé vlastnictví, kde společná práce je zárukou hojnosti, kde však existuje přísná reglementace způsobu života, duchovní vláda vysoce zasvěcených kněží, která je v podstatě teokratická.

Základní stavební prvky idealistického duchovně-mravního socialismu, který vítězní materialističtí "vědečtí" marxisté nazývají ve svém celosvětovém informačním a vzdělávacím systému utopický, lze ovšem najít již mnohem dříve, u středověkých proticírkevních “kacířů”, vyvražděných římskou církví. Ti většinou považovali římského papaže za Antikrista a on to svými činy v plném rozsahu potvrdil, když se vůči nim jako Antikristus bez jakéhokoliv smilování zachoval, (bogomilové, kataři, valdenští, sestry svobodného ducha, bekyně), dále v programech některých rolnických povstání za feudalismu, v husitství (táborité), u Thomase Münzera (vůdce selské války v Německu, který vyzýval povstavší rolníky k nastolení “království božího na zemi”).

Na tyto pradávné vysoké duchovně-mravní tradice dále navázali socialisté Charles Fourier a Robert Owen. Například Robert Owen si představoval budoucí beztřídní společnost jako svobodnou federaci samosprávných komun. Sám se je neúspěšně pokoušel zorganizovat, když narazil na příliš nízkou duchovně-mravní úroveň naprosté většiny lidí, kteří jsou připraveni se podřídit pouze vnějšímu donucení, ale jejichž vnitřní zákony ve střetu s vnějším materiálním světem a jeho primitivními zákony většinou selhávají. Jak říká odvěká moudrost: "Naše vysoké mravní zásady končí tam, kde narazí na naše nízké zájmy". Touha duchovně a mravně osvícených lidí po dosažení vyšší spravedlnosti už na této této Zemi, a to dobrovolným přijetím vyšších vnitřních duchovně-mravních zákonů, však naštěstí nikdy neustala.

V 19.století však na scénu znenadání vtrhl zcela převrácený bezduchý materialistický tzv "vědecký" socialismus, zaklínající se ovšem všemi původními vysokými ideály duchovně-mravního socialismu - jako pozemské společnosti nejvyšší lidské spravedlnosti - a používající navenek v plném rozsahu původní socialistický slovník i argumentaci. S ním přišel, jako jeho nejvyšší guru, ekonom Karel Marx a s tímto převráceným materialistickým bezduchým socialismem, dokonale převlečeným do ukradených cizích šatů, nad původním socialismem, tedy socialismem vysoké duchovně-mravní úrovně, drtivě zvítězil a zcela ho - jako společnost skutečné spravedlnosti a bratrství - ve vědomí lidí vymazal a dezinterpretoval ...

Tím Marx pouze následoval římskou církev, která - o 1500 let dříve - totéž dokázala s původním gnostickým křesťanstvím, které bylo duchovním pokračováním prastaré východní duchovní školy, staroindického křesťanství! Samo slovo křesťanství pochází ze sanskrtu, stejně jako řada dalších křesťanských termínů, kde kršati znamená křesati. Tedy křesťan je ten křesající, ten vykřesávajíci z ducha i hmoty světlo nejvyššího poznání. Kolik je však dnes na naší planetě takových křesajících křesťanů??? Hledačů ne pohodlné bezmyšlenkovité slepé víry, ale právě nejvyššího duchovního a mravního poznání, které je silnější než jakákoliv víra! Bůh není nejmocnější silou ve Vesmíru svojí nejsilnější vírou (vírou snad v Boha???), ale svým nejsilnějším, absolutním a tedy nejvyšším poznáním všeho a všech, kdy je sám nejvyšší Pravdou, která je nekonečná, všudepřítomná, nehybná, věčná a která se nemění!!!

Karel Marx, jehož vlastní teorie pouze zlehka pokrývají tuto touhu po spravedlnosti a bratrství, kořeny, které nacházíme kromě mnoha jiných i u židovských proroků, nenáviděl náboženství údajně pouze proto, že se ho používalo jako nástroje na uchování moci STÁVAJÍCÍ HMOTAŘSKÉ HIERARCHIE, tedy takového nelidského stavu, za kterého děti byly otroky a umíraly z práce, abychom u nás v Anglii i jinde byli stále většími boháči. Před sto lety nebyla pustým tlacháním tato vážně míněná slova „…náboženství je opiem lidstva… . My, členové těla Kristova, pokorně litujíce, musíme přiznat, že jsme v hlubokém dluhu před každým komunistou.“²

Naštěstí katolická církev disponovala i jasnozřivými knězi, kteří si už mnoho desítek let před nástupem nelidského komunismu k moci všechny hrůzy s tím spojené až neuvěřitelně správně uvědomovali. Jejich prorocký hlas ale přesto nebyl otupělým lidstvem a jeho církvemi nikdy vyslyšen! Viz:

Antonio Rosmini Serbati (*1797 - †1855): Komunismus a socialismus (1847)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007070701

Celá kniha v češtině je k disposici zde:
http://www.ikarmel.cz/kniha/Komunismus-a-socialismus_101156.html

Já, sám křesťan, mám rád lidi a přeji jim blaho na Nebi i na této Zemi. Přijal bych bez váhání anarchismus, komunismus nebo fašismus, jestli by se skutečně snažily o štěstí člověka. Věnoval jsem nemálo času a úsilí studiu všech dostupných myšlenek K. Marxe a podařilo se mi mezi nimi odkrýt některé nanejvýš překvapující věci, o které se chci podělit se čtenářem.

Marxismus dělá velký dojem na naš nízký lidský rozum, protože se těší na naší planetě viditelnému úspěchu! Avšak úspěch v tomto relativním a neustále se rychle měnícím hmotném světě - ve kterém i každá z jeho nejvyšších "svatých" pravd je pouze relativní, dočasná a tedy jako pravda neskutečná, (když relativní, rychle nebo pomalu se měnící pravda není skutečná pravda, protože skutečná pravda, jako ta nejvyšší pravda, se nemění a je věčná) a tedy žádnou skutečnou pravdou v tomto neskutečném relativním světě není a nemůže být - naprosto nic neznamená. Vždyť i velcí podvodníci mívají v takovém světě často obrovský úspěch! Úspěch může být ve stejné míře provázen vyšší pravdou, jakož i hlubokým bludem. Naopak neúspěch může být pro člověka někdy dokonce i velice cenný, protože ho může přivést k poznání vysokých pravd. Proto teď budeme analyzovat některá Marxova díla z hlediska vyšší Pravdy, nezávisle na tom, zda z povrchního lidského hlediska měla či neměla úspěch.

V ranné mladosti byl Marx křesťanem. První z jeho známých prací se jmenuje Sjednocení věřících s Kristem podle evangelia sv. Jana, hl. 15, v. 1-14, jeho podstata, bezpodmínečná nutnost a jeho vliv. V této práci nacházíme nádherná slova: „Spojení s Kristem představuje nejtěsnější a živý styk s Ním tím, že máme neustále Jeho před očima i ve svém srdci a proniknuti velikou láskou k Němu obracíme se současně k našim bratřím, které On těsně spojil s námi a za které přinesl sám sebe v oběť.“³

Tedy Marx věděl, jakým způsobem se mohou lidé vzájemně milovat. To je vlastně teprve to skutečné, tedy přísně nesobecké křesající křesťanství!

Marx pokračuje: „Tímto způsobem spojení s Kristem vnitřně povznáší, utěšuje trápení, uspokojuje a dává srdce otevřené lidské lásce, všemu velkému a ušlechtilému, ne ze ctižádosti, ne ze snahy ke slávě, ale pouze pro Krista.“⁴

Přibližně v tutéž dobu píše Marx ve svém díle Úvahy mladíka při volbě povolání: „Samo náboženství nás učí, že ten nejvyšší Ideál, o který všichni usilujeme, je obětovat sám sebe za lidstvo. A kdo se opováží popírat hodnotu podobného tvrzení? Jestli jsme si zvolili povolání, ve kterém můžeme pracovat především pro blaho lidstva, potom se neohneme pod jeho tíhou, protože je to oběť pro všechny.“⁵

Žádné obrácení nebo odpadnutí nemění člověka stoprocentně. Někdy při takovém převratu myšlení předchozí víra nebo nevíra zůstávají člověku v jeho mysli nesetřeny, pouze jsou odsunuty do podvědomí.

Zastaralý „komplex Krista“ (možno-li tak říci) se projevuje v dílech K. Marxe i dlouho po tom, co se stal úhlavním bojovníkem proti náboženství. Dokonce i v tak složitém díle o politické ekonomii, jakým je jeho Kapitál, ve kterém úvahám o náboženství věnuje málo pozornosti, už úplně ateisticky naladěný Marx píše, úplně mimo spojení s kontextem: „Křesťanství s jeho kultem abstraktního člověka, obzvláště ve svém buržoazním rozvoji – protestantismu, deismu atd. – je nejadekvátnější formou náboženství.“⁶

Nesmíme zapomínat, že Karel Marx byl původně věřícím křesťanem. Když Marx dokončil gymnázium, v jeho charakteristice pod rubrikou „Náboženské vědomosti“ bylo zapsáno: „Jeho poznatky křesťanské věrouky a mravouky jsou dostatečně jasné a opodstatněné a zná do značné míry dějiny křesťanské církve.“⁷

Brzy po obdržení této atestace probíhá v jeho duši něco tajemného. Ještě krátce předtím - a bez ohledu na to - než Moses (Moshe) Hess (1812-1875) v r. 1841 přivedl Marxe k jeho socialistickému přesvědčení, tedy ještě v té době, kdy byl Marx přesvědčeným a nanejvýš bojovným zastáncem kapitalismu, stal se Marx hluboce a vášnivě protináboženským člověkem! Tento obrat se v něm začal projevovat už v jeho studentských letech. V jedné ze svých studentských básní píše: „Toužím pomstít se Tomu, kdo vládne shora.“ Znamená to, že zakladatel "vědeckého materialismu" Marx byl sám přesvědčen, že Vládnoucí shora existuje. To mu vydrželo po celý život! Hádal se s Ním, urážel Ho, bojoval s Ním, ačkoliv Bůh mu nezpůsobil žádné zlo.

Marx pocházel z poměrně velice zámožné rodiny. V dětství nehladověl a ve studentských letech žil podstatně lépe, než mnozí jeho soudruzi. Čím byla způsobena jeho tak krutá nenávist k Bohu, nenávist na život a na smrt?

Jeho osobní motivy nám nejsou známé. Nic nám o tomto tak zásadním osobním obratu po sobě nezanechal. Nebyl snad Marx v jeho hrubém osobním projevu pouze hlásnou troubou někoho jiného? Ve věku, kdy každý normální mladík je unášen pěkným sněním o konání dobra jiným a připravuje se k volbě povolání, objevují se u Marxe takové řádky (v básni „Zapřísáhnutí upadlého do zoufalství“):

Tak Bůh vyrval ze mě všechno mé
V prokletí a mukách osudu.
Všechny světy jeho nenávratně zmizely!
Mně nezůstalo nic, kromě pomsty!
Já vysoko vyzvednu svůj trůn.
Chladný a úžasný bude jeho vrchol.
Základem jeho – pověrčivé mrazení,
Ceremoniářem – nejtemnější agonie.
Kdo podívá se zdravým zrakem,
Odvrátí se, smrtelně zblednouc a oněměv,
Zachvácen slepou a chladnou smrtelností,
A připraví jeho radost sobě hrob.

Slova „já vysoko vyzvednu svůj trůn“ a přiznání, že ze sedícího na trůně bude vycházet pouze strach a agonie, tato slova připomínají pyšné chvástání Lucifera: „Vystoupím na nebesa, výše Božích hvězd vynesu svůj trůn.“ (IZ 14,13).

To nejdůležitější ke knížeti duchovních a mravních temnot a té nejvyšší rozumovosti Satanovi, jeho bezpočetným mocným ale ne všemocným zástupům a jejich dnes tak úspěšné strategii ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE, tedy strategii duchovního a mravního umrtvení a permanentního konfliktu VŠECH PROTI VŠEM: Aby svého cíle - svržení Boha, Boha Pravdy nejvyššího Poznání a nejvyšší nezjištné Lásky - jeho úhlavní protivník Lucifer-Satan dosáhl, musí v boji proti Bohu a jeho svatým hierarchiím zcela změnit duchovní atmosféru v celém jeho Království božím - tedy pro nás, vězících v hmotě, JAKO TÉ NEJNIŽŠÍ Z JEHO DUCHOVNÍCH HIERARCHIÍ - v celém tomto pro nás viditelném, ve skutečnosti však v multidimensionálním a hierarchicky uspořádaném, nekonečném vesmíru. Viz Rudolf Steiner. Aby kníže duchovních a mravních temnot a té nejvyšší rozumovosti Satan mohl se svými zástupy změnit duchovní atmosféru v celém tomto vesmíru, musí postupně změnit duchovní atmosféru v každé galaxii tohoto mnohaúrovňového DUCHOVNÍHO vesmíru. Aby mohl změnit duchovní atmosféru v každé galaxii tohoto vesmíru, musí napřed postupně změnit duchovní atmosféru v každé její sluneční soustavě. Aby mohl změnit duchovní atmosféru v každé sluneční soustavě, musí napřed změnit duchovní atmosféru na každé její planetě. Aby mohl změnit duchovní atmosféru na každé jednotlivé planetě, musí napřed změnit duchovní atmosféru v každé tam žijící pospolitosti jakéhokoliv řádu a formy. Aby mohl změnit duchovní atmosféru v každé z těchto pospolitostí, musí napřed změnit duchovní atmosféru v každém z jejich základních článků, pro nás tedy v rodině. Aby mohl změnit duchovní atmosféru v každé rodině, musí napřed změnit duchovní a mravní atmosféru v každém z nás, tedy přeměnit nás z generátoru pozitivních energií na generátor negativních energií... A právě o tom - a o ničem jiném - dnešní boj o příští charakter našich duší ve skutečnosti je!

Nač potřeboval takový trůn Marx? Odpověď nacházíme v jeho málo známém dramatu, napsaném Marxem rovněž v jeho studentských letech. Drama se jmenuje Oulanem. Abychom si objasnili tento název, je nutné určité vysvětlení.

Už tisíce let existuje církev čistých satanistů. Jedním z jejich rituálů je černá mše, kterou zřec (pohanský kněz) slouží o půlnoci. Tmavohnědé svíčky jsou postaveny do převrácených svícnů. Zřec – v bohatě zdobeném mešním rouchu oblečeném narub. Vše, co je předepsáno modlícím se, čte obráceně, od konce do začátku. Svatá jména Boha, Ježíše, Marie se čtou pozpátku. Kříž se věsí hlavou dolů anebo se pošlapává nohama. Tělo obnažené ženy slouží jako oltář. Posvěcená hostie, ukradená v některém kostele s nápisem „satan“, se používá k posměšnému přijímání. Při černé mši se spaluje Bible. Všichni přítomní slibují, že spáchají všech sedm smrtelných hříchů uvedených v katolickém katechismu a nikdy nebudou dělat žádné dobro. Potom následuje orgie.

Uctívání ďábla je velmi staré. V Druhozákoně – Deuteronomio čteme, že židé přinášeli oběti ďáblu (32, 17). Později král Jerobeam stanovil kněze pro „kozly a telata, která sám udělal“. (Par. 11, 15)

Příznačným je, že Oulanem je zkomolení posvátného jména, anagram (přesmyčka slov) Emanuel, biblického to názvu jména Ježíše, což v hebrejštině znamená „Bůh s námi“. Podobné zkomoleniny se považují za velmi účinné v černé magii.

Drama Oulanem je možné plně pochopit pouze tehdy, seznámíme-li se s podivným přiznáním Marxe, které učinil ve své básni Houslista:

Pekelné páry se zvedají
a naplňují mozek
dokud se nezblázním
a srdce moje se
úplně nezmění.
Vidíš tento meč?
Kníže temnot
prodal mi ho.

Tyto řádky nabývají zvláštního významu, známe-li, že v obřadech vyššího svěcení do satanského kultu se kandidátovi podává začarovaný meč zaručující mu úspěchy. Platí za něj podpisem smlouvy krví vzaté z jeho žil, podle které jeho duše bude patřit po smrti ďáblu.

A nyní budu citovat Marxovo drama Oulanem:

Neboť On odbíjí čas a dává znamení.
Stále směleji a směleji hrám tanec smrti.
A on také: Oulanem, Oulanem.
Toto jméno zněje jako smrt.
Zněje, dokud nezanikne v žalostné křeči.
Jasné jako vzduch, pevné, jako mé kosti…
A přece, personifikované lidstvo,
Silou mých mocných rukou tě mohu uchopit a
Rozdrtit děsivou silou,
Zatímco propast se šklebí přede mnou a tebou v temnotě,
Ty se zřítíš do ní a já tě následuji,
Smějíc se a šeptajíc tobě do ucha:
„Sestup se mnou, příteli!“

Písmo svaté, které Marx studoval na gymnáziu a dost dobře znal v dospělosti, říká, že ďábel byl vůdce andělů, svržených do propasti duchovní temnoty (Zj 20, 2). Marx chce strhnout všechno lidstvo do této propasti, připravené pro ďábla a jeho anděly temnoty.

Kdo v tomto dramatu mluví ústy Marxe? Je rozumné od tak mladého člověka očekávat, aby snil o tom, jak se lidstvo díky němu zřítí do propasti (do tmy vnitřní i vnější, jak ji nazývá Bible) a jak on sám, smějíc se, bude následovat ty, které předtím sám zavlekl do temné nevíry bez světla nejvyššího poznání?

Dnes se na světě nepěstuje podobný ideál, kromě obřadů svěcení na vyšší stupeň satanské „církve“.

Pro Oulanem nadchází čas smrti. Zde jsou jeho slova:

Zahynul jsem, zahynul,
můj čas uplynul.
Hodiny se zastavily,
bezvýznamný řád se zhroutil.
Já brzy přitlačím věčnost k mé hrudí
a s divokým kvílením
vyřknu prokletí lidstvu.

Marx rád opakoval slova Mefista z Goetheho „Fausta“: „Vše existující je hodno zničení.“ Vše, včetně proletariátu i jeho soudruhů v boji. Marx cituje tato slova v „18. brumaire Ludvíka Bonaparta“. (Pozn. Překl.: Brumaire – název měsíce ve francouzském revolučním kalendáři.) Nejvyšší komunista Stalin jednal podle těchto slov a zničil dokonce svoji vlastní rodinu.

Členové sekty satanistů nejsou materialisté. Věří v záhrobní život. Oulanem, osobnost, ústy které mluví Marx, nepopírá posmrtný život. Dokonce ho uznává, avšak jako život splněné nenávisti vyššího stupně. Je nutno poznamenat, že věčnost znamená pro démony mučení. Proto ďáblové vyčítali Pánu Ježíši: „…a oni zvolali: Co ti do nás, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi nás mučit?“ (Mt 8, 29)

To samé nacházíme i u Marxe:

Ha, věčnost, ta naše věčná bolest,
nepopsatelná, změřitelná smrt!
Odporná, uměle počatá!
Aby námi opovrhovala –
námi, kteří sami,
jako hodinový mechanismus
jsme slepě mechaničtí,
stvořeni k tomu, abychom mohli být
hloupými kalendáři času a prostoru,
bez jakéhokoliv cíle,
kromě nahodilého objevení se,
nakonec zničeni…

Začínáme chápat, co se stalo s mladým Marxem. Měl křesťanské přesvědčení, ale neuplatňoval ho v životě. Jeho korespondence s otcem svědčí a to tom, že utratil veliké peněžní obnosy za zábavy a byl za to v neustálím sporu se svými rodiči. V takovém stavu je možné, že upadl do sítě krajně tajné sekty satanistů a prošel svěcení. Satan - kterého jeho ctitelé vidí v halucinacích během orgií - mluví jeho ústy a proto i Marx je pouze hlásnou troubou Satana, který prohlašuje: „Chci se pomstít Tomu, Kdo vládne nahoře.“

Vrátíme se k Marxovu dramatu Oulanem:

Ha! Mučený na ohnivém kole,
musím vesele tancovat
v kruhu věčnosti.
Kdyby mimo ni ještě něco bylo,
skočil bych tam
i kdybych při tom zničil svět,
nahromaděný mezi ni a mnou!
On musí být zničen s prokletím.
Já svýma rukama zardousím
jeho vzdorovité bytí
a objímaje mne, musí on tiše uhasnout.
A potom – dolů, pohroužit se v nicotu.
Úplně zmiznout, nebýt – to by byl život…

Ve svém dramatu Oulanem Marx dělá ve skutečnosti to stejné jako Ďábel: vydává všechno lidstvo prokletí odpadlictví od Boha Pravdy nejvyššího Poznání a nezjištné Lásky i od jeho božích hierarchií!

Marxovo drama Oulanem je pravděpodobně jediným dílem na světě, ve kterém jsou všechny osoby přesvědčeny o své neřesti a chlubí se jí jako na slavnosti. V tomto dramatu není bílého a černého, není Klaudia a Ofelie, Jaga a Desdemony. Zde je vše černé a všichni ukazují črty charakteru Mefista. Všichni účastníci v něm jsou démoničtí, neřestní a určení k zániku. ¹⁰

Když Marx psal tato slova, předčasně vyspělému géniovi bylo 18 let. Program jeho života byl již plně předurčen. Zde nebylo ani slovo o službě lidstvu, proletariátu nebo socialismu. On chtěl zničit svět, chtěl vyzvednout svůj trůn, základem kterého by bylo lidské zděšení. Jak historie zanedlouho ukázala, do značné míry se mu to podařilo a stále více daří!

V tomto stádiu formování Marxe obrací na sebe pozornost některá záhadná místa v jeho korespondenci s otcem. Tak např. syn píše: „Opona spadla, moje svatyně svatých byla zpustošena, bylo nutné umístit do ní jiné bohy.“¹¹ Toto bylo napsáno 10. listopadu 1837 mladíkem, který do té doby vyznával křesťanství. On prohlašoval, že Kristus žije v jeho srdci. A najednou tomu tak nebylo. Jací bohové tu obsadili místo Krista?

Otec odpověděl 10. února 1838: „Já jsem netrval na vysvětlení tajemné věci, ačkoliv se to zdá velmi pochybným.“ Co to bylo za tajemnou Věc? Až do dnešního dne ani jeden životopisec nemohl vysvětlit tato záhadná slova.

Werner Brumergr ve své knize Portrét Marxe cituje dopis otce Marxe svému synovi z 2. března 1837: „Tvé úspěchy a naděje, vidět jednou tvé jméno slavným a také tvůj pozemský blahobyt – vše toto není jediným přáním mého srdce. Jsou to iluze, které jsem choval dlouhý čas, avšak mohu tě ujistit, že jejich uskutečnění by mne neučinilo Šťastným. Pouze jestli srdce tvé zůstane lidským a čistým a jestli žádný démon nebude schopen ho roztrpčit – pouze tehdy budu já šťastným.“

Co přinutilo otce Karla Marxe neočekávaně vyjádřit obavy o působení démonického vlivu na syna - mladíka, který do té doby vyznával křesťanství? Nebyly příčinou toho básně, které, jak víme, dostal od syna ke svým 55. narozeninám?

Následující citát je vzat z epigramu Marxe na Hegera:

Všechna slova, která uším smíchala se v ďábelskou směs,
takže každý si může vymyslet to, co uzná za vhodné.

Dnešní pokračovatelé satanisty Karla Marxe dovedli na naší planetě jeho ďábelskou zásadu k naprosté dokonalosti! Stačí si přečíst:

CENTRALIZOVANÁ NADNÁRODNÍ A NADSTÁTNÍ INFORMAČNÍ A ZÁBAVNÍ MASMÉDIA - TOVÁRNY NA VÝROBU VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ A VYMÝVÁNÍ LIDSKÝCH MOZKŮ - V RUKOU TAJNÝCH SLUŽEB A JEJICH CELOSVĚTOVÉ KRIMINÁLNÍ FINANČNÍ INTERNACIONÁLY, JEJICH ÚKOLY V OBLASTI INFORMAČNÍ, HODNOTOVÉ A MYŠLENKOVÉ MANIPULACE, JEJICH OPTICKY VIDITELNÍ PŘEDSTAVITELÉ, SPOLEČNÉ METODY A CÍLE
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022203

INFORMAČNÍ PSYCHOLOGICKÁ VÁLKA PROTI NAŠIM PŘIROZENÝM PRÁVŮM A SVOBODÁM: SKRYTÁ MANIPULACE NAŠIM VĚDOMÍM JAKO ZBRAŇ, KTERÁ NÁS MÁ - JAKO SVOBODNÉ A ZODPOVĚDNÉ LIDI DOBRA - ÚPLNĚ VYHUBIT!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008020801

NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ STRATEGIE A TAKTIKY K DOSAŽENÍ NEMĚNNÉHO CÍLE CENTRALISTICKÝCH VELMOCENSKÝCH GLOBALISTICKÝCH STRUKTUR VATIKÁNU - MOSKVY - BRUSELU POMOCÍ REKATOLIZACE - REBOLŠEVIZACE, TEDY NAŠEHO ABSOLUTNÍHO ZOTROČENÍ!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2002061803

Občanská válka mezi útočícími armádami lidí Zla a bránícími se lidmi Dobra už dávno začala: TICHÉ ZBRANĚ PRO KLIDNÉ VÁLKY!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092701

Česká republika jako totalitní stát: VELKÝ BRATR TĚ SLEDUJE! Je George Orwell se svým světově proslulým románem 1984 paranoik nebo geniální vizionář?
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092703

Vraťme se zpět ke Karlu Marxovi. Ve své básni Bledé děvče Marx píše:

Ztratil jsem nebe,
Já to dobře vím.
Moje duše, kdysi věrná Bohu,
předurčená je nyní pro peklo.

Komentáře jsou zbytečné.

Marx začal ctižádostivými ambicemi v umění. Jeho básně a dramata jsou důležitá z hlediska objevení jeho vnitřního světa, avšak protože nemají valnou literární natož jakoukoliv pozitivní mravní hodnotu, zůstala po zásluze nepovšimnuta. Neúspěchy v malířství a architektuře nám daly Hitlera, v dramaturgii Goebelse, ve filozofii Rosenberga. Marx zplodil poezii pro svou revoluční kariéru ve jménu Satana a vystoupil proti lidské společnosti, která tuto jeho poezii neocenila. Možné je, že právě to bylo jedním z motivů jeho vzpoury proti všemu a všem. Opovržení proti němu jako k židovi mohlo být dalším podnětem k tomuto rozhodnutí.

Dva roky po vyjádření obav jeho otcem mladý Marx v r. 1939 napsal disertaci Rozdíl mezi filosofií přírodních věd Demokrita a filosofií přírodních věd Epikura. V předmluvě k této disertaci plně vztahuje na sebe přiznání Aischilovského Prométhea: „Správně řečeno, nenávidím všechny bohy.“¹² Zdůrazňuje to slovy, že je proti všem bohům na nebi i na zemi, kteří neuznávají lidskou uvědomělost (bez ohledu na vzájemný poměr Dobra a Zla v ní) za vyšší božství.

Marx byl zapřísáhlým nepřítelem všech bohů, člověkem, který si koupil meč u knížete tmy za svoji duši. Vyhlásil za svůj cíl strhnout veškeré lidstvo do propasti a se smíchem ho tam následovat.

Opravdu si koupil meč u satana?

Jeho dcera Eleonora napsala knihu nazvanou Maur a generál – vzpomínky na Marxe a Engelse. V její knize se dočteme, že Marx vyprávěl jí a její sestře, když byly ještě dětmi, mnoho historek. Jedna, která se jí nejvíce líbila, byla o nějakém Hansovi Röckle. Toto vyprávění trvalo mnoho měsíců a nikdy nemělo konce. Hans Röckle byl kouzelník, který stále potřeboval peníze. Hodně peněz. Proto byl nucen proti své vůli prodat všechny své jemu nejdražší věci, jednu po druhé – ďáblu…

„Některé z těchto příhod byly natolik úžasné, že nám vstávaly vlasy na hlavě.“¹³

Je to snad normální, aby otec vypravoval svým dětem úžasné historky o prodeji jeho srdci nejdražších věcí Satanovi? Robert Payne ve své knize Marx také podrobně vypravuje, podle slov Eleonory, o tom, jak nešťastný kouzelník Röckle neohledně prodával své hračky držíc je do poslední minuty. Avšak natolik měl smlouvu s ďáblem, že se tomu nemohl vyhnout.¹⁴

Životopis Marxe komentuje: „Sotva lze pochybovat o tom, že by tyto nekonečné historky nebyly autobiografickými… Měl démonicky názor na svět a byla v něm démonická zloba. Časem se zdálo, že skládá účet o práci, vykonanou pro ďábla.“

Když Marx dokončil Oulanem a jiná díla své rané tvorby, ve kterých se přiznává, že uzavřel dohodu se satanem, na socialismus ani nepomyslel. Dokonce proti němu bojoval. Byl redaktorem německého časopisu Rýnské noviny, který dokonce ani neuznával byť jen teoretickou hodnotu komunistických myšlenek a v jejich nynější podobě už vůbec nepřipouštěl jakoukoliv možnost jejich praktického uvedení do života. „Pokusy nás uskutečnit komunistické myšlenky v praktickém životě, jakmile se stanou nebezpečnými, lze zastavit kanóny“, napsal tento Marxův časopis.

V těch letech se Marx seznámil s Mosesem Hessem – člověkem, který sehrál v jeho životě nejdůležitější úlohu a pomohl mu přijmout socialistický ideál.

V dopise B. Auerbachovi (r. 1841) M. Hess charakterizuje Marxe jako „největšího, dokonce jediného filosofa dnešní doby…“ „ Doktor Marx, tak se jmenuje má zbožňovaná osoba,“ píše Hess, „je ještě docela mladý člověk (nejvíce 24 let). On zasadí konečnou ránu středověkému náboženství a filosofii.“¹⁵ Znamená to tedy, že prvním a nejvyšším cílem těchto kruhů je rána náboženství, ne socialismus! Tento materialistický bezduchý socialismus (anebo materialistický bezduchý kapitalismus) je jen prostředkem k dosažení tohoto cíle, aby teprve pak mohl nastoupit jejich cíl skutečný a nejvyšší!!!

Georg Jung, další přitel Marxe těchto let, to formuluje ještě jasněji v dopise Arnoldu Ruge (18. října 1841): „Marx nevyhnutelně svrhne Boha z nebes… Marx nazývá křesťanské náboženství nejnemravnějším ze všech náboženství.“¹⁶ Zde je potřebné se tomu nedivit – vždyť Marx věřil, že první křesťané zabíjeli lidi a jedli jejich maso.

Tedy taková byla očekávání těch, kdož zasvěcovali Marxe do hlubin satanismu. Může být pravdivé, že Marx sledoval ideál pomoci lidstvu a přitom zastával protináboženský postoj? Právě naopak! Marx prokazatelně nenáviděl lidi i všechny bohy a nestrpěl vzpomínat je. Socialismus byl pro něho pouze záminkou, aby přivábil na svoji stranu naivní proletariát a ve vyšších hodnotách nezakotvenou inteligenci k uskutečnění ďábelského ideálu. Když v Rusku Leninova sovětská vláda už na samém počátku prohlásila: „Vyženeme kapitalisty ze Země a Boha z Nebe“, uskutečňovala tím pouze satanský odkaz Karla Marxe. Desítky milionů zavražděných nevinných lidí jsou toho zákonitým důsledkem! V dnešním Rusku se, bohužel pro nás, do dnešního dne a hodiny nic zásadního, co by bylo možno považovat za nezvratný rozchod s jeho předchozí satanskou vnitřní i vnější imperiální politikou, v tomto směru nezměnilo. Stačí si přečíst:

RUSKO - SATANSKÁ ŘÍŠE ZLA: MRÁZ PŘICHÁZÍ Z KREMLU
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092403

Předtím jsem se zmínil i komolení jmen, jako o jedné ze zvláštností černé magie. Převrácení tohoto typu plně pronikala celý obraz Marxova učení a myšlení, používal je všude. Na knihu Proudhona Filosofie Bídy odpověděl kritikou Bída filosofie. Napsal: musíme použít místo – zbraň kritiky, kritiku zbraně – atd.

Zda jste se někdy zamysleli nad účesem Marxe? V té době muži obyčejně nosili plnovous, ale ne takový, jako měl on a nemívali dlouhé vlasy. Tento způsob účesu je typickým pro učedníky Johanny Olcotiové, satanské kněžky, která tvrdila, že je ve spojení s démonem Siloh.¹⁷

Marx toho namluvil před lidmi mnoho o metafyzice, avšak vědomosti o jeho skutečných názorech můžeme získat pouze od těch nejbližších, s nimiž se nejčastěji stýkal. Jedním z jeho spoluúčastníků v Prvé internacionále byl Michail Bakunin, ruský anarchista, který napsal, že ďábel je prvním volnomyšlenkářem a spasitelem světa – on osvobozuje Adama a dává pečeť lidskosti a svobody na jeho čelo, učiniv ho neposlušným.¹⁹

Bakunin nechválí pouze Lucifera. Má konkrétní program revoluce, avšak ne takový, který by osvobodil bídné od útlaku. Bakunin píše: „V této revoluci musíme v lidech probudit ďábla, abychom v lidech probudili nejnižší vášeň“.²⁰

K. Marx založil Prvou internacionálu společně s Bakuninem, který se držel tohoto podivného programu. Bakunin napsal, že Proudhon, další velký socialistický myslitel a v tu dobu přítel K. Marxe, také „uznává satana“.²¹ Byl to opět Hess, který seznámil Marxe s Proudhonem, který měl také účes charakteristický pro satanisty 19. století.

Ve svém díle Soudnictví v revoluci a církve Proudhon prohlašuje, že Bůh je prototypem nespravedlnosti: „My ovládáme společnost místo Něho. Každý krok vpřed, to je vítězství, kterým přemáháme Boha.“ Proudkon vykřikuje: „Bůh, to je tyranie a nicota. Bůh, to je zlo. Všude, kde se člověk sklání před oltářem, je lidstvo odsouzeno k tomu, aby bylo otrokem králů a popů. Já přísahám, zvedajíc ruku k nebi, že Ty nejsi nic jiného než kat mého rozumu, žezlo mého svědomí. Bůh je v podstatě proti kultuře, proti svobodě, proti člověku… .“ Proudhon prohlašuje Boha za nejvyšší Zlo a člověka, který je jeho stvořením, za naprosto zkaženého.

Podobné myšlenky nejsou původními. Jsou obyčejným kázáním kultu Satana. Později se Marx pohádal s Proudhonem a napsal knihu, ve které vyvrací jeho Filosofii bídy, ze které jsou vzaty výše uvedené citáty. Avšak Marx polemizoval pouze s méně důležitými ekonomickými názory. Neměl nic proti démonické vzpouře Proudhona.

Je zvlášť důležité zdůraznit, že Marx a jeho spolubojovníci, i když byli proti Bohu, nebyli ateisté v tom smyslu, jak sebe nazývají dnešní ateisté. Tj., že se zříkali veřejně Boha. Oni nenáviděli Toho, o existenci kterého nepochybovali. Výzva k odmítnutí Boha byla namířena ne proti Jeho existenci, ale proti Jeho nejvyšší moci!

Když v r. 1871 vzplanula v Paříži komunistická revoluce, komunard Florence prohlásil: „Náš nepřítel je Bůh. Nenávist k Bohu je počátkem lidské moudrosti.“ (Ve skutečnosti tomu je dnes právě naopak: Poznání a odmítnutí Zla ve všech jeho otevřených i skrytých projevech, právě to je počátkem skutečné lidské moudrosti a odvahy, které nám dnes - k naší vlastní nejvyšší škodě - všude tak tragicky chybí!)

Marx si vysoce vážil komunardů, kteří otevřeně sledovali tento cíl. Avšak co to má společného se spravedlivým rozdělením majetku lepším společenským zřízením? Jsou to pouze vnější lákadla - určená pro duchovně nejnižší, ale nejpočetnější a díky demokracii proto nejmocnější, byť plně zmanipulované a kontrolované, vrstvy lidské společnosti - skrývající za těmito lákavými kulisami skutečný cíl: úplné vyhlazení Boha ve vědomí lidí. Dnes vidíme toho svědectví v zemích, jako je rudá Čína, Kuba, Severní Korea nebo komunistická Indočína, kde jsou až do dneška uzavřeny všechny kostely, mešity a pagody, pokud nebyli vyvražděni, tak jako v komunistické Kambodži, přímo všichni věřící.

Na toto téma napsal Marx velmi zajímavé básně. Z uměleckého hlediska nemají mimořádné hodnoty, avšak myšlenky v nich vyjádřené si zasluhují nejvyšší pozornost. V Marxových básních Zapřísáhnutí upadlého do zoufalství a Lidská hrdost je to nejvyšší, zač se člověk modlí, vlastní lidské velikášství. Je-li mu souzeno zahynout v důsledku vlastního velikášství, bude to kosmickou katastrofou, avšak on zemře jako Bohu podobné stvoření, oplakávané běsy.

Marxova balada Houslista obsahuje stížnosti pěvce na Boha, který nerozumí a neuznává jeho umění. Toto umění vychází z temnot pekla, „působí démonicky na rozum a očarovává srdce a jeho tanec je tancem smrti“. Pěvec vyjímá svůj meč a vrazí ho do srdce básníka.

Umění vycházející z temné propasti pekla a působící démonicky na rozum… Vzpomínáme si na slova amerického revolucionáře Jersey Pubina v jeho knize Čiň: „Smíchali jsme mladost, hudbu, sex, narkotika a duch buřičství se zrádcovstvím a takové kombinaci lze těžko odolat.“

Další báseň Marxe, ve které se otevřeně přiznává, že jeho cílem není zlepšení, reformace anebo revoluční přeměna světa, ale prostě jeho zničení a radost, kterou bude mít z této zkázy, obsahuje následující řádky:

S opovržením mrštím svoji rukavici
přímo do tváře světa.
Uvidím pád giganta - trpaslíka,
který neschladí mou nenávist.
Pak Bohu podoben a vítězný
budu se toulat
po ruinách světa
a tehdy
vlévaje v moje slova mohutnou sílu
budu se cítit roven Tvůrci.

Marx přijal satanismus po vnitřním boji. Dopsal básně, když byl vážně nemocen a jsou výsledkem bouře v jeho duši. V tu dobu píše „o svém rozhořčení nad tím, že je přinucen dělat idol názoru, kterým opovrhuje – je mu z toho špatně“.²³

Hlavní příčina Marxova obrácení ke komunismu je jasně zřejmá z již citovaného dopisu jeho přítele Georga Junga A. Rugenu. Ne osvobození proletariátu bylo toho příčinou a ne přání zavést lepší společenský řád. Jung píše: „Jestli Marx, Bruno Bauer a Feuerbach se spojí, aby založili teologicko-politický časopis, Bůh by lépe udělal, kdyby se obklopil všemi svými anděly a začal sám sebe oplakávat, protože tato trojice určitě vyžene Boha z nebes…“²⁴

Všichni aktivní satanisté měli neuspořádaný život. Marx není výjimkou. Arnold Künzli ve své knize Marx – psychografie píše, že Marx nesl vinu na sebevraždě svých dvou dcer a jednoho zetě. Tři děti zemřely podvýživou. Jeho dcera Laura, žena socialisty Lafargueho, také pochovala tři děti a potom spolu s manželem spáchala sebevraždu. Druhá Marxova dcera Eleonora se rozhodla se svým mužem udělat totéž, avšak on v poslední minutě odepřel spáchat tento čin a ona zemřela. ²⁵

Marx se necítil povinen pracovat pro materiální zabezpečení své rodiny, ačkoliv by to mohl dělat už jen pomocí jeho vynikajících jazykových schopností. Žil z milodarů Engelse. Měl nemanželského syna se služkou. Později připsal toto dítě Engelsovi, který souhlasil sehrát tuto komedii. Marx velmi pil. Rjazanov, bývalý ředitel ústavu Marx-Engelse v Moskvě, přizvává tuto skutečnost ve své knize psané německý Marx jako myslitel, člověk a revolucionář.²⁶. V tomto směru se v naší - satanským marxismem k nepoznání znetvořené - nelidské části světa, alespoň ve vztahu k tomu nejdůležitějšímu, tedy ve vztahu lidské rodině a člověku, jako svobodné a zodpovědné individualisované lidské bytosti dobra, vůbec nic nezměnilo. Možná právě naopak. Stačí si přečíst následující dlouhou sérii usvědčujících dokumentů z naší každodenní současnosti, kterou odmítáme vidět takovou, jaká je ve skutečnosti:

DILEMA ČESKÉHO NÁRODA: MÁME DÁLE V KLIDU VYMÍRAT, DUCHOVNĚ A MRAVNĚ DEGENEROVAT, UVOLŇOVAT NÁŠ GEOPOLITICKÝ PROSTOR RUSKOJAZYČNÉ A NĚMECKÉ POPULACI, ANEBO MÍSTO TOHO RADĚJI ZÁSADNÍM ZPŮSOBEM REFORMUJEME NAŠI NÁRODNÍ RODINNOU POLITIKU?
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006012101

Protože jsme vzpomenuli Bedřicha Engelse, (28. listopadu 1820 Barmen, nyní Wuppertal – 5. srpna 1895 Londýn), řekněme několik slovo i o něm. Engels vyrostl ve zbožné rodině a v mládí psal překrásné duchovní básně. Okolnosti, za kterých ztratil víru, neznáme, avšak po jeho seznámení s Marxem napsal o něm následující:

Kdo sleduje v patách divokou zběsilost?
Malý černý z Trieru (rodiště Marxe), vzácná příšera.
On nechodí a neběhá, ale poskakuje na kopytech
zachvácen vzteklostí, jakoby se snažil
uchvátit daleký baldachýn nebe a strhnout ho k zemi.
On zvedá ruce vysoko do vzduchu,
zatíná zlobně pěst a zuří bez přestání,
jakoby se mu tisíc běsů vpletlo do vlasů. ²⁷

Engels začal pochybovat o křesťanství po přečtení knihy liberálního teologa Bruna Bauera. V jeho duši probíhal zoufalý boj a on v tu dobu píše: „Modlím se každý den a dokonce celé dny za pravdu – začal jsem to dělat od okamžiku, kdy jsem začal pochybovat a přesto nemohu se vrátit k naší víře… Zahlcují mne slzy, když toto píšu.“²⁸

Engels nenašel cestu k návratu ke Slovu božímu a přimknul se k tomu, co lze nazvat obrácením naruby. Kdo tedy byl Bruno Bauer, liberální teolog, který sehrál rozhodující roli ve zničení křesťanské víry u Engelse a upevnil přesvědčení u Marxe o novém bezbožském způsobu života. Měl vůbec něco společného s běsy? Stačí si pročíst, co napsal Bruno Bauer svému příteli A. Rugemu (6. prosince 1841), který byl v té době rovněž přítelem K. Marxe a B Engelse:

„Přednáším zde na univerzitě před početnými posluchači. Nepoznávám sám sebe, když pronáším z katedry bohorouhačství. Tato bohorouhačství natolik hrubá, že těmto dětem, které by se neměly urážet, vstávají vlasy na hlavě. Když pronáším tato bohorouhačství, uvědomuji si, že doma zbožně píšu apologetické fráze ve prospěch Písma Sv. a zjeveni. Ať je tomu jakkoliv, jakmile vystoupím na katedru, vstupuje do mne úžasný běs a jsem natolik slabý, že jsem přinucen poddat se mu. Můj duch bohorouhačství bude uspokojen pouze tehdy, když mi bude jako profesorovi dovoleno otevřeně hlásat ateistický systém.“²⁹

Tento úkol se elitním satanistům v církvi a v marxistických buňkách podařilo splnit během jejich už více než 150 let trvajícího tažení proti všemu dobrému, co je v lidech, na více než 100%. Jak dokazují francouzské zpravodajské analýzy, jejich nezadržitelný nástup na nejelitnější vysoké školy západního kapitalistického světa, připravující nejvyšší kádry pro západní vlády, nástup, který nikdo z jejich oponentů nezachytil, začal už skutečně před více než 150-ti lety a dále podle vyššího plánu pokračuje. Podrobnosti o jejich úspěšných strategiích, jejich metodách a cílech se dozvíme v následujících analýzách:

TŘI SATANSKÉ INTERNACIONÁLY PROTI NAŠIM SVOBODÁM: KOMUNISTICKÁ INTERNACIONÁLA, TAJNÉ SLUŽBY A ORGANIZOVANÝ ZLOČIN: VZNIK, BUDOVÁNÍ A OBNOVA KOMUNISTICKÉ INTERNACIONÁLY
http://www.cibulka.net/nnoviny/nn1998/nn0198/obsah/piere/piere.htm

Člověk, který přesvědčil Engelse, aby se stal komunistou, byl tentýž Moses Hess, který předtím přesvědčil Marxe. Po setkání s Engelsem v Kölnu Hess napsal: „Odešel ode mne jako nejhorlivější komunista. Tak provádím pustošení.“³⁰ Nebylo toto pustošení snad nejvyšším cílem Hesse?

Stopy křesťanství přesto nebyly nikdy vyhlazeny ze svědomí Engelse. V r. 1865 vyjadřuje své nadšení nad hymnou Reformace (chorál Luthera) – Pán je naše skutečná záštita, nazývaje ji „Marseillaisou“ XVI. Stol. (Úvod do Dialektiky přírody).³¹ A to není jediné vyslovení názoru Engelse ve prospěch křesťanství.

Tragedie Engelse se rozvíjí dále a hlouběji než u Marxe. Vezměme si jeho skvělou báseň, napsanou v mladosti člověkem, který se stal potom nejsnaživějším společníkem Marxe v ničení náboženství:

Pane Ježíši Kriste, Synu Boží,
sestup s trůnu svého a spas moji duši.
Ó přijď se svým požehnáním,
v lesku své otcovské vznešenosti,
Dej mi sklonit se před Tebou!
Plná lásky a vznešenosti, bez hoře je radost,
s jakou my chválíme našeho Spasitele!
A když budu vydávat předsmrtný vzdech,
cítíc nad sebou dech smrti,
Dej mi pevněji držet se Tebe.
Když se zatemní můj pohled a přeruší tlukot srdce,
v Tobě ať vystydne moje tělo!
V nebi moje duše bude velebit jméno Tvé bez konce,
protože má duše bude v Tvých rukou.
Ó nastaň čas radosti,
kdy na Tvé milované hrudi osvobodím se od smrti.
Už vidím, Bože, - chválím Tebe, -
jak všechny, co mi byli drazí,
mohu věčně objímat!
Věčně, věčně, věčně živý a stojící před Tebou!
Jenom, abych Tebe uviděl –
a život můj bude opět kvést.
Tys přišel, abys osvobodil lidstvo od smrti a zla,
přinášeje mu Tvé štěstí a požehnání.
Ať je nyní s Tvým příchodem na zemi vše jiné,
ať dáš Ty každému, co zaslouží.³²

Potom, co Brunou Bauer zasadil pochybnost do jeho duše, Engels napsal svým přátelům: „Napsáno jest: proste a bude vám dáno. Já hledám pravdu všude, kde je i nejmenší naděje, co jen její stín. A přesto nemohu uznat vaši pravdu, věčnou pravdu. A přece je napsáno: hledejte a naleznete. Kdo z vás dá svému dítěti kámen, když prosí o chléb? Tím více otec váš nebeský. Slzy mi zalévají oči, když to píši. Jsem pohnut do hlubiny duše, avšak cítím, že nezahynu. Přijdu k Bohu, po kterém touží duše moje. A to je také svědectví Ducha svatého. S tím žiji a s tím i zemřu… . Duch Boží mi svědčí o tom, že jsem dítě Boží.“

On si dobře uvědomoval nebezpečí satanismu. Ve své práci Sehelling – filosof v Kristu, anebo přetvoření světské moudrosti v moudrost božskou Engels napsal: „Od dob strašlivé francouzské revoluce úplně nový, ďábelský duch posel značnou část lidstva a bezbožství je natolik nestydaté a nadutě zvedá svou drzou hlavu, takže musím začít myslet na splnění v dnešní době proroctví Písma.“ Podívejme se však, co je řečeno v Písmu o bezbožství posledního času. Pán Ježíš Kristus hovoří (Mat. 24, 11-13): Povstane mnoho lživých proroků a svedou mnohé. Poněvadž vyvrcholí nepravost, láska mnohých vystydne. Ale kdo vytrvá do konce, bude zachráněn. Toto evangelium o království bude hlásáno na celém světě na svědectví všech národům, a tehdy přijde konec.“ A verš 24: “Povstanou totiž lživí Kristové a lživí proroci, budou dělat veliká znamení a divy, aby svedli možno-li i vyvolené.“ A Pavel říká ve své druhé epištole Tesalonickým 2,3. „Ježíš nepřijde, dokud nenastane napřed odpadnutí, dokud se neobjeví člověk nepravdy, syn zhouby, odpůrce povyšující se nade vše, co se jmenuje Bůh nebo předmět zbožňování. Jak satan dovede působit – samá lživá moc a znamení a div, samý klam a nepravosti pro ty, kteří jsou určení k záhubě za to, že nepřijali lásku k pravdě, aby byli spaseni. Proto na ně posílá Bůh působivost bludu, aby uvěřili lži a aby propadli soudu všichni, kteří neuvěřili pravdě, ale nalezli zálibu v nespravedlnosti.“

Engels píše jako nejvíce věřící teolog. Jeho hluboká slova pokračují: „Toto už není lhostejnost a chladnost k pánu. Ne, to je zjevné nepřátelství! Místo různých církví, náboženských sekt a politických stran máme nyní ve skutečnosti pouze dvě: opravdové křesťany a odpůrce Krista! Vidíme mezi námi lžiproroky a jsou jim dána ústa mluvící pyšně a bohorouhačsky… . Oni se toulají po Německu a chtějí potají všude proniknout, kážou své satanské učení na trzích a přenášejí svůj satanský prapor z města do města, strhujíce za sebou ubohou mládež, aby ji uvrhli do nejhlubší propasti pekla a smrti.“ Engels končí slovy Zjevení: „Přijdu brzy. Podrž, co máš, aby nikdo neuchvátil věnec tvůj!“

Člověk, který psal takové básně a tak vášnivě upozorňoval na nebezpečí satanismu, člověk, který se modlil se slzami v očích, aby se sám ochránil proti tomuto nebezpečí, člověk považující Marxe za posedlého tisíci běsy – stává se nejbližším spolupracovníkem Marxe v boji proti náboženství a jakékoliv mravnosti (viz jejich Komunistický manifest).

Toto udělala liberální teologie. Ona nese spolu s Marxem a Engelsem vinu na zavraždění desítek miliónů nevinných lidí komunismem.

Po tomto smutném, ale nutném pojednání o Engelsovi, vrátíme se opět k Marxovi.

Rolf Bauer popisuje marnotratnost Marxe ve své knize Genius a bohatství. Když studoval v Berlíně, syneček dostával od otce 700 tolarů kapesného ročně.³⁴ Byl to obrovský obnos, protože v tu dobu pouze 5 % obyvatelstva mělo příjem více než 300 tolarů ročně. Během svého života dostal Marx do Engelse přibližně šest miliónů francouzských franků (údaj Ústavu Marx-Engelse Moskvě). Marx si vždycky vášnivě přál dostat dědictví. Když byl jeden z jeho strýčků blízek smrti, napsal: „Blahopřeji ti k nemoci toho, co ti stojí v cestě dědit a doufám, že katastrofa se nezdrží.“ Když „pes“ zemřel, Marx 8. března 1855 napsal. „Velmi radostná událost. Včera jsme dostali zprávu o smrti devadesátiletého strýce mé ženy. Moje žena dostane přibližně 100 liber sterlingů. Mohlo to být více, kdyby ten starý pes neporučil část svých peněz hospodyni“.

Marx nechoval žádných něžných citů ani k lidem, kteří mu byli daleko bližší než strýc. Nemluvil se svou matkou. V prosinci 1863 napsal Engelsovi: „Před dvěma hodinami přišel telegram, oznamující, že mi zemřela matka. Osud si přál vzít si jednoho člena naší rodiny. Avšak za daných okolností mne potřebují víc než stařenu. Musím cestovat do Dietu v záležitosti dědictví.“ To bylo vše, co uměl. To bylo vše, co uměl říci o smrti své matky.

Marx prohrával mnoho peněz na burze. I když byl ekonom, z nějaké příčiny uměl peníze jenom utrácet.

Protože u satanistů je vše obklopeno nejzažším tajemstvím, máme k dispozici pouze náznaky na spojení Marxe s nimi. Jeho krajně neuspořádaný osobní a rodinný život může být jedním z článků dlouhého řetězce zde již uvedených významných skutečností.

Marx byl inteligentem vysokého stupně, jakož i Engels, avšak jejich osobní korespondence je plna neslušností, neobvyklých pro jejich společenské postavení. Nadávek je nadmíru, ale ani v jenom dopisu tito idealisté nehovoří o svých humanistických nebo socialistických snech!

Celé chování Marxe a jeho řeč měly démonický charakter. Přesto, že byl Žid, napsal škodlivou protižidovskou knihu, nazvanou "Židovská otázka." Avšak on nenáviděl nejenom Židy. Jeho přítel Weitling napsal: „Běžná témata rozhovorů u Marxe byla „ateismus, gilotina, Hegel, provaz a kinžál.“ Mluvil o hloupém německém lidu a o tom, že Němce, Číňany a Židy lze srovnat s malými pouličními obchodníky. A konečně se zmiňoval o „protivné národní omezenosti Němců“. (A. Künzli „Marx - psychografie.) Rusy pokládal za lidi nižšího druhu, tedy podlidi, za „barbarskou rasu“³⁵, Slovany nazýval „etnickým odpadem“.³⁶

Ze všech uvedených důvodů jsem obrátil pozornost na některé prokázané skutečnosti, které umožňují předpokládat, že Marx byl aktivním satanistou. Oblíbeným dítětem Marxe byla Eleonora. Nazýval ji Tussi a často říkával: „Tussi, to jsem já.“ Poslechněme si, co říká sama Tussi.

S blahosklonným svolením Marxe se Eleonora vdala za Eduarda Ewlinga, přítele Annie Besantové, jedné ze zakladatelek teosofie. Marx přednášel na téma „Hanebnost Boha“. Právě to dělají satanisté. Oni nepopírají existenci Boha jako ateisté. Satanisté mohou veřejně popírat existenci Boha jenom účelově, proto, aby obrátili pozornost lidí od Něho kamkoliv jinam. V podstatě jsou si ale velice dobře vědomi, že Bůh existuje, věří v to, avšak ve svých kruzích i veřejně popisují Boha jako hanebnou podlou bytost. Ve svých přednáškách se Marx snažil dokázat, že Bůh „podporuje mnohoženství a zlodějnu“, a též v nich bránil právo na bohorouhačství.³⁷

Pročtěte si následující teosofickou báseň, majíc na paměti, že Marxem vybraný zeť byl důležitým členem tohoto hnutí. Takové básně se pravidelně četly v Marxově domě a to nám umožňuje nahlédnout a pocítit duchovní atmosféru tohoto domu.

Mé básně, bezuzdné a opovážlivé, ať vznesou se
K tobě, ó Satane, králi světa.
Pryč s tvým kropením knězi, i s tvým
Tesklivým pěním.
Neboť nikdy, ó knězi, Satan nebude stát za tebou.
Tvůj duch, ó Satane, inspiruje mé básně,
Kdy z duše zříkám se bohů,
Knězů církve, ukrutných knězů.
Tvůj blesk ochromuje rozum.
Ó duše, bloudící v dáli do přímých cest.
Satane velectěný…
Podobně uraganu, s rozprostřenými křídly,
On žene se, ó národy, veliký Satan!
Buď pozdraven rozum velikého ochránce!
K tobě se musí vznášet posvěcené libé vůně a oběti!
Ty jsi božství svržených kněží. ³⁸

Účelové spojení mezi marxismem a teosofií není nahodilé, i když oba směry nemusí nutně sledovat stejný konečný cíl. Teosofie rozšířila na Západě z Indie přivezené učení o neexistenci samostatné duše, kterou považuje za relativní, ale jako nejvyšší indické duchovně filosofické učení vedanta, viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008092405, uznává pouze existenci věčného absolutního Ducha (Atman-brahma), od kterého se vše ostatní, relativní a pomíjivé, teprve odvozuje a do něhož se cyklicky navrací. To, čeho nedosáhla teosofie proti židokřesťanské církvi přesvědčováním, toho dosahuje marxismus karabáčem. Zbavuje člověka osobitosti, přeměňuje ho ve zmaterializovaného unifikovaného robota, podřízeného církvi nového typu - "vědeckému" totalitnímu státu. Podrobnosti viz:

Světoznámý finančník Viktor Kožený, (KGB?) a další podobné struktury nám oznamují: Budoucností Člověka musí být Anti-Člověk!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006092201

A ještě jedna zajímavost. Námořní kapitán Riis byl žákem Marxe. Zarmoucen zprávou o smrti Marxe odcestoval do Londýna, aby navštívil jeho dům, ve kterém žil jeho oblíbený učitel. Rodina Marxe dům opustila a jemu se podařilo povykládat si pouze s tam žijící služkou. Od ní slyšel následující podivná slova o Marxovi: „On byl bohabojným člověkem. Když byl nemocen, modlil se sám ve svém pokoji před hořícími svícemi a kolem hlavy měl ovinuto něco, co se podobalo portě.“³⁹

Toto připomíná modlitební řemence, které židé používají při ranních modlitbách. Avšak Marx byl pokřtěným křesťanem. Nikdy nevyznával judaismus a potom byl velice činným ateistou. Psal protináboženské knihy a všechny své děti vychovával protinábožensky. Co to bylo za ceremonii, kterou nevědomá služka považovala za modlitbu? Židé, modlící se s modlitebními řemenci na čele, nikdy nemívají před sebou řadu svíček. Nemohl to být nějaký magický rituál?

Další možná domněnka je skryta v dopise syna Eduarda Marxovi z března 1854. Začíná dopis překvapujícími slovy. „Můj milý ďáble.“ Je to neslýchané, že by milující syn takto oslovoval svého otce. Ale tak píší satanisté tomu, koho mají rádi. Nebyl-li zasvěcen i jeho syn? Neméně pozoruhodné je i to, že Marxova žena ve svém dopise obrací se k němu následující způsobem: „Tvůj poslední pastýřský list, ó nejvyšší zřeci a vládce duší, přinesl tvým ovečkám mír a pokoj.“⁴⁰

V Komunistickém manifestu Marx jasně vyjádřil své přání vykořenit posvátná náboženství. Je nutno předpokládat, že i satanský kult. Avšak jeho žena se k němu obrací jako k nejvyššímu knězi a biskupu takového náboženství! Jedinou vírou v Evropě, kde je nejvyšší zřec, je satanismus. Jaké tedy pastýřské listy mohl psát v obdobích, která zůstávají neprozkoumaná?

Někteří životopisci Marxe se snad domnívají o souvislosti mezi uznáváním satana a hrdinou jejich výzkumu, avšak protože nemají potřebnou duchovní přípravu a patřičné znalosti, nemohou nalézt pravý smysl skutečností, které jsou před nimi. Přesto je jejich svědectví zajímavé. Marxista Franz Mering ve své knize Karl Marx napsal: „Ačkoliv Marxův otec zemřel jen několik dnů po tom, co Marx dosáhl 20 let, on s tajnými obavami pozoroval „démona“ ve svém milovaném synu. Henrich Marx si nepomyslel a ani ho nemohlo napadnout, že bohaté dědictví buržoazní kultury, které odevzdal svému synu Karlovi, mohlo napomoci k tomu, že se v něm probudil tento „démon“, o kterém on nevěděl, zda je nebo není faustovské povahy."⁴¹

Marx zemřel v zoufalství, jak umírají všichni satanisté. 25. 5. 1883 napsal Engelsovi: „Jak nesmyslný a pustý je život a přece tak žádoucí.“ Marxismus skrývá tajemství, o kterých ví jen málo marxistů. Vůdce komunistické revoluce v Rusku V.I.Lenin napsal, že za uplynulé půlstoletí ani jeden marxista nedostihl Marxe.⁴² Nutno dodat - naštěstí pro lidstvo!

I v životě samotného Lenina je tajemství. O vládě sovětů psal takto: „Vláda je v naších rukou, ale v ekonomické politice probíhalo, vše, jak jsme si přáli? Ne! Tohle nechceme přiznat: neděje se vše podle nás. A co se stalo? Stroj se nám vysmekl z rukou: jako kdyby tento stroj řídil člověk a on nejede, kam ho řídí, ale tam, kam ho usměrňuje někdo jiný…. Stroj nejede tak a velmi často vůbec ne tak, jak si představuje ten, kdo sedí za řízením tohoto stroje." ⁴³

Co jsou to za tajemné síly, které hatí dokonce plány bolševických vůdců? Neprobudili oni k životu sílu, kterou chtěli řídit, ale která se ukázala ve skutečnosti hroznější, než předpokládali – a co je přivádělo k zoufalství?

V jednom z dopisů z r. 1921 Lenin píše: „My ještě nedovedeme veřejně soudit za ošklivé průtahy: zato nás všechny i Narkomjust (Lidový komisariát spravedlnosti) je třeba zvlášť pověsti za smradlavé provazy. A já jsem ještě neztratil naději, že nás jednou za to zaslouženě pověsí." ⁴⁴

Tedy taková byla poslední naděje Lenina po jeho celoživotním boji za věc komunismu: být pověšen na smradlavém provaze. Tato naděje se v jeho životě neuskutečnila, avšak skoro všichni jeho nejbližší spolubojovníci byli nakonec zlikvidováni svým soudruhem Stalinem. Potom se tito nejbližší spolupracovníci Lenina před popravou veřejně přiznávali, že sloužili ne proletariátu, kterému chtěli údajně pomoci, ale zcela jiným silám.

Avšak uvědomme si, jaké existuje vyznání samotného Lenina: „Já jsem ještě neztratil naději, že nás jednou za to zaslouženě pověsí!“ Jaký je zde propastný rozdíl oproti vyznání jiného bojovníka, svatého apoštola Pavla, který ke konci svého života napsal: „Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem dokončil…. Nakonec mě čeká věnec spravedlnosti, jejž v onen den mi odevzdá Pán, spravedlivý soudce.“ (Tim. 4, 7-8)

Vše, co zde píši, jsou pouze citáty a úvahy. Problém vzájemného vztahu mezi marxismem a satanismem musí být daleko pečlivěji prozkoumán. Křesťanští myslitelé, jakož i mnozí jiní lidé, často podléhají pokušení dokázat nějakou předpojatou myšlenku. Oni ne zcela jistě píší o věcech, které dokonale neznají. Myslitelé obecně mají někdy sklon tvrdit nedokázané, zveličovat počet důkazů ve prospěch jejich koncepce.

Nedělám si nárok na to, že jsem našel nevyvratitelné důkazy příslušnosti Marxe k sektě satanistů. Avšak věřím, že dnes už existuje dostatek závažných důkazů, ukazujících na oprávněnost takového podezření. Nepochybně je dostatek pohnutek udělat závěr, že satanský vliv na Marxův život a učení je minimálně značný. Současně je i nemálo problémů týkajících se existence nevyvratitelných hmatatelných důkazů, které by mohly vést ke konečnému zodpovězení této zásadní otázky. Já jsem k tomu dal pouze prvotní impuls. Ať jiní pokračují v tomto - pro další vývoj lidstva tak důležitém - problému výzkumu spojení Marxe se satanismem.

Za druhé, nejsem dokonale nazaujatým, jakým má být ten, kdo se zabývá podobnými problémy. Já jsem se pouze, nakolik jsem mohl, zahloubal do tajemství uctívání ďábla a jeho projevů.

V sektě satanistů, během ceremonie svěcení do třetího stupně, svěcený skládá následující přísahu: „Budu dělat vždy jen to, co sám chci.“ Toto je veřejný zápor Desatera Božích přikázání: „Abyste měli na mysli přikázání Páně a plnili je a nechodili za přáním srdce vašeho a očích vašich, které vás vedou k bludařství.“ (numeri, 15, 39)

Jak jsem již řekl, kult satanistů je velmi starý, mnohem starší než římské žido-křesťanství. Prorok Izaiáš měl pravděpodobně tento kult na mysli, když napsal tato slova: „Všichni jsme bloudili jako ovce a byli svedeni každý na svou cestu. Pan vložil na něho hříchy nás všech.“ (Iz. 53, 6)

Když satanisté někoho světí do sedmého stupně, přísahá, že jeho zásadou bude: „Nic není pravdivé a vše je dovoleno.“ Když Marx vyplňoval anketu pro svoji dceru, na otázku: „Co je vaší hlavní zásadou?“, odpověděl: „O všem pochybovat.“ Bytost, kterou známe pod jménem Ježíš Kristus nám však říká - jak je zachyceno v knize Vodnářské evangelium Ježíše Krista - něco zcela jiného: "Pravda je to, co se nemění" a dále praví, "pravda je jenom jedna, ale nikdo ji nepozná, dokud se jí sám nestane...".

Marx ve své knize Komunistický manifest napsal, že cílem není pouze zničení jakýchkoliv náboženství, ale také morálky, aby bylo vše dovoleno.

Bylo mi strašně, když jsem si přečetl tajemství sedmého stupně satanismu na plakátě jedné z pařížských univerzit v čase studentských nepokojů v r. 1968. Toto tajemství bylo zjednodušeno do formule „zakazuje se zakazovat“, což je důsledkem hesla „nic není pravdivé a vše je dovoleno“.

Mládež nerozuměla nesmyslnosti této laciné fráze: Je-li zakázané zakazovat, potom musí být zakázáno zakazovat zakázané. Mládež si myslela, že je jí vše dovoleno – v tom prý je svoboda. Marxisté to však vědí lépe. U nich slova „vše je dovoleno“ znamenají, že se zakazuje zakazovat nelidsky krutou diktaturu, jaká je v rudé Číně, Sovětském svazu a ve všech jejich satelitech po celém světě!

Mám sklon vládnout druhým. Je to v mém povaze. Když jsem studoval veliké osobnosti lidských dějin, které ustupovaly bez překážky dominujícímu vlivu ďábla, pociťoval jsem, jak ve mně sílily mé zlé náklonnosti. A proto jsem se rozhodl, abych neobětoval svůj nejdražší poklad – svoji duši – nepokračovat v tomto výzkumu, dokonce ani ve jménu vysokého cíle – odhalení pramene Zla.

Satan, kníže temnot, je padlý archanděl, který si podržel schopnosti archandělů, stejně jako jeho padlí andělé temnoty si podrželi schopnosti andělů. Mezi lidmi, stojícími v boží hierarchii nejméně o 1 nebo 2 řády níže, jim proto není rovného. Podrobnosti viz:

DUCHOVNÍ INTERNACIONÁLA A JEJÍ DUCHOVNÍ A MRAVNÍ POLITOLOGIE: Boj mezi Dobrem a Zlem, Pravdou a Lží, na hranicích našeho hmotného světa nekončí!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005073102

ZÁKLAD VŠECH ZÁKLADŮ: DUCHOVNÍ VĚDA Dr.RUDOLFA STEINERA: DĚJINY A FILOSOFIE VESMÍRU A SMYSL STVOŘENÍ (NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DÍLA KE SPRÁVNÉMU POCHOPENI VĚČNÝCH A NEMĚNNÝCH PRAVD MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BUDOUCNOSTI VESMÍRU, JAKO ŽIVÉHO VĚDOMÍ, JAKOŽ I SVĚTA A ČLOVĚKA, ALE ZEJMÉNA KE SPRÁVNÉMU POCHOPENÍ VŠECH PROBLÉMŮ NAŠÍ SOUČASNOSTI!!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005073101

Pokládám proto za velmi moudrou radu jedné představené karmelitánského kláštera, kterou mi dala: ukázat satanovi dveře místo vnikání do jeho tajemství. Mně více než stačí i ten rozsah pozornosti ničemným tajemstvím ďábla, kterou jsem jim věnoval. Svého výzkumu jsem proto zanechal.

Vzpomněl jsem si na slova Douglase Hunta v jeho knize Výzkumy v okultní sféře: „Je nutné důrazně bránit všem proti jakékoliv účasti v černé magii, zda skutečné nebo falešné. Nezabývejte se těmito věcmi a chraňte se jako moru všech, kteří se těmito věcmi zabývají. I kdyby to vše bylo podvodem – jak tomu často bývá – jsou to i tak špinavé a zběsilé věci. Vedou jedině k degradaci duše. A když do hry vstupují skutečné negativní síly (jako je to v případě marxismu), důsledky pro účastníky jsou nepopsatelně příšerné.“⁴⁵ Veškeré podrobnosti se dozvíme v následujících dokumentech:

REVOLUCÍ V PSYCHOTRONICKÉ VÁLCE K OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU: TAJNÉ ZBRANĚ NA OVLÁDÁNÍ LIDSKÉ MYSLI: TŘETÍ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTI NÁM UŽ DÁVNO ZAČALA!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005053002

Komunismus je kolektivní posedlost běsy. Politický vězeň komunismu Alexander Solženicyn ve své knize Archipelag GULAG odkrývá některé jeho strašlivé následky pro život a duše lidí. Opakuji: jsem si vědom, že svědecké výpovědi zde uvedené jsou ještě daleko od úplnosti. Problém musí být prostudován někým jiným podrobněji. Avšak již na základě toho, co jsem zde napsal, lze dojít k závěru, že ten Marx, jak ho podávají miliardám zneužitých lidí sami marxisté, není nic jiného než falešný mýtus. Opak je pravdou! Naprosto kategoricky je je třeba nahlas říct a trvat na tom, že ne zbídačování proletariátu přivedlo Marxe na cestu celosvětového revolučního násilí bez hranic - jako jediné řešení tohoto problému - protože Marx proletáře neměl rád, nazýval je „hlupáky“.

Neměl rád ani své nejbližší soudruhy, bojující za komunistické ideály. Freiligratha nazýval „sviní“, Lassallea „židovským negrem“, soudruha Liebknechta „volem“ a Bakunina „teoretickou nulou“.⁴⁶

Účastník revoluce v r. 1848, poručík Čechov, který trávil celé noci ve světnici s Marxem, zpozoroval, že samolibost zcela pohltila to, co v něm bylo kdysi dobré. Marx neměl rád lidstvo. Mazzini, který ho dobře znal, napsal, že v něm byl duch zkázy. „Jeho srdce pukalo víc nenávistí než láskou k lidem“.⁴⁷Nejsou mi známy důkazy Marxových současníků, kteří by to vyvraceli. Marx milující všechny lidi je falešný mýtus, uměle vytvořený jeho stoupenci až po jeho smrti.

Marx i náboženství nenáviděl ne proto, že stálo v cestě ke štěstí lidstva. Právě naopak: Marx chtěl udělat lidstvo nešťastným, teď a navždy. Vyhlásil to za svůj ideál. Jeho skutečným a nejvyšším cílem bylo zničení náboženství a především víry v Boha, jako Boha světla nejvyššího Poznání a nezjištné Lásky a jeho nahrazení mocí Satana a jeho mocných a všehoschopných pozemských zástupů. Socialismus, starost o proletariát, o jeho tělesné blaho, humanismus, DEMOKRACIE – to vše bylo pro satanisty jen satanským nástrojem a cestou pro získání masové podpory naivních, ale bohužel nejpočetnějších a přitom duchovně a mravně nejnižších vrstev lidské společnosti ke zničení všeho duchovně a mravně vyššího, ale bohužel méně početného! Nejnižší kvantita porazila pod vedením satanistů i tu nejvyšší kvalitu a dále díky nim všude vítězí... Výsledky satanského "znárodňování" = barbarského okradení všech o všechno a naprosté zotročení, výsledky jejich totalitní i "demokratické" činnosti, socialismu i kapitalismu, a to až do dnešního dne a hodiny, jsou všude velice dobře známy! Stačí si jen pozorně přečíst:

1) Encyklika papeže svatého Pia X. - NOTRE CHARGE APOSTOLIQUE: Proti socialismu, liberalismu a demokracii (25. srpna 1910):
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090901

2) PODVOD "DEMOKRACIE", "OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI" A POZITIVISTICKÉHO "PRÁVNÍHO STÁTU" A NAŠE CESTA KE SVOBODĚ!!! Běžme tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLME žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008100403

Když Marx přečetl knihu Původ druhů od Charlese Darwina, napsal dopis Lassalleovi, ve kterém jásal, že Bůh, zatím alespoň v přírodních vědách, dostal podle jeho názoru smrtelný úder (dopis ze 16. 1. 1861).⁴⁸ Jaká tedy byla hlavní Marxova idea? Nouze ubohého proletariátu? Je-li tomu tak, jakou cenu mohla mít teorie Darwina? Ze všeho výše uvedeného se zdá, že skutečným hlavním cílem Marxe bylo zničení náboženství! Proklamace o dosažení blaha pracujícího lidu byly přitom pouhou lákavou vějičkou. Tam, kde proletáři pod jejich vedením dostatečně energicky nebojují za socialistické cíle, tam hlasatelé satanistického marxismu, převlečení do nejrůznějších lidumilných dresů, využívají ke zničení tradičního lidského řádu - pod heslem tolerance - i jakékoliv jiné zbraně, jako jsou rasové problémy, antisemitismus, tak zvaný konflikt generací, militantní feminismus nebo zviditelňování a glorifikaci pohlavních zvráceností. Avšak hlavní věcí a konečným cílem je a vždycky bylo zničení jakéhokoliv vyššího náboženství, tedy náboženství světla nejvyššího Poznání a tepla nezjištné Lásky, vyvraždění všech jejich nositelů a nahrazení takových náboženství převráceným náboženstvím nejvyššího odpůrce Boha, tedy náboženstvím Satana, mocného knížete duchovní a mravní Temnoty! Stačí si přečíst:

IDEOLOGIE "POLITICKÉ KOREKTNOSTI" - TEDY POLITIKA TOLERANCE KE ZLU A NETOLERANCE K DOBRU - JAKO SKRYTÁ DEMONTÁŽ NAŠÍ ZÁPADNÍ CIVILIZACE!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006120102

Marx věřil v peklo a jeho hlavním životním programem bylo – poslat tam lidi. Nebude nezajímavé zde uvést ze životopisu Bucharina – bývalého generálního sekretáře III. Komunistické internacionály a jednoho z hlavních teoretiků marxismu ve XX. století - že již jako dvanáctiletý se seznámil s knihou Zjevení v Bibli a snil o tom, aby se stal Antikristem. Když se dozvěděl z Písma sv., že Antikrist se má narodit z apokalyptické hříšné ženy, trval na tom, aby se jeho matka přiznala, že byla prostitutkou.⁴⁹

Bucharin pochopil pozdě, v čí ruce upadl. V dopise své ženě, napsaném krátce před svým zatčením a popravou, píše: „Můj život se blíží ke konci. Skláním hlavu před sekyrou kata. Cítím celou svoji bezmocnost před tváří tohoto ďábelského aparátu.“ On sám byl účasten budování této gilotiny – sovětské vlády – která zničila milióny lidí a nakonec musel přiznat, že to vše bylo vymyšleno v pekle. Bucharin se chtěl stát Antikristem a místo toho se stal jeho obětí. Ten samý Bucharin, zabývající se těmito věcmi, napsal o Stalinovi: „To není člověk, ale čert.“

První pseudonym Stalina, když začal vydávat svoje díla, byl pseudonym „Demišvili“, což gruzínsky znamená něco jako posedlost, další byl „Bezošbili“, což znamená běsovský. (Jeho skutečné jméno bylo Džugašvili.)50

Vůdce komunistické Číny Mao Ce-tung napsal: „jako osmiletý jsem nenáviděl Konfucia! U nás na dědině byl konfuciánský chrám a já jsem si z celého srdce přál pouze jedno: zničit ho do základu.“⁵¹ Setkali jste se někdy s dítětem, které by si v osmi letech přálo zničit vlastní náboženství? Podobné myšlenky a přání jsou vlastní démonickým charakterům.

Dalším z lidského hlediska hluboce degenerovaným člověkem byl komunistický vůdce ruské revoluce a zakladatel IV. internacionály Lev Trockij. Už jako osmiletý byl velkým sběratelem pornografických obrázků.⁵² V carském Rusku tomu nebylo tak, jak je tomu nyní na Západě - pornografii nebylo možno koupit v kterémkoli novinovém stánku. Trockij byl vášnivým sběratelem a pravděpodobně kradl peníze rodičům, aby vytvořil takovou sbírku. Ale on byl také duševně chorý, což ho předurčilo do postavení jednoho z nejvyšších vůdců světové komunistické revoluce.

Komunistický ministr vnitra Jagoda rád střílel do Ikon Ježíše Krista a svatých. Další satanský rituál, který praktikují komunističtí pohlaváři.

Tážeme se, k čemu je dobré člověku, představujícího se jakožto proletariát, střílet do obrazu proletáře – Ježíše Krista, anebo chudé ženy – Přesvaté Panny Marie?

Letničáři (pentekostalisté), křesťanská sekta, zdůrazňující uctívání Ducha sv., vyprávějí o případě, který se stal za druhé světové války. Jeden z jejich kazatelů vyhnal z člověka ďémona, který, když ho opouštěl, vyhrožoval a sliboval pomstu za toto vyhnání. Za několik let tohoto kazatele zastřelili pro jeho víru. Velitel popravčí čety mu před zastřelením řekl: „Teď jsme si kvit.“ Je to možné, že by důstojníci - komunisté byli posedlí běsy? Může být, že jsou nástrojem pomsty v rukou satana proti křesťanům, kteří se snaží svrhnout Ho?

Uvedu jako příklad pouze jeden zločin těchto lidí, o kterém píší noviny Russkaja mysl ze dne 13. března 1975.

D. Profirevič měl v SSSR dceru, kterou vychovával v křesťanské víře. Musela jít do sovětské školy. Když jí bylo 12 let, přišla jednou domů a prohlásila rodičům: „Náboženství je kapitalistický přežitek, my teď žijeme v jiné době.“ Zřekla se křesťanství a později vstoupila do komunistické strany a začala pracovat u tajné policie, což bylo strašným úderem pro rodiče. Po nějaké době zatkli její matku. Za komunismu nemá nikdo nic vlastního. Dokonce ani ne děti, ženu nebo osobní svobodu. Vláda vám může vzít vše, když je ji to vhod.

Po zatčení matky syn dlouho plakal a za rok se pověsil. D. Profirevič našel od něho dopis: „Tatínku, odsoudíš mne za to? Já jsem komsomolec. Musel jsem podepsat, že budu hlásit vše, co se dělá proti sovětské moci. Nedávno mne pozvali na policii a Varja, moje sestra, ode mne žádala, abych napsal udání na matku, protože je křesťanka. Považovali ji za kontrarevolucionářku. Napsal jsem udání. Jsem vinen jejím zastřelením. Teď mi nařídili sledovat Tebe. Výsledek bude stejný. Odpusť mi, tatínku, rozhodl jsem se zemřít.“ Po sebevraždě následovalo zatčení otce.

Režim, za kterého jsou podobné události běžné, režim, který mění lidi ve zvířata, dokonce i křesťany a dělá z nich vrahy, udavače nebo nevinné oběťi, takový nelidský režim může ze strany dítek Božích vyvolat jen zošklivění. „Neboť kdo jej pozdravuje, činí se účastníkem jeho zlých činů.“ (Epištola 2. Jan 11)

Noviny Sovětskyj Moloděc, vydávané v SSSR, přinášejí v čísle ze 14. 2. 1976 nový otřesný důkaz spojení mezi marxismem a satanismem. Noviny přinášejí zprávu, jak bojoví komunisté – bezbožníci, ještě za carského režimu ničili kostely a dělali si přitom posměšky z Boha. K tomu účelu používali posměšného „převrácení“ posvátné modlitby „Otče náš jenž jsi na Nebesích“.

Otče náš, který jsi v Petrohradě,
Ať je prokleto jméno tvé,
Ať se nesplní vůle tvá
také v pekle.
Chléb náš dej nám, který ty nám kradeš,
A zaplať dluhy naše, jako my jsme platili vaše do doby dnešní.
A neuveď nás více v pokušení,
Ale zbav nás od zla – policie Pleveho
A udělej konec jeho proklaté vládě.
A protože jsi sláb a chudý duchem, vládou a autoritou,
Kliď se s ním navěky. Amen. ⁵³

Konečným cílem komunismu po opanování všech zemí není zavedení nového sociálního nebo hospodářského řádu, ale výsměch Bohu a velebení Satana!

Německý socialistický Svaz studentstva také zveřejnil parodii na modlitbu Páně, aby dokázal, že skutečný smysl církve i této modlitby je ochrana kapitalistických zájmů:

Kapitál náš, který jsi na Západě,
Ať jsou spolehlivé tvé investice,
Ať máš z toho zisk a zvýší se cena tvých akcií
Jak na Wall Street, tak i v Evropě.
Náš každodenní obchod zabezpeč nám dnes a rozmnož naše úvěry,
Jakož i my rozmnožujeme úvěry našich dlužníků.
A neuveď nás do bankrotu,
Ale zbav nás odborů.
Protože tvá je polovina světa, síla a bohatství
již 2 000 let. Amen.⁵⁴

Ztotožňování křesťanství s kapitalismem je lež. Církev až příliš dobře ví, že kapitalismus se proti ní prosadil krví a špínou. Bohužel o tom veřejně dostatečně hlasitě nehovoří. Všichni jsme hříšní a všechny naše ekonomické řády - otrokářství, feudalismus, kapitalismus, socialismus - nesou v sobě pečeť těžkého hříchu. My jsme proti politicky a ekonomicky totalitnímu materialistickému "vědeckému" komunismu satanského typu ne z pozic politicky a ekonomicky pluralitního materialistického "vědeckého" kapitalismu rovněž satanského typu, ale z pozice duchovního Království Božího, království opětovného splynutí s Bohem nejvyšší Pravdy a nezjištné Lásky, které je naším společným nejvyšším ideálem!

Proto výše uvedená marxistická parodie svatého textu není ničím jiným než výsměchem nejsvětější křesťanské modlitbě, stejně jako její předcházející obsahové převrácení, zveřejněné v sovětském komunistickém časopise.

Během generální stávky, organizované francouzskými komunisty v r. 1974, byli pracující vyzváni projit demonstrativně ulicemi Paříže a vykřikovat hesla: „Giscard dÉstain to je konec! Démoni vyšli do ulic.“ Proč démoni a ne proletariát? Proč ne lidé? Proč to vyvolávání ďábelských sil? Co to má společného se zákonitými požadavky dělnické třídy na zvýšení mezd?

Mně je jasné, proč komunisté bezdůvodně zatýkali a věznili kněze a pastory jako kontrarevolucionáře. Avšak proč marxisté v rumunském vězení je donucovali sloužit mši nad lidskými výkaly a močí? Proč křesťany zvířecky mučili a donucovali je, aby „přijímali“ z těchto výkalů? K čemu slouží tento neslušný výsměch náboženství? (Viz kniha I. Kyrža Návrat z pekla a D. Baku Pitiesti) Proč v rumunském žaláři komunisté vyráželi knězi jeden po druhém všechny zuby železným páčidlem a přinucovali ho přitom hanit Boha? (Jeho dnešní adresa: Rumunská pravoslavná diecézní správa Jacksonville, Michigan, USA.) Komunisté mu to i jiným vysvětlovali takto: „Když vás jednoduše zabijeme, vy křesťané půjdete do nebe. My však nechceme, abyste dostali věnec mučenictví. Musíte nejdříve proklet Boha a potom jít do pekla.“

Existuje domněnka, že marxisté jsou ateisté, kteří nevěří ani v nebe ani v peklo. Ale za krajních okolností marxismus sundává ateistickou masku a ukazuje svou skutečnou tvář – tvář satanismu. Komunistický hon na náboženství nelze vysvětlit lidskými motivy. Zběsilost tohoto pronásledování překračuje meze lidského rozumu a je zjevně ďábelské povahy.

Rumunský spisovatel a komunista Paul Goma, kterého zavřeli jeho vlastní spolubojovníci, popsal ve své knize Gerla některá mučení, vymyšlená komunisty pro křesťany. Přinucovali každodenně jednoho velmi nábožensky založeného vězně „přijímat křest“. Ponořovali jeho hlavu do kbelíku, který se ve vězeňské cele používal pro lidskou potřebu. Další vězňové museli zatím číst modlitby, používané při křestních obřadech.

V době postu a obzvláště v době Velikého postu organizovali posměšné „bohoslužby“. Jednomu v vězňů oblékli oděv zcela proniknutý nečistotami a na šíji mu místo kříže pověsili mužský pohlavní úd vyrobený z chleba, mýdla a DDT. Všichni obyvatelé vězeňské cely museli tento úd líbat a pronášet pro pravoslavné tak svatá slova: „Christos voskres!“ (Kristus vstal z mrtvých!) A toto se prokazatelně dělalo nejméně dva roky s vědomím nejvyšších činitelů komunistické strany.

Co má společného podobné ponižování se socialismem a zájmy proletariátu? Nejsou tyto oficiální zástěry pouze záminkou pro uspořádání satanských posměšků a orgií?

Sovětské noviny Večerní Moskva se nedávno prořekly. Bylo v nich napsáno: „My nebojujeme proti věřícím a dokonce ne proti duchovenstvu. My bojujeme proti Bohu, abychom od něho odvedli věřící.“⁵⁵

Bojovat proti Bohu, abychom od něho odvedli věřící – to je plně logické vysvětlení boje, který vedou satanisté společně s komunisty proti křtu a všemu křesťanskému.

V komunistické Albánii byl např. kněz Stefan Krti odsouzen k trestu smrti za to, že pokřtil dítě. Křestní obřady se konají proti vůli vládnoucích, tedy nelegálně, pod hrozbou mnohaletého vězení, i v rudé Číně, v severní Koreji a komunistické Indočíně.

V SSSR se může křest provést jen po registraci. Osoby, které chtějí dát pokřtít sebe nebo své děti, jsou povinny předložit osobní pas zástupci církevní rady, který zase je povinen informovat o tom místní vládní orgány, které to předají KGB. Výsledek – pronásledování věřících. Kolchozníci v Sovětském svazu pas nemají vůbec, a proto mohou křtít své děti pouze tajně.⁵⁶ Mnozí protestantští pastoři byli za provedení křestních obřadů v sovětském Rusku už uvězněni.

Komunistický boj proti křtu vychází z jejich přesvědčení, že křest je pro duši užitečný. Vlády založené na náboženských principech – jako židovský Izrael, islámský Pákistán nebo buddhistický Nepal – jsou proti křesťanskému křtu ve jménu svých vlastních náboženských zásad, protože křest je vnějším znakem příslušnosti k cizímu náboženství. Avšak pro ateisty, za které se prohlašují komunisté, křest nic takového neznamená. Proč tedy komunisté vystupují proti křtu? Protože „bojují proti Bohu, aby od něho odvedli věřící“. V podstatě se jejich ideologie vůbec neoduševňuje ateizmem, protože ve skutečnosti jde pouze o teror proti těm, kteří věří v Boha a nechtějí se ho vzdát.

Kdo se chce více dozvědět o spojení mezi marxismem a temným okultismem, nechť si přečte knihu Psychické objevy za železnou oponou od Sheily Ostranderové a Lynna Schrödera.⁵⁷ Čtenář bude překvapen, když se dozví, že komunistické diktatury na Východě daleko předstihly Západ ve výzkumu temných sil, kterými manipuluje Satan. Podrobnosti viz:

TOTALITNÍ SVĚTOVÁ GENOCIDA TADY A TEĎ: PSYCHOTRONICKÁ VYHLAZOVACÍ OBČANSKÁ VÁLKA MEZI ÚTOČÍCÍMI ARMÁDAMI LIDÍ ZLA A BRÁNÍCÍMI SE LIDMI DOBRA, JAKÝMI PROSTŘEDKY A METODAMI DNES PŘEDSTAVITELÉ SIL ZLA LIKVIDUJÍ POLITICKOU, DUCHOVNÍ A MRAVNÍ OPOSICI A JAK SE NOSITELÉ A REPREZENTANTI POSITIVNÍCH DUCHOVNÍCH A MRAVNÍCH HODNOT MOHOU PROTI TOMU ÚČINNĚ BRÁNIT!!! (Prosím o další INTENZIVNÍ šíření!!!)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007060603

V Moskvě byl zatčen Dr. Eduard Naumov – člen mezinárodní asociace parapsychologů. Moskevský fyzik L. Pagelson, pokřtěný Žid, vzal na sebe obhajobu Naumova a mluví o příčinách jeho zatčení. Naumov se snažil NAJÍT PROSTŘEDKY, JAK UCHRÁNIT PSYCHICKOU A DUCHOVNÍ SFÉRU ŽIVOTA LIDÍ PŘED KONTROLOU VLÁDY ZLÝCH SIL, které se zajímají o parapsychologii především proto, aby ji využily jako nový represivní policejní nástroj na totální zotročení a kontrolu každého člověka. Podrobnosti viz:

1) POLITIKA: NÁŠ ČAS PŘICHÁZÍ! NASTÁVÁ ČAS RYTÍŘŮ JEDY, DUCHOVNÍCH MISTRŮ SVĚTELNÉHO MEČE! Buďme v tomto večném boji světla s temnotou - v boji vedeném všemi prostředky - každý svým vlastním duchovním mistrem, vojevůdcem, armádou, zpravodajskou službou, mečem i štítem: Psychotronické útočné a obranné zbraně v naší každodenní politické praxi a jak je můžeme ve vyšším boji Dobra se Zlem nejlépe používat!
http://www.cibulka.net/petr/view.php cisloclanku=2006091703

2) MATRIX na www.cibulka.net: Přepis nejdůležitějších myšlenek, informací i aktualizačních komentářů a analýz tohoto nanejvýš varujícího filmového podobenství naší dnešní lidské existence v současném světě a fyzickém vesmíru:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007090201

3) Bojový Řád Rytířů Jedy, jejich světelné duchovní učení a jejich nepřemožitelná světelná strana Vesmírné síly!
http://www.cibulka.net/petr/view.phpcisloclanku=2006101101

4) MIMOŘÁDNĚ DŮLEŽITÁ KNIHA!!! ERNST MECKELBURG: NEVIDITELNÍ AGENTI: Manipulace našim vědomím - Veřejnosti dosud utajované vojenské strategie 21.století!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2007122205

V Československu a Bulharsku vynakládají už po desetiletí nelidské komunistické diktatury obrovské finanční obnosy na výzkum v této oblasti. Železná opona neumožňuje demokratickému Západu dovědět se něco o tom, co probíhá v nejméně dvaceti parapsychologických ústavech přímo v Sovětském svazu (viz Novoje Russkoje Slovo z 30. 6. 1975).

Jaký byl přínos Karla Marxe k satanskému plánu pro lidstvo? Lze říci, že nemalý.

Bible nás učí, že Bůh stvořil člověka jako svůj obraz (Gn 8, 24). Až do Marxe se člověk považoval ještě za „korunu tvorstva“. Marx byl zvoleným nástrojem Satana k tomu, aby člověk ztratil ve svých vlastních očích svou důstojnost a přesvědčení o tom, že jeho duchovní podstata pochází shora a že je určen vrátit se tam, kde byl jeho počátek. Marxismus je první systematicky a podrobně rozpracovanou filozofií, která prudce snižuje představu člověka o sobě samém. Z božské duchovní podstaty člověka dělá pouhé tělo, pouhé zvíře. Podle učení Marxe – člověk, to je především bezduché tělo, hmota, břicho, které je nutno neustále plnit. Proto převládající zájmy člověka leží podle Marxe v ekonomické oblasti, on vyrábí předměty pro svoji potřebu a vstupuje za tímto cílem do vazby s jinými lidmi. To je podle Marxe základ lidské společnosti, kterou nazývá základnou.

Manželství, láska, umění, věda, náboženství, filozofie – vše, co nemá vztah k potřebám těla, žaludku, je nadstavbou a v konečném součtu je určováno stavem žaludku. Není se proto nutno divit, že Marx byl velmi potěšen knihou Darwina, která podle jeho mínění byla dalším úderem nutícím člověka přiznat, že nemá s Bohem nic společného, protože ve skutečnosti pochází z opice a nemá jiný cíl kromě toho, aby žil a rozmnožoval se. Král Bohem stvořené pozemské přírody byl svržen Marxem a Darwinem z duchovních a mravních výšin do bezduché hmoty až úplně na Zem. Satan nemohl svrhnout Boha, proto znehodnotil jeho stvořitelské dílo, člověka. Člověk byl těmito "vědeckými" materialisty prezentován jako pouhé tělo, otrok břicha a potomek zvířete.

Později měl Freud za úkol pokračovat v práci těchto dvou satanských gigantů a vysvětlovat člověka v podstatě už jenom jeho nejnižším pohlavním pudem, který má společný se zvířaty a který se někdy u člověka povznáší i do vyšších sfér, tedy do politiky, umění nebo náboženství. Naštěstí čest a poctivost světové vědecké obce zachránil velký švýcarský psycholog Carl Jung, který ve svých rozsáhlých celoživotních vědeckých výzkumech prokázal nutnost vrátit se k biblickému učení, že zejména náboženská potřeba (a ne pohlavní pud) je nejvyšším základem člověka.

Pro úplnou představu o vzájemném vztahu satanismu a marxismu si řekněme ještě několik slov o Mossesi Hessovi, který odvrátil Marxe a Engelse k socialismu. V Izraeli je hrobka, na které si můžeme přečíst následující slova: „Moses Hess – zakladatel německé sociálně demokratické stany.“

V jeho Rudém katechismu pro německý národ Hess píše: „Co je černé? Černé je duchovenstvo. Tito teologové jsou nejhoršími aristokraty… Kněz učí šlechtu zotročovat lid ve jménu Božím. Za druhé, kněz učí lid dovolovat zotročovat sebe a nechat se zotročovat ve jménu Božím. Za třetí, a především, zabezpečuje si sám s Boží pomocí pohodlný život na Zemi, zatímco lidem doporučuje čekat na takový život v nebi… Rudý prapor symbolizuje nepřetržitou revoluci až do konečného vítězství dělnické třídy ve všech civilizovaných zemích: Rudé republiky… Socialistická revoluce je mým náboženstvím… Když pracující dosáhnou vítězství ve své zemi, jsou povinni pomáhat svým bratřím v ostatních státech.“

Takové bylo náboženství Hesse, když poprvé uveřejnil svůj katechismus. V druhém vydání bylo přidáno několik kapitol. Pokaždé však to bylo to stejné náboženství - socialistická světová revoluce, která používá křesťanského jazyka, aby si zajistila důvěru věřících. Nyní si je možno přečíst, současně s revoluční propagandou, několik dobrých slov o křesťanství, jako náboženství lásky a humanismu. Avšak toto skutečné křesťanské náboženství je nutno si napřed vysvětlit: jeho peklo nemá být tu na zemi - na rozdíl od pekla skutečného marxismu a jeho diktatury - a nebe skutečného křesťanství má být - rovněž na rozdíl od prázdných a nikdy neuskutečněných proklamací marxismu - za hranicemi naší Země! Podle propagandy Hesse pak tato socialistická společnost bude pravým uskutečněním křesťanství... Tak vzal padlý Satan na sebe podobu božího anděla tohoto světa!!!

Potom, co Hess přesvědčil Marxe a Engelse o pravdivosti socialistické myšlenky, už na samém počátku vyhlásil, že jeho cílem je zasadit „poslední úder středověkému náboženství“ (jeho přítel Jung se vyjádřil ještě jasněji: „Marx vyžene Boha z jeho nebe.“). Hess, jako zakladatel moderního socialismu, však založil i docela jiné hnutí, velice zvláštní druh socialismu.

Já osobně jsem sionista, stát Izrael patří Židům podle božského práva. Bůh stvořil svět a tentýž Bůh nesčetněkrát mluvil skrze proroky o tom, že dal zemí Palestinu Židům. To všechno ovšem neznamená, že se podepisuji pode všechno, co si kdy všichni sionisté vymysleli.

Já jsem křesťan. To neznamená, že schvaluji vše, co křesťané učí a co dělají. Bylo by to nemožné, protože křesťané jsou hluboce rozdělení a často učí protikladným věcem.

To stejné lze říci o sionistech. V sionismu jsou různé směry. Existuje socialistický sionismus, kapitalistický sionismus, náboženský sionismus židovský, sionismus pokřtěných Židů, umírněný sionismus a sionismus agresivní. Existoval také dokonce zločinecký sionismu, např. Steinova skupina, která zahubila mnoho nevinných lidí.

Sionismus, to je také směs. Kromě toho, že on sám o sobě je splněním Božského plánu, je současně lidským hnutím se všemi náklonnostmi, lidskými hříchy a slabostí. Byl tu i pokus vytvořit satanský druh sionismu. Naštěstí se to zatím nepodařilo. Sionismus byl ozdraven Hezlem. Zdá se, že v jeho dnešní podobě v něm nezůstala ani stopa satanismu.

Hess, zakladatel moderního socialismu – socialismu, který měl vyhnat Boha ze země, byl také zakladatelem ďábelského typu socialismu, který měl zničit zbožný sionismus, sionismus lásky, porozumění a souladu s okolnímu zeměmi. Právě s těmito hodnotami mívali židé tradičně problémy, čemuž se při jejich tragických zkušenostech s barbarskými křesťanskými pogromy nelze divit.

Hess, který učil Marxe důležitosti třídního boje, napsal v r. 1862 následující slova: „Především rasový boj – třídní boj je druhořadý.“⁵⁹

Hess zapálil oheň třídního boje, oheň, který od té doby neuhasíná, místo toho, aby učil společenské třídy spolupráci ve jménu společenského blaha. Stejný Hess vytváří potom znetvořený druh sionismu: sionismus rasového boje, začínající boj se všemi těmi, kdo nepatří k židovské rase. Přesně tak, jako my zavrhujeme satanský marxismus, každý Žid, který má pocit zodpovědnosti, anebo křesťan, mají za povinnost zamítnout tento ďábelský projev sionismu.

Hess si činí nárok na Jeruzalém pro Židy, avšak bez Ježíše – krále židovského. Co mu je do Ježíše? Na toto téma píše tato, pro křesťanský svět i ve své nesmyslnosti tak provokativní slova: „Každý Žid má v sobě schopnosti Mesiáše, každá Židovka – schopnosti Matky Boží.“

Proč tedy v tomto případě neudělal ze Žida Marxe Mesiáše, Bohem vyvoleného člověka, místo zlostné snahy vyhnat Boha z nebe? Pro Hesse Ježíš – to je Žid, kterého zbožštili pohané jako svého spasitele. Ani on ani Židé Ježíše nepotřebují.

Hess si nepřeje být spasen a snahu k osobní svatosti v člověku nazývá indo-germánskou. Cílem Židů podle jeho osobního mínění má být „mesiášský stát“, „přeměna světa podle božského plánu“. To znamená: vycházejíc z Rudého katechismu provést socialistickou revoluci s použitím rasového a třídního boje.

Moses Hess, který zadal svému „idolu“ Marxovi úkol skončit se středověkým náboženstvím a vyměnit ho za náboženství socialistické revoluce, píše nanejvýš podivná slova: „Mne vždy poučovaly židovské modlitby.“ Už jsme se dozvěděli, že zakladatel „vědeckého ateizmu“ se modlil s modlitebními řemenci před hořícími svícemi. Připomeňme si, že židovské modlitby lze zneužít ve smyslu bohorouhačství podobně, jako i modlitby křesťanské v satanském rituálu.

Hess vykládal Marxovi, že socialismus je pevně spjatý s internacionalismem. Marx pak píše ve své knize Komunistický manifest, že proletář nemá vlast. Ve svém Rudém katechismu se Hess vysmívá německým představám o vlasti. To stejné by Hess udělal s vlasteneckými city kteréhokoliv národa. Hess kritizoval Erfurtský program sociálně demokratické strany za jeho bezvýhradné uznání národního patriotismu. Hess je internacionalista opravdu velice zvláštního druhu: Židovský patriotismus musí být zachován! Hess píše: „Kdokoliv odmítá židovský nacionalismus, není jen odpadlík a zrádce v náboženském smyslu, ale i zrádce svého lidu a rodiny. Ukáže-li se, že emancipace Židů je neslučitelná se židovským nacionalismem, potom se Židé musejí vzdát emancipace. Každý Žid musí být především židovským vlastencem… .“ Opravdu zvláštní internacionalismus...

Já souhlasím s vlasteneckými city a myšlenkami Hesse do té míry, že nakolik je něco dobrého pro jednoho, musí být dobré i pro druhého. Souhlasím s jakýmkoliv vlastenectvím, bez ohledu na to, zda je to u Židů, Arabů, Němců nebo Francouzů či Američanů! Patriotismus je do té míry ctnostný, znamená-li snahu zlepšit životní podmínky národa v ekonomickém, politickém, duchovním a náboženském směru, a to za podmínky, že se to děje v přátelství a ve spolupráci s jinými národy.

Avšak extrémní židovské vlastenectví socialisty revolucionáře, který upírá nárok na vlastenectví všem ostatním národům, je velmi podezřelé. Zdá se mi to být ďábelským plánem, donucujícím všechny národy nenávidět Židy. Kdybych by Židem a viděl, že Židé přijímají nesmyslné, jednostranné vlastenectví podle Hessova plánu, zaměřené proti všem ostatním, byl bych rovněž proti tomu. Naštěstí nikdo z významných Židů nepřijal tento satanský plán. Rasový boj navržený Hessem je stejná lež, jako je lží třídní boj, který on propagoval. Hess však nezanechal socialismus kvůli tomuto zvláštnímu druhu sionismu. Napsal Řím a Jeruzalém a pokračoval v aktivní účasti ve světovém socialistickém hnutí.

Hess nevyjadřuje své myšlenky dostatečně zřetelně, a proto je nesnadné je zhodnotit a zařadit. Stačí vědět, že podle jeho názoru „křesťanský svět vidí v Ježíši židovského svatého, který se stal pohanem“. Stačí, přečteme-li si v jeho knize taková slova: „Dnes se snažíme o daleko plnější spasení, než je to, co kdy komu mohlo nabídnout křesťanství.“ Z jeho knihy Rudý katechismus víme, že tímto všestranným spasením je socialistická revoluce.

Je možno dodat, že Hess nebyl pouze prvním zdrojem marxismu, ale i člověkem, který se snažil vytvořit sionismus bojující proti Bohu a také též předchůdcem teologické revoluce, která se nyní praktikuje ve Světové radě církví a v nových směrech katolicismu, mluvícím o spasení už dnes.

Jeden a týž člověk, skoro nikomu známý, byl hlasatelem třech satanských hnutí: komunismu, rasistického, člověka nenavidějícího sionismu a zničující teologické revoluce uvnitř křesťanské církve.

Nikdo nemůže být křesťanem, kdo nemá rád Židy. Ježíš byl Žid, jakož i Panna Maria a všichni apoštolové. Naše Bible je židovská. Pán řekl: „Spasení vyjde z Izraele.“ Hess však z jedné strany velebí Židy takovým způsobem, jakoby chtěl vědomě vyvolat proti nim bouřlivou reakci ze strany všech ostatních národů. Říká se, že jeho náboženstvím je socialistická revoluce. Duchovní představitelé všech „jiných náboženství“ jsou podvodníci. Židovské náboženství je jediným náboženstvím, kterého si Hess svými slovy hluboce váží.

Hess například píše: „Výchozím bodem našeho náboženství (judaismu) je nadšení rasy, která od doby svého prvního objevení je na scéně dějin předvídala konečné cíle lidstva a které byla dána předzvěst mesiášské doby, kdy duch lidumilnosti bude skutečně ne v tom či v onom člověku, anebo je částečně, ale ve společenských zřízeních lidstva.“⁶⁰

Doba, kterou Hess nazýval mesiášskou, to je doba vítězství světové socialistické revoluce. Názor, že výchozím bodem židovského náboženství od samého začátku byla představa o nezbožné socialistické revoluce, je hrubým výsměchem židovskému národu.

Hess neustále používá náboženského jazyka, ale přitom nevěří v Boha. Píše, že „náš Bůh to není nic jiného, než lidská rasa sjednocená láskou“. Cestou k dosažení takové jednoty lásky je socialistická revoluce, ve které desítky miliónů jeho milovaného lidstva budou barbarským způsobem umučeny a celé rody zničeny. Netají se tím, že si nepřeje ani vlády nebeské ani pozemské, protože obě považuje za tyranské. Ani v jednom náboženství není nic dobrého, kromě toho, co je v socialistické revoluci. Je neužitečné a bezvýsledné pozvednout lidi ke skutečné svobodě a udělat je účastnými na existenčním blahu, když je neosvobodíme od duchovního otroctví , tj. náboženství. Jedním dechem mluví o „absolutismu nebeské a pozemské tyranie nad otroky“.

Jen když pochopíme Hesse, člověka, který hluboce ovlivnil Marxe, Engelse a Bakunina - tři zakladatele První internacionály – je možno pochopit satanské hlubiny komunismu.⁶¹

Toto dlouhé pojednání o Hessovi bylo nutné, protože když ho nepoznáme, Marx zůstane až do konce nepochopitelný, protože zejména Hess přivedl Marxe k socialismu.

Vzpomeneme už zde uvedená slova Marxe z jeho epigramu na Hegera: „Slova která učím, se smíchala v ďábelskou směs. Takže si může každý myslit, co je mu libo!“

Tak psal Marx. Hessovy spisy jsou ještě zmatenější ďábelskou směsí, ve které se je těžko vyznat, ale kterou musíme ne v menším rozsahu proanalyzovat, abychom mohli zhodnotit možné spojení mezi Marxem a satanismem.

První Hessova kniha se jmenovala Posvátné dějiny lidstva. Prohlásil tuto knihu za „Práci svatého ducha pravdy“. V den, kdy kniha vyšla v tisku, zapsal si do svého deníku: „Syn Boží vysvobodil lidi z jejich vlastního otroctví, Hess je vysvobodí také z otroctví politického.“ „Jsem povolán svědčit o světle podobně jako Jan Křtitel.“⁶³

V tu dobu byl Marx ještě dalek socialismu a neznal se osobně s Hessem. Začal dokonce psát proti němu knihu, která z neznámých příčin zůstala nedokončenou.⁶⁴ Potom se stal stoupencem Hessovým.

Kdo tedy je tento Hess, samozvaný hlasatel Ducha svatého? Už jsme se přesvědčili, že jeho neskrývané cíle směřovaly k tomu, aby zasadil poslední úder středověkému náboženství a provedl zpustošení. V předmluvě ke své knize Hrozný soud vyjadřuje své uspokojení nad tím, že německý filozof Kant údajně „zbavil vedení svého Otce Jahve s celou jeho svatou rodinou“. (Hess zde zastírá své vlastní myšlenky ve jménu velikého filozofa. Kant neměl nikdy podobné úmysly a napsal právě opačně, že: „Musím omezit své vědění, abych uvolnil místo víře.“⁶⁴

Hess prohlásil jak židovské tak i křesťanské náboženství za mrtvé,⁶⁵ což mu nebránilo psát v knize Řím a Jeruzalém o „našich božských zákonech“, „cestách Prozřetelnosti“ a „božském životě“.

Nelze říci, že v různých dobách svého života se Hess přidržoval různých názorů. Prohlásil, že psal pseudosionistickou knihu, že se nezříká svých předchozích bezbožeckých snah.⁶⁶ Je to prostě úmyslně zmatený ďábelský nesmysl.

Hess byl Židem a předchůdcem sionismu. Nakolik byl Hess, Marx a jim podobní židovského původu, někteří lidé považují komunismus za židovské spiknutí. Přitom zapomínají, že Marx napsal i protižidovskou knihu. Dokonce i v tomto následoval Hesse. Tento „sionista“, vychvalující Židy do nebe, napsal v článku O podstatě peněz:⁶⁷„ Židé, kteří v přirozené historii světa společenského zvířete museli sehrát svou roli, aby změnili lidstvo v divoké zvíře, toto splnili jako profesionální práci. Tajemství židovství a křesťanství se odhalilo v současném žido-křesťanství. Tajemství krve Kristovy, jakož i tajemství starožidovského uctívání krve, se tu objevuje nezastřeně, jako tajemství prvobytného zvířete.“

Nepřicházejte do rozpaků, nerozumíte-li těmto slovům. Tato slova jsou záměrně psána ve formě „ďábelské směsi“, avšak lze v nich lehce rozeznat otevřenou nenávist k Židům. Hess je současně židovský i protižidovský rasista – v závislosti na potřebách ducha, kterého nazývá „svatým“, a který inspiroval jeho práce.

I sám Adolf Hitler by se mohl u Hesse učit rasismu! Hess, který učil Marxe, že určujícím činitelem je příslušnost ke společenské třídě, napsal i zcela protikladné myšlenky: „Život, to je bezprostřední produkt rasy." (Řím a Jeruzalém) "Společenské zřízení a názory, jakož i náboženství, jsou typickými a prvotnímu výtvory rasy. Rasový problém leží v základě všech národnostních problémů a svobody. Rasový boj je prvořadý, třídní boj je druhořadý.“ (Tamtéž.).

Jak tedy mohou zvítězit tyto naprosto protichůdné ideje Hessovy? „Obrátím meč proti těm občanům, kteří se postaví na odpor snahám proletariátu“, napsal Hess F. Lassaellitovi 9. října 1863.⁶⁸ To stejné vidíme u Marxe, který připodobňuje násilí porodní bábě, vytahující novou společnost z lůna staré (Kapitál).

Prvním velkým Marxovým učitelem byl filozof Hegel. On to byl, kdo připravil cestu Hessovi. Od Hegela Marx nasál jedu. Pro tohoto myslitele bylo křesťanství ve srovnání ve všem ho předčícím Řeckem totálním znetvořením.

Hegel napsal: „Křesťan nahromadil takovou kupu důvodů pro útěchu v neštěstích strádajícího lidstva, že konec konců bychom měli litovat, že každý den neztrácíme otce a matku…. Je zajímavé porovnat toto s vírou starých Řeků…. U nich neštěstí bylo neštěstím a bolest bolestí… .“⁶⁹

Křesťanství bylo v Německu vystaveno posměchu už před Hegelem, ale on byl první, kdo se posmíval samotnému Ježíši Kristu.

Jsme těmi, z čeho žijeme. Marx žil ze satanských představ a proto vytvořil satanské učení.

U komunistů bývá zvykem vytvářet frontové organizace. Vše výše uvedené nás přivádí k myšlence, že samo komunistické hnutí je pouze jednou z mnoha frontových organizací, fasádou, skrývající okultní satanismus.

Pouze tím lze vysvětlit, proč jakákoliv politická, ekonomická, kulturní nebo vojenská zbraň, použitá v uplynulém století proti komunismu, se ukazuje natolik neúčinnou. Způsoby boje se satanismem musí být především duchovní a ne čistě lidské! Jinak se nutně vždy ukáže, že zatímco jedna fasáda, jedna frontová organizace satanismu, například nacionální socialismus - nacismus, byla zničena, druhá, internacionální socialismus - komunismus, dosahuje ještě většího vítězství. To vše přes četná varování z nejvyšších pozemských duchovních kruhů, což nejlépe prokázalo, že pouhá slova a výzvy - byť svým obsahem sebegeniálněji a s nejvyšší možnou znalostí věci zformulované - na Satana a jeho zástupy v tomto duchovním boji samy o sobě nestačí. Je nutné poznat, ovládnout a do tohoto boje nasadit ještě mnohem účinnější duchovní zbraně! Pro srovnání zde uvádím dobře známé duchovní zbraně cirkve a vyšší duchovní zbraně největšího lidského jasnovidce a duchovního mistra všech dob Rudolfa Steinera:

Vztah církve ke komunismu: DIVINI REDEMPTORIS (Encyklika Pia XI.), 19.3.1937:
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090801

QUADRAGESIMO ANNO Encyklika Pia XI. o uspořádání společnosti, obnově společenského řádu a jeho zdokonalení podle zásad evangelia (1931)
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090802

Papež Pius X. - NOTRE CHARGE APOSTOLIQUE: Proti socialismu, liberalismu a demokracii (25. srpna 1910):
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090901

Encyklika papeže svatého Pia X. Pascendi Dominici gregis O MODERNISMU (1907):
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005100201

Encyklika papeže Lva XIII. o dělnické otázce RERUM NOVARUM z 15. května 1891
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005090803

Rudolf Steiner, největší lidský jasnovidec a duchovní mistr všech dob nám k tomu říká: Naše Země je bojištěm. Je jevištěm dvou navzájem si odporujících mocí: pravé a levé. Jedna, bílá moc, ta pravá, usiluje o to, aby Zemi, když ta ve svém vývoji dospěla na určitý stupeň materiální fyzické hustoty, opět zduchovnila. Druhá moc, levá nebo černá, usiluje učinit Zemi stále hustší a hustší, jako je Měsíc. Tak by se mohla stát Země po nějaké době fyzickým výrazem pro dobré duchovní mocnosti nebo fyzickým výrazem pro zlé duchovní mocnosti. Fyzickým výrazem pro dobré mocnosti se stane tím, že se člověk spojí s představiteli duchovních sil, kteří o spojení usilují, když člověk hledá naplnění svého Já v lidském společenství.

Naše Země je tlačena ke stále větší fyzické diferenciaci. Její části jdou vlastními cestami. Každá jednotlivá část si tvoří své vlastní Já. To je černá stezka, stezka vzájemného oddělení. Bílá stezka usiluje o něco společného, kde se vědomě tvoří všeobecné Já.

Kdybychom se zavrtávali stále více do sebe samých, ponořovali se do svého vlastního egoismu a chtěli stále více pro sebe sama, potom bychom nakonec všichni usilovali o pohyb jeden od druhého i od sebe samotných, od svého vyššího Já. Budeme se odcizovat sami sobě... Lidská společnost by se atomizovala a odlidšťovala. Spojíme-li se naopak tak, že nás oživuje společný duch (dech), že se vytváří mezi námi v našem středu duchovní centrum, potom se kolem tohoto duchovního centra sjednotíme. Být černým duchovním mágem znamená vytvářet a posilovat stále více ducha odděleného bytí. Jejich černí adepti na této Zemi jsou na cestě převést na sebe jisté síly Země. Viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005053002. Kdyby jejich černé mistrovství natolik zesílilo, že by tohoto cíle dosáhli, pak by naše Země spěla ke stejnému zániku jako Měsíc, kde život zanikl zadušením.

Rudolf Steiner, z knihy
Základy esoteriky, viz
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005073101

A dále pokračuje pro ty pokročilejší: Vývoj v celém Vesmíru se odehrává pod vedením vyšších duchovních bytostí. Na naší planetě tento vývoj probíhá pod vedením onoho božstva, které hebrejská tradice nazývá Jahvem, Jehovou. Právě on byl předtím božstvem měsíčním. Jahve představuje v zemském světě božstvo, které dává bytostem jejich sexuální sílu a možnost fyzického rozmnožování. Vše ostatní, tedy především duchovní moudrost a žár, nespočívá v intencích Jahveho. Jahve vede lidstvo cestou slepé víry, ne cestou svobodného poznání nejvyšších věčných a neměnných duchovních zákonů, které jsou absolutní povahy. Kdyby se dále rozvíjela pouze intence Jahveho, časem by se jeho síla vyčerpala a člověk by se přestal rozmnožovat. Jahve by se pak zabýval pouze vytvářením krásně zformovaných těl, protože duchovní život bytostí mu je cizí. Chce vytvářet jakýsi druh dokonalých soch. Chce mít planetu, která by na sobě nesla pouze krásné, unifikované, dokonalé, ale naprosto ztuhlé zmaterializované formy. Kdyby se naše Země vyvíjela dále podle jeho představ, změnila by se ve ztuhlou zledovatělou formu, věčný památník Jehovy jako stvořitele dokonalých forem. Tehdy však povstali další vysocí duchovní adepti, obdaření silou ducha a myšlení. Ti se ujali ostatního lidstva a vyrvali ho připravenému osudu. Rozdmýchali v tehdy oboupohlavním zvířecím člověku novou duchovní jiskru v jeho lidském astrálním těle. V odpověď na to Jahve rozdělil oboupohlavní lidstvo na jednopohlavní muže a ženy, aby v boji o tuto planetu proti duchovním Mistrům Bílé lóže a jejich adeptům prosadil svoji moc skrze spodní sílu lidské sexuality. Tím vstoupilo do lidského života poprve vědomí smrti. Od tohoto okamžiku zde existují dva proudy. Jeden Jahveho, představující síly Země, síly materialismu, svět těla a jména, základní ženský princip. Druhý proud představují měsíční adepti, vedeni duchovními Mistry Bílé lóže, reprezentující síly neuchopitelného a nepojmenovatelného ducha, ducha světla a duchovního tepla, základní mužský princip. Jahve a jeho zástupy chtějí z lidí udělat mrazivě krásné, ale duchovně mrtvé fyzické sochy, naprogramované lidské automaty. Měsíční a sluneční adepti usilují o to, aby lidstvo, obdařené svobodnou vůlí, přivedli pod vedením duchovních mistrů Bílé lóže cestou poznání a zkoušek až na nejvyšší duchovní úroveň. Viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022501. Tyto dvě síly zde od této doby v nepředstavitelně dlouhých časových cyklech skrze každého z nás už po miliony let se střídavými úspěchy bojují...

Rudolf Steiner, z knihy
Základy esoteriky, viz
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005073101

Pro praktické příklady vyšších duchovních souvislostí a vazeb z nejvyšší světové politiky nemusíme chodit příliš daleko: Himmler, ministr vnitra nacistického Německa, považoval sebe za převtělení krále Henricha Ptáčníka. Považoval za možné dát pozemské a nadpozemské černé okultní síly do služeb nacistické armády. Někteří nacističtí vůdci praktikovali přímo černou magii.⁷⁰

Zakladatelé dnešního komunismu, jakož i dnešního nacionálního socialismu, byli ve spojení s nadpřirozenými rozumnými bytostmi, padlými anděly, pro které neexistují žádná lidská etická omezení. Tyto bytosti určily Marxovi cíl: zničit, vykořenit v lidstvu náboženský a mravní cit (Viz: Komunistický manifest).

Nyní si dovolím obrátit se k řadovým marxistům. Oni nejsou nadšení tím duchem, který ovládal Hesse, Marxe, Engelse. Řadový marxista má skutečně rád lidstvo a věří, že bojuje za jeho osvobození. Nemá žádného přání být nástrojem nějaké satanské sekty. Pro řadového marxistu může být to, co jsem napsal, velice užitečné.

Satanský marxismus rozšiřuje materialistickou filozofii, která dělá jeho přívržence slepými pro duchovní skutečnosti. Avšak existuje ještě něco mimo hmotu. Existuje dobrý duchovní svět pravdy, krásy a ideálů.

Avšak existuje i svět zlých duchů. V jeho čele stojí na této Zemi Satan. V důsledku jeho pýchy spadl z nebe a svedl za sebou sbor andělů. Potom svedl prarodiče lidstva. Po hříšném pádu prarodičů tento klan jednoduše pokračuje a dokonce se i zvětšuje prostřednictvím všemožných úskoků a nyní vidíme překrásný Boží výtvor zničený světovými válkami, krvavými revolucemi a kontrarevolucemi, diktaturami, vykořisťováním, různým rasismem, agnosticismem a ateizmem, lživými náboženstvími, zločinností a podvodem, nevěrností, rozbitými manželstvími a revoltujícími dětmi.

Lidstvo ztratilo představu o Bohu, avšak co za to dostalo? Snad něco vyššího?

Anglikánská komise pro výzkum okultismu, existující v Austrálii, publikovala 13. srpna 1975 svoji zprávu. V ní se tvrdí, že dobrá polovina vysokých škol v Sydney přišla nějakým způsobem do styku s okultismem a satanismem. To stejné je i v jiných australských městech. Polovina mládeže byla zavlečena do čarodějnictví a černých mší. Je možné, že tento stav není natolik zlý jako v jiných zemích svobodného světa. Ale vpád marxismu do mládežnické sféry jde ruku v ruce s vpádem satanismu, dokonce i tehdy, když povrchní pohled tu nespatřuje žádnou souvislost.

Zkrátka a dobře, člověk potřebuje náboženství. Nepatří-li člověk k náboženství Kristovu, bude přívržencem náboženství satana a bude pronásledovat všechny ty, kdo satanu neslouží.

Pouze velmi málo vysoce postavených komunistických vůdců bylo nebo je uvědomělými satanisty. Existuje však i podvědomý satanismus, podobně jako jsou lidé, v duši křesťané, nevědoucí o tom, že vyznávají náboženství Kristovo. Člověk může být uvědomělým satanistou, který neslyšel, že taková víra vůbec existuje. Stává se to tehdy, když nenávidí pojem Boha, jméno Kristovo, když žije, jakoby byl pouze hmotou, když popírá náboženské a morální zásady. To je satanismus!

Stvořené může opustit Boha. Avšak Bůh nikdy neopustí své tvory. On seslal na zem svého Jednorozeného Syna Ježíše Krista.

Vtělená láska a milosrdenství žily na zemi životem chudého židovského chlapce, potom životem jednoduchého tesaře a nakonec Učitele bohabojnosti. Utlačený člověk nemůže spasit sám sebe, právě tak, jako topící se není schopen sám se vytáhnout z vody. A tak Kristus, který rozumí všem naším vnitřním protikladům, vzal na sebe všechny naše hříchy, včetně hříchů Marxových a jeho stoupenců, a vzal na sebe trest za to, co jsem učinili my. On vykoupil naše hříchy smrtí na Golgotském kříži po protrpění nejstrašnějšího utrpení, ponížení a bolesti.

My máme Jeho příslib, že každému, kdo v Něho věří, budou odpuštěny hříchy a bude žít věčným životem s Ním v ráji.

Dokonce i vyložení marxisté mohou být spaseni. Dva laureáti Nobelovy ceny ze Sovětského svazu – Boris Pasternak a Alexander Solženicyn – vyznali svoji víru v Krista po tom, co popsali neslýchané zločiny, ke kterým vede satanský marxismus. Světlana Allilujeva, dcera nehroznějšího vraha velkých mas obyvatelstva Evropy a Asie J.V.Stalina, se také stala křesťankou.

Nesmíme zapomínat, že Marxovým ideálem bylo zřítit se do propasti a strhnout za sebou celé lidstvo. A my ho nebudeme následovat po této cestě záhuby, ale budeme následovat Krista, který nás vede vzhůru k vrcholů světa, moudrosti a lásky, do nebe k nevýslovné slávě.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = =

Toto je třetí rozšířené vydání mé brožury. První dvě vydání vyvolala zajímavou odezvu. Mnozí čtenáři přivítali tuto brožurku jako nový objev v chápání marxismu a poskytli mi cenné informace, kde hledat nový materiál.

Jistý člověk příkladného života v Holandsku věnoval několik sloupců v teologickém časopisu této problematice, aby snížil na minimum význam tohoto objevu. On připouští, že se Marx zabýval černou magií, ale podle jeho názoru to ještě málo dokazuje: „Všichni lidé jsou hříšní a všichni mají nečisté myšlenky. Ale to nás nemusí znepokojovat.“

Je sice pravda, že všichni lidé jsou hříšní, ale zdaleka nejsou všichni zločinci. Všichni lidé jsou hříšníci, někteří dokonce vrahové, ale někteří hříšníci mohou být dokonce počestnými soudci těch, kteří je odsuzují. Zločiny komunismu zůstávají nepřekonány. Který druhý politický systém zničil šedesát miliónů lidí za půl století, jako to udělala sovětská vláda?⁷¹ Dalších šedesát miliónů bylo povražděno v rudé Číně.

Existují různé stupně hříšnosti a zločinnosti. Vrchol zločinnosti je podmíněn do vysokého stupně satanským vlivem na zakladatele dnešního komunismu. Hříchy marxismu, jakož i nacismu, přesahují běžnou míru. Mají satanský charakter.

Dostal jsem také dopisy od satanistu, bránících jejich náboženství. Jeden z nich píše: „Na obranu satanismu stačí Bible. Pomyslete si jen na tisíce stvořených k obrazu Božímu, kteří byli zničení ohněm a sírou (Sodoma a Gomora), smrtonosným morem a konečně pomyslete na vyhubení celého lidstva země s výjimkou Noema a jeho rodiny. Všechno toto zničení bylo provedeno milosrdným Jahvem. Jak tedy jednal milosrdný Bůh? V celé Bibli však není zmínky o jediné smrti zapříčiněné Satanem!!! Ať žije Satan!“

Tento satanista příliš pozorně Bibli nestudoval. Smrt přišla na svět skrze lstivost Satana, který svedl Evu ke hříchu. Kromě toho máš satanista si přispíšil se svými závěry. Bůh totiž ještě nedokončil své tvůrčí dílo.

Každý obraz ve svém počátku je nejasnou směsicí neuspořádaných čar a teček. Leonardo da Vinci potřeboval dvacet let na vytvoření své překrásné Giocondy (Mona Líza). Také Bůh tvoří postupně. Vytváří bytosti a ničí je, aby jim dal nový vzhled. Semeno, ve kterém není krásy ani vůně, umírá jako semeno, aby se stalo nádherným kvítkem s příjemnou vůní. Housenky musejí zemřít, aby se z nich stali překrásní motýli. Bůh to zařídil tak, aby člověk prošel očišťujícím ohněm utrpení a smrtí. Apoteosou stvoření bude nové nebe a nová země, kde zvítězí počestnost. Potom ti, co následují Satana, budou trpět na věčnosti výčitkami svědomí. Být satanistou je nebezpečný omyl.

Ježíš vytrpěl bičování a smrt na kříži. Avšak ten, kdo chce poznat Boha, musí se dívat za hranice hrobu, na Jeho vzkříšení a na nebevstoupení. Zatímco ti, co připravili jeho smrt, přinesli lidu pouze zničení chrámu a duším záhubu.

Naši oponenti se snaží pochopit Boha rozumem, který není pro stvořenou bytost přesným nástrojem. Boha je možno postihnout pouze věřícím srdcem nebo intuitivním přímým zřením a splynutím s ním: PRAVDA JE JENOM JEDNA, ALE NIKDO JI NEPOZNÁ, DOKUD SE JÍ SÁM NESTANE! PRAVDA JE TO, CO SE NEMĚNÍ! (Vodnářské evangelium Ježíše Krista)

Obyvatel ostrova Jamajka se mne ptá, zda Amerika, která vykořisťuje jeho zemi, není také posedlá satanem, stejně jako Marx. Samozřejmě ne. Američané jsou hříšníci, jako i všichni lidé. Avšak název satanista se vztahuje pouze na ty, kdož vědomě uctívají ďábla. V Americe je malá skupina ctitelů Satana, avšak vcelku americký národ neuctívá ďábla.

Dostal jsem dopisy také od marxistů. Nejpozoruhodnější dopis přišel z Nigerie od člověka, který byl dvacet let vedoucím odborové organizace. Moje knihy ho přivedly ke Kristu.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = =

Vydávám třetí vydání mé brožury v naději, že ona pomůže satanistům i marxistům nalézt Ježíše.

Je zcela zřejmé, že nelze srovnávat Ježíše s Marxem, ne proto, že Kristus je větší nebo lepší než Marx – On patří ke zcela jiné kategorii. Marx byl člověkem a s plnou pravděpodobností ctitelem „nečistého ducha“. Ježíš Kristus byl Bůh, který se ponížil v lidskou přirozenost, aby člověk spasil.

Marx vybízel k vytvoření ráje na zemi. Když sovětská komunistická vláda začala toto prakticky uskutečňoval, vytvořila na zemi peklo.

Království Kristovo není z tohoto světa. Je to království lásky a pravdy. On zve všechny včetně marxistů a satanistů: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jeste obtíženi břemeny a já vám dám odpočinout.“ (mt. 11, 28)

Mezi křesťanstvím a marxismem nemůže být žádné shody, jako nemůže být shody mezi Bohem a ďáblem. Kristus přišel, aby „zničil činy ďáblovy“ (1 Epišt. Jan 3, 8). Následujíc Ho, křesťané se snaží zničit marxismus jako učení tím, že chovají lásku k jednotlivým marxistům a snaží se je přivést ke Kristu. Někteří prohlašují, že jsou marxistou a křesťanem současně. Klamou vědomě či nevědomě jiné nebo sami sebe. Křesťan ctící Krista nemůže být marxistou, protože nemůže být současně ctitelem Satana.

Mezi komunismem a křesťanstvím je propast, kterou lze překlenout pouze následujícím způsobem: marxisté se musí zříct svého učitele, kterého inspiroval ďábel, vyznat se ze svých hříchů a stát se následovníky Krista. Hlavním cílem této práce je pomoci jim v tom. Marxisté se zabývají řešením sociálních a politických problémů. Avšak tyto problémy musí být řešeny mimo marxistické chytráctví. Pro Marxe byl socialismus pouze záminkou – cílem byl démonický plán navždy zničit lidstvo. Kristus si přeje naše věčné spasení.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = =

Předložená práce musí být prohloubena a rozšířena. Zmínil jsem se o vztazích mezi Marxem a Darwinem. Zdá se, že darwinismus je vědeckou teorií, která může být pravdivá nebo lživá, avšak která nemůže mít žádný politicky, ekonomický nebo náboženský podtext. Mnozí jsou hotovi souhlasit s tím, že Bůh stvořil nám známý svět v dlouhém vývojovém procesu.

Jak se to mohlo stát, že například Stalin se stal revolucionářem po tom, co se seznámil s pracemi Darwina?⁷¹ Ještě když byl studentem pravoslavného semináře, chápal Darwina tak, že my nejsme Božími stvořeními, ale výsledkem vývoje, kde je vše určováno nelítostnou konkurencí. Přežívá jen nejsilnější a nejukrutnější. Přijal názor, že normální a náboženská kritéria nehrají v přírodě žádnou roli a že člověk je taková součást přírody jako ryba nebo opice. Proto ať žije krutost a nepřítomnost soucitu.

Darwin napsal vědeckou práci. Konečným výsledkem toho bylo vyhlazení desítek miliónů nevinných lidí. Stal se duchovním otcem největšího vraha národů v celých dějinách.

Doba, ve které žil Marx, byla dobou probuzení zájmu o satanismus v různých částech světa a oblastech života. V této době francouzský básník Baudelaire napsal své Květy zla a otevřeně prohlásil, že je na straně amorálnosti. Ruský básník Sologub napsal: „Mým otcem je ďábel“. Další ruský básník Brjusov chválil současně Boha i ďábla. Ďábelské síly připravily Rusko k vítězství marxismu.

Ruský a sovětský spisovatel Alexej Tolstoj popisuje duševní stav předrevolučního Ruska jako dobu, kdy láska, dobrota a zdravé city byly považovány za slabost nebo zaostalost. Dívky skrývaly svoji nevinnost a manželé vzájemnou věrnost. Snaha o rozklad se považovala za dobrý vkus a neurastenie byl příznakem bystrosti rozumu. Tomu učili noví spisovatelé, kteří se náhle z ničeho nic objevili. Lidé vymýšleli neřesti a zvrácenosti a snažili se o to, aby se nezdáli příliš ctnostnými. Darwinismus ve školách a šířící se nemravnost přemostily cestu k vládě satanského marxismu v Rusku s jeho desítkami milionů povražděných.

Marx byl dítětem stejné epochy, která nám dala Nietscheho (oblíbeného filozofa Hitlera a Mussolliniho), Maxe Stiernera – krajního anarchisty a Oskara Wilda – prvního hlasatele svobody pro homosexuály (neřest, která nachází své zákonité místo dokonce i mezi duchovenstvem).

Všechna tato hlediska si vyžadují další výzkum. Obracím se s výzvou k vědcům: ujměte se toho!

Pro nás, řadové věřící, pro které znamenají mnoho slova modlitby ,,…a zbav nás pokušení …“, platí jen jeden praktický závěr: chránit sebe i společnost proti lživým učením, proti zvrácenému umění, které pod rouškou krásy nás učí zlu a proti znemravnění života. Tehdy nebudou pro nás záludnosti satana hroznými.

Francouzský revolucionář Babioff napsal: „Láska k revoluci zabila ve mně veškerou jinou lásku a učinila mne tak krutým, jako ďábel.“ Marx byl vášnivým ctitelem Babioffa. Jeho úmyslem bylo propagovat takovou lásku k revoluci, která by změnila lidi a vedla je k nestvůrné nenávisti k člověku. Ale Ježíš Kristus řekl: „Učte se ode mne, neboť jsem pokorný a poslušný srdcem“. (mt 11, 19)

Stojíme před volbou: být krutými jako ďábel, anebo lidmi svaté lásky a pokoje v srdci, následujíc příklad Kristův.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = =

A ještě několik posledních slov. Nejdůležitější jsem si ponechal na konec.

Ježíš se obrátil k Pergamské církvi (Pergam - město v Malé Asii) s velmi záhadnými slovy: „Znám tvé činy a vím, kde bydlíš – tam, kde je tůn satanův.“ (Zjevení 2, 13) Zřejmě Pergam byl střediskem satanského kultu v té dávné době. V naší době v nejznámější příručce pro turisty Baedeker (věnované Berlínu) se uvádí, že od roku 1944 se nachází v jednom z berlínských muzeí Pergamský oltář. Vykopali ho němečtí archeologové. Tento oltář byl přemístěn do střediska nacistického Německa v době satanského království Hitlera.

Avšak tím se historie satanského trůnu nekončí. Švédské noviny „Svenska Dagblabet“ oznámily 27. 1. 1948 následující:

1. Po dobytí Berlína Sovětská armáda přestěhovala původní satanský oltář do Moskvy. (Kupodivu, dlouhou dobu nebyl Pergmanský oltář vystavován v žádném sovětském muzeu. Proč tedy bylo nutno ho přestěhovat do Moskvy? Už jsem výše uvedl, že někteří vysocí hodnostáři sovětské hierarchie praktikují satanské rituály. Možné je, že chtěli zachovat Pergmanský oltář pro své vlastní použití? Zde je mnoho nejasného. Dokonce fragmenty archeologického památníku, natolik vzácného, nemizí beze stopy, protože jsou pýchou muzea, které je uchovává.)

2. Architekt Sčusev, který projektoval Leninovo mauzoleum, si vzal jako základ svého projektu náhrobní pomník – Pergmanský oltář. To bylo v roce 1924. Je známo, že Sčusev dostal tehdy všechny potřebné podklady od Federika Paulsena, uznávané autority v archeologii.

Tisíce sovětských občanů stojí každý den v řadě, aby navštívili tuto modlárnu satana, kde leží mumie Lenina. Členové vlád a církevní činitelé vzdávají poctu Leninovi, spočívajícímu ve stěnách monumentu, postavenému satanovi. Neprojde den, aby toto místo nebylo ozdobeno květy, zatímco křesťanské chrámy na témže místě Rudého náměstí v Moskvě byly už před dlouhou dobou přeměněny na muzea, skladiště nebo byly úplně zničeny.

Satan vládne v Sovětském svazu nejnázornějším způsobem. Satanský oltář v Pergamu byl jedním z mnohých tohoto druhu. Proč se Kristus pozastavil zejména nad ním? Zřejmě ne proto, že hrál druhořadou roli. Jeho slova byla slovy prorockými. Kristus hovořil o nacismu a komunismu uctívajícími tento oltář.

V boji křesťanství proti komunismu věřící nebojují proti krvi a tělu, „neboť váš zápas není s krví a tělem, nýbrž s démonickými vládami a vrchnostmi, s vládci světa nynější temnoty, s duchovními silami Zla v oblasti nebeské“. (Efezským 6, 12)

My zde na Zemi musíme volit ne mezi abstraktním Zlem a Dobrem, ale mezi Bohem a ďáblem. Marx věřil v Boha a nenáviděl ho. Věřil současně v ďábla a uctíval ho, a to dokonce ve vyspělém věku, jak bylo dokázáno v této práci. Průměrní obyčejní marxisté a sympatizující s touto doktrínou nemusejí následovat Marxe v tomto duchovním omylu. Stůjme na straně Nositele světla – Ježíše, proletáře a ne na straně představitele buržoazie Marxe, který přináší cestou nejvyšší lidské rozumovosti pouze duchovní a mravní Temnotu. Viz:

Abychom věděli, proti čemu jako lidé Dobra stojíme a co nechceme: SATANSKÁ BIBLE pána duchovních a mravních Temnot a nejvyšší rozumovosti, tak jak byla vytvořena na zakázku dezinformačním oddělením ruské vojenské rozvědky GRU!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2008100701

L I T E R A T U R A

1. K. Marx i B. Engels. Sočinějija izd. 2-e. Tom 1

Moskva 1956, str. 145

2. Sermon from St. Marys, Fontana, London, 1968

3. Archiv K. Marxe i B. Engelse. Pod rad. D. Rjazova.

Kn. 3. M.-L., 1927, str. 298

4. Tamtéž, str. 298 – 299

5. Tamtéž, str. 296

6. Viz Kapitál, část 1, razdel IV.

7. Archiv K. Marxe i B. Engelse, kn. 3, str. 302

8. K. Marx, Collected Works, vo. 1. New York, International Puls., 1974

9. Viz v knize: O Kotňju. K Marx i B Engelse. Žizň i dejatelnosť.

Překlad z němčiny M. izd-vo Unoste. literatura, , tom 1, 1959, str. 108

10. Robert Payne, Marx W. H. Allen, London 1968, p.p. 69.73

11. K. Marx i B. Engels. Iz rannich proizvedenij. M., 1956 m str. 1 – 2

12. Tamtéž str. 24

13. K. Marx. Der Mohr und der Generel. Errinnerunger an Marx und Engels.

Berlin, Dietz Verlag, 1964

14. Robert Payne. Marx. Simon and Schuster, New York, 1968

15. Citováno v předmluvě T. Ojzermana v knize: O Kornou. K. Marx i B. Engels.

Žizň i dejatelnosť, t.l.M., 1956 str. 29

16. Marx – Engels. Historich-kritische Gesamtau sgabe. Hrag von David Rjazanov,

Marx – Engels – Verlagsgeselschaft. Berlin, 1929

Abt. I, Band I, Halbband I, Seiten 261 bis 263

17. Gesprache mit Marx und Engels. Insel-Verlag Frankfurt. M., 1973.,S.17

18. James Hastings. Encyclopaedia of Religion and Ethics

19. M. Bakunine. Oeuvres P.V.Stock, Paris 1895, Vo.I, p.270

20. Citováno v knize: R Gul. Džeržinskij. New York, izd-vo „Most“, 1964

21. Gesprache mit Marx und Engels, s. 407

22. Philosophy of Comunism, By Charles Boyer

23. D.McLellan. Marx before Marxism, Harper and Row, 1970

24. Tamtéž

25. A.Kunzli. K. Marx: Eine Psychographie. Europa Verlag, Zurich, 1966

26. D. Rjazanov. K. Marx als Denker, Mens und Revolutionar

Verlag fur Literatur und Politik, Sien, 1928

27. Engels. „Der Triumph des Glaubens“ in: Marx – Engels

Historisch-kritische Gesamtausgaben Berlin, 1930

28. Franz Mehring. K. Marx. Dietz Verlag, Berlin, 1964, S.97

29. Marx – Engels, Historisch-kritische vollstandixge Ausgabe, M.E.

Verlagsgesellschaft, Frankfurt, M., 1927, Bd. I., 1

30. Moses Hess. Ausgewahlte Werkw, Josef Lelzer, Koln, 1962

31. Marx – Engels Gesamtausgabe, Berlin 1930, Abt 1, Bd.2

Částečně přeloženo v knize: O Korňju. K. Marx i B. Engels Žizň i dejatelnosť

T.1, str. 129 (pozn.)

33. K. Marx i B. Engels. Iz rannich proizvedenij, str. 464/465

34. R. Bauer. Genie und Reichstum. Berlsman, Gutersich und Wien,

35. Marx o Rosii. Kanada, Izv-ve „Zarja“, 1972 str. 51 a další

36. Citováno v: New York Times, 25. června 1963

37. The life of Eleanor Marx, by Chiushicki Tsuzuki, Claredon-Press, Oxford 1967

38. Citováno v „The Price of Darkness“ by F. Tatford

39. S.M. Riss. K. Marx, Master of Freusd, Speller, N.Y. 1962

40. Marx und Engels. Vollstandige Weks. Ost-Berlin, 1967 – 1974.

Žuzatzband I,S.654

41. F. Mehring. K. Marx. Dietz – Verlag, Berlin, 1964, S.8,10

42. Walter A. Kaufmann. Hegel. Doubbleday, Garden City, New York, 1965, p.289

43. Lenin. Polnoje sobranije sočinenij. Izd. 5-e T. 45. M., 1964, str. 86

44. Tamtéž. T.54, str. 87

45. Souhlas Hunt. Reseaerches in the Sphere of the Occult

46. A. Kuncli. K. Marx, eine Psychographie, S. 341-389

47. Fritz J. Radsatz. K. Marx. Hoffman und Campe, Hamburg, 1975, s. 256-344

48. Marx – Engels Werke. Dietz-Verlag, Berlin, 1972 Bd. 30,S.578

49. Georgie Katkov. The Trial of Bukharin, Stein and Day, New York, 1969

50. Viz: A. Avtorchanov. Proizchoždenije partokratii.

Frankfurt, izd-vo „Posev“, 1973

51. Mao Tze-tung, von M. Zach. Bechtle Verlag, Munchen

52. Bertran Wolf. Three Who Made the Revolution. Dial Press, New York, 1948

53. Zpětný překlad z angličtiny

54. Rhein-Nectar Zeitung, 2. Februar 1968

55. Citát v knize: Duchovní Dm. Dudko. O našem upvanii Besedy.

Paříž,. YMCA, press, 1975

56. I.R. Šafarevič. Zakonodatelstvo o religii SSR

Doklad Komitetu prav čeloveka. Paříž-YMCA-press, str. 44

57. Psychic Discoveries Behing the Iron Curtain, by Sheila Ostrander and Lynn

Schroder Engelwood Clifts, New Jersey Prentice Hall, 1970

58. „Polischer Katechismus“, Hsgb, Karl M. Michel,

Insel Verlag, Frankfurt/M., 1966

59. Moses Hess. „Rom und Jerusalem“. Ausgewalte Schriften Josef Malzer,

Koln, 1962

60. Všechny citáty z: Moses Hess. Gesammelte Werke, Bechtle Verlag, Munchen

61. D.Mc Lellan. Marx before Marxism

62. Marx – Engels Gesamtausgabe. Dietz – Verlag, Berlin 1975

Abt. I Bd. I.S. 644

63. M. Hess: Ausgewahle Scgriften, S. 55-80

64. Viz I. Svazek prvního sovětského vydání spisů Marxe a Engelse,

Moskva, 1927-1935

65. La Revue, No.i.p. 288

66. Niederrheinische Vokszeitung. 15. Juli 1862

67. Rheinische Jahrgucher. Bd.1. 1845

68. Moses Hess. Briefwechsel. Mouston´s Gravenhagen, 1956, S.412

69. G.W.F. Hegel. Fragment uber Vollksreligionen und Christientum.

Srkamp Verlag, Frankfurt/M., 1971, Bd.I,S.S.35-36

70. Trevor Ravenscroft. Der Speer des Schicksals

Bon Vergal, Dusseldorf. 1974

71. A. Složenicyn. Archipelag Gaulag. III-IV.Paříž, YMCA-Press, 1974

72. Millers, Roberts und Schulmann, The Meaning of Communismn,

Silver Burdett and Co, Publ House, 1963

***

KDO NEKLADE
ZLU ODPOR,
STÁVÁ SE
JEHO OBĚTÍ!

Veškeré další informace o dnešních vládnoucích kriminálních "elitách", a to napříč všemi mocenskými, finančními, politickými, masmediálními, vládními a parlamentními skupinami, ale i celými politickými stranami, najdeme na: http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003051201, a dále pak v rozsáhlém souboru vzájemně souvisejících hlubokých domácích i geopolitických systémových analýz "CYKLICKY VLÁDNOUCÍ KRIMINÁLNÍ ELITY POD SPOLEHLIVOU OCHRANOU SVÝCH CENTRALIZOVANÝCH KRIMINÁLNÍCH STÁTŮ A SVÝCH CENTRALIZOVANÝCH KRIMINÁLNÍCH MASMÉDIÍ: VZÁJEMNĚ SOUPEŘÍCÍ ALE PŘESTO HLUBOCE PROVÁZANÉ INTERNACIONÁLY!" na http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005022205

***

JAK TOHLE VŠECHNO MŮŽEME VELICE SNADNO A RYCHLE PŘI OBRANĚ SVÝCH PŘIROZENÝCH PRÁV A SVOBOD SAMI KE SVÉMU PROSPĚCHU ZMĚNIT:

1) PROGRAM "SYSTÉMOVÁ OBRANA PROTI SYSTÉMOVÉMU ÚTLAKU SVOBODNÝCH OBČANŮ TOHOTO SVĚTA VE ČTYŘECH OBRAZECH aneb JAK SE ZBAVIT PADOUCHŮ!" Běžme tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLME žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003051202

2) Nastartujme naše vlastní FINANČNÍ PERPETUUM MOBILE - získejme tak potřebnou svobodu k dobrému, sílu a možnosti - a touto cestou dosáhněme rozhodujících positivních hodnotových a tomu odpovídejících systémových změn v lidské společnosti!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2006121401

3) NEJBLIŽŠÍ ŠANCE VŠECHNO ZMĚNIT JSOU PARLAMENTNÍ VOLBY: Petr Cibulka, viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005031301 a politická strana Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků přímo občany, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!! – jenž žádá o volební podporu všechny české občany a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004080701, nabízí rešení! Podpořme společně unikátní politický a volební program hlubokých hodnotových a systémových změn, tedy program švýcarské a americké PŘÍMÉ demokracie "VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!!"
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004120101

4) CO DĚLAT, TADY A TEĎ! NALÉHAVÁ VÝZVA NEZNÁMÉMU NÁVŠTĚVNÍKOVI NAŠICH WWW.CIBULKA.NET, KTERÝ NEVĚŘÍ POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM A NECHCE UŽ DÁLE MLČET!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005050401

5) DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI k volbám, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedení a okradeni - NEVOLIT žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální fízlokracie!!!
http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2005051108

V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM,
PRAVDOU A LŽÍ,
NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ
A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!!


[ Celý článek! | Autor: Petr Cibulka | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | )